Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku

VYSVĚTLIVKY

k celnímu sazebníku pro československé celní území.

Úvodní vysvětlivky.

1. 1. (1) Vysvětlivky k celnímu sazebníku doplňují a vykládají celní sazebník.

   (2) Je-li zboží jmenováno v celním sazebníku nebo ve vysvětlivkách k němu nebo obsahuje-li celní sazebník nebo vysvětlivky k němu směrnice pro jeho zařadění, zařadí se podle oněch ustanovení. Jinak platí o zařadění zboží ustanovení § 6 celního zákona a § 7 prováděcího nařízení k němu.

1. 2. (1) Tato ustanovení obsahují též směrnice pro zařadění zboží spojeného s jinými hmotami.

   (2) Jsou-li v celním sazebníku výslovně stanoveny zvláštní celní sazby na nějaké zboží nespojené s jinými hmotami, nesmí se těchto celních sazeb použít ani tenkrát, je-li takové zboží spojeno třeba jen s podružnými součástmi, uvedenými v § 7, odst. 4, písm. g) prováděcího nařízení k celnímu zákonu. Zboží takto spojené se projednává jako zboží spojené s jinými hmotami, nepřipouštějí-li vysvětlivky výjimek u jednotlivých sazebních čísel, jako je tomu na př. u saz. pol. 356a) pro hřebíky a šrouby nutné ke spojování nebo upevňování jednotlivých částí celku.

   (3) Zboží se zpravidla zařaďuje podle stavu, v jakém došlo k celnímu oddělení ONV. Části spojené pevně v celek se zařadí jako celek a nelze je u celního oddělení ONV rozdělovat, aby jednotlivé části byly projednány zvlášť podle různých sazebních čísel nebo položek. Výjimka je dovolena jenom tam, kde to stanoví vysvětlivky, jako na př. oddělené projednávání součástí z drahých kovů pevně spojených se stroji nebo přístroji saz. tř. XL.

   (4) Doveze-li se v jednom nákladovém kuse zboží rozložené v několik částí, jež by sestaveny tvořily pevně spojený celek patřící do určitého sazebního čísla, zařadí se zboží do sazebního čísla (položky), do něhož by patřilo, kdyby bylo dovezeno v celku, na př. hotové střelné zbraně ruční, které se dovezou v jednom nákladovém kuse, rozložené v hlaveň a pažbu. Na zařadění nemá vlivu okolnost, že chybí některá pro celek nepodstatná součástka. Avšak předměty, jež jsou sice určeny k tomu, aby tvořily pevně spojený celek, ale nejsou ve všeobecném celním sazebníku jako celek výslovně jmenovány, na př. bronzové sochy s mramorovým podstavcem, které se dovezou rozloženě v jednom nákladovém kuse, lze projednat odděleně.

1. 3. (1) Zboží složené se projednává podle hlavní součásti se zřetelem na povahu ostatních hmot, s nimiž je hlavní součást spojena. Tyto hmoty jsou rozčleněny do tří skupin ve všeobecné poznámce k celnímu sazebníku dovoznímu.

   (2) Spojení zboží se strunami střevovými se posuzuje stejně jako spojení s koží.

   (3) Výšivky na jiných látkách než na textilním zboží, jež jsou zcela nebo částečně provedeny zlacenými nebo stříbřenými dráty leonskými nebo hedvábím, se projednávají jako zboží spojené s velmi jemnými hmotami.

1. 4. (1) O projednávání předmětů vystrojených drahými kovy viz ustanovení posledního odstavce všeobecné poznámky k celnímu sazebníku dovoznímu.

   (2) U slunečníků a deštníků saz. pol. 272b) vystrojených drahými kovy a z nichž se vybírá clo podle kusu, mohou být též celé rukojetí z drahých kovů; rovněž tak mohou být u postrojů saz. pol. 338c) kování, přezky, kroužky, třmeny a jiné součástky celé ze stříbra a u saz. pol. 575a) a 575b) obruby očních skel, divadelních kukátek a pod. celé z drahých kovů.

   (3) Jiné zboží se pokládá za vystrojené drahými kovy jen tenkrát, je-li výstroj v poměru k velikosti předmětu, jakož i k váze a objemu jen nepatrný. Za výstroj se pokládají sponky, malé monogramy, ozdůbky na rozích u tobolek a pouzder na doutníky, vykládané výzdoby na vějířích, orámování nebo jednotlivé výzdoby, růžice a pod. u kartáčů na vlasy a jiných kartáčů, monogramy a jednotlivé kroužky na holích, klíčové štítky, malá držátka a kování na rozích skřínek, kování u střenek nožů a vidliček, úzké obruby u sklenic a misek, malá víčka u lahviček a pod. Příbory se střenkami z drahých kovů, toaletní kartáče zcela stříbrem pokryté a pod. se projednávají podle saz. čís. 567 nebo 568.

   (4) Předměty vystrojené platinou se projednávají jako předměty vystrojené zlatem.

   (5) Zboží vystrojené drahými kovy podléhá puncovní kontrole. Viz příslušná ustanovení všeobecných vysvětlivek k saz. čís. 560, 562, 564—568.

1. 5. (1) Pro projednávání hraček (též her) zařaděných do saz. tříd XXVIII—XXX, XXXII, XXXIV až XXXIX platí tato všeobecná ustanovení:

   (2) Přídavky, jež spojují jednotlivé součástky hraček, jako: dráty, klouby (závěsy), svorky, motouzy, přediva, šňůrky, kousky látek, papírové proužky a pod., jakož i nepatrné přídavky z jemných nebo velmi jemných hmot nemají vlivu na zařadění. Vyňaty jsou dřevěné hračky saz. pol. 355a), které s takovými přídavky, nebo jsou-li spojeny s obyčejnými hmotami, patří do saz. pol. 355b).

   (3) Podle hořejšího ustanovení zůstanou tudíž nepovšimnuty na př.: úzké proužky a nepatrné přídavky hedvábí nebo krajek, jednotlivé kousky leonských drátů nebo přediv, jednotlivé umělé květiny u oblečených loutek nebo u loutkového nábytku, proužky krajek u záclon loutkových světniček; stužky zdobící sošky zvířat; niti, šňůrky a stužky, jež pohánějí mechanické hračky; jednoduché ověsné šňůry z textilních nití se střapečky na dětských trubkách, napínací šňůry na dětských bubnech, šňůry, jimiž jsou podloženy jednotlivé hlasy u skleněných nebo kovových harmonik; malá železná nebo kovová kolečka u zvířat na prkénkách, jednotlivé součástky ze železa nebo z jiných obecných kovů, též ornamentované nebo niklované, jako na př. dvířka z mosazných, měděných a jiných plechů u železných krbů, rolničky z niklovaného mosazného plechu u zvířat z kožešiny, olověná kolečka u mechanických plechových hraček; proužky z kůže nebo voskovaného plátna, jež jsou nalepeny jako napodobenina postroje na koníčcích; ohony a hřívy z přediv nebo kožešinových proužků u menších sošek zvířat; předlohy na papíře, též sešité, které jsou přiloženy k stavebnicím, mosaice a podobným skládacím hrám, jakož i obrázky nalepené na bedničkách s hračkami.

   (4) Dětské kuchyňské nádobí a stolní náčiní na hraní z rozličných hmot se projednává jako hračky podle povahy hmoty. Ke skleněným hračkám patří hračky jak z dutého, tak i z masivního skla, jako hrací kuličky, kuželníkové koule a pod.

   (5) Rovněž se projednávají jako hračky a nikoliv jako nástroje a přístroje saz. třídy XLIV dětské trubky, bubínky, housličky a pod., nepřesně pracované hračky optické (jako kaleidoskopy, kouzelné svítilny [stínové hry], kinematografy, dalekohledy, stereoskopy, mikroskopy zvětšující jen zcela nepatrně a pod.) a malé napodobeniny strojů a přístrojů, jež jsou jen pouhými hračkami, též zařízené na mechanický pohon parou, horkým vzduchem a pod., jako na př. malé parní stroje a pod. Přesně pracované kaleidoskopy a kouzelné svítilny, jakož i přesně pracované hračky optické, dále modely strojů a přístrojů, jež nejsou hračkami, projednávají se naproti tomu podle saz. třídy XLIV, elektrické hračky podle saz. čís. 543.

   (6) O projednávání očních skel jako hraček viz 2. odstavec 1. vysvětlivky k saz. pol. 575a).

   (7) Dechové a tahací harmoniky se vždy projednávají podle saz. čís. 581.

   (8) Dřevěné hračky zcela polepené papírem (papírem s obrázky atd.) se projednávají jako hračky saz. čís. 299.

   (9) Hračky z jiných surovin soustružnických a řezbářských než ze dřeva, hračky z korku, kosti, rohu, mořské pěny, lávy, celuloidu a jiných umělých surovin řezbářských, z jantaru, slonoviny, perleti, želvoviny, pak hračky z hliníku, slitin hliníku a slitin hliníku podobných, hračky zcela nebo částečně z drahých kovů, zcela nebo částečně z pravých či nepravých korálů nebo i nepravých perel a hračky z polodrahokamů projednávají se stejně jako zboží z těchto hmot; rovněž tak se projednávají ozdoby na vánoční stromek.

   (10) Zploštěné dráty z obecných kovů v přadénkách na výzdobu vánočního stromku, jež jsou pouze cementovány, stříbřeny či stříbrem plátovány nebo zlaceny či zlatem plátovány, se projednávají podle saz. čís. 498 nebo 499, barvené zploštěné dráty stejné povahy, k témuž účelu a v téže úpravě, podle saz. čís. 523.

   (11) Ozdoby na vánoční stromek pouze z leonského zboží, též spojené s jinými hmotami, se projednávají podle saz. čís. 524, nepozbyly-li tímto spojením povahy leonského zboží. Ozdoby na vánoční stromek a hračky z jiných hmot, spojené s nepravými, t. j. nezlacenými ani nestříbřenými, leonskými dráty nebo takovými předivy se projednávají jako ozdoby na vánoční stromek nebo jako hračky spojené s jemnými hmotami. Avšak ozdoby na vánoční stromek a hračky z jiných hmot, spojené se stříbřenými nebo zlacenými leonskými dráty nebo předivy nebo s výrobky z nich, jakož i s pracemi z nepravých leonských drátů nebo přediv se projednávají jako ozdoby na vánoční stromek nebo jako hračky spojené s velmi jemnými hmotami.

