(2) Jsou-li u jednotlivých saz. čísel nebo saz. položek stanoveny zvláštní sazby pro některé nebo všechny způsoby velmi jemného opracování, nevybírá se přirážka za uvedený tam způsob; za ono velmi jemné opracování, které není výslovně jmenováno, vybírá se však přirážka vždy, když nejsou stanoveny výjimky ve vysvětlivkách k příslušnému saz. číslu.
- 4. O pojmu surový a o různých způsobech opracování viz bod a) až c) všeobecné poznámky 2 k této saz. třídě a vysvětlivky k nim, které platí všude tam, kde nejsou stanoveny výjimky pro jednotlivé druhy zboží v sazebníku nebo ve vysvětlivkách.
- 5. (1) Zboží spojené s obyčejnými, jemnými a velmi jemnými hmotami, jakož i zboží zlacené a stříbřené (vyjma výslovně zařaděné) zařaďuje se do saz. čís. 484—486, zboží vystrojené drahými kovy do saz. čís. 487.
(2) O tom, kdy se zboží spojené s jinými hmotami projednává podle saz. čís. 484—486 a kdy se zboží zlacené nebo stříbřené projednává podle saz. čís. 486, viz poznámku k saz. čís. 484 až 486.
- 6. (1) Zboží samo o sobě surové, spojené s jinými hmotami, projednává se vždy jako obyčejně opracované, a to tak, že se přihlíží k povaze těchto hmot, nikdy však jako surové.
(2) O podružném spojení, k němuž se při projednávání nepřihlíží, viz úvodní vysvětlivky.
(3) Je-li pro některé zboží bez spojení stanovena zvláštní celní sazba, nemůže při zařaďování tohoto zboží zůstat nepovšimnuto ani podružné spojení.
(4) Označení firmy i ochranné známky na zboží sazební třídy XXXVIII odlité, vylisované, vyryté, namalované, natištěné nebo napatronované, též nabronzované a pod., nebo taková označení papírová, plechová atd. na zboží nalepená nebo jinak upevněná, nemají vliv na zařadění, avšak jen tehdy, označuje-li se tak jeho cizozemský výrobce nebo dodavatel a nejde-li tedy o zboží určené výhradně nebo především k reklamě označené firmy a známky.
(5) O zkoušení zboží zdánlivě zlaceného nebo stříbřeného viz 8. všeobecnou vysvětlivku ke zboží kovovému (saz. čís. 500—525).
Saz. čís. 436.
Ocelové zrní.
(1) Ocelovým zrním je drcená ocel, jaké se užívá při obrábění kamene (při řezání nebo broušení).
(2) Drcená litina (zrněné železo ve tvaru malých broků), užívaná k stejnému účelu, je na roveň postavena ocelovému zrní.
Saz. čís. 437.
Válce z nekujné litiny.
(1) Sem patří jak plné, tak i duté válce z nekujné litiny, také tvrdé i tvrzené válce pro stroje a přístroje, na př. válce hřebenové, přítlačné, kalandrové, protahovací, silniční a pod.
(2) Válce sem patřící mohou míti též tvar kuželovitý, povrch může být hladký, žebrovaný, ryhovaný, též kalibrovaný nebo může být opatřen vtlačenými vzorky. Neopracované (surové) nebo jen odrhnuté patří tyto válce do saz. pol. 437a), jinak obyčejně nebo jemně opracované do saz. pol. 437b); leštěné, ryté nebo jinak velmi jemně opracované podléhají celní přirážce, stanovené v bodu c) všeobecné poznámky 2 ke třídě XXXVIII.
(3) Strojní válce ocelové i bez spojení s jinými hmotami, jakož i veškeré strojní válce, bez zřetele na druh železa, spojené s jinými hmotami, třída XL.
(4) Válce dovezené zároveň se stroji nebo přístroji, k nimž patří, projednávají se, i když nejsou namontovány, vždy se stroji atd. podle ustanovení třídy XL nebo XLI.
(5) Silniční válce zařízené na potah, saz. čís. 538, nerozlučně spojené s parními motory, saz. čís. 528, poháněné spalovacími motory, odděleně motor, saz. čís. 528, ostatní strojní zařízení, saz. čís. 538.
(6) Menší předměty, které mají jen tvar válců, jichž se však užívá spíše jako kladek a pod., neprojednávají se podle saz. čís. 437, nýbrž podle bližší sazební povahy.
Saz. čís. 438.
Trouby a jejich spojky z nekujné litiny.
- 1. (1) Síla stěn u trub a jejich spojek, jež sem patří, se nezjišťuje na hrdlech, která jsou vždy silnější, nýbrž na koncích opačných. U trub s přilitými přírubami je tomu rovněž tak, a síla stěny se měří na troubě samé na místě od příruby poněkud vzdáleném.
(2) U trub litých kolmo (lití trub na stojato) se nálitek vždy odpíchne (seřízne nebo pilou odřízne); tento postup se nepovažuje za opracování, a proto se takovéto trouby z nekujné litiny, též odrhnuté, nikoli však dále opracované, projednávají jako neopracované (surové) podle saz. pol. 438a)1 nebo 2.
(3) Nátěr smolou se rovná nátěru asfaltovému nebo dehtovému.
(4) Čisticí jímky z nekujné litiny, t. j. kusy trub s průlezy, které se zasazují do vodovodního potrubí, aby z něho mohlo býti odstraněno znečištění, projednávají se jako trouby podle stupně opracování.
(5) Trouby a jejich spojky tohoto čísla s vřezanými závity nebo s provrtanými nebo osoustruhovanými přírubami patří do saz. pol. 438b).
- 2. (1) U trub a spojek trub saz. čís. 438—441 spojení se dřevem nevylučuje jejich zařadění do jmenovaných čísel.
(2) Žebrové trouby topné, saz. čís. 538.
(3) Soustavy trub ke strojům, přístrojům, saz. třída XL.
Saz. čís. 439.
Trouby, nikoli však jejich spojky, z kujného železa, válcované nebo tažené anebo z kujné litiny, též s přehnutými, přiletovanými nebo navařenými přírubami; trouby vlnité.
- 1. (1) Do saz. čís. 439 patří: ocelové trouby válcované nebo tažené, bezešvé nebo svařované (neletované); bezešvé trouby lisované za studena a dodatečně tažené (obyčejně velmi tenkostěnné); trouby z kujné litiny, trouby vlnité (trouby většího průměru obyčejně pro kotle) a dutá ocel k výrobě dutých vrtáků. Všechny tyto trouby též s přehnutými, přiletovanými (připájenými) nebo navařenými přírubami.
(2) Podle saz. čís. 439 se projednávají též přehnuté trouby, na nichž příruby jsou navlečeny volně.
(3) Trouby saz. čís. 439 hrubě natřené, jakož i trouby na koncích provrtané proto, aby mohly býti snýtovány, projednávají se podle a), jiné trouby dírkované jemně neopracované podle b).
(4) Trouby tažené nebo po válcování tažené, které při tažení nabyly lesklého vzhledu, patří do saz. pol. 439a); naproti tomu do saz. pol. 439b) patří obroušené bezešvé trubky k výrobě jízdních kol, které často bývají olejem černěné a tím nabývají temného vzhledu.
(5) U trub a spojek trub saz. čís. 438—441 spojení se dřevem nevylučuje jejich zařadění do jmenovaných čísel.
(6) Varné trubky pouze z oceli patří do saz. čís. 439; jsou-li spojeny s měděnými hrdly, projednávají se podle saz. čís. 484.
- 2. (1) Trouby rozřezané pouze v kusy různé délky se projednávají jako trouby, kdežto dále opracované trouby, jednoduše zahrnuté nebo zpracované s jinými železnými součástkami projednávají se jen tenkrát podle saz. čís. 439, nejde-li pro toto zpracování o zboží čísla nebo položky s vyšší sazbou. Tak patří na př. do saz. čís. 552 úřezky trubek k stavbě jízdních kol zpracované se spojkami trub nebo zpracované navzájem v díly rámu jízdního kola.
(2) Dutá tělesa k vytápění železničních vozů atd., vyrobená z dílů trub, na obou koncích svařovaná, opatřená otvory, pak trouby Perkinsovy, t. j. ocelové trouby několik metrů dlouhé a asi 4 cm široké, svařované, pro parní pece pekařské projednávají se podle saz. čís. 538, trubkové hady, ploché nebo spirální, jakož i jejich soustavy podle saz. čís. 526, jiné soustavy trub jako součástky přístrojů destilačních, chladicích a varních rovněž podle saz. čís. 526, jiných strojů nebo přístrojů podle oněch čísel, do kterých tyto stroje a přístroje patří (viz 6. a 7. vysvětlivku ke třídě XL). Rovné nebo jen jednoduše zahnuté trouby ocelové přivádějící páru, teplou vodu, horký vzduch k vlastním přístrojům topným atd. odděleně postaveným, projednávají se jako trouby, i když se dovážejí s úplným zařízením topným atd.
(3) Viz též 10. a 12. všeobecnou vysvětlivku ke třídě XL.
Saz. čís. 440.
Trouby z desek a z plechu nýtované, letované nebo sdrápkované.
- 1. (1) Také u trub saz. čís. 440 nemají přidělané příruby vliv na zařadění.
(2) Do saz. pol. 440a)1 patří jen nýtované nebo sdrápkované kouřové trouby ke kamnům a kolena obvyklých rozměrů. Týmž způsobem zhotovené trouby z černého plechu většího průměru, jako na př. trouby, jichž se užívá jako komínů, větracích trub a pod., patří však právě tak jako všechny letované trouby z černého plechu do saz. pol. 440a)2.
(3) Trouby sdrápkované jsou trouby vyrobené ostrým zahnutím okrajů plechu ve směru podélném. Troubami letovanými — opakem k troubám svařovaným — rozumějí se trouby spojované pájkou ve směru podélném.
(4) U trub a spojek trub saz. čís. 438-441 spojení se dřevem nevylučuje jejich zařadění do jmenovaných čísel.
- 2. (1) O troubách tohoto čísla dále zpracovaných, které v daném případě mají povahu součástek strojů nebo přístrojů, použije se obdobně příslušných ustanovení u saz. čís. 439.
(2) Plechy k výrobě nábytku pouze trubkovitě sbalené, nenýtované, neletované, nesdrápkované neprojednávají se jako trubky, nýbrž jako plechové zboží saz. čís. 445.
Saz. čís. 441.
Spojky trub (fitinky) a příruby z kujného železa.
