Zákon České národní rady o spotřebních daních (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)

§ 10

Vystavování daňových dokladů

(1) Při tuzemské výrobě s výjimkou výroby cigaret jsou plátci povinni nejpozději následující pracovní den po dni vzniku daňové povinnosti u vybraných výrobků vystavit daňový doklad, který musí obsahovat

1. a) obchodní jméno, sídlo a daňové identifikační číslo¹⁷) plátce u právnických osob, jméno a příjmení plátce, obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo u fyzických osob,
2. b) obchodní jméno, sídlo a daňové identifikační číslo u právnických osob, jméno a příjmení, obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo (bylo-li přiděleno) u fyzických osob, kterým byly vybrané výrobky vyskladněny podle § 2 písm. h),
3. c) množství vybraných výrobků v měrných jednotkách, jejich obchodní označení a číselný kód uvedený v tiskopisu daňového přiznání,^17a)
4. d) částku daně,
5. e) datum vyskladnění,
6. f) datum vystavení daňového dokladu,
7. g) pořadové číslo daňového dokladu.

(2) Správce daně uzná pro účely správného zatřídění vybraných výrobků do číselného kódu podle odstavce 1 písm. c) zatřídění vybraných výrobků celními orgány. Při styku s celními orgány je plátce povinen užívat číselný kód vybraných výrobků stanovený zvláštním předpisem.^17b)

(3) V případě podle § 5 odst. 1 písm. e) jsou plátci při tuzemské výrobě vybraných výrobků povinni v den vzniku daňové povinnosti vystavit daňový doklad podle odstavce 1; místo údaje o osobě podle odstavce 1 písm. b) uvedou slovo „škoda“ a místo data vyskladnění datum vzniku daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. e).

(4) V případech podle § 26 písm. a) až c) plátci při tuzemské výrobě daňový doklad nevystavují.

(5) Při vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně musí být na dokladu vystaveném podle odstavce 1 uvedeno, že se jedná o vyskladnění bez daně s odvolávkou na ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 23 nebo § 29.

(6) Při dovozu vybraných výrobků plní funkci daňového dokladu podle odstavců 1 a 2 pro účely tohoto zákona písemné celní prohlášení.¹⁶) Při vývozu vybraných výrobků plní písemné celní prohlášení funkci dokladu prokazujícího nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a) až e). Při vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně podle § 29 odst. 1 písm. f) a odst. 2 se daňový doklad nevystavuje.

(7) Při výrobě cigaret plní funkci daňového dokladu podle odstavců 1 a 2 pro účely tohoto zákona evidence podle zvláštního předpisu.^17c)

(8) Daňový doklad se nevystavuje při použití vybraných výrobků uvedených v § 35 pro přímou spotřebu v prostorách, kde jsou tyto vybrané výrobky uskladněny, nebo při fyzickém vydání těchto vybraných výrobků z uvedených prostor v množství nepřesahujícím 5 litrů pro jednu osobu za jeden kalendářní den. Daňovým dokladem je v tomto případě evidence, která musí obsahovat údaje uvedené v odstavci 1 písm. c), d) a e).

(9) Kromě uvedených daňových dokladů jsou plátci povinni vést doklady k prokázání nároků na vrácení daně podle § 12 odst. 1.

(10) Plátci jsou povinni vystavit daňový doklad ve dvojím vyhotovení. První vyhotovení jsou plátci povinni vydat osobě uvedené v odstavci 1 písm. b). Druhé vyhotovení a všechny další doklady rozhodné pro určení výše daně jsou plátci povinni uchovávat po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.

§ 11

Výpočet daně

(1) Daň z vybraných výrobků, u kterých vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. a), c), d), f) a h) a podle § 20, 26 a 34a, jsou plátci povinni si sami vypočítat. Daň z vybraných výrobků, u kterých vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. b) a e), vypočítá správce daně.

(2) Daň se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně stanovenou pro příslušný vybraný výrobek.

§ 12

Nárok na vrácení daně

(1) Plátcům vzniká nárok na vrácení daně dnem

1. a) potvrzení celního prohlášení¹⁶) celním orgánem o přechodu vybraných výrobků do zahraničí v případě vývozu zdaněných vybraných výrobků v rámci podnikatelské činnosti⁸) nebo potvrzení celním orgánem o propuštění zdaněných vybraných výrobků do režimu vývozu s celně schváleným určením umístění vybraných výrobků do svobodného celního pásma nebo do svobodného celního skladu v rámci podnikatelské činnosti,⁸)
2. b) převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků vstupujících jako materiál do vyráběných vybraných výrobků. Při uplatnění nároku na vrácení daně při převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků vstupujících jako materiál do vyráběné bionafty podle § 19 odst. 3 je plátce povinen doložit nárok na vrácení daně povolením k výrobě bionafty podle § 19 odst. 3, které vydává Ministerstvo financí v dohodě s Ministerstvem zemědělství,
3. c) převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků nepřevzatých kupujícím a vrácených zpět plátci,
4. d) vypořádání nároků z vad vybraných výrobků, nároků za nedodané vybrané výrobky nebo nároků z nesprávně účtované daně, pokud plátci úplatu za tyto vybrané výrobky neobdrželi nebo pokud úplatu kupujícímu vrátili; pro uplatnění nároku za nedodané vybrané výrobky je zároveň podmínkou převzetí nedodaných vybraných výrobků zpět na sklad plátce,
5. e) prodeje zdaněných vybraných výrobků podle odstavců 4 až 6,
6. f) vzniku skutečnosti podle § 42a,
7. g) převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků vrácených komisionářem^8a) zpět plátci,
8. h) zamítnutí žádosti o souhlas s výmazem z obchodního rejstříku nebo jiných evidencí při ukončení činnosti v případě, že daňová povinnost vznikla podle § 5 odst. 1 písm. g).

