Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku

účinné od 1. 1. 1950(3) O projednávání hliněných trub spojených s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 416.

účinné od 1. 1. 1950Trouby z obyčejné kameniny nebo ze hmot žáruvzdorných.

účinné od 1. 1. 1950(1) Za trouby (též žlaby) tohoto sazebního čísla se považují trouby k stavebním účelům, na př. do záchodů, na výlivky, ke kanalisacím (na dna stok), jako nástavky na komíny, k vodovodům a pod., z obyčejné kameniny nebo žáruvzdorných hmot, glazované (polévané) nebo neglazované (nepolévané), s hrdly nebo bez nich.

účinné od 1. 1. 1950(2) Trouby k technickým účelům (na př. trouby filtrační, chladicí, isolační atd.), jakož i kohouty, ventily a pod. se projednávají podle saz. pol. 420b) nebo saz. čís. 423.

účinné od 1. 1. 1950(3) O projednávání trub spojených s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 417.

účinné od 1. 1. 1950Obkládačky a dlaždice do síly 30 mm (mimo porcelánové).

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Sem patří obkládačky a dlaždice do síly 30 mm (dlaždičky, dlaždice do průjezdů, na chodníky, obkládačky do koupelen, na fasády atd.) z obyčejné hlíny, terakoty, kameniny, též z hmoty na zvonivky (jako na př. dlaždice z Metlachu, Sinzigu a Trieru), dále z jemných hmot fajansových, vůbec ze všech druhů hlín vyjma z porcelánu.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Na zařadění nemá vliv, zda povrch obkládaček a dlaždic je hladký, ryhovaný, vzorkovaný nebo ornamentovaný.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Podle saz. čís. 417 se projednávají též obkládačky a dlaždice spojené po dvou v jednom kuse, které možno rozpoltěním rozdělit (t. zv. štípenky).

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Neglazované (nepolévané) obkládačky a dlaždice se projednávají podle saz. pol. 417a), glazované (polévané) podle saz. pol. 417b). Glazované se vyznačují lesklým skelným vzhledem. Smaltované, bíle nebo barevně, se projdnávají jako glazované; to platí též o obkládačkách a dlaždicích, které mají barevný nátěr na způsob smaltu, kterého však nebylo docíleno pálením.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Jak se rozlišují jednobarevné obkládačky a dlaždice od vícebarevných, viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXVII. Mimo to se poznamenává: Obkládačky a dlaždice vyrobené stlačením různých hliněných hmot, které však přes to mají povrch jednobarevný, se považují za jednobarevné, kdežto vznikly-li stlačením různobarevných hliněných hmot na jejich líci vzorky, považují se za vícebarevné. Obkládačky a dlaždice, které mají kromě přírodní barvy pálené hlíny ještě jednu jinou barvu, nelze rovněž považovat za vícebarevné.

1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Jsou-li obkládačky a dlaždice saz. pol. 417a)] spojeny se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z jiných obecných kovů a není-li toto spojení zároveň ozdobou nebo jejich zjemněním, projednávají se podle poznámky za saz. čís. 422; je li takovéto spojení ozdobou nebo jejich zjemněním, projednávají se právě tak jako spojené s jinými hmotami podle saz. čís. 426.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Ostatní obkládačky a dlaždice tohoto saz. čísla (vyjma saz. pol 417a)1) se projednávají podle saz. pol. 417a)2 až 417b)2, i když jsou spojeny se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z jiných obecných kovů, není-li toto spojení ozdobou nebo jejich zjemněním. Je-li takové spojení ozdobou nebo zjemněním obkládaček a dlaždic, projednávají se stejně jako spojené s jinými hmotami podle saz. čís. 426.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 418.

účinné od 1. 1. 1950Stavební okrasy (též terakotové), polévané nebo nepolévané.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Sem patří stavební okrasy z obyčejné hlíny, terakoty nebo slinuté hlíny, buď glazované (polévané) nebo neglazované (nepolévané), na př. ramenáče (konsoly), hlavice sloupů, římsy, zábradelní kuželky (balustry), vlysy, též stavební cihly ornamentovaně tvářené, dále hliněné knoflíky (z pálené cihlářské hlíny k upevňování Stropní omítky při pracích štukatérských) a pod.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Je-li toto zboží pomalováno, potištěno, bronzováno, stříbřeno, zlaceno nebo vyrobeno z jiných druhů hlíny než zde jmenovaných (na př. z jemné hmoty fajansové a j.), projednává se podle saz. pol. 425b), je-li vyrobeno z porcelánu podle saz. pol. 424b).

