Vyhláška, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody

Příloha č. 1

Mikrobiologické, biologické, fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele pitné vody a jejich hygienické limity

1. A. Mikrobiologické a biologické ukazatele

   Příloha č. 1 Mikrobiologické, biologické, fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele pitné vody a jejich hygienické limity

   č.	ukazatel	jednotka	limit	typ limitu	Vysvětlivky
   1	Clostridium perfringens	KTJ/100 ml	0	MH	1
   2	enterokoky	KTJ/100 ml	0	NMH
   		KTJ/250 ml	0	NMH	2
   3	Escherichia coli	KTJ/100 ml	0	NMH
   		KTJ/250 ml	0	NMH	2
   4	koliformní bakterie	KTJ/100 ml	0	MH
   5	mikroskopický obraz – abioseston	%	10	MH	3
   6	mikroskopický obraz – počet organismů	jedinci/ml	50	MH	3,4
   7	mikroskopický obraz – živé organismy	jedinci/ml	0	MH	3, 4, 5
   8	počty kolonií při 22 °C	KTJ/ml	200	MH	6
   		KTJ/ml	100	NMH	2
   9	počty kolonií při 36 °C	KTJ/ml	20	MH	7
   		KTJ/ml	20	NMH	2
   10	Pseudomonas aeruginosa	KTJ/250 ml	0	NMH	2

1. B. Fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele

   Příloha č. 1 Mikrobiologické, biologické, fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele pitné vody a jejich hygienické limity

   č.	ukazatel	symbol	jednotka	limit	typ limitu	vysvětlivky
   11	1,2-dichlorethan		µg/l	3,0	NMH
   12	akrylamid		µg/l	0,1	NMH	8
   13	amonné ionty	NH4+	mg/l	0,50	MH
   14	antimon	Sb	µg/l	5,0	NMH
   15	arsen	As	µg/l	10	NMH
   16	barva		mg/l Pt	20	MH
   17	benzen		µg/l	1,0	NMH	9
   18	benzo[α]pyren	BaP	µg/l	0,010	NMH
   19	beryllium	Be	µg/l	2,0	NMH	10
   20	bor	B	mg/l	1,0	NMH
   21	bromičnany	BrO3	µg/l	10	NMH	11, 35
   22	celkový organický uhlík	TOC	mg/l	5,0	MH	12
   23	dusičnany	N03-	mg/l	50	NMH	13
   24	dusitany	N02-	mg/l	0,50	NMH	13
   25	epichlorhydrin		µg/l	0,10	NMH	8
   26	fluoridy	F	mg/l	1,5	NMH
   27	hliník	Al	mg/l	0,20	MH
   28	hořčík	Mg	mg/l	10	MH	14
   				20 – 30	DH	15
   29	chemická spotřeba kyslíku (manganistanem)	CHSK-Mn	mg/l	3,0	MH	16
   30	chlor volný		mg/l	0,30	MH	17
   31	chlorethen (vinylchlorid)		µg/l	0,50	NMH	8
   32	chloridy	cr	mg/l	100	MH	18, 19
   33	chloritany	C102-	µg/l	200	MH	11, 17, 35
   34	chrom	Cr	µg/l	50	NMH
   35	chuť			přijatelná pro odběratele	MH	20
   36	kadmium	Cd	µg/l	5,0	NMH
   37	konduktivita	K	mS/m	125	MH	19, 21
   38	kyanidy celkové	CN-	mg/l	0,050	NMH
   39	mangan	Mn	mg/l	0,050	MH	22
   40	měď	Cu	µg/l	1000	NMH	23
   41	microcystin-LR		µg/l	1	NMH	24
   42	nikl	Ni	µg/l	20	NMH	25
   43	olovo	Pb	µg/l	10	NMH	25, 35
   44	ozon	O3	µg/l	50	MH	17
   45	pach			přijatelný pro odběratele	MH	20
   46	pesticidní látky		µg/l	0,10	NMH	26
   47	pesticidní látky celkem		µg/l	0,50	NMH	27
   48	PH	pH		6,5 - 9,5	MH	19, 29
   49	polycyklické aromatické uhlovodíky	PAU	µg/l	0,10	NMH	28
   50	rtuť	Hg	µg/l	1,0	NMH
   51	selen	Se	µg/l	10	NMH
   52	sírany	SO042-	mg/l	250	MH	19
   53	sodík	Na	mg/l	200	MH
   54	stříbro	Ag	µg/l	50	NMH	30
   55	tetrachlorethen	PCE	µg/l	10	NMH	31
   56	trihalomethany	THM	µg/l	100	NMH	32
   57	trichlorethen	TCE	µg/l	10	NMH	31
   58	trichlormethan (chloroform)		µg/l	30	MH
   59	vápník	Ca	mg/l	30	MH	14
   				40-80	DH	15
   60	vápník a hořčík	Ca + Mg	mmol/l	2 – 3,5	DH	15
   61	zákal		ZF(t,n)	5	MH	33
   62	železo	Fe	mg/l	0,20	MH	34