   (12) O zařadění loutek rozhoduje zpravidla povaha těla (trupu); k loutkovým hlavičkám, údům, povlakům z textilních látek nebo šatstvu se při zařaďování loutek přihlíží jako ke spojení.

   (13) Hlavičky a údy loutkové z papíroviny, kamenné lepenky nebo podobných hmot, surové, nemalované, nelakované, se neprojednávají jako hračky, nýbrž podle saz. pol. 300a).

   (14) Jiné součástky hraček se projednávají jako hračky podle hmoty, z níž jsou vyrobeny. Z tohoto pravidla jsou vyňaty surové součástky železných hraček (pouze lité, lisované atd.), které se vzhledem k poznámce za saz. čís. 480 projednávají podle své povahy jako výslovně nejmenované zboží příslušných čísel saz. třídy XXXVIII (t. j. saz. čís. 445, 466, 481, 482 a 483).

   (15) Hračky ze součástek patřících do různých sazebních čísel, jež se dovážejí upravené v papírových krabicích a pod., se zařaďují se zřením k zásadě o projednávání zboží složeného z různých hmot vždy jako celek, a to podle součástek, jež převládají a patří do jednoho sazebního čísla. Nejsou-li tyto součástky zatíženy nejvyšším clem, přihlíží se při zařadění k případným jemným nebo velmi jemným hmotám u ostatních součástek jako ke spojení.

   (16) Obsahují-li takové papírové krabice a pod. toliko několik málo přistřiženych kousků tkanin, začatých šitých prací, výšivek, jednotlivých umělých květin, přízí a pod. nebo jsou-li připojeny náprstky, jehly, jehelníčky atd., projednají se tyto soubory jako složené hračky podle povahy papírové krabice a pod.; podléhají-li však některé součástky v krabici obsažené (vyjma součástky z textilií) vyššímu clu než sama krabice, projednají se takové soubory podle součástky podléhající nejvyššímu clu, při čemž se přihlíží k ostatním součástkám jako ke spojení.

   (17) O tom, jak se projednávají loutkové šaty a klobouky z textilu, viz vysvětlivky k saz. čís. 274, loutkové klobouky jiné, vysvětlivky k saz. čís. 267 až 269, loutkové deštníky a slunečníky, vysvětlivky k saz. čís. 272.

   (18) K pracím vlásenkářským (velmi jemné hmoty), k nimž se přihlíží při projednávání loutek a loutkových hlaviček, patří nejen výrobky z vlasů, nýbrž i výrobky z jejich napodobenin (z vláken rostlinných, příze, hedvábí, zvířecích chlupů atd.) bez zřetele na to, jak jsou na loutkové hlavičky připevněny. Chuchvalce takových látek nebo kousky kožešin nalepené na loutkové hlavičky nelze však pokládat za práci vlásenkářskou. Rovněž nejsou prací vlásenkářskou u loutkových hlaviček brvy a řasy z vlasů nebo chlupů.

DOVOZ.DÍL PRVNÍ.

1. I. Zboží osadnické.

   Saz. čís. 1.

   Kakaové boby a slupky.

   (1) Do saz. pol. 1a) patří surové (nepražené) kakaové boby a slupky, též jejich zlomky, nepražené kakaové klíčky a stonky a nepražené plody kakaovníku, též naložené ve slané vodě (v sudech a pod.).

   (2) Do saz. pol. 1b) patří kakaové boby a slupky, pražené, nikoli však mleté, též kakaové boby při pražení rozpadlé, jež nebyly mlety.

   (3) Pražené kakaové boby jsou boby barvy temně hnědé, s význačnou aromatickou vůní a mastnou kakaovou chutí, které lze snadno v prstech rozdrtiti, při čemž se slupka lehce odlupuje; trpkost charakterisující surové boby je u pražených bobů zcela nepatrná.

   (4) Pražené kakaové boby a slupky, mleté, viz kakaová hmota, saz. čís. 127; kakaový prášek, saz. čís. 126.

   Saz. čís. 2.

   Káva.

   (1) Sem patří též mletá káva, rovněž i kávové slupky, t. j. vnější dužnaté oplodí, jakož i vnitřní kávové oplodí (pergamenové, semenné slupky, t. j. tenké, lehce se odlupující blanky). Kávové slupky na zvláštní povolení ministerstva financí po účelné denaturaci, saz. čís. 653.

   (2) Nepražená káva koffeinu zbavená se projednává jako surová. Slabě pražená káva se projednává podle saz. pol. 2b).

   (3) Náhražky, které obsahují pravou kávu nebo při jejichž výrobě bylo použito kávy nebo částí kávovníkového plodu, a přípravky z čerstvého nebo sušeného dužnatého obalu kávových zrnek a z listí kávovníku (káva sakka, sultánská) se projednávají podle saz. pol. 2b), kávové poživatiny, na př. kávová trest’, též v prášku, kávové konservy s kondensovaným mlékem, saz. čís. 132, po příp. 131.

   (4) Kávové náhražky, které neobsahují pravé kávy, saz. čís. 124.

   Saz. čís. 3.

   Čaj.

   (1) Podle saz. čís. 3 se projednává pravý čaj (sušené stočené listy čajovníku čínského Thea chinensis a jeho odrůd), vyskytující se v obchodě pod názvem čaj čínský, ruský, indický, ceylonský a j., dále maté (čaj paraguayský či brazilský), čaj cihlový (placky z hrubých listů a větviček čajovníku s přísadou krve a tuku), čajové tablety ze slisovaného, rozmělněného čaje, též s přísadou cukru, dále čajové náhražky, t. j. napodobeniny pravého čaje a prostředky k jeho padělání (na př. ze sušených listů některého druhu borůvek), jakož i bylinný čaj z léčivých bylin, též s přísadou jiných látek, obsahuje-li pravý čaj, maté a pod.

   (2) Jiný čaj, saz. čís. 62 a saz. čís. 630.

1. II. Koření.

   Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě II.

   (1) Mleté koření, napodobeniny koření a náhražky koření (zbytky po destilaci etherických olejů z koření nebo výrobky z rozmanitých rostlinných prášků a pod. s přísadou etherických olejů z koření) se projednávají jako příslušné koření.

   (2) Balením pro drobný prodej se rozumí váha jednotlivého balení nejvýše 0˙5 kg.

   (3) Koření v cukru, medu, oleji nebo jinak naložené, pak koření kandované, pokud není v saz. třídě II zatíženo vyšším clem, saz. čís. 130. V lahvích, krabicích a pod. neprodyšně uzavřené, saz. čís. 131.

   Saz. čís. 4.

   Pepř (černý, bílý a červený [španělský, též paprika], dlouhý pepř; pepřový prach); nové koření; zázvor.

   (1) Sem patří též t zv. pepř kayenský, pak směsi pepře kayenského s jiným kořením, jež se nazývají v obchodě curry powder, dále podobně vyhlížející náhražky pepře, na př. pepř ethiopský (habešský) či egyptský.

   (2) Pepř, nové koření (piment, všehochuť, jamajský pepř) a zázvor (oddenek zázvorový, radix zingiberis) se v obchodě vyskytují pod často se měnícími názvy, které se nezřídka přenášejí též na podobně vyhlížející náhražky, na př názvu nového koření se nesprávně užívá pro amom či rajská zrna, patřící do saz. čís 8. Podle saz. čís. 4 se projednávají též semena papriky.

   (3) Lusky paprikové, čerstvé (zelené, žluté nebo červené), hodící se za zeleninu, saz. pol. 43a)

   (4) Kubebový pepř (kubeby), saz. čís. 152.

   Saz. čís. 5.

   Skořice.

   (1) Sem patří pravá skořice (ceylonská, Canella vera, Cinnamomum ceylanicum), kassiová skořice (čínská, Cinnamomum Cassia), dřevnatá skořice (malabarská, Cassia lignea) a skořicový květ (flores cassiae, flores cinnamomi), t. j. skořicové stonky květní nebo číšky s nevyvinutým pestíkem.

   (2) Bílá skořice (Canella alba) a černá skořice (hřebíčková, Cassia caryophyllata), saz. čís. 62.

   Saz. čís. 6.

   Badián (čínský anýz); hřebíček (též hřebíčkové matky); macis (muškátový květ); muškátové ořechy nevyloupané.

   (1) Jako hřebíček se projednávají též pestíky, stopky nebo stonky hřebíčkovce.

   (2) Japonský anýz, viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 62.

   Saz. čís. 8.

   Kardamomy, šafrán, vanilka.

   (1) Sem patří též: saflor (světlice barvířská, planý šafrán, též divoký šafrán), t. j. sušené květní koruny zvláštní vůně, jež obsahují žluté a červené barvivo (nebudiž zaměňován s nerostným saflorem či cafrou, t. j. nečistými kysličníky kobaltu); dále rajská zrna (guinejská jádra, t. j. druh semen kardamomu) a vanilin (t. j. vonná látka vanilky, též syntheticky vyrobená).

   (2) Vanilka a vanilin, též s cukrem a pod. rozetřené, a vanilkové lusky ve skleněných trubičkách ve staniolu atd. se projednávají podle saz. čís. 8, při čemž se váha těchto obalů započítává do čisté váhy. Vanilin se projednává vždy jako mletá vanilka.

   (3) Nápoje a potraviny, vanilkou pouze kořeněné, saz. třídy XIII a XIV.

1. III. Jižní ovoce.

   Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě III.

   Jižní ovoce v cukru, medu, oleji nebo jinak naložené, pak jižní ovoce kandované, saz. čís. 130. V lahvích, krabicích a podobně neprodyšně uzavřené, saz. čís. 131.