   účinné od 1. 1. 1950(3) Sochy, figury, vázy a podobné plastické předměty z hlíny nebo z terakoty, jichž se užívá též k výzdobě staveb, neprojednávají se podle saz. čís. 418, nýbrž podle saz. pol. 425b) nebo saz čís. 426.

1. účinné od 1. 1. 19502. Spojení se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z jiných obecných kovů, jež je určeno jen k tomu, aby zesílilo stavební okrasy, nebo aby mohly být tyto okrasy připevněny na jiné stavební součásti, na př. železné tyče připevněné na zadní části konsol, dále řídké drátěné pletivo s nalisovanými a pak vypálenými malými hliněnými hvězdičkami na místech skřížení drátu (cihelné pletivo), jehož se užívá při omítkách vodorovných stropů, projednávají se rovněž podle saz. čís 418 Tvoří-li však takové spojení ozdobu nebo zjemnění stavebních okras, projednávají se stejně jako spojené s jinými hmotami podle saz. čís. 426.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 419.

účinné od 1. 1. 1950Obyčejná kamna a jejich součástky.

1. účinné od 1. 1. 19501. Sem patří všechna obyčejná kamna, kachlíky a obkládačky k stavbě a obkládání kamen a sporáků z obyčejné hlíny, neglazované (nepolévané) nebo glazované (polévané), bílé, jednobarevné nebo vícebarevné, též mramorované nebo stříkané, avšak hrubě pracované, t. j. s vnějšími stěnami drsnými, hrubě pískovitými a bez okras Kamna a součástky kamen (kachlíky, nástavce, římsy, medailony a pod.) jemně pracované, t. j. bíle nebo barevně smaltované nebo hladce glazované (na př. míšeňská kamna), potom všechna kamna s plastickými nebo barevnými okrasami, dále krby a jejich součásti z obyčejné hlíny (též terakoty) se však projednávají podle saz. pol. 425b).
2. účinné od 1. 1. 19502. Obyčejná kamna a jejich součástky spojené se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z jiných obecných kovů, pokud toto spojení netvoří ozdobu nebo jejich zjemnění, na př. spojení s rošty, skobami, obyčejnými dvířky a pod., projednávají se rovněž podle saz. čís. 419; tvoří-li však takové spojení ozdobu nebo zjemnění, projednávají se stejně jako spojené s jinými hmotami podle saz. čís. 426.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 420.

účinné od 1. 1. 1950Retorty, kelímky, mufle, vypalovačky, duvky (dyksy), kopistě a podobné technické potřeby.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Sem patří veškeré technické potřeby (vyjma isolační a montovací předměty pro elektrotechnické účely saz. čís. 423), na př. retorty (plynárenské a jiné, též jejich součástky), kelímky, jakož i tavné nádobí a náčiní, misky, kapelky (malé misky z rozemletého kostního popele ke stanovení obsahu drahých kovů na suché cestě odháněním), tyglíky k technickým účelům, mufle, t. j. polokulaté nebo skříňovité nádoby se všech stran uzavřené, pouze na jedné straně otevřené, jichž se užívá k pálení hliněného zboží a při chemických a metalurgických žíhacích procesech v t. zv. muflových pecích, vypalovačky, t. j. kulaté nádoby, do kterých se ukládá zboží hrnčířské k vypalování v hrnčířských pecích, aby bylo uchráněno před přímým účinkem ohně, Segerovy žároměrky (jehlance a pod.), duvky, t. j. trubková ústí dmychadel do metalurgických tavicích pecí, chladicí trouby (chladicí hady), trouby procezovací, kameny procezovací (t. zv. pískové procezovací desky, t. j. duté desky vyrobené pálením z písku a mletého skla), kameny vodu odvádějící (dírkované procezovací kameny z pálené hlíny, kterých se užívá při výrobě papíru), desky (na př. příklopy kelímků, desky pro lisy a pod.), umělé pazourkové kameny (jako pěst veliké koule pro bubnové a kulové mlýny), kopistě (k míchání roztavených hmot), kohouty (pípy a stáčecí kohouty), ventily (uzávěry a výtoky, k vystrojení strojů a přístrojů) a pod. Jsou-li tyto předměty vyrobeny z tuhy (též z uhelného prachu nebo koksové moučky), i s jinakými přísadami, projednávají se podle saz. pol 420a), jsou-li z jiných žáruvzdorných hmot nebo z obyčejné kameniny, podle saz. pol. 420b).

