Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

§ 103

Výkon působnosti

(1) Působnost stanovená orgánům obce a kraje podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.

(2) Projednáváním přestupků nelze pověřit komisi rady obce.

(3) Ústředním správním úřadem ve věci přestupků je ten ústřední správní úřad, do jehož působnosti náleží úsek státní správy, na němž došlo k porušení právní povinnosti zakládající odpovědnost za přestupek.

(4) Ministerstvo vnitra je ústředním správním úřadem ve věci přestupků v případech, kdy nelze ústřední správní úřad určit podle odstavce 3 a k projednání přestupku jsou příslušné orgány obce nebo kraje.

§ 104

Amnestie

(1) Amnestii ve věcech přestupků uděluje prezident republiky.

(2) Prezident republiky může

1. a) nařídit, aby se řízení o přestupku nezahajovalo nebo, bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo,
2. b) odpustit nebo zmírnit uložený správní trest nebo jeho zbytek, nebo
3. c) nařídit vyřazení přestupku z evidence přestupků.

(3) Amnestie nabývá účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů.

§ 105

Přenos příslušnosti na základě veřejnoprávní smlouvy

Obec může uzavřít veřejnoprávní smlouvu o přenosu příslušnosti k projednávání přestupků pouze s obcí s rozšířenou působností nebo s obcí s pověřeným obecním úřadem, v jejímž správním obvodu se obec nachází. Obec může veřejnoprávní smlouvou přenášet pouze veškerou příslušnost k projednávání přestupků.

§ 106

Evidence přestupků

(1) Stanoví-li tak zákon, pravomocná rozhodnutí o přestupku a pravomocná rozhodnutí o účasti na amnestii se zapisují do evidence přestupků.

(2) Správní orgán příslušný k projednání přestupku zapisovaného do evidence přestupků si po zahájení řízení o takovém přestupku nebo před vydáním příkazu, je-li prvním úkonem v řízení, opatří opis z evidence přestupků týkající se obviněného nebo podezřelého z přestupku.

§ 107

Postup při zápisu do evidence přestupků

(1) Údaje do evidence přestupků zapisuje správní orgán, který o přestupku rozhodoval v posledním stupni, prostřednictvím elektronického formuláře, jehož podobu zveřejní Rejstřík trestů způsobem umožňujícím dálkový přístup, nebo prostřednictvím elektronické aplikace přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup, kterou spravuje Rejstřík trestů.

(2) V případě, kdy o uložení pokuty příkazem na místě rozhodovala obecní policie, provádí zápis obecní úřad; v hlavním městě Praze a ve statutárních městech provádí zápis městská policie. Obecní policie sdělí obecnímu úřadu údaje potřebné pro provedení zápisu do pěti pracovních dnů ode dne uložení pokuty příkazem na místě.

(3) Zápis údajů do evidence přestupků se provede nejpozději do pěti pracovních dnů ode dne, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, nebo ode dne, kdy příslušný správní orgán obdržel podklad pro provedení zápisu. Záznam se provede ke dni nabytí právní moci rozhodnutí nebo uložení pokuty příkazem na místě.

§ 108

Námitkové řízení

(1) Domnívá-li se osoba, že údaje vedené o ní v evidenci přestupků nejsou v souladu s provedeným řízením o přestupku, rozhodnutím o účasti na amnestii anebo s rozhodnutím soudu, který rozhodl o žalobě proti rozhodnutí o přestupku, může podat u správního orgánu, který zápis provedl, námitku.

(2) Zjistí-li správní orgán, který zápis do evidence přestupků provedl, že námitka je oprávněná, údaje v evidenci přestupků bezodkladně opraví a osobu, která námitku podala, o tom vyrozumí; jinak rozhodne o neoprávněnosti námitky.

§ 109

Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy

(1) Správní orgán využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu

1. a) příjmení,
2. b) jméno, popřípadě jména,
3. c) adresa místa pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti,
4. d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát narození,
5. e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a
6. f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(2) Správní orgán využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel údaje v rozsahu

1. a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
2. b) datum narození,
3. c) pohlaví,
4. d) místo a okres narození; v případě narození v cizině místo a stát,
5. e) rodné číslo,
6. f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
7. g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti,
8. h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
9. i) omezení svéprávnosti, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka; nebylo-li mu rodné číslo přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát narození,
10. j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo opatrovníka,
11. k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí státního občana České republiky mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
12. l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(3) Správní orgán využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců údaje v rozsahu

1. a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
2. b) datum narození,
3. c) rodné číslo,
4. d) pohlaví,
5. e) místo a stát narození; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,
6. f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
7. g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,
8. h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky,
9. i) omezení svéprávnosti,
10. j) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo opatrovníka,
11. k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
12. l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(4) Správní orgán využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci kromě veřejně přístupných údajů údaje v rozsahu

1. a) jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby a
2. b) adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby.