   Saz. čís. 9.

   Fíky.

   (1) Jako čerstvé fíky se projednávají též čerstvé fíky naložené ve slané vodě (v sudech a pod.). Fíky jen částečně pražené, měkké, které je třeba k výrobě kávových náhražek dopražit, se však projednávají jako fíky sušené.

   (2) Fikidindy (indické fíky) se projednávají jako jiné jižní ovoce, výslovně nejmenované, saz. čís. 18.

   (3) Jako fíky v krabicích, bedničkách nebo košíčcích se projednávají též fíky v jiném malém balení, obvyklém v maloobchodě.

   (4) Fíky plněné mandlemi, ořechovými jádry a pod., saz. čís. 130.

   (5) Pražené fíky, též mleté, saz. čís. 124.

   Saz. čís. 10.

   Vinné bobule a hrozny, sušené; korintky.

   (1) Sem patří též sušené hrozny malaga.

   (2) Korintky, na rozdíl od velkých hrozinek (cibéb), jsou malé hrozinky bez pecek, tmavé barvy; nutno je lišit od sultánek, které jsou rovněž malé hrozinky bez pecek, avšak barvy světle žlutohnědé.

   (3) Vinné hrozny čerstvé, saz. čís. 35.

   Saz. čís. 11.

   Citrony, cedráty; mango.

   (1) Kromě citronů (limonů) patří sem též odrůda citronu zvaná Adamovo jablko (židovské, Citrus medica var. ethrog Harms), jakož i plody rostlinného druhu pompel (Citrus pompelmos Risso) a plody jeho kulturních forem, vyskytující se v obchodě pod názvem shaddock, pummelo, pomelo a grape fruit.

   (2) Cedráty jsou velké, 1 až 3 kg těžké plody citroníku Citrus medica var. macrocarpa Risso, s kůrou velmi tlustou, často bez semen.

   (3) Mango jsou peckovité plody stromu Mangifera indica, tvaru kulovitého, vejčitého nebo ledvinkovitého, barvy žluté, dosahující váhy až 1 kg. Dužina jejich je šťavnatá, žlutá až oranžová, chuti meruňkové. Pecka s papírovitě tenkými stěnami obsahuje semeno, ledvinkového tvaru a velikosti žaludu.

   Saz. čís. 12.

   Pomeranče (též mandarinky).

   (1) Pomeranče jsou zralé plody pomerančovníku (Citrus aurantium sinensis), kulovité, slabě zploštělé až vejčité, o průměru 5 až 8 i více cm, s kůrou zpravidla dosti silnou, s hustými plochými bradavičkami, s dužinou sladkou, často i nakyslou, rozdělenou v 8 až 12 dílů (pouzder).

   (2) Mandarinky (plody druhu Citrus nobilis) jsou malé zploštělé, nejvýše 6 cm v průměru, s kůrou tenkou, vždy snadno se slupující, s dužinou sladkou, aromatickou, rozdělenou zpravidla v 9 až 10 úzkých pouzder.

   (3) Sem patří též chinois (malé trpké pomeranče).

   Saz. čís. 13.

   Citrony, cedráty a pomeranče, naložené ve slané vodě; nezralé drobné pomeranče; kůra pomerančová, cedrátová a citronová, též mletá nebo naložená ve slané vodě.

   (1) Všechno toto zboží je v sudech nebo větších nádobách; v malém balení však (na př. v lahvích, krabicích atd.), saz. čís. 131, po příp. 132.

   (2) Sem patří též kůra pomerančová, curaçaová, cedrátová a citronová, čerstvá nebo sušená.

   Saz. čís. 14.

   Datle, pistacie, banány.

   (1) Sem patří též t. zv. syrské (pimperské) ořechy, t. j. bledě zelená jádra s červenavou blankou, jež mají sladkou, mandlím podobnou chuť; rovněž sušené banány, též rozkrájené, jakož i banánová moučka bez jiných přísad. Banánová moučka s přísadou kakaového prášku, saz. čís. 127, s jinými přísadami, saz. čís. 130.

   (2) U čerstvých banánů ve vějířovitých trsech se odečte 30% od vyclívané váhy.

   Saz. čís. 15.

   Ananas.

   (1) Sem patří ananas čerstvý, jakož i ananas loupaný, celý nebo rozkrájený, zavařený pouze za účelem konservování ve vodě bez jiných přísad, v sudech a pod. velkých obalech. V zaletovaných plechovkách a pod., jako neprodyšně uzavřené poživatiny, saz. čís. 131.

   (2) Ananas zavařený pouze ve vodě bez jiných přísad, též v zaletovaných plechovkách, není však vyloučen z projednávání podle saz. čís. 15, dováží-li se k dalšímu průmyslovému zpracování pod úředním dozorem.

   Saz. čís. 16.

   Mandle.

   (1) Do saz. pol. 16a) patří též mandle praskavé.

   (2) Mandlově otruby (též mandlové slupky), jakož i tuhé zbytky po lisování mandlí, saz. čís. 653; mandlové otruby navoněné, saz. čís. 633.

   Saz. čís. 17.

   Piniová jádra; svatojanský chléb, nazaroly, jedlé kaštany; kokosové a podobné jedlé ořechy cizokrajné; olivy.

   (1) Jako piniová jádra (pignoli) se projednávají též limbová jádra (limbové oříšky), jakož i piniové nebo limbové šišky s jádry. Piniové nebo limbové šišky prázdné (bez jader), saz. čís. 133.

   (2) Svatojanský chléb (karoba), též mletý, saz. čís. 17, židovské karoby, saz. čís. 62. Nazaroly jsou červené, nakyslé plody keře Crataegus azarolus, velikosti malé třešně, příjemné chuti; obsahují několik semének.

   (3) Jako kaštany se projednávají jen jedlé kaštany (maroni). Kaštanová moučka a kaštany pražené nebo s cukrem atd. připravené, saz. čís. 130. Nejedlé (koňské) kaštany a jejich slupky, saz. čís. 159.

   (4) Jako podobné jedlé ořechy cizokrajné se projednávají ořechy para (brazilské kaštany), ořechy podzemnicové (arachidové, burské oříšky, plody Arachis hypogaea L.), palmové ořechy, vodní ořechy (vodní kaštany, semena kotvice splývavé, Trapa natans L.), mořské ořechy kokosové (indické nebo maledivské), ořechy pekanové atd., všechny tyto ořechy, jakož i ořechy kokosové mohou být čerstvé nebo suché, též sušené i rozdrobené. Jsou-li určeny k výrobě oleje, projednají se podle saz. čís 47 s výhradou příležitostné dodatečné prohlídky ve zpracovávajícím podniku nejbližším celním nebo kontrolním oddělením ONV. Každé upotřebení takto projednaných ořechů k jinému účelu než právě uvedenému je zakázáno. Tyto ořechy nepoživatelné, avšak způsobilé k výrobě oleje, saz. čís. 47; tytéž, určené jako surovina soustružnická a řezbářská, saz. čís. 137. Jmenované ořechy pražené, jako kávové náhražky, saz. čís. 124.

   (5) Sem patří též šáchor jedlý.

   (6) Muškátové ořechy, saz. čís. 6 a 7, syrské (pimperské) ořechy, saz. čís. 14.

   (7) Olivy čerstvé, sušené nebo solené, saz. čís. 17, naložené v oleji, saz. čís. 130, v krabicích a pod. neprodyšně uzavřené, saz. čís. 131.

   Saz. čís. 18.

   Granátová jablka a jiné jižní ovoce výslovně nejmenované.

   (1) Granátová jablka (plody granátovce čili marhaníku obecného, Punica granatum L.) mohou být též sušená nebo nezralá.

   (2) Slupky granátových jablek, čerstvé i sušené, saz. čís. 62.

   (3) Jižním ovocem výslovně nejmenovaným je ovoce pěstované a dozrávající zpravidla v krajích se subtropickými nebo tropickými podnebními podmínkami. Patří sem na př. anony (plody lahevníku Anona), fikidindy (indické fíky, plody kaktusu Opuntia ficus indica), jujuby, kvajava (guayava), mišpule japonská, tomel japonský (kaki, plod tomelu japonského, Diospyros kaki L.) a jiné.

   (4) Jižní ovoce výslovně nejmenované může být čerstvé, sušené nebo v jiné jednoduché úpravě zaručující pouze zachování jakosti po dobu dopravy.

1. IV. Cukr.

   Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě IV.

   (1) Do této saz. třídy patří všechny cukry náležející do skupiny glycidů (uhlohydrátů); sem patří též pálený cukr a melasa.

   (2) Prosté vodné roztoky zboží saz. čís. 19 až 21 se projednávají jako dotčené zboží samo.

   (3) Navrhuje-li strana, aby cukr byl projednán podle saz. čís. 20 nebo 21, vyžádá si celní orgán před projednáním zboží posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

   (4) Umělý med, saz. čís. 80.

   (5) Umělá sladidla, viz vysvětlivky k saz. čís. 630.

   (6) Alkoholické cukry, na př. mannit a sorbit, saz. čís. 622.

   (7) Lihoviny a potraviny obsahující cukr, saz. třídy XIII a XIV.

   Saz. čís. 19.

   Cukr řepový a ostatní cukry stejného druhu (cukr třtinový), bez zřetele na stupeň čistoty, mimo melasu.

   (1) Do tohoto saz. čísla patří cukr zvaný chemicky sacharosa, bez zřetele na stupeň čistoty, tudíž surový i rafinovaný cukr řepový a třtinový, dále všechny cukry téhož chemického složení, na př. cukr javorový a pod. Sem patří též cukr invertní, t. j. hydrolysou sacharosy získaná směs glukosy a fruktosy.

   (2) Pálený cukr, saz. čís. 20; melasa, saz. čís. 21.

   Saz. čís. 20.

   Cukr jiného druhu (škrobový [hroznový], ovocný, mléčný a pod.); pálený cukr.