   1. Použité zkratky:
      1. KTJ – kolonie tvořící jednotka
      2. NMH – nejvyšší mezní hodnota
      3. MH – mezní hodnota
      4. DH – doporučená hodnota (§ 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2003 Sb.)
   1. Vysvětlivky k tabulkám:
      1. 1. Stanovuje se u pitných vod upravovaných přímo z povrchových vod nebo u podzemních vod ovlivněných povrchovými vodami. Tam, kde hodnota tohoto ukazatele není dodržena, musí se prozkoumat daný vodní zdroj a technologii úpravy, aby se zjistilo, zda lidské zdraví není potenciálně ohroženo přítomností patogenních mikroorganismů, např. kryptosporidií. Postup odpovědné osoby stanoví § 4 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2003 Sb.
      2. 2. Platí pouze pro balenou pitnou vodu.
      3. 3. Nedílnou součástí výsledku zkoušky jsou i další informace získané při mikroskopickém rozboru, které mohou přispět k interpretaci výsledků. Tento slovní popis obsahuje zejména složení přítomného abiosestonu (případně jeho možný původ), bližší zařazení přítomných organismů a jejich možný původ (surová voda, pomnožení v síti), jejich příslušnost k obtížně odstranitelným skupinám apod. V případě výskytu živých organismů u vod zabezpečených dezinfekcí je vždy nutné udat, o jaké organismy se jednalo. U podzemních vod se zaznamenává především přítomnost organismů vázaných na povrchové vody a organismů indikujících zhoršenou jakost vody. Podzemní voda s výskytem organismů vázaných na povrchové vody musí být považována za vodu podzemní ovlivněnou vodou povrchovou (viz vysvětlivka 1).
      4. 4. Organismy zahrnovanými pod tento ukazatel se pro účely vyhlášky rozumí sinice a všechny eukaryontní organismy (řasy, prvoci, mikromycéty, vířníci, hlístice apod.). Bakterie (s výjimkou sinic) jsou uvedeny jen ve slovním popisu, ale nepočítají se do celkového počtu organismů. Mikroskopický nález masového výskytu organotrofních bakterií (více než 100 jedinců/ml) je třeba posuzovat jako překročení MH ukazatelů č. 6, popřípadě č. 7. Produkty metabolismu železitých bakterií řadíme k abiosestonu.
      5. 5. Mezní hodnota platí pouze u vod zabezpečených desinfekcí. Živé organismy obsahující chlorofyl se odliší pomocí autofluorescence chlorofylu. Ostatní, pokud je to možné, podle dalších znaků (například pohyb, stav protoplastu).
      6. 6. Bez abnormálních změn. Pro náhradní zásobování; pro vodu dodávanou ve vzdušných, vodních a pozemních dopravních prostředcích a pro vodu z malých nedezinfikovaných zdrojů, produkujících méně než 5 m³ za den, platí mezní hodnota 500 KTJ/ml.
      7. 7. Bez abnormálních změn. Pro náhradní zásobování; pro vodu dodávanou ve vzdušných, vodních a pozemních dopravních prostředcích a pro vodu z malých nedezinfikovaných zdrojů, produkujících méně než 5 m³ za den, platí mezní hodnota 100 KTJ/ml.
      8. 8. Hodnota platí pro zbytkovou koncentraci monomeru (látky), vypočtenou podle údajů o obsahu a možném uvolňování z materiálů (např. z rozvodného potrubí) a předmětů sloužících k úpravě, výrobě a distribuci pitné vody, které jsou ve styku s pitnou vodou. Stanovení v pitné vodě se provede jen v případě, kdy není možné výpočet provést a látka se vzhledem k použitým materiálům může ve vodě vyskytovat. Stanovení chlorethenu (vinylchloridu) se však provede rovněž u nových zdrojů před jejich uvedením do provozu.
      9. 9. Při stanovení benzenu je nutné sledovat, není-li indikována přítomnost dalších aromatických uhlovodíků (toluenu, xylenů, ethylbenzenu). O nálezu těchto látek nad mez stanovení informuje laboratoř objednatele rozboru. V případě kvantitativního stanovení se uvedou nálezy stanovených látek do protokolu o zkoušce.
      10. 10. Stanovuje se vždy u nového zdroje a dále tam, kde nálezy Be přesahují 25 % limitní hodnoty.
      11. 11. Tam, kde je to možné bez snížení účinnosti dezinfekce, by se mělo usilovat o dosažení co nejnižší hodnoty.
      12. 12. Bez abnormálních změn. Nemusí se stanovovat u zdrojů dávajících méně než 10 000 m³ vody denně.
      13. 13. Musí být dodržena podmínka, aby součet poměrů zjištěného obsahu dusičnanů v mg/l děleného 50 a zjištěného obsahu dusitanů v mg/l děleného 3 byl menší nebo rovný 1. Součet poměrů odpovídá svým významem nejvyšší mezní hodnotě. Obsah dusitanů v pitné vodě na výstupu z úpravny musí být nižší než 0,1 mg/l.
      14. 14. Mezní hodnota představuje minimum a platí pro vody, u kterých je při úpravě uměle snižován obsah vápníku nebo hořčíku. Pro všechny vody platí, že tam, kde je to možné, by se mělo usilovat o dosažení doporučené hodnoty.
      15. 15. Doporučená hodnota jako optimální koncentrace je stanovena z hlediska zdravotního, nikoliv technického.
      16. 16. Bez abnormálních změn. Není nutno stanovovat, pokud je stanoven obsah TOC (celkový organický uhlík).
      17. 17. Obsah volného chloru, chloritanů či ozonu se stanovuje pouze v případě použití chloru nebo prostředků obsahujících chlor, oxidu chloričitého nebo ozonu při úpravě vody. Za úpravu se považuje i dezinfekce vody. V případě využití vázaného aktivního chloru (např. ve formě chloraminů) pro dezinfekci, platí pro celkový aktivní chlor mezní hodnota 0,4 mg/l.
      18. 18. V případech, kdy vyšší hodnoty chloridů jsou způsobeny geologickým prostředím, se hodnoty až do 250 mg/l považující za vyhovující požadavkům této vyhlášky. Pro balené pitné vody uměle doplňované minerálními látkami platí mezní hodnota 250 mg/l.
      19. 19. Voda by neměla působit agresivně vůči materiálům rozvodného systému, včetně domovních instalací. Posouzení agresivity se provádí podle TNV 75 7121 Požadavky na jakost vody dopravované potrubím.
      20. 20. V případě pochybností se za přijatelné považují stupně 1 a 2 při stanovení podle ČSN EN 1622 Jakost vod. Stanovení prahového čísla pachu (TON) a prahového čísla chuti (TFN).
      21. 21. Měřeno při 25°C.
