Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku, 258/1949 Sb., vyhlášené znění

Předchozí stránka

(4) Tkaniny vyrobené z příze potištěné nebo z příze žíhané se počítají k potištěným, ať byla příze potištěna před tkaním v přadenech nebo obarvena v přadenech podvázaných.

(5) Posuzuje-li se počet barev, jichž bylo použito k potištění v uvedeném smyslu, nepočítají se barvy přetažené (barvy, které vznikají nepřesným krytím dvou barev na okrajích vzorku atd.).

(6) Jako potištěné se projednávají též tkaniny a plsti s nalepenými nebo natištěnými okrasami (vzorky, kresbami) z vlněného a kovového prachu z lístkového zlata nebo z lístkového stříbra, z papíru, papíroviny nebo ze slámy a pod., nehledíc na to, jsou-li kromě těchto okras ještě potištěny či nikoli.

(7) Látky pokryté zcela, avšak jednobarevně šupinovitou spěží (bronzem) nebo slídou, lístkovým kovem nebo kovovými listy, skleněným, gumovým nebo kovovým posýpátkem nebo vlněným prachem atd. (látky brillantované, velutované), se projednávají jako barvené; jsou-li takové látky pokryté vícebarevně (melírované nebo vzorkované), projednávají se jako potištěné; stejně tak se projednávají barvené tkaniny, jež jsou pokryty jmenovanými hmotami sice jednobarevně, avšak v jiné barvě než tkanina sama, jako na př. takto upravené látky k výrobě květin.

(8) Tkaniny a plsti, jež jsou za účelem dalšího zpracování opatřeny t. zv. předtiskem vzorků k vyšívání a pod., se projednávají jen tenkrát jako potištěné, zaujímá-li předtisk větší díl základu.

(9) Tkaniny a plsti se vzorky pouze vypoukle nebo prohloubeně vtlačenými nebo pouze moarované projednávají se — stejně jako tkaniny vyrážené nebo prorážené — podle své jinaké povahy (za určitých podmínek jako stuhy).

(10) Fotografie a obrazy (tištěné nebo malované) na tkaninách (vyjma barvotisky a malby na plátně), projednávají se jako příslušné tkané zboží potištěné.

(11) Z bezcelnosti stanovené pro obrazy a malby jsou vyloučeny vůbec všechny takové předměty, u nichž obrazy nebo malby na nich provedené se považují pouze za výzdobu nebo za vedlejší věc a jichž se tedy nepoužívá pouze jako obrazů, nýbrž zřejmě jako předmětů denní potřeby. Sem patří na př. malované čalouny, rolety, napodobeniny gobelinů, pokrývky, povlaky na polštáře a pod., jež se projednávají podle své bližší povahy.

(12) Pozadí pro fotografy a jeviště, též na lištách, provedená jednobarevně nebo pouze v odstínech natřená, projednávají se jako příslušné zboží textilní; mají-li nějaké vyobrazení, projednávají se podle saz čís. 649.

(13) K pouhým továrním značkám, názvům zboží, údajům o váze atd., natištěným na předmětech denní potřeby ze tkanin (pytlích, utěrkách a pod.) se při projednávání nepřihlíží.

8. (1) Aksamity a tkaniny na způsob aksamitu (nepravé aksamity, napodobeniny aksamitu a tkaniny vyrobené na způsob aksamitu) se tkají bud’ o dvojí (základní a vlasové [poilové]) osnově, nebo o dvojím (základním a flórovém) útku. Přitom vzniká z osnovních nebo útkových nití ležících na povrchu vlas (flór, poil), význačný pro aksamitové tkaniny, a to buď nerozřezaný (smyčkový) nebo rozřezaný, vzhledu srstnaté pokrývky podobné kožešině. Od aksamitů s rozřezaným vlasem nutno rozlišovat látky s dlouhým vlasem, u nichž byl vlas mykadly z nití základní tkaniny pouze vytahán (zdrastěn).
(2) Pravé aksamity a plyše (plyše se vyznačují delší, častěji též zkadeřenou, zvlněnou srstí nebo srstí po obou stranách [astrachán, krymr, dvojitý plyš], felba [plyš na klobouky] se vyznačuje delším, ležatým vlasem) jsou aksamity osnovní. Při jejich výrobě se kladou zvláštní niti osnovní (vlasové, poilové niti) nejen přes obyčejný útek, nýbrž také ještě přes pruty čili jehly; tím vznikají aksamitové smyčky, jež zůstávají buď nerozřezané (aksamit neřezaný, smyčkový, tažený), nebo se rozříznou (řezaný aksamit čili velur). Nazývají se aksamity prutové nebo jehlové. Při výrobě dvojitých aksamitů a dvojitých plyšů se tkají současně dvě základní samostatné tkaniny, jež se spojují zvláštními osnovními (vlasovými, poilovými) nitmi a to tak, že se tyto niti střídavě vetkávají v hořejší a dolejší tkaninu. Obě tkaniny se oddělí od sebe ve dva samostatné aksamity tím, že nůž, běžící mezi nimi, rozřízne vlasové niti ještě na stavu.
(3) Manšestr neboli velur (velvet) je aksamit útkový se zvláštním (vlasovým) útkem o dlouhých smyčkách, jež se pak rozříznou a kartáčují; postřiháním se vlasová vrstva zarovná. Manšestr se vyrábí jen z bavlny a nazývá se proto též aksamitem bavlněným. Koupací nebo třecí látky, látky na nábytek a pod., pracované se zavřenými smyčkami, dále kordy na střevíce nebo látky na koberce (napodobeniny vyšívaných vzorků na straminu smyčkovitým tkaním atd.) jsou tkaniny na způsob aksamitu. Koupací nebo třecí látky sem patřící jsou aksamity osnovní, při nichž se netvoří smyčky na prutech, nýbrž tím, že se útek vetkává v mezerách, pak se povolí vlasová osnova a útek se přirazí k hotové již části tkaniny, při čemž se zároveň napnou ostatní osnovní niti.
(4) Sem patří také jako metrové zboží vyrobené plyše stávkové s jednotným povrchem, t. j. plyše vyrobené na stávku tak, že se vpracuje do základní látky (hladkého zboží zátahového) ještě jedna nit, tvořící pouze dlouhé smyčky, nikoli však očka. Tyto vyčnívající smyčky se buď ponechají jako smyčky nebo se rozříznou. Stávkový plyš se lehce pozná podle toho, že na rubu jsou zřetelná stávková očka.
(5) Výjimku činí vlněné koberce na podlahu a běhouny saz. čís. 237, vyznačující se silnými základními vaznými nitmi, které přestože jsou tkány většinou na způsob aksamitu, přece k aksamitům nepatří. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 237.

9. (1) Ke zboží stuhovému patří kromě vlastních stuh — t. j. tkaninových pruhů malé šířky o osnově a útku vyrobených na zvláštních stavech na stuhy — též napodobeniny stuh, t. j. pruhy z veškerých přediv netkaných, nýbrž pouze vedle sebe položených, lepidly spojených a naplocho ve stuhy vyválených (sparterie a pod.), i nastříhané nebo vysekané (vyrážené) stuhovité pruhy látek s okraji hladkými, zoubkovanými, vlnitými, nebo dírkované (vyjma takové pruhy z látek v sazebníku výslovně jmenovaných, na př. z batistu, tylu atd.). Sparterie podle poznámek za saz. čís. 194, 214, 231, za saz. pol. 253c) 1, 253c) 2, 259c) 2 a 259c) 3 jsou pruhy z přediv pouze vedle sebe položených, lepidly spojených a naplocho na stuhy vyválených.
(2) Pruhy tkanin, které nejsou vlastně stuhami v obchodním smyslu, nýbrž které se považují za stuhy jen podle hořejšího ustanovení, se projednávají jako stuhy jen tehdy, je-li jejich šířka menší než 20 cm a je-li jejich délka nejméně desetkrát tak veliká jako šířka. Stuhy odměřeně tkané (nikoli však stuhy nastříhané) se však projednávají jako stuhy bez zřetele na jejich šířku a délku, jsou-li stuhami v obchodním smyslu, jako na př. stuhy na prapory, věnce a pod.
(3) V pochybných případech se projednávají odměřeně tkané takové výrobky jako stuhy tehdy, je-li jejich šířka 35 cm nebo menší.
(4) Hrubé látky pytlové a balicí, roztrhané na pruhy, jak se jich užívá k obalování jízdních kol a pod., se neprojednávají jako zboží stuhové, nýbrž jako tkaniny podle své povahy.
(5) Vyšívané „bandes“ a „entre-deux“ z celohedvábných nebo polohedvábných pruhů tkanin, také užší než 20 cm, se projednávají jako vyšívané zboží celohedvábné nebo polohedvábné podle saz. čís. 247 nebo 255. (Viz také vysvětlivky k saz. čís. 255.)
(6) Vyšívané nášivkové pruhy z bavlny patří do saz. čís. 198, ze lnu do saz. čís. 212 a z vlny do saz. čís. 235 nebo 236.
(7) Také výrobky podobné popruhům, jež však nemají význačných znaků popruhů (viz odd. VI všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV), nýbrž jsou určeny k účelům konfekčním, k výstroji kočárů, k výrobě hasičských a podobných opasků atd., i popruhy na šle a na obuv, stuhy na podvazky, stuhy ke spínání a pod., se projednávají jako zboží stuhové
(8) O páskových mírách viz saz. čís. 577.