- 1. (1) Spojky trub (fitinky) tohoto čísla jsou fasonované kusy různého tvaru (prstencové, tvaru T nebo křížovité), které bývají někdy, zvláště jsou-li pro trouby většího průměru, vyráběny z ploché oceli kováním, zpravidla však jsou z temperované (kujné) litiny. Do tohoto čísla patří též spojky trub, do nichž ještě nejsou vřezány závity. Jako spojky trub z temperované litiny se projednávají též závěrky trub z temperované litiny se vřezaným závitem nebo bez něho a s krychlovým nástavcem k nasazení šroubového klíče.
(2) Spojky trub z kujného železa se zapuštěnými kohouty (ventily ze železa, též z litiny) projednávají se podle saz. čís. 441, se zapuštěnými železnými kohouty, spojenými s obecnými kovy, podle saz. čís. 484.
(3) U trub a spojek trub saz. čís. 438—441 spojení se dřevem nevylučuje jejich zařadění do jmenovaných čísel.
(4) Spojky trub jako součásti jízdních kol, saz. čís. 552.
- 2. Příruby jsou ploché, kruhovité kotouče z kujného železa, vypracované na vnitřním okraji často v trubkovitý nástavek; příruby se na trouby navaří nebo naletují anebo se na ně pouze navléknou a pak se spojování trub provede šroubovými svorníky, které se prostrčí otvory do přírub navrtanými. Přírubové kroužky bez vyvrtaných otvorů, též beze všeho dalšího opracování, patří rovněž do saz. čís. 441.
Saz. čís. 442.
Ocelové konstrukce (hotové v celku nebo jejich hotové součásti) z ocelových tyčí, z plechu nebo z desek, svařované, nýtované, sešroubované atd., též zhruba natřené.
(1) Sem patří ocelové stavební a mostní konstrukce, též spojené se dřevem nebo se železnou litinou, na př. takovéto mosty a mostová pole, krovy, viadukty, rozhledny, posuvné přístavní můstky, cvičné věže pro hasiče, těžné věže, schodiště a pod. z ploché, kruhové, čtvercové, úhlové nebo fasonované (tvarové) oceli, jakož i z ocelových plechů a desek.
(2) Jen menší takové konstrukce se dovážejí hotové zmontované, kdežto větší bývají rozloženy. Celní sazby tohoto čísla se použije též na sestavené hotové součásti takovýchto konstrukcí, které se dovážejí odděleně, jakož i na vrtané, děrami pro nýty nebo vřezanými závity opatřené, odměřené nosníky, desky, plechy, tyče a pruty z oceli, jichž se použije beze vší pochyby k takovým konstrukcím.
(3) Jsou-li jednotlivá místa konstrukcí opilována, obroušena nebo jinak obyčejně opracována, nemá to vliv na zařadění. Jsou-li však tyto konstrukce na převážné části nebo na celém povrchu obyčejně nebo jemně opracovány (vyjma hrubý nátěr), patří do saz. pol. 483b) nebo c). Konstrukce jen z plechu nebo z desek se však projednávají podle způsobu svého opracování jako plechové zboží saz. čís. 445.
(4) Konstrukce z nekujné litiny, saz. čís. 481.
Saz. čís. 443.
Železné sudy.
Sudy tohoto sazebního čísla, které jsou zevně surové nebo jen hrubě natřené, bývají často uvnitř pocínovány atd., a proto je třeba při celní prohlídce brát vždy zřetel také na tuto okolnost. U sudů saz. pol. 443a) není přípustné spojení se šroubením na zátkovém otvoru nebo s výpustnými kohouty atd. z obecných kovů nebo jiných obyčejných hmot. Mají-li takové spojení, patří do saz. pol. 443b), právě tak jako mají-li těsnění z jemných hmot; sudy s jinakým spojením ze hmot jemných, než je těsnění, patří podle poznámky k saz. čís. 484 až 486 do saz. čís. 485.
Saz. čís. 444.
Kotlářské zboží kované, lisované, svařované, nýtované, mimo zboží patřící do třídy XL.
(1) Sem patří: kotvové plavatky (boje), plynojemy, vodojemy a jiné otevřené nádržky a pod z kotlového plechu, pak kované otevřené velké kotle (tavicí kotle a pod.) atd.
(2) U kotlářského zboží saz. pol 444a) není přípustné spojení s obyčejnými hmotami. S tímto spojením patří toto zboží do saz. pol. 444b).
(3) Kotle a zboží kotlářské se dny, dvojitými dny nebo s vyložením z měděného plechu patří do saz. pol. 444b).
(4) Hotové zboží kotlářské dovážené rozložené projednává se jako zboží kotlářské.
(5) Jak se projednávají kotlové plechy a kotlová dna, viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 433.
(6) Parní kotle, cisterny, tanky a jiné uzavřené nádržky z kotlového plechu, jakož i ocelové láhve (bomby) na zkapalněné plyny, saz. čís. 526.
(7) Kované nebo lisované menší kotle z plechu pro domácí a kuchyňskou potřebu, saz. čís. 445.
Saz. čís. 445.
Plechové zboží výslovně nejmenované.
- 1. K výslovně nejmenovanému zboží plechovému saz. čís. 445 patří všechno zboží v jiných číslech nebo v jiných třídách výslovně nezařaděné nebo v nich nezahrnuté, zhotovené jen z plechu nebo z desek nebo z plechu ve spojeni se součástkami z nekujné litiny, temperované litiny nebo z oceli, má-li toto zboží ještě povahu zboží plechového. Povaha takového složeného zboží jako zboží plechového je dána zejména tím, že povrch zboží je větším dílem z plechu, při čemž nezáleží na tom, zda ve váze převládá plech nebo ostatní součástky z oceli nebo litin. U plechového zboží saz. pol. 445a) a b) je spojení se dřevem přípustné; plechové zboží spojené s jinými obyčejnými hmotami patří do saz. pol. 445c). Plechové zboží saz pol. 445a)—d) spojené s jemnými hmotami patří do saz. pol. 445e), všechno plechové zboží spojené s velmi jemnými hmotami nebo zlacené do saz. čís. 486.
- 2. (1) Do saz čís. 445 patří zvláště předměty pro domácí a kuchyňskou potřebu (jako kotle, hrnce, pánve, džbány, misky, talíře, šálky, poháry, vařiče, plechová síta, pokličky, sběračky, struhadla, konvice na vodu, na mléko a na petrolej, mlýnky na kávu a koření, kávovary, strouhací strojky na pečivo a pod., kbelíky, vědra, umyvadla, koupací vany, sprchové přístroje, svícny, lampy a jejich součástky, též lampová stínidla a reflektory, ruční svítilny, petrolejové vařiče, špikovačky, schránky na dopisy, schránky na klíče, krabice na čaj, na cukr atd.); dále blatníky k jízdním kolům, z černého plechu, hlazeného (dresovaného) nebo mořeného (dekapovaného) plechu, též na okraji přehnuté, avšak nevrtané ani jinak dále neopracované, bubny na pražení kávy (pražidla kávy), dveře svinovací, formy na cihly, formy na cukr (také naplňovací truhlíky k výrobě pravoúhlých hranolů cukru na kostkový cukr), hadice z plechových proužků spirálně do sebe zasahujících, též kaučukovými vlákny utěsněné, hřbílka (na koně atd.), hřebíky z vlnitého plechu (pravoúhlé, na jednom kraji přiostřené destičky z vlnitého plechu na spojování dřeva bez začepování a zakližování), chránítka na bedny (malé, uprostřed proražené plechové mističky, kterými se prorážejí hřebíky při zatloukání beden), kamna (pokojová, též plynová), kolečka s plechovou korbou, konve na dopravu mléka, konve přádelní a dna k nim, nádoby irigátorové (odděleně dovážené), nádoby na led (ledotvorné formy) k ledotvorným strojům, obaly (schránky, pouzdra, krabice atd. k zabalování zboží, též pro drobný prodej), obruče k jízdním kolům z černého plechu nebo mořeného (dekapovaného) plechu, nevrtané a jinak dále neopracované, okenice svinovací z vlnitého plechu silného 1˙5 mm nebo slabšího, pásky plechové spirálně zatáčené, připravené k výrobě spirálních trychtýřů pro secí stroje, pláště kamen, plíšky návlečkové (malé kousky plechu na jedné straně vroubkované, k obložení konců šněrovadel), plynoměry (plynové hodiny, také suché plynoměry, mechanické přístroje na měření spotřeby plynu), pouzdra hodinová, nikoli hodinková (bez číselníku, byť i jen namalovaného, bez otvorů pro ručičky a natahovací čípek a bez všelikých jiných součástek hodinových), přilby hasičské, rolničky, skřínky na razítka, sporáky, strojky na čištění nožů (s plechovým pláštěm), svorky plechové (krabicové svorky, na obou stranách vroubkované svorky k výrobě papírových krabic), svršky vozíkové z plechu pro výklopné, důlní a jiné ruční vozíky, škrabky na boty z páskové oceli, zvonkové misky z ocelového plechu k hodinám, ke zvonicím přístrojům atd., žlaby atd. Pro toto plechové zboží, zde jen na příklad uvedené, jakož i pro veškeré jiné výslovně nejmenované zboží plechové se užívá celních sazeb, stanovených podle rozlišovacích znaků sazebníkových uvedených pod a)—e) a se zřetelem na vysvětlivky k tomuto číslu.
(2) Plechové zboží pouze odrhnuté se projednává jako zboží z hlazeného (dresovaného) plechu podle saz. pol. 445b).
(3) Do saz pol. 445b) patří též zboží z mořeného (dekapovaného) plechu, do saz. pol. 445d) jak zboží z plechu vzorkovaného barvou nebo lisováním, tak i zboží z plechu moirovaného.
(4) Zboží z plechu černého, hlazeného (dresovaného) nebo mořeného (dekapovaného) s vyráženými (prolamovanými) vzorky, též hrubě natřené, projednává se podle saz. pol. 445c); do saz. pol. 445c) patří takovéto plechové zboží, i když bylo opracováno některým způsobem v této sazební položce uvedeným, do saz. pol. 445d) a e) však tenkrát, když bylo opracováno některým způsobem jmenovaným v těchto položkách.
- 3. Lžíce z hlazeného (dresovaného) plechu, i nepocínované atd., projednávají se podle saz. pol. 445c), ocelové tiskací desky, leštěné, se zakulacenými rohy a zkosenými okraji, jakož i ryté zboží plechové podle saz. pol. 445e). Trubkovitě sbalené nesnýtované, nesletované a nesdrápkované plechy k výrobě nábytku atd. projednávají se jako zboží plechové podle bližší povahy.
- 4. (1) Plechové zboží saz. pol. 445a) a b), spojené s uměleckou litinou nebo jinou jemnou litinou, projednávají se podle saz. pol. 482a) nebo b); u jiných sazebních položek tohoto čísla zůstává spojení s uměleckou litinou nebo jinou jemnou litinou bez povšimnutí. Na nepatrné spojení s ornamentovanou litinou se nehledí vůbec u větších předmětů, na př. u kamen, u koupacích van (ornamentované nohy z litiny).
