Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Napodobeniny pravých perel (umělé, nepravé perly) se projednávají jako takovéto napodobeniny jen tehdy, mají-li barvu, tvar a velikost pravých perel a průměr nejvýše 8 mm; zpravidla se vyfukují z velmi tenkých skleněných trubiček, uvnitř nebo vně se pokládají zvláštní hmotou (perlovou trestí, t. zv. rybím stříbrem) a vyplňují voskem, aby byly pevnější.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Podle saz. pol. 383c) se projednávají též jiné napodobeniny perel z umělé perlové hmoty zhotovené z rybích šupin nebo opatřené perlovým leskem, jehož bylo docíleno působením směsí (ze želatiny a j.) a pod., podobají-li se skutečným perlám barvou, tvarem a velikostí. Skleněné fantastické útvary, které se barvou, tvarem nebo velikostí nepodobají perlám pravým, jakož i napodobeniny perel průměru většího než 8 mm patří do saz. čís. 388.

1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Při zařaďování se nepřihlíží k tomu, jsou-li skleněné perly nebo skleň (šmelc, bůstky) navlečeny na nitích jen za tím účelem, aby se daly snáze zabalit a zasílat.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Dají-li se skleněné předměty navlečené na nitích nebo šňůrách upotřebit přímo jako náramky nebo náhrdelníky, patří do saz. čís. 387.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Skleněné kroužky, které nelze považovat pro jejich větší průměr za skleněné perly, saz. čís. 374.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 384.

účinné od 1. 1. 1950Skleněné ověsky k lustrům atd. masivní, též barevné, broušené, s očky nebo bez nich.

účinné od 1. 1. 1950Skleněné ověsky saz. čís. 384 se liší od podobných předmětů saz. čís. 374 z lisovaného, masivního skla tím, že jsou buď vrtané nebo opatřené vtavenými očky k zavěšení na lustry.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 385.

účinné od 1. 1. 1950Skleněné knoflíky s očky nebo bez nich, skleněné korály, skleněné kuličky, skleněné krůpěje, též z barevného skla.

1. účinné od 1. 1. 19501. Skleněné knoflíky na podložkách z obecných kovů nezlacených nebo nestříbřených, u kterých kov na stranu lícní nepřesahuje, se projednávají podle saz. čís. 385; jsou-li tyto podložky na líci viditelné, projednávají se takové knoflíky podle saz. čís. 388.
2. účinné od 1. 1. 19502. (1) Skleněné korály se lijí (též lisují nebo brousí) jako skleněné perly saz. čís. 383 masivně (též s podjímáním) z bílé nebo barevné skloviny nebo se z ní dutě vyfukují.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Nepravé korály z umělé hmoty korálové, saz. čís. 571.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Skleněnými kuličkami tohoto saz. čísla se rozumějí jednak malé dírkované kuličky nebo podobné kuličky ze skla dutého, jakých se užívá k výzdobě konfekce, dámských klobouků, ozdobných předmětů a pod., jednak malé masivní kuličky skleněné k čištění lahví atd. Masivní skleněné koule, použitelné jako hračky a pod., saz. čís. 388.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Při zařaďování se nepřihlíží k tomu, jsou-li skleněné korály a skleněné kuličky navlečeny na nitích jen za tím účelem, aby se daly snáze zabalit a zasílat. Viz též saz. čís. 387.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Skleněné krůpěje (skleněné slzy, rozpraskané sklo, zvané též kapky batavské) jsou kapky z bílého nebo barevného skla, vybíhající v dlouhou špičku, které vznikají kapáním roztaveného skla do studené vody. Náhlým tímto ochlazením se sklo stává velmi křehkým a rozpadne se, ulomíme-li špičku na nejkrajnějším bodu.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 386.

účinné od 1. 1. 1950Nepravé kameny nezasazené.

účinné od 1. 1. 1950(1) Skleněné kameny, skleněné drahokamy, skelné slitky, nepravé kameny ozdobné, nepravé drahokamy (zvané obyčejně pierres de Strass) jsou lisované nebo broušené napodobeniny drahokamů ze skla.

účinné od 1. 1. 1950(2) Pravé drahokamy saz. čís. 571 se liší od nepravých tím, že mají větší stupeň tvrdosti, živější hru barev, značnější sílu a stálost lesku (oheň), a také někdy tím, že mají větší specifickou váhu. Vzniknou-li pochybnosti, podá nám potřebné vysvětlení cena udaná v účtu nebo posudek znalců.

účinné od 1. 1. 1950(3) Sem patří též dírkované nepravé kameny, které jsou upraveny k navléknutí na šňůrky pro ozdobné předměty nebo k přišití na konfekční zboží.

účinné od 1. 1. 1950(4) Nepravé kameny zasazené nebo zboží z nich, saz. čís. 387.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 387.

účinné od 1. 1. 1950Skleněné náramky a náhrdelníky; předměty ze skleněných perel (mimo napodobeniny pravých perel), z nepravých kamenů, ze skleněných destiček, skleněného přediva a pod., též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.

účinné od 1. 1. 1950(1) Sem patří náramky a náhrdelníky, též jiné ozdoby pánské i dámské, na př. brože, náušnice, jehlice náprsní atd. ze skla, nepravých kamenů, skleněných destiček, skleněné mosaiky, skleněného přediva a skleněných korálů; dále šňůry perel, t. j. perly skleněné na šňůrkách nebo drátcích upravené na náramky a náhrdelníky a pod., vyjímaje výrobky z nepravých perel, patřící do saz. čís. 570.

účinné od 1. 1. 1950(2) Viz též 3. vysvětlivku k saz. čís. 383 a 2. vysvětlivku k saz. čís. 385.

účinné od 1. 1. 1950(3) K tomuto saz. číslu patří též jiné výrobky ze skleněných perel atd., jako nášivky ze skleně (šmelce) nebo skleněných perel a pod. navlečených na šňůrkách nebo drátu (sem patří též perly navlečené na přízi, jež jsou upevněny dvěma v opačném směru taženými hedvábnými nitmi), náhrobní věnce ze skleněných perel atd., růžence ze skleněných korálů, skleněných perel atd.; dále krajky z předeného skla, vypoukle ryté lehko tavitelné sklo (napodobeniny kamejí), do hloubky ryté lehko tavitelné sklo (napodobeniny gem) a j.

účinné od 1. 1. 1950(4) Zboží tohoto saz. čísla spojené s velmi jemnými hmotami, saz. pol. 388d).

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 388.

účinné od 1. 1. 1950Skleněné a smaltové zboží výslovně nejmenované.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Do saz. čís. 388 patří ozdoby na vánoční stromek, hračky a veškeré zboží skleněné a smaltové výslovně nejmenované, nespojené nebo spojené s jinými hmotami Nespojené s jinými hmotami jsou na př. umělé oči, zhotovené se skla a smaltu, hotové tlakoměrové trubičky, skleněné trubičky pro chemické účely, které nebyly najednou vyfukovány, nýbrž jsou sestaveny z různých dílů, sošky zvířat, květiny a podobné výrobky uměleckého vyfukování skla; zboží skleněné spojené s jinými hmotami jsou na př. sklenice na pivo a skleněné džbánky s kovovými víčky, skleněné mísy, cukřenky atd. s kovovou obrubou; skleněné láhve povlečené nebo opletené proutěným nebo slaměným pletivem, koží, kaučukem nebo tkaným a stávkovým zbožím, skleněné láhve syfonové s kovovým mechanismem tlakovým, skleněné přístroje na sodovku s opletením rákosovým nebo drátěným a s kovovým kováním; skleněná svítidla spojená s kovovými součástkami; montované skleněné koule pro elektrické obloukovky, avšak bez součástek vlastního lampového mechanismu; skleněné obrazy, u nichž jsou jednotlivé kusy skla spojeny okenním olovem nebo jiným pojivem (tmelem); skleněná mosaika, jejíž dílky jsou položeny na desce povlečené tmelem; skleněné pískové a vodní hodiny (přesýpací a překapovací) spojené se dřevem nebo s jinými hmotami; drobnohledné preparáty na skle.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Viz též všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 370—372.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Trubky zaváděcí a katétry k účelům chirurgickým, saz. čís. 573.

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Ozdoby na vánoční stromek a jiné hračky se projednávají podle saz. čís. 388, jsou-li jenom ze skla (na př. kuličky na hraní, kuželníkové koule, skleněná vlna upravená pro drobný prodej) nebo tvoří-li sklo hlavní součást. Skleněné předivo a skleněná vlna neupravené pro drobný prodej se projednávají jako ostatní skleněné zboží výslovně nejmenované.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Jak se projednávají hračky, viz úvodní vysvětlivky.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 389.

účinné od 1. 1. 1950Umělé zuby nevystrojené drahými kovy.

účinné od 1. 1. 1950(1) Sem patří umělé zuby (jako náhražka za přírodní) tvářené ze smaltu, tmelů, porcelánu a pod. nebo řezané ze slonoviny nebo jiných živočišných nebo rostlinných surovin soustružnických a řezbářských, jakož i hotové chrupy, též spojené s obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami, avšak nevystrojené drahými kovy.

účinné od 1. 1. 1950(2) Toto zboží spojené s drahými kovy, saz. čís. 390.

účinné od 1. 1. 1950(3) Za spojení s drahými kovy se považují i nýtky nebo trubky z platiny nebo platinové slitiny (crampony), které slouží k upevnění zubů na patrových destičkách a jež bývají zapuštěny většinou do voskových podložek garnitur, takže nejsou viditelny. Při prohlídce takových zásilek buďtež proto jednotlivé zuby z voskové podložky vytaženy, aby mohla být jejich sazební povaha určena.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 390.

účinné od 1. 1. 1950Zboží této třídy, vystrojené drahými kovy.

účinné od 1. 1. 1950Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.

1. účinné od 1. 1. 1950XXXVI. Kamenné zboží z kamene, nepálených zemin, cementu a kamenné směsi.

   účinné od 1. 1. 1950Do této saz. třídy jsou zařaděny: kameny a desky určitým způsobem opracované (saz. čís. 391), žárovzdorné kameny křemencové (saz. čís. 392), břidlice (saz. čís. 393), kamenné desky 16 cm silné nebo slabší (saz. čís. 394), výslovně nejmenované předměty z kamene (saz. čís 395—397), hmoty isolační (saz. čís. 398), cement (saz. čís 399), zboží z cementu nebo sádry (saz. čís. 400), zboží osinkové (saz. čís. 401), kameny mlýnské a litografické (saz. čís. 402), brusy a brousky, cídidla, brusidla a leštidla (saz. čís. 403—407), kamenné zboží jemné (saz. čís. 408), kamenné zboží spojené s jinými hmotami (saz. čís. 409) a kamenné zboží vystrojené drahými kovy (saz. čís. 410).