10. (1) Zbožím prýmkářským je zboží nášivkové a čalounické (tapisserie), pracované na zvláštních stavech (prýmkářských, opřádacích čili gimpových atd.), kroucené, pletené (nikoli však tkané), stávkované nebo opředené, jako: porty, prýmky (lemy, lemovky, šněrovací tkanice, šněrovací řemínky, šněrovadla), lacety (plochá pletiva, paličkovaná na způsob lemů nebo vyrobená na stavu řemínkovém, nikoli však na stavu krajkovém [také stužky zvané point lace a šňůrky pojmenované mignartises čili pikotové šňůrky]), pikoty, třásně, gorly, gimpy, pokládané bízy, agrementy, knoflíky, třapce, šňůry, dracounové prýmky, třepenky a pod., s vložkami z jiných hmot nebo bez nich.
(2) Dále sem patří ženilky, skládající se z několika málo osnovních nití (též z tenkého drátu) a z útku, jenž na obou stranách přečnívá a jsa skroucenou osnovou přeslenovitě svírán tvoří vlas (poil), buď uzavřený nebo rovně nebo vlnovitě přistřižený.
(3) Zboží prýmkářské s podřadnými přídavky z jiné hmoty, na př. s jednotlivými knoflíky, třapci, háčky, oušky, sponkami, kličkami, šoupátky, kroužky, nýtky, kousky drátu a pod., i s nitmi z přediv, určenými pouze k tomu, aby držely jednotlivé části pohromadě, projednává se, jako by těchto přídavků nebylo, na př. šněrovadla s kovovými návlečkami, paličkované tkanice na rukavičky s kovovým šoupátkem, knoflíčky a pod., šňůrky k hodinkám s háčky, se šoupátky a kroužky z drátu, z opředeného dřeva a pod. Taktéž se nehledí na vložky a podložky ze dřeva, z lepenky, drátu atd. u třapců, růžic, třásní, ženilek a pod.
(4) Viz též všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 247 až 254 a vysvětlivky k saz. čís. 273.
(5) Prýmky (porty, gimpy, šňůry atd.) s třásněmi vevázanými, také vázanými mezi sebou, s třepenkami, pompony a pod., jež jsou přivázány na uzel, připevněny drátěnými háčky nebo oušky, nejsou vyloučeny z projednání jako zboží prýmkářské, nejde-li o nášivky saz. čís. 273.
(6) Jiné konfekce z prýmků, které nemají povahu konfekcionovaných nášivek saz. čís. 273, jako na př stuhy s přišitými třásněmi, látky se ženilkami, třepenkami, ověsy atd. dodatečně vpracovanými, se projednávají podle zásad o šatstvu atd. (saz. čís. 274).
(7) Předměty z bavlny, vlny a hedvábí vyrobené na způsob zboží provaznického patří rovněž mezi zboží prýmkářské, jestliže nejsou přikázány u příslušného textilního zboží do zvláštního saz. čísla. (Viz saz. čís. 201, saz. pol. 219c) atd.)
(8) Příze podobná výrobkům prýmkářským, vzhledu podobného gimpám (šroubům, kabelům), se liší od těchto prýmků tím, že se takové výrobky stroje skacího dají lehce roztočit a že se přitom všechny niti roztáčejí stejným směrem, kdežto výrobky stroje gimpového (gimpy a t. zv. kabely) jsou buď neutrální, t. j. nedají se roztočit ani napravo ani nalevo, nebo se základní niti roztáčejí jako u šroubů v opačném směru než niti opřádací (krycí). O projednávání takové příze viz 4. vysvětlivku IV oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(9) Ostatně se při rozeznávání výrobků prýmkářských od příze opětovně skané a šňůr řídíme v pochybných případech zásadou, že se považují za zboží prýmkářské jen takové šňůry, jež jsou vícekrát skány z příze nejméně trojpramenné.
(10) O vyšívaném zboží prýmkářském viz 4. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.

11. (1) Mezi zboží knoflíkové (knoflikářské) z látek tkaných a stávkových jsou zahrnuty jak šité knoflíky z nití a pod., tak i všechny knoflíky opředené předivy nebo povlečené tkaninami, mající vložky nebo podložky (jádra, ouška, kroužky, destičky atd.) z jiných hmot.
(2) Na hmotu vložek a podložek se při projednávání knoflíků nehledí; ty se projednávají vždy podle přediv nebo tkanin, jichž se upotřebilo na líci.
(3) Přesahují-li však podložky (destičky) nebo obruby na líc, přihlíží se k nim, pokud by tak zboží podléhalo vyšší celní sazbě.
(4) Zboží knoflíkové z jiných hmot, pouze zdobené na líci předivy, zbožím tkaným a stávkovým, se zařazuje do oněch saz. tříd, do nichž patří podle hmoty své hlavní součástky, a to jako spojené s hmotami jemnými nebo velmi jemnými.
(5) O vyšívaném zboží knoflikářském viz 4. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.

12. (1) Ke zboží stávkovému a pletenému patří, vyjma háčkované, pletené, stávkované krajky a stávkové i pletené zboží s krajkovým vzorkem, jak zboží stávkované na stávku, tak i zboží pletené, háčkované, mřížkované (výrobky síťkované či drhané), a to jak takové látky v kusech, tak i t. zv. zboží fasonové (jako stuhy, kápě, kamaše, rukavice, čepce, kalhoty, kazajky, límce, živůtky, peleriny, nátepničky, nákoleníky, pásy proti nachlazení, bačkorky pro děti, zástěry, ponožky, punčochy, kabelky, sáčky na peníze, trikotové oděvy, šátky, vesty a pod.). Při tom nerozhoduje, je-li toto zboží pracováno pravidelně, t. j. v celku nebo ve všech svých částech, z nichž je složeno, s uzavřenými okraji, nebo polopravidelně, t. j. z částí, které mají zároveň uzavřené i přistřižené okraje, nebo bylo-li vyrobeno ze stávkovaných látek na všech stranách přistřižených. Toto zboží může být opatřeno též přídavky, vyjma smyčky ze stuh, náběry, krajky, výšivky atd. (vystrojené fantasijní předměty), jimiž se stává zbožím výstrojným saz. čís. 274. Předměty fantasijní (viz nahoře) patří stejně jako zboží výstrojné do saz. čís. 274.
(2) Viz podrobnější ustanovení ve 4. a 5. všeobecné poznámce k saz. třídě XXII až XXVI.
(3) Zboží stávkové s krajkovým vzorkem se neprojednává jako stávkové zboží, nýbrž jako krajky, po případě jako konfekce z krajek. Za zboží stávkové s krajkovým vzorkem se pokládá takové zboží stávkové, u kterého tvoří arabesky, květiny, figury a pod. vzorek na prolamované půdě; jinak vzorkováno, zůstává zbožím stávkovým. U takového zboží stávkového, jež se projednává, jak uvedeno, jako krajky, po případě jako konfekce z krajek, řídíme se však všemi ustanoveními o stávkovém zboží, uvedenými ve 4. a 5. všeobecné poznámce k saz. třídě XXII až XXVI.
(4) Třecí rukavice a třecí plachetky nebo jiné předměty, upletené řetízkovitě (buňkovitě pletené) ze stužek nebo šňůrek, visuté sítě a jiné drhané sítě se počítají rovněž ke zboží stávkovému, jestliže nepatří ke zboží provaznickému nebo k technickým potřebám nebo jestliže nejsou v sazebníku ze zboží stávkového výslovně vyloučeny.
(5) K zboží stávkovému patří také na zvláštních strojích zhotovené výrobky s t. zv. sloupky (očkovými řetízky), do kterých je klikatě vpracována příze nebo sparterie probíhající v různě velkých mezerách, i výrobky z těchto látek (vyjma předměty fantasijní), na př. nákupní kabelky.
(6) O stávkových plyších viz též 4. odst. 8. vysvětlivky.
(7) Má-li se zjistit váha tuctu párů punčoch, ponožek a rukavic, odstraní se vůbec všechny obaly; mimo pochybné případy mohou se však zpravidla vážit s sebou proužky papíru a pod. obepínající určitý počet párů.

13. (1) Řídké tkaniny se projednávají, nestanoví-li sazebník jinak (na př. saz. čís. 210), podle své jinaké povahy. V tomto smyslu se projednávají podle jinaké své povahy na př. orleány, podšívkové látky a podobné jednoduché, často zcela tenké a lehce pracované látky i stávkové zboží a krepované (hadovitě zkroucené, parou zkadeřené) tkaniny (vyjma krepované gázy, krepový flór), jejichž mřížkovitá vazba (jako u t. zv. krepů zdravotních) je patrna, jen když se mechanicky roztáhnou.
(2) Tak zv. zdravotní krep je řídká tkanina s plátnovou vazbou, která použitím silně zakrouceného útku má povrch mnohonásobně vrásčitý.
(3) O projednávání hedvábných gázů viz vysvětlivky k saz. čís. 248.

14. (1) Tyly (bobinety, petinety, tyl anglický nebo tyl francouzský) a síťovité látky na způsob tylu jsou průhledné látky s otevřenými očky, které se zhotovují z příze na stavu bobinetovém, po příp. petinetovém; mechanismem těchto strojů se splétají niti útkové s nitmi osnovními tak, že vznikají neroztažitelné šestistranné (nebo též jinak utvořené, na př. čtvercové u t. zv. anglické půdy) otvory různé velikosti a napodobí se tak úplně paličkovaná krajková půda.
(2) Tuhé sítě na způsob bobinetu z bavlny se projednávají podle poznámky za saz. pol. 195a). Tyly s krajkovými vzorky patří mezi krajky; látky záclonové vyrobené na způsob bobinetu a nábytkové síťky z bavlny odměřeně tkané patří však do saz. čís. 196.
(3) Krajkovým vzorkem, pro který se řadí tyly a podobné síťovité látky (vyjma látky záclonové a nábytkové sítě, vyrobené na způsob bobinetu) ke krajkám, nejsou hustší, ve stejných vzdálenostech se opakující jednotlivé proužky, tečky, kříže, čtverce, nemající samy o sobě žádný vzorkový efekt. To platí i tehdy, vyskytují-li se takové samy o sobě nevzorkované proužky zároveň vedle teček, křížků nebo čtyřúhelníků.
(4) Tyly s takovým, nikoliv krajkovým vzorkem patří tedy k tylům vzorkovaným. Viz poznámku k saz. pol. 195b) a 3. odst. 12. vysvětlivky.
(5) Organtin, tarlatán, crêpe lisse a podobné jemné, mřížkovitě tkané řídké látky (viz vysvětlivku 13) se liší od bobinetů a petinetů (tylu anglického) zejména tím, že je lze snadno rozložit v osnovní a útkové niti, což u bobinetů síťovitě spletených není.
(6) Tyly, do nichž byly dodatečně vevázány ženilky, nalepeny aksamitové kotoučky, navlečeny greloty atd., patří do saz. čís. 274.
(7) Aplikované a vyšívané tyly, viz vysvětlivku 16.