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. b) až d) se nevztahuje na cigarety. Zvláštní ustanovení týkající se vrácení daně u cigaret je uvedeno v § 40f odst. 4 a 5.

(3) Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 uplatní plátci u vybraných výrobků v daňovém přiznání podle § 13, nejpozději do šesti měsíců od posledního dne měsíce, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně zaniká dnem vyskladnění vybraného výrobku plátcem, který nárok na vrácení daně neuplatnil. Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 mohou plátci uplatnit pouze do výše daně vypočtené sazbou daně platné v den jeho dovozu nebo vyskladnění, při kterém vznikla daňová povinnost.

(4) Daň za uskutečněné nákupy vybraných výrobků je vrácena

1. a) diplomatickým a zvláštním misím a konzulárním úřadům cizích států,
2. b) mezinárodním organizacím,
3. c) osobám jiných států, které nemají v tuzemsku trvalý pobyt,

které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.¹⁸) Ministerstvo financí po dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí stanoví vyhláškou způsob vracení daně uvedeným osobám jiných států a maximální celkovou částku daně, která může být za kalendářní rok vrácena k zajištění principu vzájemnosti.

(5) Ministerstvo financí na žádost udělí povolení

1. a) k zásobování zahraničních leteckých společností vybranými výrobky za ceny bez daně určenými k prodeji na palubách jejich letadel,
2. b) k prodeji vybraných výrobků za ceny bez daně v prodejnách typu DUTY/TAX FREE fyzickým osobám při přestupu státních hranic České republiky přes celní přechod, v tranzitním prostoru českých celních letišť a na palubách letadel českých leteckých společností,
3. c) k prodeji vybraných výrobků za ceny bez daně členům posádek letadel zahraničních linek při odletu z České republiky.

(6) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou podmínky udělování a odnímání povolení a prodeje vybraných výrobků za ceny bez daně fyzickým osobám při přestupu státních hranic České republiky přes celní přechod, v tranzitním prostoru českých celních letišť, na palubách letadel zahraničních linek a členům posádek letadel zahraničních linek při odletu z České republiky.

(7) Nárok na vrácení daně mohou plátci uplatnit pouze u finančního orgánu bez ohledu na to, zda jde o vybrané výrobky vyskladněné v tuzemsku nebo dovezené.

(8) Pokud plátci neuplatní nárok na vrácení daně, ačkoliv tak podle § 12 odst. 1 mohli učinit, pohlíží se při vzniku daňové povinnosti podle § 5 na vybrané výrobky, u kterých podle § 12 odst. 1 mohl být uplatněn nárok na vrácení daně, tak, jako by tento nárok byl uplatněn.

(9) Na zboží umístěné v prodejnách typu DUTY/TAX FREE se pohlíží jako na zboží vyvezené.

(10) Nárok na vrácení daně vzniká také plátcům a osobám, které nakoupili lehký topný olej za cenu obsahující daň a prokazatelně jej použili pro vytápění nebo výrobu tepelné nebo elektrické energie. Ministerstvo financí stanoví vyhláškou podmínky pro vrácení daně, způsob vrácení daně a způsob prokazování nároku na vrácení daně.

§ 13

Daňové přiznání

(1) Plátci, kterým vznikla daňová povinnost nebo nárok na vrácení daně, jsou povinni předložit daňové přiznání správci daně.

(2) Daňové přiznání předkládají plátci měsíčně, a to do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla daňová povinnost. Pokud nevznikne ve zdaňovacím období daňová povinnost ani nárok na vrácení daně, daňové přiznání se nepředkládá.

(3) Při dovozu, s výjimkou dovozu cigaret, plní funkci daňového přiznání písemné celní prohlášení.¹⁶)

(4) Při vzniku daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. e) plní funkci daňového přiznání doklad o zaplacení daně.

(5) Pokud plátci zjistí, že daňové přiznání, které předložili je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek zvýšení daňové povinnosti nebo snížení nároku na vrácení daně, jsou povinni neprodleně předložit správci daně dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká.

(6) Pokud plátci zjistí, že daňové přiznání, které předložili, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek snížení daňové povinnosti nebo zvýšení nároku na vrácení daně, mohou předložit správci daně nejpozději do šesti měsíců ode dne splatnosti daně dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká. Nedodržením lhůty nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(7) Dodatečné daňové přiznání musí být jako dodatečné výrazně označeno. V dodatečném daňovém přiznání se uvedou pouze rozdíly proti daňovému přiznání původně podanému.