   účinné od 1. 1. 1950Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXVI.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Zbožím kamenným rozumíme zboží z kamene, nepálených zemin, cementu a kamenné směsi. U desek saz. čís. 394 a u výslovně nejmenovaných předmětů saz. čís. 395—397 rozeznáváme předměty z úběle, mramoru nebo hadce, pak ze žuly, porfyru, syenitu a podobných tvrdých kamenů a konečně předměty ze všech kamenů jinakých.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Pro rozeznávání těchto tří skupin se podotýká toto:

      účinné od 1. 1. 1950(3) Úběl (alabastr, odrůda sádrovce) je průsvitný, jemnozrnný, čistě bílý, tu a tam přechází v bledou červeň nebo šeď, též bývá prostoupen jemnými žlutavými, červenavými nebo šedými žilkami a má nízký stupeň tvrdosti, takže se dá rýpat již nehtem. Odrůdou jeho je tak zvaný vápencový úběl, který je rovněž průsvitný, ale hrubozrnný, lupenatý a žlutavě bílý až žlutý jako víno nebo med, někdy pruhovaný světlejšími nebo tmavšími barevnými pruhy; je tvrdší než úběl shora jmenovaný a nedá se nehtem rýpat.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Mramor je vápenec leštitelný, krystalinicko-zrnitý, bílý ve všech odstínech, méně často černý nebo jiné barvy, většinou žíhaný skvrnami v podobě plamenů nebo oblakovitých chuchvalců, žilkovitý nebo jinak skvrnitý. Mramor se liší od žuly tím, že se rozpouští v teplé zředěné kyselině solné (při čemž unikající kyselina uhličitá šumí), čehož u žuly není. K mramoru patří též tak zvaný onyxový mramor živých barev s kresbou v podobě plamenů, místy průsvitný jako úběl.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Všechny předměty z écaussines, t. j. leštitelného vápence, se projednávají jako předměty z mramoru.

      účinné od 1. 1. 1950(6) Hadec (převážně vodnatý křemičitan horečnatý) má slabý mastný lesk a velmi často má skvrny a žilkovité světlejší pruhy, takže jeho kresba se podobá hadí kůži; barvy je nejčastěji tmavozelené, zřídka kdy hnědé. Hadec je měkký, lehko se řeže a rozkládá se v kyselině solné nebo sírové, při čemž se vylučuje rosolovitá kyselina křemičitá.

   1. účinné od 1. 1. 19502. Druhou skupinu tvoří žula, porfyr, syenit a podobné tvrdé kameny, na př. rula, diabas, diorit, gabro, trachyt, čedič, labradorit. Tyto kameny jsou velice tvrdé, nedají se nožem rýpat vůbec nebo jen nepatrně a kyselina solná na ně prakticky nepůsobí.
   2. účinné od 1. 1. 19503. (1) Všechny druhy kamenů v 1. a 2. vysvětlivce neuvedené patří do třetí skupiny, na př. pískovec, mastek, lasturové vápno (odrůda vápence, která se nedá leštit a kterou nelze počítat k mramoru) atd.; sem patří též nepálené zeminy a nepálená tuha.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Zboží z cementu nebo ze sádry, saz. čís. 400.

   1. účinné od 1. 1. 19504. Kamenné zboží složené z různě zařaděných kamenů se projednává podle druhu, na který je stanovena vyšší sazba, na př. náhrobky ze žuly a pískovce jako zboží ze žuly.
   2. účinné od 1. 1. 19505. (1) Různé způsoby opracování (zhruba osekané, pemrlicí opracované, pilou nebo lanem řezané, broušené, leštěné), podle kterých je zboží do saz. čís. 391—397 zařaděno, se poznávají takto:

      účinné od 1. 1. 1950(2) Zhruba osekanými nebo osekanými rozumíme kameny (saz. čís. 391), kamenné desky 16 cm silné nebo slabší (saz. čís. 394), jakož i hrubě pracované předměty z kamene (saz. čís. 395—397), u nichž byly pouze odstraněny hrubé nerovnosti opracovaných ploch, jako vyčnívající hrany, výstupky, hrboly a pod., kamenickým kladivem, špičákem, dvojšpicí, nosákem, sekerou, oškrtem nebo korunicí (vesměs nástroje podobné kladivu nebo dlátu), ovšem jenom potud, pokud tím nepovstanou plochy vyrovnané, t. j. čistě opracované. K pečlivějšímu opracování úzkého okraje (pásku) kamenickým dlátem se nepřihlíží.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Od kamenů atd. zhruba osekaných buďtež rozeznávány kameny atd. opracované pemrlicí, jejíž čtvercová úderná plocha je pokryta špičkami. Takto opracované kameny mají rovnoměrný, vyrovnaný povrch, pokrytý všude nepatrnými dolíčky.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Jako pemrlicí opracované kameny se projednávají též kameny ryhované, t. j. kameny opracované rýhovačkou (širokým plochým dlátem); mají rovnoměrně vyrovnané plochy, na nichž jsou viditelné rovnoběžné stopy po úderech dláta.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Pilou nebo lanem řezané plochy jsou na rozdíl od osekaných rovné, mívají však často ještě stopy tohoto opracování (rýhy po pile nebo drsný povrch atd.). Nezřídka však tyto znaky chybějí a řezné plochy jsou více méně hladké. V tomto případě se podobají plochám broušeným nebo hoblovaným, jež mají povrch stejnoměrný, hladký. Je jedno, jsou-li dále uvedené „pilou řezané“ plochy vytvořeny pilovým listem ozubeným či neozubeným, tenkým úzkým pásem ocelovým nebo kotoučem (nikoli však brusem), lanem či drátem. Viz též 1. odstavec 2. vysvětlivky k saz. čís. 394.

      účinné od 1. 1. 1950(6) Leštěné plochy jsou nejen úplně hladké, nýbrž i lesklé jako zrcadlo, kdežto plochy řezané pilou, i broušené nebo hoblované, jsou bez lesku.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 391.

   účinné od 1. 1. 1950Kameny na více než třech stranách pilou nebo lanem řezané, jinak však hrubé nebo jen zhruba osekané; kamenné desky silnější než 16 cm, toliko pilou nebo lanem řezané nebo štípané.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Sem patří kameny řezané pilou na více než třech stranách nebo na všech stranách. Nejsou-li jednotlivé strany řezané pilou, pak smějí být jen surové nebo pouze zhruba osekané (viz vysvětlivky k saz. čís. 142). Plochy pilou řezané, jež byly Špičákem deformovány a nejsou tedy použitelné, nelze považovat za řezané pilou, nýbrž jen za zhruba osekané.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Kvádry a jiné tvářené osazovací kameny, které mají jednu nebo více vyrovnaných ploch, patří podle druhu kamene do saz. čís. 395—397 i tenkrát, když je líc zhruba osekán (alla rustica).

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Kamenné desky jsou kameny s dvěma hlavními plochami rovnoběžnými nebo jen nepatrně k sobě nakloněnými, jejichž tloušťka je poměrně nepatrná k délce a šířce, nikdy však nepřesahuje 20 cm. Jsou-li pochybnosti, pokládají se za desky jen takové kameny, jejichž největší plocha je větší než součet plochy po ní největší a obou ploch nejmenších.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Kamenné desky silnější než 16 cm se projednávají podle saz. čís. 391, jsou-li řezány pilou nebo štípány z balvanů, kdežto za desky, které se projednávají podle saz. čís. 142, se považují jen balvany tvaru deskového, surové, jak byly vytrhány nebo vylámány ze skály (lomu). Viz vysvětlivky k saz. čís. 142.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Štípané desky jsou na štěpné ploše více nebo méně nerovné, vlnité a jeví zpravidla na mnohých místech stopy použitých nástrojů. Naproti tomu desky buď oddělené (odkryté, sňaté), též nástroji, nebo získané trháním z horniny uložené ve vrstvách mají zpravidla více méně rovnou vrstevní plochu.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Kamenné desky saz. čís. 391 mohou být také zhruba osekány; toto zařadění se nemění, jsou-li zhruba osekány i okrajové plochy.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Břidlice v deskách silnějších než 16 cm se projednává jako jiné kamenné desky této tloušťky podle saz. čís. 391, kdežto břidlicové desky silné nejvýše 16 cm patří do saz. čís. 393. Jiné kamenné desky než břidličné, 16 cm silné nebo slabší, patří do saz. čís. 394, litografické kameny vždy do saz. čís. 402.

      účinné od 1. 1. 1950(6) Kameny, jakož i kamenné desky silnější než 16 cm, které jeví na všech nebo na jednotlivých plochách nebo místech další opracování, než je u saz. čís. 391 přípustné, na př. opracované pemrlicí, ryhované, hoblované, broušené, leštěné, patří do saz. čís. 395—397, vyjma břidlici, která takto opracovaná patří do saz. pol. 393c).

      účinné od 1. 1. 1950(7) O způsobech opracování viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXVI.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 392.

   účinné od 1. 1. 1950Žáruvzdorné kameny křemencové tvaru cihel, osekané anebo řezané pilou nebo lanem.

   účinné od 1. 1. 1950Křemenec je křemen sklovitého lesku, bílého, šedého, též červenavého zbarvení; je tak tvrdý, že rýpe sklo. Žáruvzdorné kameny patřící do saz. čís. 392 jsou z křemene vysekány nebo pilou vyřezány, nikoli však stmeleny z křemencových zrn. Takové žáruvzdorné cihly (dinasové), saz. čís. 413.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 393.

   účinné od 1. 1. 1950Břidlice.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Břidlicí v deskách saz. pol. 393a) rozumíme nehoblované a nebroušené desky, silné 10 mm až 16 cm, kterých se užívá jako obkládaček nebo dlaždiček, desek stolních atd., i když jsou upraveny pilou, osekáním atd. na hranách na tvar pro budoucí použití; jsou-li dále opracovány (hoblovány, broušeny atd.), patří do saz. pol. 393c).

      účinné od 1. 1. 1950(2) Břidlicové desky silnější než 16 cm, pouze pilou řezané nebo štípané, se projednávají podle saz. čís. 391, dále opracované podle saz. pol. 393c).

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Jako břidlice pokryvačská a jiná břidlice tabulková saz. pol. 393b) se projednávají tenčí tabule, štípané z balvanů, dále neopracované, na krytí střech a k výrobě počítacích (psacích) tabulek.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Při projednávání břidlice pokryvačské a tabulkové se nepřihlíží k tomu, jsou-li hrany pouze ořezány, osekány nebo řezány pilou.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Za pokryvačskou břidlici se pokládají všechny břidlicové desky slabší než 10 mm a obvodu menšího než 2 m.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Břidlicové desky pokryvačské mohou býti též jiného tvaru než pravoúhlého nebo kosočtverečného; při zařadění se nepřihlíží k vysekaným nebo proráženým otvorům.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Jako tabulková břidlice se projednávají břidlicové desky, které jsou slabší než 10 mm a obvodu 2 m nebo většího.

   1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Do saz. pol. 393c) patří všechny břidlicové desky (též silnější než 16 cm), jakož i břidlice pokryvačská a tabulková, jsou-li dále opracovány, t. j. hoblovány, broušeny, černěny, linkovány, žlábkovány, drážkovány, vrtány, nebo mají-li profilovaný okraj atd., též v rámech ze surového dřeva, které mohou mít na rozích kování z bílého plechu toliko k upevnění, avšak bez dalšího jiného spojení.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Břidlicové tabulky (počítací tabulky) v rámech z pokostovaného nebo leštěného dřeva, saz pol. 409a).

      účinné od 1. 1. 1950(3) Podle saz. pol. 393c) se projednává dále zboží z břidlice nespojené s jinými hmotami, nejde-li o přepychové předměty nebo hračky saz. čís. 408.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Pisátka se však projednávají podle saz pol. 393c) jen tehdy, jsou-li řezána z přírodní břidlice a nejsou-li malována, lakována nebo bronzována, ani spojena s jinými hmotami.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Podle saz. pol. 393c) se projednávají též tyčinky z bílé nebo červené přírodní křídy nebo mastku, jen řezané, neobkládané ani papírem, ani ničím jiným, kterých se používá ke psaní na tabulích atd. (viz 3. vysvětlivku k saz čís. 409). Černá křída řezaná, saz. čís. 629.