      22. 22. V případech, kdy vyšší hodnoty manganu ve zdroji surové vody jsou způsobeny geologickým prostředím, se hodnoty manganu až do 0,20 mg/l považující za vyhovující požadavkům této vyhlášky za předpokladu, že nedochází k nežádoucímu ovlivnění organoleptických vlastností vody.
      23. 23. Limitní hodnota je stanovena na základě toxického působení mědi a platí pro vzorek pitné vody odebraný odpovídající metodou vzorkování z kohoutku tak, aby vzorek byl reprezentativní pro průměrné jednotýdenní množství požité spotřebiteli. Při koncentracích nad 100 µg/l může docházet ke změnám organoleptických vlastností vody. Pro kontrolu jakosti pitné vody podle § 4 se použije metoda náhodného vzorkování během pracovního dne, která spočívá v odběru prvních 1000 ml vody z kohoutku (bez očištění kohoutku a bez předchozího odpouštění vody nebo odběru vzorků vody na stanovení jiných ukazatelů) odebraných během normální pracovní doby vzorkaře (obvykle 8.00 - 16.00 hod). Zjistí-li se při tomto odběru překročení limitní hodnoty a je-li nepřímo prokázáno, že se jedná o zhoršení vlivem vnitřního vodovodu, zajistí vlastník objektu účelové vzorkování pro zjištění průměrné koncentrace látky požité spotřebiteli během jednoho týdne.
      24. 24. Stanovuje se u pitné vody upravené z povrchové vody v období, kdy lze očekávat zvýšený výskyt sinic. Četnost stanovení může orgán ochrany veřejného zdraví omezit nebo od stanovení tohoto ukazatele zcela upustit tam, kde osoba podle § 3 odst. 2 zákona do provozního řádu podle § 4 odst. 3 zákona uvede vhodný postup zaručující, že možný výskyt cyanotoxinů v pitné vodě bude podchycen a následně budou činěna včasná a účinná opatření, která zabrání ohrožení veřejného zdraví. Za vhodný postup k podchycení cyanotoxinů se považuje např. sledování sinic ve vodárenském zdroji pomocí vhodných metod, použití vhodného biotestu ke zjištění, zda přítomné sinice obsahují cyanotoxiny, případně stanovení toxinů přímo v biomase sinic nebo v surové vodě. Za účinná opatření se považují např. změna odběrového horizontu s nižší koncentrací sinic, použití vodárenské technologie prokazatelně vedoucí k odstranění cyanotoxinů z upravované vody nebo dočasné odstavení vodárenského zdroje.
      25. 25. Limitní hodnota platí pro vzorek pitné vody odebraný odpovídající metodou vzorkování z kohoutku tak, aby vzorek byl reprezentativní pro průměrné jednotýdenní množství požité spotřebiteli. Pro kontrolu jakosti pitné vody podle § 4 se použije metoda náhodného vzorkování během pracovního dne, která spočívá v odběru prvních 1000 ml vody z kohoutku (bez očištění kohoutku a bez předchozího odpouštění vody nebo odběru vzorků vody na stanovení jiných ukazatelů) odebraných během normální pracovní doby vzorkaře (obvykle 8.00 - 16.00 hod). Zjistí-li se při tomto odběru překročení limitní hodnoty a je-li nepřímo prokázáno, že se jedná o zhoršení vlivem vnitřního vodovodu, zajistí vlastník objektu účelové vzorkování pro zjištění průměrné koncentrace látky požité spotřebiteli během jednoho týdne.
      26. 26. Pesticidy se rozumí organické insekticidy, herbicidy, fungicidy, nematocidy, akaricidy, algicidy, rodenticidy, slimicidy, příbuzné produkty (např. regulátory růstu) a jejich metabolity, rozkladné nebo reakční produkty. Limitní hodnota platí pro každý jednotlivý pesticid s výjimkou aldrinu, dieldrinu, heptachloru a heptachlorepoxidu, kde platí limitní hodnota 0,03 µg/l. Stanovují se pouze pesticidy s pravděpodobným výskytem v daném zdroji. Stanovené pesticidní látky musí být v rozboru specifikovány. Pokud pesticidy nejsou součástí úplného rozboru, musí osoba uvedená v § 3 odst.2 zákona doložit, proč nepředpokládá výskyt pesticidů ve zdroji.
      27. 27. Limitní hodnota se vztahuje na součet jednotlivých stanovených a kvantitativně zjištěných pesticidních látek. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula.
      28. 28. Limitní hodnota se vztahuje na součet kvantitativně stanovených následujících specifických látek: benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, benzo[ghi]perylen, indeno[1,2,3-cd]pyren. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. Jsou-li stanoveny další látky typu polyaromatických uhlovodíků, nelze jejich hodnotu zahrnout do ukazatele PAU. S výjimkou benzo[a]pyrenu, pro který je stanovena limitní hodnota (ukazatel č. 18), se v případě jejich nálezu nad mezí detekce postupuje podle § 4 odst. 6 zákona.
      29. 29. Pro balené pitné vody nesycené oxidem uhličitým a pro pitnou vodu dopravovanou kontejnery lze připustit hodnotu pH od 4,5; pro balenou pitnou vodu, která je přírodně bohatá nebo uměle obohacena oxidem uhličitým, může být minimální hodnota i nižší. U vod s přirozeně nižším pH se hodnoty pH 6,0 až 6,5 považují za splňující požadavky této vyhlášky za předpokladu, že voda nepůsobí agresivně vůči materiálům rozvodného systému, včetně vnitřního vodovodu.
      30. 30. Týká se vod dezinfikovaných solemi stříbra a vod upravovaných zařízením obsahujícím stříbro.
      31. 31. Součet koncentrací tetrachlorethenu a trichlorethenu nesmí překročit 10 µg/l.
      32. 32. Limitní hodnota se vztahuje na součet kvantitativně zjištěných koncentrací trichlormethanu (chloroformu), tribrommethanu (bromoformu), dibromchlormethanu a bromdichlormethanu. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. Tam, kde je to možné bez snížení účinnosti dezinfekce, by se mělo usilovat o dosažení co nejnižší hodnoty.
      33. 33. V případech úpravy povrchové vody by voda vycházející z úpravny neměla překročit hodnotu 1,0 ZF. Jednotka se uvádí podle použité metody stanovení: ZF(t) nebo ZF(n), kde t znamená turbidimetrickou a n nefelometrickou metodu.
      34. 34. V případech, kdy vyšší hodnoty železa ve zdroji surové hodnoty jsou způsobeny geologickým prostředím, se hodnoty železa až do 0,50 mg/l považující za vyhovující požadavkům této vyhlášky za předpokladu, že nedochází k nežádoucímu ovlivnění organoleptických vlastností vody.
      35. 35. Platnost hygienického limitu po datu uvedeném v § 12.