(2) Viz též 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 484—486.
(3) Na zařadění nemá vliv podružné spojení s jinými hmotami, na př. mosazné knoflíky, zástrčky a dvířka u sporáků, mosazné závěrné šrouby u konví, mosazné knoflíky u pokliček, mosazné kohouty u koupacích van, mosazné kotoučky na zařízení k posunování knotu u lamp, kožená tlumítka zvuku u posuvných dveří, úzké obruby z niklovaného mosazného plechu u hasičských přilb, kaučuková vlákna jako těsnění spirálních hadic atd. Viz též § 7, odst. 4, písm. g) prov. nař. k c. z.
(4) Jsou-li plechová kamna a sporáky uvnitř vyloženy šamotem, ohnivzdornými cihlami, deskami a pod., nemá to rovněž význam pro zařadění.
(5) Dovážejí-li se výklopné, důlní a jiné ruční vozíky hotově sestavené, projednávají se oddělitelné podvozky zvlášť, a to podle saz. čís. 483, vozíkové korby z plechu podle saz. čís. 445.
- 5. (1) Kdy se projednávají přistřižené nebo jinak předpracované plechy a desky jako plechové zboží výslovně nejmenované, viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 433.
(2) O návěštních tabulích, plakátech, štítech a pod., které se projednávají podle saz. čís. 445, viz 8. vysvětlivku k saz. čís. 432.
- 6. Lisované nádobí plechové určené k pocínování nebo smaltování vyrábí se z plechu mořeného (dekapovaného); patří do saz. pol. 445b), i když není prosto opalu, což je jen následkem výrobního postupu (žíhání před každým opětovným lisováním).
- 7. (1) O plechovém zboží plátovaném mědí, slitinami mědi, niklem a hliníkem nebo též dvěma těmito kovy a slitinami (zboží dvojkovové a trojkovové) platí toto:
(2) Je-li plechové zboží jen na jedné straně plátováno a nedosahuje-li síla naplátovaného kovu jedné třetiny síly plechu, projednává se vždy podle saz. čís. 445.
(3) Naproti tomu plechové zboží na jedné straně plátované, u něhož kovový povlak dosahuje jedné třetiny síly plechu nebo ji převyšuje, pak veškeré na obou stranách plátované zboží plechové bez zřetele na sílu plátování projednává se podle kovového povlaku podle saz. čís. 517, 518 nebo 520 (u trojkovového zboží podle kovu, který převládá; jsou-li pochybnosti, podle kovu podléhajícího vyšší sazbě).
(4) O projednávání plechového zboží galvanicky povlečeného silnější vrstvou kovovou viz 2. a 3. vysvětlivku k bodu c) všeobecné poznámky 2 ke třídě XXXVIII.
(5) Plechové řetězy, saz. čís. 464 a 465.
(6) Drobné potřeby plechové, saz. čís. 468.
(7) Kování, jakož i ornamenty z plechu, lisované, vytepané, i plechové zboží takovými ornamenty vyzdobené, viz saz. čís. 472 nebo 474.
(8) Součástky zámků z plechu, saz. čís. 473.
(9) Nábytek z ocelového plechu, saz. čís. 476.
(10) Galanterní zboží a hračky z plechu, saz. čís. 480.
(11) Ráfky a blatníky k jízdním kolům, pocínované nebo vrtané atd., saz. čís. 552.
(12) Kladky o průměru větším než 155 mm (měřeno v žlábku), saz. třída XL.
- 8. K poznámce k saz. pol. 445a)—b). Rámy rozumíme nosiče tvaru „U“ lisované ze silného plechu k výrobě automobilových rámů. Hotové rámy patří do saz. čís. 553. Podmínky odběru předmětů uvedených v této poznámce stanoví KNV.
Saz. čís. 446.
Kolejnice všech profilů, též vrtané.
(1) Sem patří železniční kolejnice pro veškeré dráhy, i elektrické, jízdní kolejnice pro dráhy ozubnicové, jakož i kolejnice pro dráhy polní, lesní, důlní, na staveništích, v továrnách a pod., bez zřetele na profil (kolejnice se širokou patkou, stoličkové, žlábkové, úhlové atd.); pro zařadění je rozhodující pouze váha běžného metru. Jazyky nebo hrotnice (pro výhybky) patří též do saz. čís. 446. Ohýbané kolejnice (pro zatáčky) se projednávají stejně jako kolejnice rovné.
(2) Ozubnicové kolejnice, t. j. prostřední těžké, ozubené kolejnice v kolejích ozubnicových drah, do kterých zapadá ozubené kolo lokomotivy, pak kolejnice všech druhů spojené v celek z jízdních a vodicích kolejnic šroubovými svorníky, jakož i kolejnice sestavené v koleje (jařma) projednávají se podle saz. čís. 483.
(3) Hrubý nátěr na ochranu proti rezu nemá vliv na projednávání kolejnic.
Saz. čís. 447.
Předměty k upevňování kolejnic: spojky, klíny, kolejnicové hřeby, podložky, ustalovací kroužky atd. (mimo šrouby, šroubové svorníky a matice), železniční pražce, kolejové stoličky.
(1) Předměty k upevňování kolejnic saz. čís. 447 mohou být odrhnuty, vrtány, dírkovány nebo na jednotlivých místech zhruba předběžně opracovány, na př. pilníkem sráženy, také hrubě natřeny atd.
(2) Jinak obyčejně opracované předměty k upevňování kolejnic projednávají se podle bližší povahy, na př. podle saz. čís. 466, saz. pol. 481b) a 483b).
(3) Pro zařadění je bez významu, zda se předmětů k upevňování kolejnic upotřebí na vrchní stavbu hlavních nebo vedlejších drah, anebo na stavbu kolejí v dolech, v továrnách nebo na staveništích atd.
(4) Jako podložky se projednávají též tak zvané svěrky kolejnicové, t. j. podložky s hákovitými nástavky, které zčásti zasahují do ocelových pražců, zčásti objímají patku kolejnic.
Saz. čís. 448.
Železniční osy a železné součástky kol (náboje [hlavy], kolové obruče [tyres], kolové kotouče, kolové hvězdice), též soustruhované, broušené.
(1) Do saz. čís. 448 patří předměty v něm uvedené, i když se dovážejí zcela surové.
(2) Železničními osami se rozumějí osy pro lokomotivy a pro železniční vozidla všech druhů, jakož i osy podobného tvaru pro menší vozidla, která se pohybují na kolejnicích (jako ruční vozíky výklopné a pod.). Od náprav pro povozy silniční saz. čís. 451, na jejichž sedlech se kola pohybují volně, liší se železniční osy sestrojením, které dovoluje, že kola mohou být na ně pevně namontována. Na rozdíl od náprav pro silniční povozy, jež jsou s vozidlem spojeny pevně, železniční osy nejsou se železničními vozidly spojeny nehybně, nýbrž otáčejí se spolu s namontovanými koly.
(3) Kolové kotouče a kolové hvězdice jsou vnitřní součástky železničních kol, k jejichž dohotovení chybí ještě navlečení kolových obručí (bandáž). Kolové hvězdice pro lokomotivní kola hnací a lokomotivní kola nosná, jakož i kolové obruče k nim, patří rovněž do saz. čís. 448.
(4) Osy pro menší kola kolejnicová, které mají týž tvar jako nápravy pro silniční povozy, saz. čís. 451. Viz též 2. vysvětlivku k saz. čís. 451.
Saz. čís. 449.
Železniční kola a dvojkolí, hotová.
- 1. (1) Průměr, který je rozhodující pro zařadění železničních kol a železničních dvojkolí (t. j. párů kol navlečených na nápravu), měří se na jízdním věnci.
(2) Hotovými železničními koly a železničními dvojkolími saz. čís. 449 rozumějí se kola a dvojkolí k vozidlům železničním a k vozidlům pro dráhy pouliční saz. čís. 555 až 557, dále nosná kola pro lokomotivy a tendry, jakož i menší nosná kola s nákolkem pro výklopné vozíky na uhlí a pro jiné menší vozíky a přepravní prostředky pohybující se na kolejnicích, které nelze považovat za železniční vozidla. Takových vozíků a přepravních prostředků se užívá při přepravě na kolejích v báňských, hutních nebo továrních závodech, na drahách polních a lesních, na staveništích atd.
- 2. (1) Kolové hvězdice a kolové kotouče, na které jsou již navlečeny kolové obruče, považují se za hotová železniční kola nebo železniční dvojkolí, i když jízdní věnec není osoustruhován; železniční kola skořepová se však projednávají jako hotová železniční kola, je-li aspoň otvor pro osu a jízdní věnec osoustruhován. Skořepová kola surová, neopracovaná, nebo jen tu a tam opracovaná, se projednávají podle saz. čís. 448.
(2) Hotová kola hnací pro lokomotivy, jakož i kolové hvězdice k nim s navlečenými kolovými obručemi, saz. čís. 527.
Saz. čís. 450.
Výhybková zařízení, křížovky, posunovadla, výhybky, zařízení brzd, nárazníky a podobné těžké železniční hmotiny.
(1) Předměty patřící do saz. čís. 450 (z oceli nebo z litiny) jsou určeny zčásti pro vrchní stavbu železniční (také drah pouličních), zčásti k stavbě železničních vozů. K předmětům pro vrchní stavbu železniční se počítají výhybková zařízení, jako křížovky, srdcovky, výhybky, výměny, vysouvací stojany, ústřední stavědla kolejí, těžké návěštní přístroje zvonkové pro stanice a strážní domky a pod. (viz též saz. čís. 540); k předmětům k stavbě železničních vozů se počítají mechanická zařízení brzd, nárazníky s namontovanými pery, nárazníkové kotouče, nárazníkové koše (nárazníková pouzdra), brzdové špalíky, vozové spojky šroubové, vozové háky i s tažnými řetězy, vozové maznice a podobné těžké železniční hmotiny. Všechny tyto předměty se projednávají, jsou-li surové nebo jen odrhnuté, podle saz. pol. 450a); jsou-li jakkoli jinak obyčejně opracovány, vždy podle b).
(2) Vakuové (ssací) brzdy, saz. čís. 538.
(3) Odměřené dírkované nosníky k stavbě vozů, dále pohyblivé železniční závory, stojany na optická návěští, sestavené z plechu, desek a tyčí, saz. čís. 442.
(4) Kování k stavbě železničních vozů, saz. čís. 472.
Saz. čís. 451.