15. (1) Krajky jsou úplety (nebo síťkovité tkaniny z příze nebo hedvábí, také z hedvábí umělého) se vzorky vzniklými z nití hustěji kladených tím, že se niti rozmanitě splétají na síťkovitě prolamované půdě. Krajky se vyrábějí buď na zvláštních stavech nebo ručně (paličkují se nebo se — jako irské krajky — háčkují, stávkují, nebo se — jako práce filet guipure atd. — šijí jehlou).
(2) K nim patří jak zoubkované tak i nezoubkované, úzké nebo širší, stuhovité pruhy, nášivkové nebo vložkové krajky a okraje a podobné napodobeniny bavlněných krajek, nazvané edgingy, tattingy, trummingy atd., a široké zboží metrové.
(3) O projednávání stávkového zboží s krajkovým vzorkem jako krajky viz vysvětlivku 12.
(4) Jako krajky se projednávají také t. zv. vzdušné výšivky (zboží leptané, krajky leptané, krajky vzdušné). Jsou to strojové výšivky, jejichž základní tkanina (mušelín a pod.) se po vyšití zcela nebo částečně vyleptá rozpustidly (alkaliemi, kyselinami atd.).
(5) Kombinace výšivek na vyleptané půdě (vzdušných výšivek) s výšivkami na nevyleptaném podkladě (tylu a pod.) se projednávají jako krajky, i když podklad je částečně vystřižen nůžkami podle obrysů vyšitých vzorků, a to i tehdy, když vyleptaná část nepřevládá nebo tvoří pouze okrajové kličky a pod. U vystřiženého výšivkového podkladu vyčnívají místy ustřižené niti, i když jsou viditelné jen málo a někdy jen lupou.
(6) Krajky s našitými pikoty a pod. nebo jinak dále zpracované se projednávají jako výstrojné zboží. Přitom se však neberou za základ projednání jednoduché pikoty, tvořící okrajovou obrubu. Jednotlivé stehové niti na vzdušných krajkách nejsou ještě důvodem pro vybrání konfekční přirážky.
(7) Stuhovité pruhy vyrobené na prýmkářských stavech, prolamované (porty nebo okraje) bez krajkového vzorku patří ke zboží prýmkářskému.
(8) O vyšívaných krajkách viz vysvětlivku 16.

16. (1) Jako vyšívané zboží textilní se projednává, vyjma vzdušné vyšívání (viz vysvětlivku 15), takové zboží textilní, kde byl proveden vzorek rukou nebo vyšívacím strojem teprve na hotové základní látce. Vyšívané zboží textilní se rozlišuje od tkanin protkávaných (brožovaných), přitkávaných (lancovaných) i od tkanin vzorkovaných vzorovou osnovou, t j. takových, do nichž byly vetkány vzorky výšivkám podobné zvláštním útkem nebo nasnovanou osnovou tím, že při těchto tkaninách zasahuje vzorová nit vždy přesně tytéž niti základní tkaniny a jimi se váže, kdykoli se vzorek opakuje. Při vyšívání strojním nebo ručním se však nesetkají vždy určité osnovní a útkové niti tkaniny s nití vyšívací, protože vyšívaná látka se nevyhnutelně na vyšívacím rámci nebo stroji tu a tam posune a nemůže tedy počínat opakující se vzorek u téže niti osnovní nebo útkové. Zkouška se provádí nejúčelněji tak, že se vytáhnou příslušné niti osnovní nebo útkové nebo, kde to není možno, tím, že se sleduje jejich běh jehlou.
(2) U vyšívaných tkanin se nebere zřetel na vyšívací materiál, neobsahuje-li celní sazebník (viz na př. saz čís. 235) ustanovení zvláštní. Zboží se projedná podle základní látky, vždycky však jako zboží vyšívané.
(3) K výšivkám se počítá (též jenom částečně provedené, započaté) vyšívání bílé, vyšívání ploché, vyšívání vlnou (též rozřezané), vyšívání provedené ženilkami, zlatem, stříbrem, sklení a perlami, potom látky aplikované (t. j. takové, jejichž základní látka je opatřena našitými nebo všitými výšivkami, aplikovanými květinami nebo jinakými vzorky), tamburované, pošité skleněnými, porcelánovými nebo kovovými perlami, cetkami atd., jakož i zboží s prací zadrhovanou (jako na př. při řasovaných pruzích, výstrojném prádle, zoubkovaných látkách záclonových a pod.).
(4) Aplikované vyšívání se projednává vždy jako výšivky podle látky, která dodává zboží význačného rázu.
(5) Aplikované nebo jinak vyšívané tyly patří rovněž jako vyšívané krajky mezi výšivky.
(6) Nikoli jako aplikované vyšívání, nýbrž podle ustanovení o šatstvu atd. se projednává textilní zboží s našitými stužkami, šňůrkami atd., jestliže se jimi nevytváří vzorek. Rovněž tak odůvodňují greloty, ověsy atd., našité na tkaninách, projednávání podle saz. čís. 274, a to podle jinaké povahy tkaniny. Tak na př. se projednávají hedvábné tyly, vyšívané cetkami a pošité volně visícími greloty ze skleněných perel podle saz. čís. 274, při čemž jako základ se použije celní sazby saz. čís. 247.
(7) Výšivky pouze vystřihané, nalepené na papírové podložky a pod. toliko k utužení, nebo takové výšivky s přistehovanými podložkami z papíru, z voskovaného plátna atd. (na př. začaté výšivky “point lace“, výšivky ze stužek lacetových, z pikotů, pikotových šňůrek nebo podobné výšivky), z nichž se podložky opět odstraní po ukončené práci, se nepovažují proto ještě za zboží výstrojné, nýbrž za výšivky, při čemž se však nepřihlíží k látce použité za prozatímní podložku.
(8) Vystřihané výšivky, jež byly vyrobeny jako výšivkové kupony, rozstříhány na pruhy, k sobě sešity a tak upraveny na metrové zboží, se rovněž ještě neprojednávají jako konfekční zboží. Jsou-li takové výšivky sestaveny složitějším způsobem, patří stejně jako takové střídy (raporty) krajkové nebo střídy ze vzdušného vyšívání do saz. čís. 274.
(9) Pouhé vystřižení výšivek, ať již ve středu nebo na okraji, není vůbec důvodem, aby byly projednány podle saz. čís. 274, pokud tím zboží nenabylo povahy předmětu hotového pro obchod zbožím výstrojným. Tak na př se projednávají vyšívané vystřižené límce námořnické podle saz. čís. 274, kapesníky, pokrývky a pod., pouze vyšívané a podle obrysu vystřižené, bez konfekční přirážky.
(10) Výšivky na zboží prýmkářském a knoflikářském, stávkovém a pleteném (není-li výjimek), písmena a číslice na látkách všech druhů pouze známkované nebo jednoduše vyšité (bez ozdobných průpletků, korunek a pod.) se ve smyslu celního sazebníku za výšivky nepovažují. Obšívaný okraj se za vyšívání pokládá, okrajové stehové řádky, tamburované rovně nebo vlnovitě řetízkovým stehem, nejsou-li vícenásobné, se považují za jednoduchou obrubu.
(11) Viz též všeobecné poznámky k saz. třídě XXII až XXVI.
(12) Vyšívané plsti a plstěné zboží se projednává jako vyšívané zboží vlněné (saz. čís. 235 a 236). K němu patří též plsti a plstěné zboží s nalepenými, vystřiženými hedvábnými i jinými tkaninami, umělými květinami a umělým listovím.
(13) Výšivky na papíru, kůži atd. se projednávají jako zboží papírové, kožené atd., spojené s jemnými nebo velmi jemnými hmotami.
(14) Tkaniny s umělými stehy (s prolamovanými obrubami ažurovými nebo prošívané) se neprojednávají jako výšivky ani tehdy, když tyto umělé stehy tvoří figury nebo vzorky nebo jinaké okrasy, nýbrž se projednávají podle ustanovení o šatstvu, prádle a zboží výstrojném.
(15) O textilním zboží vyšitém kovovými vlákny a o vyšitém zboží prýmkářském viz vysvětlivku 17.
(16) Viz též 4. a 5. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.

17. (1) Textilním zbožím spojeným s kovovými vlákny (viz 3. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI) je zboží, do něhož byla vpracována vlákna (tenké dráty, oblé nebo ploché) z drahých nebo obecných kovů.
(2) Výrobky se silnějšími dráty, určenými k tomu, aby dodaly výrobku tvaru, jako opředené dráty karkasové, stuhy se silnějšími dráty na okraji, nepatří k textilnímu zboží s kovovými vlákny. Ženilky s drátěnou osnovou, viz 2. odst. 10. vysvětlivky.
(3) O projednávání tkanin a dracounového zboží prýmkářského z pravých zlatých nebo stříbrných nebo leonských přediv viz vysvětlivky k saz. čís. 565, po příp. k saz. čís. 524.
(4) Pro textilní zboží, spojené s kovovými vlákny, je v sazebníku stanovena zvláštní přirážka; vyšívání kovovými vlákny je sice důvodem pro projednávání zboží jako výšivky, avšak nikoli pro vybírání přirážky.

18. (1) O spojení textilního zboží se skleněnými, porcelánovými neb o, kovovými perlami, cetkami atd. viz 2. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI. Podle toho se projednávají na př. třásně nebo jiné nášivky, sítě a pod. z kordonetového hedvábí, spojené se skleněnými perlami nebo se sklení tak, jako by těchto přídavků nebylo, tedy jako zboží celohedvábné, a proto také zůstanou nepovšimnuty niti z jiného přediva, na kterých perly atd. jsou navlečeny. U látek, které se projednávají podle váhy jednoho čtverečního metru tkaninové plochy nebo podle jemnosti příze, se odečtou ke zjištění sazební povahy tkaniny vetkané atd., skleněné nebo kovové perly a podobné cizí přídavky.
(2) Viz také 3. odst. 16. vysvětlivky.