Příloha č. 2

Mikrobiologické, biologické, fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele teplé vody a jejich hygienické limity

1. A. Mikrobiologické a biologické ukazatele

   Příloha č. 2 Mikrobiologické, biologické, fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele teplé vody a jejich hygienické limity

   č.	ukazatel	jednotka	limit	typ limitu	vysvětlivky
   1	legionely	KTJ/100 ml	100	viz vysvětlivka 2	1, 2
   2	počty kolonií při 36 °C	KTJ/ml	200	MH	1

1. B. Fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele

   Příloha č. 2 Mikrobiologické, biologické, fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele teplé vody a jejich hygienické limity

   č.	ukazatel	symbol	jednotka	limit	typ limitu	vysvětlivky
   3	barva		mg/l Pt	20	MH	1
   4	celkový organický uhlík	TOC	mg/l	5,0	MH	1
   5	chemická spotřeba kyslíku (manganistanem)	CHSK-Mn	mg/l	3,0	MH	1, 3
   6	chlor volný		mg/l	1,0	MH	1, 4
   7	fosforečnany		mg/l	3,5	MH	1, 5
   8	oxid chloričitý		mg/l	0,8	MH	1, 4
   9	pach			přijatelný pro odběratele	MH	1, 6
   10	pH	pH		6,5 - 9,5	MH	1, 7
   11	teplota		°C	55	DH	1
   12	trihalomethany	THM		100	NMH	1, 8
   13	zákal		ZF(t,n)	5	MH	1, 9

   1. Vysvetlivky k tabulkám:
      1. 1. Odběr vzorků pro stanovení ukazatelů teplé vody (s výjimkou cíleného epidemiologického šetření) se provádí po odpuštění vody po dobu 1 minuty. Teplota teplé vody po odtočení by neměla klesnout pod 50 °C (optimálně nad 55 °C) z důvodu minimalizace rozvoje legionel v rozvodu vody.
      2. 2. Pro nemocnice a jiná zdravotnická a ubytovací zařízení platí uvedený limit jako mezní hodnota; pro ostatní objekty platí jako doporučená hodnota, o kterou je nutné pomocí technických opatření usilovat. Pro oddělení nemocnic, kde jsou hospitalizováni pacienti se sníženou imunitou, se požaduje nejvyšší mezní hodnota 0 KTJ/100 ml.
      3. 3. Není nutno stanovovat, pokud je stanoven obsah TOC (celkový organický uhlík).
      4. 4. Neplatí pro řízenou nárazovou dezinfekci, při které lze použít i vyšší dávky dezinfekčního přípravku za podmínky, že pomocí organizačních opatření bude zajištěno, že takto ošetřená voda nebude použita k lidské spotřebě (pití a koupání).
      5. 5. Vyjádřeno jako PO₄^3-.
      6. 6. V případě pochybností se za přijatelné považují stupně 1 a 2 při stanovení podle ČSN EN 1622 Jakost vod. Stanovení prahového čísla pachu (TON) a prahového čísla chuti (TFN).
      7. 7. U vod s přirozeně nižším pH se hodnoty pH 6,0 až 6,5 považují za splňující požadavky této vyhlášky za předpokladu, že voda nepůsobí agresivně vůči materiálům rozvodného systému, včetně vnitřního vodovodu.
      8. 8. Limitní hodnota se vztahuje na součet kvantitativně zjištěných koncentrací trichlormethanu (chloroformu), tribrommethanu (bromoformu), dibromchlormethanu a bromdichlormethanu. Tam, kde je to možné bez snížení účinnosti dezinfekce, by se mělo usilovat o dosažení co nejnižší hodnoty.
      9. 9. Jednotka se uvádí podle použité metody stanovení: ZF(t) nebo ZF(n), kde (t) znamená turbidimetrickou a (n) nefelometrickou metodu.