   účinné od 1. 1. 1950(2) Hrubé opletení jmenovaných předmětů vrbovým proutím (neloupaným nebo loupaným), lýkem, sítím, slamou nebo rákosem nemá vliv na projednávání.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Takovéto předměty z jiných hliněných hmot, na př. z fajanse nebo z jemné kameniny, se projednávají podle saz. čís. 425, z porcelánu podle saz čís. 424.

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Do saz. pol. 420b) patří dále umělé brusy a brousky, též umělé zkušební kameny a kameny na drhnutí (hladicí kameny) ze všelikých pálených zemin (z preparovaných pálených hlín), vyjma ony, jež mají značnou přísadu smirku a patří do saz. pol. 404a) (viz vysvětlivky k saz. pol. 404a)), a vyjma umělé pemzové kameny saz. pol. 404b).

   účinné od 1. 1. 1950(2) Umělé brusy a brousky saz. čís. 420 jsou kameny na tvrdo pálené, více méně tmavošedé nebo hnědé až červenohnědé, které jsou obyčejně z křemenného písku stmeleného hlinou. Umělé zkušební kameny se zhotovují též z černé, na tvrdo vypálené jemné kameniny (čedičové kameniny).

1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Technické potřeby saz. pol. 420a) se projednávají podle této saz. položky, i když jsou spojeny se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z jiných obecných kovů a není-li toto spojení zároveň ozdobou nebo jejich zjemněním. Je-li takové spojení ozdobou nebo jejich zjemněním, projednávají se stejně jako spojené s jinými hmotami podle saz. čís. 426.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Technické potřeby saz. pol. 420b) spojené se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z jiných obecných kovů a není-li toto spojení zároveň ozdobou nebo jejich zjemněním, projednávají se podle poznámky za saz. čís. 422; je-li takovéto spojení ozdobou nebo jejich zjemněním, projednávají se stejně jako spojené s jinými hmotami podle saz. čís. 426.

účinné od 1. 1. 1950Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 421 a 422.

účinné od 1. 1. 1950Za obyčejné nádobí hrnčířské saz. čís. 421 a 422 se pokládá pouze obyčejné nádobí pro domácnost a k účelům živnostenským, na př. džbány, baňky, hrnky (též obyčejné květináče), pekáče, mísy, okříny, kelímky (vyjma kelímky k technickým účelům saz. čís. 420), balony na kyseliny a pod. Obyčejné nádobí hrnčířské z obyčejné kameniny a černé nádobí patří do saz. čís. 421, z obyčejné hlíny barevně se vypalující, do saz. čís. 422 Jemnější nádobí hrnčířské a přepychové předměty, dětské nádobíčko na hraní, ampule, košíčky, kalamáře, misky fasonované na způsob lastur a podobné předměty se projednávají však vždy podle saz. pol. 425b).

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 421.

účinné od 1. 1. 1950Obyčejné nádobí hrnčířské a výslovně nejmenované zboží z obyčejné kameniny; černé nádobí.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) O obyčejném nádobí hrnčířském saz. čís. 421 viz vysvětlivky k saz. čís. 421 a 422; kromě toho platí tato ustanovení:

   účinné od 1. 1. 1950(2) Do saz. čís. 421 patří též džbány a podobné nádoby z obyčejné kameniny se škrabanými, vroubkovanými nebo barevnými čarami, tečkami a pod., obyčejného jednoduchého provedení, jak se vyskytují na obyčejných džbánech.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Jiné džbány a pod. z obyčejné kameniny, s lisovanými nebo barevnými ozdobami, projednávají se jako jemná kamenina podle saz. pol 425b).

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Do saz čís. 421 patří dále výslovně nejmenované zboží z obyčejné kameniny, t. j. všecky předměty v jiných sazebních číslech nejmenované, na př. výlevky, kesony, jesle, žlaby pro dobytek, vany, nádoby pro tovární účely (s výjimkou technických předmětů jmenovaných v saz. čís. 420), spodkové kameny (podložky k připevnění mříží a j.) a pod., s výjimkou předmětů přepychových a hraček saz. pol. 425b).