      účinné od 1. 1. 1950(6) Pisátka řezaná z přírodní břidlice, malovaná, lakovaná nebo bronzovaná nebo spojená s obyčejnými hmotami, saz. pol. 409a); pisátka z plavené hmoty břidličné, tvářená pojidly (zasazená nebo nezasazená), saz. čís. 629, jen papírem povlečená, saz. pol. 409a).

      účinné od 1. 1. 1950(7) Zboží z břidlice (též desky, tabule a pisátka řezaná z přírodní břidlice) spojené s jinými hmotami (vyjma břidlicové tabule v rámci ze surového dřeva), saz. čís. 409.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 394.

   účinné od 1. 1. 1950Kamenné desky silné nejvýše 16 cm (mimo desky břidlicové a kameny litografické).

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Sem patří všecky kamenné desky 16 cm silné nebo slabší, vyjma desky břidlicové (saz. čís. 393) a kameny litografické (saz. čís. 402).

      účinné od 1. 1. 1950(2) O pojmu kamenných desek viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 391.

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Podle saz. pol. 394a) se projednávají kamenné desky zhruba osekané, štípané nebo řezané pilou, jevící obyčejně ještě stopy tohoto opracování (nerovný, drsný povrch atd.). Při řezání kamenů pilou (viz 5. odstavec 5. všeobecné vysvětlivky k této saz. třídě) se užívá buď ocelového zrní nebo mořského písku; tvrdé kameny se řežou výhradně za pomoci ocelového zrní, kdežto při řezání měkčích kamenů (na př. mramoru) se používá raději mořského písku, ježto se jím docílí jemnějšího řezu. Plochy kamenných desek řezaných za pomoci ocelového zrní jeví zpravidla nerovnosti a rýhy po pile; plochy kamenných desek řezaných za použití mořského písku (zvláště mramorových, jež se dovážejí ponejvíce z Italie a z Belgie), mívají na řezných plochách někdy t. zv. zářezy (nepatrné podélné vyvýšeniny nebo vlnění ve směru řezu) nebo hladší rovnoběžné pruhy, vznikající nedostatečným nasypáním písku, mimo pruhy hrubšího vzhledu; někdy mívají žlutohnědé skvrny od rzi (zvláště mramory světlých barev) nebo pod lupou znatelné stopy zadřeného písku. Často však jsou plochy kamenných desek řezaných za použití mořského písku úplně rovné, více méně hladké, bez oněch stop po řezání pískem. Takové desky se pak podobají deskám broušeným, dovážejí se však jinak baleny nežli broušené. Řezané desky se dovážejí zpravidla v otevřených vagonech, obyčejně několik desek stejné velikosti, řezaných z jednoho a téhož balvanu, bez zvláštního balení, podložené jen slamou a pod.; desky broušené však jsou pečlivě baleny, obyčejně v bednění.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Jsou-li kamenné desky dále opracovány (na př. pemrlicí), broušeny nebo leštěny, projednávají se podle saz. pol. 394b). Broušené desky mají povrch úplně rovný, stejnoměrný, hladký bez lesku, kdežto leštěné desky mají zrcadlový lesk a dovážejí se zpravidla buď v bednění, nebo jsou k sobě lesklou plochou po dvou přisádrovány.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Jen nepatrně zhruba přibroušené kamenné desky, jejichž povrch má ještě korýtkovité nebo žlábkovité prohloubeniny nebo přírodně drsná místa, nejsou vyloučeny z projednávání podle saz. pol. 394a).

      účinné od 1. 1. 1950(4) Jak se rozeznávají druhy kamenů a způsoby opracování, viz všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXVI.

   1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Do saz. pol. 394a) 1 patří též tenké surové desky štípané ze slídy a selenitu (mariánského skla, tabulkovitého sádrovce), v různých nepravidelných mnohoúhelnících, s oříznutými okraji; jsou-li barveny nebo dále opracovány, nikoli však přiříznuty pro určitou potřebu, projednávají se takové desky, jakož i tak zvané desky mikanitové, t. j. desky vyrobené ze stmelených destiček slídových, podle saz. pol. 394b)1.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Surové deskovité kusy slídy z kamene jen vylámané, nepravidelných tvarů, obyčejně neoříznuté, saz. čís. 142.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Slídové a mikanitové desky přiříznuté k určitému účelu, rovněž kotoučky, děrované kroužky a pod. ze slídových a mikanitových desek vyříznuté, vyseknuté, či jinak tvářené, saz. čís. 409.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Mikanitové desky podlepené papírem neba tkaninami, anebo s takovými vložkami se projednávají podle saz. čís. 409, právě tak jako zboží ze slídy či selenitu spojené s jinými hmotami; je-li jakkoli montované, viz saz. třídu XLI.

   1. účinné od 1. 1. 19504. Dále opracované desky z leštitelného vápence (écaussines), mají-li menší rozměr než uvedeno v poznámce k saz. pol. 394b) 2, jakož i všecky takové desky bez zřetele na rozměry, nedovážejí-li se na dovolovací list, projednávají se podle saz. pol. 394b)2.

   účinné od 1. 1. 1950Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 395—397.

   účinné od 1. 1. 1950Předměty výslovně nejmenované z kamenů.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Do saz. čís. 395—397 patří všechny v saz. čís. 393, 394 a 398—410 neuvedené předměty z kamenů (práce kamenická, soustružnická atd.), na př.: obrubně (veřeje) dveřní a okenní, sloupy a jejich součástky, žlaby, trouby, koryta, válce (kamenné válce k ovocným lisům, k facetování skleněných tabulí atd.), moždíře, plynové hořáky, vřetenové pánvičky, opracované filtrační kameny, srdce k mlýnským kamenům, koule z nepálených zemin k odstraněni přiboudliny při rektifikaci lihu a pod.; jinou skupinu zboží těchto saz. čísel tvoři náhrobní kameny (náhrobky), krby a jejich součástky, pak práce sochařské a řezbářské, na př. architektonické okrasy (balustrády, konsoly, římsy atd.), vázy a jiné plastické výrobky, vyjma sochy (také poprsí a zvířecí figury), basreliefy a hautreliefy saz. čís. 651 a vyjma předměty přepychové a hračky saz. čís. 408.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Podle těchto saz. čísel se projednávají též kameny, jakož i kamenné desky silnější než 16 cm, jež jsou více opracovány, než je dovoleno v saz. čís. 391 a jež jsou tedy zcela nebo částečně opracovány pemrlicí, broušeny, přibroušeny, leštěny nebo jinak dále opracovány (viz vysvětlivky k saz. čís. 391).

      účinné od 1. 1. 1950(3) Sochy, poprsí atd. z kamenů vážící více než 5 kg, které jsou součástmi náhrobků a s nimi se zároveň dovážejí, mohou být projednány odděleně podle saz. čís. 651. Právě tak se projednávají ozdoby a tabule pro nápisy z kovů podle hmoty, ze které jsou vyrobeny, nejsou-li pevně spojeny s náhrobky.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Součástky krbů s plastickými ozdobami (figurami, reliefy atd.), váží-li kus 5 kg nebo méně, saz. čís. 408.

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) O rozlišování druhů kamenů a jejich opracování viz všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXVI. K tomu, jak odlišovat podle znění saz. čís. 395—397 výrobky prostě profilované nebo prostě pracované, nekroužené [a)1] od výrobků jinak profilovaných, ornamentovaných nebo kroužených [a)2], se poznamenává: Podle a)1 se projednávají jen hrubé práce kamenické, které jsou pracovány prostě, t. j. bez ozdoby, a mají profil prostý, t. j. přímočarý nebo jednoduše oblý (konkávní nebo konvexní). Zboží zařaděné do a)1 nesmí být krouženo (soustruhováno) a nesmí tedy mít známky po opracování kamenickým soustruhem; též nesmí být spojeno s jinými hmotami (viz následující 3. všeobecnou vysvětlivku).

      účinné od 1. 1. 1950(2) Do a)2 patří zboží kamenné zcela nebo částečně kroužené, i když je jen prostě pracováno nebo prostě profilováno, jakož i kamenné zboží jinak profilované (profilu několikanásobně oblého nebo kombinovaně přímočarého a oblého nebo ornamentované (s ozdobami tvaru perel, vajec, arabesek, růžic, všechno zboží kanelované [žlábkované] s rovnými okrasnými čarami, které vnikají do ploch nebo vynikají z nich [s pásovým ornamentem meandrovým, vodními kapkami a pod.] atd.), vyjma zboží uvedené pod b); vrtání se pokládá za opracování uvedené pod a)2. Vývrty pro čepy a pod. nevylučují však projednání podle a)1.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Do b) patří všechny výrobky zcela nebo částečně broušené, leštěné, zlacené nebo stříbřené (též bronzované), bez zřetele jsou-li prostě pracované nebo ornamentované a jsou-li prostě nebo jinak profilované. Sem patří též práce kamenické pomalované nebo mnohobarevně natřené. K pouhému jednoduchému nátěru olejovou barvou se nepřihlíží. Broušené práce se odlišují od kroužených (soustruhovaných) tím, že kroužené mají viditelné známky po opracování soustruhem, kdežto zboží broušené je hladké a má nejvýš tu a tam nějakou brusnou čáru.

   1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Spojení předmětů saz. čís. 395—397 se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami ze železa nebo z jiných obecných kovů nevylučuje jejich projednání podle těchto saz. čísel, neboť se k takovému spojení nepřihlíží, nejde-li o předměty saz. pol. 395a)1, které se, jsou-li takto spojené, projednávají podle saz. pol 395a)2.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Spojení uvedená v předcházejícím odstavci, k nimž se nepřihlíží, jsou jen podřadné součástky, na př.: patky, rozpěrky a spojky ze dřeva; čepy, tyče, rozpěrky zhruba kované, zhruba opilované nebo přibroušené, zhruba pozinkované, pocínované atd. nebo natřené; dále kotouče a objímky ze železa nebo jiných obecných kovů u otáčivých plastických výrobků těchto saz. čísel. Nepatří však k nim ozdoby ze železa nebo jiných obecných kovů, na př. profilované lišty, ornamenty, květiny, ovoce a pod., které při náhrobcích, studnách a pod. bývají často spojovány s pracemi z kamenů; takové zboží se projednává podle saz. čís. 409.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Práce z kamenů spojené s jinými hmotami (vyjma se dřevem nebo hrubě pracovanými součástkami ze železa nebo jiných obecných kovů) se projednávají podle saz čís. 409.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 398.

   účinné od 1. 1. 1950Isolační hmoty z křeménky promíšené s osinkem, chlupy, pilinami a pod.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Isolační hmoty (obkládací) saz. čís. 398 jsou směsi křeménky s osinkem (také s cementem a jinými nerostnými hmotami), chlupy, dřevěnými pilinami, rostlinnými vlákny a pod., kterými se plní dutiny ledniček a ohnivzdorných pokladen, obkládají parovodní potrubí atd Isolační hmoty se vyskytují buď jako prášek, nebo jsou v kusech, jež lze snadno rozetřít.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Křeménka je sypký, jemný (jako mouka) prášek nebo hmota šedobílá až světle hnědá, která se dá snadno rozetřít a skládá se z křemenných skořápek odumřelých rozsivek (infusorií), jejichž pravidelná struktura se pozná drobnohledem.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Tvářené hmoty isolační z křeménky s osinkem atd. v deskách, cihlách, žlábkovitých kusech a pod., též s vložkami z drátěných pletiv, saz. čís. 365.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Tvářené hmoty isolační z cementu, saz. čís. 400.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 399.