Nápravy, čepy náprav, zděře a zákolníky pro povozy silniční.
- 1. (1) Nápravy pro silniční vozidla mají dvě nápravová sedla, nápravové čepy pouze jedno; vždy dva kusy mohou být svařeny v jednu nápravu. Nápravové zděře slouží k vnitřnímu vyložení nábojového otvoru kol a pohybují se s nimi na sedlech náprav pevně spojených s povozem.
(2) Nápravové zákolníky jsou krátké železné zděře, které zabraňují sklouznutí kol s náprav. Za tím účelem mívají často uvnitř vřezané závity k našroubování na konce náprav, vždy však mají otvory k prostrčení svorníků k dalšímu zajištění kol.
- 2. Sedla obyčejných náprav a obyčejných čepů mají kuželovitý tvar a často poblíž konců vřezaný závit pro zákolníky. Obyčejné nápravové zděře jsou rovněž kuželovité. Sedla náprav olejových a poloolejových i nápravové zděře k nim jsou naopak vždy válcovité. Jsou-li sedla náprav olejových a poloolejových opracována, mají na nárazovém kotouči vždy vypracovanou okrouhlou ucpávací drážku; zděře náprav olejových a poloolejových mají vždy na vnějším konci uvnitř řezaný závit a na protilehlém konci vždy nádržku na olej nebo mazadlo; to vše u obyčejných náprav a nápravových zděří nebývá.
- 3. (1) Nápravy a jejich součástky, surové (bez rozdílu, zda jsou to obyčejné nápravy nebo jiné nápravy a jejich součástky), projednávají se podle saz. pol. 451a); nesmějí být opracovány jinak nežli pouze povrchně odrhnuty, aby byly zbaveny okují. Byly-li jinak opracovány, t. j. odrhnuty, dírkovány, vrtány, opatřeny vřezanými závity, pilovány, na povrchu zhruba ubrány, osoustruhovány, obroušeny, osmirkovány, natřeny, lakovány atd., patří do saz. pol. 451b), a to obyčejné nápravy a jejich součástky do položky b)1, olejové a poloolejové nápravy, nápravy patentní a jejich součástky, dále veškeré nápravy a součástky spojené se součástkami z jiných kovů obecných do položky b)2.
(2) Jednotlivé mosazné šrouby zůstávají u náprav bez povšimnutí; je-li tu ještě další spojem s obecnými kovy, jako u patentních náprav, které mají mosazné šrouby a šroubová pouzdra, jež jsou zároveň maznicemi, projednávají se podle saz. pol. 451b) 2.
(3) Olejové nápravy s našroubovanými zděřemi mívají často jemně leštěná sedla a ložiska, jež nejsou patrna zevně.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 452—460 (nástroje).
- 1. (1) K nástrojům saz. čís. 452—460 patří nejen nástroje k potřebě živnostenské a zemědělské, nýbrž i nástroje k strojnímu použití, jestliže se nedovážejí se stroji jako jejich jedno vybavení nebo nejsou na strojových součástech připevněny nebo nejsou výslovně vyloučeny z projednáváni jako nástroje třídy XXXVIII.
(2) Nástroje (bez zřetele na to, zda jsou z oceli, ocelové litiny, temperované litiny nebo nekujné litiny), které nejsou v saz. čís. 452—460 výslovně jmenovány (a také nejsou přikázány následujícími vysvětlivkami do určitého saz. čísla), projednávají se jako výslovně nejmenované nástroje podle saz. čís. 460.
(3) Nástroje, jako kladiva, vrtáky, dláta a pod., poháněné stlačeným vzduchem projednávají se jako jiné železné nástroje, nedosahuje-li váha kusu 20 kg. Váží-li taková zařízení 20 kg nebo více, projednávají se jako stroje saz. čís. 538 podle váhy kusu; při tom se však válec, který dostává stlačený vzduch z kompressoru postaveného na vzdálenejším místě a převádí jej na pracující nástroj, neprojednává jako motor.
- 2. (1) Železné nástroje saz. čís. 452—460, jakož i nástroje vysvětlivkami do těchto čísel zařaděné, projednávají se podle příslušných sazebních čísel nebo položek, i když jsou zcela surové, a to i tehdy, nejsou-li ještě odstraněny švy vzniklé při lití nebo lisování. Neprojednávají se však jako nástroje součásti jinde výslovně jmenované nebo zařaděné, jako na př. pružiny, svorníky, nýty, šrouby a pod., a takové části, kterých se používá i jinak než k nástrojům.
(2) Při projednávání částí takových nástrojů, které jsou podrobeny clu odstupňovanému podle váhy kusu, bere se za základ vyclení kusová váha dovezených částí, nelze-li z povahy těchto částí s určitostí stanovit váhu hotového nástroje (na př. u ramen kleští).
- 3. Kombinované nástroje, které jsou složeny ze dvou nebo z více nástrojů jmenovaných v saz. čís. 452 až 460, na př. kladiva zednická, dlaždičská, která místo nosem končí motykou, projednávají se podle nástroje podrobeného vyšší sazbě (tedy v tomto příkladě jako kladiva). Totéž platí pro soupravy nástrojů patřících podle jednotlivých kusů do různých sazebních čísel (položek), připevněné na lepence a pod., jakož i pro soupravy nástrojů náležejících do různých sazebních čísel (položek) a uložených v dutém držadle, se kterým se jich jednotlivě používá.
- 4. U nástrojů, pro které jsou v sazebníku celní sazby odstupňovány podle váhy kusu, je rozhodnou pouze váha železa; proto se váha držadel, násad a jiného výstroje ze dřeva nebo z jiných obyčejných hmot nezahrnuje do váhy kusu.
- 5. (1) Při zařaďování nástrojů zůstanou bez povšimnutí jednotlivá nepatrná pro výkon nástroje bezvýznamná leštěná místa, spojení s jednotlivými pery nebo s dřevěnými držadly, podružné součástky z obecných kovů, jako jednotlivé šrouby, svorky atd.
(2) Nástroje s namontovanými drahokamy, provádějícími pracovní výkon, jako průvlaky na drát, vrtáky, pily a pod. se projednávají jako příslušné nástroje.
- 6. (1) O projednávání nástrojů spojených s jinými hmotami viz též poznámku k saz. čís. 484 až 486.
(2) Hrubé nože a hrubé nůžky pro potřebu živnostenskou, zemědělskou nebo k strojnímu použití, saz. pol. 479b).
(3) Nástroje, hodící se jen za hračky, saz. čís. 480.
(4) Tesařské skoby, saz. čís. 461.
(5) Jemné nástroje kapesní, též v pouzdrech, saz. čís. 468.
(6) Nástroje strojové dovezené se stroji jako jedno vybavení nebo na strojích anebo strojových součástech namontované, třída XL nebo XLI.
(7) Měřicí nástroje pro živnostníky, čítajíc v to i přesná měřidla, saz. čís. 577.
(8) Chirurgické kleště, pilky, vrtáky a pod., saz. čís. 573.
Saz. čís. 452.
Kosy a srpy, též spojené se dřevem.
(1) Sem patří též zubaté srpy. Kosy a srpy s obtisknutými továrními značkami jsou na roveň postaveny těm, které jsou popsány písmem podle patrony.
(2) Kosíře (nože do řezaček), saz. pol. 479b).
Saz. čís. 453.
Těžké kovářské kleště, sochory, sochory vidlité (kozí nožky) a skalní vrtáky, též na ostří nebo na hraně broušené; duté skalní vrtáky.
(1) Těžkými kovářskými kleštěmi rozumějí se jenom velké hrubé kleště, těžší než 1 kg, jichž se užívá v hutích, dílnách kovářských a zámečnických a j., k přidržování výkovků a pod., též k držení menších železných kusů při vkládání do výhně, kterých však nelze užít k odštipování. Kovářské kleště mohou být též opatřeny zařízením potřebným k upevnění ramen.
(2) Skalní vrtáky jsou ocelové nástroje zpravidla tyčovité k vyvrtávání děr do skal. Pracovní část je různě dlátovitě přiostřena. Sem patří různé vrtáky dlátové (dlátovce), úderné, přibírací (přiběráky) atd., též vrtáky palicové. Rovněž sem patří jiné velké těžké skalní vrtáky bez šnekového závitu, s přiostřeným ostřím (dlátové vrtáky pro hlubinné vrtání), též se vřezanými závity na hrdle.
(3) Předměty saz. čís. 453 mohou být i povrchně odrhnuty, místy zhruba předpracovány nebo hrubě natřeny jen na ochranu proti rezu, nikoli však na povrchu dále opracovány. Přiostření ostří a hran pilníkem nebo vykováním je právě tak přípustné jako přiostření obroušením.
(4) Vyvrtání děr u kleští nebo vřezání závitů u skalních vrtáků, aby mohly být upevněny na soutyčí, nemá vliv na projednávání.
(5) Štípací kleště, saz. čís. 456.
(6) Kleště do ohně, saz. čís. 483.
Saz. čís. 454.
Nosáky, motyky a lopaty (také lžíce zednické), též spojené se dřevem.
- 1. (1) K nosákům (klínovcům) patří též takové, které mají na jednom konci široký kladivovitý nástavec, jímž se zatlouká štěrk pod pražce, aby slehlé kolejnice přišly do roviny. Horolezecké Špičáky (cepíny), Špičáky hasičské, saz. čís. 456.
(2) Jako motyky (motyčky ploché na polní práce, motyčky na řepu, motyčky zahradnické a pod.) a lopaty se projednávají také rýče, rýly, motyky na bahno, lžíce zednické (omítačky), dále lopatky na uhlí, rýpače kořenů (lopatkovité zahradnické nářadí) a vůbec lopatářské zboží nejrůznějšího tvaru, na př. škrabadla na shrnování silničního prachu, bláta nebo ledu, škrabadla hornická, škrabátka kominická a pod. Nečiní se rozdíl mezi lopatářským zbožím zhotoveným z plechu, oceli, kujné litiny nebo z nekujné litiny.
(3) Sem patří též dřevěné lopaty se železným střevícem, t. j. s kováním, které tvoří dolejší hlavní část lopaty.
(4) Ploché motyčky, které naproti pracovní špičce vybíhají v hrabky, projednávají se podle saz. čís. 455.
- 2. Do saz. pol. 454a) patří lopatářské zboží také tenkrát, když jsou jeho toulce, v nichž se upevňují násady, opatřeny potřebným počtem otvorů nebo když jsou toulce sletovány nebo zajištěny nýty; všechny předměty tohoto čísla se projednávají podle položky b), jestliže jsou více než obroušením nebo přiostřením na ostří nebo hraně obyčejně nebo jemně opracovány.
Saz. čís. 455.
