Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Čl. III

Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 120/1962 Sb., zákona č. 53/1963 Sb., zákona č. 56/1965 Sb., zákona č. 81/1966 Sb., zákona č. 148/1969 Sb., zákona č. 45/1973 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 47/1990 Sb., zákona č. 84/1990 Sb., zákona č. 175/1990 Sb., zákona č. 457/1990 Sb., zákona č. 545/1990 Sb., zákona č. 490/1991 Sb., zákona č. 557/1991 Sb., nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 4. září 1992 vyhlášeného v částce 93/1992 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 91/1994 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 103/1997 Sb., zákona č. 253/1997 Sb., zákona č. 92/1998 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 96/1999 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 305/1999 Sb., zákona č. 327/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 405/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 139/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 134/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 482/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 276/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 91/2004 Sb., zákona č. 537/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., zákona č. 692/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb. a zákona č. 161/2006 Sb., se mění takto:

1. 1. V § 27 písm. h) se za slova „propadnutí věci“ vkládají slova „nebo jiné majetkové hodnoty“.
2. 2. V § 35 odst. 2 větě čtvrté se za slova „propadnutí věci“ vkládají slova „nebo jiné majetkové hodnoty“.
3. 3. § 55 včetně nadpisu zní:

   „Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty

   § 55

   Odkaz § 55

   (1) Soud může uložit trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty,

   1. a) které bylo užito ke spáchání trestného činu,
   2. b) která byla ke spáchání trestného činu určena,
   3. c) kterou pachatel získal trestným činem nebo jako odměnu za něj, nebo
   4. d) kterou pachatel, byť jen zčásti, nabyl za věc nebo jinou majetkovou hodnotu uvedenou pod písmenem c), pokud hodnota věci nebo jiné majetkové hodnoty uvedené pod písmenem c) není ve vztahu k hodnotě nabyté věci nebo jiné majetkové hodnoty zanedbatelná.

   (2) Trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty může soud uložit, jen jde-li o věc nebo jinou majetkovou hodnotu náležející pachateli.

   (3) Drží-li pachatel neoprávněně nebo v rozporu se zvláštním právním předpisem věc nebo jinou majetkovou hodnotu uvedenou v odstavcích 1 a 2, ve vztahu k níž je možno uložit propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, uloží mu soud vždy i tento trest.

   (4) Před právní mocí rozhodnutí platí zákaz zcizení propadlé věci nebo jiné majetkové hodnoty, který zahrnuje i jiné dispozice směřující ke zmaření trestu propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty.

   (5) Propadlá věc nebo jiná majetková hodnota připadá státu.

   (6) Na pachatele, kterému byl uložen trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, se hledí, jako by nebyl odsouzen, jakmile nabyl právní moci rozsudek, jímž byl tento trest uložen.“.

1. 4. V § 56 se za slova „propadnutí věci“ vkládají slova „nebo jiné majetkové hodnoty“.
2. 5. Za § 56 se vkládá nový § 56a, který včetně nadpisu zní:

   㤠56a

   Odkaz 㤠56a

   Propadnutí náhradní hodnoty

   (1) Jestliže pachatel věc nebo jinou majetkovou hodnotu, kterou soud mohl prohlásit za propadlou podle § 55, před uložením trestu propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty zničí, poškodí, zcizí, učiní neupotřebitelnou nebo zužitkuje, zejména spotřebuje, anebo jestliže jinak propadnutí takové věci nebo jiné majetkové hodnoty zmaří, může mu soud uložit propadnutí náhradní hodnoty až do výše, která odpovídá hodnotě takové věci nebo jiné majetkové hodnoty; hodnotu věci nebo jiné majetkové hodnoty, kterou soud mohl prohlásit za propadlou, může soud stanovit na základě odborného vyjádření nebo znaleckého posudku.

   (2) Při zničení nebo poškození věci nebo při jejím učinění neupotřebitelnou může soud uložit propadnutí náhradní hodnoty vedle propadnutí věci podle § 55.

   (3) Propadlá náhradní hodnota připadá státu.“.

