Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku

(3) Korková moučka, korková drť, saz. čís. 363.

(4) Bylinný čaj, smíšený s pravým čajem nebo s jeho náhražkami, též označovaný za léčivo, saz. čís. 3.

(5) Bylinný čaj, smíšený s jinými látkami nebo označovaný za léčivo, saz. čís. 630; přípravky z mořské cibule (jako prostředek k hubení krys a myší), saz. čís. 630.

(6) Desky z rašeliny, saz. pol. 301a).

(7) Potpourri (vykuřovací prášek), saz. pol. 633a).

(8) Tyčinky z čepelatky prstnaté (Laminaria digitata), k chirurgickému použití, saz. pol. 361a).

(9) Semena (na př. jequiritová, provrtaná a zpracovaná na růžence a pod., saz. pol. 361a); navléknutá na šňůrky a tvořící náramky, náhrdelníky a podobné ozdoby, saz. pol. 362a).

(10) Směsi rozmělněných nebo jinak rozdrobených částí rostlin, s přísadou jiných látek i bez ní, označované jako dybytčí prášek (na př. k zvýšení užitkovosti nebo k zlepšení zdravotního stavu zvířat atd.), saz. čís. 630.

1. VIII. Dobytek jatečný a tažný.

   Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě VIII.

   1. 1. Zvířata této saz. třídy (též koně, osli, muli a mezci) zabitá se projednávají jako maso saz. čís. 117, i když jsou ještě v kůži a nevyvrhnuta (nevykolena).
   2. 2. (1) Zvířata uhynulá (též za dopravy) nesmějí být vpuštěna bez souhlasu příslušného veterinárního orgánu.

      (2) Dovolí-li se, aby se části mrtvých zvířat dále upotřebily (na př. když se veterinárně uzná, že nelze požívat masa zabitých vepřů, sádlo z nich však že je upotřebitelné k požívání nebo že maso a sádlo zabitých i uhynulých vepřů je Upotřebitelné k technickým účelům), projednají se tyto části podle své povahy.

   Vysvětlivky k saz. čís. 63—67.

   Saz. čís. 63 voli; saz. čís. 64 býci; saz. čís. 65 krávy; saz. čís. 66 mladý hovězí dobytek; saz. čís. 67 telata.

   1. 1. (1) Skot (hovězí dobytek) samičího pohlaví se považuje — bez jakéhokoli ohledu na váhu — za krávy saz. čís. 65, jestliže se již otelil anebo je očividně březí (stelný). Známkou oteleni je kruh, který se vytvořil na rozích po otelení silnějším vzrůstem rohoviny, vyvinutější vemeno i struky a vyměšování mléka.

      (2) Skot (hovězí dobytek) samičího pohlaví, jestliže se ještě neotelil nebo není-li očividně březí (stelný), se projednává, váží-li nejvýše 150 kg živé váhy, jako telata saz. čís. 67, váží-li přes 150 kg živé váhy, jako mladý skot (mladý hovězí dobytek) saz. čís. 66.

      (3) Nesouhlasí-li strana s názorem celního oddělení ONV o tom, že skot samičího pohlaví se již otelil anebo že je očividně březí, je strana povinna předložit celnímu oddělení ONV nález úředního veterináře.

   1. 2. (1) Skot (hovězí dobytek) samčího pohlaví, vykleštěný i nevykleštěný, se projednává, váží-li nejvýše 150 kg živé váhy, jako telata saz. čís. 67, váží-li přes 150 kg až do 400 kg živé váhy, jako mladý skot (mladý hovězí dobytek) saz. čís. 66.

      (2) Skot (hovězí dobytek) samčího pohlaví přes 400 kg živé váhy se projednává jako voli saz. čís. 63 nebo jako býci saz. čís. 64.

   Saz. čís. 69.

   Jehňata a kůzlata.

   Jako jehňata a kůzlata se projednávají jen zvířata nevážící více než 14 kg; váží-li více než 14 kg, saz. čís. 68.

   Saz. čís. 70.

   Vepřový dobytek.

   Sem patří jen domácí vepři; divocí vepři, saz. čís. 74.

   Saz. čís. 71.

   Koně.

   1. 1. (1) Za ssavé hříbě u klisny se považuje hříbě, jež má v každé čelisti teprve čtyři mléčné řezáky, po případě ještě krajní řezáky, pokud se však z dásní teprve prořezávají.

      (2) Za koně do dvou let se považují ti, kteří mají v horní a dolní čelisti pouze mléčné řezáky.

      (3) Narostly-li na místě jednoho nebo několika mléčných řezáků již řezáky trvalé, projednává se kůň jako by stáří dvou let překročil. Mléčné řezáky jsou menší než řezáky dospělého koně, bělejší, lopatkovité, se znatelným zúžením pod korunou u dásně (krček) a s podélnými rýhami na přední ploše.

      (4) Neotřené mléčné řezáky mají též oválné jamky na třecí ploše, jež mezi prvním až druhým rokem zmizí, t. j. otrou se; mléčné zuby stanou se tím malými, zakulacenými a mají pak třecí plochu rovnou.

      (5) Trvalé řezáky jsou značně širší, silnější a tlustší než mléčné zuby a nemají znatelný krček, což je zvláště nápadné, když vedle trvalých zubů jsou v čelistech ještě zuby mléčné Trvalé zuby mají na přední straně uprostřed podélnou rýhu a na třecí ploše, když právě vyrostly, hluboké oválné jamky.

   1. 2. Požaduje-li strana projednání koně podle saz. pol. 71b) nebo jako ssavé hříbě u klisny podle poznámky k saz. čís. 71, je celní oddělení ONV oprávněno žádat, aby předložila veterinární vysvědčení.
   2. 3. Při dovozu koní se projednávají postroje (uzdy, sedla, popruhy, pokrývky atd.) podle své povahy; ohlávky, provazy atd. se propustí beze cla.

1. IX. Jiná zvířata.

   Saz. čís. 73.

   Veškerá drůbež (mimo zvěř pernatou).

   (1) Sem patří všechna po domácku chovaná a k lidskému požívání způsobilá drůbež hrabavá a vodní, jestliže nepatří ke zvěři pernaté saz. čís. 74; jsou to zejména slepice (také kohouti, kuřata a kapouni), perličky, krocani, husy a kachny. Sem patří též holubi domácí. Divocí holubi, saz. čís. 74.

   (2) Zabitá drůbež špikovaná, rozkrájená čerstvá nebo solená, sušená, uzená, v láku (na př. husí prsa, husí játra a pod.), saz. čís. 117; jinak upravená nebo neprodyšně uzavřená, saz. čís. 128, po příp. 131.

   (3) Ptáci, kteří nejsou určeni k požívání, saz. čís. 77.

   Saz. čís. 74.

   Zvěř srstnatá a pernatá.

   1. 1. (1) Ke zvěři srstnaté a pernaté saz. čís. 74 patří všechna lovná zvířata, jež jsou určena k lidskému požívání, jako jeleni, srnci, kamzíci, mufloni, divocí vepři, zajíci, divocí králíci atd.; dále tetřevi, tetřívci, jeřábci, dropi, bažanti, koroptve, křepelky, divocí holubi, sluky, kvíčaly, divoké husy a kachny atd. Podle saz. čís. 74 se projednávají též králíci domácí.

      (2) Do saz. pol. 74b) patří též zvěř srstnatá a pernatá, vykuchaná, stažená, oškubaná a bez končetin.

   1. 2. Zvěř srstnatá a pernatá, špikovaná, čerstvá nebo solená, sušená, uzená, v láku, saz. čís. 117; jinak upravená nebo neprodyšně uzavřená, saz. čís. 128, po příp. 131 nebo 132.
   2. 3. (1) Lovná zvířata (ssavci i ptáci), jež nejsou určena k lidskému požívání, saz. čís. 77.

      (2) Konservy zvěřinové, saz. čís. 128, po příp. 131.

   Saz. čís. 75.

   Ryby, raci sladkovodní, pozemní hlemýždi, scampi, vesměs čerstvé.

   1. 1. Do saz. čís. 75 patří jen zvířata poživatelná. Jako ryby se projednává též rybí maso (čerstvé ryby rozkrájené a zbavené kůže), jedlé žáby (skokan zelený a hnědá americká žába bučivá nebo volská) a žabí stehýnka.
   2. 2. Jako čerstvé ryby se projednávají též ryby slabě solené, jen na krátkou dobu konservované, pouze hlavy a vnitřností zbavené, které se nehodí přímo k lidskému požívání.
   3. 3. Raci sladkovodní tohoto saz. čísla mohou být též vaření, nesmějí však být vyloupaní, dále upravení nebo neprodyšně uzavření.
   4. 4. Hlemýždi pozemní patří sem jen tehdy, když jsou čerství a v ulitách.
   5. 5. Jménem scampi (Nephros norvegicus) se označují norští humři (vyskytující se též ve Středozemním moři), kteří se vyznačují 15 až 20 cm dlouhými úzkými klepety; jiní mořští raci, saz. čís. 76.
   6. 6. (1) Nepoživatelná zvířata pro akvaria, na př. zlaté rybky, koljušky, žáby, rybniční hlemýždi atd., saz. čís. 77.

      (2) Rybí moučka, hodící se jen za hnojivo nebo ke krmení dobytka, viz 11. vysvětlivku k saz. čís. 652.

      (3) Rybí a korýšové konservy, saz. čís. 128, po příp. 131.

   1. 7. Násada úhoří (montée) se projedná podle poznámky za saz. čís. 75 beze cla jen tehdy, předloží-li dovozce s celní prohláškou osvědčení ministerstva zemědělství tohoto znění:
      

   Saz. čís. 76.

   Mořská zvířata lasturová nebo korýši (na př. ústřice, mořští raci, mořští pavouci, krabi), želvy, vesměs čerstvé, též uvařené, nikoli však vyloupané.

   1. 1. Do saz. čís. 76 patří též jiná jedlá zvířata lasturová než mořská, pak malí raci mořští (garnáti, krevety), vše též uvařené, nikoliv však vyloupané ani jinak dále upravené ani neprodyšně uzavřené.
   2. 2. (1) Nepoživatelná zvířata lasturová nebo korýši, živí skořepáči pro akvaria, též malé želvy 3 až 4 cm dlouhé, saz. čís. 77; nepoživatelná usušená zvířata lasturová nebo usušení korýši, jako lastury saz. čís. 139; garnáti sušení k hnojení, saz. čís. 652; scampi čerství, saz. čís. 75.

      (2) Konservy korýšové, saz. čís. 128, po příp. 131.

   Saz. čís. 77.

   Zvířata výslovně nejmenovaná.

