vyhlášené znění

258.

Vyhláška ministra zahraničních věcí

ze dne 30. října 1948

o Dodatkovém protokolu k londýnské Dohodě o německých patentech ze dne 27. července 1946, sjednaném v Londýně dne 17. července 1947.

V Londýně byl dne 17. července 1947 podepsán Dodatkový protokol k londýnské Dohodě o německých patentech ze dne 27. července 1946, č. 75 Sb. z roku 1947.

President republiky ratifikoval dne 31. března 1948 tento Dodatkový protokol.

Dodatkovým protokolem jsou vázány státy, jež jej podepsaly a jejichž podpisy jsou uvedeny v textu tohoto protokolu uveřejněném v příloze ke Sbírce zákonů.*)

Dr. Clementis v. r.

Příloha k vyhlášce ministra zahraničních věcí ze dne 30. října 1948, č. 258 Sb., o Dodatkovém protokolu k londýnské Dohodě o německých patentech ze dne 27. července 1946, sjednaném v Londýně dne 17. července 1947.

Dodatkový protokol

k londýnské Dohodě o německých patentech ze dne 27. července 1946, sjednaný v Londýně dne 17. července 1947.

(Překlad.)

Protokol.

Vlády, které jsou smluvními stranami mezinárodní dohody o německých patentech sepsané v Londýně dne 27. července 1946;

přejíce si pozměniti v některých směrech právě jmenovanou dohodu,

  1. dohodly se takto:
    OdkazČlánek 1.

    Článek 3 mezinárodní dohody o německých patentech sepsané v Londýně dne 27. července 1946 se mění tak, že se vynechávají slova „bez zřetele na místo výroby těchto výrobků“ a že za slovo „vynálezů“ se vsunují slova „pokud takové výrobky jsou vyrobeny ve státě nebo na území, na něž se Dohoda vztahuje.“

    OdkazČlánek 2.
    1. Článek 9. svrchu uvedené Dohody mění se tím, že jeho text nahrazuje se těmito odstavci:

      „Vláda kteréhokoliv jiného člena Spojených národů nebo kterékoliv země, jež zůstala neutrální během druhé světové války, může se též státi smluvní stranou této Dohody tím, že oznámí vládě Spojeného království svůj přístup k této Dohodě nejpozději do 31. července 1947. Vláda Spojeného království uvědomí všechny vlády zastoupené na londýnské konferenci o německých patentech, nebo které přistoupily k této Dohodě podle tohoto článku, o všech přístupech takto oznámených.

      Každá vláda, jež přistoupí k této Dohodě v době od 1. ledna 1947 do 31. července 1947, se zavazuje, že při provádění práva stanoveného v článku 4, nebude chrániti nebo zachovávati práva nebo účasti, jež byly uděleny kterémukoli ne-Němci nebo byly jím získány po 1. srpnu 1946.“

    Čemuž na svědomí podepsaní, řádně k tomu zmocnění svojí příslušnou vládou, podepsali tento Protokol.

    Vyhotoveno v Londýně, dne 17. července 1947, v jazyce anglickém a francouzském, při čemž oba texty jsou stejně věrohodné, v jediném exempláři, který zůstane uložen v archivu vlády Spojeného království.

    Vláda Spojeného království zašle ověřené opisy tohoto Protokolu všem vládám zastoupeným na londýnské konferenci o německých patentech a všem vládám, jež se staly smluvními stranami Dohody nebo jsou oprávněny se jimi státi podle ustanovení článku 9. této Dohody se změnami provedenými tímto Protokolem.

    Za vládu Jihoafrické Unie:
    G. HEATON NICHOLLS
    Za vládu Belgie:
    OBERT DE THIEUSIES
    Za vládu Bolivie:
    NAPOLEON SOLARES
    Za vládu Kanady:
    L. D. WILGRESS
    Za vládu Chile:
    Za vládu Československou:
    B. J. KRATOCHVÍL
    Za vládu Dánska:
    WILHELM EICKHOFF
    Za vládu Dominikánské republiky:
    A. PASTORIZA
    Za vládu Ecuadoru:
    HOMERO VITERI L.
    Za vládu Francie:
    R. MASSIGLI
    Za vládu Spojeného království Velké Britannie a Severního Irska:
    ERNEST BEVIN
    Za vládu Guatemaly:
    M. YDIGORAS F.
    Za vládu Indie:
    M. K. VELLODI
    Za vládu Iranu:
    S. H. TAQIZADEH
    Za vládu Iraku:
    ZEID
    Za vládu Libanonu:
    N. DIMECHKIE
    Za vládu Lucemburska:
    A. J. CLASEN
    Za vládu Nizozemska:
    E. MICHIELS VAN VERDUYNEN
    Za vládu Nového Zélandu:
    W. J. JORDAN
    Za vládu Nicaraguy:
    Za vládu Norska:
    R. SOLUM
    Za vládu Paraguaye:
    A. AGUILERA
    S výhradou ústavního schválení paraguayské vlády.
    Za vládu Polska:
    JERZY MICHALOWSKI
    Za vládu Syrie:
    N. ARMANAZI
    Za vládu Turecka:
    CEVAT ACIKALIN
    Za vládu Spojených států Amerických:
    L. W. DOUGLAS
    Za vládu Venezuely:
    L. CABANA
    Ad referendum.
    Za vládu Jugoslavie:
  1. *) Na straně 7.