1. 6. V § 71 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo jiné majetkové hodnoty“.
2. 7. § 73 včetně nadpisu zní:

   㤠73

   Odkaz 㤠73

   Zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty

   (1) Nebyl-li uložen trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty uvedené v § 55 odst. 1, může soud uložit, že se taková věc nebo jiná majetková hodnota zabírá,

   1. a) náleží-li pachateli, kterého nelze stíhat nebo odsoudit,
   2. b) náleží-li pachateli, od jehož potrestání soud upustil,
   3. c) ohrožuje-li bezpečnost lidí nebo majetku, popřípadě společnosti, anebo hrozí nebezpečí, že bude sloužit ke spáchání zvlášť závažných trestných činů, nebo
   4. d) byla-li získána trestným činem nebo jako odměna za něj a nenáleží-li pachateli, nebo byla-li jinou osobou než pachatelem, byť jen zčásti, nabyta za věc nebo jinou majetkovou hodnotu, kterou pachatel získal trestným činem nebo jako odměnu za něj, nebo kterou pachatel, byť jen zčásti, nabyl za takovou věc nebo jinou majetkovou hodnotu, pokud hodnota zabírané věci nebo jiné majetkové hodnoty není ve vztahu k hodnotě věci nebo jiné majetkové hodnoty získané pachatelem zanedbatelná.

   (2) Drží-li pachatel nebo jiná osoba neoprávněně nebo v rozporu se zvláštním právním předpisem věc nebo jinou majetkovou hodnotu uvedenou v odstavci 1, ve vztahu k níž je možno uložit zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty, uloží jí soud vždy toto ochranné opatření.

   (3) Soud může místo zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty uložit povinnost

   1. a) pozměnit ji tak, aby ji nebylo možné použít ke společensky nebezpečnému účelu,
   2. b) odstranit určité zařízení,
   3. c) odstranit na ní značku nebo provést její změnu, nebo
   4. d) omezit dispozice s touto věcí nebo jinou majetkovou hodnotou,
   5. a stanovit k tomu přiměřenou lhůtu.

   (4) Nebude-li povinnost uvedená v odstavci 3 ve stanovené lhůtě splněna, rozhodne soud o zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty.“.

1. 8. Za § 73 se vkládají nové § 73a a 73b, které včetně nadpisu znějí:

   㤠73a

   Odkaz 㤠73a

   Zabrání náhradní hodnoty

   Jestliže ten, komu náleží věc nebo jiná majetková hodnota, která by mohla být zabrána podle § 73, ji před rozhodnutím o zabrání zužitkuje, zejména zcizí nebo spotřebuje, anebo jestliže jinak zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty zmaří, zmaří trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty jednáním porušujícím zákaz podle § 55 odst. 4, nebo zmaří zabrání věci jednáním porušujícím zákaz podle § 73b odst. 2, může mu soud uložit zabrání náhradní hodnoty až do výše, která odpovídá hodnotě takové věci nebo jiné majetkové hodnoty; hodnotu věci nebo jiné majetkové hodnoty, jejíž zabrání mohl soud uložit, může soud stanovit na základě odborného vyjádření nebo znaleckého posudku.

   § 73b

   Odkaz § 73b

   (1) Zabraná věc nebo jiná majetková hodnota a zabraná náhradní hodnota připadá státu.

   (2) Zákaz uvedený v § 55 odst. 4 se přiměřeně užije pro uložení zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty a pro uložení povinnosti podle § 73 odst. 3.“.

1. 9. V § 89 se na konci textu odstavce 11 doplňují slova „nebo jiné majetkové hodnoty“.
2. 10. V § 89 odstavec 13 zní:

   „(13) Věcí se rozumí i ovladatelná přírodní síla. Ustanovení o věcech se vztahuje i na cenné papíry a peněžní prostředky na účtu a ustanovení o nemovitostech i na byty a nebytové prostory, pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného. Jinou majetkovou hodnotou se rozumí majetkové právo nebo jiná penězi ocenitelná hodnota, která není věcí. Věc nebo jiná majetková hodnota náleží pachateli nebo jiné osobě, jestliže ji v době rozhodnutí o ní vlastní, nebo s ní fakticky jako vlastník nakládá, aniž je oprávněný vlastník nebo držitel takové věci nebo jiné majetkové hodnoty znám.“.

1. 11. V § 124 odst. 1, § 141, § 145 odst. 1, § 145a odst. 1, § 149, § 150 odst. 1, § 152 odst. 1 a 2, § 178a odst. 1 a 2, § 185 odst. 1, § 188 odst. 1, § 194, § 194a odst. 1, § 205 odst. 1 a 2, § 247 odst. 1, § 248 odst. 1, § 249b, § 250 odst. 1, § 250a odst. 1, § 257 odst. 1, § 257a odst. 1 a § 258 se slova „propadnutím věci“ nahrazují slovy „propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty“.
2. 12. V § 171 odst. 2 písm. a), § 248 odst. 1, § 251 odst. 1 písm. a) a b) a § 252 odst. 1 se za slovo „věc“ vkládají slova „nebo jinou majetkovou hodnotu“.
3. 13. V § 252 odst. 2 se za slovo „věci“ vkládají slova „nebo jiné majetkové hodnoty“.
4. 14. V § 252 odst. 3 a § 252a odst. 3 písm. a) se za slovo „věcem“ vkládají slova „nebo jiným majetkovým hodnotám“.
5. 15. V § 252a odst. 1 se slova „jiného majetkového prospěchu získaného“ nahrazují slovy „jiné majetkové hodnoty získané“ a slovo „prospěch“ se nahrazuje slovem „hodnota“.