   (1) Sem patří všechna domácí zvířata, jež nejsou v sazebníku výslovně jmenována; divoká a cizí zvířata pro zvěřince, zvířata pro akvaria a terraria, dále obojživelníci, pijavice, červi a pod. k farmaceutické potřebě, sušený hmyz pro sbírky, též v krabicích pod sklem a pod. Dále sem patří drobné zpěvné a jiné ptactvo zahradní, polní a lesní (na př. stehlíci, pěnkavy, červenky atd.).

   (2) Kantaridy (španělské mušky), saz. čís. 152.

   (3) Košenila (červec nopálový), saz. čís. 162.

1. X. Výrobky živočišné.

   Saz. čís. 78.

   Mléko a smetana.

   (1) Sem patří mléko, smetana, sbírané mléko, vše sladké nebo kyselé, podmáslí, syrovátka, jakož i ssedlé mléko (t. j. takové, v němž se zřetelně jeví tvarohové částice a syrovátka), pokud je v něm ještě všechna nebo téměř všechna syrovátka.

   (2) Jako smetana se projednává mléko hustoty 1˙02 při teplotě 15° C, zjištěné Soxhletovým hustoměrem. Při zjišťování, zda jde o smetanu nebo mléko, se postupuje takto: do dobře promíchané tekutiny se ponoří hustoměr (opatřený teploměrem) a odečte se z příslušných stupnic její hustota a teplota. Zjištěná hustota se přepočte podle dolejší korekční tabulky na hustotu při teplotě 15° C. Vykazuje-li tekutina hustotu takto zjištěnou nejvýše číslicí 1˙028, projedná se jako smetana. Domáhá-li se strana toho, aby tekutina, vykazující stupeň hustoty číslicí vyšší než 1˙020, nikoli však vyšší než 1˙028, byla projednána jako mléko, vezme celní oddělení ONV vzorky (aspoň po ⅟₄ l) a zašle je k přezkoušení příslušnému státnímu mlékařskému ústavu. Podle výsledku zkoušky se pak projedná tekutina buď jako smetana nebo jako mléko. Tekutiny vykazující hustotu číslicí vyšší než 1˙028 se projednají vždy jako mléko.

   (3) Ssedlé mléko, z něhož byla odlita syrovátka, saz. čís. 119; sterilisované, kondensované, peptonisované mléko, kumys (mléko kvašené přísadou kefíru), mandlové mléko, rostlinné mléko atd., saz. čís. 132, po příp. 131.

   Korekční tabulka k vysvětlivkám k saz. čís. 78.

   Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě VIII. Vysvětlivky k saz. čís. 63—67. Saz. čís. 63 voli; saz. čís. 64 býci; saz. čís. 65 krávy; saz. čís. 66 mladý hovězí dobytek; saz. čís. 67 telata. Saz. čís. 69. Jehňata a kůzlata. Saz. čís. 70. Vepřový dobytek. Saz. čís. 71. Koně. Saz. čís. 73. Veškerá drůbež (mimo zvěř pernatou). Saz. čís. 74. Zvěř srstnatá a pernatá. Saz. čís. 75. Ryby, raci sladkovodní, pozemní hlemýždi, scampi, vesměs čerstvé. Saz. čís. 76. Mořská zvířata lasturová nebo korýši (na př. ústřice, mořští raci, mořští pavouci, krabi), želvy, vesměs čerstvé, též uvařené, nikoli však vyloupané. Saz. čís. 77. Zvířata výslovně nejmenovaná. Saz. čís. 78. Mléko a smetana. Korekční tabulka k vysvětlivkám k saz. čís. 78.

   Stupně hustoty podle lakto- densi- metru	Teplota (stupně Celsia) podle laktodensimetru
   	5	6	7	8	9	10	11	12	13	14	15	16	17	18	19	20	21	22	23	24	25
   18	1˙0169	1˙0170	1˙0170	1˙0171	1˙0172	1˙0173	1˙0174	1˙0175	1˙0176	1˙0178	1˙0180	1˙0181	1˙0183	1˙0185	1˙0187	1˙0189	1˙0191	1˙0193	1˙0195	1˙0197	1˙0199
   19	1˙0179	1˙0180	1˙0181	1˙0181	1˙0182	1˙0183	1˙0184	1˙0185	1˙0186	1˙0188	1˙0190	1˙0191	1˙0193	1˙0195	1˙0197	1˙0199	1˙0201	1˙0203	1˙0205	1˙0207	1˙0209
   20	1˙0189	1˙0190	1˙0190	1˙0191	1˙0192	1˙0193	1˙0194	1˙0195	1˙0196	1˙0198	1˙0200	1˙0201	1˙0203	1˙0205	1˙0207	1˙0209	1˙0211	1˙0213	1˙0215	1˙0217	1˙0219
   21	1˙0198	1˙0199	1˙0200	1˙0201	1˙0202	1˙0203	1˙0204	1˙0205	1˙0206	1˙0208	1˙0210	1˙0212	1˙0214	1˙0216	1˙0218	1˙0220	1˙0222	1˙0224	1˙0226	1˙0228	1˙0230
   22	1˙0208	1˙0209	1˙0210	1˙0211	1˙0212	1˙0213	1˙0214	1˙0215	1˙0216	1˙0218	1˙0220	1˙0222	1˙0224	1˙0226	1˙0228	1˙0230	1˙0232	1˙0234	1˙0236	1˙0238	1˙0240
   23	1˙0218	1˙0219	1˙0220	1˙0221	1˙0222	1˙0223	1˙0224	1˙0225	1˙0226	1˙0228	1˙0230	1˙0232	1˙0234	1˙0236	1˙0238	1˙0240	1˙0242	1˙0244	1˙0246	1˙0248	1˙0250
   24	1˙0228	1˙0229	1˙0230	1˙0231	1˙0232	1˙0233	1˙0234	1˙0235	1˙0236	1˙0238	1˙0240	1˙0242	1˙0244	1˙0246	1˙0248	1˙0250	1˙0252	1˙0254	1˙0256	1˙0258	1˙0260
   25	1˙0237	1˙0238	1˙0239	1˙0240	1˙0241	1˙0242	1˙0243	1˙0245	1˙0246	1˙0248	1˙0250	1˙0252	1˙0254	1˙0256	1˙0258	1˙0260	1˙0262	1˙0264	1˙0266	1˙0268	1˙0270
   26	1˙0247	1˙0248	1˙0249	1˙0250	1˙0251	1˙0252	1˙0253	1˙0255	1˙0256	1˙0258	1˙0260	1˙0262	1˙0264	1˙0266	1˙0268	1˙0270	1˙0272	1˙0274	1˙0277	1˙0279	1˙0281
   27	1˙0257	1˙0258	1˙0259	1˙0260	1˙0261	1˙0262	1˙0263	1˙0265	1˙0266	1˙0268	1˙0270	1˙0272	1˙0274	1˙0276	1˙0278	1˙0280	1˙0282	1˙0284	1˙0288	1˙0289	1˙0291
   28	1˙0266	1˙0267	1˙0268	1˙0269	1˙0270	1˙0271	1˙0274	1˙0274	1˙0276	1˙0278	1˙0280	1˙0282	1˙0284	1˙0286	1˙0289	1˙0292	1˙0294	1˙0296	1˙0299
   29	1˙0275	1˙0276	1˙0277	1˙0278	1˙0279	1˙0281	1˙0282	1˙0284	1˙0286	1˙0288	1˙0290	1˙0292	1˙0294	1˙0296
   30	1˙0284	1˙0285	1˙0286	1˙0287	1˙0288	1˙0290

   Saz. čís. 79.

   Vejce drůbeží, též žloutek a bílek, tekutý.

   1. 1. Jako vejce drůbeží se projednávají všechna ptačí vejce ve skořápce, způsobilá k požívání, tudíž také na př. vejce čejčí, všechna čerstvá, chlazená, konservovaná vápennou vodou, po příp. jinými roztoky nebo povlaky, rovněž uvařená, také barvená nebo ozdobená obrázky, písmem (t. zv. velikonoční vajíčka, kraslice).
   2. 2. Tekutý žloutek a bílek, jakož i jejich směs, mohou být mražené nebo mohou obsahovat přísadu konservačních prostředků v množství postačujícím ke konservování, aniž je to vylučuje z projednání podle saz. pol. 79b).
   3. 3. (1) Sušené žloutky a bílky a všechny vaječné konservy (vejce a součásti vajec, nepatří-li do saz. čís. 79), k požívání, saz. čís 132; toto zboží, jakož i žloutek nebo bílek tekutý, v nádobách neprodyšně uzavřených, saz. čís. 131.

      (2) Sušený bílek technický (vaječný albumin technický), saz. čís. 612.

      (3) Drůbeží vejce vyfouknutá, saz. čís. 87.

   Saz. čís. 80.

   Med včelí a umělý.

   1. 1. (1) Sem patří včelí med (čištěný nebo nečištěný), též med vonný jako med růžový a pod., plástve medu, medová voda a med umělý, též v zaletovaných plechových obalech vážících nejméně 10 kg.

      (2) Jako med umělý se projednávají jen ony medové náhražky, jež jsou podobny přírodnímu medu svými vnějšími vlastnostmi (chutí, vůní atd.).

   1. 2. V jiných zaletovaných obalech plechových, jakož i v krabicích, sklenicích, lahvích atd. neprodyšně uzavřené, saz. čís. 131.
   2. 3. Med nebo umělý med smí být projednán zpravidla jen na základě dobrozdání zkušebny, jež zjistí, neobsahuje-li zboží přísadu umělého sladidla.
   3. 4. Med turecký, med sladový, saz. čís. 132; med léčivý, saz. čís. 630.

   Saz. čís. 81.

   Vosk živočišný.

   1. 1. (1) Nejdůležitější živočišné vosky saz. čís. 81 jsou vosk včelí, vosk čínský červcový, vosk šelakový a vorvanina, též lisovaná. Vysvětlení pojmu vosků, jejich základních vlastností a sazební příslušnost obsahuje 1. všeobecná vysvětlivka k saz. třídě XI.

      (2) Vosk včelí je barvy žlutavě bílé, nazelenalé, oranžové až i červené, typické voskové vůně a mastného lesku, avšak na omak není mastný. Dá se v ruce hnísti; ve vodě a v lihu se nerozpouští; úplně se rozpouští v etheru, chloroformu, benzenu.

      (3) K včelímu vosku přírodnímu patří souš, t. j. prázdné plástve zbavené medu a plodu, buď celé nebo v kusech nebo stlačené v koule, voštiny, t. j. zbytky po získání vosku ze souše, buď v kusech nebo stlačené ve voštinové koule, voskový kal, t. j. usazenina na dně kotle po vyvaření a čeření vylisovaného včelího vosku, zbytky voskových svíček a nakapaný vosk. Dluž a vyextrahované voštiny, viz 14. vysvětlivku k saz. čís. 652.

