25
VYHLÁŠKA
Ministerstva financí
ze dne 21. ledna 1994
o formě provádění evidence daní a o převodu daní jejich příjemcům
Ministerstvo financí podle § 62 odst. 10 zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a § 35 odst. 2 písm. c) zákona České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., stanoví:
(1) Každá daň, poplatek a odvod (dále jen „daň“) stanovené zvláštním zákonem se pro účely evidence daní, kterou provádějí územní finanční orgány a další orgány příslušné ke správě daní,1) označují číslem druhu příjmu.
(2) S ohledem na přehlednost evidence daní může být jedna daň rozčleněna na několik druhů a každý z nich se označuje samostatným číslem druhu příjmu.
(1) Do evidence daní se zahrnují:
(2) Daňovým subjektem se pro účely této vyhlášky rozumí
(1) Osobní účet7) daňového subjektu (dále jen „osobní daňový účet“) se zřizuje pro každý druh příjmu, na kterém vznikla daňovému subjektu daňová povinnost,8) nebo má-li u tohoto druhu příjmu daňový subjekt přeplatek.
(2) Osobní daňový účet se rovněž zřizuje pro příjemce daní.
(3) Na debetní straně9) osobního daňového účtu se evidují předpisné a odpisné věty z předpisných a odpisných poukazů (§ 6).
(4) Na kreditní straně10) osobního daňového účtu se evidují platební věty (§ 4) z dokladů bank a pošt, z příjmových dokladů na platby daní v hotovosti a přeúčtovacích dokladů.
(1) Dokladem bank se pro účely této vyhlášky rozumí bankovní výpis z účtu (dále jen „bankovní výpis“), dokladem pošt se rozumí poštovní poukázka.
(2) Z bankovního výpisu se eviduje bankovní spojení správce daně, datum starého zůstatku, starý zůstatek, odpovídající obrat, nový zůstatek a datum bankovního výpisu.
(3) Platební věta obsahuje identifikační údaje daňového subjektu nebo příjemce daní, částku v Kč a den platby11) nebo den odepsání částky z účtu správce daně (např. při vracení přeplatků daňovým subjektům nebo převádění částek příjemcům daní), uvedené v účetních položkách bankovního výpisu nebo dokladech pošt, číslo druhu příjmu a číslo zúčtovacího symbolu (§ 7). Jedné účetní položce bankovního výpisu odpovídá v evidenci daní jedna nebo více platebních vět.
(1) Přeúčtovací doklad je určen k převádění prostředků mezi jednotlivými osobními daňovými účty různých daňových subjektů v rámci jednoho druhu příjmu, opravování chybně uvedených údajů v platebních větách nebo k upravování počátečních zůstatků na kreditní straně osobních daňových účtů, a to na základě údajů od daňových subjektů nebo správce daně.
(2) Přeúčtovací doklad obsahuje platební věty.
(3) Jedním přeúčtovacím dokladem nelze převádět finanční prostředky mezi osobními daňovými účty a současně opravovat počáteční zůstatky.
(4) Pokud se přeúčtovacím dokladem převádí finanční prostředky mezi osobními daňovými účty, musí se součet obratů všech platebních vět za každé číslo druhu příjmu rovnat nule.
(1) Předpisný a odpisný poukaz12) obsahuje předpisné nebo odpisné věty s údaji o výši daňové povinnosti daňových subjektů, o výši převáděných daní příjemcům daní nebo o změnách počátečních zůstatků na debetní straně osobních daňových účtů.
(2) V předpisné nebo odpisné větě se uvádějí identifikační údaje daňového subjektu nebo příjemce daní, číslo druhu příjmu, číslo zúčtovacího symbolu (§ 7), číslo priority úhrady daňové povinnosti,13) částka v Kč a den splatnosti daňové povinnosti.
(3) Předpisný a odpisný poukaz nemůže obsahovat věty s údaji o výši daňové povinnosti a současně věty s údaji o změně počátečních zůstatků.
Čísla zúčtovacího symbolu se používá u platebních vět k rozlišení druhu platby a u předpisných a odpisných vět k rozlišení druhu daňové povinnosti.
(1) Platební poukaz10) obsahuje identifikační údaje daňového subjektu nebo označení příjemce daní včetně bankovního spojení,14) číslo druhu příjmu, poukazovanou částku v Kč, důvod a datum vystavení a den splatnosti.
(2) Jedním platebním poukazem lze provádět odpisy pouze z jednoho druhu příjmu.
(3) Příkaz k úhradě nebo hromadný příkaz k úhradě (dále jen „příkaz k úhradě“) obsahuje údaje z platebního poukazu a další náležitosti stanovené bankou, které jsou nezbytné k převodu finančních prostředků z účtu správce daně u banky na účet příjemce.
(1) Měsíční uzávěrka je periodická kontrolní činnost v evidenci daní. Součástí měsíční uzávěrky je kontrola zaevidování platebních vět z dokladů bank a pošt, z příjmových dokladů na platby daní v hotovosti a porovnání s měsíčním výkazem z banky, kontrola zaevidování přeúčtovacích dokladů a předpisných a odpisných dokladů,15) kontrola platebních poukazů a příkazů k úhradě a porovnání kreditní a debetní strany osobních daňových účtů.
(2) Roční uzávěrka následuje po měsíční uzávěrce posledního měsíce běžného roku. Roční uzávěrka slouží k přenesení konečných zůstatků běžného roku na osobních daňových účtech na počáteční zůstatky na osobních daňových účtech v evidenci následujícího roku.
Daňové přiznání v evidenci daní obsahuje údaje z příslušného tiskopisu pro daňové přiznání nebo hlášení, dílčí,16) dodatečné nebo opravné daňové přiznání nebo hlášení,17) které jsou rozhodné pro kontrolu a vyměření daňové povinnosti.
(1) Výpočet částky určené k převodu18) příjemcům daní se provádí nejméně jedenkrát měsíčně.
(2) Je-li vypočtená částka pro jednotlivého příjemce daní vyšší než 500 Kč, převod se provede do pěti pracovních dnů po výpočtu. K 30. 6. a 31. 12. každého roku se převádí vypočtená částka bez ohledu na její výši.
(3) Po dohodě správce daně s příjemcem daní lze provádět převody odlišně od odstavců 1 a 2.
(4) Při převodu výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků se převáděné částky zaokrouhlují na celé koruny dolů.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1994.