Vidle na seno a hnůj a jiné hrubé vidle, hrábě a hrabky, též spojené se dřevem.
(1) Hrubými vidlemi rozumíme vidle na řepu, vidle k pecím a pod.
(2) K hrábím (zahradnické a zemědělské nářadí) patří též dřevěné hrábě se železnými zuby.
(3) Jako hrabky (dvojzubé polní nářadí) se projednávají též rýpače řepy, řepné hrabky, kopáče (na píci, hnůj atd.).
(4) Každé další obyčejné nebo jemné opracování předmětů zařaděných do saz. čís. 455, přesahující pouhé upravení špičky (t. j. pouhé obroušení, opilování a pod. nejkrajnějšího konce špičky) a pouhé dírkování toulců pro upevnění násady, má za následek jejich projednávání podle b).
Saz. čís. 456.
Kladiva, palice; sekery; kleště, mimo těžké kleště kovářské; kovadliny, kovadlinové babky, kovářské zápustky (tvárnice).
- 1. (1) Kladivy saz. čís. 456 se rozumějí ruční kladiva, která jsou podle svého účelu velmi různě utvářena. Sem patří jak těžká kladiva zvaná perlíky, pro kováře, zámečníky a pod., tak i lehká kladívka pro hodináře, zlatníky a pod., jakož i kladiva bosovací, sedlářská, mlátky, kladiva vytepávací, nýtovací, čalounická, ladičská kladívka atd.
(2) Parní kladiva (buchary), též jádra kladiv a kovadlin k nim, hutní kladiva (velmi těžká kladiva pro hutě a pod.), saz. třída XL.
(3) Jako palice (též paličky na štěrk) se projednávají též pěchovadla (pro dlaždiče a j.). Sem patří též dřevěné paličky na maso, na jejichž nárazné ploše jsou připevněny železné ryhované desky.
(4) Jako sekery (štípací a sekací nástroje) se projednávají též špičáky všech druhů (horolezecké, hasičské atd.) vyjma dvoustranné špičáky na kámen saz. čís. 460, jakož i ocelové klíny.
(5) Ke kleštím tohoto čísla patří všechny kleště nezařaděné do saz. čís. 453, jako kleště štípací, také pákové, kleště na trouby, štipce, kleště na drát (drátovky), kleště rozvodové, kleště přehybací, pincety (vyjma chirurgické) a pod. Sem patří též menší sklíčidla (na přidržování kusů při soustruhování), klíče na trouby, klíče šroubové (též universální šroubové klíče) a podobně utvářené klíče k otevírání a zavírání plynových nebo vodovodních kohoutků a pod.
(6) Skličidla se nesmějí zaměňovat s čelistmi závitnic saz. čís. 459, jež mají stoupající závit, kdežto skličidla mají na čelistech určených k upnutí opracovávaných kusů jen vruby souběžné se základní plochou a zcela nezpůsobilé k řezání závitů.
(7) Upínačky (upínací desky) a skličidla, váží-li kus více než 5 kg, saz. tř. XL.
(8) Kleštičky na nehty, saz. pol. 479e).
- 2. (1) Kovadliny jsou podložky různého tvaru podle svého účelu, na jejichž hořejší části (ocelové plošině) se opracovávají kovy kladivem.
(2) Sem patří též rohatiny, žlábkové kovadliny, ohýbací kovadliny, babky k naklepávání kos, obuvnické kovadliny (stojany a nožky na přibíjení).
(3) Kovadlinové babky jsou pomocné nástroje, které se nasazují do otvoru v kovadlině a jichž se používá pro určité kovářské práce, jako na př utínka k přesekávání žhavých tyčí.
(4) Kovářské zápustky jsou formy, s nimiž lze snáze železo vykovat v určitý tvar, kulatý, hranatý a pod.
(5) Zápustky jsou někdy jednoduché, jednodílné, jako na př. k vykovávání matek; obvykle jsou však ze dvou dílů, ze spodní a vrchní zápustky různého tvaru. Sem patří také děrovky, zápustkové desky, zápustkové babky, t. j. těžké pravoúhlé více nebo méně deskovité špalky, které jsou různotvárně prodírkovány a opatřeny na stranách prohloubenými, otevřenými formami nejrůznějšího průřezu.
(6) Kovadliny pro parní kladiva, saz. tř. XL.
- 3. Kladiva a kovadliny s leštěnými údernými plochami, i když jsou jinak jen surové, projednávají se podle saz. pol. 456b).
Saz. čís. 457.
Pilníky a rašple.
- 1. (1) Do saz. čís. 457 patří jen vysekané pilníky a rašple (velké a malé, též pilníky jehlovité), také jinak obyčejně nebo jemně opracované. Dřevěné rukojeti zůstanou při zařadění nepovšimnuty.
(2) Délkou seku se rozumí střední čára skutečně vysekané části.
(3) Jako pilníky se projednávají též železná brusidla na kosy a ocílky, též t. zv. brusiče nožů, skládající se z ocelových čepelí kosočtverečného průřezu s ostrými hranami a dřevěné rukojeti. Délkou tahu je vzdálenost od špičky k počátku rukojeti.
(4) Přirážka, která se vybírá podle bodu c) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII za leštěné nebo niklované pilníky a rašple, vypočítává se z oné celní sazby, která je stanovena pro příslušnou délku seku.
(5) Pilníčky na nehty, saz. čís. 468.
(6) O řeznických ocílkách s jemně vypracovanými rukojeťmi viz 7. vysvětlivku k saz. čís. 479.
- 2. (1) Nevysekanými tělesy pilníkovými, o nichž je zmínka v poznámce, rozumějí se jak kusy vykované ve tvar pilníku, skládající se ze dvou pilníkových těles ještě stopkou spojených, tak i pilníková tělesa již navzájem oddělená.
(2) Nevysekaná tělesa rašplí se projednávají rovněž podle ustanovení poznámky k saz. čís. 457.
Saz. čís. 458.
Pily a neozubené listy na pily, též úplně nebo částečně leštěné nebo niklované.
- 1. (1) K pilám saz. čís. 458 patří jak pily ruční (příčnice [pily tesařské neboli dvojručky a břichatky], rozmítačky, rozvrhovačky, tak zvané ocasky, pily sadařské nebo zahradnické, svlakovky, zářezky, žilkovky, děrovky, přiřezávačky, obloučnice, obsazovačky. úhlovnice, lupenky atd.), tak i pily pro strojovou potřebu (pásovky [pásové pily], kružní pily [cirkulárky], pily rámové, pily válcové atd.).
(2) Neozubenými listy na pily se rozumějí odměřené, přímočaře vyrovnané a zakalené ocelové listy, do nichž budou zuby teprve vyřezány, vyraženy, vypilovány atd., a to na př. v jeden kus sletované listy na pily pásové, listy na přiřezávačky, na těžké dvojručky, kruhovité listy na kružní pily atd.
(3) Zmíněné přímočaré vyrovnání listů na pily se pozná tím, že více kusů na sebe položených zcela k sobě přiléhá; u jednotlivých kusů se tato vlastnost pozná, postavíme-li na ně pravítko hranou, je-li hrana v každém směru přesně v dotyku s plochou listu. Znakem pro rozlišování neozubených listů na pily od jiných plechových pásů je také to, že se listy na pily dovážejí většinou baleny v bednách, bedněních nebo jinakých obalech, kdežto jiné pásy se zasílají nebalené nebo jenom svázané drátem nebo páskovým železem.
- 2. (1) Na výši celní sazby nemá vliv, jsou-li pily a neozubené listy na pily černé, lesklé, obroušené, do modra naběhlé atd., úplně nebo částečně leštěné nebo niklované, nebo jsou-li ruční pily smontovány s rámy, oblouky, rukojeťmi a pod. z obyčejných hmot.
(2) Lupenky, malé pilky na prolamovanou práci, jejichž délka obyčejně kolísá mezi 75—125 mm, šířka mezi 0˙8—2 mm a síla mezi 0˙25—0˙35 mm, patří do saz. pol. 458a), všechny ostatní pily a listy na pily do saz. pol. 458b).
- 3. (1) Jako pily se projednávají také poutka k pilám.
(2) Železné oblouky a železné rámy pro ruční pily, čítajíc v to rámy pro lupenky, projednávají se jako ostatní pily saz. pol. 458b).
(3) Dřevěné oblouky na pily (též na lupenky) a dřevěné rámy bez pil, také s kovovými napínacími a svorkovými šrouby nebo s napinadlem z provazů, jako dřevěné zboží.
(4) Pilovitý drát, zoubkovaný a nezoubkovaný, saz. čís. 434.
Saz. čís. 459.
Kruže (frézy), výstružníky (mimo výstružníky úhlové), závitníky a šroubové vrtáky, čelisti závitnic; šídla; všechny tyto nástroje též úplně nebo částečně leštěné nebo niklované.
- 1. (1) Kruže (frézy) jsou řezadla tvaru kotoučů, komolých kuželů, válců atd. s větším nebo menším počtem ostří, na obrábění kovů nebo dřeva na frézovacích strojích.
(2) Výstružníky jsou ocelové nástroje s ostrými hranami a užívá se jich k rozšiřování (vystruhování) děr v kovech.
(3) Závitníků se užívá ke vřezávání závitů do šroubových matic, čelistí závitnic ke vřezávání závitů do šroubových svorníků nebo šroubových vřeten. Sem patří též nože na závity (hřebenky).
(4) Šroubové vrtáky jsou nejužívanější vrtáky na kov, ale užívá se jich i na dřevo, tvrdou gumu a jiné hmoty. Mají tvar válce ukončeného špičkou se dvěma břity, skloněnými k sobě pod úhlem 116°; od nich vedou dvě šroubovitě vinuté drážky, kterými mohou odcházeti třísky z vrtu. Jako šroubové vrtáky se projednávají — a někdy i označují — také vrtáky na dřevo (nebozezy) zvané hadovce, podobně sestrojené s charakteristickým šroubovým vinutím.
(5) Šídly (půrky) se rozumějí rovné nebo zahnuté špičaté nástroje, jimiž se píchají dírky do kůže, dřeva a pod., rozšiřují vyvrtané díry atd. Průřez těchto nástrojů je kulatý, trojhranný nebo čtyřhranný.
- 2. (1) Podle saz. čís. 459 se projednávají také závitnice se vsazenými čelistmi závitnic nebo bez nich, také upevněné na kartonech nebo na jiných podložkách s celými soupravami řezadel, jakož i řezadla závitů různé konstrukce (též nejmenší řezadla závitů z ocelových lístků pro hodináře).
(2) Výstružníky úhlové, saz. čís. 460.
Saz. čís. 460.