      (4) Čínský vosk červcový (bílý hmyzí vosk, t. zv. rostlinná vorvanina) podobá se vorvanině, je krystalický, tvrdý a lámavý, v etheru málo, v benzenu snadno rozpustný.

      (5) Vosk šelakový je směs vosku s pryskyřičnými látkami, získaná při výrobě šelaku; má žlutou až červenohnědou barvu a vůni upomínající na šelak, jež je po zahřátí zřejmější.

      (6) Vorvanina surová (spermaceti, cetaceum) je olejovitá tekutina, uložená v lebeční dutině, v páteři, jakož i v některých malých dutinách těla vorvaně; po smrti zvířete tuhne. Lisováním se z ní získá jednak tekutý vorvaninový (spermacetový) olej saz. čís. 91, jednak vorvanina lisovaná, pevná, sněhobílá krystalická látka, perleťového lesku, na omak mastná, kterou lze štípati v tenké šupiny. Vorvaniny se používá v lékařství, k výrobě svíček a apreturních prostředků. Rozpouští se snadno v horkém lihu, etheru, chloroformu. Po navlhčení lihem lze vorvaninu lisovanou rozetříti na prášek.

   1. 2. (1) Jako připravovaný vosk se projednává přírodní vosk bílený, barvený, v tabulkách nebo zhnětený v koule, jakož i umělé včelí plástve (buňkoví tě lisované základy pláství z vosku). Jako smíšený vosk pak směsi vosku s pryskyřicí, lojem, parafinem, ceresinem, bělobou, nerostnými látkami atd., jež jsou v obchodě pod různými názvy, jako vosk zahradnický, lepicí, tvárný (modelovací, plastilina, toncerat), pozlacovací, voskový tmel a pod.

      (2) Jako vosk upravený pro drobný prodej se projednává vosk v tyčinkách, destičkách atd., které se dovážejí v krabicích a pod. nebo jsou jednotlivě balené v papíru, upravené též jako hračky, dále vosk v krabicích a podobných obalech o váze nejvýše 1 kg.

      (3) Rostlinný vosk, saz. čís. 94. Směsi živočišných a rostlinných vosků, saz. pol. 94b).

      (4) Polimentt pro pozlačovače, saz. čís. 618. Zboží z tvárného vosku, saz. čís. 639.

   Saz. čís. 82.

   Houby rohovité.

   1. 1. (1) Všeliké houby rohovité v přírodním stavu, neupravené, neprané, se poznají podle toho, že jsou v nich pevně uzavřeny vápenité a křemencové ztvrdliny, kamírky, lastury atd., zejména na t. zv. kořenu, t. j. na oné části, kde houba vyrostla na mořském dně; tyto ztvrdliny a cizí tělíska se ucítí hmatem, zmáčkne-li se houba před tím namočená ve vodě.

      (2) Je přípustné očišťovat surové houby při jejich dobývání z moře od slizké hmoty proplachováním a lisováním nebo je zhruba ořezávat a konečně lisovat, aby byly způsobilé k dopravě.

   1. 2. (1) Koňské houby se odlišují od jiných hub svým hrubším složením a velkými póry.

      (2) Jako koňské houby se projednávají též honby zv. riff (přilbovitý druh hub, vyznačující se velkými póry na hřebenu). Koňské houby, jež byly vyprány nebo jež přiříznutím dostaly pravidelnější tvar, nebo byly dále jinak zpracovány, patří do saz. pol. 82a); liší se od bílených hub koňských patřících do saz. pol. 82b) tím, že jsou tmavší a že mají zpravidla na kořenu rezavě hnědé skvrny.

   1. 3. Houby, jež mají ještě vápenitý kořen a v těle kaménky a nejsou tudíž čištěné, lze vždy pokládat za nebílené. Význačnou známkou bílení je stejnoměrně světlá, hnědá nebo žlutá barva hub; u koňských hub se však nepřihlíží k tomu, že byly předběžně bíleny (bílení na břehu, mytí vápenným mlékem) nebo že byla částečně odstraněna tmavá skvrna u kořenu.
   2. 4. Jiné houby v přírodním stavu (viz 1. vysvětlivku) patří do saz. pol. 82a); jsou-li prané atd., dále zpracované nebo bílené, do saz. pol. 82b).
   3. 5. Odpadky hub mycích a koňských, saz. čís. 656; odřezky hub, hodící se k výrobě štětců a pod. na úpravu koží, se však projednávají podle saz. čís. 82. Impregnované odpadky hub k hubení krys, myší a pod., saz. čís. 630.

   Saz. čís. 83.

   Kožešiny a kůže, surové (mokré nebo suché, též solené nebo vápněné, avšak dále nezpracované).

   1. 1. Sem patří všechny kožešiny a kůže (též rybí kůže a ptačí s peřím) a jejich části, na př. krajiny, slabiny, krky, ohony, vazy, části hlav atd., pokud je lze podle dalších vysvětlivek považovat za surové.
   2. 2. (1) Za surové kožešiny a kůže tohoto saz. čísla se pokládají kůže a kožešiny se srstí, jež jsou čerstvé (zelené) nebo byly usušeny též po vetření vápenného mléka, roztoku kamence, soli nebo jiných konservujících látek (na př. přípravků rtuťových, jež dávají kožím intensivně žlutou barvu) nebo po máčení v těchto látkách, a jsou neohebné, rohovité, dílem i prosvítavé. Rovněž sem patří takové kůže a kožešiny se srstí, jež ve stavu čerstvém (mokrém) byly jen za účelem konservačním promnuty otrubami nebo otrubami a solí, pískem, sádrou atd. a potom usušeny, a nejsou tedy vláčné, i když nemají vysloveně ráz neohebný a rohovitý, z nichž však nebyly na straně k masu sňaty nožem části podkožního vaziva a svalstva; tak je tomu zejména u jemnějších druhů jehnětin (persiánu, ovce širokoocasé, širazu, polopersiánu a pod.), které přicházejí v tomto stavu do obchodu jako prvotní surovina.

      (2) Kožešiny a kůže pouze zbavené srsti, nečiněné (t. zv. holiny), též poltěnky se projednávají jako surové i tenkrát, dovážejí-li se v sudech mokré, solené nebo jinak konservované, aby se zabránilo jejich hnilobě.

      (3) Poločiněné kůže bez srsti, jež byly již částečně, nikoli však dokonale činěny, saz. čís. 328 až 337.

   1. 3. Kožešiny a kůže se srstí, jež byly promnuty otrubami nebo otrubami a solí, pískem, sádrou atd., i když jen za účelem konservačním, se považují za upravenou kožešinu saz. čís. 345 jen tehdy, když byly již na straně k masu odstraněny části podkožního vaziva a svalstva nebo jsou-li uvedené kožešiny vláčné, byť až po promnutí, třebaže nejsou na straně k masu ještě odstraněny části podkožního vaziva a svalstva.
   2. 4. Činěné kožešiny a kůže se zdají mnohdy ještě rohovité jako kožešiny a kůže surové, suché; mnou-li se však takové kožešiny a kůže, stanou se ohebnými a měkkými po příp. vláčnými, kdežto kožešiny a kůže surové se zpravidla lámou, zejména natáhnou-li se silně přes hranu stolu a pod.
   3. 5. Do saz. čís. 83 patří serony, t. j. obaly ze zámořských surových hovězích koží, jakož i měchy ze surových, zcela nezpracovaných koží zvířecích k dopravě oleje, vína atd. Pergamen a tak zvané surové kůže (přírodní useň, skopové holiny), saz. čís. 337.
   4. 6. Ohony kožešinové, rozstřižené za účelem konservování a na straně k masu pouze očištěné od lpícího tuku a pod., dále však neupravené, saz. čís. 83; barvené, saz. čís. 345.
   5. 7. (1) Ptačí kůže s peřím, surové, též solené nebo vápněné, saz. čís. 83; na vnitřní straně zpracované, saz. pol. 345b).

      (2) Ptačí kůže s peřím jako ozdoba z peří, čištěné, hrubě vycpané, pak části ptačí kůže s peřím (křídla, hlavy atd.), všechno pouze preparované proti molům, saz. čís. 85; pouze na vnitřní straně zpracované, saz. pol. 345b); hodící se přímo na ozdobu, saz. čís. 263.

      (3) Ptačí kůže s peřím patřící do saz. čís. 83 jsou rozříznuty na břichu a rozevřeny; jsou více méně rohovité, podle toho kolik tuku obsahuje kůže, a mají na vnitřní straně ještě místy ulpělé kousky masa, tuku a krve. Tím se liší od koží patřících do saz. pol. 345b), jež mají často na vnitřní straně zbytky otrub.

      (4) Podotýká se, že též u zpracovaných ptačích koží s peřím saz. pol. 345b) vyčnívají na vnitřní straně konce brků.

      (5) Viz též vysvětlivky k saz. čís. 85.

   Saz. čís. 84.

   Chlupy, vlasy a žíně, surové nebo upravené (a to vochlované, vyvařené, barvené nebo mořené, též kadeřené); štětiny.

   1. 1. (1) Sem patří žíně (vyjma žíně kroucené), chlupy hovězí, jezevčí a jiných zvířat, lidské vlasy atd., surové nebo upravené, pouze pro dopravu nebo úschovu kadeřené nebo spletené a jednoduše vázané (copy), pak štětiny a odpadky štětin.

      (2) U žíní určených ke tkaní se nepřihlíží k tomu, že byly na více místech svázány, aby nevypadávaly z tkaniny.

   1. 2. Kroucené žíně, saz. pol. 239a); copy a kadeře jako práce vlásenkářské, jakož i dresovaný krep, saz. čís. 265; o projednávání chlupů zvířecích jako vlny viz vysvětlivky k saz. čís. 220.
   2. 3. (1) Náhražky štětin ze zvířecích surovin (brků, odpadků kostice, odpadků rohu a pod.), 1. poznámka za saz. čís. 361.

      (2) Náhražky štětin z rostlinných vláken (vláken aloe, piasavy, siamské trávy a pod.), saz. čís. 61.

   Saz. čís. 85.

   Peří výslovně nejmenované (též peří drané, pápěrky a brky); péra ozdobná, neupravená.

   1. 1. (1) Jako peří tohoto saz. čísla se projednává: peří do peřin drané i nedrané, prachové peří, též kajčí prach; barvené peří, prachové peří a trhané části peří, k výrobě umělé kožešiny z peří; vše též balené v obchodě obvyklých pytlích z apretované bavlněné látky a v dalším vrchním pytli jutovém a pod.; brky, surové, oškrábané (zbavené tuku a vrchní pokožky), přiřezané, avšak mající tvar celých per, jakož i takové, jimž byla uříznuta dřeň a chmýří, dále neupravené, též barvené; kosinky (křídla ptačí) surové, bez spojení.