   1. 1. (1) Podle saz. čís. 20 se projednávají všechny druhy cukru nepatřící do saz. čís. 19. Jsou to zejména:
      1. a) cukr sladový (maltosa), též obsahuje-li v sušině nejvýše 8% sacharosy,
      2. b) cukr škrobový (hroznový, glukosa, dextrosa), ovocný (fruktosa, levulosa), mléčný (laktosa) a podobné cukry, a to i tenkrát, obsahují-li v sušině nejvýše 3% sacharosy nebo cukru invertního.

      (2) Sem patří též pálený cukr (karamel, cukrový kulér barvivý). Je to výrobek připravený pálením cukru, který se vyznačuje hořkou chutí, neobsahuje v sušině více než 56% cukru (vyjádřeného jako sacharosa), je prost cizích barviv a má tak značnou barvivost, že jeden jeho váhový díl rozpuštěn v 5000 dílech vody dává ještě zřetelně zbarvený roztok.

      (3) Do saz. čís. 20 patří též dextriny, jež obsahují v sušině více než 30% redukujícího cukru, vyjádřeného jako dextrosa. Viz též 2. vysvětlivku k saz. čís. 614.

   1. 2. (1) Cukr sladový obsahující v sušině více než 8% sacharosy a ostatní cukry saz. čís. 20, vyjma cukr pálený, jež obsahují v sušině více než 3% sacharosy nebo cukru invertního, projednávají se podle saz. čís. 19.

      (2) Sladové výtažky, saz. čís. 132 příp. 630.

      (3) Pivní kulér sladový, viz vysvětlivky k saz. čís. 107.

      (4) Glukosa chemicky čistá, též její roztoky, saz. čís. 630.

   Saz. čís. 21.

   Melasa.

   (1) Melasa je syrob neschopný krystalisace, zbývající po výrobě cukru.

   (2) Jako melasa se projednává syrob zbývající po výrobě sacharosy, tmavě zbarvený, jenž obsahuje v sušině (100° Ballingových) méně než 74% cukru všech druhů a více než 8% popela; sem patří též krmivo pro dobytek s přísadou melasy, nejde-li o zboží saz. čís. 630.

1. V. Tabák.

   Saz. čís. 22.

   Tabák a všeliké tabákové výrobky.

   1. 1. (1) Tabákem jsou podle § 383 c. a m. ř. nejen listy a odpadky tabákové rostliny, nýbrž všechny rostlinné látky vůbec, jež slouží jako náhražky pravého tabáku obyčejné spotřebě kuřácké buď samy nebo smíšeny s tabákem nebo s jinými látkami. Toto ustanovení se však týká — vedle tabákových rostlin — jenom oněch rostlinných látek, o nichž to bylo stanoveno zvláštní vyhláškou.

      (2) Sem tudíž patří: tabák surový, t. j. nezpracované tabákové listy, žíly, lodyhy, květy a odpadky, tabákové výrobky, t. j. doutníky, cigarety, tabákový výtažek, tabáky kuřlavé i žvýkací a šňupavé a vůbec výrobky, jež obsahují jenom tabák nebo tabák jako přísadu, zejména papír z tabákových lodyh a žil, opium s tabákem, prášek na zuby s tabákovým práškem.

   1. 2. Podle saz. čís. 22, avšak bez vybrání licenčního poplatku, se projednávají též doutníky a cigarety (ke kouření) bez příměsi tabáku, zjistí-li ústřední ředitelství čs. tabákového monopolu, jemuž je třeba zaslat zboží k přezkoušení, že tabák neobsahují. Léčivé doutníky a cigarety jako: doutníky napuštěné jodem, doutníky a cigarety blínové a durmanové, cigarety proti záduše, cigarety konopné, též indické zvané, se projednávají podle saz. čís. 630, zjistí-li ústřední ředitelství čs. tabákového monopolu, že neobsahují tabák; bude-li však v nich tabák zjištěn, projednají se podle saz. čís 22 a vybere se též licenční poplatek.
   2. 3. Semena tabáková, saz. čís. 52 a 53.
   3. 4. Celní derelikty se odvádějí nejbližší tabákové továrně k dalšímu zužitkování čas od času podle množství a podle místních poměrů jednotlivých celních oddělení ONV.

1. VI. Obilí; slad; luštěniny; mouka a mlýnské výrobky; rýže.

   Do této saz. třídy jsou zařazeny: obilí (saz. čís. 23—29), slad (saz. čís. 30), luštěniny (saz. čís. 31 a 32), mouka a mlýnské výrobky (saz. čís. 33), rýže (saz. čís. 34).

   Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 23—29.

   (1) Obilí mleté, mačkané, opíchané, šrotované, loupané, trhané, saz. čís. 33; obilí sladované, saz. čís. 30; obilí pražené, též mleté, saz. čís. 124; obilní zápara jako obilí k tomu použité.

   (2) Směsi obilí různě zařazeného nebo obilí s luštěninami (směsky) nebo s jinými semeny se projednávají podle ustanovení § 7, odst. 4, písm. h) prov. nař. k c. z.

   (3) Jako obilí, luštěniny atd. se projednávají též taková plevelová semena, v nichž se tyto plodiny vyskytují v množství nikoli nepatrném.

   (4) Stranám je však dovoleno u obilí, luštěnin, semen, které obsahují nečistoty, jakož i u směsí různých druhů obilí, které jsou smíšeny buď navzájem nebo s luštěninami nebo s jinými semeny, oddělit před projednáním nečistoty, po případě různě zařazené části směsi a pak teprve projednat části směsi, které byly získány skutečným oddělením.

   (5) Strychninové obilí (obilí napuštěné strychninem k hubení myší), saz. čís. 630.

   Saz. čís. 23.

   Pšenice, špalda.

   (1) Špaldou se rozumějí ve smyslu celního sazebníku druhy pšenice jako samopše, dvouzrnka, jednozrnka, které se vyznačují tím, že se při mlácení pluchy neoddělují od zrna, takže vymlácená zrna zůstávají pluchami obalena; též zrna, která byla dalším zpracováním ve mlýně zbavena pluch, patří do saz. čís. 23; viz vysvětlivky k saz. čís. 25.

   (2) Odběr pšenice podle 2. poznámky povoluje ministerstvo financí, jež stanoví též kontrolní podmínky.

   Saz. čís. 25.

   Ječmen.

   Sem patří též nahý ječmen, t. j. odrůda ječmene, z něhož při mlácení opadávají pluchy. Pod nesprávným názvem „nahý ječmen“ se vyskytuje v obchodě někdy špalda (saz. čís. 23) zbavená pluch; v pochybných případech je třeba si vyžádat posudek příslušného výzkumného ústavu.

   Saz. čís. 27.

   Kukuřice.

   (1) Sem patří kukuřice vyzrněná nebo v klasech.

   (2) Nezralé (čerstvé, zelené) kukuřičné klasy, saz. pol. 43a).

   (3) Zásilky kukuřice k setí na zelenou píci budou projednány sníženou celní sazbou stanovenou v poznámce za saz. čís. 27 jedině tehdy, předloží-li strana při projednávání zároveň s celní prohláškou osvědčení ústřední zájmové organisace zemědělské o tom, že dovážená kukuřice je určena jen k setí na zelenou píci.

   Saz. čís. 28.

   Pohanka.

   Pohanka obecná a tatarská (sibiřská) tvoří trojhranné, asi 5 mm velké nažky, barvy leskle hnědé, stříbrošedé nebo černé.

   Saz. čís. 29.

   Proso.

   (1) Sem patří zrna různých druhů prosa jako proso obecné (latnaté), italské (mohár či bér), dále zrna ciroku (čirok, durha, Sorghum vulgare), pokud jsou v pluchách, které jsou různých barev (bělavé, červené, žluté, nahnědlé nebo černé).

   (2) Uvedená zrna loupaná (zbavená pluch), saz. čís. 33.

   Saz. čís. 30.

   Slad.

   (1) Slad se vyrábí z obilí (jmenovitě z ječmene) klíčením na humnech nebo v klíčidlech (slad zelený nebo syrový). Sušením zeleného sladu na hvozdech se získá slad sušený nebo hvozděný, pražením až do částečného zuhelnatění slad černý či barvivý. Převede-li se škrob ve sladu částečně v cukr a ten v karamel, získá se slad karamelový či patentní; má řez sklovitý, barvy hnědo-žluté až hnědé (kávové náhražky vyrobené upražením obilí [žita, ječmene] nebo sladu mají řez moučnatý, barvy tmavohnědé). Jmenované druhy sladu se projednávají podle saz. čís. 30. Sladový květ, saz. čís. 653.

   (2) Slad hvozděný se projednává podle saz. čís. 30, i když je mletý. Mletý slad černý či barvivý a mletý slad karamelový či patentní, saz. čís. 124.

   Saz. čís. 31.

   Hrách, čočka, boby a fazole.

   1. 1. (1) Sem patří zralý hrách (Pisum sativum) obecný i cukrový (žlutý i zelený), jakož i hrách rolní či písečný, zvaný též peluška (Pisum sativum arvense), a zralá čočka (Lens), zralý bob obecný (Vicia faba), koňský a svinský a zralé fazole (Phaseolus vulgaris), vše suché.

      (2) Jako boby se projednává též zralý bob soja (čínský bob, Soja hispida), je-li určen k požívání. Soja a jiné boby k výrobě oleje, saz. čís. 47. Jsou-li boby určené k výrobě oleje způsobilé k lidskému požívání, projedná je celní oddělení ONV podle saz. čís. 47 s výhradou příležitostné dodatečné prohlídky ve zpracovávajícím podniku nejbližším celním nebo kontrolním oddělením ONV. Každé upotřebení takto projednaných bobů k jinému účelu je zakázáno.

   1. 2. (1) Jmenované luštěniny loupané, drcené, trhané, mleté nebo jinak mlýnsky upravené, saz. čís. 33. Čerstvý hrách, boby a fazole, vyloupané nebo v luscích, saz. čís. 43; sušené v luscích, saz. pol. 44a).

      (2) Ostatní boby (na př. tonkový bob) k průmyslovým nebo lékařským účelům, saz. čís. 62.