Želízka do hoblíků a dláta, teslíky, výslovně nejmenované vrtáky, razidla, průbojnice a jiné nástroje výslovně nejmenované; všechny tyto nástroje též úplně nebo částečně leštěné nebo niklované.
- 1. (1) K želízkům do hoblíků patří jak jednoduchá, tak dvojitá želízka do hoblíků (klopky). Jako želízka do hoblíků se projednávají též hoblíková lůžka se vsazenými želízky. Hoblovací nože k hoblovacím strojům na kovy patří rovněž do saz. čís. 460.
(2) Hoblovací nože ke strojům na hoblování dýh a pod., též loupací nože na strojní loupání dýh, saz. pol. 479b).
(3) Dláta, též dláta vydutá, dláta plochá, jsou dlátovité nástroje na obrábění dřeva; teslíky (sekáče) s různě utvářeným ostřím slouží k obrábění kovů, kamene atd.
(4) Vyjma skalní vrtáky saz. čís. 453 a šroubové vrtáky saz. čís. 459 patří k vrtákům tohoto sazebního čísla veškeré vrtáky, jako na př. z vrtáků na dřevo (nebozezů) kančíky (nejobvyklejší nebozezy), lžičníky, středové vrtáky atd., z vrtáků na kovy na př. kopinaté vrtáky a tak zvané dělové vrtáky, z jiných vrtáků na př. skalní vrtáky se šnekovým závitem.
(5) Razidla (patrice) a průbojnice (matrice), jsou ocelové nástroje k probíjení, lisování nebo ražení kovového zboží atd., jejichž pracovní plochy pro vytvoření tvaru se navzájem doplňují (prohloubené proti vypouklým). Probíjení se děje obyčejně kladivem, lisování a ražení strojem. Sem patří také puncovní razidla (též vypalovadla), molety (ocelová razidla válcovitá), řezací razidla, prořezávací razidla (průbojnice k prorážení plechů a desek), probiječe, vyražeče, pak číslovací kladiva (číslovací paličky), skládající se z několika ocelových, vypouklými číslicemi opatřených kotoučů, které lze zvláštním mechanismem přemístiti, též číslice k nim a pod.
- 2. (1) Podle saz. čís. 460 se projednávají též železná hoblíková lůžka bez želízek, železné vrtací stojany (vrtací kolovrátky [vrtací kliky, náprsní kolovrátky], řehtačky, vřetena ke svidříkům atd.) bez vsazených nebozezů. Dřevěná lůžka hoblíková, jakož i dřevěné stojany vrtací, projednávají se jako zboží dřevěné.
(2) Razidla, průbojnice, puncovní razidla, číslovací kladiva atd., s vyrytými ornamenty, písmeny, číslicemi a pod. podrobeny jsou 50% celní přirážce.
(3) Razidla, průbojnice, prořezávací razidla, řezací razidla, do strojů nebo do strojových částí již vsazené nebo dovážené s úplnými stroji jako jejich jedno vybavení, neprojednávají se zvlášť, nýbrž podle saz. tř. XL.
(4) Pečetítka, též nerytá, saz. čís. 468.
- 3. (1) Výslovně nejmenovanými nástroji patřícími do saz. čís. 460 rozumějí se veškeré železné nástroje pro jakoukoli živnostenskou, řemeslnou nebo strojní potřebu, také nástroje sochařské, jestliže nejsou v saz. čís. 452 až 460 výslovně jmenovány nebo tam vysvětlivkami přikázány nebo nepatří-li jako hrubé nože a nůžky pro živnostenskou (také strojní) nebo zemědělskou potřebu do saz. pol. 479b).
(2) Do saz. čís. 460 patří na př.: babky nýtovací, dlabače, dláta čepovní, dláta koutní, dlátka pro pouzdraře, dmuchavky, hřebeny železné pro natěrače, hřebovky (pro kováře), kleště propichovací, kolečka a vidlice vroubkovací, kopistky (špatlíky), leštítka, nárazníky (pro zámečníky), odjimačky podešvové (pro obuvníky), okrajníky (želízka do svlakovníku), oškrty mlynářské (na zrnění žernovů), pájidla železná, pánvičky k napouštění (pro hodináře), pátradla, pemrlice (s rýhovanými údernými plochami pro kameníky), plantéry (hodinářský nástroj), pokosnice (pro truhláře), probíječky dírek (na šněrování a k upevnění kroužků), průvlaky na drát, rydla, sekáče na kámen, dvoustranné (pro kameníky), srdce unášecí k soustruhům (zařízení k upevnění kusů, obráběných na soustruhu), stahovačky (ke klížení), svěráky, také ruční svěrky a skřipce, Špičáky na kámen, dvoustranné (pro kameníky), šroubováky (na šrouby se zářezem), trny (vytahovací, válcovací, rozšiřovací) k výrobě trubek, úhelníky železné bez měrného dělení, utínáky, vidlice svěšovací, vijáky na pera (pro hodináře), vroubkovače (pro koželuhy), výstružníky úhlové, vytahovadla olova (malá válcová zařízení na válcování okenního olova), vytloukadla (na podpatky), záchytky (unašeče), zrnováky, zubáky, zubovačky a rozvodky (k upravení zubů pil), želízka na tmel, žlábkovače pro koláře atd.
Saz. čís. 461.
Hřebíky a drátěnky.
- 1. (1) Cvočky se rozumějí hřebíky k natloukáni do obuvi, a to jak hřebíky do podešví (t. zv. myší hlavičky, pifláky atd.), tak i hřebíky do podpatků a podpatkové nýtky (čtyřhranné bez hlaviček). Za cvoky se považují obuvnické cvoky (kulaté, špičaté ocelové hřebíky s kulatou plochou velmi tlustou hlavičkou) k upevňování kůže napjaté na kopytě atd., jakož i menší cvoky podobného tvaru do podpatků. Podkováky jsou dlouhé ploché hřebíky se silnými hlavičkami různého tvaru k upevňování podkovy na kopyto. Při projednávání všech těchto hřebíků podle saz. pol. 461a) se nerozlišuje, zda jsou kovány nebo sekány.
(2) Výslovně nejmenované sekané (strojem) hřebíky saz. pol. 461 a) sekají se z ocelových plechů a lisováním na stroji se zašpičatí a opatří hlavičkou. Sem patří cvočky flokovací (teksy) a cvočky podrážkové (channel nails), t. j. tenké z nejlepšího ocelového plechu sekané velmi špičaté hřebíčky, dlouhé 3 až 32 mm, s malými hlavičkami, jakých se užívá při strojové výrobě obuvi místo dřevěných obuvnických nýtků. Též mnohé jiné hřebíky, zvláště menší, vyrábějí se strojem z řezaných plechů, na př. hřebíky sedlářské a čalounické s plochými hlavičkami a ostrými špičkami. Hřebíky strojové se liší od hřebíků kovaných, patřících do saz. pol. 461c), vyrovnanějším a hladším vzhledem, kdežto dále neopracované hřebíky kované, i když jsou odrhnuty, mají vždy drsný vzhled.
(3) Všechny hřebíky saz. pol. 461a) mohou být též obyčejně opracovány, tedy také po dohotovení vyžíháním zabarveny modře, hnědě nebo černě, aniž se celně projednávají jinak.
- 2. (1) Do saz. pol. 461b) patří obyčejné drátěnky a drátěné skoby (skoby do stěn, do rámů atd.), též odrhnuté; jinak obyčejně opracované a s jinými hmotami nespojené patří do saz. pol. 461c)2.
(2) Drátěnky mají dřík v průřezu kruhovitý, kdežto hřebíky téměř vždy hranatý; obyčejné drátěnky jsou též lesklé již od výroby, čehož se u hřebíků docílí jen dodatečným odrhnutím, ale nikdy tak stejnoměrně.
- 3. (1) Mezi jiné hřebíky saz. pol. 461c) jsou zařaděny všechny kované nebo lité hřebíky, také skoby (skoby do stěn, do obrazů, skoby lodní a pod.), a to do saz. pol. 461c)1 všechny neopracované (surové) nebo jen odrhnuté, do saz. pol. 461c)2 všechny jinak obyčejně opracované, s jinými hmotami však nespojené.
(2) Podle saz. pol. 461c) se projednávají též skoby tesařské, zednické (skoby na lešení, na trámy), podkůvky (deskovité podkůvky) z temperované litiny s přilitými hřebíky, jakož i takové spojky na řemeny.
- 4. (1) Podle saz. pol. 461d) se projednávají všechny jakkoli jmenované hřebíky a drátěnky úplně nebo částečně pocínované, pozinkované, poolovené, poměděné, pomosazené, bronzované nebo jinak jemně opracované nebo s hlavičkami z jiných obyčejných hmot. Patří sem také všechny hřebíky čalounické s hlavičkami mosaznými, bronzovými, porcelánovými atd., jakož i s hlavičkami z oceli, ocelových plechů a pod., na něž byly hlavičky zvlášť — od výroby hřebíčků odděleným postupem — přidělány, na př. naletováním, drážkováním a pod.
(2) Hřebíky (čalounické a pod.) s hlavičkami z ornamentovaných kovů obecných, saz. čís. 485.
- 5. Za hřebíky a drátěnky velmi jemně opracované se vybírá celní přirážka k sazbě pol. 461 d).
- 6. (1) Jako hřebíky saz. čís. 461 se projednávají podle bližší povahy též kolíčky určené ke vsazení do přípravných strojů pro přádelny (do vlků trhacích, mykacích čechradel), jakož i jehly vochlovací (t. j. lesklé jehly, gills) k zasazení do vochlovacích hřebenů.
(2) Podle tohoto saz. čísla se projednávají také obyčejné vochle z hřebíků nebo drátěnek natlučených na rovnou dřevěnou desku. Avšak vochle na dřevěných podložkách s průřezem kruhové úseče, obklady snímacích válců, vochelné tyče a jehlové válce se projednávají jako součásti strojů podle saz. třídy XL.
(3) Viz též 5. odst. 13. všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XL.
(4) Kolejnicové hřeby (k upevňování železničních kolejnic na dřevěné pražce), saz. čís. 447.
(5) Napínací hřebíčky (hřebíčky k upevnění kreslicího papíru), hřebíky k napínání koberců, saz. čís. 468.
(6) Kolíčky k citerám a pianům, hřebíkovité, saz. čís. 461, svorníkovité, saz. čís. 462.
(7) Závlačky (také závlačkové hřebíky), t. j. zahnutý drát vybíhající ve dva rovnoběžné, zašpičatělé kolíčky (na př. k upevnění vodicích drátů na stěnu a pod.), saz. čís. 466.
(8) Hřebíky a drátěnky tohoto čísla, jsou-li úplně nebo částečně zlacené nebo stříbřené, saz. čís. 486.