   účinné od 1. 1. 1950Cement.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Do saz. čís. 399 patří portlandský a románský cement (hydraulický cement, cementové vápno, nesprávně zvané také vápno hydraulické), jakož i podobné výrobky, na př. struskový cement.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Získávají se z hlinitých vápenců a slínů nebo ze směsí vápenců s hlínou, též s přídavky trasu (sopečného tufu), pucolánky nebo santorinky, strusky, střepů hliněných, moučky z cihel a pod., které se rozkládají uměle regulovaným pálením za chemické kontroly v zamýšlené sloučeniny vápníku, křemíku a hliníku a ztvrdnou po kratší nebo delší době i pod vodou:

      účinné od 1. 1. 1950(3) Tyto cementy přicházívají do obchodu obyčejně jemně rozemleté jako drsný prášek zelenošedý nebo žlutavý, nahnědlý až červenohnědý, v sudech nebo pytlích, opatřených obyčejně továrními známkami.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Sem patří také barvené cementy všech druhů k výrobě různého zboží cementového.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Do saz. čís. 399 patří dále pálená magnesie saz. pol. 597c) s přísadou dřevěných pilin nebo nerostů (magnesiový cement).

      účinné od 1. 1. 1950(6) Podle saz. čís. 399 se projednává též hydraulické vápno v kusech nebo mleté (hubené vápno, vodní vápno) Mleté hydraulické vápno je lehký moučnatý prášek světložlutý, skoro bílý, který pod vodou vůbec netvrdne, na vzduchu tvrdne velice pomalu až po několika dnech; u vodního vápna musí tedy předcházet vždy ztvrdnutí na vzduchu, než se stane nepromočitelným. Vodní vápno v kusech se hasí ve vodě, při čemž se vyvine vysoká teplota a značně se zvětší objem; tento zjev se objevuje též u mletého, nehašeného vodního vápna, třebas i slaběji, ale vždy ještě se zřejmě viditelným zvětšením objemu (asi o třetinu), kdežto u cementu pozorujeme jen slabé, sotva znatelně zahřátí a žádné zvětšení objemu.

      účinné od 1. 1. 1950(7) Podle saz. čís. 399 se projednávají dále směsi hydraulického vápna s křemenným pískem, vápencem, živcem, struskovou moučkou atd. s příměsí barevných hlinek, sazí, ultramarinu a pod nebo bez nich, které přicházejí do obchodu pod různými jmény, jako na př. diabasit, lithinový umělý kámen, lithin, lithin-estrich, felsit-porfýr, reformní čisticí hmota, terranova, terrasit, terrasit-estrich, terrasitový umělý kámen, suchá malta atd., jichž se užívá jednak na omítku, jednak ke zhotovení prací kamenických (jako umělé kamenné hmoty). Vaří-li se vzorek tohoto zboží s kyselinou solnou, nerozpouští se jeho větší díl.

      účinné od 1. 1. 1950(8) Zkouška, zda jde o žíravé vápno saz. čís. 150 nebo o cement, hydraulické vápno (vodní vápno) nebo o směs hydraulického vápna s křemenným pískem atd., které vesměs reagují alkalicky, tedy barví, navlhčeny vodou, červený lakmusový papír zřetelně na modro, provádí se takto:

      účinné od 1. 1. 1950(9) Hrubě rozemletý vzorek asi 2 g se rozmíchá s vodou, smísí s nadbytkem zředěné kyseliny solné (jeden objem koncentrované kyseliny na 3 až 4 objemy vody) a vaří pak aspoň 2 minuty, načež se zfiltruje. Čistý filtrát se povaří s několika kapkami kyseliny dusičné a smísí s nadbytkem zředěného amoniaku (jeden objem amoniaku na 2 až 3 objemy destilované vody). Kapalina se pak opět zahřeje do varu, při čemž musí být patrný silný zápach amoniaku, a opět se filtruje.

      účinné od 1. 1. 1950(10) Zbude-li na filtru hojná vločkovitá sraženina, zbarvená více nebo méně rezavě a rosolovitá (t. j. směs kyseliny křemičité, hydroxydu hlinitého a železitého), projedná se zboží podle saz. čís. 399.

      účinné od 1. 1. 1950(11) Silniční celní oddělení a silniční odbočky celních oddělení mohou sice projednávat zboží bez tohoto rozboru a bez zajištění, jsou však povinny zaslat vzorek nejbližšímu nádražnímu nebo vnitrozemskému celnímu oddělení, aby jej přezkoušelo.

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Do saz. čís. 399 patří též šamotová pojidla, šamotová moučka nebo šamotová malta, t. j. prášek vyrobený z pálené žárovzdorné hlíny, který je více nebo méně jemný, na omak ostrý (též smíšený s nepálenou žárovzdornou hlínou nebo se zrnky křemene). Dále sem patří též t. zv. moučka z rozemletých pouzdrových (muflových) střepin, t. j. hrubě mletá moučka ze střepin nepotřebných žárovzdorných pouzder (muflí).

      účinné od 1. 1. 1950(2) Přírodní cementy (tras, tuf, pucolánka a santorinka), saz. čís. 150.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 400.

   účinné od 1. 1. 1950Zboží z cementu nebo sádry, výslovně nejmenované, též spojené se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami ze železa nebo z jiných obecných kovů.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Do saz. čís. 400 patří veškeré zboží z cementu nebo sádry vyjma hračky a přepychové předměty z těchto nerostných látek, které patří do saz. čís. 408, jako těžítka, svícny, misky, kalamáře a podobné drobnůstky, dále sochy, poprsí a zvířecí figury a jiné plastické výrobky, jejichž kus neváží více než 5 kg.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Viz též 2. a 3. vysvětlivku k saz. čís. 408.

   1. účinné od 1. 1. 19502. Při zařaďování tohoto zboží se nepřihlíží k drátu, železným tyčím, dřevu, rákosu, kouskům z hrubých tkanin, k motouzu, koudeli a pod., které bývají spolu zpracovány ve vnitřku cementového a sádrového zboží, aby je ztužily nebo aby jednotlivé díly držely pohromadě nebo je rozepřely; cementové a sádrové zboží, jinak spojené a s jinými hmotami, patří do saz. čís. 409.
   2. účinné od 1. 1. 19503. (1) Zboží z cementu se tváří z tekuté cementové hmoty, která se nechává pak ztuhnouti. Patří k němu na př. žlábky, trouby, sloupy, koryta a pod. jako náhražka kamenického zboží; pak architektonické ozdoby, jako balustrády, konsoly, římsy, růžice, lišty a pod., tašky a dlaždiče, cihly, filtrační kameny cementové, tvářené isolační hmoty z cementu (na př. v žlábkovitých kusech) atd., bez zřetele na váhu kusu; dále sochy, poprsí, reliefy, vázy a jiné plastické výrobky, váží-li kus více než 5 kg. Ke zboží cementovému patří dále tak zvané umělé kameny (cementové kameny), t. j. kameny tvářené z cementu nebo jím povlečené, jako na př. kameny do zdiva, obrubníky, desky, schody a pod.; rovněž takové zboží kajolitové (zboží z magnesiového cementu).

      účinné od 1. 1. 1950(2) Viz též 1. vysvětlivku shora.

      účinné od 1. 1. 1950(3) O mlýnských kamenech spojených s cementem viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 402.

   1. účinné od 1. 1. 19504. (1) Zboží ze sádry jsou výrobky tvářené nebo odlévané ze sádry nebo ze směsi sádry se sírou, křídou a klihem nebo jinými přísadami, na př. sádrové formy pro tovární účely, štukové práce (ozdoby, růžice, lišty atd.) pro stavební nebo jiné dekorační účely, tabule (desky), napodobeniny anatomických preparátů, geometrické modely, stereometrická tělesa, krystalové tvary a pod., kopie drahých kamenů, modely, odlitky mincí nebo řezaných kamenů (též ze síry), bez zřetele na váhu kusu; dále sochy, poprsí, figury zvířecí, reliefy, vázy, modely staveb, znázornění krajin a jiné plastické výrobky, váží-li kus více než 5 kg.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Viz též 1. vysvětlivku shora.

   1. účinné od 1. 1. 19505. (1) Zboží z cementu nebo ze sádry nebroušené, nenatřené, nelakované se projednává podle saz. pol. 400a); totéž zboží patří však do saz. pol. 400b), je-li broušeno, naleštěno fermeží, voskem, stearinem nebo podobnými látkami nebo natřeno, černěno (též posypáno za mokra manganovou černí a pod. a pak otřeno), barveno, lakováno, bronzováno atd. nebo kamennými střípky barevně mramorováno nebo vzorkováno barevnými kamennými kostkami jako mosaika (na př. takové tašky a dlaždice).

      účinné od 1. 1. 1950(2) Sochy, poprsí a podobné plastické výrobky ze sádry galvanicky poměděné atd. se projednávají jako zboží kovové; jsou-li aspoň přírodní velikosti a zároveň uměleckým dílem, projednají se podle saz. čís. 651.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 401.

   účinné od 1. 1. 1950Zboží osinkové.

   1. účinné od 1. 1. 19501. Do saz. čís. 401 patří všechno zboží z osinku nebo ze směsi osinku s jinými hmotami (papírovinou, vápnem, cementem, asfaltem, dehtem, pryskyřicí, hlínou a pod.), též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami; je-li spojeno s velmi jemnými hmotami, patří do saz. pol. 409c).
   2. účinné od 1. 1. 19502. (1) Netvářený osinkový papír a netvářená osinková lepenka saz. pol. 401a) jsou desky (tabule, archy) více nebo méně silné, až i tenké jako papír, čtyřhranné, nepřistřižené nebo pouze přistřižené do pravého úhlu, anebo též do pravého úhlu přistřižené pruhy z osinku nebo ze směsi osinku s papírovinou, cementem, vápnem nebo jinými nerostnými hmotami, též ve hmotě barvené (na př. uralit obarvený přísadou kysličníku železitého). Osinkový papír a osinková lepenka patří do saz. pol. 401b), nabyly-li střihem nebo jiným způsobem nějakého tvaru (okrouhlého, trojúhelníkového, polygonálního atd.) nebo jsou-li dírkovány (těsnicí kroužky a pod.); sem patří i všechen osinkový papír a osinková lepenka, netvářené nebo tvářené, mají-li vložky z drátu železného nebo z jiných obecných kovů; drátěné tkaniny propletené osinkovým předivem patří však do saz. pol. 401e).

      účinné od 1. 1. 1950(2) Osinkocementová břidlice, též přikrojená ke krytí střech, saz. pol. 401a), osinkocementové trouby (trouby ze směsi osinku s cementem), saz. pol. 401b).

      účinné od 1. 1. 1950(3) Upozorňuje se, že drátěné vložky v nepřistřižené osinkové lepence nejsou zpravidla viditelné; mohou být však zjištěny zářezem do okraje lepenky.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Osinkové desky napuštěné voskem, ceresinem a pod. nebo natřené fermeží a pod. nebo lakované se projednávají právě tak jako osinkové desky spojené s jinými hmotami podle saz. pol. 401e).

