Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku

1. 2. Staré přelámané drahé kovy jsou zlomky předmětů již neupotřebitelných, jakož i roztrhané (rozstříhané), jinak neupotřebitelné zboží dracounové (tkaniny, úplety atd.) z drahých kovů, též vypálené, jež se hodí jen k roztavení.
2. 3. (1) Za odpadky při zpracování drahých kovů se pokládají opilky (stěr), šumichové odpadky (odpadky při výrobě lístkového zlata a stříbra), usazeniny roztoků, kal, zlatý a stříbrný popel a podobné hmoty, hodící se k opětnému získání drahých kovů, ve tvaru obvyklém v obchodě. I odstřižky zlatých plechů mohou být projednány podle saz. čís. 560, dovážejí-li je galvanické závody.

   (2) Zlato a jiný drahý kov, třený, upravený na barvu malířskou nebo s přísadou pokostu, saz. čís. 513.

   (3) Bezcelný zlatý a stříbrný prach saz. čís. 560 rozeznáme od bronzových prášků saz. čís. 513 vždy spolehlivě podle vnější úpravy. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 513.

Saz. čís. 561.

Mince.

(1) Medaile, mince ozdobné a pamětní a potom i jiné mince, jsou-li upraveny obrubami a pod. na šperky (přívěsky atd.), jakož i všechny medaile atd. s ouškem na protažení stužek, tkanic a pod. se vyclívají jako mužské a ženské šperky podle povahy hmoty.

(2) Medaile z obecných kovů na výrobu růženců se vyclívají jako výslovně nejmenované zboží kovové.

(3) Napodobeniny mincí vyrobené galvanoplasticky se vyclívají podle povahy hmoty.

(4) O celním osvobození pamětních mincí a propůjčených výstavních medailí viz § 87, odst. 1, bod 6 celního zákona a § 152 prováděcího nařízení k němu.

O dovozu hracích známek podobných mincím a podobných věcí viz přílohu A, oddíl V, bod 2 prováděcího nařízení k celnímu zákonu.

Saz. čís. 562.

Desky, plechy, tyče a dráty z drahých kovů.

1. 1. (1) Do saz. čís. 562 patří desky, plechy a tyče z drahých kovů, pak dráty zlaté nebo platinové, též zploštěné, jak ve slitině, tak i v ryzím stavu (ryzí zlato, ryzí stříbro).

   (2) Z drátů stříbrných patří do saz. pol. 562b) všechny dráty ze stříbrné slitiny bez zřetele na sílu, též zploštěné, pak všechny dráty z ryzího stříbra silnější než 2 mm; všechny tyto dráty též zlacené nebo zlatem pokládané.

   (3) Stříbrné dráty, které se vyclívají podle saz. pol. 562b), nemají nikdy jádra (duše) z obecných kovů.

   (4) Dráty z obecných kovů pokládané stříbrnou slitinou, jakož i všecky dráty z obecných kovů ryzím stříbrem pokládané, silnější než 2 mm, saz. čís. 498.

   (5) Dráty z ryzího stříbra nebo dráty z ryzího stříbra s jádrem z obecných kovů, též zlacené nebo zlatem pokládané, mají-li průměr 2 mm nebo menší, saz. čís. 564.

1. 2. (1) Plechy, desky, tyče a dráty z drahých kovů patří do saz. čís. 562, netoliko jsou-li kovány, válcovány nebo taženy, ale i tehdy, jsou-li dodatečně leštěny nebo hlazeny. K tyčím a drátům tohoto čísla patří nejen ty, jež mají průřez kruhový nebo jsou zploštěné, nýbrž i ty, jež mají průřez vejčitý, čtverhranný nebo vícehranný.

   (2) Dráty jiného průřezu, hodícího se k zvláštnímu upotřebení, jako na př. žlábkovitý drát na brýle, jakož i dále nezušlechtěné dráty s ozdobami vlisovanými nebo veválcovanými se projednávají podle saz. čís. 566.

   (3) Zlacenými nebo zlatem pokládanými deskami, plechy, tyčemi a dráty stříbrnými, které patří do saz. pol. 562b), rozumíme ty, jež jsou na jedné straně nebo na obou stranách nebo třeba i na celém povrchu zlatem pokryty.

   (4) Plechy a desky stříbrné se zlacenými vzory, ozdobami nebo jinými kresbami patří jako všechny plechy (též desky) z drahých kovů s lisovanými nebo gilošovanými vzory do saz. čís. 566.

   (5) Plechy a desky z drahých kovů se vzory vyrytými, vyleptanými a podobně ručně vytvořenými, saz. čís. 567 nebo 568.

   (6) Tak zvané lingoty z drahých kovů (tyče, též s jádrem z obecných kovů, upravené k tažení drátu) se projednávají jako tyče podle saz. čís. 562.

1. 3. Jsou-li podle puncovního nálezu mezi dráty prohlášenými nebo podle celního nálezu projednanými podle saz. pol. 562b) i dráty z ryzího stříbra, silné 2 mm nebo slabší, vrátí puncovní úřad vždy takovéto zásilky celnímu oddělení. Celní oddělení zjistí příslušnou váhu těchto drátů, nařídí doplatek rozdílu na celní sazbu saz. čís. 564 a zavede, je-li třeba, trestní řízení pro nesprávné prohlášení.

Saz. čís. 563.

Pravé lístkové zlato a stříbro.

1. 1. Tepané lupeny ze stříbra jsou polovýrobky mezi plechem a lístkovým stříbrem, ještě úplně nevytepané na lístkové stříbro; mají již obyčejně tvar čtvercových listů, avšak větších, nežli jsou listy stříbra lístkového, a jsou ještě tak tlusté, že šustí, držíme-li je mezi dvěma prsty a otáčíme-li jimi sem a tam; od plechu se liší svou již skutečně listovou povahou a daleko větší ohebností; tepané lupeny ze stříbra lze též lehce trhat.
2. 2. (1) Zlato lístkové a hotové stříbro lístkové (pozlátko a stříbřítko) jsou neobyčejně tence vytepané listy z těchto kovů a mají toliko nepatrnou pevnost; jsou-li položeny přes hůlku, visí po obou stranách kolmo dolů, kdežto tepané lupeny ze stříbra (t. zv. loty) se pro větší tloušťku (neohebnost) po obou stranách podpěry jenom nakloní, i když se na ni položí ve větších kusech.

   (2) Jako lístkové zlato se projednává i poloviční pozlátko, t. j. lístkové stříbro, jež je po jedné straně pokládáno zlatem. Pravé lístkové zlato a poloviční pozlátko prosvítají proti světlu zeleně nebo modrozeleně, kdežto nepravý kov lístkový je neprůhledný. Jsou-li pochybnosti, provede se zkouška podle ustanovení 8. všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 500—525.

1. 3. Tepané lupeny ze stříbra se téměř vždy zasílají v balících, takže je položen list na list bez vložek, kdežto lístkové stříbro a lístkové zlato je takřka bez výjimky vloženo po jednom listu mezi dva listy knížeček (sešitů) a vyclívá se vždy s těmito obaly.

Saz. čís. 564.

Dráty z ryzího stříbra, též s jádrem z obecných kovů, i zlacené nebo zlatem plátované, průměru 2 mm nebo slabší.

1. 1. (1) Dráty z ryzího stříbra silnější než 2 mm sem nepatří a projednávají se podle saz. pol. 562b).

   (2) Naopak všecky slabší dráty z ryzího stříbra, též zlacené nebo zlatem pokládané, i zploštěné, se vždy vyclívají podle saz. čís. 564.

   (3) Podle saz. čís. 564 se projednávají dále všecky dráty z ryzího stříbra s jádrem z obecných kovů silné nejvýše 2 mm, též zlacené nebo zlatem pokládané, i zploštěné.

   (4) Avšak těmto drátům podobné dráty z obecných kovů, stříbřené nebo stříbrnou slitinou pokládané, dále všecky dráty z obecných kovů ryzím stříbrem pokládané, silnější než 2 mm, patří do saz. čís. 498. Viz vysvětlivky k saz. čís. 498.

1. 2. (1) Zjistí-li puncovní úřad, že dráty projednané podle saz. čís. 564 jsou dráty ze stříbrné slitiny, vrátí se straně ihned na nekolkovanou kvitanci rozdíl na celní sazbu saz. čís. 562 nebo saz. čís. 498.

   (2) Viz též 3. vysvětlivku k saz. čís. 498.

Saz. čís. 565.

Dracouny, cetky a příze z drahých kovů; tkaniny, pletivo, prýmky a jiné práce z drátů, cetek a příze z drahých kovů.

1. 1. (1) Dracouny (bouillony, kantilky, kudrnky, duté cetky) jsou polotovary z kulatého nebo zploštěného drátu zlatého nebo stříbrného na výrobu lemovek, třásní, epolet, třapců, k vyšívání atd., které mají většinou trubkový tvar podobný housenkám a vyrábějí se na t. zv. dracounových strojcích tak, že se drát ovíjí kolem jehel různého průřezu.

   (2) Cetkami (blyskotkami) se rozumějí kotoučky (drátěné cetky) z drahých kovů s dírkou uprostřed, které se vyrábějí roztepáním rozevřených drátěných kroužků. Duté cetky jsou tvaru vydutého. Sem patří též kadeřavé cetky, totiž cetky, zdobené razidlem, jakož i cetky vysekané průbojníkem z folií drahých kovů (foliové cetky).

   (3) Za přízi z drahých kovů se pokládá příze z všelikých přediv (zde zejména příze hedvábná) opředená zploštěným (plochým) drátem z drahých kovů buď tak, že příze je drátem úplně pokryta, nebo zůstává více nebo méně viditelná. Této příze se užívá na výrobu dracounového zboží prýmkářského, na ozdoby v tkalcovství, jako vyšívacího materiálu atd.

   (4) Taková příze uskaná se vyclívá jako prýmky tohoto čísla.

1. 2. (1) Výrobky z drátů, cetek a příze z drahých kovů, zařaděné do saz. čís. 565, se označují v obchodě též jako dracounové zboží prýmkářské. Sem patří zvláště lemovky, třásně, prýmky, třapce (též třapce na šavle a kordy), růžice, kokardy, stužky, epolety, závěsníky šavlí, opaskové stuhy a pod.

   (2) Široké tkaniny a stuhy (ovšem jen stuhy, které nejsou pro svou nepatrnou pevnost a tuhost ještě lemovkami), patří jen tenkrát do saz. čís. 565, jsou-li vyrobeny podle počtu nití převážně z drátů nebo z příze z drahých kovů (viz 3. odstavec 1. vysvětlivky k tomuto číslu). Stejně se projednává stávkové zboží, tyly a krajky, jsou-li podle vzhledu vyrobeny převážně z drátů nebo příze z drahých kovů.

   (3) U dracounového zboží prýmkářského nemají vliv na zařadění ani vložky z příze nebo z jiných látek, jako dřeva, lepenky a pod., ani příze z látek textilních, ležící volně na rubu lemovek, ani taková příze, která vystupuje na líci dracounového zboží prýmkářského, avšak nemění povahy tohoto zboží jako dracounového zboží prýmkářského ze zlatých nebo stříbrných přediv nebo drátů, ani příze, jíž je dracounové zboží prýmkářské vyšito.