§ 14

Zdaňovací období, odvod a splatnost daně, zálohové vracení daně

(1) Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.

(2) Daň se odvádí

1. a) jednou částkou za měsíc podle odstavce 4, nebo
2. b) zálohovými pevnými částkami podle odstavců 5 až 7.

(3) Měsíční daňovou povinností se rozumí daňová povinnost za bezprostředně předcházející zdaňovací období.

(4) Jednou částkou za měsíc odvádějí daň plátci, jejichž měsíční daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), nepřesáhne částku 5 000 000 Kč, nejpozději do 25. dne po skončení zdaňovacího období.

(5) Zálohové pevné částky odvádějí plátci denně, pokud jejich měsíční daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), přesáhne 5 000 000 Kč.

(6) Výši zálohových pevných částek podle odstavce 5 stanoví finanční orgán. Přihlíží přitom k výši a časovému rozložení vzniku daňové povinnosti a k výši nároku na vrácení daně uplatněného podle § 12 odst. 1 písm. a) a b) za zdaňovací období, které bezprostředně předchází nejbližšímu uplynulému zdaňovacímu období.

(7) Splátkové období začíná u plátců, kteří odvádějí zálohové pevné částky denně, 26. dnem měsíce, ve kterém daňová povinnost vznikla, a končí 25. dnem měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňová povinnost vznikla. Plátci jsou povinni v poslední den splátkového období místo odvodu zálohové pevné částky vyrovnat daňovou povinnost za měsíc, ve kterém daňová povinnost vznikla.

(8) Daň za zdaňovací období, v němž byl plátce zaregistrován, odvede plátce nejpozději do 25. dne po skončení tohoto zdaňovacího období. Byl-li plátce zaregistrován v jiný než první pracovní den zdaňovacího období, odvede daň za první dvě zdaňovací období vždy do 25. dne po skončení příslušného zdaňovacího období.

(9) Při dovozu vybraných výrobků se daň odvádí ve lhůtě, kterou stanoví celní zákon.¹⁹)

(10) Přesáhne-li ve zdaňovacím období částka nároku na vrácení daně částku daňové povinnosti, postupuje se při vypořádání rozdílu mezi těmito částkami obdobně jako při vypořádání daňového přeplatku.^19a)

(11) Plátce, jemuž v průběhu zdaňovacího období nevznikne daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), a který za stejné zdaňovací období bude uplatňovat nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a), může požádat finanční orgán o zálohu na vrácení daně. Žádost plátce předkládá do 11. dne zdaňovacího období, do 21. dne zdaňovacího období a do 1. dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího, pokud prokázaný nárok na vrácení daně přesáhne ke dni podání žádosti 50 000 Kč. Do každé lhůty uvedené v tomto odstavci může plátce požádat o zálohu na vrácení daně jen jednou. V žádosti předložené do 11. dne zdaňovacího období lze uplatnit i nároky vzniklé po 21. dnu bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období. Záloha na vrácení daně se v tomto případě uvede na daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém plátce o zálohu na vrácení daně požádal.

(12) Žádost o zálohu na vrácení daně musí být podána písemně a musí být doložena dokladem prokazujícím nárok na vrácení daně podle § 10 odst. 6. Žádost o zálohu na vrácení daně je osvobozena od správních poplatků.

(13) Požádá-li plátce o zálohu na vrácení daně způsobem uvedeným v odstavcích 11 a 12, finanční orgán požadovanou částku vrátí do 30 dnů od posledního dne lhůty uvedené v odstavci 11.

(14) Poukáže-li finanční orgán zálohu na vrácení daně po lhůtě stanovené v odstavci 13, je povinen zaplatit plátci úrok z této částky ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí.

(15) Ustanovení odstavců 1 až 9 se nevztahují na odvody a splatnost daně v případě, že daňová povinnost vznikla podle § 5 odst. 1 písm. e). Lhůty odvodu a splatnosti daně jsou pro tento případ stanoveny v § 40a.

§ 15

Registrace a oznamovací povinnost

(1) Plátci, kterým vznikne daňová povinnost podle § 5, 20, 26 písm. d) a e) a § 34a, s výjimkou § 5 odst. 1 písm. b), jsou povinni se registrovat jako plátci spotřební daně u příslušného finančního orgánu nejpozději do vzniku první daňové povinnosti. Plátci, kterým vznikne nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1, jsou povinni se registrovat jako plátci spotřební daně u příslušného finančního orgánu nejpozději do dne podání první žádosti o vrácení daně, pokud již nejsou jako plátci spotřební daně registrováni. Způsob registrace stanoví zvláštní předpis.¹⁷)

(2) Další zvláštní ustanovení týkající se registrace a oznamovací povinnosti je uvedeno v § 30.

(3) Plátce daně, který požádá o zrušení registrace, je povinen svoji žádost doložit dokladem potvrzujícím vypořádání daně ke dni podání této žádosti.