Čl. IV

Zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 112/2006 Sb. a zákona č. 113/2006 Sb., se mění takto:

1. 1. Nadpis části první zní: „VÝKON ROZHODNUTÍ O ZAJIŠTĚNÍ MAJETKU A SPRÁVA ZAJIŠTĚNÉHO MAJETKU, VĚCÍ A JINÝCH MAJETKOVÝCH HODNOT“.
2. 2. § 1 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1 až 1e zní:

   㤠1

   Odkaz 㤠1

   Obecná ustanovení

   (1) Tento zákon stanoví postup při výkonu rozhodnutí o zajištění majetku nebo jeho určené části¹) (dále jen „majetek“) a při jeho správě.

   (2) Ustanovení tohoto zákona o správě zajištěného majetku se obdobně užijí na správu zaknihovaných cenných papírů^1a), nemovitosti^1b) a jiné majetkové hodnoty^1c), o jejichž zajištění bylo rozhodnuto v trestním řízení, a při správě věcí^1d) vydaných či odňatých v trestním řízení; to neplatí, převzal-li orgán činný v trestním řízení jednotlivou věc do úschovy za účelem provedení důkazu.

   (3) Ustanovení tohoto zákona o postupu soudu se obdobně užijí na postup státního zástupce. Ustanovení tohoto zákona o správě zajištěného majetku se obdobně užijí také na postup policejního orgánu, který o zajištění majetku rozhodl, vyzval k vydání věci nebo vydal příkaz k odnětí věci podle zvláštního právního předpisu^1e); policejní orgán potřebuje ke všem rozhodnutím nebo opatřením týkajícím se správy zajištěného majetku předchozí souhlas státního zástupce. O úkonech, jimiž se zasahuje do základních práv a svobod a o kterých podle zvláštního právního předpisu^1e) rozhoduje v přípravném řízení soudce, rozhoduje podle tohoto zákona soudce na návrh státního zástupce.

   (4) Podáním obžaloby nebo návrhu na potrestání podle zvláštního právního předpisu^1e) přechází správa zajištěného majetku na soud. Státní zástupce předá spolu s obžalobou nebo návrhem na potrestání soudu všechny doklady o úkonech jím učiněných při správě zajištěného majetku.

   (5) Ustanovení tohoto zákona o správě zajištěného majetku, v nichž se hovoří o obviněném, se obdobně užijí i na jinou osobu, jejíž majetek byl zajištěn v trestním řízení.

   (6) Zajištěné věci, které se podle tohoto zákona skládají do úschovy, skládají se vždy do úschovy soudu.

   (7) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při výkonu rozhodnutí o zajištění majetku podle zvláštního právního předpisu^1e).

   ¹) § 47, 347 a 441 trestního řádu.

   ^1a) § 79c a 79f trestního řádu.

   ^1b) § 79d a 79f trestního řádu.

   ^1c) § 79e a 79f trestního řádu.

   ^1d) § 78, 79 a 79f trestního řádu.

   ^1e) Trestní řád.“.

1. 3. V § 5 odst. 2 písm. d) se slova „a nemovité věci“ nahrazují slovy „věci a nemovitosti“.
2. 4. V § 5 odstavec 6 zní:

   „(6) Je-li k převodu nebo k zřízení práva k zajištěnému majetku nutný zápis do evidence vedené podle zvláštních právních předpisů, lze po vyrozumění provedeném podle odstavce 5 takový zápis provést jen s předchozím souhlasem soudu, který o zajištění rozhodl. Byl-li podle zvláštního právního předpisu podán návrh na vklad práva týkajícího se nemovitosti před vydáním usnesení o jejím zajištění a dosud o něm nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, ztrácí podaný návrh své právní účinky ke dni nabytí právní moci usnesení o jejím zajištění.“.

1. 5. Nadpis § 7 zní: „Zjišťování cenných papírů, peněžních prostředků a jiných majetkových hodnot“.
2. 6. V § 7 odst. 5 se slovo „další“ nahrazuje slovy „jiné majetkové“.