   (4) Viz též 17. všeobecnou vysvětlivku V. oddílu k saz. tř. XXII—XXV.

   (5) Na spojení s jednotlivými malými ozdobami z drahých kovů se při vyclívání dracounového zboží prýmkářského saz. čís. 565 nehledí.

1. 3. (1) Výrobky z drátů z drahých kovů, jež se vyclívají podle saz. čís. 565, rozumíme toliko takové, které jsou vyrobeny z ohebných, povolných, zploštěných nebo kulatých drátů, jež se svou povahou hodí na výrobu dracounového zboží prýmkářského.

   (2) Výrobky ze silnějších a neohebných drátů zlatých a stříbrných, jako na př. zboží filigránové, se vyclívají jako výrobky zlaté a stříbrné podle saz. čís. 567 nebo 568.

1. 4. (1) Výprava nebo výzdoba šatů a výstrojného zboží saz. čís. 274 pravým dracounovým zbožím prýmkářským je bez vlivu na jejich zařadění. Všeliké klobouky takto vystrojené patří do saz. čís. 269.

   (2) Jiné zboží spojené s pravým dracounovým zbožím prýmkářským se vyclívá, nelze-li toto spojení pokládat za pouhý výstroj, podle saz. čís. 565, není-li zboží samo podrobeno vyšší celní sazbě.

Saz. čís. 566.

Polotovary z drahých kovů nespájené, jako obruby, drápky (chatons), lisované předměty, kuličky, obroučky na prsteny, též vzorkované plechy.

1. 1. (1) Jako polotovary z drahých kovů saz. čís. 566 se projednávají lité nebo strojem vyrobené (lisované, tažené nebo vysekávané) polotovary menších rozměrů, jak se jich užívá na úpravu obrub prací klenotnických, na výrobu šperkových předmětů, na výzdobu větších zlatých nebo stříbrných výrobků atd.

   (2) Sem patří na př. obruby, t. j. zoubkované tyčinky, lité nebo vysekávané, hladké nebo zdobené ornamentem, na obroubení spon atd.; drápky (korunky na zasazení drahokamů); destičky zdobené ornamentem, též s lisovanými obrazci, jako součástky ozdobných předmětů, jako vložky na nádobách a pod.; kuličky, obroučky na prsteny (hladké nebo tvarové tyčinky na výrobu prstenů, též do kroužků stočené, nikoli však spájené); profilované tyčinky, též zdobené ornamentem, které se napájkují na okrajích nebo jiných místech stříbrného nádobí atd.; dráty s ozdobami vlisovanými nebo veválcovanými, tvarové dráty, jež mají průřez hodící se k použití předem určenému, jako na př. žlábkový drát na brýle a pod.

   (3) Podle saz. čís. 566 se projednávají všecky tyto polotovary jen tenkrát, jsou-li surové, t. j. tak, jak opustily slévací kadlub, lis atd. Nesmějí být spájeny. Pouhé ořezání okrajů ještě surových polotovarů lupenkou, razidly nebo nůžkami nemá vliv na zařadění.

   (4) Veškeré polotovary, jakož i všechny větší předměty, jako nádobí, příbory, příborové rukojeti atd. z drahých kovů, spájené, pilované nebo nějak jinak dále opracované, byť i jinak surové, patří do saz. čís. 567 nebo 568 nebo, jde-li o zboží platinové k účelům vědeckým nebo živnostenským, do saz. čís. 569.

1. 2. (1) Vzorkované plechy (též desky) z drahých kovů saz. čís. 566 jsou určeny na výrobu různých předmětů, zvláště pouzder, knoflíků, tabatěrek a tulového zboží. Sem však patří jenom takové dále neopracované plechy, jejichž vzorky byly vytvořeny lisem, strojem gilošovacím, nikoli však ručně, jako rytím, leptáním a pod.

   (2) Podle saz. čís. 566 se též projednávají ještě jinak dále neopracované plechy a desky stříbrné, jejichž pozlacení tvoří vzory, ozdoby nebo jiné kresby.

1. 3. Surové obruby k bílým klenotům z platinového stříbra (ze slitiny stříbra a platiny) se vyclívají podle saz. pol. 566b).

Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 567 a 568.

1. 1. (1) K výrobkům zlatým a stříbrným saz. čís. 567 a 568 patří netoliko vlastní zboží zlatnické a stříbrnické (nádoby, stolní náčiní, stolní příbory, řetízky, klenoty, obruby k optickým přístrojům, korunky a víčka proti prachu k hodinkám, víčka hodinek bez střední části hodinkových pouzder, obroučky k hodinkovým sklíčkům atd. z drahých kovů), nýbrž i zboží klenotnické (do drahých kovů zasazené perly, korály, drahokamy atd.), též spojené s všelikými hmotami jinými, dále zboží z jiných hmot spojené s drahými kovy, nejsou-li drahé kovy pouhým výstrojem nebo nejsou-li výslovně zařaděny.

   (2) Zboží zcela nebo zčásti z platiny patří, není-li určeno k účelům vědeckým nebo živnostenským, do saz. čís. 567.

   (3) Zboží, jež se skládá ze zlata a stříbra, se vyclívá jako výrobky zlaté.

   (4) Stříbrné zboží pozlacené, též zlatem pokládané, se projednává podle saz. čís. 568.

   (5) Vyjma polotovary z drahých kovů zařaděné do saz. čís. 566 patří do saz. čís. 567 a 568 též surové výrobky zlaté, platinové nebo stříbrné, jakož i zpola nebo zcela hotové zboží z těchto kovů, při čemž je přípustný každý způsob technického opracování. U saz. čís. 567 je jednotná celní sazba jednak na všechny předměty zlaté, jednak na všechny předměty platinové, kdežto u saz. čís. 568 jsou stanoveny na jednotlivé druhy zboží, zčásti též podle kusové váhy, různé sazební položky, k jejichž správnému použití je třeba dbát vysvětlivek k tomuto číslu.

1. 2. (1) Pouhý výstroj z drahých kovů se neprojednává podle saz. čís. 567 nebo 568; viz též úvodní vysvětlivky.

   (2) Do kterých čísel je zařaděno zboží vystrojené drahými kovy, viz 9. všeobecnou vysvětlivku k saz. tř. XLIII.

   (3) Viz též stanovení pojmů pravých perel, korálů (pravých nebo nepravých), drahokamů a polodrahokamů u saz. čís. 570 a 571, nepravých perel u saz. čís. 383 a napodobených drahokamů u saz. čís. 386.

   (4) Jak se projednávají starožitné zbraně a starožitná zbroj s ozdobami z vkládaných tenkých drátů stříbrných, viz 5. vysvětlivku k saz. čís. 478.

   (5) Granátové zboží v obrubách z drahých kovů, saz. čís. 570.

   (6) Optické přístroje v obrubách z drahých kovů, saz. pol. 575a) a 575b).

   (7) Hodinky se zlatými nebo stříbrnými pouzdry, saz. čís. 585.

   (8) Pouzdra k hodinkám, zlatá nebo stříbrná, saz. čís. 586.

   (9) Na vyclívání nemají vliv tato spojem z drahých kovů: platinové hroty u železných hromosvodů saz. čís. 484; platinové kolíčky a krátké kousky stříbrného drátu u některých přístrojů saz. tř. XLI a XLIV; klapky a kování u hudebních nástrojů saz. tř. XLIV.

Saz. čís. 567.

Výrobky zlaté a jiné zboží výslovně nejmenované zcela nebo částečně ze zlata nebo z platiny, též spojené s pravými nebo nepravými perlami nebo korály, drahokamy nebo polodrahokamy a s napodobenými drahokamy.

Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 567 a 568.

Saz. čís. 568.

Výrobky stříbrné a jiné zboží výslovně nejmenované zcela nebo částečně ze stříbra, též zlacené nebo spojené s pravými nebo nepravými perlami nebo korály, drahokamy nebo polodrahokamy a s napodobenými drahokamy.

1. 1. Do saz. čís. 568 patří jak zlacené, tak i zlatem pokládané výrobky stříbrné. Sem patří též tulové (niellové) zboží, t. j. výrobky ze stříbra s ozdobami vtlačenými nebo vrytými, které jsou vyplněny (černě nebo barevně) smaltem nebo jinými směsmi.
2. 2. Zboží z platinového stříbra, t. j. zboží ze stříbra s přísadou platiny, se vyclívá jako zboží ze stříbra; avšak jiné zboží z platinového stříbra než obruby bílých klenotů není dovoleno podle ustanovení o puncovní kontrole dovážet. V platinovém stříbře zasazené šperky z pravých diamantů nebo perel se projednávají podle saz. pol. 568c).
3. 3. (1) Příbory (noži a vidličkami) a lžícemi saz. pol. 568a) a 568b) rozumíme netoliko ty, jichž užívá jednotlivec (jako příbory jídelní, na ovoce nebo zákusky, lžíce polévkové, lžičky zákuskové, kávové, na zmrzlinu, vejce a pod.), nýbrž i ty, jichž se užívá společně u tabulí (jako příbory podávací, rozkrajovací, salátové, nože na máslo, sýr, dorty, polévkové naběračky, lžíce na kompot, salát nebo omáčku, lžičky na sůl, cukr, hořčici a pod.). Naopak se vyclívají vždy jako jiné výrobky stříbrné saz. pol. 568d) stříbrné podložky pod příbory (kozlíky), kroužky na ubrousky, kalíšky na vejce, cukřenky, solničky, sítka na čaj a pod., jež se zhusta dovážejí společně s příbory nebo někdy zase samostatně.

   (2) Pro všechny příbory a lžíce zařaděné do a) a b) je rozlišovacím znakem při zařaďování skutečná váha kusová, a to příbory a lžíce, jejichž kus váží třebas i s jinými s nimi spojenými hmotami více než 10 g, patří do a), všecky lehčí do b).

   (3) Avšak při projednávání nebo zařaďování příborových rukojetí do a) nebo b) se pokládá za kusovou váhu jen čistá váha stříbrného výrobku bez vyplňující hmoty (sádry, kalafuny a pod.). Při dovozu příborových rukojetí zalitých vyplňující hmotou (hmota se však vždy zahrne do váhy clu podrobené) stačí, je-li k zásilce připojena od každé rukojeti různé velikosti jedna nezalitá. Není-li tomu tak, vyšetří se kusová váha znaleckým odhadem, a jsou-li pochybnosti, vyclí se zásilka podle saz. pol. 568b).

1. 4. Příbory, lžíce a rukojeti z obecných kovů s obroučkami, do rukojeti vloženými destičkami a pod. ze stříbra patří do saz. čís. 525.
2. 5. (1) U zboží saz. pol. 568a) a 568b) se zjistí kusová váha bez všelikého obalu vnitřního; vnitřní obal se však započítává do vyclívané váhy.

   (2) U předmětů stříbrných, jež se k použití jenom sestavují, jakož i u kusů, které sice mají být dodatečně pevně spojeny, ale dovážejí se nespojené, se uznává za kusovou váhu, rozhodující o výši celní sazby, váha každého jednotlivého kusu.

   (3) Zlatem pokládanými výrobky stříbrnými rozumíme stříbrné zboží, u něhož byl položen na stříbrný podklad plát buď z ryzího zlata nebo ze slitiny zlata s mědí, potom v ohni rozpálen a za horka vyválcován, na rozdíl od zboží zlaceného (galvanicky), u něhož byl na hotovém zboží vyroben zlatý povlak galvanicky.