      (3) Jak se projednávají znečištěné luštěniny nebo směsi luštěninové nebo směsi luštěnin s obilím (směsky) nebo s jinými semeny, viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 23—29.

   Saz. čís. 32.

   Vikev, vlčí bob (lupina).

   (1) Sem patří pouze zralá, suchá semena vikve (Vicia sativa), jakož i semena různých jejích druhů, jako na př. vikve huňaté, panenské, narbonské a pod. a zralá, suchá semena různých druhů vlčího bobu (lupiny, Lupinus), jako na př. lupiny žluté, bílé, modré či úzkolisté a pod.

   (2) Jmenované luštěniny zelené v chrástu, saz. čís. 61; loupané, trhané, drcené, mleté nebo jinak mlýnsky upravené, saz. čís. 33; pražený vlčí bob, celý nebo mletý, saz. čís. 124.

   (3) Jak se projednávají znečištěné luštěniny nebo směsi luštěninové nebo směsi luštěnin s obilím (směsky) nebo s jinými semeny, viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 23—29.

   Saz. čís. 33.

   Mouka a mlýnské výrobky z obilí a luštěnin (opíchané, šrotované, loupané zrní; kroupy, krupky, krupice).

   1. 1. Sem patří také: mouka a mlýnské výrobky z rýže; krmivo pro dobytek z rozemletých nebo z rozšrotovaných obilných zrn, též smíchané s otrubami, avšak bez kuchyňské soli; mlýnský prach (moučné smetky); otrubová moučka; dále všechny mlýnské výrobky, vyskytující se v obchodě pod rozmanitým pojmenováním, jako na př. pražená nebo pálená mouka; polentová mouka (kukuřičná mouka), kroupy, krupky, krupice, semolina (druh pšeničné krupice), ovesné vločky (loupaná a mačkaná ovesná zrna, na př. quaker oats), jáhly, rýžové vločky (loupaná a mačkaná rýžová zrna) atd.
   2. 2. Mlýnské výrobky pražené nebo pálené (na př. pražený loupaný nebo zlomkový hrách jako náhražka za vlašské ořechy v cukrářství) nebo k výrobě kávových náhražek, saz. čís. 124.
   3. 3. Mouka a všeliké mlýnské výrobky, jako kroupy, krupky, krupice, též promíšené s jinými poživatelnými látkami, jsou-li upraveny pro drobný prodej nebo jsou-li nálepkou, návodem k upotřebení a pod. označeny za poživatiny nebo obsahují-li přísadu látek dietetických nebo léčebných, saz. čís. 132, po příp. 131. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 132.
   4. 4. Rýžovou krupicí a rýžovou moučkou se rozumějí skutečné mlýnské výrobky z rýže, odpovídající stejnojmenným výrobkům z obilí. Zlomky podobné kroupám, vznikající při loupání a leštění rýže, též tříděné, jako rýže zlomková, saz. čís. 34; škrobová moučka rýžová, saz. čís. 613.
   5. 5. Jak třeba postupovat, aby byly rozlišeny otruby a rýžové odpadky moučné nebo mouku obsahující, jež jsou podle saz. čís. 653 beze cla, od mouky nebo mouky rýžové saz. čís. 33, viz vysvětlivky k saz. čís. 653.
   6. 6. (1) Mouky s kypřícími a jinými přísadami do těsta, saz. čís. 132.

      (2) Mlýnské výrobky s kakaovým práškem, saz. čís. 127.

      (3) Mlýnské smetky z otrub a prachu, také pomíšené s méně než 2% obilných zrn, saz. čís. 653.

      (4) Panýrová (obalovací) mouka (z pšeničného těsta), saz. čís. 114.

      (5) Krmivo pro dobytek z mletého nebo šrotovaného obilí, smíchané s kuchyňskou solí, saz. čís. 592.

      (6) Krmivo pro dobytek nabízené na podporu vzrůstu, k posílení odolnosti nebo k léčení a pod., saz. čís. 630.

   1. 7. Odběr semoliny se sníženým clem povoluje ministerstvo financí, jež stanoví též kontrolní podmínky.

   Saz. čís. 34.

   Rýže neloupaná a loupaná i rýže zlomková.

   Odpadky z pluch a plev, jakož i moučné odpadky, jež vznikly při loupání a leštění rýže, saz. čís. 653.

1. VII. Ovoce, zelenina, rostliny a části rostlin.

   Do této saz. třídy jsou zařazeny: ovoce (saz. čís. 35—39), zelenina (saz. čís. 40—44), semena (saz. čís. 45—53), okrasné květiny a okrasné listoví, pak živoucí rostliny (saz. čís. 54—56), ostatní rostliny a části rostlin (saz. čís. 57—62).

   Ovoce.

   Saz. čís. 35.

   Vinné hrozny čerstvé; vinný rmut.

   Vinný rmut musí vedle šťávy obsahovat v přirozeném poměru ještě hroznová vřetena, jádra a slupky z lisovaných hroznů a nesmí tedy být ani procezen, ani odlisován.

   Saz. čís. 36.

   Vlašské ořechy a lískové oříšky, zralé.

   1. 1. Sem patří též zralá (suchá) celá nebo rozdrobená jádra vlašských ořechů a lískových oříšků.
   2. 2. (1) Nezralé vlašské ořechy a lískové oříšky, t. j. takové, jež mají ještě zelené zevní oplodí nebo obal, saz. čís. 37.

      (2) Cizokrajné ořechy k jídlu, saz. čís. 17.

      (3) Žluklé vlašské ořechy a lískové oříšky, ve skořápkách nebo loupané, nezpůsobilé k lidskému požívání, jsou-li určeny k výrobě oleje, jako semena olejnatá, saz. čís. 47.

   Saz. čís. 37.

   Ovoce výslovně nejmenované, čerstvé.

   1. 1. (1) Jemným stolním ovocem jsou: broskve (též nektarinky), jahody (červené), meruňky, třešně a višně, dále švestky projednané v době od 1. listopadu do 31. srpna. Švestkami se rozumějí všechny druhy švestky (Prunus domestica), jakož i všechny druhy slívy (Prunus insititia), jako na př. renklody, mirabelky, špendlíky.

      (2) Jako jemné stolní ovoce se projednávají dále všechny druhy ovoce, jako na př. jablka, hrušky atd., je-li buď každý jednotlivý kus ovoce zvláště zabalen anebo je-li ovoce uvnitř obalu proloženo papírem, dřevitou nebo papírovou vlnou, vatou a pod. nebo jsou-li stěny obalů uvnitř obloženy jednou nebo více vrstvami papíru, vlnitým papírem a pod.

   1. 2. (1) Jako ovoce saz. pol. 37b) a 37c) se projednávají borůvky, brusinky, dřínky, dřišťálové bobule, hrušky, jablka, kdoule, klikvy, maliny, mišpule obyčejné, moruše, ostružiny, rybíz, srstky (angrešt), šípky (plody různých růží); dále všechny druhy švestky a slívy, projednané v době od 1. září do 31. října, trnky (Prunus spinosa) atd.

      (2) Bezinky (plody bezu černého, Sambucus nigra), saz. čís. 62.

      (3) Plody svídy (Cornus sanguinea), keře blízce příbuzného dřínu, jichž se užívá k barvení koží, saz. čís. 159.

   1. 3. Ovoce mražené se projednává jako ovoce čerstvé.

   Saz. čís. 39.

   Ovoce výslovně nejmenované, upravené (sušené, stlačené, rozkrájené, na prach rozmělněné nebo jinak rozdrobené; naložené ve slané vodě nebo v octě, v sudech; švestková povidla bez přísady cukru).

   (1) Sem patří též sušené slupky ovocné (skins) k výrobě ovocných rosolů a pektinu, jakož i ovocná dřeň (ovocná břečka, ovocný rmut), t. j. ovoce rozdrcené, používané k výrobě marmelád a povidel nebo destilátů, a ovocné pulpy (měli), t. j. plody celé, půlené, po příp. v menších nebo větších kusech, obojí (dřeně i pulpy) naložené s vlastní šťávou ve vodě a konservované pro uskladnění a dopravu.

   (2) Jako upravené ovoce se projednává též ovoce sušené, obarvené nebo jinak ozdobené (k výzdobě tabule a pod.).

   (3) Mahalebky, sušené plody turecké višně, velikosti hrachu, nezpůsobilé k přímému lidskému požívání pro svoji nepatrnou dužinu, saz. pol. 62b).

   Zelenina.

   Saz. čís. 41.

   Cibule a česnek.

   1. 1. Sem patří všechny druhy jedlé cibule polozralé nebo úplně zralé, dále t. zv. cibule sazečková (cibulky o průměru menším než 2 cm, používané k sázení), jakož i česnek.
   2. 2. (1) Jedlá cibule, česnek a pod. se projednávají podle saz. čís. 41, i když se zevně jeví suchými.

      (2) Mořská cibule čerstvá nebo sušená, saz. čís. 62.

   Saz. čís. 42.

   Zelí čerstvé.

   Sem patří zelí hlávkové, bílé, které slouží též k výrobě zelí kyselého, a zelí červené.

   Saz. čís. 43.

   Zelenina výslovně nejmenovaná a jiné rostliny pro kuchyňskou potřebu, čerstvé.

   1. 1. (1) Jako lanýže saz. pol. 43a)1 se projednávají lanýž letní (Tuber aestivum), lanýž černý (zimní, perigordský, Tuber melanosporum) a bělolanýž obecný (Tuber album), a to jak čerstvé, tak i upravené stejným způsobem jako zelenina saz. čís. 44.