19. (1) Látky mazem, klihem, gumou, želatinou, škrobem a pod. pouze na tuho apretované nebo leštěné nebo k nalepení upravené (jako podšívkový organtin, podšívky k obkládání, tuhé plátno, t. zv. anglická náplast atd.), apprêt, pak látky na čalouny, na rolety, na umělé květiny a podobné látky, natřené nebo potištěné směsí barev (také obsahující olej a pokosty), jež však nejsou nepromokavými látkami ve vlastním slova smyslu, se projednávají jako tkaniny podle své bližší povahy.
(2) Napodobeniny kůže jako pegamoid, grabiol, granitol atd. (zvané též umělou kůží), viz 4. odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 325. O rozlišování těchto napodobenin kůže od knihařského plátna viz 3. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 324.
(3) Stejně se projednávají lodeny a jiné látky (neobsahující kaučuk) a vůbec všechny tkaniny, jejichž vnější vzhled se úpravou nezměnil.
(4) O projednávání kopírovacího plátna (stavitelského plátna snímkového) viz 4. všeobecnou vysvětlivku k saz čís. 189—201.
(5) Tkaniny preparované kaučukem nebo gutaperčou patří do saz. čís. 315.
(6) O vozových plachtách a pod., chemicky preparovaných, napuštěných olejem atd., viz saz. čís. 322.
(7) Knihařské plátno a voskované plátno, viz saz. třídu XXXI.
(8) Tkaniny natřené léčivými látkami (náplasti), saz. čís. 630.
(9) Textilní zboží ze dvou nebo více vrstev spojených apreturou nebo lepidlem (vyjma kaučuk, gutaperču a pod.) se projednávají podle vrstvy podrobené vyššímu clu.

20. (1) Zboží fasonované je textilní zboží tkané, stávkové a plstěné, jež nebylo dále zpracováno a jemuž se již při výrobě dostalo tvaru vhodného pro bezprostřední použití. Zboží odměřené je ono zboží, jež tvoří kusy omezené třásněmi, bordurami, okraji, lemy a pod., jednotlivě nebo souvisle tkané anebo od sebe již oddělené.
(2) Příklady zboží fasonového jsou: pravidelně pracované punčochy, rukavice, tkané pytle, nešité plstěné boty, tkané machony, krajkové zboží fasonové, jež nebylo dále zpracováno (jako krajkové šátky) a pod.; příklady zboží odměřeného: plédy, cestovní a stolní pokrývky, kapesníky, stolní prádlo a pod., v jednotlivých kusech, tuctech nebo soupravách.
(3) Fasona tohoto zboží sama o sobě neodůvodňuje projednávání podle saz. čís. 274.
(4) Zboží textilní dále zpracované umělými stehy a pod. (také takové fasonové zboží) patří však k šatstvu, prádlu nebo k zboží výstrojnému.

21. Jde-li při vypočítávání cla zároveň o několik přirážek k příslušné základní celní sazbě, připočítávají se k ní nejprve přirážky, vyjádřené určitými číslicemi, a pak teprve přirážky udané v procentech, a to součtem přirážkových procent.

Příklady:

1. Doveze-li se jednoduchá bavlněná příze přes čís. 12 až 29 po anglicku v čisté váze 40 kg (saz. pol 183 b)) bílená (saz. pol. 187 a)), v osnovách šlichtovaných (1. všeobecná poznámka k saz. třídě XXII až XXVI), vybírají se tyto částky:

Clo (420˙— Kčs, saz. pol. 183b)) za 40 kg 168˙— Kčs,
celní přirážka (240˙— Kčs, saz. pol. 187a)) za 40 kg 96˙— Kčs,
Úhrnem 264˙— Kčs.

Ze 264'— Kčs činí 5%ní přirážka
(1. všeobecná poznámka k saz. třídě XXII až XXVI) 13˙20 Kčs,
Celkem 277˙20 Kčs.

2. Při projednávání dámských šatů v čisté váze 10 kg (saz. čís. 274), u kterých součást nejvyšším clem zatížená je z obyčejného, vzorkovaného, barveného bavlněného zboží (saz. pol. 189b)3), mercerovaného (poznámka k saz. čís. 189 až 194), spojeného s kovovými vlákny (3. všeobecná poznámka k saz. třídě XXII až XXVI) vybírají se tyto částky:

Clo (3100˙— Kčs, saz. pol. 189b)3) za 10 kg	310˙— Kčs,
přirážka (600˙— Kčs, poznámka k saz. čís. 189 až 194) za 10 kg	60˙— Kčs,
Úhrnem	370˙— Kčs.

Ze 370˙— Kčs činí 30%ní přirážka (3. všeobecná poznámka k saz. třídě XXII až XXV) + 40%ní přirážka (saz. čís. 274), t. j. dohromady 70%ní přirážka	259˙— Kčs,
Celkem	629˙— Kčs.

VI. Technické potřeby.
(1) Technickými potřebami se rozumí zboží pro technické upotřebení nebo pro účely průmyslové, vyrobené zpravidla z hrubých přediv a tkanin, na př. hnací řemeny, popruhy, hadice, hrubé sítě, ucpávky atd. Plachetky na lisování nebo cezení (filtrování), též kaláky, se projednávají podle své bližší povahy jako tkaniny, po případě jako věci šité, neobsahuje-li celní sazebník ustanovení odlišné.
(2) Jiné hmoty s nimi spojené, jako svorníky, rukověti, háky, řemeny, kruhy, příčky, přezky, plováky, šroubové závity a pod., nemají u technických potřeb na projednávání vliv. Viz též saz. čís. 476.
(3) Rovněž tak mohou být technické potřeby bíleny, barveny, dehtovány, klíženy nebo pokostovány.
(4) Jako hnací řemeny se projednávají výrobky podobné stuhám a řemenům k pohonu strojů atd., lisované, též sešité (na př. nekonečné řemeny pro továrny na výrobu papíru) z nastříhaných vrstev hrubých tkanin s použitím pojidel nebo bez nich (kaučuk, gutaperča a balata jsou však jako pojidla vyloučeny), jakož i z popruhů, z plsti nebo z vrstev tkanin. Jako hnací řemeny se projednávají dále všechny řemenovité výrobky tkané nebo pletené z textilních látek, tlusté přes 5 mm. Mohou být též napuštěné nebo natřené tuky, olejovými nebo lakovými pokosty.
(5) Hnací řemeny z kaučuku nebo s kaučukem, z gutaperči, též s drátěnými vložkami, saz. pol. 320d), kožené, saz. pol. 344b).
(6) Popruhy (na nábytek, k sedlům, do stáje, čalounické, na nosítka, hasičské atd.) jsou velmi silné, stuhovité tkaniny z hrubé příze; útek je vytvořen většinou z několika nití, které dohromady dosahují až i síly motouzu. Popruhy, majíce větší únosnost, jsou proto jen nepatrně roztažitelné, zejména ve směru šířky, a jsou vůbec tuhé, rázu řemenovitého, čímž se liší podstatně od zboží stuhového.
(7) Výrobky podobné popruhům, jež nemají shora uvedených vlastností a jsou určeny k účelům konfekčním, k výstroji kočárů, k výrobě hasičských a podobných opasků atd., jakož i popruhy na šle, k obuvi, na podvazky, na spínací stuhy a pod., se neprojednávají jako popruhy, nýbrž jako zboží stuhové.
(8) Tkané nebo pletené hadice jsou vyrobeny zpravidla ze silné příze a používá se jich k technickým nebo průmyslovým (také živnostenským) účelům, na př. jako hadic ke stříkačkám, hadic na vodu, víno a pod., také jako hadicím podobných povlaků na válce atd.
(9) Stávkové hadice a povlaky na válce podobné hadicím se projednávají jako zboží stávkové, jsou-li sešité z tkanin, projednávají se podle saz. čís. 274.
(10) Hnací řemeny, popruhy, hadice z kaučuku nebo napuštěné kaučukem, saz. třída XXX, z kůže, saz. třída XXXII.
(11) Technické předměty a výrobky na způsob zboží provaznického z hedvábí se zařaďují do saz. třídy XXV podle své bližší povahy, na př. ucpávky z odpadků hedvábných do saz. čís. 241 nebo podle 1. poznámky k saz. třídě XXV.
(12) O provaznickém zboží viz saz. čís. 219.

XXII. Bavlna, bavlněná příze a bavlněně zboží,

též pomíšené s jinými předivy rostlinnými, nikoli však s vlnou nebo hedvábím.

Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXII.

Bavlnu poskytuje bavlník (Gossypium L.), rostlina to pěstovaná téměř ve všech zemích mezi 41° severní a 30° jižní šířky. Tato rostlina dává ve třídílných až pětidílných tobolkách četná semena s dlouhými bílými vlákny semennými. Stroji vyzrňovacími se oddělují vlákna od semen; semena dávají píci pro dobytek, mrvu a mastný olej (olej bavlníkový), kdežto semenná vlákna (surová bavlna), nalisovaná do balíků, se dodávají do přádelen. Bavlna se rozvolňuje na strojích rozvolňovacích a pak se čechrá na čechradlech; rozčechraná bavlna se dále čistí a rozvolňuje na strojích potěracích, jež tvoří z bavlny na válcích vatovité stůčky. Tyto stůčky přicházejí pak na mykací stroj (mykadlo) nebo drastidlo, který vlákna isoluje, klade je téměř rovnoběžně vedle sebe a řadí je v rouno. Rouno vyrobené na mykadle, t. j. jemný závoj skládající se z rovnoběžných vláken, se pak zhušťuje pomocí nálevky v pramen, v t. zv. pramen mykaný. Tento mykaný pramen se družením a povytahováním na stroji posukovacím prodlužuje a činí stejnoměrným, a tak vzniká pramen posuknutý. Z tohoto pramene opětným družením a povytahováním a současným skrucováním na strojích předpřádacích (přástových stolicích) se vyrábí přást. Přástování se děje na třech nebo více strojích předpřádacích (flyerech, stolicích na hrubý, střední nebo jemný přást), jež činí přást postupně stejnoměrnějším a jemnějším, podle toho, jak jemná příze se má vyrábět. Poslední přást se dopřádá buď na stroji mulovém (selfaktoru, mulová příze, hlavně pro útek) nebo na prstencovém stroji přádacím (ringthrostle, throstlová příze, hlavně pro osnovu ). Zde se příze silněji zakrucuje a zároveň protahuje nebo posukuje, aby se docílilo větší jemnosti, čímž se dosáhne různých čísel jemnosti. Tímto silnějším zakroucením nabývá materiál také pevnosti význačné pro přízi, jež ještě chybí volnému vatovitému přástu. Poněkud odchylně od této výroby jemné příze se při předení odpadků dělí rouno přímo po mykání řemínkovým rozdělovačem na pruhy (lunty), které se válkují a pak předou. O tom, jak se poznává bavlna, viz oddíl I A všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

Saz. čís. 180.