Příloha č. 3

Mikrobiologické, biologické, fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele teplé vody vyráběné z individuálního zdroje pro účely osobní hygieny zaměstnanců a jejich hygienické limity

1. A. Mikrobiologické požadavky

   Příloha č. 3 Mikrobiologické, biologické, fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele teplé vody vyráběné z individuálního zdroje pro účely osobní hygieny zaměstnanců a jejich hygienické limity

   Ukazatel	Jednotka	Limit	Vysvětlivky
   atypická mykobakteria	KTJ/1000 ml	100	1,3
   Escherichia coli	KTJ/100 ml	0
   legionely	KTJ/100 ml	100	2,3
   počet kolonií při 36 °C	KTJ/1 ml	200
   Pseudomonas aeruginosa	KTJ/100 ml	0
   Staphylococcus aureus	KTJ/100 ml	0

   1. B. Fyzikální a chemické požadavky

      Příloha č. 3 Mikrobiologické, biologické, fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele teplé vody vyráběné z individuálního zdroje pro účely osobní hygieny zaměstnanců a jejich hygienické limity

      Ukazatel	Jednotka	Limit	Vysvětlivky
      chemická spotřeba kyslíku (manganistanem)	mg/l	5,0
      pach		přijatelný pro odběratele	4
      pH		6 – 9,5
      trihalometany	μg/l	100
      volný chlor	mg/l	0,1 – 1,0	5
      vizuální posouzení			6
      zákal	ZF(t,n)	5	7

      1. Vysvětlivky:
         1. 1. Limitní hodnota se vztahuje na součet následujících druhů atypických mykobakterií: Mycobacterium chelonae, M. kansasii, M. avium, M. intracellulare, M. scrophulaceum, M. xenopi, M. fortuitum.
         2. 2. Vyšetření na přítomnost legionel není potřeba provádět, jestliže je ohřev prováděn v místě spotřeby (např. průtokovým ohřívačem).
         3. 3. Ukazatelé se stanovují pouze v případě výroby teplé vody ze zdroje povrchové vody nebo důlní vody a s centrálním ohřevem a rozvodem.
         4. 4. V případě pochybností se za přijatelné považují stupně 1 a 2 při stanovení podle ČSN EN 1622 Jakost vod. Stanovení prahového čísla pachu (TON) a prahového čísla chuti (TFN).
         5. 5. Stanovení se provádí v místě odběru vzorků. Obsah volného a vázaného chloru, popř. jiného dezinfekčního přípravku se stanovuje pouze v případě použití látek obsahujících chlor při úpravě vody.
         6. 6. Např. nepřítomnost povlaku nebo pěny na hladině, barva apod.
         7. 7. V protokolu se u výsledku uvede jednotka podle použité metody stanovení: ZF(t) nebo ZF(n), kde (t) znamená turbidimetrickou a (n) nefelometrickou metodu. V případě překročení limitní hodnoty nutno okamžitě vyšetřit příčinu a přijmout účinná opatření k nápravě.

Příloha č. 4

1. A. Minimální roční četnost odběru a rozsah rozborů vzorků pitné vody (mimo balené vody)

   Příloha č. 4

   Počet obyvatel zásobované oblasti (§ 2 písm. d)) při denní spotřebě 200 l na osobu	Objem vody rozváděné či produkované v zásobované oblasti (m3/den) *)	Roční počet vzorku pro krácený rozbor **)	Roční počet vzorku pro úplný rozbor **)
   ≤ 50	≤ 10	1	1 za dva roky
   > 50 ≤ 100	> 10 ≤ 20	2	1
   >100 ≤ 500	>20 ≤ 100	3	1
   > 500 ≤ 5 000	> 100 ≤ 1 000	4	2
   > 5 000 ≤ 50 000	> 1 000 ≤ 10 000	4 + 3 na každých 1 000 m3/den (včetně nedokončených) z celkového objemu	1 + 1 na každých 3 300 m3/den (včetně nedokončených) z celkového objemu
   > 50 000 ≤ 500 000	> 10 000 ≤ 100 000		3 + 1 na každých 10 000 m3/den (včetně nedokončených) z celkového objemu
   > 500 000	> 100 000		10 + 1 na každých 25 000 m3/den (včetně nedokončených) z celkového objemu

   1. Vysvětlivky k tabulce:
   2. *) Neodpovídá-li objem vyráběné vody počtu obyvatel podle hodnot uvedených v tabulce, považuje se za rozhodující počet zásobovaných obyvatel. Pokud počet zásobovaných obyvatel, např. vzhledem k sezonní rekreaci, výrazně kolísá a nelze jej jednoznačně určit, bere se jako základ stanovení četnosti průměrný objem vyrobené vody (m³/den) za roční období.
   3. **) Příklad výpočtu: pro objem rozváděné vody 5200 m³/den je počet krácených rozborů 22 [4 + (6 x 3)] a počet úplných rozborů 3 [1 + (2 x 1)].

1. B. Minimální roční četnost odběru a rozsah rozborů vzorků balené pitné vody stáčené do láhví nebo kontejnerů za účelem jejího prodeje

   Příloha č. 4

   Objem vody denně vyráběné pro prodej v láhvích nebo kontejnerech v m3	Roční počet vzorků pro krácený rozbor	Roční počet vzorků pro úplný rozbor
   < 10	12	1
   > 10 ≤ 60	24	1
   > 60	2 na každých 5 m3 (včetně nedokončených) z celkového objemu	1 na každých 100 m3 (včetně nedokončených) z celkového objemu

   Objemy se počítají jako průměrné hodnoty za kalendářní rok.