   (4) U prvního způsobu pokládání zlatem je spojení zlata se stříbrným podkladem mnohem důkladnější. Zlato vniká v ohni částečně do stříbra a slévá se s ním. Rozpustíme-li stříbro takto zlacené v kyselině dusičné, zůstane zlatá vrstva na straně, kterou se stýkala se stříbrem, jako černá houba zlatá, kdežto u galvanicky zlaceného zboží zůstane zlatá vrstva po rozpuštění stříbra na obou stranách lesklá.

   (5) Prakticky se zkouší tak, že se položí kousek zboží na bílou porcelánovou misku, poleje se zředěnou kyselinou dusičnou (1 díl kyseliny, 2 díly destilované vody) a pozoruje se lupou působení této kyseliny bez zahřívání. Po několika málo minutách se začne vyvinovat plyn. U zboží zlatem pokládaného vznikne nyní na oněch místech, kde kyselina zlatou vrstvu uvolní nebo prorazí, černá, řídká houba zlatá. Po několika minutách je působení ukončeno a lze na všech místech, kde je dotyková plocha se stříbrem, spatřit černou nabubřelou zlatou houbu.

   (6) U zboží galvanicky zlaceného se týmž postupem stane stříbro účinkem kyseliny dočasně bezlesklým a tmavostříbrošedým; když se pak rozpustilo, zůstane zlatá vrstva na obou stranách lesklá a zlatožlutá.

   (7) Ke zkoušení se vezme potřebný kousek tak, aby se zkoušený předmět co možná nejméně poškodil; podle okolností postačí též, když se ponoří malá část zkoušeného předmětu, na př. řetízkový článek, do kyseliny nebo se oddělí místo, jež se má zkoušet, od ostatních částí voskovým proužkem a pak kyselinou solnou potře, nebo se vystaví jen vyhloubená místa povrchu účinku kyseliny; vždycky se však místo, jež se má zkoušet, napřed nožem ostře oškrábne, aby se umožnilo kyselině vniknout až pod zlatou vrstvu.

   (8) Viz též všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 567 a 568.

Saz. čís. 569.

Zboží platinové pro účely vědecké nebo živnostenské.

(1) Sem patří na př. přístroje, drátěné tkaniny, lžíce, dmuchavky, nože, křivule, kelímky, hroty na hromosvody, kotlíky a pod. z platiny, též spojené s jinými hmotami.

(2) Předměty pro účely vědecké nebo živnostenské z jiných hmot nežli z drahých kovů vystrojené součástkami z platiny se rovněž vyclívají podle saz. čís. 569.

(3) Viz též všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 567 a 568.

Saz. čís. 570.

Výrobky výslovně nejmenované zcela nebo částečně z pravých nebo nepravých korálů, z nepravých perel (mimo ty, které patří do saz. čís. 567 a 568); zboží granátové.

1. 1. Sem patří výrobky zcela z pravých nebo nepravých korálů, na př. knoflíky, držátka, pečetítka a pod., korály nebo nepravé perly navlečené pouze na šňůrky, takže se mohou beze všeho nosit jako šperk, jakož i zboží z jiných látek, vyjma drahé kovy, spojené s pravými nebo nepravými korály nebo nepravými perlami, na př. takové klenoty, drobnůstky a toaletní předměty z obecných kovů, též zlacené nebo stříbřené atd.
2. 2. (1) Pravými korály rozumíme jenom červené krvavé nebo vzácné korály (avšak také bledší, růžově zbarvené druhy), nepravými korály jenom napodobeniny korálů z umělé hmoty korálové. Jiné napodobeniny z kosti, dřeva, skla, nepálené nebo pálené hlíny, celuloidu a pod. se projednávají jako zboží z těchto látek.

   (2) Korály pravé, surové, saz. čís. 140.

   (3) Korály (pravé či nepravé) opracované, saz. čís. 571.

   (4) Viz též stanovení pojmu pro nepravé perly u saz. čís. 383.

1. 3. (1) Jako granátové zboží saz. čís. 570 se projednává jenom takové zboží, jež se skládá převážně z granátů a u něhož bylo podle okolností použito drahého kovu toliko za obrubu těchto drahokamů. Granátové zboží spojené ve větší míře s drahými kovy, na př. se zlatými nebo stříbrnými jehlami, nebo zlaté a stříbrné výrobky, jež jsou jen posázeny jednotlivými granáty atd., se projednávají podle saz. čís. 567 nebo 568.

   (2) Granátové zboží v obrubách z obecných kovů, též zlacených nebo stříbřených, nebo jinak s těmito kovy zpracované, se rovněž projednává podle saz. čís. 570.

   (3) Viz též 2. odstavec 3. vysvětlivky k saz. čís. 571.

Saz. čís. 571.

Kameny pravé (drahokamy a polodrahokamy) a korály (pravé i nepravé), opracované (broušené, řezané), nezasazené; pravé perly nezasazené.

1. 1. (1) K pravým kamenům patří:
   1. drahokamy, a to akvamarin, almandin, beryl, cirkon (hyacint), diamant, dichroit (peliom), granát, hessonit, chrysoberyl, chrysolit (olivín), opál drahý, orientálský granát, pyrop, rubín (karbunkul), safír, smaragd (euklas), spinel (rubicel, ceylonit), topas drahý, turmalín (drahý skoryl), tyrkys (kalait) a vodní safír (kardierit);
   2. polodrahokamy, na př. achát, adular, amazonit, amethyst, avanturin, cyanit, diopsid (baikalit), hauyn (spinelan), heliotrop, hyalit (skelný opál), hypersthen (paulit), chalcedon, chalcedonix, chrysopras, idokras, jaspis, karneol, kočičí oko, křišťál, labradorit, lazurit, malachit, měnek průdělný (bastit), obsidián, onyx, pazourek, poloopál, prasem, růženín, sardonyx, záhněda a vůbec všecky u drahokamů nejmenované, zcela průhledné nebo poloprůhledné kameny značnějšího stupně tvrdosti.

   (2) Drahokamy se liší od skloviny (nepravých drahokamů saz. čís. 386) vyšším stupněm tvrdosti, živější hrou barev, větším a stálejším leskem (třpytem), někdy i větší specifickou váhou.

   (3) Pravé perly jsou kulaté nebo zaokrouhlené vápenné výměšky zvláštního lesku a hry barev, které se tvoří v mořské perlorodce a říční perlovce; od lastury oddělené a nezasazené se projednávají podle saz. čís. 571.

1. 2. (1) Za opracované ve smyslu saz. čís. 571 se pokládají jen broušené nebo řezané, nezasazené drahokamy a polodrahokamy a korály (pravé nebo nepravé), tak jak se jich užívá za materiál k dalšímu zpracování na klenoty a pod. Sem patří též hladicí acháty a obtahovací brousky z chalcedonu (tak zvané arkansasové brousky).

   (2) Pravé kameny a korály (pravé či nepravé) toliko s vyrytými, vřezanými monogramy, znaky a podobnými okrasami se pokládají ještě za řezané.

   (3) Kameje, gemy, knoflíky, prsteny, náprstky, držadla k holím a deštníkům (i slunečníkům), vázy, kalíšky, drobnůstky a pod., řezané z polodrahokamů nebo korálů, nezasazené, patří však do saz. čís. 572 nebo 570.

   (4) Vyskytnou-li se snad takové předměty z nezasazených drahokamů, projednávají se podle saz. čís. 567.

   (5) Desky z polodrahokamů (desky na stoly a pod., na př. malachitové a j.), broušené nebo řezané, patří do saz. čís. 571. Podle tohoto čísla se též vyclívají desky na stoly z jiných kamenů, jež jsou dyhovány tenkou vrstvou polodrahokamů.

1. 3. (1) Obroubení drahokamů a polodrahokamů obroučkou z obecných kovů nebo podložení folií za tím účelem, aby lépe vysvitl účinek, hra barev atd., vsazení psacích a řezacích diamantů, jakož i hladicích achátů do násadky nebo desek ze dřeva nebo obecných kovů se nepokládá za zasazení; tyto předměty se tedy vyclívají podle saz. čís. 571.

   (2) O průvlacích na drát s otvory protahovacími, vystrojených diamanty, rubíny, safíry atd., a o železných nástrojích (vrtácích, pilách a pod.), vystrojených surovými diamanty, viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 452—460.

   (3) Korály a perly navlečené pouze k snadnějšímu balení na šňůry se nepokládají za zasazené; přitom je bez vlivu na zařadění, zda jsou korály nebo perly navlečeny tříděné podle velikosti nebo tak, že jsou na př. uprostřed největší a k oběma koncům vždy menší.

   (4) Pravé perly ještě v lastuře, saz. čís. 139.

   (5) Drahokamy a polodrahokamy, korály (pravé nebo nepravé), jakož i pravé perly, zasazené do drahého kovu nebo jinak s ním zpracované, saz. čís. 567 a 568.

   (6) Korály (pravé nebo nepravé) jinak zasazené nebo jinak zpracované, saz. čís. 570.

   (7) Polodrahokamy jinak zasazené nebo jinak zpracované, saz. čís. 572.

Saz. čís. 572.

Zboží z polodrahokamů (mimo ono, jež patří do saz. čís. 567 a 568).

(1) Do saz. čís. 572 patří kameje, gemy, knoflíky atd., jmenované ve 3. odstavci 2. vysvětlivky k saz. čís. 571, nezasazené, jakož i všechno jiné zboží z polodrahokamů, spojené s jinými hmotami, jako na př. klenoty, drobnůstky a pod. s obrubami z obecných kovů, též zlacených nebo stříbřených, náramky z polodrahokamů navlečených na pružných prýmcích atd.

(2) Zboží z jiných hmot polodrahokamy posázené, ozdobené nebo jinak s polodrahokamy zpracované se vyclívá podle hmoty, která mu dává ráz, jako zboží spojené s velmi jemnými hmotami.

(3) Je-li zboží podrobené vyššímu clu spojeno s polodrahokamy, jako na př. polodrahokamy posázené umělé květiny saz. čís. 261, výrobky z ozdobných per saz. čís. 263 a dracounové zboží prýmkářské saz. pol. 524b) nebo saz. čís. 565, nemění proto své sazební položky.

(4) U deštníků a slunečníků saz. čís. 272 se nepřihlíží k spojení s polodrahokamy.

(5) Zboží z polodrahokamů spojené s drahými kovy, saz. čís. 567 nebo 568.

1. XLIV. Přístroje a nástroje (instrumenty), hodiny.

   Do této třídy jsou zařaděny: chirurgické, matematické, fysikální, optické a výslovně nejmenované přístroje a nástroje [instrumenty] (saz. čís. 573—576), nástroje měřicí, váhy a součástky vah (saz. čís. 577, 578), hudební nástroje a jejich součásti, jakož i struny (saz. čís. 579—584), hodinky, hodiny a jejich součástky (saz. čís. 585—591). Elektrické přístroje měřicí a jiné přístroje elektrické patří do saz. tř. XLI.

   Všeobecné vysvětlivky k přístrojům a nástrojům (instrumentům)

   1. — dále jen přístrojům —

   Saz. čís. 573—576.