   1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Osinkovým předivem saz. pol. 401c) je příze, provázky, prameny, provazy a pod., kroucené nebo pletené, též ucpávky z osinkových nití pletených v jednom prameni obložené dalším pletivem z tenkých osinkových nití (nikoli však tkanou osinkovou hadicí). Do osinkových přediv může být vetřena olověná běloba, lůj, tuk, tuha a pod.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Osinkové tkaniny se projednávají podle saz pol 401d).

      účinné od 1. 1. 1950(3) Osinková přediva, jakož i osinkové tkaniny mohou být spojeny s jinými předivy nebo s dráty železnými nebo z jiných obecných kovů a mohou být též ve hmotě barveny.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Jsou-li spojené s jinými hmotami nebo natřené, lakované atd., patří do saz. pol. 401e); avšak osinkové hadice, jež jsou plněny křeménkou (osinkové ucpávky), se projednávají podle saz. pol. 401d).

   1. účinné od 1. 1. 19504. (1) Do saz. pol. 401e) patří všechny předměty z osinku nebo ze směsi osinku s jinými hmotami (vyjma kaučuk), které nejsou zařaděny v předcházejících vysvětlivkách do saz pol. 401a)—d) Zejména patří sem ebonitu podobné výrobky tvářené z pryskyřičného (dřevitého) cementu, dehtu, plastického uhlí atd. s přísadou osinku, jichž se zpravidla užívá v elektrotechnickém průmyslu jako náhražek za tvrdou gumu (na př. jako krabic, kabelových cívek, isolačních těles z ambroinu, eburinu, rhadoonitu, heliositu, clemateitu atd.), nejeví-li se již při pouhém přižehnutí kaučukovou komposicí svým zápachem po kaučuku; za těchto okolností se projednávají jako zboží z tvrdé gumy podle saz. čís. 313, 314 nebo 320.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Výrobky z osinku nebo ze směsí osinkových, jejichž zápach (třebas přižehnutím) prozrazuje přítomnost kaučuku, které však nemají povahy zboží z tvrdé gumy, nýbrž se podobají svou ohebností spíše zboží z měkkého kaučuku (na př. postlerit), buďtež projednávány podle saz. čís. 312 nebo 320.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Tyto hmoty vystrojené pro elektrotechnické účely součástkami ze železa nebo jiného kovu atd. patří do saz. třídy XLI.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Tvářené isolační hmoty ze směsi křeménky, osinku, chlupů, dřevěných pilin a pod., jako cihly korkové, saz. čís. 365.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Netvářená isolační hmota, saz. čís. 398.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 402.

   účinné od 1. 1. 1950Mlýnské kameny, též se železnými obručemi nebo s kovovými obaly; kameny litografické.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Jako mlýnské kameny saz. čís. 402 se projednávají přírodní nebo umělé kameny, a to jak hořejší otáčivé běhouny, tak i dolejší nehybné spodky, bez zřetele na průmyslové odvětví, v němž se jich užívá (k semílání obilí, rýže, luštěnin, kakaových bobů, sádry atd.).

      účinné od 1. 1. 1950(2) Mlýnské kameny jsou většinou z tvrdého jemnozrnného pískovce nebo porfyru, žuly nebo podobných tvrdých kamenů, a to buď vhodně tvářené z jednoho kusu nebo sestavené z několika dílů, které drží pohromadě železné obruče.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Do saz. čís. 402 patří též mlýnské kameny, vyrobené z několika kusů, u nichž bylo použito cementu jako tmele nebo k zarovnání povrchu.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Jako mlýnské kameny se projednávají též přírodní nebo umělé kameny k defibreurům, t. j. brusy tvaru mlýnských kamenů k výrobě dřevoviny, kterých se užívá v brusírnách dřeva a v papírnách k broušení dřeva.

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Podle saz. čís. 402 se projednávají mlýnské kameny i tehdy, mají-li vedle železných obručí a kovových objímek ještě vyrovnávací otvory (aby se zajistila rovnováha u běhounů tím, že se do nich vkládají přiměřeně těžká tělesa), které jsou vyloženy plechem železným nebo z jiných obecných kovů, nebo mají-li železem obložené otvory (k zasazení lehčidla) nebo vyčnívá-li jejich železná obruba (obruč) daleko přes okraj kamene, jak tomu bývá u spodků, aby se zamezilo vypadávání mlýnského výrobku.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Mlýnské kameny, které se dovážejí zároveň s mlýny, avšak nejsou pevně spojeny se strojovými součástmi, mohou být projednány zvlášť.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Mlýnské kameny stmelené ze skloviny, saz. čís. 368.

   1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Kameny litografické jsou velmi husté a jemnozrnné, čisté nebo trochu hlinité vápencové kameny stejnorodého složení, barvy šedé nebo žlutavé až žluté, které se vyznačují tím, že vsávají jak mastnotu, tak i vodu a jiné tekutiny.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Litografické kameny saz. čís. 402 mohou být i řezané, broušené, leštěné nebo i opatřené vzorky k potiskování tkanin a pod.; mají-li však na sobě jiné ryté nebo leptané kresby (též písmo nebo notová znaménka), patří do saz. čís. 650.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Podle saz. čís. 402 se projednávají též t. zv. tmelové desky, t. j. desky, kterých se užívá k zesílení litografických kamenů a jež bývají slabší než tyto kameny a jsou broušeny na jedné velké ploše.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 403.

   účinné od 1. 1. 1950Přírodní brusy a brousky.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Sem patří všechny brusy a brousky, obtahovací, zkušební a leštící kameny z přírodních kamenů, vyjma ty, které jsou z polodrahokamů (na př. lešticí acháty a obtahovací brousky z chalcedonu zvané arkansas a pod., viz saz. čís. 571).

      účinné od 1. 1. 1950(2) Brusy jsou tvaru kotoučovitého nebo válcovitého, dají se otáčeti kolem osy a slouží k opracování povrchu (obrušování a pod.) nebo k ostření; výrobní hmotou bývá bílý nebo šedý pískovec, který má rovnoměrné složení, jemné zrno a jen mírnou tvrdost. Leštící kameny z přírodní břidlice, krevele (červené rudy železné) nebo z jiných druhů přírodních kamenů se projednávají jako brusy. Brousky, jichž se užívá na rozdíl od brusů vždycky ručně, jsou tvaru podlouhlého, k oběma koncům se zužujícího a slouží k ostření kos, srpů a pod. za sucha; vyrábějí se obyčejně z modré nebo šedé hlinité břidlice nebo též z břidlice křemenné. Obtahovací brousky (brousicí nebo ostřicí kameny, olejové brousky) jsou z velmi tvrdé, světle nebo zelenavě šedé hlinité břidlice, jsou protáhlé nebo okrouhlé, nepravidelné, deskovité a užívá se jich k obtahování jemných nástrojů (břitev, chirurgických nástrojů, rydel atd.) za mokra (s vodou nebo olejem); k nim se řadí i t. zv. levantinské olejné brousky, t. j. šedohnědé dolomity, prosycené kyselinou křemičitou. Zkušební kameny jsou z černého čediče nebo z černé křemenné břidlice (lydického kamene) a užívá se jich ke zkoušení drahých kovů (zkouška čarou).

      účinné od 1. 1. 1950(3) Podle saz. čís. 403 se projednávají též tvářené přírodní kameny cídicí a na drhnutí (cihly na drhnutí) a tvářená přírodní pemza.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Kameny k defibrérům, viz saz. čís. 402.

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Do saz. pol. 403a) patří uvedené brusy a brousky, nejsou-li spojeny s jinými hmotami a jsou-li vyrobeny jen z jednoho druhu kamene. Brusy a brousky stmelené ze dvou nebo několika rozličných druhů kamene (na př. z bílého vápence a šedé břidlice) se projednávají tak jako spojené se dřevem, železem nebo s jinými obecnými kovy podle saz. pol. 403b). K nalepeným papírovým etiketám (s označením firmy nebo s návodem k použití) se nepřihlíží jako ke spojení.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Jsou-li spojeny s jinými hmotami, patří do saz. čís. 409.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Přírodní brusy a brousky nespojené s jinými hmotami, avšak natřené barvami nebo lakované, bronzované atd. se projednávají podle saz. pol. 403b).

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 404.

   účinné od 1. 1. 1950Umělé brusy a brousky, též spojené se dřevem, železem nebo s jinými obecnými kovy.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Umělými brusy a brousky saz. čís. 404 rozumíme brusy a brousky tvářené pojidly (vodním sklem, šelakem, magnesiovým cementem, kaučukem a pod.) z mletého nebo zrněného smirku nebo z jiných brusidel (karbidu křemíku, mleté pemzy, písku atd.), též se směsí těchto hmot nebo z jejich směsí s hlínou. Ke spojení se dřevem, železem nebo jinými obecnými kovy se nepřihlíží, i když je lakováno nebo jinak opracováno.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Jako umělé brousky se projednávají též brousky na kosy, vyráběné nanášením směsi dehtu s pískem, smirkem a pod. na dřevo, jimiž se ostří (brousí) kosy atd., dále dřevěná leštítka (leštící pilníčky) s naneseným smirkem atd. nebo s nalepenými proužky papíru smirkového, papíru posypaného karbidem křemíku, papíru pemzového a papíru pískového nebo dřevěná leštítka s nalepenými pruhy brousicího plátna, a to podle povahy naneseného brusidla buď podle a), nebo b).

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Do saz. pol. 404a) patří všechny umělé brusy a brousky z tvrdých brusidel, zejména ze smirku nebo z karbidu křemíku, kdežto do saz. pol. 404b) patří brusy a brousky z písku, mleté pemzy a jiných mletých měkkých kamenů. Přírodní netvářená pemza, surová nebo mletá, saz. čís. 150; pemza tvářená, saz. čís. 403; pemza v prášku upravená pro drobný prodej, saz. čís. 405.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Brusy a brousky pálené z preparovaných hlín se projednávají podle saz. pol. 420b); mají-li však značnější příměs smirku, projednají se podle saz. pol. 404a).

   1. účinné od 1. 1. 19503. Umělé brusy a brousky spojené s jinými hmotami než se dřevem, železem nebo s jinými obecnými kovy se projednávají podle saz. čís. 409; při zařaďování se však nepřihlíží k nalepeným papírovým etiketám (s firmou nebo s návodem k použití), ani k papírovým kroužkům nalepeným okolo otvoru (u kotoučů), ani k vylepení tohoto otvoru papírem nebo lepenkou.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 405.

   účinné od 1. 1. 1950Nerostná cididla, brusidla a leštidla, pro drobný prodej upravená.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Sem patří všechna přírodní cididla, brusidla a leštidla z pálených, plavených nebo mletých nerostů, v plechovkách, sklenicích, skleněných lahvích, džbánech, v sypátkách (též lakovaných), v papírových krabičkách nebo v podobné úpravě pro drobný prodej, bez příměsi jiných hmot než minerálních, jako tuku, mýdla, chemických výrobků atd., na př. čisticí vápno (lešticí nebo vídeňské vápno), cídicí prášek, lešticí červeň (krevel), pemza, písek (posýpátko a pod., i zbarvené), také písek na drhnutí (preparáty písku na drhnutí označené jako léčivo, saz. čís. 630), smirek, posýpátko zlaté nebo stříbrné, t. j. vyrobené ze slídy (kočičí zlato, kočičí stříbro, též barvené nebo smíšené se skelným práškem); křeménka (rozsivková zemina, lešticí břidlice, tripl) a pod.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Do saz. čís. 405 patří též plavená tuha ve tvaru tabulek, kuliček anebo lisovaná v malých válečcích, kterých se používá k natírání železných kamen, trub atd.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Umělá pemza, saz. pol. 404b).