   účinné od 1. 1. 1950(2) T. zv černé nádobí, jež se projednává rovněž podle saz. čís. 421, je obyčejné hliněné nádobí, černošedé až černé, více méně tuhového zbarvení, vyrobené z obyčejné hlíny s přísadou uhelného prachu nebo koksové moučky nebo též čazením.

1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Obyčejné nádobí hrnčířské saz. čís. 421 hrubě opletené vrbovým proutím (neloupaným nebo loupaným), lýkem, sítím, slamou nebo rákosem se projednává tak, jako by nebylo spojeno s těmito hmotami.

   účinné od 1. 1. 1950(2) O projednávání zboží saz. čís. 421 spojeného s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 422.

účinné od 1. 1. 1950Obyčejné nádobí hrnčířské z obyčejné hlíny barevně se vypalující.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Sem patří veškeré obyčejné nádobí hrnčířské (obyčejné zboží hliněné) z hrnčířské hlíny obyčejné, barevně (žlutohnědě, červenavě nebo červenohnědě až šedohnědě nebo červeně) se vypalující, buď neglazované (nepolévané) nebo částečně nebo úplně glazované (polévané) obyčejnou, neprůhlednou, bílou, hnědou nebo jinobarevnou glazurou (obyčejně olovnatou), která je většinou jednobarevná, může však býti též skvrnitá nebo křiklavě pestrá. Střep je písčitý, drsný, silně průlinčivý, mdlé barvy. Hmota se dá lehce drobiti, má tedy nepatrnou pevnost a střep je nasákavý.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Do saz. čís. 422 patří též obyčejné hornolužické a boleslavské nádobí hrnčířské, i když má bělavý střep a je primitivně ozdobeno nastříkanými nebo tečkovanými barvami.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Toto hrnčířské nádobí tvoří do jisté míry přechod od obyčejného zboží hrnčířského k obyčejné kamenině, poněvadž je páleno při vysoké teplotě až do okamžiku, kdy počíná slinutí, a je zpravidla glazováno (poléváno) olova prostou, neprůhlednou glazurou. Střep je homogenní, hutný a vodu buď vůbec nessaje, nebo jen nepatrně.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Hornolužické a boleslavské obyčejné nádobí hrnčířské se projednává i tenkrát podle saz. čís. 422, když je uvnitř obyčejně bíle glazované. Hnědé nádobí uvnitř jemně bíle smaltované, pak bíle glazované (nemalované nebo malované) hrnčířské nádobí, které se podobá zevnějškem obyčejné fajansi, a nemá tedy povahu obyčejného nádobí hrnčířského ve smyslu bodu a) všeobecné vysvětlivky 3. k saz. třídě XXXVII, patří do saz. pol. 425b).

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Hrubé opletení hrnčířského nádobí saz. čís. 422 vrbovým proutím (neloupaným nebo loupaným), lýkem, sítím, slamou nebo rákosem nemá vliv na zařadění.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Dětské nádobíčko na hraní z hmoty tohoto sazebního čísla, saz. čís. 425.

   účinné od 1. 1. 1950(3) O projednávání zboží saz. čís. 422 spojeného s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.

účinné od 1. 1. 1950K poznámce za saz. čís. 422.

účinné od 1. 1. 1950Viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 423.

účinné od 1. 1. 1950Isolační a montovací předměty pro elektrotechnické účely, nespojené s jinými hmotami.

1. účinné od 1. 1. 19501. K isolačním a montovacím předmětům pro elektrotechnické účely patří isolační tělesa, objímky, tabule k rozvodným deskám, tělesa pro zařízení dotyková, kladky, ouška a podobné předměty pro elektrická vedení a pro jiná elektrická zařízení z porcelánu, fajanse, majoliky a z jiných pálených hlín všech druhů, bez jakéhokoli spojení s jinou hmotou.
2. účinné od 1. 1. 19502. (1) Předměty tohoto sazebního čísla z bílé hmoty, třebas i zevnějšku zeleně šedého nebo jinak tmavěji zbarveného, který vznikl pálením, se přesto projednají podle saz. pol. 423a) Tovární známky, jež zboží nezdobí, nejsou důvodem, aby bílé zboží saz. pol. 423a) bylo projednáváno podle saz. pol 423b).

   účinné od 1. 1. 1950(2) Isolační a montovací předměty tohoto sazebního čísla spojené s jinými hmotami, viz 4. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 540-543 a vysvětlivky k těmto sazebním číslům

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 424.