Bavlna surová, mykaná, bílená, barvená, mletá; odpadky.

(1) K bavlně patří také bavlna cejbová (jíž poskytuje Bombax pentandrum [cejba šihovitá] a B. quinatum, B. Ceiba) a kapok, odrůda bavlny cejbové. Česaná bavlna se zařazuje stejně jako bavlna mykaná (čechraná nebo kardovaná). Viz oddíl II všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

(2) Lintry (linters, scart, afrittas) jsou krátká bavlněná vlákna získaná dodatečně ještě se semen po vyzrňování bavlny a používá se jich k předení nižších čísel přízí, k vycpávání, k výrobě papíru, umělého hedvábí, střelné bavlny a pod.

(3) Bavlna se dováží zpravidla v krychlovitých nebo válcovitých (kulatých) balících.

(4) O rozlišování bavlny od vaty viz oddíl III všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

(5) Lněná bavlna chemicky upravený len), saz. čís. 202.

(6) Bavlna střelná (pyroxylin, bavlna kolodiová, výbušná bavlna), saz. čís. 646.

Saz. čís. 181.

Bavlněná vata, mimo vatu k léčebným účelům; niti upravené k čištění strojů atd.

(1) Jako bavlněná vata se projednávají tabule a pruhy, také v závitcích, ze surové, bílené nebo barvené bavlny a z jiných takových rostlinných přediv (z lesní vlny, lnu, juty atd.) s přimíšenou bavlnou, a to jak pouze stejnoměrně jemně mykané, tak i klížené, gumované nebo opatřené pryskyřičnými povlaky.

(2) Vaty z jiných rostlinných přediv než z bavlny a bez příměsi bavlny, saz. čís. 203.

(3) Šarpová bavlna, čištěná a zbavená tuku, v balících, saz. čís. 181; jodovaná atd. nebo upravená v balíčcích různé váhy, saz. čís. 630.

(4) Niti upravené k čištění strojů atd. (hotová vlna k cídění) jsou odpadky přádelné a tkalcovské, jež bylý posukováním nebo mykaním roztaženy a načechrány, aby při cídění více ssály a tak mohly být plně využity.

(5) Nečisté odpadky se před posukováním nebo mykaním ještě čistí tím, že se perou, po případě bílí nebo zbaví tuku. Nehotová vlna k cídění (nemykaná nebo neposukovaná), patřící do saz. čís. 180, obsahuje vždy chuchvalce, papírové dutinky a cizí součástky, jež se vyskytují v hotové vlně k cídění většinou jen ojediněle.

(6) Hotová vlna k cídění přichází do obchodu upravena většinou ve stůčkách nebo v přadenech, také zabalená ve svazečcích, někdy též v závitcích — jako neklížená vata; význačnou, zvláště pro svrchní vrstvy stůček a přaden, je rovná, jakož i rovnoběžně upravená poloha nití, jež se nezjišťuje vytahováním nití, nýbrž otevřením obalu, jímž se jednotlivé vrstvy od sebe zřetelně uvolní.

(7) Smetí tkalcovské nebo přádelné, bílené nebo zbavené tuku, se projednává stejně jako vlna k cídění podle tohoto saz. čísla.

(8) Roztřásněné odpadky bavlněných látek (šarpa), saz. čís. 180.

Viz též oddíl II a III všeobecných vysvětlivek k saz. třídě XXII—XXV.

(9) Do saz. čís. 181 patří dále surová bavlna i bavlněné odpadky a vaty, jež byly tvářeny k určitému účelu lisováním, vysekáním a pod., na př. knoflíkové tvary (vložky do knoflíků), kroužky k ucpávkám a pod., podešve, bavlněné svitky, jako ucpávky do oken atd. Všechny tyto věci povlečené papírem, saz. čís. 300.

Saz. čís. 182.

Přást surový, bílený, barvený, potištěný.

Bavlněný přást se liší od bavlněné příze nepatrným počtem zákrutů, nepřesahujícím zpravidla 100 na běžný metr a proto má nápadně volnou strukturu.

Bavlněná příze.

Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 183—187.

(1) Příze saz. čís. 183 až 186, po příp. saz. čís. 187 přichází do obchodu zpravidla buď navinutá v přadenech (svazečková příze) nebo v potáčích (t. j. příze cívková, sňatá s vřetének) nebo na cívkách (cívkách křížových) nebo jako osnovy.

(2) Příze bavlněná se projednává podle anglického číslování.

(3) Anglickým číslem příze je počet čteníků (přaden) na jednu anglickou libru = 453˙59 g.

(4) Jeden čteník (přadeno) po anglicku má: 7 pásem po 80 nitích á 1˙372 m, tudíž celkovou délku niti 768˙1 m = 840 yardů.

(5) U jednoduché příze se zjistí číslo příze po anglicku, dělí-li se váha jedné anglické libry = 453˙59 g vahou jednoho čteníku po anglicku, zjištěnou v gramech.

(6) O přízi dvojpramenné se poznamenává, že se kroucením (drellováním) zkrátí délka niti asi o 4 procenta; stanoví se tedy, že se pro zjištění čísla příze bere 405 yardů příze dvojpramenné za jeden čteník (840 yardů) příze jednoduché.

(7) Počet yardů, udaný v následující tabulce podle počtu jednoduchých nití (pramenů) trojpramenné nebo vícepramenné příze, značí jeden čteník jednoduché příze.

(8) V tomto počtu yardů je vzat zřetel jak na počet pramenů, tak i na zkrácení nití vzniklé skaním.

(9) Pro projednávání není potřebí vypočítávat skutečné číslo příze, nýbrž stačí, zjistí-li se, má-li projednávaná příze jemnost

až čís. 12 po anglicku nebo
přes čís. 12 až čís. 29 po anglicku,
přes čís. 29 až čís. 50 po anglicku,
přes čís. 50 po anglicku,
přes čís. 50 až čís. 60 po anglicku,
přes čís. 50 až čís. 70 po anglicku,
přes čís. 60 až čís. 80 po anglicku,
přes čís. 70 až čís. 90 po anglicku,
přes čís. 80 až čís. 90 po anglicku,
přes čís. 90 po anglicku,
přes čís. 90 až čís. 120 po anglicku,
přes čís. 120 po anglicku.

K tomu účelu se postupuje takto:

U bavlněné příze v přadenech, na potáčích, cívkách nebo cívkách křížových:

(10) Ze zkoušené příze se odvine množství dole blíže určené a srovná vážením s příslušným typovým závažím.

(11) K odvinutí potřebné délky příze se použije zvlášť sestrojeného mechanického měrného vijáku (zařízeného k upotřebení jak pro přízi bavlněnou, tak i vlněnou).

(12) Upotřebí-li se měrného vijáku pr přízi bavlněnou, upevní se (nasadí a pevně našroubuje) navíjecí kolo, označené štítkem „Obvod jeden yard“ na poháněcí osu (hřídel). Přitom dbáme, aby paprsek označený štítkem byl nahoře v poloze kolmé a aby velký počítací kotouč byl nařízen na počáteční bod (t. j. aby dílec označený 100 byl přesně pod ručičkou). Nestojí-li počítací kotouč na tomto bodě, nařídí se na dílec 100 otáčením kola ve směru pohybu hodinových ručiček.

(13) Dříve než se počne navinovat příze, nařídí se malý kontrolní kotouč na bod 10. K tomu účelu se posune po uvolnění šroubu krycí deska opatřená výkrojem tak dalece, až se objeví uprostřed výkroje číslo 10, načež se šroub opět přitáhne.

(14) Velký počítací kotouč (stodílný) ukazuje jednotlivé obrátky kola od 1 až do 100, malý kontrolní kotouč (desetidílný) každým dílcem (čísly 1 až 10) vždy 100 obrátek kola (tedy 100, 200 až 1000).

(15) Aby se zmírnil běh niti při odvinování příze, je přidán k měrnému vijáku mosazný váleček.

(16) Třetí paprsek navíjecího kola (napravo od označeného prvého paprsku) nemá na příčném rameni žádné růžice, aby se mohla odměřená příze na tomto místě lehce sejmout s kola.

(17) Na podstavcové desce vijáku je připevněno metrové měřítko, aby se mohla příze podle potřeby odměřit také bez vijáku.

(18) Nutnou doplňující pomůckou k měrnému vijáku při odvinování příze v přadenech je kotoučový viják, skládající se ze železné tyče, upevněné kolmo na podstavci, se dvěma kotoučky na vodorovných osách, jež lze posunovat šrouby.

(19) Podle délky přadena odvíjené příze se postaví kotoučky po uvolnění šroubů (posunutím nahoru a dolů) a opět dobře upevní tak, aby zavěšená přadena volně ležela a aby se zamezilo značnějšímu napínání příze.

(20) Konce nití přaden zavěšených na kotoučovém vijáku anebo konce nití příze v potáčích nebo na křížových cívkách, nastrčených na vidlici odměrného vijáku se provléknou vodiči nití a jednou kolem nich ovinou, pak se vedou pod váleček a odtud na hoření, kolmo stojící paprsek kola, opatřený štítkem, a zaklesnou se tam pod malá pera k tomu určená.

(21) Než se počne navíjet, je třeba se ještě postarat o to, aby se nit mezi mosaznými válečky a vodiči nití lehce posouvala a aby se zamezilo každé silné napínání příze.

(22) U jednoduché příze v přadenech se navinou 336 obrátkami ⁴∕₁₀ čteníku = 336 yardů, u dvojpramenné příze 162 obrátkami ²/₁₀ čteníku = 162 yardů, u jednoduché příze na cívkách (potáčích) se však odvinou zároveň se dvou potáčů 168 obrátkami rovněž ⁴∕₁₀ čteníku = 336 yardů, u dvojpramenné příze navinuté na cívkách se však odvinou pouze s jednoho potáče 162 obrátkami ²/₁₀ čteníku = 162 yardů.