(9) Hřebíky a drátěnky tohoto čísla, mají-li hlavičky z jemných hmot (na př. z ornamentované nebo niklované mosazi), saz. čís. 485. Viz též 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 514—520.
(10) Hřebíky a drátěnky tohoto čísla, mají-li hlavičky z velmi jemných hmot, saz. čís. 486.
Saz. čís. 462.
Šroubové matice a svorníky, bez závitu; nýty.
- 1. (1) Šroubové matice a svorníky, bez závitu saz. čís. 462 jsou polotovary na výrobu hotových šroubů, šroubových matic a svorníků se vřezanými závity, zařaděných do saz. čís. 463.
(2) Šroubové matice bez závitu jsou zpravidla čtvercové, šestiboké i víceboké ploché kusy větší nebo menší síly, které mají ve středu vyražený nebo vyvrtaný otvor, do něhož se později vřežou závity; nebo jsou to křídlové matice kotoučovitého nebo kuželovitého tvaru, nad jejichž hořejší plochu vyčnívají plochá křidélka k utahování nebo povolování šroubových závitů pouhou rukou, kdežto u šroubových matic zprvu uvedených se tato práce vykonává jen šroubovými klíči. Tvarové kusy na šroubové matice jsou buď kovány, lisovány nebo z fasonované oceli řezány.
(3) Svorníky bez závitu mají válcový dřík a plné hlavy, podobné šroubovým maticím, jsou-li určeny k výrobě šroubových svorníků; jsou-li však určeny k výrobě vlastních šroubů, mají hlavy kulové nebo ploché, jaké bývají u nýtů.
(4) Sem patří také ladicí kolíčky (ladicí hřeby), nesprávně také zvané pianovými šrouby k citerám, cymbálům a pianům, t. j. kulaté kolíčky k napínání strun, na hořejším konci provrtané a k nasazení ladicího klíče čtyrhranně utvářené, které k docílení drsného povrchu jsou na dolejší části šroubovitě pilovány anebo mají jemné, velmi mělce zařezávané spirály.
(5) Nýty jsou výrobky podobné svorníkům, obyčejně s kratším dříkem než stejně silné svorníky. Hlavy jejich, zvláště u větších nýtů, jsou kulové, kuželové, mnohdy také ploché, směrem ke dříku kuželovitě zúžené („zapuštěné“ hlavy). Užívá se jich k nýtování, t. j. ke spojení dírkovaných desek, plechů atd.; protilehlá hlava se utvoří hlavičkářem, lisem a pod.
- 2. Podstatnou okolností pro zařadění svorníků a nýtů je průměr dříku, pro zařadění šroubových matic průměr otvoru. Měřit je třeba u obou přesně v průměru; u svorníků a nýtů se nejlépe měří posuvným měřítkem, u matic přiložením milimetrové míry.
- 3. (1) Do saz. pol. 462a) patří podle trojího odstupňování průměru dříku jen neopracované (surové) svorníky bez závitu a neopracované (surové) nýty. Šroubové matice bez závitu patří k neopracovaným (surovým) tehdy, nejsou-li kromě vyvrtání středního otvoru jinak dále opracovány.
(2) Šroubové matice tohoto saz. čísla jinak obyčejně opracované, svorníky a nýty tohoto saz. čísla obyčejně opracované vůbec, jakož i všechny tyto předměty jemně opracované projednávají se podle saz. pol. 462b), a to podle průměru otvoru nebo průměru dříku; avšak u šroubových matic a svorníků jinak neopracovaných (surových) o průměru otvoru nebo dříku 14 mm a větším zůstane bez povšimnutí ofrézování nebo osoustuhování švů vzniklých při lisování na vnějších a vnitřních hranách matice, po příp. na hlavě.
(3) Za velmi jemné opracování se vypočítává celní přirážka vždy ze sazby pol. 462b).
(4) Nýty kotlové, na jejichž hlavy je navařen silný měděný plech, saz. čís. 484.
(5) Tvarové kusy šroubových matic z kujného železa, nedírkované, saz. čís. 483.
Saz. čís. 463.
Šrouby, šroubové matice a svorníky, se závitem.
- 1. (1) U šroubů jsou na větší části dříku vřezány nebo vyválcovány závity a v hlavách, jednak kulových, jednak plochých je zářez (drážka) pro šroubovák. Místo těchto hlav jsou u šroubů ručních připevněny na dřík kotoučky s ryhovaným okrajem, ruční kolečka a pod. U šroubů a šroubových svorníků se závit vyválcovaný posuzuje stejně jako závit řezaný.
(2) Ke šroubům se závitem saz. čís. 463 patří šrouby do podstavců, do ručnic, do dřeva, do nástrojů, šrouby špičaté, křížové, šrouby s okem, šrouby do varhan, šrouby do kol, šrouby do řemenů, šrouby s kroužkem, šrouby růžicové, šrouby k stavbě lodí, šrouby do zámků, šrouby obuvnické atd., jakož i šroubové hřebíky, šroubové skoby, velké i malé, zhotovené z kovaných nebo lisovaných ocelových svorníků nebo z drátu (drátěné šrouby, drátěné skoby šroubové).
(3) Šroubové hřebíky, šroubové skoby a šroubové skoby drátěné se podobají hřebíkům, skobám a drátěnkovým skobám až na to, že mají místo špičky vřezaný závit. Jako šroubové skoby se projednávají také nosiče isolátorů, opatřené na jednom konci závity k upevnění na telegrafní tyče, jakož i obrtlíky (dveřní a okenní) se vřezanými závity.
(4) Šroubové matice a svorníky (t. j. předměty vyznačené v saz. čís. 462) patří do saz. čís. 463, jsou-li již v otvorech šroubových matic a u svorníků na dolní části dříku vřezány závity.
(5) Matice z nekujné litiny, jen výjimečně se vyskytující, projednávají se jako matice ocelové.
- 2. (1) U šroubů a svorníků s vřezanými závity se zjišťuje průměr dříku na neřezané části nejbližší poslednímu závitu, u šroubových matic průměr otvoru na místě, kde zářez počíná, stejným způsobem, jak je stanoveno ve 2. vysvětlivce k saz. čís. 462.
(2) Šrouby, šroubové matice a svorníky pouze se závity, dále však neopracované, patří k neopracovaným (surovým) saz. pol. 463a)1-4, a to podle průměru dříku nebo otvoru.
(3) Do saz. pol. 463b) 1-4 patří šrouby, šroubové matice a svorníky podle průměru dříku nebo otvoru tenkrát, jsou-li na některé části svého povrchu, vřezanými závity neopatřeného, obyčejně nebo jemně opracovány. Zvláště sem patří všechny šrouby a svorníky, jakož i matice, které jsou na neřezaném dříku nebo hlavě (u šroubů) nebo na povrchu (u matic) zcela nebo částečně opilovány, osoustruhovány, obroušeny nebo jinak ohlazeny nebo po dohotovení žíháním zmodřeny, opalováním olejem do šeda, hněda, černa nebo jinak zabarveny, pocínovány, pozinkovány, po měděny nebo jinak obyčejně nebo jemně opracovány; avšak u šroubů, šroubových matic a svorníků jinak neopracovaných (surových) o průměru dříku nebo otvoru 14 mm a více zůstane nepovšimnuto ofrézování nebo osoustruhování švů vzniklých při lisování na vnějších hranách hlavy nebo matice.
(4) Základem pro výpočet celní přirážky za velmi jemně opracované šrouby, matice a svorníky jsou celní sazby položky 463b) 1-4.
- 3. (1) Projednávání podle saz. čís. 463 se omezuje pouze na šrouby, šroubové matice a svorníky se závity, jakož i na šroubové skoby atd. postavené jim na roveň v předcházejících vysvětlivkách, nevztahuje se však na jiné zboží se vřezanými závity nebo na zboží spojené se šrouby, svorníky nebo maticemi; toto zboží se projednává podle své jinaké sazební povahy jako obyčejně opracované, nejde-li o jiný způsob opracování.
(2) Patří tedy na př.: závěrky trub se závity do saz. čís. 441; šroubové zděře zátkové (k sudům a pod.) z kujné litiny do saz. čís. 483; ozuby do podkov se vřezaným závitem do saz. čís. 483; svory k nápravám silničních povozů a skoby šroubové k upevnění tlakových vzpruh na nápravy osobních vozů, obojí zakončené dvěma svorníky se závitem a opatřené maticemi, potom prstence na kosy (ploché, na jedné straně zesílené kroužky, jimiž prochází šroub) k upevnění kosy na kosiště, jako kování do saz. čís. 472.
Saz. čís. 464.
Řetězy, mimo řetězy lité a kloubové.
- 1. K řetězům saz. čís. 464 patří všechny kované ocelové řetězy článkové, pak všechny článkové řetězy z ocelového drátu nebo z ocelových plechů nebo z temperované litiny, na př. řetězy kotevní a lodní, nálední, ohlávkové, zarážkové (brzdové), vozové, spojovací řetězy k vozům železničním (neodměřené), článkové řetězy pro jeřáby, těžná zařízení a pro jinou potřebu strojní, řetízky k záclonám, ke kabelkám, k lampám, řetězy na psy, řetězy perlové nebo kuličkové atd. Nepatři sem řetězy lité (t. j. řetězy z nekujné litiny), řetězy kloubové a řetězy ozdobné.
- 2. Síla článku, která je pro zařadění řetězů do saz. pol. 464a), b) a c) především rozhodná, zjišťuje se u řetězů kovaných a drátěných měřidlem síly na nejkratší ose článků a nikoli snad na příčných spojkách (můstcích) upevněných v článcích, které u těžkých řetězů zabraňují zmotání řetězových článků. Střídají-li se v jednom řetězu silnější články se slabšími, je rozhodující pro zařadění síla článků slabších. U řetězů plechových a u řetězů z temperované litiny se považuje síla plechu, po případě síla temperované litiny, za sílu článku.
- 3. (1) Všechny řetězy saz. čís. 464 neopracované (surové), také odrhnuté nebo dehtované (asfaltované, smolou natřené), patří podle síly článků do saz. pol. 464a)1, b)1 nebo c)1, všechny řetězy opilované, obroušené, pocínované, pozinkované, poměděné, pomosazené, pokostované, okysličené, lakované nebo nějak jinak obyčejně nebo jemně opracované do saz. pol. 464a)2, b)2 nebo c)2.
(2) Základem pro výpočet celní přirážky za velmi jemně opracované řetězy jsou celní sazby položek 464a)2, b)2 nebo c)2.
(3) Při zařadění zůstávají nepovšimnuty háky, řetězové příčky, karabinky a pod., které jsou připevněny na jednom konci řetězu, aby se mohl na jiné předměty upevnit nebo aby se z něho mohla utvořit smyčka.