účinné od 1. 1. 1950Porcelán.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Sem patří s výjimkou elektrotechnických předmětů saz. čís 423 a umělých zubů saz čís. 389 veškeré zboží z porcelánu všech druhů a z porcelánovitých hmot (viz bod b) všeobecné vysvětlivky 4 k této saz. třídě), též spojené s obyčejnými hmotami.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Podle saz. pol. 424a) se projednávají dýmkové hlavičky a součástky dýmek, jako mokváčky, špičky na doutníky, též sestavené dýmky na doutníky a na tabák; hračky, na př nádobíčko pro loutky, dětské nádobíčko na hraní, malé loutky s pohyblivými údy a pod., vyjma loutkové hlavičky; zboží galanterní, drobnůstky (nippes) a toaletní předměty, na př. vázy, figurky, sošky, těžítka, toaletní misky, kelímky na pomádu a voňavkářské zboží atd.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Do saz. pol. 424b) patří všechny ostatní předměty, zvláště nádobí, a to stolní a kuchyňské, nádoby a přístroje k chemickým a fysikálním účelům, na př tavicí kelímky, odpařovací misky, hmoždíře, třecí misky a pod., dále kamna, krby a jejich součástky (kachlíky, nástavce, římsy atd.), koupací vany, klosetové mísy, desky (obkládačky, dlaždice, vlysy a pod ), lithophanie (průsvitné obrazy, porcelánové průsvitné obrazy), malby na porcelánu, štítky, hodinové číselníky, držadla (rukojeti), knoflíky, perly, ouška (maillons), trubičky (na tkalcovská brda) a m. j.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Perly a knoflíky z fritového (sklovitého) porcelánu se někdy velice podobají skleněným perlám saz. čís 383 nebo skleněným knoflíkům saz. čís. 385, liší se však od nich tím, že lze na nich rozpoznat místo, které leželo při pálení v porcelánové peci na podložce, dále tím, že se neroztaví ani v bílém žáru.

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Podle saz pol. 424a) 1 nebo b)1 se projednává pouze čistě bílý porcelán, glazovaný nebo neglazovaný, nespojený s jinými hmotami; činí-li však glazura dojem barvy (na př. zelenošedé, žlutavé atd.), nebo má-li jinak bílý porcelán perleťový lesk, zbarvení napodobující slonovinu a pod., projednává se jako barevný porcelán podle saz pol. 424a)2 nebo b)2 Podle týchž saz. čísel se projednává bílý porcelán ozdobený písmem, monogramy, znaky a pod; pouhé tovární známky, jež zboží nezdobí, neodůvodňují projednávání bílého porcelánu jako barevného.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Podle saz. pol. 424a)2 nebo b)2 se projednává též jak porcelán bílý, tak i barevný atd., spojený s obyčejnými hmotami; porcelán všech druhů spojený s jemnými nebo velmi jemnými hmotami patří do saz. pol. 426b) nebo c).

   účinné od 1. 1. 1950(3) Podle poznámky k saz. čís. 424 se projednávají hlavičky k loutkám (k připevnění na loutkové trupy), též s brvami z vlasů nebo chlupů.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Jak se projednávají hračky, viz úvodní vysvětlivky.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 425.

účinné od 1. 1. 1950Hliněné zboží výslovně nejmenované.