   1. 1. Na zařadění nemívá zpravidla vliv ani hmota, z níž jsou přístroje sem patřící (saz. čís. 573—576) vyrobeny, ani způsob, jak je tato hmota opracována, nejsou-li přístroje z některých hmot podrobeny v jednotlivých číslech zvláštní sazbě. Avšak přístroje těchto čísel sazebních, zcela nebo zčásti ze zlaceného nebo stříbřeného železa nebo jiných kovů obecných nebo z hmoty velmi jemné nebo spojené s hmotou velmi jemnou, na něž je v saz. tř. XLIV nižší celní sazba než u saz. čís. 486 nebo 522 nebo u příslušného čísla sazebního podle hmot, z nichž jsou vyrobeny nebo s nimiž jsou spojeny, se projednávají podle povahy hmoty.
   2. 2. Přístroje s pevně přišroubovanými stříbrnými nebo stříbřenými stupnicemi nebo úzkými okraji, jakož i s krátkými kousky platinového drátu nebo s hroty z platinového drátu se projednávají jako přístroje.
   3. 3. (1) Nezařaďují se jako přístroje, nýbrž podle svých jinakých znaků sazebních: zařízení, jichž se užívá jako pomocného nářadí v chirurgii a k provedení fysikálních nebo chemických prací, a zvláště též předměty, jež mají povahu hraček, pánských a dámských ozdob, drobnůstek, předmětů reklamních a pod., na př nepřesně pracované kaleidoskopy a kouzelné svítilny, dále magnetické střelky jako přívěsky nebo do knoflíků u holí, drobné sošky s teploměrem atd.

      (2) Viz též vysvětlivky u saz. čís. 573 a 574.

   1. 4. Účelně a neoddělitelně na jiné předměty připevněné přístroje, mající v poměru k celku nepatrnou váhu, neodůvodňují vyclení celého předmětu jako přístroj, na př. reklamní tabulky nebo útržkové kalendáře s malými teploměry, stroje s manometry, teploměry a pod.
   2. 5. (1) Dají-li se sestavit hotové dílce přístrojů, jež se dovážejí rozloženě, snadno v celek a nelze-li jich jinak samostatně užívat, projednávají se jako příslušné přístroje. Vyňaty jsou obruby optických přístrojů, které se vyclívají bez optických skel podle saz. pol. 575c). Viz také poznámku k saz. pol. 575c) a 2. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 575. Číselníky a jednotlivá kolečka ke kontrolním počitadlům se nevyclívají jako přístroje, nýbrž podle bližší povahy; rovněž se nepokládají za vlastní dílce přístrojů dřevěná pouzdra k vodním váhám nebo k teploměrům do koupelí, kovová pouzdra k maximálním teploměrům a pod.

      (2) Dále se vyclívají podle svých jinakých znaků sazebních takové předměty dovážené rozloženě, které jsou podřadného rázu pro upotřebení přístroje, jako na př. podstavce, stojany (stativy), skřínky, pouzdra, upevňovadla atd., nebo pomocné předměty k výrobě přístrojů, na př. skleněné trubičky, trubičky k stříkačkám, hadice, spojovací součástky atd., a takové dílce, které mají ještě potřebí značného opracování, aby jich mohlo být použito přímo k jejich účelu.

      (3) Dovážejí-li se však podstavce, stojany (stativy), skřínky, ochranná víka a pod. v pevném spojení s příslušnými přístroji, vyclívají se s těmito přístroji jejich sazbou.

      (4) Přístroje těchto sazebních čísel, dovážené v obalech podléhajících vyššímu clu, avšak obvyklých v obchodě, mohou být vycleny s těmito obaly sazbou příslušného přístroje.

      (5) Avšak takové těžké podstavce a stojany, jejichž váha je u porovnání s váhou vlastního přístroje nadmíru větší a které nejsou podstatnou součástí přístroje, mohou být na návrh strany odděleně vycleny podle své povahy sazební. Rovněž tak mohou být u strojů na zkoušení hmot (textilií, papíru, kůže, kovů atd.), spojených pevně s přístroji zapisovacími a pod., těžké strojní dílce, nutné k činnosti vlastního ústrojí, projednány podle návodu saz. tř. XL, kdežto vlastní ústrojí zkoušecí, t. j. zařízení měřicí a zaznamenávací, kyvadlové manometry a pod., se zařadí samostatně jako přístroje. Takovéto přístroje zkoušecí se rozlišují od strojů s připevněnými manometry a pod., o nichž je zmínka v 10. všeobecné vysvětlivce k saz. tř. XL, tím, že u nich je přístroj nutný jedině ke kontrole pravidelného chodu stroje, kdežto u přístrojů zkoušecích je zaznamenávací ústrojí vlastním účelem přístroje a strojní dílce samotné nemají samostatné funkce. U přístrojů s takovými součástmi strojními nebo s těžkou základnou, jichž nelze oddělit, aby se dala zjistit váha vlastního přístroje, může strana při vyclívání obdobně použít ustanovení 2. odstavce 18. všeobecné vysvětlivky k saz. tř. XL a předložit věrohodné specifikace váhové, nebo se může na její žádost a na její útraty dát odhadnout váha jednotlivých částí znalci. Jinak se podstavce nebo strojní části vyclívají sazbou příslušného připevněného přístroje.

   1. 6. O celním osvobození přístrojů a nástrojů saz. čís. 573—576 určených do veřejných sbírek nebo k vědeckým pracím ústavů vědeckých a všeobecně prospěšných nebo k potřebě nemocnic a veřejných škol viz § 87, odst. 1, bod 18—20 celního zákona a §§ 162 a 163 prováděcího nařízení k němu.

   Saz. čís. 573.

   Lékařské přístroje a nástroje.

   1. 1. Lékařské přístroje a nástroje jsou přístroje nebo nástroje, kterých se používá přímo k výkonu chirurgických (i zubních) prohlídek a operací, jako chirurgické příbory, nože, pily, kleště, lancety, pincety, jehly, stříkačky klystýrové, stříkačky na rány a všechny podobné stříkačky pístové, také irigátory, inhalační přístroje, baňky na pouštění krve, trubičky zaváděcí, katétry (též bougies) atd. Sem patří též takovéto přístroje a nástroje k účelům zvěrolékařským a větší zařízení, jako zubní vrtačky a kruže (i s připevněným elektrickým motorkem) k potřebě zubních lékařů, inhalační přístroje a pod. Inhalační přístroje z plechu, jednoduše provedené, které se spíše podobají rozprašovačům, dále nádoby k irigátorům dovážené zvlášť, potom stříkačky hruškovité a balonovité se vyclívají podle povahy hmoty.
   2. 2. Přístroje a nástroje s optickými zrcátky pozorovacími (také s kovovými zrcátky) patří k přístrojům optickým saz. čís. 575.
   3. 3. (1) Za přístroje a nástroje se nepokládají předměty, jichž se užívá v chirurgii jenom přímo jako ochranných prostředků nebo při tělesných vadách bez vlastních účelů léčivých, konečně takové předměty, které připouštějí ještě jiné upotřebení, na př. obvazy, chránítka prsů, vyssavače mléka, hadice, kanyly, trubičky k stříkačkám, pessary (mateční věnečky), mateční kroužky, spekuly mycí (trubičky vyplachovací), zduřovací tyčinky (z Laminaria digitata), obklady, šněrovací punčochy, obvazy na vředy, suspensoria, dýchací přístroje, sluchátka k potřebě nedoslýchavých (třeba rozeznávat od stetoskopů saz. čís. 573, t. j. lékařských naslouchátek vyšetřovacích), umělé končetiny, oči a zuby, berly, operační židle, nádobí, kočárky pro nemocné (židle na kolečkách), podušky, orthopedické nářadí atd.

      (2) Surové, neopracované součásti chirurgických nožů, kleští a pod., saz. pol. 479a).

   Saz. čís. 574.

   Přístroje matematické a fysikální.

   1. 1. (1) K přístrojům saz. čís. 574 patří na př. přístroje geodetické (theodolity, busoly [magnetické střelky], stoly měřicí, přístroje nivelační a pod., avšak pouze bez optických skel [s optickými skly, saz. pol. 575b)]), rysovadla, kružítka, též kružítka tyčová pro kresliče, rýsovací pera, úhloměry, počítací pravítka (malá zařízení pravítková nebo tvaru jiného k rychlým úkonům početním, také dřevěná, papírová, celuloidová a pod.) a přístroje na vypočítávání krychlového obsahu kmenů stromových (dendrometry, avšak bez optických skel), strojky elektrisovací, elektrofory, elektroskopy, leydenské láhve a jiné přístroje k elektrickým pokusům, vývěvy, manometry, též se zaznamenávacím strojkem hodinovým, měřiče vakua, přístroje diagramové, větroměry (anemometry), fotometry (k měření světelné síly, avšak bez optických skel), rychloměry, hydrometry (k měření rychlosti vodní), vlhkoměry (k určování vlhkosti vzduchu), tlakoměry, teploměry, pyrometry, hustoměry (lihoměry, louhoměry), astrolabia (bez optických skel), mlékoměry, vinné vážky, byrety (válcové nebo trubkové přístroje skleněné se stupnicemi k chemickým rozborům), jemné libely (jemné vodní váhy), hvězdářské přístroje (zeměkoule a báně nebeské, telurie, hvězdářské hodiny sluneční a jiné podobné hodiny a pod.) s výjimkou optických, přesné a analytické váhy atd.

      (2) Elektrické přístroje měřicí, saz. čís. 540; elektrické přístroje sdělovací, návěštní a zabezpečovací a jiné elektrické přístroje a zařízení saz. čís. 540—543.

      (3) Nástroje měřicí pro živnostníky, saz. čís. 577.

   1. 2. (1) Hustilky na plnění pneumatik vzduchem (skládající se z několika kovových trub do sebe vsunutých, které mají uvnitř ventily působící samočinně) patří rovněž do saz. čís. 574.

      (2) Menší čerpadla vzduchová k potřebě živnostenské, váží-li kus méně než 20 kg (jako na př. taková čerpadla pivní a j.), se projednávají podle povahy hmoty; váží-li kus 20 kg nebo více (stroje dopravní a pracovní) jako stroje.

      (3) Jako přístroje matematické se též projednávají kružítka a pod., i když jsou méně přesně opracovaná, nepatří-li podle svého upotřebení do saz. čís. 577.

   1. 3. (1) Magnetové armatury, jakož i vystrojené (ovinuté nebo spojené s jinými dílci) nebo neovinuté, avšak již pevně spojené magnety (ocílkové, podkovové, kroužkové, lahvové atd.), které však nejsou ještě hotovými součástmi elektrických přístrojů měřicích, zapalovačů a pod., se zařaďují do saz. čís. 574, nepatří-li do saz. čís. 539 jako elektromagnety k elektrickým strojům (s ovinutým drátem nebo bez něho). Holé magnety však (ocílkové, podkovové. kroužkové, lahvové atd.), neovinuté, bez spojení, magnetované či nikoli, též dírkované nebo jinak opracované, vyclívají se podle bližší povahy sazební jako železné zboží výslovně nejmenované saz. čís. 483.