   účinné od 1. 1. 1950(4) Kameny na drhnutí z pálené hlíny, saz. pol. 420b).

   účinné od 1. 1. 1950(5) Cídicí pasty z chemických směsí nebo z nerostných látek s přísadou minerálních olejů, tuku, pojidel a pod., saz. čís. 618, s přísadou mýdla saz. čís. 637.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 406.

   účinné od 1. 1. 1950Brousicí papír.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Do saz. čís. 406 patří papír v arších nebo nastříhaný na pásy širší než 18 cm, na povrchu s mletými (pálenými, plavenými) nerosty, též se skelným prachem atd., k čištění, broušení a leštění rozličných předmětů, na př. papír pemzový, pazourkový, skelný, rezivý, pískový, smirkový a pod.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Brousicí papír přistřižený v kotouče nebo nastříhaný na pásy široké 18 cm nebo užší, slepený, prohnutý nebo jinak upravený pro určitou potřebu (na př. k povlečení lešticích kotoučů) se projednává podle saz. pol. 409a).

   účinné od 1. 1. 1950(3) Na zařadění nemá vliv, je-li brousicí papír určen k jiným účelům než k broušení a k čištění (na př. jako třecí plocha ke krabičkám na zápalky).

   účinné od 1. 1. 1950(4) Dřevěná leštítka (lešticí pilníčky), t. j. dřívka s nalepenými proužky brousicího papíru, patří podle povahy brousicí hmoty nanesené na papír do saz. pol. 404a) nebo b).

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 407.

   účinné od 1. 1. 1950Brousicí plátno, pásy a pod.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Podle saz. čís. 407 se projednávají listy z tkanin, stuhy nebo popruhy povlečené nerostnými látkami, skelným prachem atd., jakož i brousicí plátno pouze nastříhané na pásy širší než 18 cm.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Brusidla tohoto saz. čísla se projednávají podle saz. čís. 409, jsou-li tvaru kotoučovitého, v pásech širokých 18 cm nebo užších anebo jinak přistřižená, slepená, prohnutá či jinak upravená k určitému účelu (na př. k povlečení lešticích kotoučů).

   účinné od 1. 1. 1950(3) Dřevěná leštítka (lešticí pilníčky), t. j. dřívka s nalepenými pruhy brousicího plátna, patří podle povahy brousicí hmoty nanesené na plátno do saz. pol. 404a) nebo b).

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 408.

   účinné od 1. 1. 1950Kamenné zboží jemné, t. j. předměty přepychové (těžítka, svícny, misky, kalamáře a podobné drobnůstky [nippes]; sochy, poprsí, sošky zvířat a jiné plastické výrobky, vážící nejvýše 5 kg), hračky; všechny tyto předměty též spojené s obyčejnými hmotami.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Jako kamenné zboží jemné saz. čís. 408 se projednávají přepychové předměty a hračky z kamenů všech druhů (vyjma z drahokamů a polodrahokamů, z lávy a z mořské pěny), dále z nepálených zemin, sádry, cementu a pod., vyjma takové předměty z osinku, které se projednávají vždy podle saz. pol. 401e).

      účinné od 1. 1. 1950(2) Zboží saz. čís. 408 může být spojeno s obyčejnými hmotami; je-li spojeno s jemnými nebo velmi jemnými hmotami, patří do saz. pol. 409b) nebo c).

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Přepychovými předměty tohoto saz. čísla jsou na př.: těžítka, svícny, misky, kalamáře, skřínky hodinové, stojany pro teploměry a podobné drobnůstky, bez zřetele na váhu; dále sochy, poprsí, zvířecí figury a jiné plastické výrobky (hautreliefy a basreliefy, figurky, vázy, popelnice, plastické obrazy, modely staveb, plastická znázornění krajin, jesličky, součástky krbu s plastickými okrasami a pod.), neváží-li kus více než 5 kg, kdežto architektonické okrasy (konsoly, balustrády, římsy atd), jakož i štukatérské práce ze sádry pro účely stavební a pod. a sádrové formy pro výrobní účely se za přepychové předměty nepovažují (viz 1. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 395—397 a 3. a 4. vysvětlivku k saz. čís. 400).

      účinné od 1. 1. 1950(2) Podle saz. čís. 408 se dále projednávají: perly, knoflíky a pod., stínítka (též cylindry k lampám) a podobné výrobky z mariánského skla, kamenná mosaika (musivní práce, t. j. obrazy sestavené z různobarevných kamenných, hliněných a skleněných kolíčků nebo destiček atd. v kamenném tmelu), vložky do akvarií (z kamenů stmelených cementovou hmotou a pod.) a j.

   1. účinné od 1. 1. 19503. (1) K hračkám patří též kuličky na hraní. Kamenné kuličky se vyrábějí obyčejně z vápence, jsou na dotek, až na jednotlivá místa, velice hladké a umělé zbarvení povrchu nevniká do hutné hmoty vnitřní. Polijeme-Ii úlomky kyselinou solnou, rozpouštějí se za silného šumění, zvláště když je zahřejeme. Podobně se vůči kyselině solné chovají kuličky z cementu. 0 rozlišování od kuliček hliněných, patřících do saz čís. 425, viz 2. vysvětlivku k tomuto saz. číslu.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Jako hračky patří dále do saz. čís. 408 stavebnice nebo sestavovací hry z kaménků, kuliček a pod., z cementu, kamenné hmoty, nepálené hlíny atd., též v krabicích ze dřeva nebo lepenky i s předlohami; koriandoli ze semen obilního plevele povlečených vrstvou vápna různě zbarveného.

      účinné od 1. 1. 1950(3) O vyclívání hraček viz úvodní vysvětlivky.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 409.

   účinné od 1. 1. 1950Kamenné zboží spojené s jinými hmotami, jestliže se k takovému spojení nepřihlíží v jiných číslech této třídy.

   1. účinné od 1. 1. 19501. Sem patří všechno zboží saz. třídy XXXVI spojené s jinými hmotami, není-li toto spojení u jednotlivých saz. čísel zvlášť uvedeno nebo prohlášeno za přípustné.
   2. účinné od 1. 1. 19502. Mezi zboží této třídy spojené s obyčejnými hmotami, které se projednává podle saz. pol. 409a), nepatří zboží osinkové (saz. čís. 401) a jemné zboží kamenné (saz. čís. 408); zvláštní výjimky jsou dále stanoveny v saz. pol. 393c), v poznámce za saz. čís. 397 a v saz. čís. 400, 402, 403 a 404.
   3. účinné od 1. 1. 19503. (1) Do saz. pol. 409a) patří pisátka řezaná z přírodní břidlice, pomalovaná, lakovaná nebo bronzovaná, a to jak nespojená s jinými hmotami, tak i povlečená papírem, zasazená ve dřevě nebo jinak spojená s obyčejnými hmotami; rovněž sem patří pisátka z plavené hmoty břidličné povlečená papírem. Pisátka z plavené hmoty břidličné jinak upravená (na př. zasazená do dřeva) anebo vůbec bez další úpravy se projednávají jako tužky saz. čís. 629.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Do saz. pol. 409a) patří křída plavená nebo uměle srážená, tvářená, jakož i každá křída psací, krejčovská a křída ke kulečníkům (bílá, červená a jinobarevná, nikoli však černá), je-li obalená papírem; rovněž sem patří pisátka z mastku, zasazená do obyčejných hmot; avšak kreslicí křídu, t. j. řezanou přírodní křídu černou anebo litou křídu bílou nebo barevnou v tyčinkách je třeba projednávat podle saz. čís. 629.

      účinné od 1. 1. 1950(3) O křídě psací nespojené s jinými hmotami viz 3 vysvětlivku k saz. čís. 393.

   1. účinné od 1. 1. 19504. (1) Do saz pol. 409b) patří všechno zboží této třídy, též kamenné zboží jemné saz. čís. 408, je-li spojeno s jemnými hmotami; vyňato je jen zboží osinkové.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Do saz. pol. 409c) patří veškeré zboží této třídy, i zboží osinkové, spojené s velmi jemnými hmotami, též kamenná mosaika spojená s jantarem, gagatem, slonovinou, perletí nebo želvovinou.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Jak se vyclívají hračky, viz úvodní vysvětlivky.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 410.

   účinné od 1. 1. 1950Zboží této třídy vystrojené drahými kovy.

   účinné od 1. 1. 1950Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568

1. účinné od 1. 1. 1950XXXVII. Hliněné zboží.

   účinné od 1. 1. 1950Do této saz. třídy jsou zařaděny: cihly žáru nevzdorující a žáruvzdorné (saz čís. 411—413); zvonivky (saz. čís. 414); hliněné trouby (saz. čís. 415 a 416); obkládačky a dlaždice (saz. čís. 417); stavební okrasy (saz. čís. 418); obyčejná kamna (saz. čís. 419); technické předměty (saz. čís. 420 a 423); obyčejné nádobí hrnčířské (saz. čís. 421 a 422); porcelán (saz. čís. 424); hliněné zboží výslovně nejmenované (saz. čís. 425); hliněné zboží spojené (saz. čís. 426); hliněné zboží vystrojené drahými kovy (saz. čís. 427).

   účinné od 1. 1. 1950Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXVII.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Hliněným zbožím rozumíme veškeré zboží zhotovené z uhnětené hlínovité hmoty a vypálené nebo jen sušené.

      účinné od 1. 1. 1950(2) K výrobě hliněného zboží se používá hlavně různých druhů hlín a jílů, kaolinu a jiných zemin, hornin i nerostů. Zeminy mají zpravidla vlastnost, že zpracovány s vodou stanou se plastickými (hnětitelnými) a pálením ztvrdnou. Silnějším pálením se hlína spéká (sline); jisté druhy hlín, jež obsahují tavidla (živec, baryt atd.) nebo bývají s nimi smíchány, slinou až v hutný výrobek.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Jako suroviny k výrobě zboží této sazební třídy se používá také tuhy, uhelného a koksového prachu, rozsivkové zeminy (křemeliny), bauxitu, magnesitu a pod., zejména k výrobě některého zboží žáruvzdorného.

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Hliněné zboží bývá často glazované (polévané), t j. opatřené lesklým, sklovitým (bezbarvým nebo barevným) povlakem zv. glazura.

      účinné od 1. 1. 1950(2) K přípravě glazur se používá různých hmot, na př. leštěnce olověného (galenitu), klejtu, olověné běloby a suříku (glazury olověné), dále boraxu a kyseliny borité (glazury bez olova), pak kysličníku cíničitého, kysličníku antimonitého nebo antimoničnanu draselného (na neprůhledné glazury smaltové), kuchyňské soli (solná glazura), vodního skla, živce, křemene a mnohých jiných.

   1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Zboží hliněné se podle povahy střepu (lomu) dělí na průlinčivé a hutné.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Průlinčivé zboží hliněné má střep neprůhledný, zemitý, buď vůbec neslinutý nebo pouze poněkud na povrchu; střep je nasákavý (ssaje vodu) a lpí proto na jazyku.