      (2) Dále sem patří kusy brků, nařezané na určitou délku, očištěné, jinak však dále neupravené. Takovéto brky s okrajem ohrnutým, saz. čís. 361, poznámka 1.

      (3) Brky tvaru psacích per, párátek a pod., saz pol. 361b)2.

      (4) Umělá tráva z ohoblovaných rohovitých, též barvených vrchních částí brků, saz. čís. 262.

      (5) Oprašovače z peří, obyčejné, v objímce ze surového dřeva, saz. pol. 275c).

   1. 2. (1) Jako ozdobná péra neupravená se projednávají za ozdobu z peří se hodící péra pštrosí, volavčí, supí, páví, marabu, drůbeží a pod., jakož i ptačí kůže s peřím, pak části takových koží s peřím (hlavy, krky, křídla atd.) na př. kolibříků, rajek a jiných cizokrajných ptáků, jakož i evropských ptáků, kteří mají peří pestře nebo matně zbarvené, i když jsou zhruba vycpány vatou, aby se nepomačkaly, a preparovány proti molům nebo polepeny na straně k masu papírem, aby bylo peří (zejména křídla) chráněno za dopravy; vše surové, čištěné, bílené, barvené, potištěné, nikoli však upravené do té míry, aby se toho dalo přímo použít za výzdobu, což lze poznat zejména z poměrně méně pečlivého zabalení pro dopravu.

      (2) Viz též vysvětlivky k saz. čís. 83 a 263.

   Saz. čís. 86.

   Měchýře a střeva, čerstvé, solené nebo sušené; blány zlatotepecké; střevové provazy.

   1. 1. (1) Sem patří zvířecí měchýře (vyjma vyzinu a jiné rybí měchýře, jichž se užívá k čeření) a střeva, též natažená nebo nařezaná, upravená k výrobě střevových strun; všechno čerstvé, solené nebo sušené.

      (2) Sem patří též zvířecí žaludky čerstvé, solené nebo sušené, vyjma hovězí a skopové žaludky čerstvé, solené nebo sušené a vyjma telecí žaludky čerstvé nebo solené, patřící do saz. čís. 117; sušené telecí žaludky patří však do saz. čís. 86.

      (3) Přípravky syřidlové, saz. pol. 108b)2 a saz. čís 622.

      (4) Blány zlatotepecké jsou zevní jemné blány slepého střeva hovězího dobytka, nepřiříznuté nebo bez určitého tvaru, též z dvojnásobných vrstev.

      (5) Sem patří dále střevové hadice ze sušených střev stmelených nebo sešitých, aby se docílilo větší délky.

      (6) Střevové provazy z hrubých střev, k soustruhům, brusným kolům a pod., se liší od silných strun saz pol. 584c) většími rozměry a hrubým zpracováním; jsou tudíž drsné, mají tmavou barvu a obyčejně též nepříjemně zapáchají.

   1. 2. (1) Vyzina (pravá a nepravá), saz. čís. 611.

      (2) Střevové struny, saz. pol. 584c); catgut, saz. pol. 584c), po příp. 630.

      (3) Blány zlatotepecké, upravené již pro zlatotepce, do tvaru čtyřúhelníka přistřižené, složené v balíčcích, jakož i jiné předměty z nich, podle toho k čemu jsou určeny, saz. pol. 344d) nebo saz. čís. 342.

   Saz. čís. 87.

   Živočišné výrobky výslovně nejmenované.

   (1) Sem patří na př. vycpaná zvířata pro sbírky a k účelům vyučovacím, též na destičkách, podstavcích nebo pod sklem atd., bezoarový kámen (nerostné útvary nalézající se v žaludku a ve střevech různých zvířat), sepiová kost (os sepiae, vápenatý štít sepie obecné), t. zv. vajíčka mravenčí, vajíčka hmyzu a pod., rybí šupiny, též v zaletovaných plechovkách, žluč zvířecí, čerstvá nebo sušená, drůbeží vejce vyfouknutá, hyraceum (hmota černohnědá, vonící jako bobří stroj, získaná z vysušené moče ssavce damana kapského [Hyrax capensis]), račí oči (račí kameny) celé nebo mleté, vajíčka bource morušového bez zřetele na to, v jakém obalu se dovážejí, tak zvaná střívka bource morušového (hedvábná střívka, rybí len), ostny ježka, dikobraza a jiných zvířat, surové.

   (2) Podle saz. čís. 87 se projednávají též rybí jikry čerstvé pro chovné účely, dále rybí jikry sušené nebo solené, jež se nehodí k požívání, nýbrž pouze ke hnojení nebo ke krmení ryb. Rovněž sem patří rybí jikry solené, jichž se používá k výrobě kaviárových náhražek; podmínkou projednávání takových jiker podle saz. čís. 87 je, aby byly nečištěné, t. j. aby na nich ještě lpěly částice rybích vnitřností. Rybí jikry čištěné, saz. čís. 123. Části rybího těla, pomíšené s nečištěnými rybími jikrami, saz. čís. 121.

   (3) Podle saz. čís. 87 se též projednávají kultury mikroorganismů (na př. Lofflerův myší bacil), dále předměty určené k vědeckým účelům (na př. mrtvá zvířata nebo jejich části, kostry, preparáty zvířat a různých orgánů [též lidských] atd.), konečně živočišné orgány čerstvé, též sušené nebo na hrubo drcené, jichž se zpravidla používá k výrobě organopreparátů, jestliže svou povahou nepatří do saz. čís. 117; jsou-li tyto orgány jinak upravené, viz vysvětlivky k saz. čís. 630. Očkovací látky atd., saz. čís. 630.

   (4) Vycpaná zvířata, zvířecí hlavy a pod. k účelům dekoračním, pro výklady atd., saz. čís. 342; zvířecí kůže vyplněné jen za účelem konservování se projednávají podle své povahy buď jako surová kůže saz. čís. 83 (neupravená péra ozdobná, saz. čís. 85) nebo jako kožešina saz. čís. 345.

   (5) Šedá ambra, bobří stroj, pižmo (mošus), cibet, saz. čís. 152; zvířecí suroviny soustružnické a řezbářské, saz. čís. 138—140; zvířecí látky ke hnojení, saz. čís. 652.

1. XI. Tuky, vyšší mastné kyseliny a látky podobné tukům.

   Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XI.

   1. 1. (1) Tuky jsou glyceridy vyšších mastných kyselin původu živočišného nebo rostlinného. Vyznačují se kluzkostí při omaku, jsou lehčí než voda a na papíře zanechávají průsvitnou mastnou skvrnu, nemizící ani po zahřátí.

      (2) Tuky jsou ve vodě nerozpustné, téměř všechny málo rozpustné v alkoholu, rozpouštějí se však v etheru, sirouhlíku a v nízko vroucím benzinu. Varem s vodnými alkalickými louhy, rychleji však s alkoholickými louhy se rozkládají (zmýdelňují), při čemž vzniká alkalická sůl mastných kyselin (mýdlo) a glycerin, jež obojí jsou ve vodě rozpustné. Nabudeme tudíž po zmýdelnění a po zředění vodou úplného roztoku. Na vzduchu tuky žluknou; přitom se uvolňují mastné kyseliny.

      (3) Jednotlivé druhy tuků se liší mezi sebou konsistencí. V obecné mluvě velmi pevné tuky se nazývají zpravidla loje, tuky střední konsistence sádla nebo másla, tuky tekuté jsou mastné oleje.

      (4) Tuky, jež jsou při 15° C tekuté, se považují za mastné oleje saz. třídy XII, ostatní jsou tuky saz. třídy XI. Naznačené zařazení se však nevztahuje na tuky ryb a jiných mořských zvířat; tyto tuky tudíž i ve stavu při 15° C tekutém zůstávají v saz. třídě XI.

      (5) Tukům jsou podobny vosky. Za ně se chemicky považují estery vyšších mastných kyselin s vyššími mastnými alkoholy; jsou pevné nebo tekuté. Dají se zmýdelnit podobně jako tuky, při čemž se vedle mastných kyselin uvolňují pevné vyšší mastné alkoholy, ve vodě nerozpustné, takže zplodiny zmýdelnění na rozdíl od tuků se nerozpouštějí ve vodě.

      (6) V obecné technické praxi se názvu vosk užívá jen pro vosky pevné. V tom smyslu jsou zařaděny vosky tekuté, obsažené výhradně v těle některých ssavců kytovitých, do saz. čís. 91 (na př. vorvaní olej a vorvaninový olej). Pevné vosky: tuk (vosk) z vlny, přečištěný, saz. čís. 99, surový nebo destilovaný, saz. čís. 101, ostatní živočišné vosky, saz. čís. 81, vosky rostlinné, saz. čís. 94.

      (7) Do saz. třídy XI se zařazují dále vyšší mastné kyseliny, obvyklé zplodiny štěpení tuků nebo vosků. Jiné zplodiny tohoto štěpení jsou glycerin saz. čís. 604 a vyšší mastné alkoholy saz. čís. 622.

      (8) Zvláštním zbožím saz. třídy XI jsou tuhé uhlovodíky zvané též minerální tuky: parafin, ceresin a vaselina, pak hotové výrobky degras a kolomaz.

   1. 2. (1) Aby bylo možno zjistit skupenství tuků, vyjmou se ze zásilek tuků dobře promíšených vzorky trubkou, vnořenou otvorem pro zátku až ke dnu sudu. Vzorek se odebere za přítomnosti strany a ve srozumění s ní. U větších zásilek je třeba odebrat více vzorků z různých sudů naznačeným způsobem a potom je společně roztavit, promísit a tak spojit v jeden průměrný vzorek.

      (2) K provedení vlastní zkoušky se dá asi 50 g tuku do kádinky, do níž se pak doprostřed vnoří teploměr. Postavením kádinky do vody — podle potřeby studenější nebo teplejší — uvede se vzorek na předepsanou teplotu 15°C. Jakmile bylo této teploty dosaženo, pozorujeme, zda možno tuk přelít do jiné nádoby či nikoli. V prvém případě, když tedy tuk se jeví ještě tekutým, nutno zkoušku opakovat tak, že se zkoušený vzorek v kádince postaví do studené vody nebo ledu a za častého míchání zchladí na teplotu nejméně 10° C. Teprve nyní se dá kádinka do vody o teplotě 15° C a při této teplotě se v ní ponechá několik hodin, aniž se promíchává. Je-li tuk i potom ještě tak tekutý, že jej lze vylít, pokládá se za tekutý tuk saz. třídy XII.