(5) Z údajů podle odstavců 1 až 4 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel nebo v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

§ 110

Přehled přestupků

(1) Ústřední správní úřady, do jejichž působnosti náleží úsek státní správy, na němž došlo k porušení právní povinnosti zakládající odpovědnost za přestupek, nebo Ministerstvo vnitra v případech podle § 103 odst. 4 zpracovávají každoroční přehled přestupků (dále jen „přehled“). Přehled obsahuje údaje podle odstavce 2. Ústřední správní úřady nebo Ministerstvo vnitra v případech podle § 103 odst. 4 zveřejňují přehled způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději do konce čtvrtého kalendářního měsíce roku následujícího po roce, pro jehož období se přehled zpracovává.

(2) Nejsou-li ústřední správní úřady nebo Ministerstvo vnitra v případech podle § 103 odst. 4 samy příslušné k projednání přestupků, jsou orgány obce nebo kraje a jiné správní orgány příslušné k projednání přestupků povinny nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce po roce, pro jehož období se přehled zpracovává, poskytnout ústředním správním úřadům, do jejichž působnosti náleží úsek státní správy, na němž došlo k porušení právní povinnosti zakládající odpovědnost za přestupek, nebo Ministerstvu vnitra v případech podle § 103 odst. 4, tyto údaje, které se, je-li to vzhledem k jejich povaze možné, vztahují k jednotlivým skutkovým podstatám přestupků:

1. a) počet podnětů k zahájení řízení o přestupku,
2. b) počet odložených věcí,
3. c) počet zahájených řízení o přestupku,
4. d) počet zastavených řízení o přestupku, včetně počtu řízení ukončených rozhodnutím o schválení dohody o narovnání,
5. e) počet pravomocných rozhodnutí o uznání obviněného vinným ze spáchání přestupku,
6. f) počet a druhy uložených správních trestů, včetně jejich průměrné výměry,
7. g) počet a druhy uložených ochranných opatření,
8. h) počet pravomocných rozhodnutí, kterými bylo upuštěno od uložení správního trestu,
9. i) počet pravomocných rozhodnutí, kterými byla mimořádně snížena výměra pokuty, a
10. j) počet podaných odvolání, včetně způsobů, jakými o nich bylo pravomocně rozhodnuto.

§ 111

Požadavky na oprávněnou úřední osobu

(1) Úřední osoba oprávněná na základě vnitřního předpisu správního orgánu nebo pověření vedoucím správního orgánu k provádění úkonů správního orgánu v řízení (dále jen „oprávněná úřední osoba“) musí mít vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice. Nemá-li oprávněná úřední osoba vzdělání podle věty první, musí mít vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu v jiné oblasti a prokázat odbornou způsobilost zkouškou provedenou u Ministerstva vnitra; zajištěním zkoušky může Ministerstvo vnitra pověřit jím zřízenou státní příspěvkovou organizaci.

(2) Požadavky podle odstavce 1 musí splňovat předseda rozkladové komise. Požadavky podle odstavce 1 nemusí splňovat osoba projednávající přestupek na místě, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu.

(3) Odbornou způsobilost podle odstavce 1 věty druhé prokazuje oprávněná úřední osoba osvědčením o vykonání zkoušky vydaným Ministerstvem vnitra. Obsahem zkoušky je ověření znalostí organizace a činnosti veřejné správy a právních předpisů v oblasti odpovědnosti za přestupek.

(4) Nevyhoví-li uchazeč u zkoušky, může zkoušku dvakrát opakovat. Opakovanou zkoušku je možné vykonat nejdříve za 60 dnů a nejpozději do 90 dnů ode dne konání zkoušky, při níž uchazeč nevyhověl.

(5) Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou podrobnosti obsahu a provádění zkoušky a náležitosti osvědčení o vykonání zkoušky.

§ 112

Přechodná ustanovení