(23) U trojpramenné nebo vícepramenné příze se má zjišťování vztahovat na celý čteník jednoduché příze. Poněvadž u trojpramenné nebo vícepramenné příze jednou nebo opětovně skané se zkrátí délka příze průměrně asi o 6%, odečte se nejprve od 840 yardů >%, aby se zjistilo, kolik příze se má odvinout; zbytek 789˙6 yardů dělíme pak počtem jednoduchých pramenů (jednoduchých nití) tvořících přízi. Pro nejobvyklejší druhy skané bavlněné příze udává připojená tabulka počet yardů, jež nutno odvinout, aby se rovnaly jednomu anglickému čteníku jednoduché příze.

Tabulka:

Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXII. Saz. čís. 180. Bavlna surová, mykaná, bílená, barvená, mletá; odpadky. Saz. čís. 181. Bavlněná vata, mimo vatu k léčebným účelům; niti upravené k čištění strojů atd. Saz. čís. 182. Přást surový, bílený, barvený, potištěný. Bavlněná příze. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 183—187.
Počet pramenů	Počet yardů, jež třeba odvinout:
3	263
4	197
5	158
6	132
7	113
8	99
9	88
10	79
12	66
15	53
16	49
18	44
20	39
24	33

(24) Ke kontrole obrátek kola je určen malý kontrolní počítací kotouč, označující 100, 200, 300 atd. obrátek čísly 1, 2, 3 atd.; k témuž cíli jsou označeny uprostřed velkého počítacího kotouče dílce 36, 62 a 68, aby nemohl nastat omyl, počítá-li se méně než 100 obrátek.

(25) Máme-li tedy na př. odvinout 336 yardů, musí kontrolní kotouč ukazovat 3 (= 300) a dílec 36 počítacího kotouče musí být přesně pod ručičkou (určenou k počítání obrátek až do 100).

(26) Odvinutá přadénka se sejmou s měrného vijáku a srovnají pak vážením se zvláštními, k tomu určenými typovými závažími.

(27) Pro zjišťování jemnosti bavlněné příze se používá 14 typových závaží, a to: 8 kusů pro 336 yardů jednoduché nebo 162 yardů dvojpramenné příze hraničních čísel 12 (15˙120 g), 29 (6˙256 g), 50 (3˙629 g), 60 (3˙024 g), 70 (2˙592 g), 80 (2˙268 g), 90 (2˙016 g), 120 (1˙512 g), dále 6 kusů pro příslušný počet yardů trojpramenné nebo vícepramenné příze (podle tabulky ve 23. odstavci) hraničních čísel 12 (37˙799 g), 29 (15˙641 g), 50 (9˙072 g), 60 (7˙560 g), 80 (5˙670 g), 90 (5˙040 g), jež odpovídají jednomu čteníku jednoduché příze.

(28) Rozlišování podle sazebníku se děje takto:

Má-li se na př. vyšetřit příze prohlášená podle saz. pol. 183b) (přes čís. 12 až do čís. 29, jednoduchá, surová), musí být odvinutých 336 yardů lehčí než typové závaží pro čís. 12, avšak stejně těžké nebo těžší než závaží pro čís. 29. Rovněž tak se musí porovnávat váha odvinuté příze saz. pol. 183c) nebo saz. pol. 184c) s typovým závažím čís. 29 a čís. 50.

(29) Byla-li však prohlášena příze šestipramenná, jednou skaná, saz. pol. 185c), musí být odvinutých 132 yardů lehčí než typové závaží určené pro trojpramennou nebo vícepramennou přízi čís. 29, avšak stejně těžké nebo těžší než závaží pro takovou přízi čís. 50.

(30) Apretovací hmota obsažená v přízi nemá vliv na výsledek zjšitění váhy.

U příze vláčené:

(31) Příze vláčená, t. j. taková, u níž několik jednoduchých niti leží volně vedle sebe, nejsouce dohromady zakrouceny, se projednává, pokud jde o zjištění jemnosti, jako příze jednoduchá; odvine se však místo 336 yardů jen tolik yardů, kolik jich vychází, dělí-li se 336 počtem jednoduchých nití dohromady svláčených.

U příze ozdobné:

(32) Příze ozdobná (t. zv. falkonévka nebo příze fantasijní) se projednává vždy podle oné příslušné položky, v níž je stanoveno nejvyšší clo Jemnost příze však, která jedině následkem silného zakroucení vykazuje uzlíčky nebo malé kličky, vzniklé smrštěním nití a mizící při zpracování příze jejím napínáním, se zjistí, pokud toho bude třeba, podle předpisu; kličky se při tom odstraní silnějším napínáním při odvinování.

U příze železné:

(33) Příze železná, t. j. bavlněná příze hladce apretovaná voskem, gumou a pod., i příze smíšená, t. j. příze zdvojená z jedné niti bavlněné a z jedné lněné v přadenech, dělí se podle všeobecných ustanovení sazebníku o jemnosti a zušlechtění. Železná příze bývá většinou dvojpramenná nebo vícepramenná, což nelze hned poznat pro její zvláštní apreturu; proto musí být u ní vždy přesně zjištěn počet pramenů.

(34) Zjistí-li se, že je dohromady zabalena příze podrobená různým sazbám, je třeba roztřídit jednotlivé druhy a zjistit jejich čistou váhu; to nesmí být opomenuto v žádném případě. Není tedy přípustné, aby se na př. u hydraulicky lisovaných balíků, opatřených železnými obručemi upustilo od zvláštního zjištění množství jednotlivých přízí v nich obsažených, podléhajících různým celním sazbám, a aby se celní oddělení ONV při zkoušení prohlášené váhy spokojilo pouze údaji odesilatelovými o obsahu. V zájmu účelného zjednodušení celního projednání budiž působeno k tomu, aby se balila do takových balíků jen příze zcela stejného druhu, čímž možno účinně zabránit obtížnému rozdělávání a opětnému balení balíků.

U příze navíjené v osnovách:

(35) Příze upravená v osnovy se vyšetří podle vzorku, který musí být u zásilky příze připojen. Není-li takového vzorku a nemá-li se použít příslušné sazby vyšší, musí se z projednávané navinuté osnovy vzít příze v délce jednoho yardu za tím účelem, aby se zjistilo číslo příze zvážením. V takovém případě se odstřihnou niti potřebné k utvoření ⁴∕₁₀ čteníku jednoduché příze, po příp. ²/₁₀ čteníku dvojpramenné příze (u jednoduché příze se odpočítá tudíž 336, u dvojpramenné příze 162 nití, u trojpramenné a vícepramenné osnovní příze pak tolik niti v délce přesně 1 yardu [=9˙914 m], kolik yardů udává tabulka) a zváží se příslušnými typovými závažími.

(36) Podotýká se, že zkoušené osnovní niti se nesmějí brát z kraje (z lisiéry), poněvadž bývají mnohdy hrubší nebo vícepramenné a poněvadž se při zjišťování jemnosti osnovní příze nehledí na silnější niti okrajové.

(37) Nedává-li zkouška při prvním vážení typovým závažím rozhodný výsledek nebo popírá-li strana správnost zařadění příze typovým zvážením, zjistí se skutečné číslo příze odvážením a výpočtem.

(38) K tomu cíli odvineme u jednoduché příze s 10 různých přaden, po příp. s 10 různých potáčů nebo cívek po ⅟₁₀ čteníku (á 84 = 840 yardů, t. j. 1 čteník jednoduché příze po anglicku), u dvojpramenné příze s 5 různých přaden, po příp. s 5 různých potáčů nebo cívek po ⅟₁₀ čteníku (á 81 = 405 yardů dvojpramenné nebo 840 yardů = 1 čteník jednoduché příze); při tom se ovšem přesně kontrolují obrátky na počítacích kotoučích, jak již bylo naznačeno; odvinuté množství se zváží, pak se dělí 453˙59 vahou zjištěnou v gramech a tím se získá číslo příze. Zlomky menší než 0˙5 zůstávají bez povšimnutí, zlomky 0˙5 a větší se počítají jako 1, tudíž na př. je-li podíl 29˙5, projedná se příze podle čísla 30.

(39) Jde-li o přízi trojpramennou a vícepramennou, odvine se vždy s 5 různých přaden, potáčů nebo cívek po tolika yardech, kolik udává tabulka pro dotčený počet pramenů; jejich váha v gramech se dělí 5 a výsledkem pak dělíme číslo 453˙59, čímž se nalezne skutečné číslo příze. Se zlomky zjištěného čísla příze se naloží způsobem shora udaným.

Jaké opatrnosti třeba při prohlídce:

(40) U příze ve svazcích se odstraní vnější obal balíků a přadena se vyberou z rozličných svazků, ležících nejen na vnějších stranách, nýbrž i uvnitř; rovněž se u potáčů nebo cívek přihlíží zvláště k tomu, nejsou-li v sudech nebo bednách mezi stěnami zřízena oddělení, obsahující potáče nebo cívky různé jemnosti.

(41) Při výběru přaden, potáčů nebo cívek se postupuje se zvláštní opatrností a straně se nedovolí na něj žádný vliv. Musí se proto v každém případě projednání vzít několik přaden nebo potáčů, a to z různých míst schrán, a napřed vyšetřit jejich přesným vzájemným srovnáním, zdali je příze stejně jemná. Máme-li obavu, že jde o čísla příze podléhající různým sazbám, opakujeme zvážení nití u většího počtu přaden, po příp. potáčů nebo křížových cívek, a tak zjistíme pravý stav věci.

(42) U příze prohlašované podle nejvyšší sazby saz. čísel 183—186 není třeba, vyjma případ zřejmé nesprávnosti, zvláště zjišťovat číslo.

(43) V prohláškách bavlněné příze nutno vždy udat počet pramenů (jednoduchých nití), ze kterých se skládá. Viz též oddíl IV všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV; motouz bavlněný (lékárnické niti a pod.), saz. pol. 201e), tkalcovské nitěnky ze skané příze, saz. pol. 201f)1.

Saz. čís. 187.

Bavlněná příze bílená, mercerovaná, barvená (také potištěná) je podrobena přirážce k celní sazbě, stanovené pro příslušnou surovou přízi.

(1) Příze nažloutle nebo napolo bílená (kremovaná) se klade, pokud nebyla obarvena, na roveň přízi bílené.