      (2) Magnetové přístroje k účelům živnostenským nebo zemědělským, které odstraňují železné částečky z obilí, mouky, moučky korkové, smetí, písku a pod., jakož i vystrojené nebo pouze spojené magnety k sestavení podobných přístrojů nebo k stavbě strojů saz. tř. XL vyclívají se podle všeobecných vysvětlivek k saz. tř. XL.

      (3) Malé magnety (ocílkové nebo podkovové), jako hračky podle bližší povahy.

   1. 4. K přístrojům však nepatří nádoby, nářadí a pod., kterých se užívá k provedení prací fysikálních, jmenovitě chemických, na př. balony, baňky, baňky destilační, držadla baněk, hrnce, jimače, kelímky tavicí, kopistky, kotle, křivule, láhve, lisy, lisy deskové, misky lisovací, odpařovací a třecí, moždíře, nádoby infundační a dekantační, nálevky, násosky, nože, odměrky, pánve, pece, pincety (vyjímajíc chirurgické), pipety, podstavce procezovadel, procezovadla, recipienty, sklíčka reagenční, trubky, válce, vaničky pneumatické, zvony atd.

   Všeobecné vysvětlivky k optickým přístrojům saz. čís. 575.

   1. 1. Sem jsou zařaděny: brýle, polní a divadelní kukátka, dalekohledy, též hvězdářské a čočkové (refraktory), dutá zrcadla, i z leštěných kovů, lupy, skla čtenářská, drobnohledy, komory světlé a temné, přístroje fotografické, objektivy, přístroje stereoskopické, přístroje na spektrální pozorování, přístroje polarisační, nivelační a jiné měřicí přístroje spojené s dalekohledy a pod.
   2. 2. (1) U optických přístrojů se předpokládá, že se dovážejí zároveň s optickými skly k nim patřícími (i když nejsou ještě přidělána), jak tomu často bývá na př. u drobnohledů dovážených ve skřínkách s okuláry a objektivy, se stojanem a trubkami beze skel, odděleně přiloženými.

      (2) Viz též 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 573—576.

   1. 3. Obroubená skla oční patří do saz. pol. 575a), divadelní kukátka, dalekohledy a jiné přístroje optické, jakož i toliko obroubená skla optická do saz. pol. 575b), pouhé obruby pro tyto všechny předměty do saz. pol. 575c).
   2. 4. (1) Předměty saz. čís. 575 z drahých kovů podléhají puncovní kontrole. Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568 a úvodní vysvětlivky.

      (2) Skla brýlová a jiná skla optická, broušená, neobroubená, saz. čís. 382.

   Saz. čís. 575.

   Přístroje optické:

   Saz. pol. 575a).

   Skřipce, brýle, lorněty a jiná skla oční.

   1. 1. (1) Do saz. pol. 575a) patří netoliko obroubené skřipce, brýle, lorněty, monokly atd., jež mají broušenými optickými skly (nebo křišťály) zvýšit zrakovou schopnost, ale i všeliká obroubená skla oční s plochými, broušenými nebo nebroušenými skly nebo slídou (i barevnými), jež mají chránit oko před náhodnými mechanickými nebo jinými škodlivými vlivy. Proto se vyclívají podle této položky také ochranné brýle, jako brýle pracovní (i se skly, jež se jen zasouvají do obrub), brýle automobilní, ochranné brýle proti slunci a pod.

      (2) Podle saz. pol. 575a) se projednávají též skla oční pravidelně obroubená, jež jsou hračkou. Sem patří rovněž monokly bez obruby, avšak s vyvrtanou dírkou na upevnění šňůrky; nevrtané, neobroubené se vyclívají podle saz. čís. 382. Jenom přistřižené a obšité kousky všelikých látek upevněné kolem obrub některých brýlí nemají vliv na zařadění. Ochranná a uzavírací skla, která jsou pevně zasazena do kukel potápěčských obleků, se nepokládají za skla oční a vyclívají se zároveň s oblekem podle jeho povahy sazební.

   1. 2. Jsou-li skla oční, která se vyclívají podle tohoto čísla, zasazena v obrubách zlatých nebo platinových, projednávají se podle saz. pol. 575a)1, jsou-li zasazena v obrubách jiných, jako stříbrných, ocelových, z kovů obecných, též zlacených nebo stříbřených, kostěných, z rohu, tvrdé gumy, celuloidu, želvoviny, slonoviny atd., vyclívají se podle saz. pol. 575a)2.

   Saz. pol. 575b).

   Divadelní kukátka, dalekohledy a jiné optické přístroje.

   1. 1. (1) Do saz. pol. 575b) patří kromě výslovně jmenovaných divadelních kukátek a dalekohledů všechny ostatní přístroje optické, vyjímajíc skřipce, brýle, lorněty a jiná skla oční zařaděná do saz. pol. 575a).

      (2) Do saz. pol. 575b) patří všechny přístroje optické, které jsou jmenovány příkladem v 1. všeobecné vysvětlivce k saz. čís. 575, vyjímajíc brýle. Zvláště třeba upozornit, že lupy (a to i takové, které se přidržují v dutině oční) a skla čtenářská patří sem, a nikoli mezi oční skla saz. pol. 575a).

      (3) Do saz. pol. 575b) patří též obroubená skla optická (vyjímajíc skla brýlová), jako optické čočky a hranoly atd., dále zvlášť dovážené dílce přístrojů optických se vsazenými skly optickými, jako objektivy pro fotografické přístroje, drobnohledy a pod.

      (4) Plochá skla obroubená se však nevyclívají podle saz. pol. 575b), nýbrž podle své jinaké povahy sazební.

      (5) Přesně pracované kaleidoskopy a kouzelné svítilny, jakož i přesně pracované hračky optické patří rovněž do saz. pol. 575b). Optické hračky, které nejsou přesně pracovány, se však vyclívají podle bližší povahy jako hračky. Viz též 5. úvodní vysvětlivku a o sklech očních 2. odstavec 1. vysvětlivky k saz. pol. 575 a).

   1. 2. Za divadelní kukátka se pokládají všecky dvojité dalekohledy, jež nejsou, když se vytáhnou, delší než 30 cm. Do této délky se stínítka nezapočítávají.
   2. 3. Dutá zrcadla, která nejsou svou povahou přístroji optickými, zvláště zrcadla opticky nebroušená, nýbrž se skly vyřezanými ze skleněných koulí, jako na př. zrcadla na holení, se projednávají podle své jinaké povahy sazební.
   3. 4. Světlomety, též majákové svítilny, se vyclívají podle svých hlavních částí: svítilny, podstavce a zařízení otáčecí podle své jinaké povahy sazební, toto zařízení nejčastěji podle saz. tř. XL, osvětlovací přístroj zařízený opticky (zrcadla, hranoly a pod.) podle saz. pol. 575b).

   Saz. pol. 575c).

   Obruby na skřipce, brýle a na podobná skla oční, pak na jiné přístroje optické.

   1. 1. Jako obruby saz. pol. 575c) se vyclívají také jejich hotové součásti, o nichž není pochybnosti, že patří k obrubám, na př. dílce k obrubám očních skel (hotová držátka z kovů a pod. k obrubám, která přidržují hotové brýle na uších, hotové jednotlivé části skřipcových obrub z tvrdé gumy, kovu atd.), hotové tubusy dalekohledů a dílce obrub divadelních kukátek a pod. Je-li snad potřebí ještě provésti na těchto součástech malé práce seřizovací, nejsou vyloučeny ze saz. pol. 575c).
   2. 2. (1) Z obrub saz. pol. 575c) (i lornětových) patří obruby z obecných kovů (též ze železa a z ocele), i zlacené nebo stříbřené, z pravé nebo napodobené slonoviny, želvoviny nebo perleti do saz. pol. 575c)1, ze všech jiných hmot (vyjímajíc kovy drahé), tedy z kosti, rohu, celuloidu (nikoli však napodobující hmoty řezbářské saz. pol. 361d) a 361e)), z tvrdé gumy a pod., ze dřeva, z lepenky (na př. obruby na stereoskopy), také povlečené koží nebo tkaninami atd., do saz. pol. 575c) 2.

      (2) Ke spojení obrub skřipcových atd. z kosti, tvrdé gumy a pod. se svorkami z obecných kovů (též ocele) se nepřihlíží; jsou-li však spojeny se součástmi ze želvoviny, pravé či napodobené, vyclívají se podle saz. pol. 575c)1.

   1. 3. Fotografické komory, které jsou vybaveny třeba jen malými čočkami (hledáčky), se zařaďují do saz. pol. 575b).
   2. 4. Fotografické kasety, i když dojdou zároveň s komorami, se projednávají podle své jinaké povahy sazební.

   Saz. čís. 576.

   Přístroje a nástroje výslovně nejmenované.

   1. 1. (1) Z velikého množství sem patřících přístrojů a nástrojů se zvláště uvádějí: stroje počítací, t. j. takové, které provádějí početní úkony mechanicky, zařízení na počítání peněz, přístroje a kasety kontrolní na, peníze s počitadly, měřidla ploch (na př. na měření kůže), potom jiná zařízení s počitadly, jako krokoměry, počitadla obrátek, měřicí navijáky a kabloměry, přístroje zapisovací (zaznamenávací, registrační), plynové tlakoměry, počitadla a zapisovací (zaznamenávací, registrační) ústrojí samé, na rozdíl od hodinkových a hodinových strojů patřících do saz. čís. 587 a 589 a od elektrických přístrojů měřicích saz. čís. 540.

      (2) Rychloměry a počítací pravítka (pomůcky k počítání, nepracující mechanicky) se projednávají podle saz. čís. 574. Počitadla k účelům vyučovacím (dřevěný podstavec a drát s kuličkami) se vyclívají podle své bližší povahy sazební.

   1. 2. (1) Dále se nevyclívají jako přístroje, nýbrž podle své jinaké povahy nebo jako stroje: úplné plynoměry (hodiny na měření spotřeby plynu), plynové regulátory (přístroje na úpravu plynového tlaku v plynoměrech) a vodoměry (k stanovení množství proteklé vody).

      (2) Nástroje měřicí (průmyslové a živnostenské), saz. čís. 577.

   1. 3. (1) Jako přístroje a nástroje výslovně nejmenované se dále projednávají: stroje psací, jakož i všechny ostatní kancelářské stroje, které jsou výrobky jemné mechaniky, jako knihovací, rozmnožovací, účtovací atd.; pantografy a podobné přístroje kreslicí, zvětšovací a zmenšovací; zařízení na zkoušení pevnosti papíru, příze, tkanin a pod.; přístroje na určování suché váhy látek (celulosy, sladu, škrobu atd.), malé odstředivky se stupnicemi a pod. na zkoušení jakosti, na př. mléka, měřidla výhřevnosti, fonografy, gramofony, grafofony (též s elektrickým pohonem, ale bez elektrické zvukovky), jakož i jejich ústrojí hybné, desky a válečky přijímací (z tvrdé gumy, stearinu atd., nahrané i nenahrané); dále plynové zapalovače s nepatrným přídavkem platinového drátu a platinové hubky a mnoho podobných zařízení jiných. Hlásné trouby, dmuchavky a pájecí lampy nemají zpravidla povahu přístrojů.

      (2) Hotové součásti fonografů, gramofonů a jiných mluvicích a podobných přístrojů, jako gramofonové ozvučnice, hybná ústrojí a zvukovody k takovýmto přístrojům, se vyclívají rovněž podle saz. čís. 576.