      (2) Jako jemná zelenina stolní saz. pol. 43a)2 a 43a)3 se projednávají: artičoky, boby čerstvé, zelené (vyjma boby svinské a koňské, viz 2. vysvětlivku), brukev (kedlubny), celer bílený (vybílené řapíky celerové), čekankový salát (listy čekanky obecné, Cichorium intybus), černý kořen (Scorzonera hispanica), čistec hliznatý (Stachys tuberifera), endivie (štěrbák, španělský salát), fazole čerstvé, fenykl (mladé lodyhy nebo řapíky), houby jedlé, hrách zelený (vyloupaný nebo v luscích), chřest, jablka rajská (tomaty), kapusta pupencová (růžičková), kardy (španělské artičoky, Cynara cardunculus), karotka (t. j. malá válcovitá mrkev), krabilice bulvatá, křen, kukuřičné klasy (nezralé, čerstvé, zelené), květák (karfiol), lilek jedlý vejcoplodý (Solanum melongena), melouny, okurky, paprika čerstvá (paprikové lusky zelené, žluté nebo červené), polníček (polní salát, kozlíček), prokolice (broccoli), rebarborové lodyhy a řapíky (čerstvé), ředkvička (červená a bílá), řeřicha potoční (potočnice), řeřicha zahradní, špenát, šťovík anglický čerstvý.

   1. 2. (1) Všechna ostatní nahoře neuvedená zelenina, jakož i chřást, hlízy, kořeny a pod., jichž se užívá k přípravě pokrmů, patří v čerstvém stavu do saz. pol. 43b). Sem patří na př.: bataty (Yams), bazalka, bob svinský a koňský čerstvý, nezralý, nesušený (Vicia faba), brutnák, celer (celer hliznatý), dymián, estragon (bertrám), kapusta vyjma pupencovou (růžičkovou), kerblík, kopr, kozí brada, lebeda, majoránka, mařinka, mrkev (vyjma karotku, jež patří k jemné zelenině stolní), pastinák, petržel, portulák, ředkev černá, řepa červená (řepa salátová), satureja, topinambury (židovské brambory), tuřín, tykev (turek), vodnice.

      (2) Sazenice všech druhů zelenin, saz. pol. 56e).

      (3) Paprika ve zralých červených luscích, saz. čís. 4; kapary (kaprlata), saz. čís. 132.

   1. 3. Zelenina mražená se projednává jako zelenina čerstvá.

   Saz. čís. 44.

   Všechny druhy zeleniny (mimo lanýže) a jiné rostliny pro kuchyňskou potřebu, upravené (sušené, stlačené, krájené, na prach rozmělněné nebo jinak rozdrobené).

   1. 1. Jako sušená zelenina se projednává všechna zelenina konservovaná sušením umělým teplem nebo volně na vzduchu.
   2. 2. (1) Podle saz. pol. 44b) se projednává též zápara bramborová a sušené (leč nepražené) nevyloužené řízky řepné.

      (2) Mrkev, řepa atd., pražená, nemletá nebo mletá, saz. čís. 124.

      (3) Kapary (kaprlata), saz. čís. 132.

      (4) Řízky řepné vyloužené (vyslazené řízky z difuserů), saz. čís. 653.

   Rostliny a části rostlin.

   Semena.

   Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 45—52.

   (1) Jsou-li pochybnosti o povaze dovážených semen, je třeba si vyžádati dobrozdání příslušného výzkumného ústavu.

   (2) Semena saz. čís. 45—47 patří do těchto saz. čísel též tehdy, jsou-li rozmělněna nebo rozemleta; ve stavu více nebo méně olejovitém nebo kašovitém se projednávají jako příslušné oleje.

   (3) Jak se projednávají semena, jsou-li znečištěna, po případě jsou-li smíšena navzájem nebo s obilím nebo luštěninami, viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 23—29.

   Saz. čís. 45.

   Řepka a podobná semena olejnatá.

   (1) Do saz. pol. 45a) patří semena řepky (olejky) a semena řepice; jsou to semena kulatá, různě veliká (průměr 1 až 3 mm), většinou černohnědá nebo červenohnědá. Pod lupou se jeví buď hladká (na př. polní hořčice) nebo s jemně tečkovaným povrchem. Jsou bez vůně, chuti olejnaté, zahořklé, ředkvičkovité, škrablavé.

   (2) Podobnými semeny olejnatými jsou semena zelenin botanického rodu brukev (Brassica), pokud nepatří do saz. pol. 45a), a to: semena zelí hlávkového, kapusty hlávkové (kélu), kapusty kadeřavé (jarmuzu), kapusty pupencové (růžičkové), brukve (kedlubny), květáku (karfiolu), tuřínu, vodnice, dále semena ředkve a ředkvičky. Tato semena rozmáčknuta vydávají ze sebe olej.

   (3) Sem patří též lnička setá.

   Saz. čís. 47.

   Semeno lněné a konopné (semenec), semena olejnatá jinde nezařaděná.

   1. 1. Lněná semena jsou asi 4 mm dlouhá, vejčitá, zploštělá s ostrým okrajem, hladká, lesklá, hnědé barvy.
   2. 2. Konopná semena jsou vejčitě okrouhlá, 4—5 mm dlouhá, poněkud zploštělá zrna se šedou, lesklou a křehkou slupkou, jež obsahují bílé, sladké, olejnaté jádro.
   3. 3. (1) Jako olejnatá semena jinde nezařaděná se projednávají na př.: bavlníková (kotonová) semena, behenová semena, bukvice, datlová semena, illipová (mávová) semena, kopra (rozkrájená a usušená jádra ořechu kokosového) k výrobě oleje, krotonová semena (ladelová semena, indické pinelky, granatilky), madiová semena (šedá zrna podobná kmínu), ovocná jádra (meruňková, broskvová, švestková a jiná ovocná jádra způsobilá k výrobě oleje), palmová jádra (k požívání nezpůsobilá), sezamová semena, sheaová semena, skočcová (ricinová) semena, slunečnicová semena, tykvová semena, vavřínky atd.

      (2) Kokosové a podobné jedlé ořechy cizokrajné, viz 4. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 17.

   1. 4. (1) Sem patří též sojové boby, jestliže jsou určeny k výrobě oleje; sojové boby k požívání, saz. čís. 31.

      (2) Ovocná jádra nezpůsobilá k výrobě oleje, saz. čís. 52.

   1. 5. Osvědčení Československé obchodní komory pro bezcelný dovoz semene lněného a konopného podle poznámky za saz. pol. 47a) budiž vyhotoveno podle tohoto znění:
      

   Saz. čís. 48.

   Semeno hořčičné (též mleté, v sudech).

   (1) Hořčičným semenem se rozumějí toliko k výrobě jedlé hořčice užívaná semena hořčice bílé (zvané též žlutá), barvy světle žluté, kulovitá, hladkého povrchu, dále semena hořčice černé, barvy hnědé, vejčitá, jemně síťkovaného povrchu (na rozdíl od hořčice polní saz. čís. 45) a semena hořčice sareptské, lišící se od černé světlejší barvou.

   (2) Zrnka hořčičného semene v upravených papírových sáčcích a pod., hořčičný prášek (hořčičná mouka) v krabicích, lahvích, džbáncích, papírových kornoutech a pod., jakož i hořčice připravená s moštem, kořením atd., saz. čís. 132, po příp. 131.

   Saz. čís. 49.

   Semeno jetelové.

   1. 1. Vičenec (esparseta, ligrus). Ledvinkovitá, tmavá, lesklá, hladká semena jsou uzavřena v luscích síťkované políčkovaných, polookrouhlých, na hřbetě hřebenovitě zubatých. Semena se vyskytují v obchodě zpravidla v luscích, výjimečně také již vyloupaná.
   2. 2. (1) Mezi jiná jetelová semena saz. pol. 49b) patří různě pojmenovaná semena, ze kterých se nejčastěji vyskytují v obchodě: serradella (ptačí noha), červený, bílý, švédský (zvrhlý) jetel, štírovník, úročník, tolice dětelová, vojtěška, inkarnát (růžák).

      (2) Semena, jež patří do saz. pol. 49b) jako jiná jetelová semena, jsou — vyjma serradellu — nahá (neobalená luskem), vejčitá, srdcovitá nebo ledvinkovitá zrna, žlutavé, zelenavé nebo světlehnědé až tmavohnědé barvy; již při slabém zvětšení je u nich na obvodu patrný malý hrbolek (klíční kořínek).

   Saz. čís. 50.

   Semena travní.

   (1) Sem patří semena bojínku, jílku, kostřavy (červené, luční, ovčí, rákosovité a různolisté), lesknice rákosovité (Phalaris arundinacea) — lesknice kanárská, saz. čís. 52 —, lipnice (jarní, luční a obecné), medynku vlnatého, ovsíku žlutavého, ovsu písečného, pohánky, psárky luční, psinečku, pýru, srhy laločnaté, sveřepu, tomky vonné atd., jakož i směsi těchto travních semen pro zahradní trávníky.

   (2) Směsi travních semen pro luka nebo pastviny, jež obsahují často 20% i více semene jetelového, se projednávají podle ustanovení § 7, odst. 4, písm. h) prov. nař. k c. z.

   Saz. čís. 51.

   Anýz, koriandr, kmín, fenykl.

   Sem patří anýz obyčejný, koriandr, fenykl, kmín obecný a kmín římský (kumen), všechna tato semena též mletá nebo extrahovaná (též navoněná nebo barvená).

   Saz. čís. 52.

   Semena výslovně nejmenovaná.

   1. 1. Sem patří na př. všechna semena květin a lesních rostlin (semena lesních stromů, též v šiškách), semena zeleninová (vyjma olejnatá saz. čís. 45 nebo 47), v to počítaje jádra melounová a okurková, ovocná jádra (jež nejsou určena k výrobě oleje), semena řepy krmné (buráku) a řepy cukrové, semena tabáková, šípková zrnka, žaludy, lesknice kanárská (Phalaris canariensis) atd.
   2. 2. (1) Piniová a limbová jádra, také v šiškách, saz. čís. 17.

      (2) Výtrusy plavuně, semena korálová, všivcová, sabadillová a jiná semena pro průmyslové nebo léčebné použití, saz. čís. 62.

      (3) Šípková zrnka a jiná semena, pražená, mletá nebo nemletá, saz. čís. 124.

      (4) Semena upotřebitelná jako barvivo nebo tříslivo, saz. čís. 159.