      účinné od 1. 1. 1950(3) K průlinčivému zboží hliněnému, které má právě udané znaky, patří:

      účinné od 1. 1. 1950(4) a) Zboží z obyčejné neslinuté hlíny, jež se vypaluje barevně (červenohnědě, žlutohnědě, šedohnědé). Toto zboží se vyznačuje svou barvou, svým pískově drsným střepem matné barvy a tím, že je buď neglazované (nepolévané) nebo glazované (polévané) pouze glazurou hrubou (s bublinami atd.), obyčejně neprůhlednou, jednobarevnou, ale i pestrou.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Zboží této povahy se zařaďuje takto: cihly nikoli žáruvzdorné, saz. čís. 411, 412; hliněné trouby, saz. čís. 415; obkládačky a dlaždice, saz. čís. 417; stavební okrasy, saz. čís. 418; kamna, saz. čís. 419; nádobí hrnčířské, saz. čís. 422; retorty, kelímky a podobné technické předměty, jakož i veškeré ostatní zboží, saz. pol. 425b) nebo saz. čís. 426.

      účinné od 1. 1. 1950(6) b) Terakota je hliněné zboží zpravidla z lepší cihlářské nebo hrnčířské hlíny, jemně zpracované, neglazované, vypalující se bělavě, nažloutle, načervenale až červeně, obyčejně uměleckého provedení. S výjimkou obkládaček a dlaždic saz. čís. 417 a stavebních okras saz. čís. 418 se terakota, jako na př. sochy, vázy, sloupy, obruby a jiné samostatné výtvarné předměty, jimiž se vyzdobují zahrady nebo obydli, projednává podle saz. pol. 425b), je-li spojena s jinými hmotami, podle saz. čís. 426.

      účinné od 1. 1. 1950(7) c) Fajans. Tímto označením rozumíme dva různé druhy hliněného zboží, a to fajans obyčejnou, zvanou též bílá fajans, a fajans jemnou.

      účinné od 1. 1. 1950(8) Obyčejná fajans se vyrábí z bílé hlíny, často nádechu světle žlutého, je jen slabě pálena (tedy dosti průlinčivá) a opatřena neprůhlednou, opálově bílou glazurou cíničitou. Sem patří též tak zvaná majolika z hlíny, která má žlutavý nebo načervenalý nádech a je buď opatřena povlakem bílé hlíny (t. zv. engobováním) a pak pálena, nebo je povlečena bílou glazurou cíničitou a různě pomalována.

      účinné od 1. 1. 1950(9) Jemná fajans je z bílé neprůhledné hmoty, která je hutná (málo průlinčivá), jemného zrna, žáruvzdorná a slabě zvoní; bývá opatřena průhlednou glazurou olovnatou.

      účinné od 1. 1. 1950(10) Zvláštní druh hliněného zboží jež se povahou blíží jednak fajansi, jednak terakotě, je hliněné zboží známé pod jménem siderolit a terralit. Siderolit je hliněné zboží lakované, terralit je hliněné zboží broušené i leštěné koží, rohem, ocelí a pod.

      účinné od 1. 1. 1950(11) Zboží fajansové jak z obyčejné fajanse a majoliky, tak i z jemné fajanse, dále zboží ze siderolitu a terralitu patří do saz. čís. 425 nebo 426, vyjma obkládačky a dlaždice saz. čís. 417 a technické potřeby saz. čís. 423.

      účinné od 1. 1. 1950(12) d) Zboží ze hmot žáruvzdorných se vyrábí ze žáruvzdorných jílů (zostřených nebo s ostřidly) nebo ze šamotu (žáruvzdorného jílu již páleného) nebo z přísadou šamotu. Žáruvzdorný jíl vzdoruje vysokému žáru, aniž se roztaví; žáruvzdornost je závislá na větším nebo menším množství kyseliny křemičité; zvýší se značně přidáním křemene, písku a pod. nebo šamotu.

      účinné od 1. 1. 1950(13) Šamot je drť vyrobená z páleného žáruvzdorného materiálu, často z lupku. Šamot je vždy průlinčivý, barvy bělavé až světle hnědožluté, obyčejně nečisté. Šamot přichází buď v beztvarých kouscích nebo mletý na hrubší nebo jemnější, na omak ostrý prášek; v beztvarých kouscích se projednává podle saz. čís. 150; mletý, též s přísadou nepálených žáruvzdorných jílů, se projednává jako šamotová pojidla (šamotová moučka nebo malta) podle saz. čís. 399.

      účinné od 1. 1. 1950(14) Hrubě mletý šamot se též přidává k žáruvzdorným hlínám. Výrobky pálené z těchto hmot, na př. cihly a pod., patří mezi zboží žáruvzdorné.

      účinné od 1. 1. 1950(15) V obchodě se zboží šamotové nesprávně nazývá též zbožím z ohnivzdorné hlíny. Ze šamotu se vyrábějí zejména cihly nebo dlaždice (saz. čís. 413 nebo 417), trouby (saz. čís. 416) a technické potřeby (saz. čís. 420 nebo 423).

      účinné od 1. 1. 1950(16) O ostatních žáruvzdorných hmotách viz saz. čís. 413.

   1. účinné od 1. 1. 19504. (1) Hutné zboží hliněné se liší od průlinčivého zboží hliněného uvedeného ve 3. všeobecné vysvětlivce tím, že je silnějším pálením ve hmotě více slinuto, že má hutný střep, není skoro ani nasákavé (nessaje vodu) a nelpí proto na jazyku. Křesáno ocelí dává jiskry a má jasný zvuk.
      1. účinné od 1. 1. 1950Sem patří:

         účinné od 1. 1. 1950(2) a) Kamenina; je neprůsvitná nebo nanejvýše na hranách slabě průsvitná. Rozeznáváme obyčejnou a jemnou kameninu. Za zboží z obyčejné kameniny se považuje nejen zboží se střepem více nebo méně slinutým, vzhledu špinavě šedého, žlutého, červenohnědého nebo rezavě hnědého a zjizveného, které bývá glazováno (poléváno) obyčejně průhlednou solnou glazurou, nýbrž i zboží z hliněné hmoty na tvrdo vypálené, neprůlinčivé, slinuté buď glazované (polévané) hrubými krycími glazurami nebo neglazované (nepolévané), je-li hrubě pracováno. Dlažební kameny z obyčejné kameniny se projednávají podle saz. čís. 414, trouby podle saz. čís. 416, obkládačky a dlaždice podle saz čís. 417, technické předměty podle saz. čís. 420 nebo 423, obyčejné nádobí hrnčířské a zboží výslovně nejmenované (vyjma předměty přepychové a hračky saz. pol. 425b)) z obyčejné kameniny podle saz. čís. 421 nebo 426.

         účinné od 1. 1. 1950(3) Jemná kamenina je buď neglazovaná (nepolévaná) nebo glazovaná (polévaná); neglazovaná kamenina bývá i bílá, neprůsvitná nebo pouze na hranách slabě průsvitná (zboží wedgewoodské, jemná anglická kamenina), nebo je barvená různými přísadami, na př. čedičová kamenina (čedičové nádobí, egyptian z hmoty černě zbarvené kovářskými okujemi a burelem), jaspisová kamenina (z bílé základní hmoty různě zbarvené kovovými kysličníky), bamboo (z hmoty barvy jako sláma nebo světle žluté) a j. Glazovaná jemná kamenina je bílá; je vyrobena ze směsi hlíny v žáru méně stálé s kaolinem a pazourkem a glazovaná průhlednou glazurou olověnou a boraxovou. Tvoří přechod k porcelánu a liší se od něho tím, že je neprůsvitná.

         účinné od 1. 1. 1950(4) Zboží z jemné kameniny patří do saz. pol. 425b) nebo saz. čís. 426, vyjma okládačky a dlaždice saz. čís. 417 a isolační a montovací předměty saz. čís. 423.

         účinné od 1. 1. 1950(5) b) Porcelán. Porcelán se liší od ostatního zboží hliněného jak svou stejnorodou, čistou, světlou, slinulou hmotou, tak zvláště svou značnou průsvitností na slabých místech, jakož i na hranách střepu (podobně jako u skla úbělového, kostního nebo mléčného). Snese silné zahřátí. Ostatně jsou u porcelánu vlastnosti hutného zboží hliněného nejzřetelněji patrny: střep má skelný, lasturový a nelpí na jazyku. Zboží porcelánové se v obchodě dělí na glazované, se skelným, lesklým, hladkým povrchem, a na neglazované čili přežehnuté zboží porcelánové (též zv. soškový porcelán), s matným povrchem, dále na porcelánové zboží tvrdé a měkké.

         účinné od 1. 1. 1950(6) Zboží na způsob porcelánu (frita, poloporcelán, parský porcelán, kararský porcelán a pod.), které má nejdůležitější charakteristické vlastnosti porcelánu (skelný, lasturový střep, průsvitavá místa), se projednává jako porcelán.

         účinné od 1. 1. 1950(7) Zboží porcelánové se projednává vždy podle saz. čís. 424 nebo 426, vyjma isolační a montovací předměty saz. čís. 423 a umělé zuby saz. čís. 389.

   1. účinné od 1. 1. 19505. (1) O rozlišování zboží této saz. třídy na jednobarevné nebo na bílé a vícebarevné nebo na barevné platí toto:

      účinné od 1. 1. 1950(2) Jednobarevné nebo bílé zboží hliněné, opatřené továrními známkami, jež však zboží nezdobí, se neprojednává jako zboží vícebarevné nebo barevné.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Hliněné nádoby, jež mají na vnější straně jinou barvu než na vnitřní, a hliněné předměty, které kromě přírodní barvy pálené hlíny mají jen jednu jinou barvu, nepokládají se proto ještě za vícebarevné.

   1. účinné od 1. 1. 19506. (1) Zboží této saz. třídy spojené s jinými hmotami je zvlášť zařaděno do saz. pol. 424a)2 a b)2 a do saz. čís. 426 a 427. Z projednání podle saz. čís. 426 je však vyňato: zboží jmenované v saz. čís. 411—417a)1, 420b), 421 a 422 spojené se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z jiných obecných kovů, jež se projednává podle poznámky za saz. čís. 422; dále hrubé opletení zboží saz čís. 420, 421 a 422 vrbovým proutím (neloupaným nebo loupaným), lýkem, sítinou, slamou nebo rákosem, k němuž se při projednávání nepřihlíží.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Shora uvedené spojení se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z obecných kovů je přípustné jen k zazátkování nebo jako prostředek upevňovací nebo jako příslušenství nutné k používání; bylo-li tímto spojením docíleno ozdoby nebo zjemnění předmětu, patří takové zboží rovněž do saz. čís. 426.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 411.

   účinné od 1. 1. 1950Cihly (mimo žáruvzdorné) nepolévané.