      (3) Pera k hybným ústrojím těchto přístrojů, saz. čís. 590.

      (4) Gramofonové jehly, saz. čís. 468.

      (5) Modely strojů a přístrojů (i elektrických) se projednávají, nejde-li o hračky, podle saz. čís. 576. O vyclívání strojků a přístrojů, jde-li o hračky, viz 5. úvodní vysvětlivku.

   Saz. čís. 577.

   Nástroje měřicí pro živnostníky (míry [i skládací], kružidla úhlová, točitá a obkročná, drátoměry a pod.).

   1. 1. Do jaké míry má vliv na zařadění hmota, z níž jsou vyrobeny měřicí nástroje zařaděné do saz. čís. 577, dále opracování, zušlechtění a spojení s jinými hmotami, viz 1. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 573—576, jež se vztahuje obdobně i na saz čís. 577. Spojení měřicích nástrojů s hmotami jemnými nemění jejich položky sazební.
   2. 2. (1) Do saz. čís. 577 patří zvláště: míry, i míry skládací, pravítka (s měřicím rozdělením), měřidla (měřidla plechu, drátoměry, posuvná měřidla, tloušťkoměry, závitoměry, šablony na závity, měřidla světlosti válců a hlavní, měřidla na měření závitové hloubky a stoupání atd.), kružidla (úhlová, točitá, obkročná, také dřevěná kružidla ke školní potřebě), úhloměry s měřicím rozdělením, krokvice, měřicí řetízky, nivelační laťky, obyčejné vodní váhy ve dřevěné schránce, ocelové a jiné míry páskové, vyjímajíc páskové míry z tkanin saz. tř. XXII—XXV, bez pouzder dřevěných, mosazných atd., nebo s nimi, nejsou-li pouzdra podrobena vyššímu clu; jsou-li pouzdra podrobena vyššímu clu, vyclívají se míry podle povahy pouzder.

      (2) Do saz. pol. 577a) jsou zařaděny pouze metrovky (také s rozdělením jiných délek) a míry skládací, dřevěné, kdežto z jiných hmot vyrobené, jakož i všechny ostatní nástroje měřicí, i dřevěné, patří do saz. pol. 577b).

      (3) Ke kování na koncích dřevěných metrovek a dřevěných měr skládacích, jakož i k perům, přidržujícím natažené dílce, se při zařaďování nepřihlíží.

   1. 3. (1) Jako přesná měřidla saz. pol. 577b)1 se projednávají takové nástroje měřicí pro účely živnostenské a průmyslové, jichž se používá k přesnému měření tloušťky, délky a povrchu hmot, otvorů, dutin, závitů atd. (na př. přesně pracované kovové míry délkové, přesně pracované kalibry a šablony tvarové, měřidla na měření tloušťky plechu, drátu a pod. s mikrometrickým šroubem atd.). Měřicí přístroje a nástroje fysikální a matematické (logaritmická a jiná pravítka počítací, libely [jemné vodní váhy] atd.) patří však do saz. čís. 574.

      (2) Míry atd. ze slonoviny, saz. pol. 361e).

   1. 4. Míry páskové z tkanin saz. tř. XXII—XXV se vyclívají podle povahy stuh; jsou-li v pouzdrech, která nepodléhají vyššímu clu, saz. čís. 274. Ke kovovým vláknům vetkaným v páskových mírách se při zařaďování přihlíží. Viz též 1. odstavec 2. vysvětlivky k tomuto číslu.
   2. 5. Měřicí nádoby (duté míry) nepatří k nástrojům měřicím a projednávají se podle své povahy sazební, rovněž tak ocelová pravítka bez měrného dělení. Ocelové míry úhlové (úhelníky) bez měrného dělení, saz. čís. 460.

   Saz. čís. 578.

   Váhy a součásti vah, mimo váhy přesné, patřící do saz. čís. 574.

   1. 1. (1) Ustanovení 1. vysvětlivky k saz. čís. 577 o tom, jaký vliv má na zařadění hmota, způsob opracování, zušlechtění nebo spojení s jinými hmotami, se vztahuje plnou měrou i na saz. čís. 578.

      (2) Z vyclení podle saz. čís. 578 se nevyjímají váhy s přišroubovanými stupnicemi stříbřenými; k hákům, kroužkům, tkanicím nebo provázkům se při zařaďování nepřihlíží.

      (3) Součásti vah, i surové, neopracované, se vyclívají jako váhy, k nimž patří, podle příslušné položky saz. čís. 578; proto se zařaďují na př. vahadla a váhové misky do saz. pol. 578b), podstavce okované nebo neokované k vahám desetinným a mostním do saz. pol. 578a).

      (4) Závaží se neprojednávají jako součásti vah, nýbrž podle své jinaké povahy sazební, avšak závaží přesná, na př. k vahám analytickým, se projednávají podle saz. čís. 574.

   1. 2. Váhy s připevněnými počitadly kontrolními se projednávají jako váhy saz. čís. 578, ledaže nelze jejich značné tíhy v poměru k tíze váhy nedbati; za těchto okolností se vyclí podle saz. čís. 576. Dovážejí-li se však počitadla sama nebo s vahami, k nimž však nejsou připevněna, projednávají se podle saz. čís. 576.
   2. 3. Do saz. pol. 578b) patří na př. váhy vahadlové, miskové, perové, mincíře a všeliké váhy samočinné, nejde-li o váhy přesné (t. j. lékárnické, zlatnické, chemické [analytické] váhy a pod. saz. čís. 574); mají-li váhy vahadlové výchylnou stupnici, nezařaďují se již proto k vahám přesným; známkou vah přesných je zpravidla ta okolnost, že jsou přesně provedeny a mají stavítko.
   3. 4. Samočinné váhy připevněné na strojích a přístrojích se vyclívají zvlášť. Viz též 18. všeobecnou vysvětlivku k saz. tř. XL.

   Hudební nástroje.

   Všeobecné vysvětlivky k hudebním nástrojům saz. čís. 579—583.

   1. 1. (1) Za nástroje hudební se pokládají bez zřetele na hmotu jak nástroje, k jejichž používání je třeba lidské dovednosti, tak i hudební hrací strojky mechanické (na př. Aeolovy harfy, kolovrátky, hrací strojky, orchestriony atd.). Menší hrací strojky, jako hrací skřínky, též dětské hrací skřínky a pod., nejsou vyloučeny z projednání jako hudební nástroje saz. čís. 582.

      (2) Naopak se nezařaďují do saz. čís. 582 předměty běžné potřeby, jako alba, podstavce na doutníky a pod., se vsazenými strojky hracími, nýbrž se vyclívají podle své jinaké povahy. Rovněž tak třeba postupovat, jsou-li hudební hrací strojky spojené s jinými předměty v poměru k úhrnné váze zcela podřadného významu, na př. podstavce na vánoční stromek s hracím strojkem. Hračky (dětské bubínky, trubky, housličky atd.) se projednávají podle povahy hmoty a povahy spojení jako hračky.

   1. 2. (1) Součástky z drahých kovů nemají vliv na zařadění nástrojů hudebních. Skřínky, schránky, pouzdra, povlaky a podobné obaly, ve kterých se hudební nástroje uschovávají, se vyclívají podle své povahy sazební.

      (2) O součástkách hudebních nástrojů viz ustanovení u jednotlivých čísel (579—583), zvláště u saz. čís: 583.

   Saz. čís. 579.

   Piana, pianina, harmonia a podobné nástroje klávesové (vyjímajíc varhany).

   1. 1. Kromě nástrojů zde jmenovaných patří do saz. čís. 579 veškeré hudební stroje samočinné, mající podobný mechanismus jako piana (napjaté struny, ústrojí paličkové atd.), na př. orchestriony, pianofony, pianoly, fonoly a pod., také s elektrickým nebo jiným pohonem strojním. Vsazený motor se vyclívá s nástrojem, akumulátory však podle své povahy. Chybí-li u samočinných strojů hracích vlastní klaviatura, nemá to vliv na zařadění.
   2. 2. Dovážejí-li se takové větší stroje hrací rozložené, vyclívají se dílce balené odděleně (svršek, spodek, nástavce atd.) — ovšem bez rozebrání — tak, že se projednají nástrojové dílce ve smyslu poznámky k saz. čís. 583 podle saz. čís. 579, dílce neobsahující součásti hracího mechanismu podle své jinaké povahy sazební a motory nebo pohonné části strojní podle saz. tř. XL nebo XLI.
   3. 3. Hotové součástí nástrojů saz. čís. 579 dovážené odděleně se vyclívají ve smyslu poznámky k saz. čís. 583, tedy klaviatury (i s mechanikami), hotové klávesy klaviaturní, tlumítka atd. podle saz. čís. 579.
   4. 4. Na rozdíl od nástrojů patřících do saz. čís. 580 nejsou sem zařaděna harmonia s píšťalami, nýbrž harmonia s hlasy (kovovými jazýčky). Patří sem tedy kromě harmonií netoliko fysharmoniky, melofony, aerofony a melodia, nýbrž i klávesové varhany s jazýčky pouze kmitavými (bez píšťal).

   Saz. čís. 580.

   Kostelní a jiné varhany píšťalové.

   1. 1. (1) Varhany kostelní a nástroje podobné varhanám saz. čís. 580 vyluzují tóny píšťalami; skládají se hlavně ze soustavy píšťalové, zařízení měchového a rejstříkového. Sem patří rovněž varhany mající kromě píšťal též hlasy jazýčkové.

      (2) Sem patří také kolovrátky (flašinety) s píšťalami, ať mají nebo nemají ještě jinaká zařízení k tvoření tónů.

   1. 2. Nástroje podobné varhanám, které nejsou zařízeny na píšťaly, nepatří sem, nýbrž jsou buď nástroji klávesovými saz. čís. 579, nebo hudebními nástroji výslovně nejmenovanými saz. čís. 582.
   2. 3. Všeliké píšťaly k varhanám se projednávají jako varhany, jiné součástky podle poznámky k saz. čís. 583. Píšťaly k varhanám bývají zpravidla dřevěné nebo cínové.

   Saz. čís. 581.

   Dechové a tahací harmoniky.

   1. 1. Dechové (foukací) a tahací harmoniky saz. čís. 581 jsou nástroje dechové s hlasy jazýčkovými; tón se tvoří buď přímým foukáním nebo měchem a klaviaturou. Sem patří též dechové a tahací harmoniky (i akordeony), jichž se používá jako hraček, jakož i dechové ladičky, t. j. pouzdra zařízená na udání tónu nebo akordu, též měnitelného podle různých stupnic hudebních.
   2. 2. Podle položky b) tohoto čísla se projednávají (hotové) hlasy k harmonikám, t. j. hlasové destičky s jazýčky.

   Saz. čís. 582.

   Hudební nástroje výslovně nejmenované.