(2) Příze kremové barvy se pokládá za obarvenou, prokáže-li se její obarvení buď tak, že vznikne navlhčením kyselinou solnou a roztokem žluté krevní soli modrá reakce, nebo tak, že vytrvalým vařením s ⅟₁₀ procentním roztokem marseilleského mýdla se zeslabí barevný odstín.

(3) Mercerovaná příze je bavlněná příze, jež zvláštní úpravou nabyla lesku jako hedvábí. Příze, jež se má mercerovat, se protahuje buď v přadenech nebo rozprostřena jako osnova na stavu studeným louhem sodným a přitom se silně napíná. Louhem sodným se mění struktura tak, že se bavlněné vlákno ve své přirozené povaze zkroucené, napíná a nabývá podoby skoro válcovité. Od hedvábí odpadkového se rozezná mercerovaná bavlna spalovací zkouškou; v pochybných případech se provede zkouška kyselinou dusičnou. Viz též oddíl I A odstavec 7 všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

Bavlněné zboží.

Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 189—201.

1. (1) Bavlněným zbožím je zboží saz. čís. 189—201 pouze z bavlny nebo z bavlny spolu s jinými rostlinnými předivy, také spojené s jinými hmotami. Příměs vlny nebo jiné srsti zvířecí a hedvábí (též umělého hedvábí) vylučuje, aby se bavlněné zboží textilní projednávalo podle saz. třídy XXII.
(2) O výjimkách z tohoto ustanovení viz saz. čís. 217 a 2. poznámku k saz. třídě XXV.
(3) Bavlněné tkané nebo stávkové látky obvazové nenapuštěné (jodem, karbolem atd.) nebo i napuštěné, avšak antisepticky nebalené, jak v celých kusech, tak i upravené pro prodej, jako tkaná šarpa, anglický lint, šátky na obvazy atd. se projednávají podle své bližší povahy. Nedá-li se zjistit jejich sazební povaha, projednávají se vždy podle příslušné nejvyšší celní sazby.
(4) O napuštěných a antisepticky balených obvazech bavlněných i o antiseptickém balení viz 4. vysvětlivku k saz. čís. 630.

2. (1) Podle saz. čís. 189—192 se rozlišují bavlněné tkaniny podle rozličné jemnosti příze a hustoty jejich dostavy nití.
(2) Obyčejné bavlněné tkaniny jsou tkaniny vyrobené z příze čís. 50 nebo nižšího. Takové tkaniny jsou v sazebníku označeny vůbec jen jako tkaniny obyčejné, mají-li 38 a méně nití ve čtverci o straně 5 mm (t. j. součet nití osnovních a útkových připadají-jící na 5 mm); obsahují-li však více než 38 nití ve čtverci o straně 5 mm, jsou označeny v sazebníku jako obyčejné husté. Obě skupiny se dělí na hladké, také jednoduše keprované a na vzorkované.
(3) Těmito 38 nitmi jsou vždy — jak je tomu vůbec u tkanin bavlněných, jde-li o počítání nití, o počítání normální váhy nebo o počítání váhy podle počtu nití — jednoduché neskané niti. Obsahuje-li tedy některá tkanina dvojpramennou nebo vícepramennou přízi, musí se vždy zjistit počet jednoduchých nití v ní obsažených a vzít jej za základ jak při zjišťování jemnosti příze, tak i při zařadění tkaniny do saz. čís. 189 nebo mezi t. zv. bavlněné zboží husté saz. čís. 190.
(4) Jemné bavlněné tkaniny jsou hladké nebo vzorkované tkaniny vyrobené z příze vyššího čísla než 50 až včetně čís. 100, kdežto
(5) k velmi jemným bavlněným tkaninám patří všechny hladké nebo vzorkované tkaniny vyrobené z příze jemnější než čís. 100.
(6) Stupeň jemnosti příze (číslo příze) se pozná podle váhy určité plochy tkaniny.
(7) Hranicí jemnosti podle celního sazebníku pro bavlněné tkaniny jsou pouze anglická čísla příze 50 a 100.
(8) Není však třeba zjišťovat skutečné číslo příze bavlněné (nebo též lněné, jutové atd.), obsažené ve tkanině, ani zkoušet, zdali příze skutečně překročuje čís. 50 nebo čís. 100 či nikoli; je totiž jedno, skládají-li se jednotlivé niti tkaniny z příze čísla jemnějšího nebo hrubšího. Obyčejná tkanina může proto obsahovat také jemnější přízi než přízi čís. 50 a jemná tkanina také jemnější přízi než přízi čís. 100, pokud vedle této příze přesahující hranici jemnosti je ve tkanině ekvivalentní množství příze hrubší. Stejně se může také ve velmi jemných tkaninách vyskytovat hrubší příze než příze čís. 100.
(9) Metoda pro zařadění bavlněných tkanin do uvedených tří skupin spočívá tedy toliko na těchto úvahách:
1. Stejně velké plochy tkanin mají při stejném počtu nití menší nebo větší váhu podle toho, skládají-li se z příze jemnější nebo hrubší.
(10) Při stejné jemnosti příze (při stejném čísle příze) roste nebo klesá váha určité plochy tkaniny podle toho, je-li více nebo méně hustá, t. j. je-li v ní zpracován větší nebo menší počet nití.
(11) Ježto bylo zjištěno, že
1. 100 m² tkaniny z příze čís. 50 váží při 38 nitích ve čtverci o straně 5 mm 10 kg a 100 m² tkaniny z příze čís. 100 při 38 nitích ve čtverci o straně 5 mm 5 kg (na šlichtu a apreturu, jakož i na barvu průměrně ve tkaninách obsažené, bylo přitom již přihlédnuto), je třeba, jakmile u tkaniny je zjištěn počet nití (dostava) ve čtverci o straně 5 mm, skutečná váha a plošná míra zboží, ještě jenom porovnat tuto váhu se zmíněnými normálními tkaninami.
(12) Má-li se vyšetřit, je-li tkanina z hrubší nebo jemnější příze než z příze čís. 50 a 100, spočítají se proto vždy nejprve niti ve čtverci o straně 5 mm a pak se zjistí váha a plošná míra.
(13) Sestavíme-li příslušné úměry, můžeme pak vypočítat, jak těžká by byla tkanina určité velikosti a určité dostavy, kdyby byla utkána z příze čís. 50 nebo z příze čís. 100. Ježto by ostatně podle toho vážila tkanina velikosti 1 m² a při dostavě o jedné niti ve čtverci o straně 5 mm 2˙632 g, může se v praxi použít při výpočtu normální váhy pro každou určitou tkaninu tohoto jednoduchého postupu.
(14) Délka kusu, zjištěná z přivěšeného štítku nebo odměřením, se násobí jeho šířkou, jež se vždy změří, dále pak se násobí počtem nití zjištěným ve čtverci o straně 5 mm a konečně konstantou (stálým činitelem) 2˙632. Součin vyjadřuje v gramech normální váhu tkaniny z příze čís. 50.
(15) Na př. tkanina je 40 m dlouhá, 80 cm široká a čítá 50 nití. Činí tedy její normální váha 40 X 0˙8 = 32 m², 32 X 50 = 1600, 1600 X 2˙632 = 4211 g. Polovina z toho (pro přízi čís. 100) rovná se 2105 g.*)
(16) Kdyby byla skutečná váha téhož kusu na př. 2830 g, šlo by o jemnou tkaninu bavlněnou, neboť tkaniny bavlněné jsou:
1. a) obyčejné, váží-li právě tolik nebo více než normální váha pro tkaniny z příze čís. 50,
2. b) jemné, váží-li právě tolik nebo více než normální váha pro tkaniny z příze čís. 100, avšak méně než normální váha pro tkaniny z příze čís. 50,
3. c) velmi jemné, váží-li méně než normální váha pro tkaniny z příze čís. 100.
(17) Tento způsob zkoušky se nazývá metodou odvažovací.
(18) Druhý způsob (metoda typová) záleží v tom, že se zkouška omezuje na malé výstřižky tkaniny a že se užívá pro jejich porovnání (zvážení) zvláštních závaží (závaží typových nebo niťových). Tato závaží, sestavená v souhlasu s počtem zjištěných jednoduchých nití tkaniny ve čtverci o straně 5 mm, vyjadřují normální váhu pro čtverečnou plochu výstřižků a pro tkaniny z příze čís. 50, po příp. z příze čís. 100.
(19) Typová (niťová) závaží jsou vypočtena pro výstřižky tkaniny o 250 cm² z příze čís. 50.
(20) Poněvadž však normální váha pro tkaniny z příze čís. 50 je právě dvakrát tak veliká jako normální váha pro tkaniny z příze čís. 100, platí polovina typových závaží pro 250 cm² tkaniny z příze čís. 50 zároveň pro tentýž výstřižek tkaniny z příze čís. 100.
(21) Přitom není potřebí tabulky o normálních vahách, poněvadž typová závaží vyjadřují již normální váhu pro 250 cm² tkaniny z příze čís. 50 a pro 500 cm² tkaniny z příze čís. 100, v této tabulce vypočtenou.
(22) Podle tohoto způsobu zkoušky patří tedy bavlněné tkaniny mezi:
1. a) obyčejné, je-li výstřižek 250 cm² stejně těžký nebo těžší,
2. b) jemné, je-li výstřižek 250 cm² lehčí než typová závaží, odpovídající počtu nití, avšak stejně těžký nebo těžší než polovina těchto typových závaží,
3. c) velmi jemné, je-li výstřižek 250 cm² lehčí než polovina typových závaží, odpovídajících počtu nití tkaniny ve čtverci o straně 5 mm.
(23) Typové metody se může samozřejmě použít jen u tkanin majících vesměs jednotnost jak v dostavě nití, tak i ve způsobu tkaní; nelze jí tedy použít u tkanin obsahujících místa řidčeji tkaná v širších střídách z různé příze atd., ani u zboží odměřeného a u zboží, z něhož strana nedovolí vzít výstřižek.