   1. účinné od 1. 1. 19501. Cihlami tohoto saz. čísla rozumíme pouze obyčejné cihly, tašky a dlaždice, vyrobené z obyčejné hlíny (jílu), která se vypaluje do žlutočervena, červena až červenohněda, jež nejsou ani žáruvzdorné, ani glazované (polévané). Mohou být nepálené (pouze sušené) nebo pálené, pouze však tak, že zůstanou průlinčivé; jsou-li tvrdě pálené, takže jejich hmota seslinula (na způsob kameniny), patří do saz. čís. 414. Cihly saz. čís 411 nenatřené, neimpregnované nebo nečazené se projednávají podle a) nebo b); jsou-li natřené, impregnované nebo čazené, podle c).
   2. účinné od 1. 1. 19502. (1) Za obyčejné cihly saz. pol. 411a) se považují pouze stavební cihly obvyklého tvaru, jež mají pískovitě drsný povrch a nejsou děrovány.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Cihly jiného než obyčejného tvaru, pálené nebo nepálené, se projednávají jako tvárnice podle saz. pol. 411b). Sem patří na příklad: klenovky (klínovité cihly na klenby), radiálky (klínovité cihly s konvexními a konkávními úzkými stranami k stavbě komínů), cihly drážkové (na klenby oken a dveří), cihly s vidlicovitými spojkami na styčných spárách, cihly s podobnými spojkami na styčných a ložných spárách, římsovky, podnožní kameny a nárožníky a pod. Jako tvárnice se projednávají též veškeré cihly děrované (duté cihly), t. j. cihly opatřené po délce nebo napříč, řidčeji na výšku průběžnými kulatými nebo hranolovitými otvory Lícovky (obkládačky, cihly průčelní), patřící rovněž do saz. pol. 411b), jsou cihly pečlivě tvářené, vzdorují více nepohodám, jsou stejnoměrné barvy a užívá se jich bez omítky k obkládání fasád, na obruby okenních otvorů a pod.; liší se od obyčejných cihel svojí jemnější a hutnější hmotou, jakož i hladkým (nikoliv pískovitým), stejnoměrným po vrchem.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Lehké porésní cihly (plovoucí cihly, tufové cihly) jsou velmi průlinčivé lehké cihly, kterých se pro jejich nepatrnou váhu užívá zvláště ke stavbě vnitřních přepážek a na klenby ve vyšších poschodích. Vyrábějí se ze směsi hlíny s křeménkou nebo s organickými látkami (s dřevěným uhlím, dřevěnou moučkou, slamou a pod.), které při pálení shoří. Sem patří též cihly z pemzového prášku smíchaného s vápenným mlékem jako pojidlem, které se nevypalují, nýbrž na vzduchu ztvrdnou; jsou rovněž lehké a velmi průlinčivé.

   1. účinné od 1. 1. 19503. (1) K obyčejným taškám saz. pol. 411a) patří pouze ploché tašky a háky Ploché tašky jsou čtyřhranné ploché desky pravoúhlého tvaru, obyčejně na jedné straně zaokrouhlené, opatřené buď na hoření (nezaokrouhlené) hraně výstupkem k zavěšení na střešní latě, nebo blíže hrany dírkou pro hřebík, kterým se na střešní latě přibíjejí. Ploché tašky mohou mít též podélná žebra, aby mohla voda stékat. Háky (prejzy, žlabovnice) jsou tašky poloválcovitě nebo polokuželovitě prohnuté, jimiž se pokrývají hřebeny střech, někdy i střechy samé, při čemž se kladou střídavě řady háků dutou stranou vzhůru a do ní zapadají háky obrácené dutou stranou dolů.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Tašky drážkované saz. pol. 411b) se vyznačují tím, že mají na jedné podélné nebo též na úzké straně drážku (žlábek) a na druhé protilehlé straně vystupující hranu, která zapadá do drážky, takže se docílí pevného spojení mezi dvěma taškami ve směru podélném, po př. též příčném. Jako drážkované tašky se projednávají též t. zv. pánve (holandské tašky tvaru ~), t. j. vlnité tašky, opatřené výstupkem jako obyčejné tašky, které se kladou tak, že dolů obrácený okraj jedné tašky zasahuje do nahoru obráceného záhybu tašky sousední; dále flámské tašky, t. j. ploché tašky, které jsou na jedné podélné straně obloukovitě dolů zahnuty, na druhé podélné straně slabě ohraněny; kladou se tak, že dolů zahnutá strana přesahuje vždy hranu nejbližší tašky.

   1. účinné od 1. 1. 19504. (1) Za obyčejné dlaždice saz. pol. 411a) se považují dlaždice silnější než 30 mm, vyrobené z téže hmoty jako obyčejné cihly, tedy ze hmoty neslinuté (nikoli na způsob kameniny); do síly 30 mm se tyto dlaždice projednávají podle saz. čís. 417.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Viz též saz. čís. 414.

   1. účinné od 1. 1. 19505. Podle saz. pol. 411c) se projednávají cihly, jsou-li natřené, impregnované nebo čazené. Čazené cihly mají barvu břidlicově šedou až černou, tuhově lesklou. Čazení cihel se provádí tím způsobem, že se po vypálení vhodí do pece něco dehtu, zbytků destilace minerálních olejů a pod., čímž se v peci dobře uzavřené vyvine mnoho kouře, který se usadí v pórech a utvoří tuhovitý povlak.
   2. účinné od 1. 1. 19506. (1) O projednávání zboží saz. čís. 411 spojeného s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz třídě.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Ornamentované cihly (perlovcem nebo vejcovkou, arabeskami, růžicemi atd.) se projednávají podle saz. čís. 418.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 412.

   účinné od 1. 1. 1950Cihly (mimo žáruvzdorné) polévané.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Sem patří veškeré cihly jmenované ve vysvětlivkách k saz. čís. 411, jsou-li glazované (polévané) a nejsou-li spojeny s jinými hmotami.

   účinné od 1. 1. 1950(2) O projednávání zboží saz. čís. 412 spojeného s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 413.

   účinné od 1. 1. 1950Cihly žáruvzdorné.

   1. účinné od 1. 1. 19501. Do tohoto saz. čísla patří všeliké cihly bez zřetele na jejich tvar (vyjma ornamentované saz čís. 418), jež jsou zhotoveny ze žáruvzdorných hmot, a vzdorují tedy vysokému žáru, aniž se taví. V případech pochybnosti rozhoduje zkouška žáruvzdornosti, podle níž jsou žáruvzdornými takové cihly, jejichž žáruvzdornost se rovná aspoň žáruvzdornosti Segerovy žároměrky č. 20.
   2. účinné od 1. 1. 19502. (1) Podle saz. pol. 413a) se projednávají cihly dinasové (dinasbriks), z magnesitu, bauxitu a tuhy. Cihly dinasové jsou žáruvzdorné cihly, zhotovené z křemencových zrn s přísadou pojidla (vápna a pod.); mají poněkud vrásčitý povrch, barvy špinavě bílé a mívají načernalé skvrny nebo žilky. Přírodní žáruvzdorné kameny křemencové tvaru cihel patří do saz. čís. 392. Magnesitové cihly se vyrábějí z páleného, obyčejně železnatého magnesitu, jsou hutné, barvy obyčejně hnědé a mají velikou žáruvzdornost. Cihly bauxitové se zhotovují z bauxitu, špinavě žlutého nebo hnědého nerostu, podobného bolusu, a obsahují značné množství kysličníku hlinitého (přes 40%). Tuhové cihly jsou zhotoveny ze žáruvzdorné hlíny s přísadou tuhy nebo z tuhy, ke které bylo přidáno malé množství hlíny jako pojidla.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Jako tuhové cihly se projednávají též t. zv. uhlíkové nebo koksové cihly, jež obsahují místo tuhy uhelný prach nebo koksovou moučku a jsou rovněž značně žáruvzdorné.

   1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Do saz. pol. 413b) patří veškeré cihly, vyrobené ze žáruvzdorné hlíny, též s přísadou křemencových zrn nebo šamotu, t. zv. šamotové cihly, šamotky (viz bod d) všeobecné vysvětlivky 3. k saz. třídě XXXVII). Mívají obyčejně světlou barvu, bělavě žlutou až bledě červenavou, často s nahnědlým nádechem; výjimečně se vyskytují též cihly úplně bílé nebo tmavobarevné (pak hnědočervené až černé).

      účinné od 1. 1. 1950(2) Na lomu cihel saz. pol. 413b) je vidět, že po celé jejich hmotě je rozptýlena více či méně hrubá ostřící přísada (šamot nebo křemen).

      účinné od 1. 1. 1950(3) Jejich povrch je vždy drsný, často vrásčitý, nestejnotvarý nebo skvrnitý; nemají nikdy ostré hrany. Tím se liší od jemnějších cihel žáru nevzdorujících, jež se vyrábějí často též z hmoty ostřené, mají přesný tvar, hladký povrch a jsou stejnoměrně zbarveny (na př. obkládačky a pod.); tyto cihly se projednávají podle saz. pol. 411b) Cihly saz. pol. 413b) jsou vždy průlinčivé (neslinuté), ssají tudíž silně vodu a tím se liší od zvonivek a dlažebního materiálu z obyčejné kameniny saz. čís. 414.

   1. účinné od 1. 1. 19504. (1) Jako cihly saz. čís. 413 se projednávají též desky ze žáruvzdorných hmot, které sem patří, jsou-li silnější než 30 mm a nejsou-li ornamentovány; užívá se jich jako dlažebních kamenů, jako dlaždic, k obkládání pecí a pod.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Takové desky do síly 30 mm, saz. čís. 417; ornamentované desky, saz. čís. 417 nebo 418.

   1. účinné od 1. 1. 19505. O projednávání zboží saz. čís. 413 spojeného s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 414.

   účinné od 1. 1. 1950Zvonivky a dlaždice z obyčejné kameniny, silnější než 30 mm.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Zvonivky (kabřince) saz. čís. 414 jsou cihly různých tvarů (nikoli však ornamentované), jež pálením při vyšší teplotě až ke slinutí ztvrdly a zpevněly; mají hutný střep a jsou málo nasákavé. Pro tyto vlastnosti jsou vhodným materiálem dlažebním i velice odolnou hmotou stavební. Užívá se jich tudíž velmi často k stavebním účelům, k stavbě značně zatížených nosičů zdí (pilířů), k vodním stavbám, na dna stok a pod. Liší se od obyčejných cihel a od cihel žáruvzdorných (šamotek), jež jsou vždy průlinčivé, též svou zvláštní hutností a tvrdostí. Obyčejně je jejich hladký nebo ryhovaný povrch trochu mastně lesklý a žlutý, hnědý, hnědočervený, šedý až černý.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Zvonivky jsou obyčejně na hranách ostřejší a jsou čistší než vlastní zboží cihlářské, poněvadž byly vyrobeny lisováním, jsou též většinou menší než obyčejné cihly. Vyskytují se však též zvonivky tvaru cihel obyčejných.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Podle tohoto sazebního čísla se projednávají též struskové cihly (cihly ze strusek, též smíšených s pemzovými odpadky) jež mají podobné vlastnosti jako zvonivky.

   1. účinné od 1. 1. 19502. Za dlaždice saz. čís. 414 se považují dlaždice z obyčejné kameniny (též z hmoty na zvonivky), jsou-li silnější než 30 mm, glazované (polévané) nebo neglazované (nepolévané); dlaždice do síly 30 mm se projednávají podle saz. čís. 417.
   2. účinné od 1. 1. 19503. O projednávání zvonivek a dlaždic spojených s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 415.

   účinné od 1. 1. 1950Hliněné trouby.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Do tohoto sazebního čísla patří jen trouby žáru nevzdorující, vyrobené z hlíny (jílu), jež mají střep zemitý a průlinčivý, buď s hrdly nebo bez nich. Trubky trativodné (drenážní), jež se projednávají podle saz. pol. 415a), jsou velmi průlinčivé, neglazované (nepolévané) trouby různých velikostí k odvodňování mokrých polí a luk.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Trouby z průlinčivé hlíny, glazované (polévané), se projednávají podle saz. pol. 415b)