   1. 3. Tuky a mastné oleje, zplodiny jejich štěpení saz. třídy XI a degras, s obsahem minerálního oleje po případě parafinu, ceresinu nebo vaseliny, se projednávají, jsou-li pevné nebo mají-li máslovitou konsistenci, podle saz. čís. 96, 98 až 100, jinak jako minerální olej saz. třídy XXI. Zpravidla lze přítomnost minerálního oleje poznat podle zápachu, unikajícího z malého vzorku při jeho zahřívání. Podklady mastí, saz. čís. 630.
   2. 4. Vzbudí-li povaha zboží pochybnost o tom, zda zboží patří do saz. třídy XI, nebo pochybnost o jeho zařadění uvnitř této třídy, nutno si vyžádat posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
   3. 5. (1) Zbytky po čištění a zpracování tuků a mastných olejů, jež vedle tuku (mastného oleje) obsahují značné množství hmot použitých k čištění, nejsou-li při 15° C tekuté, nutno projednávat podle saz. čís. 101. Strana může žádat, aby takové zboží bylo projednáno podle obsahu tuku (mastného oleje), jejž zjistí na její útraty příslušný chemicko-technický ústav finanční správy.

      (2) Tyto zbytky mohou být projednávány s celní výhodou podle poznámky k saz. čís. 101 jenom tehdy, neobsahují-li více než 40% tuků (mastných olejů). Povolení k jejich dovozu vydává KNV.

   1. 6. (1) Jako tuky saz. třídy XI se projednávají i ztužené tuky a ztužené mastné oleje. Připravují se hydrogenací mastných olejů, rybích tuků a jiných tuků o nízkém bodu tání. Jsou bezvodé, při tavení tudíž neprskají; bod tání leží podle druhu použité suroviny a stupně ztužení asi mezi 30 až 80° C. Do obchodu přicházejí pod různými jmény, jako: tvrzené, hydrogenované, hydrované tuky a oleje, umělý lůj, talgol, linol, olinit, candelite a pod.

      (2) Nečištěné ztužené tuky a mastné oleje jsou bílé s nádechem šedivým, žlutým nebo slabě červeným; mají zpravidla osobitou aromatickou vůni; jsou-li zkaženy, páchnou jako zkažené tuky přírodní. Užívá se jich podobně jako přírodních tuhých tuků k výrobě mýdla, svíček a pod.

      (3) Čištěné ztužené tuky a mastné oleje jsou obyčejně bílé, vždy bez chuti a zápachu. Užívá se jich k výrobě umělých jedlých tuků.

      (4) Čištěné ztužené tuky (též rybí, velrybí a tulení) a mastné oleje, saz. čís. 90, nečištěné, saz. čís. 101.

   Saz. čís. 88, 89 a 90.

   Máslo přírodní, čerstvé nebo solené, též přepouštěné. Vepřové a husí sádlo, syrové i vyškvařené. Umělé tuky jedlé.

   1. 1. K přírodnímu máslu saz. čís 88 patří jen výrobek z mléka nebo smetany, i solený, též přepouštěný.
   2. 2. (1) Do saz. pol. 89a) patří vepřový tuk syrový, obsažený jak mezi vnitřnostmi vepřů (sádlo plsní a sádlo střevní), tak i uložený v jejich podkožním pletivu či vepřová slanina, též masem prorostlá, nasolená (i uložená v konservující soli), paprikovaná, dále husí sádlo syrové.

      (2) Sádlem saz. pol. 89b) se rozumí vepřový tuk vyškvařený, též lisovaný za vyšších teplot tak, že obsahuje všechny normální podíly sádla, vepřová slanina uzená, vařená a husí sádlo vyškvařené.

      (3) Jedlé tuky, které se svou povahou podobají vepřovému a husímu sádlu, projednávají se, jde-li o živočišné tuky přírodní, podle saz. čís 89 (na př. sádlo kachní), jde-li o tuky umělé, podle saz. čís. 90 (na př umělé sádlo).

      (4) Lisováním vepřového sádla při nízké teplotě získaný pevný podíl, t. j. sádlový stearin (lard stearin), saz. čís. 90, tekutý podíl, t. j. sádlový olej (lard oil), saz. čís. 103.

   1. 3. (1) Do saz čís. 90 patří podle 1. poznámky k tomuto saz. číslu jedlý lůj, syrový i vyškvařený (tavený), t. j. čerstvý, jadrný zvířecí lůj, příjemné chuti a vůně, čímž se liší od technických lojů saz. čís 92, zpravidla žluklých.

      (2) Dále sem patří premier jus, t. j. krystalicky ztuhlý tuk, získaný tavením jadrného hovězího loje při 55 až 65° C, jakož i oleomargarin, odtékající při lisování premier jus při 25 až 35° C, mající za teploty 15° C máslovitou konsistenci; zbylý pevný podíl lisovaný lůj (oleostearin), saz. čís. 92.

      (3) Sem patří též veškeré výslovně nejmenované jedlé tuky a jejich směsi, jako:

      1. a) čištěný olej z kokosových ořechů a čištěný olej z palmových jader, tuhé tuky bez vůně a chuti, nezapáchající ani při zahřátí po volných mastných kyselinách. Dovážejí se v sudech nebo v originálním balení pod různými jmény;
      2. b) všechny směsi jedlých tuků s živočišnými i rostlinnými oleji, při 15° C tuhé, způsobilé k lidskému požívání, na př. směs bavlníkového oleje s lojem anebo s oleomargarinem, olej z kokosových ořechů s přísadou sádlového oleje a pod.;
      3. c) margarin, t. j. výrobek podobný máslu ze směsi živočišných nebo rostlinných tuků a olejů s přísadou slabě kyselého mléka, žloutku, barviva, máselného aroma a pod., nebo bez ní, jakož i přepouštěný margarin, náhražka přepouštěného másla, vyrobený přepouštěním hotového margarinu a pozvolným chladnutím s přísadou látek, dodávajících mu chuti a vůně;
      4. d) umělé sádlo, t. j. výrobky podobné sádlu, jejichž obsah tuku není výlučně sádlem;
      5. e) umělé pokrmové tuky jiné než v tomto odstavci jmenované;
      6. f) bavlníkový (kotonový) stearin, t. j. pevný podíl bavlníkového oleje. Vyplývá-li z povahy zboží, že ho nelze použít jako jedlého tuku, projednává se podle saz. čís. 101. Mastné kyseliny bavlníkového oleje (stearová kyselina z bavlníkového oleje), dodávané někdy do obchodu též pod názvem „bavlníkový stearin“, saz. čís. 95 nebo 97;
      7. g) čištěné ztužené tuky a mastné oleje, viz 6. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XI.

      (4) Konečně sem patří zbytky po škvaření jedlých tuků, na př. škvarky z vepřového sádla, pokud jsou způsobilé k lidskému požívání.

      (5) Zbytky po škvaření loje, pak zbytky po škvaření jiných zvířecích tuků, jež jsou tak zkažené nebo žluklé, že jsou i bez denaturace nezpůsobilé k lidskému požívání, saz. čís. 92.

      (6) Kakaové máslo, saz. čís 125.

   1. 4. Stanovit povahu a množství denaturačních prostředků, jichž nutno použít k denaturaci jedlých tuků, aby mohly být projednány podle 2. poznámky k saz. čís. 9.0, jakož i určit podmínky, za kterých se denaturace dovoluje, je vyhrazeno v jednotlivých případech rozhodnutí ministerstva financí.
   2. 5. Povolení k odběru zboží jmenovaného ve 3. poznámce k saz. čís 90 s celní výhodou udílí ministerstvo financí za přiměřených kontrolních opatření.

   Saz. čís. 91.

   Tuk rybí, velrybí a tulení.

   (1) Rybím, velrybím a tulením tukem rozumějí se tekuté tuky a oleje z ryb, velryb, tuleňů a podobných mořských zvířat, zvané též trány. Tyto tuky a oleje, používané k technickým účelům, mají osobitý, od obyčejných tuků odlišný, velmi nepříjemný zápach a žlutou až temně hnědou barvu. Jen výrobky používané k účelům lékařským bývají bezbarvé a často také bez zápachu.

   (2) Sem patří též olej vorvaní, obsažený v tukových vrstvách pod kůží vorvaně, olej vorvaninový (spermacetový), bezbarvá a nezapáchající součást tuku, resp. vosku, obsaženého v lebeční dutině vorvaně, a jaterní tuk, jenž se získává z jater žraloka, tresky a podobných ryb, i ve stavu čistém; čistý tuk jaterní v malých lahvích, obsahu menšího než 1 litr, nebo je-li označen jako léčivo, jakož i jaterní tuk s přísadou glycerinu, fosfátů, železitých přípravků atd. patří do saz. čís. 630.

   (3) Směsi rybího, velrybího nebo tuleního tuku s minerálními oleji, saz. čís. 177 nebo 178

   (4) Ztužené rybí, velrybí nebo tulení tuky čištěné, saz. čís. 90, technické, saz. čís. 101.

   Saz. čís. 92.

   Lůj zvířecí, syrový nebo vyškvařený; lůj lisovaný.

   (1) Do saz. čís. 92 patří lůj hovězí, skopový a kozí, pak všechny ostatní zvířecí tuky, syrové nebo vyškvařené (vyjma zvířecí tuky jedlé, dále rybí, velrybí a tulení tuk saz. čís. 91), pak tuky ze zdechlin k lidskému požívání nezpůsobilé, jakož i lisovaný lůj (oleostearin), t. j. pevná součást, zbylá po lisování hovězího loje při výrobě oleomargarinu.

   (2) Lisovaný lůj (oleostearin) bývá v deskovitých nebo rozlámaných kusech a rozeznává se od kyseliny stearové saz. čís. 95, jež jest téměř bez zápachu, silným lojovitým zápachem. Kyselina stearová na rozdíl od lisovaného loje rozpouští se v lihu i ve čpavku.

   (3) Do saz. čís. 92 patří zbytky po škvaření loje (kal, škvarky), pak zbytky po škvaření jiných zvířecích tuků jedlých, jež jsou tak zkažené (žluklé), že jsou i bez denaturace nezpůsobilé k lidskému požívání.

   Saz. čís. 93.

   Lůj rostlinný, olej palmový, olej z palmových jader a kokosových ořechů, tuhý.

   (1) K rostlinným lojům saz. čís. 93 patří četné rostlinné tuky původem a vlastnostmi neobyčejně rozdílné. Pocházejí ze semen a plodů tropických rostlin, zejména palem, a používá se jich k výrobě mýdla a stearinu, pak k výrobě umělých jedlých tuků, dílem i v lékařství.