      (5) Žaludy pražené, mleté nebo nemleté, saz. čís. 124.

   Saz. čís. 53.

   Všeliká semena v obálkách a podobně pro drobný prodej upravená.

   Sem patří veškerá semena v malém balení, upraveném pro drobný prodej (obsahující méně než 100 g), i když obálky, krabičky a pod. jsou opatřeny pestrobarevnými obrázky, znázorňujícími květiny, plody atd. z těchto semen vypěstované.

   Okrasné květiny a okrasné listoví, živé rostliny.

   Saz. čís. 54.

   Okrasné květiny (též ratolesti s ozdobnými plody), uřezané, nesvázané nebo svázané, též na drátě.

   1. 1. (1) Sem patří uřezané přírodní květiny, jež očividně slouží za okrasu nebo výzdobu, z nichž se zhotovují vázané květiny jako kytice, věnce, girlandy atd. a jichž se tudíž neužívá ani k průmyslovým ani k léčebným účelům. Jsou to na př. akacie, anemonky, bramboříky (cyklamen), citlivky (mimosy), fialky, fialy, kamelie, karafiáty, konvalinky, levkoje, lilie, mečíky (gladioly), narcisy, orchideje, pryskyřníky, resedy, růže, sedmikrásky (margeritky), šeřík, tuberosy, tulipány atd.; sem se zařaďují rovněž uřezaná poupata a ratolesti s ozdobnými plody.

      (2) Přířezky slámy, klasy a stébla, přírodní, ke květinovým ozdobám a pod., též barvené, jako slaměnky, saz. pol. 54b).

      (3) Květiny, květy, poupata, v sazebníku výslovně nejmenované, k průmyslovému nebo léčebnému použití, saz. čís. 62, k barvení nebo tříslení, saz. čís. 159.

   1. 2. Podle saz. čís. 54 se projednávají též vázané květiny (kytice, věnce, girlandy atd.) z čerstvých nebo sušených atd. okrasných rostlin, též vázané na slámě nebo drátě a pod., avšak bez spojení s jinými hmotami. Zboží takového druhu spojené s jinými hmotami, na př. s kyticovými držátky, manžetami atd., viz vysvětlivky k saz. čís. 281.
   2. 3. O ozdobných květinách, preparovaných roztokem chloridu vápenatého nebo glycerinem a pod., lakovaných, velutovaných atd. viz vysvětlivky k saz. čís. 281.

   Saz. čís. 55.

   Okrasné listoví, traviny, ratolesti (bez ozdobných plodů a květů), uřezané, nesvázané nebo svázané, též na drátě.

   1. 1. (1) Sem patří na př.: listoví kameliové, magnoliové, mahoniové, myrtové, střemchy bobkové, vavřínové, okrasné traviny uřezané (jako tráva pampová, psineček, kavyl atd.), ratolesti (bez květů a plodů) cesmínové, cykasové, jehličnanů (jako thujové a cypřišové), myrtové, olivové a palmové; vše, pokud slouží k okrase nebo k výzdobě, a nikoliv pro účely průmyslové nebo léčebné.

      (2) Stejně se projednává barvený mech k výrobě umělých květin a palmové listy k ozdobným účelům, také na špičkách přistřižené nebo pouze ořezané do tvaru vějíře.

      (3) Listy k průmyslovému nebo léčebnému použití, saz. čís. 62; listy k barvení nebo tříslení, saz. čís. 159.

      (4) Listy palmové, usušené, roztřepené atd., jako látka k vycpávání, saz. čís. 61.

      (5) Palmové listy ořezané do tvaru vějíře, jsou-li šité nebo opatřené rukojetí, saz. čís 271.

   1. 2. O projednávaní vázaných rostlin (kytic, věnců atd.) ze hmot v tomto čísle vyjmenovaných viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 54.
   2. 3. O listech, travinách a ratolestech, preparovaných roztokem chloridu vápenatého nebo glycerinem, pak lakovaných, velutovaných, bronzovaných atd. viz vysvětlivky k saz. čís. 281.

   Saz. čís. 56.

   Živé rostliny (také v obyčejných květináčích, kbelících a podobných nádobách).

   1. 1. (1) Za kvetoucí rostliny saz. pol. 56a) se považují všechny rostliny, jež se pěstují zejména pro své krásné květy, dovážejí-li se v kvetoucím stavu, jako rostliny připravené pro obchod.

      (2) Kvetoucí stav počíná již úplným rozvitím i jen jediného poupěte ve vyvinutý otevřený květ. Tak zvané rostliny v poupatech, u nichž není patrný žádný otevřený květ, nepatří pod tento pojem. Do saz. pol. 56a) jsou zařazeny na př.: kvetoucí azalky, begonie, bramboříky (Cyclamen), cinerarie, dosny (Canna), fuksie, gloxinie, hortensie, hyacinty, chrysanthemy, kaly (Calla), karafiáty, konvalinky, lilie, orchideje, pelargonie, primuly, rhododendrony, růže, skleníkové dřeviny, šeříky, tuberosy, tulipány, vřesy (Erica) atd.

      (3) Rostliny, jejichž květy jsou pro zahradnický obchod bezvýznamné, které tedy rozvíjejí docela malé, nepatrné květy, neprojednávají se jako „kvetoucí“. Nepatří sem proto kvetoucí krotony, cykasy, draceny, vavříny, jehličnany, palmy atd.

   1. 2. (1) Podle saz. pol. 56b) se projednávají všechny takové stromy a keře, jež se pěstují ve středoevropských školkách pod širým nebem. Sem patří všechny zahradní a parkové listnaté dřeviny a — vyjma araukarie — všechny jehličnaté stromy, ovocné stromy a jejich podložky k šlechtění, alejové stromy, ozdobné stromy a ozdobné keře bez květů, s obalem zemním nebo bez něho. Sem patří také semenáčkové rostliny (semenáčky dřevin), t. j. přímo ze semen vypěstované, již zdřevnatělé, mladé, nízké exempláře výše uvedených stromů a keřů, též nešlechtěné; rovněž sem patří mladé rostliny dřevin k dalšímu pěstování, t. j. víceleté, větší semenáčky dřevin. Při dovozu zboží saz. pol. 56b) může celní oddělení ONV žádat, aby dovozce prokázal osvědčením dodávající cizozemské firmy, vydaným podle níže uvedeného vzoru, že jde o zboží v celní prohlášce uvedené.
      1. Vzor osvědčení:
         

      (2) Vždy zelené listnaté dřeviny, jako nekvetoucí rhododendrony, kalmie, dále střemcha bobková a zimostráz (buxus) patří do saz. pol. 56e).

   1. 3. Do saz. pol. 56c) patří na př.: cibule, hlízy nebo oddenky amarylek, anemonek, begonií hlízovitých, dosny (Canna), gloxinií, hyacintů, jiřinek, kal, kaladií, konvalinek, kosatců, lilií, mečíků (gladiol), montbrecií, narcisů, plamenek (Phlox), pryskyřníků, richardií, šafránu (Crocus), tuberos, tulipánů atd.
   2. 4. Do saz. pol. 56d) se zařazují vedle zakořeněné révy vinné (révy kořínkové) také nezakořeněné dřevo révové (nezakořeněné řízky a řízkové pruty révy, t. j. kousky révového dřeva určené k pěstění a šlechtění).
   3. 5. Do saz. pol. 56e) patří vedle sazenic, roubů, odnoží a výhonků všechny živé rostliny nepatřící do saz. pol. 56a) až d), tedy zvláště všechny rostliny teplých a studených skleníků. Tak na př. se projednávají podle saz. pol. 56e): azalky indické, bramboříky (Cyklamen), kamelie, orchideje, pelargonie, primuly, rhododendrony, vavříny, vřesy (Erica) atd., vesměs, jestliže právě nekvetou; dále araukarie, aukuby, begonie listnaté, brsleny, cykasy (s listy rozvinutými nebo svinutými), dieffenbachie, draceny, kapradiny listnaté, klivie, koleusy, krotony, smokvoně (fikusy); všechny vždy zelené keře listnaté, vavřínové stromy, musy, myrty, pandány, palmy, philodendrony, yuky atd.
   4. 6. Živé rostliny v neobvyklých hrncích, kbelících a pod. se projednávají podle povahy nádob jen tehdy, podléhají-li tyto nádoby vyšší celní sazbě.

   Ostatní rostliny a části rostlin.

   Saz. čís. 57.

   Kořen čekankový sušený (nepražený), též krájený.

   Sem patří kořen čekanky obecné (Cichorium intybus), sušený, též rozdrobený, avšak nepražený ani jinak neupravený na kávovou náhražku; čerstvý kořen čekankový, saz. čís. 62, pražený, též mletý, saz. čís. 124.

   Saz. čís. 58.

   Štětka soukenická.

   Soukenickou štětkou se rozumějí suché hlavice bodlákovité rostliny (Dipsacus fullonum), vejčitého nebo válcovitého tvaru s vyniklými ztvrdlými listeny; používá se jí v soukenictví na počesávání povrchu látek. Jsou-li upevněny v dřevěných rámcích nebo na dřevěném podkladě, projednávají se jako dřevěné zboží.

   Saz. čís. 59.

   Chmel.

   Chmel v neprodyšně uzavřených kovových nádobách smí být projednán bez prohlídky obsahu, je-li zásilka doprovázena osvědčením celního nebo jiného finančního úřadu, kterým se potvrzuje, že nádoby obsahují chmel, dále že byly nádoby příslušným úřadem dány pod úřední závěrku nebo že při odeslání v celovozových železničních zásilkách byly železniční vozy opatřeny celní závěrkou.

   Saz. čís. 61.

   Mořská tráva, esparto (kavyl přepevný či alfa), piasava a podobné rostlinné látky k vycpávání, pletení, na kartáče a košťata; lýko, rafia; rákos; sláma; seno; stelivo; vše též barvené.