   Poznámka pod čarou č. 5 zní:

   „⁵) § 79a až 79c a § 79e trestního řádu.“.

1. 7. V § 8 odst. 2 větě druhé se za slova „společné domácnosti“ vkládají slova „, a dále osoba, o níž je známo, že má k nemovitosti práva,“.
2. 8. V § 10 odst. 1 písmeno d) včetně poznámek pod čarou č. 7 až 9 zní:
   1. „d) vést v operativní evidenci⁷) způsobem a za podmínek upravených zvláštním právním předpisem⁸) až do doby konečného naložení s majetkem a v případě exekutora vést v evidenci podle zvláštního právního předpisu⁹),

   ⁷) § 15 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 202/2002 Sb.

   ⁸) Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu.

   ⁹) § 76a zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

1. 9. V § 10 odst. 3 písm. d) se slova „nemovité věci“ nahrazují slovy „nemovitost“.

Čl. V

Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., se mění takto:

1. 1. V § 21 odst. 1 větě první, § 24 odst. 1 písm. d) a § 35 odst. 5 se za slovo „věci“ vkládají slova „nebo jiné majetkové hodnoty.“.
2. 2. V § 54 odstavec 3 zní:

   „(3) Rozsudek se vyhlašuje veřejně v hlavním líčení v přítomnosti mladistvého. Pravomocný odsuzující rozsudek může být uveřejněn ve veřejných sdělovacích prostředcích jen bez uvedení jména, popřípadě jmen, a příjmení mladistvého, při přiměřené ochraně mladistvého před nežádoucími účinky jeho uveřejnění.“.

1. 3. V § 54 se doplňuje odstavec 4, který zní:

   „(4) Předseda senátu může s přihlédnutím k osobě mladistvého a povaze a charakteru provinění rozhodnout

   1. a) o dalších omezeních spojených s uveřejněním pravomocného odsuzujícího rozsudku neuvedených v odstavci 3 za účelem přiměřené ochrany zájmů mladistvého,
   2. b) o uveřejnění pravomocného odsuzujícího rozsudku s uvedením jména, popřípadě jmen, a příjmení mladistvého, jakož i o uveřejnění jeho dalších osobních údajů, jde-li o zvlášť závažné provinění a takové uveřejnění je potřebné z hlediska ochrany společnosti.“.

Čl. VI

Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb., se mění takto:

1. 1. V § 4 odst. 1 se slovo „rozsudku“ nahrazuje slovem „rozhodnutí“ a slova „Nejvyšší soud²)“ se nahrazují slovy „soud příslušný podle zvláštního právního předpisu²)“.

   Poznámka pod čarou č. 2 zní:

   „²) § 452 a 458 trestního řádu.“.

1. 2. V § 4 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 2a zní:

   „(3) Pokud byly do Rejstříku trestů zaznamenány údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem podle odstavce 2 a soud příslušný podle zvláštního právního předpisu^2a) následně rozhodne o uznání takového rozhodnutí cizozemského soudu, Nejvyšší soud z podnětu tohoto soudu zruší své předchozí rozhodnutí o zaznamenání údajů o jiném odsouzení; Rejstřík trestů v takovém případě eviduje pouze rozhodnutí o uznání rozhodnutí podle odstavce 1.

   ^2a) § 452 trestního řádu.“.

   Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

   Dosavadní poznámka pod čarou č. 2a se označuje jako poznámka pod čarou č. 2b., a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.

1. 3. V § 4 odst. 4 se slova „Nejvyšší soud rozhodne o uznání rozsudku“ nahrazují slovy „soud uvedený v odstavci 1 rozhodne o uznání rozhodnutí“ a za slovo „nebo“ se vkládají slova „Nejvyšší soud rozhodne“.
2. 4. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní:

   㤠9a

   Odkaz 㤠9a

   Evidence podmíněného odložení návrhu na potrestání

   Rejstřík trestů vede pro potřebu trestního řízení evidenci osob, u kterých státní zástupce pravomocně rozhodl o podmíněném odložení návrhu na potrestání. Při zasílání údajů do evidence a jejich vyřazování se postupuje přiměřeně podle § 8 a 9.“.

1. 5. V § 10 odst. 5 větě druhé se za slovo „stíhání“ vkládají slova „, podmíněného odložení návrhu na potrestání“.

Čl. VII

Na konci § 76a zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 279/2003 Sb., se doplňuje věta „Při evidenci spravovaného majetku postupuje exekutor přiměřeně jako při evidenci věcí převzatých do úschovy.“.

Čl. VIII

Zákon č. 539/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se mění takto:

V článku II bod 2 zní:

Čl. IX