   (2) Patří sem na př.: andirobový či karapový olej, měkký jako máslo; bassiový tuk (takto se nazývají různé tuky bassiové, jež někdy mívají zvláštní pojmenování, na př. illipový olej, máslo mahvah, pak máslo shea či galamové, hmota šedobílá, tuhá a lepkavá, aromaticky páchnoucí, a mnohé jiné); bornejský lůj rostlinný (na př. lůj tenkavang), světle zelený tuk, jenž, leží-li déle na vzduchu, zprvu žloutne, potom zbělá a upomíná konsistencí, chutí a vůní na kakaové máslo; čínský lůj rostlinný (z čínského stromu lojového), uvnitř mdle bílý, vně jako červeně poprášený; dikový či adikový tuk, šedý tuk s bílými skvrnami ze stromu mangového, vůně kakaové a příjemné chuti; malabarský či pineový či vateriový lůj, jenž se připravuje ze semene východoindického stromu kopaloně, hmota žlutavá, jež později zbělá; myrikový tuk či myrikový vosk (též nesprávně myrtový vosk) z plodů rodu Myrica, zelenavě zbarvený, zápachu rozmarinového; ukuhubový či bikuhybový tuk z ořechů Myristica bicuhyba, jedovatý; virolový tuk vonící po muškátu a mnohé jiné.

   (3) Palmový olej saz. čís. 93, za čerstva červenavě žlutý až hnědý a jako fialky vonící, získává se z oplodí plodů palmy olejné a žlukne rychle na vzduchu. Obsah volných mastných kyselin, jichž má palmový olej často až 80%, nemění nic na projednávání palmového oleje podle tohoto čísla. Palmový olej dává se čpavkem emulsi.

   (4) Olej z palmových jader (palmojádrový), jehož se nabývá lisováním nebo extrakci palmových jader, jest bílý až žlutavě zbarvený a dává rovněž se čpavkem emulsi.

   (5) Olej z kokosových ořechů (olej z kopry), tuhý, získává se z jader plodů kokosové palmy.

   (6) Do saz. čís. 93 nepatří muškátové máslo a otobový tuk saz. čís. 152, japonský lůj (vosk) saz. pol. 94a) a pak všechny tuky zařazené do saz. čís. 93, jsou-li pro svou povahu a čistotu způsobilé k lidskému požívání (viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 88, 89 a 90).

   (7) Mastné kyseliny z látek tohoto čísla, jež se vyskytují v obchodě též pod názvem tuky zbavené glycerinu, patří do saz. čís. 95, jestliže tají při teplotě 40° C nebo vyšší, jinak však do saz. čís. 97.

   Saz. čís. 94.

   Vosk rostlinný.

   1. 1. (1) Vysvětlení pojmu vosků, jejich základní vlastnosti a sazební příslušnost obsahuje 1. všeobecná vysvětlivka k saz. třídě XI.

      (2) Rostlinný vosk se podobá živočišnému vosku saz. čís. 81, jest zpravidla křehký a téměř úplně rozpustný ve studeném etheru.

   1. 2. Do saz. pol. 94a) patří jak surový, tak i bílený vosk japonský, jenž je glyceridem, tudíž tukem a nazývá se proto také japonský lůj nebo japonský tuk. Bývá v obchodě v kusech; jest nažloutle bílý, až žlutý, voskovitý.
   2. 3. (1) Vosky rostlinnými saz. pol. 94b) jsou zejména vosk karnaubový, palmový, třtinový a kandelilový. Sem se přiřazují i vosky umělé.

      (2) Vosk karnaubový (z palmy karnaubové) je žlutý nebo žlutozelený, velmi tvrdý, křehký; lze jej rozetřít na prach.

      (3) Vosk palmový (z palmy Ceroxylon andicola) se vyrovná tvrdostí, křehkostí i jinými vlastnostmi téměř vosku karnaubovému.

      (4) Vosk třtinový se získává ze třtiny cukrové; surový je modrošedý, rafinovaný má barvu bílou.

      (5) Vosk kandelilový, zvaný též kanutilový, se získává vyvářením listů rostliny Pedilanthus pavonis; jest šedožlutý až čokoládově hnědý, aromatického zápachu.

      (6) Umělý vosk, obdobného chemického složení jako vosky, jehož se používá jako náhražky vosků rostlinných, má různou barvu; barvený, saz. pol. 94b)2.

      (7) Sem patří i zbytky po čištění rostlinných vosků, obsahují-li vosk.

      (8) O vosku připravovaném, o směsích vosku s jinými látkami, jakož i o vosku upraveném pro drobný prodej viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 81.

      (9) Montanní vosk, surový, saz. čís. 169, čištěný, saz. pol. 96b).

   1. 4. Podle poznámky k saz. čís. 94 možno s celní výhodou k výrobě ceresinu dovážet vosk karnaubový a jiný tvrdý vosk rostlinný, je-li surový, čištěný nebo bílený, nikoli však barvený, tvářený nebo obsahuje-li přísadu jiných látek.

   Saz. čís. 95.

   Kyselina stearová (stearin), kyselina palmitová (palmitin).

   (1) Kyselina stearová se získává z lojů nebo některých olejů, kyselina palmitová zpravidla z palmového oleje, štěpením a odloučením kyseliny olejové a glycerinu Obě kyseliny jsou hmoty pevné, tvrdé, a jsou-li úplně prosty kyseliny olejové, čistě bílé, jinak nažloutle nebo nahnědle zbarvené, krystalické, lámavé, na omak mastné a v alkoholu i v čpavku úplně rozpustné.

   (2) Jako kyselina stearová a palmitová projednávají se též rozličné pevné mastné kyseliny v obchodě přicházející, též ztužené, jež tají teprve při teplotě 40° C nebo vyšší, kdežto všechny jiné vyšší mastné kyseliny projednávají se jako kyselina olejová saz. čís. 97.

   Saz. čís. 96.

   Parafin.

   (1) Parafin se získává z destilačních podílů ropy, jakož i z hnědouhelného a břidličného dehtu.

   (2) Do saz. pol. 96a) patří nečistý parafin, dále pak polotovary při výrobě parafinu jako parafinový gáč, parafinové šupiny a pod., jež jsou více nebo méně hnědě zbarvené, páchnou po destilačních zplodinách na nich ulpělých a mají při obyčejné teplotě konsistenci závislou na bodu tání a stupni čistoty.

   (3) Podle saz. pol. 96a) se projednává i montanní smůla, obsahující více než 5% parafinu, pak minerální mazací oleje, jež mají při 15° C máslovitou konsistenci, nejde-li o vaselinu saz. čís. 99. Směsi takovýchto mazacích olejů s tuky, mastnými oleji, pryskyřicemi nebo jinými přísadami, nepodléhajícími vyššímu clu, patří, jsou-li pevné nebo mají-li při 15° C konsistenci máslovitou, do saz. pol. 100a), jinak do saz. čís. 177 příp. 178.

   (4) Čištěný parafin saz. pol. 96b) se získá rafinací surového parafinu; jest bílý, krystalický, průsvitný, bez chuti a zápachu a rozpouští se v benzinu, benzenu, chloroformu, etheru, sirouhlíku a j.

   (5) Do saz. pol. 96b) patří dále parafin barvený nebo smíšený s lojem nebo s pryskyřicí, jakož i montanní vosk čištěný, získaný ze surového montanního vosku.

   (6) Konečně se podle saz. pol. 96b) projednávají kovy alkalické (na př. sodík a draslík) a kovy žíravých zemin (na př. vápník), jakož i amalgamy a slitiny těchto kovů, jsou-li uloženy v parafinu.

   (7) Jak se rozpozná parafin od ceresinu, viz vysvětlivky k saz. čís. 98.

   (8) Bod tání měkkého parafinu, dováženého k výrobě zápalek na dovolovací list, zjistí příslušný chemicko-technický ústav finanční správy.

   (9) Parafinový olej, saz. čís. 177 nebo 178.

   Saz. čís. 97.

   Degras a kyselina olejová.

   1. 1. (1) Do saz. čís. 97 patří degras a výrobek téhož jména uměle připravený.

      (2) Degras (zámišnický tuk) je odpadek při vyčiňování koží po zámišnicku, jež záleží v působení rybích, velrybích nebo tuleních tuků na nevyčiněné kůže za přístupu vzduchu. Je to tuk nebo olej, jenž zbývá v kůži po vyčinění; z této kůže se získává mechanicky (lisováním, mačkáním atd.). Méně cenných druhů se nabývá, zpracuje-li se kůže obsahující zmíněné tuky roztokem potaše nebo sody, čímž se tuky částečně zmýdelňují. Výrobek se pak zpracuje kyselinou sírovou, propírá vodou a dává do obchodu v podobě emulse. Ježto degrasu se zhusta užívá jako tuku na kůži při vyčiňování kůže tříslivy nebo chromitými solemi a zámišnický odpadek spotřebě nestačí, dávají se do obchodu pod týmž jménem četné výrobky, jež jsou umělým degrasem. Ten se vyrábí též okysličením rybího tuku vzduchem asi při 150° C, po případě s přísadou jiných živočišných tuků (na př. loje), tuku z vlny, nebo rostlinných tuků (na př. oleje z kokosových ořechů), nebo kyseliny olejové. Degras reaguje slabě kysele, jest zbarven žlutě až žlutohnědě a obsahuje vedle neutrálního tuku a vyšších mastných kyselin vždy též jejich hydroxyderiváty.

      (3) Degras, jenž obsahuje mnoho mýdla a reaguje proto alkalicky, saz. pol. 637a).

      (4) Degras s přísadou minerálního oleje, saz. čís. 177 nebo 178.

      (5) Náhražky degrasu, jež se vyskytují pod různými jmény jako tuková emulse, tuková emulse na vydělávání koží atd., a jež jsou vlastně mýdlem, většinou amonným, též s přísadou alkoholu nepřevyšující 5% váh., saz. pol. 637a), obsahují-li více než 5% váh. alkoholu, saz. pol. 108b).

   1. 2. (1) Kyselina olejová (olein), vedlejší výrobek při výrobě kyseliny stearové, jest hustá tekutina, podle čistoty jasně nebo temně žlutě až hnědě zbarvená.

      (2) Jako vyšší mastné kyseliny saz. čís. 95 po příp. saz. pol. 97a) se projednávají tuky a mastné oleje, obsahují-li více než 50% volných mastných kyselin, potom vyšší mastné kyseliny, které lze získati štěpením tuků, vosků a mastných olejů, na př. mastné kyseliny z oleje lněného, podzemnicového, bavlníkového, palmojádrového, oleje z kokosových ořechů a j. Tvoří-li v těchto výrobcích mastné kyseliny, tající při teplotě nižší než 40° C, přes 50% jejich obsahu, projednávají se podle saz. pol. 97a), jinak podle saz. čís. 95. Obsahují-li tuky a mastné oleje méně než 50% volných mastných kyselin, projednávají se podle své bližší sazební povahy, a to buď jako tuky saz. třídy XI nebo jako mastné oleje saz. třídy XII.