   1. 1. (1) K rostlinným látkám sloužícím k vycpávání, pletení, na kartáče a košťata patří na př.:
      1. náhražky štětin z vláken aloe a piasavy, siamské trávy nebo z vláken podobných, též barvené; crin végétal (crin ďAfrique, rostlinné žíně z palmových listů nebo z jiných rostlinných vláken, náhražka koňských žíní); tráva lima, listy palmové, sušené, také rozvlákněné, mykané; palmové žíně, palmová vlákna, tráva para, pulu (bavlně podobný vycpávací materiál z kapradí), mořské řasy, lesní žíně (ostřice), kořenová vlákna (na košťata, kartáče, k pletení atd.), oloupaná nebo štípaná.

      (2) Viz také saz. čís. 202.

   1. 2. (1) Jako lýko se projednávají také vlákna kokosového ořechu (coïr), jako rákos (lodyhy neboli stébla rákosu obecného Phragmites communis L.) také třtina (Calama grostis), šáchor, palach, sítiny a přeslička.

      (2) K slámě patří sláma používaná jako krmivo a stelivo, také řezaná (řezanka), pak vřes a vřesové kořeny (Trebbia), lodyhy a stopky borůvek, saginy (úrazník) a ciroku (t. zv. rýžová sláma), úhrabky (vymlácené obilní klasy), ostřice, jakož i sláma všech druhů, tříděná, čištěná, štěpená, též jen kroucená, připravená k pletení; slaměné provazce, t. j. pouze hrubě spletená nebo stočená sláma k balení a pod., jakož i slámová stébla ve svazcích, odměřeně řezaná, k výrobě slaměných stuh, saginová sláma na košťata, svázaná lýkem ve větší svazky za účelem snadnější dopravy.

      (3) Jako stelivo se projednává listové a mechové stelivo a jiný obyčejný mech k vycpávání, jehličí stromů jehličnatých (smrku, borovice a pod.), jako seno všechny bylinné pícniny, čerstvé nebo sušené (jetel, vojtěška, úročník, tráva atd.).

      (4) Zboží patřící do saz. čís. 61 může být také štěpeno, barveno nebo pro snadnější dopravu spleteno v rulíky nebo v provazy nebo provazovitě stočeno.

   1. 3. Sláma předená (slaměná příze, slaměné šňůrky na bordury, úplety atd.), saz. pol. 281b); přířezky slámy, klasy a stébla, přírodní i barvené, ke květinovým ozdobám atd., saz. pol. 54b); odměřeně řezaná stébla slámy k srkání nápojů, saz. čís. 279.
   2. 4. Barvené okrasné traviny k vázání květin, saz. pol. 55b).

   Saz. čís. 62.

   Rostliny výslovně nejmenované a jejich části.

   1. 1. (1) Sem patří všechny rostliny nebo části rostlin, též určené k průmyslovému, živnostenskému nebo léčebnému použití, jestliže nepatří jako barviva nebo třísliva do saz. čís. 159 nebo nejsou-li již výslovně uvedeny v jiných číslech sazebníku, a to:

      (2) Řasy, na př. karaghen (perlový, irský mech), korálový mech atd.

      (3) Plody, na př. plody bezu černého (bezinky, Sambucus nigra), břekyně, chebdí, jalovce, jeřábu, kassie (Cassia fistula), kebule (rybářská zrna), kolokvinty a j.

      (4) Listy, na př. bucco, koky, kopřivy, matiky, podbělu, podražce, prhy (arniky), rulíku zlomocného, senesové, střemchy bobkové, škumpy atd.

      (5) Květy, na př. bezu černého, divizny, granátovníku, heřmánku, hlohu, hluchavky, chrpy, komonice lékařské, konvalinky, kopřivy, kosso, levandule, lilie, lípy, máku, měsíčku, petrklíče, podbělu, prhy (arniky), proskurníku (ibišku), řebříčku, stračky, šeříku, trnky, třezalky; vitodu atd.

      (6) Boby, na př. abrusové, kalabarské, tonkové a pod.

      (7) Lišejníky, na př. lišejník islandský a j.

      (8) Dřeva, na př. agalochové, aloové, aspalatové, fenyklové (sassafrasové), kafrovníkové, kalambakové, kvassiové (hořké), molucké (ladelu počistivého), orlí, rajské atd.

      (9) Sem patří též hobliny cypřišové k účelům voňavkářským, jakož i mimoevropské dřevo, rozřezané, rozstrouhané nebo jinak rozmělněné, jako Lignum sanctum, dřevo santalové a pod.

      (10) Byliny, na př. bažanka, blatouch, blín, bolehlav, brčál, brotan (boží dřevec), celík, čistec, čubet (benedikt), divizna, durman, fenykl, hledík, hluchavka, chrastavec, chvojka klášterská, jablečník, jahodník, jelení jazyk, jestřábník, jetel hořký, jitrocel, komonice, koniklec, konitrud, konopice, kopytník, kosmatec, koření počistivé (projímavé), kozlík (Valeriana), květel, levandule, libeček, lilek, lobelie, locika, maceška, máčka, máta kadeřavá a peprná, meduňka, medvědice, mydlice, náprstník, netík, oměj, openec (popenec), orsej, ožanka, ožanka hořká, pačuli, pampeliška, pelyněk, pěnišník, pivoňka, plavuň, polej, proskurník (ibišek), přímětník, routa, rozpuk, rozrazil, rýt barvířský, řebříček, řeřicha paraguajská, sleziník, sporýš, srdečník, svízel, šalvěj, šedivka, úročník, užanka, včelník, vlaštovičník, vratič, vřes, zběhovec, zemědým, zeměžluč, žindava, žluťucha atd.

      (11) Ořechy, na př. akažuové (mahagonové, ledviníkové, sloní vši), kulčibové (vraní oka), ořechy kola atd.

      (12) Kůry, na př. anděliková, angosturová, baobabová, brasilská (barbatimao), caïlcedrová, granátovníková, guajaková, chinovníková, kaskarillová, kulilabánová, krušinová, lýkovcová, mýdelná (quillajová), sassafrasová, simarubová, sucholusková (Geoffroya), winterová (magellánská) atd.

      (13) Houby, na př. choroš modřínový, boltcovitka (Jidášovo ucho), pýchavka a jiné houby, které nepatří do saz. čís. 43 nebo 44.

      (14) Chaluhy, na př. chaluha bublinatá, čepelatka cukrová, čepelatka prstnatá atd.

      (15) Kořeny, oddenky, hlízy, na př. alantu, angeliky (andělika, dryák), aronu, babího hněvu, bedrníku, bertrámu, blínu, bolehlavu, cicváru (kurkuma), čemeřice bílé i černé, devětsilu, fenyklu, hadí hlavěnky dávivé (Ipecacuanha), hořce, chebule dlanité (kolombo), chinovníku, chřestýše (senega), ivarankusy, jalapu, jarmanky, kalahualy, kalkánu, kapradě samce, konitrudu, kopíčku (zlatohlávek), kopmíku, kopytníku, kosatce, kostu, kuklíku (benedikt), lékořice (sladké dřevo), libečku, lopuchy, máčky, medovníku, mydlice, náprstníku, ocúnu, osladiče, ostřice, pampelišky, pelyňku, pivoňky, pižma (sumbul), podražce, prhy (arnika), proskurníku (ibišek), pupavy bílé, puškvorce, pýřavky, rapontiky, ratanhie, reveně (rebarbora), rozpuku, rulíku zlomocného, řepíku, salepu, sarsaparilly, skořice bílé, sladké i hořké, smldníku, svlačce, šáchoru (hlízy šáchoru jedlého, saz. čís. 17), šťovíku, třemdavy, užanky, vlaštovičníku, všedobru, žindavy (žanikl) atd.

   1. 2. Do saz. čís. 62 patří dále: židovské karoby (Carobbe di legno di Giuda); podhoubí žampionové (s hnojivou zemí); geinorog (perská droga lékárnická, semena druhu jitrocele); slupky granátových jablek; herbáře; plavuňový prášek (Lycopodium); dřevěná moučka k velutování čalounů; prášek proti hmyzu (Pyrethrum), též tvářený s malou přísadou ledku a pojidla k vykuřování komárů; svědivý prášek; bylinný čaj z rozřezaných nebo rozmělněných léčivých rostlin, bez příměsi jiných látek, neoznačuje-li se jako léčivo; semena všivcová (Pedicularis); vší semena (kapucínská, sabadillová, zv. též štěpánská zrna); luffa, sušené rostlinné pletivo; sevlák mořský, kamejka, mořská cibule, námel; Penghawar Yambi (suchomázdřité, hnědé lesklé šupiny tropických stromovitých kapradin); desky z mechu jako vložky do postelí, na obvazy atd.
   2. 3. (1) Do saz. čís. 62 patří též japonský anýz.

      (2) Plody pravého čínského anýzu (badiánu) jsou větší, silnější, zploštělé, méně naduřelé a rozeklané, končí většinou špičkou krátkou, tlustou, často tupou, přímo vybíhající nebo trochu nahoru zahnutou. Plody japonského anýzu jsou menší, zduřelejší, více rozeklané, mají špičku většinou tenkou, nahoru zakřivenou nebo i poněkud háčkovitě zahnutou.

      (3) Pravý čínský anýz (badián) má známou anýzovou vůni a chuť, avšak poněkud nasládlou. Japonský anýz voní osobitě po balzámu, nikoliv jako anýz, chutná z počátku ostře, kysele, posléze trpce, upomínaje vůní poněkud na kardamomy.

      (4) Semena pravého čínského anýzu (badiánu) jsou silněji zploštělá; semena japonského anýzu jsou zakulacenější, méně zploštělá.

      (5) Plody pravého čínského anýzu (badiánu) dávají prášek tmavě červenohnědý, japonského anýzu světlehnědé červenavý. Vaří-li se plody ve zředěném draselném louhu, dává pravý čínský anýz tekutinu téměř krvavě červenou, japonský anýz oranžově zahnědlou.

   1. 4. (1) Zrna pižmová (abelmošová) a kubeby, saz čís. 152.

      (2) Zápalná hubka přírodní, sklepaná, vyčištěná, mořená, saz. čís. 640.