Příloha č. 5

Minimální rozsah rozborů vzorků pitné vody

1. 1. Krácený rozbor

   Účelem krácených rozborů je získávat pravidelné informace o stabilitě vodního zdroje a účinnosti úpravy vody, zvláště dezinfekce (pokud je prováděna), mikrobiologické jakosti a organoleptických vlastnostech vody, a to za účelem zjištění, zda jsou dodržovány limitní hodnoty stanovené touto vyhláškou nebo orgánem ochrany veřejného zdraví na základě zákona.

   1. Krácený rozbor sestává minimálně z následujících ukazatelů:

      Příloha č. 5 Minimální rozsah rozborů vzorků pitné vody

      č.	ukazatel	vysvětlivky
      1	Escherichia coli
      2	koliformní bakterie
      3	Clostridium perfringens	1
      4	počty kolonií při 22 °C
      5	počty kolonií při 36 °C
      6	Pseudomonas aeruginosa	2
      7	mikroskopický obraz – abioseston	3
      8	mikroskopický obraz – počet organismů	3
      9	mikroskopický obraz – živé organismy	3
      10	amonné ionty
      11	barva
      12	dusičnany
      13	dusitany
      14	hliník	4
      15	chlor volný	5
      16	chemická spotřeba kyslíku - manganistanem (nebo celkový organický uhlík)
      17	chuť
      18	konduktivita
      19	mangan	6
      20	pach
      21	pH
      22	zákal
      23	železo

      1. Vysvětlivky k tabulce:
         1. 1. Stanovuje se pouze u pitných vod upravovaných přímo z vod povrchových nebo u podzemních vod ovlivněných povrchovými vodami.
         2. 2. Stanovuje se pouze u balené pitné vody.
         3. 3. Stanovuje se v případě, je-li zdrojem povrchová voda. Je-li zdrojem podzemní voda, stanovuje se pouze v případě ovlivnění podzemního zdroje povrchovou vodou a indikace pomnožování organismů v síti.
         4. 4. Stanovuje se pouze při použití vločkovacího činidla na bázi hliníku.
         5. 5. Stanovuje se pouze v případě použití prostředků obsahujících chlor. V případě využití vázaného aktivního chloru (např. ve formě chloraminů) pro dezinfekci, se stanovuje celkový aktivní chlor. Při použití jiného chemického dezinfekčního prostředku se stanoví zbytkové množství příslušné aktivní látky.
         6. 6. Stanovuje se pouze v případě, kdy je mangan z vody při úpravě odstraňován.

1. 2. Úplný rozbor

   Účelem úplných rozborů je získávat informace potřebné ke zjištění, zda limitní hodnoty všech ukazatelů stanovených touto vyhláškou nebo na základě § 4 odst. 6 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2003 Sb. orgánem ochrany veřejného zdraví jsou dodržovány.

   Předmětem úplného rozboru jsou všechny ukazatele uvedené v příloze č. 1 (s přihlédnutím k poznámkám k těmto ukazatelům uvedeným v téže příloze) s výjimkou případů, kdy je orgánem ochrany veřejného zdraví stanoveno na základě zákona jinak.

Příloha č. 6

Požadavky na analytické metody

1. A. Ukazatele, pro které jsou stanoveny metody rozboru

   Příloha č. 6 Požadavky na analytické metody

   Ukazatel	Metoda	Alternativní metoda
   Escherichia coli	ČSN EN ISO 9308-1	Detekce Escherichia coli (E. coli) a koliformů pomocí metody Colilert®-18/Quanti-Tray® *)
   koliformní bakterie	ČSN EN ISO 9308-1
   enterokoky	ČSN EN ISO 7899-2
   Pseudomonas aeruginosa	ČSN EN 12780
   počty kolonií při 22 °C a 36 °C	ČSN EN ISO 6222
   mikroskopický obraz	ČSN 757711 a ČSN 757713
   Clostridium perfringens (včetně spor)	viz postup níže
   atypická mykobakteria	viz postup níže
   legionely	ČSN ISO 11731

   *) čísla patentů v USA: 5.610.029 ze dne 11. března 1997; 5.518.892 ze dne 21. května 1996; 5.620.895 ze dne 15. dubna 1997; 5.753.456 ze dne 19. května 1998
   1. 1. Clostridium perfringens (včetně spor):
   2. Postup stanovení :

      Membránová filtrace, po které následuje anaerobní kultivace membrány na m-CP agaru při 44 ± 1 °C po dobu 21 ± 3 hod. Počítá se četnost neprůsvitných žlutých kolonií, jejichž zbarvení přejde do růžova nebo červena po vystavení parám amoniaku po dobu 20 až 30 sekund.

   1. Agar m-CP má toto složení:

      Příloha č. 6 Požadavky na analytické metody

      Bazální médium:
      tryptóza	30	g
      kvasnicový extrakt	20	g
      sacharóza	5	g
      hydrochlorid L-cysteinu	1	g
      MgSO4 . 7 H2O	0,1	g
      bromkrezolová purpurová červeň	40	mg
      agar	15	g
      voda	1000	ml

   1. Tyto součásti bazálního média se rozpustí, pH se upraví na 7,6 a médium se na dobu 15 minut umístí v autoklávu při 121 °C. Poté se médium nechá zchladnout a přidají se následující přísady:

      Příloha č. 6 Požadavky na analytické metody

      D- cycloserin	400 mg
      polymyxin B ve formě síranu	25 mg
      indoxyl-β-D-glukosid (předem rozpuštěný v 8 ml sterilní vody)	60 mg
      sterilně zfiltrovaný 0,5% fenolftalein difosforečnanový roztok	20 ml
      sterilně zfiltrovaný 4,5% FeC13.6 H20	2 ml

   1. 2. Atypická mykobakteria:
      1. Pro stanovení atypických mykobakterií lze použít jednu z následujících metod:
         1. a) Metoda s laurylsulfátem sodným:
            1. Postup stanovení:

               Membránovou filtrací (filtr o porozitě 0,45 μm) se zpracuje s pomocí vodní vývěvy 0,5 l vody. Za sterilních podmínek se filtr vyjme pinzetou a nůžkami rozstříhá na 6 – 8 proužků, které se přemístí do centrifugační nádobky s 20 ml sterilní destilované vody a vytřepou 10 minut na třepačce. Roztok se pak přelije do další nádobky a centrifuguje 20 minut při 2000 g až 3000 g. Supernatant se odlije a sediment se dekontaminuje 3 ml roztoku 3% laurylsulfátu sodného s 1 % NaOH. Po 20 minutách třepání na třepačce se přidá 25 ml sterilní destilované vody a centrifuguje se opět při 2000 g až 3000 g po dobu 20 minut. Po odlití supernatantu se k sedimentu přidají cca 2 ml fyziologického roztoku tak, aby se výsledný objem vzorku ve zkumavce zarovnal na určitou jeho hodnotu, která poslouží pro výpočet kvantity. Po homogenizaci pipetou se vzorek očkuje v množství po 0,25 ml na šest vaječných půd (3 Löwensteinovy-Jensenovy a 3 Ogawovy půdy). Vždy dvě z naočkovaných půd se (1 L.-J. a 1 Ogawova) se inkubují při 30 °C, 37 °C a 42 °C. Výsledek se odečítá za 1, 3, 6 a 9 týdnů, pro stanovení počtů se použijí výsledky po 9 týdnech inkubace. V případě, že kmen neroste při určité teplotě, se výsledky počítají jen z těch teplot inkubace, při nichž je kmen schopen růst (některé mykobakterie nerostou při teplotě nižší než 37 °C). U vyrostlých kolonií se zaznamenává jejich morfologie a pigmentace a mikroskopicky se Ziehl-Neelsenovým barvením ověří jejich acidorezistence. V případě pozitivity se provádí ve specializovaných mykobakteriologických laboratořích druhová identifikace izolovaného kmene.

               Počty mykobakterií na 1 l vody se vypočtou ve vztahu k objemu přefiltrované vody, objemu vzorku po centrifugaci, počtu očkovaných ploten a velikosti očkovaného inokula.

               K dekontaminaci vody je možné použít také chlorhexidin. K sedimentu se přidá 10 ml 0,2% vodného roztoku chlorhexidinu, ručně protřepe a ponechá 24 hodin při pokojové teplotě. Druhý den po centrifugaci a po promytí sedimentu 10 ml sterilní destilované vody se sediment po další centrifugaci při 2000 g až 3000 g zpracuje stejně jako při metodě s laurylsulfátem sodným.

         1. b) Metoda s cetylpyridinium chloridem (CPC):
            1. Postup stanovení:

               Membránovou filtrací (filtr o porozitě 0,45 μm) se zpracuje s pomocí vodní vývěvy 1 litr vody. Pro dekontaminaci vzorku vody se použije roztok CPC ve výsledné koncentraci 0,005 %, který se připraví do sterilní destilované vody.

               Dekontaminace vzorku vody je provedena následujícím způsobem: 1 díl 0,05% roztoku CPC je přidán k 9 dílům vzorku vody. Po uzavření láhve se její obsah po dobu 30 sekund protřepává, pak se nechá 30 minut stát. Poté se ihned provede filtrace přes celulózový membránový filtr o průměru 50 mm a velikosti pórů 0,45 μm.

               Filtr je propláchnut po ukončení filtrace 500 ml sterilní destilované vody, aby se odstranila residua CPC.

               Filtr se vyjme sterilní pinzetou a vloží do sterilní 30 ml plastikové nádobky, do níž jsou přidány 2 ml sterilní destilované vody. Na vortexu je plastiková nádobka protřepána po dobu 10 vteřin. Na povrch půd v Petriho miskách je suspenze inokulována po 0,2 ml a 0,1 ml je použita k nátěru na podložní sklíčko pro barvení metodou dle Ziehl-Neelsena. Kultivace na jedné Petriho misce s Löwenstein-Jensenovou půdou a jedné Petriho misce s Ogawovou půdou při 30 °C, 37 °C a 42 °C. Hodnocení se provádí 1x týdně do 9 týdnů inkubace.

               Do protokolu se zaznamenávají zjištěné výsledky na jednotlivých půdách: počet kolonií na půdě, při masivním růstu na výseči s reprezentativním nárůstem, morfologie kolonií, mikroskopické ověření vyrostlých kolonií. Pokud je zjištěn růst více mykobakteriálních druhů, uvádí se počet každého druhu zvlášť. Pro identifikaci je odebráno 10 kolonií, z nichž je připravena subkultura na pevné půdě (Löwenstein-Jensenově nebo Ogawově) pro provedení identifikačních testů. U některých suspektních kolonií mykobakterií je možno provést vyšetření GEN Probe přímo z primokultury z dostatečného inokula. Konečné hodnocení růstu je provedeno po 9 týdnech inkubace, stejně tak uzavření negativních vyšetření (u negativních se inkubace prodlouží do 12 týdnů). Pokud v průběhu šestitýdenní inkubace přerostou všechny naočkované půdy nespecifickou bakteriální flórou, uzavře se výsledek dříve.

               Pro stanovení počtů se použijí výsledky po 9 týdnech inkubace (popř. po 12 týdnech inkubace, pokud po 9 týdnech bylo vyšetření negativní). V případě, že kmen neroste při určité teplotě, se výsledky počítají jen z údajů těch teplot inkubace, při nichž je kmen schopen růst. Počty kolonií mykobakterií na 1 litr vody se vypočítají ve vztahu k objemu přefiltrované vody, objemu vzorku při vytřepávání filtru, velikosti očkovaného inokula a počtu inokulovaných ploten.