   1. 1. Sem se zařaďují veškeré hudební nástroje dechové, smyčcové a jiné hudební nástroje výslovně nejmenované, jakož i mechanické hudební stroje hrací, vyjímajíc ty, které patří do saz. čís. 579—581, na př.: aeolodikony, basy, bombardony, bubny, cimbály, citery, čakany, čela, činely, dudy, fagoty, flažolety, flétny, gong-gongy, harfy, harfy Aeolovy, harmoniky skleněné, hoboje, housle, klarinety, kolovrátky (flašinety, též serinety [flašinetky na učení ptactva zpěvu], vyjímajíc kolovrátky s píšťalami saz. čís. 580, kotle (tympany), kytary, loutny, mandoliny, mechanické hudební stroje hrací (automaty), pikoly, píšťaly (hudební), pozouny, rohy (křídlovky, lesní rohy a podobné nástroje hudební), šalmaje, tamburiny, triangly, trubky, též t. zv. trombiny (trubky, u nichž se melodie vyluzuje klapkami a papírovými válečky notovými jako u mechanických strojů hracích), zvonkové hry, dále válce, kotouče nebo proužky — tak zvané noty — k samočinným strojům hracím nebo ke kolovrátkům, lepenkové, kovové atd. a karillony (malé hrací strojky bez pouzdra).
   2. 2. (1) Náustky, klapky, paličky, smyčce, kobylky, hmatníky, kolíčky, dusítka a jiné součástky, patřící nepochybně k hudebním nástrojům výslovně nejmenovaným, se rovněž vyclívají podle saz. čís. 582; viz zejména též poznámku k saz. čís. 583.

      (2) Předměty, které nejsou nezbytnými součástkami nástrojů, na př. houslové podbradky a malá držadla not, jež se nasadí na nástroje, se vyclívají podle své jinaké povahy sazební.

   1. 3. Gramofony, fonografy a podobné přístroje reprodukující hudbu, řeč atd. a zařízené na reprodukci zvukovou ozvučnicí, jakož i přijímací desky a válečky (z tvrdé gumy, stearinu atd.), jež jsou podkladem k reprodukci, patří k přístrojům a nástrojům výslovně nejmenovaným saz. čís. 576.
   2. 4. Kastaněty a drnkačky (drumle), jakož i veškeré předměty zvuky vyluzující, jež mají povahu hraček, se vyclívají jako hračky.
   3. 5. (1) Od not k mechanickým strojům hracím uvedených v hoření 1. vysvětlivce je třeba rozlišovat notové listy vyrobené rovněž z tuhého papíru, které se kladou pod struny harf a citer a podle jejichž teček, křížků, čárek, číslic atd. necvičený hráč hmatá na struny; takovéto listy notové se vyclívají podle bližší povahy jako zboží papírové.

      (2) Podle povahy hmoty nebo podle své jinaké povahy sazební se dále vyclívají ladičky vidlicové, ladičky kladívkové, signálové trubky (též o dvou nebo více tónech, není-li potřebí zvláštní dovednosti k jejich ovládání, k potřebě hasičstva, železnic atd.), automobilové houkačky a podobné předměty, jež nejsou vlastními nástroji hudebními.

   Saz. čís. 583.

   Mechaniky k pianům a pianinům; hlasy a hlasové destičky k harmoniím.

   1. 1. (1) Mechanikami k pianům a pianinům rozumíme pouze vlastní ústrojí kladívkové nebo jeho jednotlivé součástky (kladívka, hlavy a násadky ke kladívkům, páky, vložky, spojky atd.), všechny tyto předměty hotové, i když není na nich ještě kůže, plst a pod.

      (2) Klaviatura (soustava klávesová), jednotlivé klávesy klaviaturní a ústrojí pedálové se vyclívají podle saz. čís. 579. Klaviatury a klávesy k píšťalovým varhanám patří rovněž do saz. čís. 579, dovážejí-li se odděleně od varhan; podobné menší klapky k tahacím harmonikám se vyclívají podle saz. čís. 581.

      (3) Shodně s tímto ustanovením se zařaďují též hlasy a destičky hlasové k harmoniím (saz. čís. 583 nebo 579). Vyclívají se tedy hlasové destičky k harmoniím (t. j. pravoúhle řezané nebo vyrážené destičky mosazné nebo zinkové) bez jazýčků (mosazných) určených k vsazení do zářezu a hlasy (t. j. hlasové destičky s jazýčky) podle saz. čís. 583, hlasové destičky a hlasy k akordeonům nebo jiným nástrojům hudebním podle saz. čís. 581 nebo 582, konečně hlasové deštičky a hlasy k předmětům vzhledu hraček podle jejich jinaké povahy sazební. Pro rozlišování je rozhodující velikost a provedení.

   1. 2. (1) Součástky hudebních nástrojů (vyjímajíc struny saz. čís. 584, resonanční desky a kovové rámy k pianům a pianinům), jak hotové, tak i nedohotovené, se vyclívají jako příslušné nástroje. Součástky, kterých lze také jinak upotřebit než k sestavení pian, pianin, harmonií, varhan, harmonik a hudebních nástrojů výslovně nejmenovaných, na př. šlapadla pedálová, se zařaďují podle své jinaké povahy sazební.

      (2) Ladicí kolíčky (nesprávně též zvané pianové šrouby), viz 4. odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 462.

   1. 3. Resonanční desky k pianům a pianinům jsou tenké desky dřevěné, mající na spodku dřevěná pažení; na povrchu jsou obyčejně fermežovány. Rámy jsou ony části pian a pianin, které jsou nosiči napjatých strun; jsou ze železné litiny a mají zvukové otvory. Takovéto resonanční desky a kovové rámy s připevněnými dalšími součástkami nástrojovými se projednávají podle saz. čís. 579.
   2. 4. Prázdné skříně k pianům, pianinům a harmoniím bez jakékoli součásti hudebního ústrojí se vyclívají jako dřevěné zboží podle bližší povahy.
   3. 5. Podle položky a) tohoto čísla se projednávají hotové hlasy k harmoniím, t. j. hlasové destičky s jazýčky.

   Saz. čís. 584.

   Struny.

   1. 1. Do saz. pol. 584a) a 584b) patří hladké struny z obecných kovů a struny ocelové; dovážejí se obyčejně — zvláště struny ocelové — zabalené do zvlášť připraveného papíru. Drát z obecných kovů, který není znatelně upraven na struny, se vyclívá podle své bližší povahy, drát ocelový takovéto povahy, podle saz. pol. 435b).
   2. 2. Struny střevové saz. pol. 584c) se vyrábějí ze střev ssavců (ovcí, jehňat). Jak se rozlišují silné struny střevové od střevových provazů, viz vysvětlivky k saz. čís. 86.
   3. 3. Struny opředené saz. pol. 584d) mívají duši ocelovou, z obecného kovu, střevovou nebo z hedvábných nití; silné struny (basové struny k pianům a pod.) bývají opředeny kovovým drátem, jemné struny ocelové, kovové nebo hedvábné drátem stříbrným, drátem měděným stříbrem plátovaným nebo holým drátem měděným.
   4. 4. Struny hedvábné saz. pol. 584e) jsou výrobky pro nástroje smyčcové vyrobené z hedvábných nití, silně kroucené, motouzovité a neopředené.

   Hodiny.

   Všeobecné vysvětlivky k hodinám saz. čís. 585, 586 a 589.

   1. 1. Zlaté i stříbrné hodinky a hodiny (jakož i pouzdra k nim) podléhají puncovní kontrole; viz všeobecné vysvětlivky k saz. tř. XLIII.
   2. 2. (1) Schránky, řetízky atd. se vyclívají zvlášť, i když se dovážejí zároveň s hodinkami.

      (2) Z předmětů běžné potřeby (náprsních tobolek, holí, deštníků, náramků, broží atd.) spojených s hodinkami se vybírá clo podle povahy předmětů (je-li rozdělení neproveditelné nebo bylo-li stranou odepřeno, bez srážky za váhu hodinek) a kusové clo za hodinky.

   1. 3. (1) Hodiny přesýpací a vodní, spojené s dřevem nebo s jinými hmotami, se vyclívají podle svých jinakých znaků sazebních jako zboží skleněné, dřevěné, kaučukové, kožené, kovové atd.

      (2) Dětské hodinky bez hodinkových strojů se vyclívají jako hračky, sluneční hodiny astronomické podle saz. čís. 574, jiné podle své bližší povahy; všechna kontrolní počitadla se rovněž projednávají podle svých jinakých znaků sazebních (viz zejména u saz. čís. 576), a to i tenkrát, mají-li zařízení podobná strojům hodinovým, avšak nelze-li jich zároveň pokládat za hodiny.

      (3) Hodiny zařízené na krátký chod (na př. pěti minut, jako kontrolní hodiny pro telefonní rozmluvy, pro hru na kulečníku, pro vaření vajec atd.) se nepočítají k hodinám, nýbrž se vyclívají jako kontrolní počítadla.

   1. 4. Dováží-li se nábytek, obchodní police, psací stoly a pod. se zasazenými hodinami, je dovoleno oddělit hodiny nebo dílec je obsahující (nástavec, římsu atd.) a odděleně vyclít podle saz. čís. 589, nezasluhuje-li úvahy sazba vyšší. Jsou-li takové hodiny tvaru a velikosti hodinek, projednávají se podle předchozí 2. vysvětlivky.

   Saz. čís. 585.

   Hodinky.

   1. 1. Při vyclívání hodinek saz. čís. 585 a pouzder k hodinkám saz. čís. 586 třeba přihlédnout ke každému zlacení nebo stříbření na pouzdrech (též na pláštích, oblících, korunkách, obroučkách a pod.). Nepřihlíží se však k povaze hodinkových strojů, číselníků a ručiček.
   2. 2. (1) K hodinkám saz. pol. 585c) náležejí hodinky s pouzdry z obecných kovů nebo ocele, jež nejsou ani zcela ani částečně zlacena nebo stříbřena, dále hodinky s pouzdry z kosti, ze slonoviny, želvoviny a pod., bez vložek ze zlacených nebo stříbřených kovů nebo z kovů drahých. Jsou-li pouzdra takovéto povahy, vyclívají se podle saz. pol. 585a) nebo 585b).

      (2) Hodinky s pouzdry platinovými, saz. pol. 585a).

      (3) Hodiny pro vozy, automobily, jízdní kola a pod. se projednávají podle saz. čís. 585, mají-li velikost a stavbu hodinek.

   Saz. čís. 586.

   Pouzdra k hodinkám.

   1. 1. (1) Ustanovení 1. všeobecné vysvětlivky k hodinám, dále ustanovení vysvětlivek k saz. čís. 585 se vztahují také na pouzdra k hodinkám saz. čís. 586.

      (2) Platinová pouzdra k hodinkám, saz. pol. 586a).

   1. 2. (1) Pouzdry saz. pol. 586c) jsou pouzdra z obecných kovů nebo ocele, jež nejsou ani zcela ani zčásti zlacena nebo stříbřena, dále z kosti, ze dřeva, slonoviny, želvoviny a pod.

      (2) Vnější (ochranná) pouzdra k hodinkám se vyclívají podle své jinaké povahy sazební.

   1. 3. Dílce středních částí, jako oblíky a vnější a vnitřní pláště, dovážené jednotlivě (t. j. nejsou-li na střední části připevněny nebo nejsou-li zároveň se středními částmi k nim patřícími zabaleny v jednom nákladovém kuse), se neprojednávají podle saz. čís. 586, nýbrž podle své bližší povahy jako výrobky zlaté nebo stříbrné, a jsou-li z kovů obecných nebo ocele, jako hodinkové součástky podle ustanovení k saz. čís. 588.

   Saz. čís. 587.