      (3) Palmový olej (saz. čís. 93), odpadové tuky, kostní tuk a valchářský tuk (saz. čís. 101), jakož i sulfurový olej (poznámka k saz. čís. 104), se projednávají podle své povahy i tehdy, obsahují-li přes 50% volných mastných kyselin. Tyto tuky a oleje se tudíž nikdy neprojednávají podle saz. čís. 95 nebo saz. čís. 97.

      (4) Odpadové mastné oleje při 15° C ještě tekuté a obsahující méně než 50% volných mastných kyselin, lze na návrh strany projednat podle saz. čís. 97, zjistí-li se před projednáním zboží chemickým rozborem, provedeným příslušným chemicko-technickým ústavem finanční správy na útraty strany, že nelze oleje racionálním způsobem tak přečistit, aby byly způsobilé k lidskému požívání. Nálezy o rozboru se připojí k rejstříku příjmů.

      (5) Kyseliny mastné se rozeznají od neutrálních tuků a mastných olejů tím, že mastné kyseliny rozpouštějí se ve čpavku téměř úplně, kdežto neutrální tuky a mastné oleje dávají se čpavkem emulsi.

      (6) Při zjišťování, zda tuky, které se ve čpavku nerozpouštějí, obsahují méně než 50% volných mastných kyselin, postupuje se takto: 5 g tuku se zahřeje ve skleněné baňce s dlouhým hrdlem s 50 cm³ lihu, až se tuk roztaví. Potom se obsah baňky několikráte protřepe a zchladí postavením baňky do studené vody. Do zchlazeného roztoku se přidá několik kapek lihového roztoku fenolftaleinu a potom po kapkách a za stálého protřepávání přesně 7˙5 cm³ (při zkoušení oleje z palmových jader a oleje z kokosových ořechů přesně 10 cm³) draselného louhu, jenž obsahuje v litru 65˙45 g chemicky čistého hydroxydu draselného (viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 111). Objeví-li se červené zbarvení kapaliny, které potrvá aspoň ⅟₄ minuty, jest ve vzorku méně než 50% volných mastných kyselin. Při vyšším obsahu volných mastných kyselin než 50% zůstane kapalina po přidání předepsaného množství louhu bezbarvá a zbarví se trvale červeně teprve dalším přídavkem louhu.

      (7) Bod tání mastných kyselin se zjistí takto: skleněná tyčinka se ponoří do roztavené mastné kyseliny tak, aby se povlékla na spodním konci tenkou vrstvou roztaveného vzorku, a vnoří se, když vychladla, do vody teplé 37° C. Roztaví-li se povlak v této vodě a steče, jde o mastnou kyselinu tající při teplotě nižší než 40° C. V opačném případě se zboží projedná podle saz. čís. 95 nebo — požádá-li o to strana — zašle se vzorek ke zjištění bodu tání příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy.

   1. 3. Podle saz. pol. 97a) se projednává i surová směs mastných a pryskyřičných kyselin, získaná z odpadků po výrobě sulfátové celulosy, a destilační zplodiny této směsi. Surové zboží je hustá tekutina žlutohnědá až tmavohnědá. Nazývá se v obchodě tekutá pryskyřice, pryskyřičný olej, talový olej. Stejné názvy mívá i výrobek destilovaný, řidší, barvy žluté. Zbytek po destilaci je velmi hustý až polotuhý, tmavohnědý až načernalý; obsahuje vedle mastných a pryskyřičných kyselin trochu neutrálního tuku; do obchodu přichází pod jménem sulfátová smůla.
   2. 4. V pochybných případech se vyžádá před projednáním zboží prohlášeného k vyclení podle saz. čís. 97 posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

   Saz. čís. 98.

   Ceresin.

   (1) Ceresin jest právě tak jako parafin směsí pevných uhlovodíků a vyrábí se zejména čištěním ozokeritu. Není-li odbarven, jest žlutý až hnědý, působením odbarvovacího prášku stává se podle stupně čistoty jasně žlutým až bílým. Ceresin podobá se vzhledem včelímu vosku, do něhož se často přidává. Od parafinu saz. čís. 96, blízce mu příbuzného, rozeznává se ceresin tím, že jest neprůsvitný a beztvarý, na omak zpravidla lepkavý a že má lasturovitý lom, kdežto průsvitný a krystalický parafin jest na lomu lupenitý a na omak nelepkavý. Jsou-li pochyby, zdali se má zboží projednati podle saz. čís. 98 jako ceresin či podle saz. čís. 96 jako parafin, rozhoduje bod tání, nepožádá-li strana, aby vzorek zboží byl prozkoumán na její útraty příslušným chemicko-technickým ústavem finanční správy. Jinak všechny výrobky, jež tají pod 60°C, nutno projednat jako parafin, výrobky, jejichž bod tání je vyšší, jako ceresin.

   (2) Směsi ceresinu se včelím voskem, saz. pol. 81b), s rostlinným voskem, saz. pol. 94b)2.

   (3) K ceresinu saz. čís. 98 patří též uměle zbarvený ceresin a směsi ceresinu s parafinem. Zbytky po výrobě ceresinu (t. zv. odpadky ozokeritové), saz. čís. 169.

   Saz. čís. 99.

   Vaselina a lanolin (přečištěný tuk z vlny).

   1. 1. (1) Do saz. čís. 99 patří vaselina, přírodní i umělá, též obarvená. Přírodní vaselina (zvaná někdy též petrolatum) se vyrábí zpravidla ze zbytků po destilaci parafinových rop chudých asfaltem. Je to na rozdíl od parafinu amorfní (beztvará) směs uhlovodíků řady mastné, máslovité konsistence, průsvitavá, zpravidla žlutozelená, žlutá, někdy se zelenavou fluorescencí; rafinovaná je světle žlutá nebo bílá a nezapáchá buď vůbec, nebo jen zcela slabě po petroleji. Ve vodě se nerozpouští, v etheru nebo benzinu snadno. Umělá vaselina se připravuje obvykle rozpouštěním ceresinu ve vaselinovém oleji. Vaselina se liší od mazacích olejů máslovité konsistence saz. pol. 96a) jasnější barvou; tyto oleje jsou tmavší barvy a mají velmi často silnější zápach petrolejový.

      (2) Vaselina s přísadou léčiv, na př. s kyselinou boritou (borová vaselina), nebo vaselina označovaná jako vaselina k účelům léčebným, saz. čís. 630, navoněná nebo doporučovaná jako kosmetický prostředek, saz. čís. 633.

      (3) Vaselinový olej, saz. čís. 177 nebo 178.

   1. 2. (1) Lanolin (Adeps lanae, přečištěný tuk z vlny) jest druh zvířecího vosku; získává se nejčastěji z vod po praní vlny mýdlem a vodou; prvotní surový výrobek se extrahuje acetonem a pak se opětně čistí. Je to nejčastěji slabě, ale charakteristicky páchnoucí výrobek, povahy masti, žlutavě bílé barvy, jenž nežlukne a může přijmout veliké množství vody. Lanolin vniká velmi snadno do kůže, a proto se ho užívá do podkladu mnohých mastí.

      (2) Sem patří jak výrobek vody zbavený, jenž má v obchodě jméno Lanolinum anhydricum, tak i vodu obsahující Adeps lanae hydrosus, jenž se běžně označuje jako lanolin, pak obarvený lanolin.

      (3) Lanolin s přísadou léčiv nebo doporučovaný jako léčivo, saz. čís. 630, navoněný nebo doporučovaný jako kosmetický prostředek, saz. čís. 633.

      (4) Podle saz. pol. 99b) se projednávají lehké a těžké oleje z černouhelného dehtu a minerální oleje, upravené v malých lahvích, plechovkách atd. pro drobný prodej jako prostředky na čištění skvrn, po příp. k účelům konservačním nebo impregnačním, vyskytující se v obchodě pod nejrozmanitějším označením. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 177 a 178.

   Saz. čís. 100.

   Kolomaz.

   (1) Do saz. čís. 100 patří jak přípravky, jichž se používá na zmírnění tření, tak i přípravky sloužící k jiným účelům, na př. hmoty ucpávkové z tuhy a skočcového oleje, mazadla na provazy, mazadla na řemeny, lep na housenky z pryskyřičného oleje a vápna, jakož i směsi pevných i mazacích výrobků, jako jsou odpadky tuků nebo destilace dřeva, hnědého a černého uhlí, ropy a pryskyřic, pokud nejsou zařazeny do jiných sazebních čísel; tyto směsi mohou obsahovat též tuhu, vápno, sádru a jiné podobné látky.

   (2) Mazadla saz. čís. 100, jež neobsahují dokazatelného množství minerálního oleje, avšak značnou přísadu mýdla, se projednávají podle saz. pol. 637a), mazadla s přísadou minerálního oleje, jsou-li pevná nebo mají-li při 15° C máslovitou konsistenci, saz. pol. 100a), jinak saz. čís. 177 nebo 178. Přísada mýdla se považuje za značnou, jestliže mazadlo, roztíráno na ruce s několika kapkami vody, dává mýdlovou emulsi. V pochybných případech se vyžádá posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

   Saz. čís. 101.

   Tuky a směsi tuků, výslovně nejmenované.

   (1) K tukům a směsím tuků výslovně nejmenovaným saz. čís. 101 patří všechny tuky a směsi tuků, které nejsou výslovně do jiného sazebního čísla zařazeny, na př. odpadový tuk (sbíraný omastek, omastkové splašky atd.), tuk z paznehtů, kostí, tuk valchářský a surový tuk z potu ovčí vlny, morek z kostí, stearinový dehet a jiné tuky.

   (2) Tuk z vlny, surový, se získává ze surové nezpracované vlny, případně z vlněného rouna, potom z vod mýdlových, jichž se nabývá při praní vlny (tuk z potu ovčí vlny á tuk z vlny). Je to hmota mazlavá, nepříjemně páchnoucí, žlutá nebo hnědá, již lze těžce zmýdelniti a která je směsí volných mastných kyselin, esterů podobných vosku a nezmýdelnitelných látek. Podle svého chemického složení jest tuk z vlny v podstatě živočišný vosk.