- 4. (1) Odměřené řetízky ozdobné (řetízky k hodinkám, řetízkové náramky, řetízkové náhrdelníky atd.) patří do saz. čís. 480. Neodměřené řetízky ozdobné (metrové zboží) se však projednávají podle saz. čís. 464.
(2) Plechové řetízky s vyráženými (proráženými) okrasami se považují, i když nejsou jinak dále opracovány, za jinak obyčejně opracované.
(3) Kloubové řetězy z plechu patří jako kloubové řetězy vůbec do saz. čís. 465.
(4) Plechové řetězy s lisovanými nebo vytepanými ornamenty, saz. čís. 474.
(5) Lité řetězy (z šedé litiny), saz. čís. 481.
(6) Odměřené řetězy, dovážené se stroji, k nimž patří, se projednávají se stroji podle saz. třídy XL.
Saz. čís. 465.
Řetězy kloubové, mimo řetězy k jízdním kolům, patřící do saz. čís. 552.
(1) Řetězy kloubové (deskové řetězy) se skládají z obdélníkových, na konci zakulacených, nebo z obloukovitých destiček, vyrážených z desek nebo z plechu, které mají nedaleko konců po dvou vyvrtaných dírkách, jimiž se spojuje více destiček svorníky nebo nýty v řetězové články, po příp. v řetězy. Kloubových řetězů se užívá nejčastěji u strojů, jako na př. u jeřábů, mykacích strojů atd. Od řetězů článkových saz. čís. 464 se liší tím, že jejich jednotlivé články s následujícími jsou pevně spojeny a mohou se pohybovati jen kolem svorníků, které je spojují.
(2) Podle saz. čís. 465 se projednávají též převodní řetězy z kruhové oceli řetězové, také s články, které lze rozebrat (jako u Ewardových hnacích řetězů).
(3) Dohotovené články k řetězům kloubovým, jakož i hotové svorníky a destičky pro kloubové řetězy se projednávají rovněž podle saz. čís. 465.
(4) U řetězů kloubových saz. čís. 465 je přípustné každé obyčejné nebo jemné opracování; za velmi jemně opracované se vybírá celní přirážka podle ustanovení bodu c) všeobecné poznámky 2 ke třídě XXXVIII.
(5) Sem patří také řetězy automobilové, t. j. kloubové řetězy vyrobené jako řetězy k jízdním kolům s průměrem svorníků (i se svorníkovým obalem) větším než 10 mm.
(6) Řetězy deskové po příp. dohotovené jejich části pro visuté mosty, saz. čís. 442.
(7) Destičky k řetězům kloubovým bez dírek pro svorníky, saz. čís. 433, po příp. saz. čís. 483.
(8) Odměřené řetězy, dovážené se stroji, k nimž patří, projednávají se s nimi podle třídy XL.
Saz. čís. 466.
Drátěné zboží výslovně nejmenované.
- 1. (1) Jako drátěné zboží výslovně nejmenované saz. čís. 466 se projednává veškeré zboží z ocelového drátu (též zploštěného, jmenovaného v 2. odstavci 1. vysvětlivky k saz čís. 434), které není výslovně zařaděno do jiných čísel sazebníku.
(2) Sem patří zejména tyto drátěné předměty: drátěné tkaniny a drátěná pletiva, jako na př. dna k sítům nejrůznější síly, k výrobě sít od nejhrubších důlních roztřiďovacích až k nejjemnějším mlýnským prosévačkám, drátěné mříže (drátěné ploty, sítě okenní, prohazovačky), drátěné žíněnky (vložky do postelí z drátěného pletiva namontovaného na dřevo nebo železo anebo ze žíněnkových per drátem propletených), drátěná lana (též s konopnou duší, t. j. s vložkami ze surových nebo dehtovaných konopných provazů nebo šňůr), ostnatý drát (t. j. drátěné prameny se železnými ostny, upevněnými v nich v pravidelných mezerách), kroužkové pletivo k leštění, drátěné kartáče k technickým účelům (na př. kartáče škrabací, též na parkety, drátěná drhla), košíky na příbory a na peníze, poklopy na potraviny, klece, psí obojky, kloubové kostry (karkasy), dřevěná nebo železná kolečka k dětským vozíkům s paprsky drátěnými, paprsky jízdních kol jen ze surového nebo obyčejně opracovaného drátu bez závitu, pasti na myši a na krtky, drátěná zapinadla pro šampaňské láhve (jako závěrky lahví po dobu uložení v kvasírnách), deštníkové a slunečníkové kostry (rozpinadla). Dále sem patří též jiné zboží drátěné, na př. háky na věšení klobouků a šatstva, klíče na konservy, kroužky do nozder, hrubé drátěné přezky a karabinky (t. j. z drátu silného nejméně 1˙5 mm, s jazýčkem nebo bez něho, váží-li 25 kusů nejméně 1 kg), prstencové běhounky ze zploštěného drátu (k prstencovým strojům přádacím a skacím) hroty mřížové z drátěných spirál, Jacquardovy jehly, podkůvky z plochého drátu, fasonovaný drát složitého tvaru k výrobě obvodů hodinových koleček, na něž se zavěšuji hodinová závaží na řetízcích atd. Podle saz. čís. 466 se projednává též zploštěný drát kroucený kolem své osy, jakož vůbec všechen drát upravený pro příští potřebu, na př. drát do spirál točený, ohnutý k upevňováni korkových zátek, drát připravený na řetězové články, přezky, čechrací háčky, upravené deštníkové a slunečníkové dráty určité délky (t. j. deštníkové a slunečníkové dráty přistřižené na určitou délku, mající na obou koncích vložku z kulatého drátu), pruty k deštníkům a slunečníkům s připěchovanými hlavičkami nebo s nalisovanými kloubky nebo s přidělanými vidlicemi a jiné drátěné součástky deštníků a slunečníků atd.; pak drát s vlisovanými ozdobami (vzorky).
(3) Drát pouze na kusy rozřezaný, vyrovnaný a drát toliko zvlněný se projednává jako drát podle své síly a podle svého zušlechtění. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 435.
- 2. (1) U zboží drátěného saz. čís. 466 nemá spojení se součástkami z jiného druhu železa (tyčového, plechu, litiny kujné nebo jiné atd.) potud vliv na zařadění, pokud tím takové zboží nepozbylo povahy zboží drátěného. Viz též 5. vysvětlivku.
(2) Při projednávání drátěného zboží nerozhoduje, zda bylo k jeho výrobě upotřebeno drátu nekaleného nebo kaleného, není-li tento drát podroben vyššímu clu podle saz. čís. 435.
(3) Do saz. pol. 466a) patří veškeré zboží drátěné z drátu surového (též žíhaného nebo lesklého nebo z drátu, který při tažení nabyl lehkého měděného nádechu), osmirkovaného, obroušeného, hrubě natřeného nebo jinak obyčejně opracovaného, a to:
- do saz. pol. 466a)1 všechno zboží zhotovené z drátu silného nejméně 1˙5 mm;
- do saz. pol. 466a)2 ono, které bylo zhotoveno z drátu slabšího.
(4) Střídají-li se u zboží drátěného silnější dráty se slabšími, rozhoduje o použití celní sazby drát slabší.
(5) Podle saz. pol. 466b) se projednává jen drátěné zboží výslovně nejmenované, jemně natřené, pocínované nebo pozinkované, a to bez zřetele na sílu drátu.
- 3. Mají-li drátěná lana konopné duše nebo jsou-li opředena hrubými vlákny nebo povlečena kaučukem, dehtovanými hrubými tkaninami nebo nebarvenou kůží nebo spojena s těmito hmotami, nemá to vliv na jejich projednávání podle saz. čís. 466.
- 4. (1) Výslovně nejmenované drátěné zboží poolovené, poměděné, pomosazené, lakované, bronzované nebo jinak jemně opracované (vyjma jemně natřené, pocínované nebo pozinkované, patřící do saz. pol. 466b)) patří do saz. pol. 466c). V téže položce výslovně jmenováno je také drátěné zboží leštěné nebo niklované.
(2) Za drátěné zboží saz. čís. 466 ryté, plátované mědí, slitinami mědi nebo hliníkem vypočítává se 50% celní přirážka vždy z celní sazby pol. 466c).
(3) Drát opředený vlákny přediv [též hedvábím (drát karkasový)], také na kloboukové kostry (karkasy) atd. zpracovaný, s tkaninami však nespojený, projednává se podle saz. pol. 466c).
- 5. (1) Spojení se dřevem nemá vliv na zařadění u prohazovaček, u pastí na myši a podobných pastí na zvěř a u klecí. O tom, kdy se drátěné zboží výslovně nejmenované, spojené s jinými hmotami — nehledíc k právě zmíněnému spojení se dřevem —, projednává podle saz. čís. 484—486 a kdy se drátěné zboží výslovně nejmenované, zlacené nebo stříbřené, projednává podle saz. čís. 486, viz poznámku k saz. čís. 484 až 486.
(2) O podružných součástech, jež nemají vliv na zařadění zboží, viz § 7, odst. 4, písm. g) prov. nař. k c. z.
(3) Jako hrubé přezky drátěné saz. čís. 466 se projednávají též hrubé přezky z temperované litiny nebo z oceli, váží-li 25 kusů nejméně 1 kg.
(4) Ženilky (housenkovitě vinuté) k účelům konfekčním s osnovou z tenoučkých drátů a s útkem z příze projednávají se jako zboží prýmkářské podle saz. tříd XXII—XXV.
(5) Dřevěná síta se dny z ocelového drátu, saz. čís. 277; s plechovými okraji (luby), saz. pol. 278a).
(6) Drátěné tkaniny propleteně osinkovou přízí, saz. pol 401e).
(7) Drátěné řetězy, saz. čís. 464.
(8) Mykací povlaky, tkalcovské paprsky atd., saz. čís. 467.
(9) Jehly, saz. čís. 468 a 469.
(10) Drátěné kartáče na vlasy, saz. čís. 276.
(11) Drobné potřeby drátěné, také jemnější přezky, saz. čís. 468.
(12) Drátěná pera, saz. čís. 471.
(13) Drátěné závorky, saz. čís. 472.
(14) Ocelový drát povlečený papírem, saz. čís. 484.
(15) Telegrafní drát (z ocelových drátů, jejichž uzlové spojení je ovinuto měděným drátem), saz. čís. 484.
(16) Paprsky jízdních kol, se závitem nebo z drátu jemně opracovaného, saz. čís. 552.
(17) Ocelové struny, saz. pol. 584b).
(18) Textilní stuhy s obrubami provlečenými drátem, saz. třída XXII—XXV.