   Hodinkové stroje, též deštičky k hodinkovým strojům (hodinkové kostry) a neopracované (surové) stroje hodinkové.

   1. 1. Vnitřky hodinek sestavené z hodinkových součástek na destičkách k hodinkovým strojům se projednávají jako hodinkové stroje, i kdyby scházely k úplnosti jednotlivé součástky hodinkové nebo i více jich. Pro rozlišování hodinkových strojů od hodinových strojů saz. čís. 589 mají platnost tytéž znaky, jak jsou udány ve vysvětlivkách k saz. čís. 590 o součástkách k hodinám; je-li pochybnost vyclí se stroj podle saz. čís. 587. Viz také vysvětlivky k saz. čís. 589.
   2. 2. (1) Destičky (platiny, nosiče hodinkových strojů) jsou největší částí hodinkového stroje, jež je jeho základnou, do níž a na niž se většinou šroubky upevňují jednotlivé součástky, jako kolečka, pastorky, pera, natahovací soustava atd.

      (2) Destičky pro stroje, sestrojené jako stroje hodinkové pro větší hodiny (cestovní, vozidlové, hodiny na psací stůl), se zařaďují do saz. čís. 589 tehdy, dá-li se jejich příslušnost do tohoto čísla jistě poznat.

   1. 3. Neopracované (surové) stroje hodinkové (ébauches) jsou součástky zhruba sestavené na destičkách a můstcích, mající též nutná kolečka, pastorky a natahovací soustavu, avšak postrádají kaménků, chodu a číselníku; potřebují většinou ještě značného opracování, leštění, třeba i zlacení a pod.

   Saz. čís. 588.

   Hodinkové součástky.

   1. 1. (1) Za hodinkové součástky saz. čís. 588 se pokládají jenom jednotlivé součástky hodinkových strojů, jmenovitě tyto: čípky, číselníky a číselníkové kruhy, chody (échappements), chody kotvové, klíčky hodinkové a jejich části, kolečka, můstky, oblíky k pouzdrům, pera, ručičky, válečky, vlásky, vřeténka.

      (2) Součástky sestavené v hodinkové stroje se projednávají i tenkrát jako hodinkové stroje, chybějí-li jednotlivé součástky; viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 587.

      (3) Na zlacení číslic nebo úzkého okrajového proužku se nehledí při zařaďování hodinkových číselníků z obecných kovů, rovněž jako na podobné nepodstatné ozdoby.

      (4) Součástky hodinkové, které nejsou z kovu, na př. dřevěné, kostěné, skleněné, papírové atd., se zařaďují podle povahy hmoty.

      (5) Destičky hodinkových strojů, viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 587.

      (6) Ozdobné řetízky k hodinkám se vyclívají jako mužské nebo ženské šperky podle hmoty, z níž jsou vyrobeny.

   Saz. čís. 589.

   Hodiny a hodinové stroje výslovně nejmenované; hodinové kostry; pastorky se zasazenými čípky a přinýtovanými kolečky.

   1. 1. (1) Do saz. čís. 589 patří hodiny poháněné závažím nebo perem, na př. švarcvaldky (černoleské), budíky, hodiny cestovní, kontrolní, nádvorní, staniční, telegrafní a veškeré hodiny nástěnné, též hodiny obrazové, jakož i všeliké hodiny stojací (pod sklem nebo sloupkové) a jejich stroje; do tohoto čísla náležejí též hodiny elektrické a všeliké hodinové stroje elektrické (i věžní hodiny elektrické a hodinové stroje elektrické k věžním hodinám), mají li jen nějaký mechanismus k pohybu ručiček. Elektroměry (počitadla ampérových hodin) se nepokládají za hodiny.

      (2) Hodiny hrací se zařaďují bez zřetele na hrací strojek. Malé hodiny a hodinové stroje velikosti hodinek, které se zasazují do rukojetí holí a deštníků, do pouzder na doutníky a pod., jakož i hodiny téže velikosti v kožených pouzdrech a pod. k upotřebení v automobilech, přepychových vozidlech atd. se vyclívají jako hodinky nebo hodinkové stroje. Viz také 2. všeobecnou vysvětlivku k hodinám.

   1. 2. (1) Hodinové kostry saz. čís. 589 jsou desky spojené sloupky, mezi nimiž se sestavují součástky ve stroje.

      (2) Hodinové skřínky bez strojů a bez hodinových součástek se vyclívají podle své bližší povahy sazební.

   Saz. čís. 590.

   Všeliké součástky k hodinám saz. čís. 589.

   1. 1. (1) Za všeliké součástky k hodinám saz. čís. 589 se pokládají jen jednotlivé součástky, z nichž se skládají hodinové stroje a hodiny zmíněného čísla, zejména čepy, číselníkové kruhy, číselníky s číslicemi nebo bez nich, chody (échappements), chody kotvové, klíče hodinové a jejich části, kolečka, kotvy, kyvadla, můstky, pera, stupnice (na kontrolu svislé polohy kyvadla), vlásky, vřetena.

      (2) Tyto součástky se liší od součástek hodinkových saz. čís. 588, jsou-li pro hodiny a hodinky stejného tvaru, hlavně větším rozměrem, dílem i tím, že bývají méně jemně provedeny. Jsou-li pochybnosti, jež nemohou znalci vysvětlit, zejména u součástek výslovně nejmenovaných malých hodin a hodinových strojů saz. čís. 589, vyclívají se tyto součástky podle saz. čís. 588.

      (3) Skřínky, zvonky, závaží, řetízky k závážím, ozdobné řetízky k hodinám, jakož i hodinové součástky nekovové, na př. dřevěné, kostěné, skleněné, papírové, se vyclívají podle povahy hmoty.

      (4) Zlacení nebo stříbření hodinových součástek saz. čís. 590 nemá vliv na zařadění.

      (5) Kostry k hodinám saz. čís. 589, dále pastorky se zasazenými čípky a přinýtovanými kolečky, saz. čís. 589.

   1. 2. Pera spirálová (tažná) k hracím strojkům a pod., ručičky ke kontrolním počitadlům, kolečka k hybným ústrojím, smaltované desky s otvory na ručičky a na natahování, na něž se pokládají kroužky s číslicemi, číselníkové kruhy, klíčky a pod., jichž lze použít jako hodinových součástek nebo k sestavení předmětů zařaděných do jiných čísel, se vyclívají podle saz. čís. 590.

   Saz. čís. 591.

   Hodiny věžní a jejich součástky.

   (1) Stroje věžních hodin se vyclívají jako hotové hodiny věžní. Na součástky sem patřící se vztahují obdobná ustanovení o součástkách saz. čís. 588 a 590.

   (2) Elektrické hodiny věžní a elektrické stroje hodinové do věžních hodin, saz. čís. 589.

1. XLV. Kuchyňská sůl.

   Saz. čís. 592.

   Kuchyňská sůl čistá (kamenná, vařená a mořská sůl) nebo pomíšená s jinými látkami (dobytčí sůl, solné louhy, rapy, solanka), nejsou-li takovéto směsi zařaděny do jiného čísla.

   1. 1. (1) Sem patří kuchyňská sůl (chlorid sodný) jak nepomíšená (kamenná, vařená, mořská, též zboží z kamenné soli), tak i pomíšená s jinými látkami, na př. sůl dobytčí, sůl (solné kameny) k lizu pro vysokou zvěř nebo pro dobytek v každé úpravě a bez zřetele na vnější označení, solné louhy, solanky (rapy), hořký louh, matečný louh ze solivarů, tekutý i odpařený, pokud povaha tohoto zboží neodůvodňuje zařadění do saz. čís. 593, 594 a 595 nebo do jiných sazebních čísel.

      (2) Sem patří též hnojivé soli draselné a umělá hnojiva ze solných směsí, obsahující více než 70% soli kuchyňské (viz též 1. vysvětlivku k saz. čís. 599).

   1. 2. (1) Dehtová barviva s přísadou kuchyňské soli, viz 9. vysvětlivku k saz. čís. 625.

      (2) Solný lák (sleďový lák, salamoja), saz. čís. 592, nevyclívá-li se za sazbu ryb saz. čís. 120, 121 a 122; t. zv. konservující sůl (rozličné přísady ke konservování jídel, též smíšené s kuchyňskou solí) a sůl kořeněná, saz. čís. 132; pastilky obsahující sůl kuchyňskou, saz. čís. 630.

   Saz. čís. 593 a 594.

   Kuchyňská sůl chemicky čistá (chlorid sodný chem. čistý), potom pevné výrobky zřídelné, obsahující kuchyňskou sůl, k účelům léčebným a vědeckým.

   Solanka (rapy) a matečné louhy, obsahující kuchyňskou sůl, k účelům léčebným.

   (1) Chemicky čistou kuchyňskou solí se rozumí jen chemicky připravený, úplně čistý výrobek. Jsou-li pochybnosti, zdali má zboží být projednáno podle saz. čís. 592 či podle saz. čís. 593, vyžádá si celní oddělení ONV — aniž zdrží projednání zásilky — posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

   (2) Pevné zřídelní výrobky, obsahující kuchyňskou sůl a solanky (rapy), označené nápisy, nálepkami, návody k upotřebení a pod. jako léčebné, saz. čís. 630, navoněné, saz. čís. 633.

   Saz. čís. 595.

   Mořská voda přírodní.

   Sem patří mořská voda přírodní (nenasycená), která neobsahuje více než 5% pevných součástek; v jiném složení saz. čís. 592, po případě saz. čís. 594.

1. XLVI. Chemické látky pomocné a chemické výrobky.

   Do této saz. třídy patří výslovně jmenované prvky (saz. čís. 596), kysličníky a zásady (saz. čís. 597), kyseliny (saz. čís. 598), soli a jiné výslovně jmenované anorganické a organické sloučeniny (saz. čís. 599—604) a ostatní chemické látky pomocné a chemické výrobky, na př. umělé černi, tmely, klih, ethery atd. (saz. čís. 605—622).

   Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XLVI.

   (1) Nepostačí-li u jednotlivých chemických látek pomocných a chemických výrobků pro rozpoznání a určení dováženého zboží popisy a rozlišovací znaky od podobných látek, nutno přikročit k chemickému prozkoumání.

   (2) Ani látky poměrně velmi jednoduchého složení (kovy, kyseliny, zásady, soli a pod.) nejsou zpravidla chemicky čisté, nýbrž obsahují obyčejně vedle hlavní součástky větší nebo menší množství jiných látek jako nečistot. Tyto vedlejší součástky mohou jednak snadno vést k nesprávným závěrům o povaze zboží, jednak jsou potud důležité, že jejich množství podmiňuje jakost a tím i cenu chemických pomocných látek a výrobků. Za účelem celního projednání zkouší se zboží na tyto součástky jen výjimečně. Vedle toho nutno si ještě uvědomiti, že chemická povaha směsí, pak látek komplikovaného složení (na př. většiny ústrojných látek) a vzácných chemických pomocných látek a výrobků (na př. sloučenin osmia) může být zjištěna jen složitými vědeckými zkušebními methodami. Z těchto důvodů bude mít zkouška, provedená celním oddělením, nejde-li o látky nepochybně jednoduché a čisté, vědy jen povahu zkoušky všeobecné, již bude po případě nutno doplniti dobrozdáním příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.