   (3) Tak zvaný destilovaný tuk z vlny, jehož se používá samotného nebo ve směsích s jinými tuky jako valchářského tuku, vzniká při destilaci tuku z vlny přehřátou vodní parou. Obsahuje proměnlivé množství nezmýdelnitelných součástek, takže nelze soudit z jejich přítomnosti bez dalšího zkoušení na přísadu minerálního oleje, jež by podmiňovala zařazení do saz. čís. 177 nebo 178, po příp., bylo-li by zboží pevné nebo konsistence máslovité, do saz. pol. 100a).

   (4) Destilovaný tuk z vlny patří do saz. čís. 101 jen, má-li bod tání 40° C nebo vyšší, nebo když při bodu tání pod 40° C neobsahuje více než 50% volných mastných kyselin (viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 97).

   (5) Sem patří i zbytky po čištění a zpracování tuků a mastných olejů (viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XI), jakož i upotřebená valchářská hlinka, obsahující tuk (viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 150).

   (6) Bavlníkový stearin, viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 88, 89 a 90.

   (7) Technické ztužené tuky (i rybí, velrybí a tulení) a mastné oleje patří do saz. čís. 101. Viz 6. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XI.

   (8) Stearinový dehet, zbytky při výrobě stearinu, jež obsahují značné množství nerozloženého tuku, jest černá, tuhá hmota, jíž se používá k výrobě prostředků proti rezavění a na impregnaci dřeva.

   (9) Stearinová smůla, saz. čís. 166.

   (10) O odpadových tucích, kostním tuku a valchářském tuku viz též 2. vysvětlivku k saz. čís. 97.

1. XII. Mastné oleje.

   Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XII.

   1. 1. (1) Mastné oleje jsou tuky při 15° C tekuté, jež mají jinak všechny vlastnosti tuků. Nemísí se s vodou, mají svou zvláštní tak zvanou olejovitou konsistenci, nelze je destilovat bez rozkladu, možno je však zmýdelnit alkalickými louhy; jsou lehčí vody a způsobují na papíru trvalou průsvitnou mastnou skvrnu. Za mastné oleje ve smyslu celního sazebníku nutno pokládat všechny rostlinné oleje a — s výjimkou tuků rybích, velrybích a tuleních — všechny živočišné tuky, jež jsou při 15° C ještě tekuté (viz 1. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XI).

      (2) Mastné oleje se získávají podle povahy suroviny lisováním za obyčejné nebo vyšší teploty, vyvářením s vodou nebo extrakcí snadno těkavými rozpouštědly (benzinem, sirouhlíkem atd.) a čistí se (též bělí a zbavují pachu) chemicky, filtrací, čeřením a j. Při projednávání — pokud není stanoveno jinak — nehledí se k tomu, zda olej je čištěný nebo surový.

      (3) Mastné oleje rostlinné dělíme podle toho, vysychají-li na vzduchu v pevnou lesklou blanku či nikoli, na oleje nevysychavé (olivový, skočcový a j.), polovysychavé (řepkový, sojový a j.) a vysychavé (lněný, dřevný čínský a j.). Vysychavých olejů, po příp. i polovysychavých se užívá k výrobě fermeží (olejových pokostů).

      (4) Zbytky po lisování olejnatých semen se nazývají pokrutiny a projednávají se podle saz. čís. 653.

   1. 2. (1) Olejová ssedlina (olejový kal), t. j. ssedlina zbylá po čeření mastných olejů, jakož i olejnaté zbytky po čištění a zpracování mastných olejů, obsahují-li značné množství čisticích prostředků nebo jiných nečistot a jsou-li při 15° C tekuté, mohou být na návrh strany projednány též podle svého skutečného obsahu oleje; jinak nutno je projednávat podle jejich bližší povahy.

      (2) Skutečný obsah oleje v olejové ssedlině nebo v olejnatých zbytcích se zjistí, je-li třeba, příslušným chemicko-technickým ústavem finanční správy na útraty strany.

      (3) O projednávání ssedliny z oleje skočcového viz 5. vysvětlivku k saz. čís. 102 až 106.

      (4) O projednávání mastných olejů obsahujících více než 50% volných mastných kyselin a o projednávání odpadových mastných olejů, jež obsahují méně než 50% volných mastných kyselin, viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 97.

   1. 3. Směsi mastných olejů, jež jsou podrobeny různým sazbám, projednávají se podle oleje podrobeného nejvyššímu clu, na př. směs olivového oleje s olejem bavlníkovým podle saz. čís. 105.

   Saz. čís. 102 – 106.

   Olej řepkový.

   Olej lněný, sojový, čínský dřevný a jiné oleje mastné výslovně nejmenované.

   Olej olivový, kukuřičný, makový, sezamový, podzemnicový, bukvicový a slunečnicový.

   Olej bavlníkový.

   1. 1. (1) Řepkový olej saz. čís. 102 se získává ze semen řepky olejně a přichází do obchodu pod různými názvy na př. jako olej kolzový. Sem patří též olej řepicový.

      (2) Tyto oleje, jsou-li dokonale rafinované, jsou jedlé a užívá se jich též k výrobě jedlých tuků. Nedokonale rafinované druhy mají nepříjemný zápach a škrablavou chuť. Jinak se řepkového oleje upotřebuje ke svícení, k výrobě mazadel, faktisu, v koželužství a j.

   1. 2. (1) Lněný olej saz. čís. 103 se získává lisováním nebo extrahováním lněného semene a jest jedním z nejdůležitějších vysychavých olejů. Olej lisovaný za studena má zlatožlutou barvu, lisovaný za tepla je tmavší, jantarově až nahnědle žlutě zbarvený. Vyznačuje se zvláštní mdlou vůní.

      (2) Vařený lněný olej a t. zv. foukaný lněný olej, saz. čís. 623.

      (3) O rozlišování lněného oleje od lněného pokostu (lněné fermeže) viz vysvětlivky k saz. čís. 623.

      (4) Olej sojový je polovysychavý olej, vyrobený ze sojových bobů. Podle způsobu výroby a stupně čištění je světle žlutý se zelenavým odstínem až žlutohnědý. Užívá se ho k výrobě jedlých tuků, mýdla, ke svícení a jako přísady při výrobě olejových barev.

      (5) Čínský dřevný olej (woodoil, olej tungový) se lisuje nebo extrahuje ze semen plodů stromu moukeše (Aleurites). Jest hustý, má velmi charakteristickou vůni a vysychá v tenké vrstvě na vzduchu rychleji než olej lněný. Slouží k přípravě pokostů, tmelů a pod. Snížené celní sazby požívá pouze čínský dřevný olej bez přísad. Od jiných mastných olejů rozeznává se pomocí nasyceného roztoku jodu v chloroformu. Kápne-li se na rozteklou kapku čínského dřevného oleje bez přísad v porcelánové misce zmíněný roztok, vznikne ihned pevná vrstva podoby tuhé želatiny, jež se dá snadno v celistvosti odloupnout. V pochybných případech se vyžádá posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

      (6) K olejům výslovně nejmenovaným saz. čís. 103 patří mimo jiné olej hořčičný, konopný, krotonový, lničkový, mandlový, ořechový, paznehtový, sádlový, skočcový a tykvový.

      (7) Olej hořčičný, nazývaný na rozdíl od etherického oleje hořčičného (silice hořčičné) saz. pol. 155b) též mastným olejem hořčičným, získává se lisováním nebo extrakcí z hořčičného semene. Jest žlutý, páchne slabě po hořčici.

      (8) Olej konopný, ze semen konopných, je za čerstva zelenavě žlutý (později se stává hnědožlutým), páchne zřetelně po konopí a užívá se ho ponejvíce k výrobě mazlavých mýdel, v malířství a ke svícení.

      (9) Olej krotonový je zažloutlý nebo hnědožlutý, těž nazelenalý, zapáchá odporně; je velmi jedovatý, reaguje kysele a užívá se ho jako drastického projimadla v lékařství.

      (10) Olej lničkový se lisuje ze semene lničky (lničky seté).

      (11) Olej mandlový, zvaný též na rozdíl od etherického oleje hořkomandlového (silice hořkomandlové) saz. pol. 155b) mastným olejem mandlovým, se vyrábí jak ze sladkých, tak i z hořkých mandlí a porušuje se velmi často olejem z jader broskvových, jemu podobným. Je zbarven slabě nažloutle, voní a chutná příjemně a užívá se ho v lékařství.

      (12) Olej ořechový (z vlašských ořechů) je skoro bezbarvý nebo nažloutle zelený, byl-li vyroben za studena, jinak silně žlutý, a má zvláštní chuť a vůni. Čerstvého oleje ořechového se užívá k jídlu, jinak též v malířství a k výrobě pokostů.

      (13) Olej paznehtový (kostní) se vyrábí z hnátů (nikoli z kopyt) skotu přehřátou parou. Je téměř bez zápachu a užívá se ho většinou jako mazadla pro jemnější stroje a hodiny.

      (14) Olej sádlový (lard oil) se připravuje lisováním vyškvařeného vepřového sádla při nižších teplotách. Užívá se ho hlavně k účelům technickým.

      (15) Olej skočcový (ricinový) je za chladu mnohem hustší než všechny jiné oleje, a byl-li lisován za studena, skoro bezbarvý, lisován za tepla však hnědě zbarvený. Čistý skočcový olej páchne jen slabě a chutná jemně. Význačnou vlastností skočcového oleje je, že se rozpouští v alkoholu a v ledové kyselině octové a že se nerozpouští v petrolejovém etheru a v minerálním oleji. Skočcový olej sám je nevysychavý, avšak hlavně delším zahříváním na 300° C se přemění na olej vysychavý, zvaný v obchodě na př. floricin nebo dericin, jenž se vyznačuje tím, že se chová právě opačně k uvedeným rozpouštědlům; je při stejné hustotě žlutavě hnědý a zřetelně fluoreskuje. Čistého skočcového oleje se užívá v lékařství, obyčejných druhů k technickým účelům, na př. k výrobě oleje na tureckou červeň, v koželužství, v mydlářství atd.

      (16) Olej tykvový (tykvicový) se získává ze semen tykvových. Je jasně žlutý až hnědý, též zelený a nahoustlý; lepších druhů se používá jako olejů jedlých, obyčejných jako olejů ke svícení.

      (17) Olej vorvaní a vorvaninový, saz. čís. 91.

   1. 3. (1) Olej olivový saz. čís. 104 se vyrábí z dužiny oliv. První podíl oleje, vylisovaný z nejlepších oliv, se nazývá panenským olejem (huile de vierge). Olej z druhého lisování je méněcenný. Ze zkvašených zbytků po lisování se získává druh olivového oleje, kterého se užívá pod jménem olej turnantový zejména v barvířství. Olivový olej je zelenožlutý až žlutý, voní a chutná příjemně a tuhne při teplotě kolem 0°. Bílený olivový olej je bezbarvý. Olej olivový se porušuje často jinými jedlými oleji.