3. Jako manipulační pomůcky k zařazení bavlněných tkanin mají celní odělení ONV:
1. a) Tkalcovskou lupu (k počítání nití) se čtvercovým otvorem o straně 5 mm, jíž se počítají podél jedné jeho strany niti osnovní, podél druhé pak niti útkové Součet obojích těchto nití, jsou-li jednoduché, dává počet nití ve tkanině, který se v celním sazebníku a v tomto návodu nazývá počtem nití ve čtverci o straně 5 mm.
  1. Skládá-li se však zkoušená tkanina v osnově nebo v útku nebo v osnově i útku zcela nebo částečně z příze dvojpramenné, trojpramenné nebo vícepramenné, počítají se — má-li se zjistit počet jednoduchých nití ve čtverci o straně 5 mm, potřebný jak pro vyšetření hustoty, tak i pro zjištění jemnosti setkané příze — všechny dvojpramenné, trojpramenné nebo vícepramenné osnovní nebo útkové niti ležící ve čtverci o straně 5 mm tolikrát, kolikrát jsou v nich obsaženy jednoduché niti. Normální váha a typová závaží (niťová závaží) jsou totiž, jak právě řečeno, vypočtena pouze pro tkaniny z jednoduché příze a rovněž také hustota tkaniny (až do 38 nití včetně nebo výše ve čtverci o straně 5 mm) je stanovena jen podle jednoduchých nití.
1. b) Železnou průbojnici, jíž se umožňuje spočítání nití u tkanin, u nichž počítání nití tkalcovskou lupou nelze pro jejich velmi hustou dostavu provést jistě nebo bez obtíží, tím způsobem, že se vytáhnou.
  1. Průbojnice má dvě rovnoběžná, od sebe přesně 5 mm vzdálená ostří, jež nejsou na konci mezi sebou spojena.
  2. Řezy zhotovené touto průbojnicí ve zkoušených tkaninách nejsou odděleny na vnitřním konci od tkaniny, tvoří 5 mm široké proužky souvisící s tkaninou a slouží k bezpečnému spočítání nití (setkaných) v osnově i útku.
  3. Mají-li se počítat niti v osnově, nasadí se průbojnice přesně ve směru osnovy, mají-li se počítat niti v útku, nasadí se ve směru útku a nárazem na ni se vysekne proužek. Nato se na pravé i levé straně od něho uřízne od ostatní tkaniny šikmo po růžku, takže proužek podoby jazýčku stojí volně; tím se zabrání smíšení nití tohoto jazýčku s nitmi ostatní tkaniny, jež by mohlo mást v počítání.
  4. Nato se opatrně vytáhnou a odstraní krátké proříznuté niti z proužku tkaniny, takže osamocené niti osnovní nebo útkové zůstanou viset na tkanině a mohou se nyní velmi lehce spočítat.
  5. U těchto nití, jež jsou tedy osnovními nebo útkovými nitmi tkaniny ve čtverci o straně 5 mm, určenými ke sčítání, se ovšem také zjistí, jsou-li z dvojpramenné, trojpramenné nebo vícepramenné příze a mají-li se proto počítat dvojnásobně, trojnásobně atd.
1. c) Soupravu metrických závaží ke zjištění skutečné váhy zboží.
2. d) Metrické měřítko k odměření délky a šířky tkaniny pro ony případy, kde je třeba zjistit plošnou míru tkaniny.
3. e) Plechovou šablonu, skládající se ze dvou na sebe zapadajících desek, podle níž se vystřihují z tkaniny výstřižky (kupony) o ploše 250 cm².
  1. Plechové šablony se použije tak, že se tkanina, jež má být zkoušena, položí na dolejší desku (desku bez knoflíku); nato se položí hořejší deska na tkaninu a na dolejší desku tak, že hroty jedné desky zapadají do prohlubenin (otvorů) desky druhé. Pak se tkanina odstřihne ostrými nůžkami podél obvodu šablony a kupon vystřižený ve správné výměře zůstane mezi oběma deskami. Místo spodní desky může se též použít libovolného prkénka ke krájení; tkanina se přes ně natáhne, položí se na ni hořejší šablonová deska a kupon se vyřízne ostrým nožem.
1. f) Soupravu typových závaží k srovnávacímu vážení výstřižků tkanin (kuponů) o ploše 250 cm².
  1. Tato souprava se skládá z 12 závaží, jež jsou upravena jako typová závaží pro váhu 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 20 a 30 nití, souhlasí s tabulkou normálních vah a jsou určena k sestavování typových závaží.
1. g) Přesné váhy vahadlové k odvážení (porovnávacímu zvážení) tkaninových výstřižků (kuponů) nebo menších tkaninových ploch vážících méně než 500 g.
  1. Tkaninové plochy větší váhy se odváží na obyčejných vahách vahadlových nebo desetinných.*)

4. Při projednávání bavlněného zboží saz. čís. 189 až 192 se dbá těchto ustanovení:
(1) Tkaniny, které nelze pouhým okem poznat s úplnou spolehlivostí jako obyčejné nebo velmi jemné, se zkouší zpravidla nejprve podle metody odvažovací, vyžadující obyčejně jen krátkého času, ačli není třeba zjistit spolehlivě délku kusu odměřením.
(2) Podle okolností může se však dát přednost také metodě typové jakožto kratší. V mnohých případech poskytuje provedení obou způsobů největší dosažitelnou míru jistoty.
(3) Metody odvažovací se však musí užít ve všech případech, kde se výsledek typové metody jeví pochybným.
(4) Ostatně budiž při zkoušení tkanin přesně přihlíženo k tomu, je-li jejich povaha vesměs stejnoměrná a není-li snad — aby se tkanina projednala za nižší sazbu — zpracováno v dostavě na konci tkanin, ze kterých se obyčejně berou výstřižky a kde se zpravidla zjišťuje dostava nití, méně nití nebo silnější příze nebo nápadně těžší apretura, nežli uvnitř tkaninových kusů.
(5) Proto se nesmí zjišťovat počet nití tkaniny jen na koncích, nýbrž na různých místech kusů; totéž platí o zkoušení jemnosti příze a apretury.
(6) Jde-li o tkaniny, ve kterých počet nití ve čtverci o straně 5 mm nevychází v celých číslech, a vyskytne-li se to zároveň jak u nití osnovních, tak i útkových, připočte se k nitím zjištěným celými čísly v osnově i útku ještě jedna nit. Shledáme-li však zlomky pouze v osnově nebo pouze v útku, nebere se na ně zřetel. Nedocílíme-li metodou typovou nebo odvažovací nesporně jistého výsledku, rozšíří se počítání nití na šířku 5 cm při tkaninách z hrubé příze a při tkaninách řídkých na 20 cm v osnově a útku a dělí se takto zjištěný součet nití 10, po příp. 40. Zlomky při tom vyšlé zůstávají nepovšimnuty.
(7) Obsahuje-li tkanina místa řídká (pruhy, čtverce a pod.) střídající se s místy hustě tkanými, vezme se za základ pro projednání střední nebo průměrný počet nití ve čtverci o straně 5 mm, počítaný od střídy ke střídě- (t. j. od počátečního bodu vzorku až k bodu, kde se opakuje), a to jak v osnově, tak i útku.
(8) Za tím účelem se vyznačí jedna střída a proříznou se pak nožíkem niti útkové nebo osnovní podél první a poslední niti osnovy (střída osnovní) anebo podél první a poslední niti útku (střída útková), potom se šikmými řezy — jak bylo uvedeno nahoře o používání průbojnice — odstraní růžky tkaniny, ležící mimo střídu, a vytvoří tak jazýček. Jednotlivé bavlněné niti ve střídě obsažené se dělí počtem milimetrů udávajících šířku střídy a násobí pěti, čímž se obdrží průměr na 5 mm. Tento průměr se pak připočte k výsledku šetření pro druhý směr nití (útku nebo osnovy).
(9) Zlomky nití vyskytující se při vypočítávání celých stříd v součtu nití osnovních a útkových ve čtverci o straně 5 mm zůstávají nepovšimnuty.
(10) U tkanin krepovaných (kadeřených, gaufrovaných) nebo vypoukle lisovaných se provedou výkony nutné ke zjištění jejich jemnosti (zjištění rozměrů, braní výstřižků) na tkaninách napjatých.
(11) U tkanin, u kterých se střídají pruhy z krepované příze s pruhy z nití rovně natažených, připočte se k vypočtenému výsledku počet nití, odpovídající poměru, v jakém je množství a větší délka krepovaných nití k počtu a délce nití natažených. Rovněž tak se postupuje při protkávaných nebo přitkávaných vzorcích, které neprocházejí celou šíří tkaniny a ke kterým nebylo možno přihlížet při počítání nití, jestliže se nemohou odstranit pochybnosti porovnáním příze tkaniny, o niž nám jde, s příslušnými typy bavlněné příze čís. 50, po příp. čís. 100. Též je přípustné u přitkávaných nebo protkávaných látek, jejichž vzorkový materiál se skládá zřejmě z hrubší příze než je příze základní tkaniny, vzít (po případě po vytažení a odstranění materiálu použitého k přitkávání nebo protkávání) ze základní tkaniny výstřižek potřebný ke zjištění a při dalším šetření vůbec nepřihlížet k tomuto přitkávacímu nebo protkávacímu materiálu, pokud ovšem strana je s tím srozuměna.
(12) Podle příslušné vyšší sazby se projednávají vždy tkaniny záhybkové, protkávané a pod., jakož i tkaniny se zpracovanou přízí okrasnou (fantasijní), jež — zkoušeny ve smyslu instrukce — zanechávají odůvodněné pochybnosti, zda větší váha, než jaká by odpovídala přízi mezního čís. 50 nebo čís. 100, není způsobena větší délkou nití v záhybech nebo přítomností protkávacího nebo krepovaného materiálu, jehož množství se nedá přesně zjistit nebo zda není způsobena vpracovanými smyčkami, kličkami, vločkami atd.
(13) Při vypočítávání plochy odměřeně tkaných tkanin s třásněmi se započítají třásně polovicí své délky do rozměrů délkových nebo šířkových.

Následující stránka

Clo (420˙— Kčs, saz. pol. 183b)) za 40 kg	168˙— Kčs,
celní přirážka (240˙— Kčs, saz. pol. 187a)) za 40 kg	96˙— Kčs,
Úhrnem	264˙— Kčs.

Ze 264'— Kčs činí 5%ní přirážka (1. všeobecná poznámka k saz. třídě XXII až XXVI)	13˙20 Kčs,
Celkem	277˙20 Kčs.