1. B. Ukazatele, pro které jsou stanoveny požadavky na metodu

   Příloha č. 6 Požadavky na analytické metody

   Ukazatel	Pravdivost v % limitní hodnoty ukazatele (vysvětlivka 1)	Přesnost v % limitní hodnoty ukazatele (vysvětlivka 2)	Mez detekce v % limitní hodnoty ukazatele (vysvětlivka 3)	Vysvětlivky
   akrylamid				4
   amonné ionty	10	10	10
   antimon	25	25	25
   arsen	10	10	10
   barva	25	25	25
   benzen	25	25	25
   benzo[α]pyren	25	25	25
   beryllium	25	25	10
   bor	10	10	10
   bromičnany	25	25	25
   celkový organický uhlík	10	10	10
   1,2-dichlorethan	25	25	10
   dusičnany	10	10	10
   dusitany	10	10	10
   epichlorhydrin				4
   fluoridy	10	10	10
   hliník	10	10	10
   hořčík	10	10	10
   chemická spotřeba kyslíku	25	25	15
   manganistanem
   chlor volný	10	10	10
   chlorethen (vinylchlorid)				4
   chloridy	10	10	10
   chloritany	25	25	25
   chrom	10	10	10
   chuť				5
   kadmium	10	10	10
   konduktivita	10	10	10
   kyanidy celkové	10	10	10	6
   mangan	10	10	10
   měď	10	10	10
   microcystin-LR	25	25	25
   nikl	10	10	10
   olovo	10	10	10
   ozon	10	10	25
   pach				5
   pesticidní látky	25	25	25	7
   pesticidní látky celkem				8
   polycyklické aromatické uhlovodíky	25	25	25	9
   reakce vody				10
   rtuť	20	10	20
   selen	10	10	10
   sírany	10	10	10
   sodík	10	10	10
   stříbro	15	15	10
   tetrachlorethen	25	25	10	11
   trihalomethany	25	25	10	12
   trichlorethen	25	25	10	11
   trichlormethan (chloroform)	25	25	10
   vápník	10	10	10
   vápník a hořčík	10	10	10
   zákal	25	25	25	13
   železo	10	10	10

   Použité analytické metody musí být minimálně schopny stanovit koncentrace s uvedenou mezí detekce a na úrovni limitní hodnoty daného ukazatele se stanovenou pravdivostí a přesností. Ať už je citlivost dané použité analytické metody jakákoliv, musí být výsledek vyjádřen nejméně stejným počtem desetinných míst jako je uvedeno u limitní hodnoty daného ukazatele v části B přílohy č. 1.

   1. Vysvětlivky k tabulce:
      1. 1. Pravdivost je těsnost shody mezi průměrnou hodnotou získanou z velkého počtu výsledků měření a přijatou referenční hodnotou.
      2. 2. Přesnost je těsnost shody mezi nezávislými výsledky zkoušek získanými za předem specifikovaných podmínek. Přesnost vyjadřuje míru rozptylu pozorování kolem střední hodnoty. Přesnost závisí pouze na rozdělení náhodných chyb a nemá vztah ke skutečné hodnotě. Výrok o přesnosti může být vztažen na jakýkoliv soubor měření uskutečněných za daných experimentálních podmínek, které mohou být zvoleny libovolně (opakovatelnost, reprodukovatelnost). Přesnost souboru měření může být vyjádřena kvantitativně některou z výběrových charakteristik rozptylu, například jako výběrová směrodatná odchylka.
      3. 3. Mez detekce daného analytického postupu je dána nejmenším množstvím analytu ve vzorku, které může být detekováno (při zadané hodnotě chyb I. a II. druhu).
      4. 4. Charakteristiky metody nejsou stanoveny. Hodnota ukazatele se kontroluje pomocí specifikace výrobku, který danou látku obsahuje (množství látky přítomné v materiálu nebo z něho uvolňované).
      5. 5. Charakteristiky metody nejsou stanoveny.
      6. 6. Daná metoda by měla stanovit celkový obsah kyanidů ve všech formách.
      7. 7. Charakteristiky metody platí pro každý jednotlivý pesticid a vždy závisejí na povaze daného pesticidu. V současné době není požadovaná hranice průkaznosti (mez detekce) pro všechny pesticidy dosažitelná; o dosažení tohoto standardu je ale třeba systematicky usilovat.
      8. 8. Viz požadavky pro jednotlivé pesticidy.
      9. 9. Charakteristiky metody platí pro jednotlivé specifikované látky (viz vysvětlivka 28 k příloze č. 1) na úrovni 25 % limitní hodnoty ukazatele.
      10. 10. Charakteristiky stanovené pro stanovení koncentrace vodíkových iontů (pH) spočívají v tom, že použitá analytická metoda musí být schopna měřit koncentrace na úrovni limitní hodnoty daného ukazatele s pravdivostí 0,2 jednotky pH a s přesností na 0,2 jednotky pH.
      11. 11. Charakteristiky metody platí pro jednotlivé specifikované látky (TCE, PCE) na úrovni 50 % limitní hodnoty ukazatele.
      12. 12. Charakteristiky metody platí pro jednotlivé specifikované látky (viz vysvětlivka 32 k příloze č. 1) na úrovni 25 % limitní hodnoty ukazatele, s výjimkou ukazatele trichlormethan, pro který jsou stanoveny samostatné požadavky.
      13. 13. Platí pro limitní hodnotu 1,0 ZF.