1. účinné od 1. 1. 19501. Sem patří veškeré zboží nejmenované v saz čís. 411—423 z obyčejné hlíny, terakoty, šamotu, obyčejné a jemné fajanse, majoliky, siderolitu, terralitu, jemné kameniny (zboží wedgewoodské, nádobí čedičové, jaspisová kamenina, bamboo atd.), vůbec ze všech hmot v této sazební třídě se vyskytujících, vyjma z porcelánu saz. čís. 424 a z obyčejné kameniny saz. čís. 421 (viz 1. až 4. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě). Podle saz. čís. 425 se však projednává hliněné zboží výslovně nejmenované jen tenkrát, není-li spojeno s jinými hmotami.
2. účinné od 1. 1. 19502. (1) Do saz. pol. 425a) patří zboží fajansové pro technické a hygienické účely, na př. retorty, kelímky a podobné nádoby k továrním účelům, odpařovací misky, chladicí trouby, kohouty, ventily a pod., dále pissoirové a klosetové mísy, plivátka, bidetové mísy atd. Do saz. pol. 425b) patří všechny ostatní předměty z fajanse a všechno zboží z jiných druhů hlín.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Zařaďují se tudíž do b): hračky (loutkové hlavičky, dětské nádobíčko na hraní, hliněné kuličky na hraní a pod.), vyjma hračky z porcelánu, předměty přepychové (zboží galanterní, drobnůstky [nippes] a toaletní předměty, ampule, nádoby na tabák, košíčky, kalamáře atd.), hliněné hlavičky k dýmkám, hrnčířské nádobí (džbány, hrnky, květináče atd.) vyrobené z jiných hliněných hmot než těch, které patří do saz. čís. 421, 422 a 424, dále hrnčířské nádobí s barevnými nebo plastickými ozdobami, t. j. opatřené plastickými nebo malovanými arabeskami, figurami, znaky a pod., jakož i veškeré jemné glazované nebo smaltované nádobí hrnčířské, stolní a kuchyňské nádobí (soupravy jídelní a na umyvadlo, nádobí na vaření, soudečky na koření a pod.), alcarazzos (t. j. džbány nebo láhve na vodu z velice průlinčivé nepolévané hlíny), koupací vany, kamna, krby a jejich součástky, s výjimkou obyčejných, patřících do saz čís. 419 (viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 419), stavební okrasy z jiných hliněných hmot, než které jsou vyjmenovány v 1. vysvětlivce k saz. čís. 418, plastické modely, figury a pod., lišty a spojky pro obkládačky, perly, knoflíky a m. j.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Hliněné kuličky na hraní z pálené hlíny nebo pálených zemin mají obyčejně nerovný povrch; do hmoty více nebo méně průlinčivé vniká vnější barva často značně hluboko. Takové kuličky se poléváním kyselinou solnou nemění. Jak se rozlišují od kamenných kuliček, viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 408.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Jak se projednávají hračky, viz úvodní vysvětlivky.

1. účinné od 1. 1. 19503. Bílé zboží hliněné saz. čís 425 se projednává jako jednobarevné; bílé nebo jednobarevně zboží hliněné ozdobené však písmem, monogramy, znaky a pod. se projednává jako vícebarevné. Viz též 5. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 426.

účinné od 1. 1. 1950Hliněné zboží jiné (jinde nezařaděné), spojené s obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami.

účinné od 1. 1. 1950(1) Sem patří veškeré zboží hliněné spojené s jinými hmotami (s výjimkou drahých kovů), pokud není toto spojení prohlášeno u jiných sazebních čísel za přípustné (viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě). Projednávají se tedy podle saz. čís. 426 na př.: hračky (stavebnice, skládací hry, nádobíčko pro loutky a pod.) v krabicích, figury (zvířecí a jiné) se skleněnýma očima, dýmky s troubeli, nástavci, kováním a podobným spojením z jiných hmot (nepatrné přídatky jako destičky, kroužky, růžice, šňůrky, pytlíčky z látek nebo kůže k ochraně hlaviček a pod. zůstávají nepovšimnuty), džbány s víkem, láhve s přimontovanou t. zv. patentní uzávěrou (z drátu, porcelánu a kaučuku), sifonové láhve s mechanickým tlakovým zařízením, přístroje na sodovku opletené drátem a s kovovým kováním; lustry (ramenové svícny a jejich součástky) s kovovým montováním, klosetové mísy s dřevěnými sklapovacími sedadly nebo s kovovým zařízením splachovacím, filtrační válce s plnicími násadci z poniklovaného kovu a pod.; dále veškeré zboží z porcelánu saz. čís. 424 spojené s jemnými nebo velmi jemnými hmotami.

účinné od 1. 1. 1950(2) Porcelán saz. pol. 424a)1 nebo b)1 spojený s obyčejnými hmotami se projednává podle saz. pol. 424a) 2 nebo b)2.

účinné od 1. 1. 1950(3) Porcelán saz. pol. 424a)2 nebo b)2 zůstává v těchto položkách i tehdy, je-li spojen s obyčejnými hmotami.

účinné od 1. 1. 1950(4) Jak se projednávají hračky, viz úvodní vysvětlivky.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 427.

účinné od 1. 1. 1950Zboží této třídy, vystrojené drahými kovy.

účinné od 1. 1. 1950Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz čís. 560, 562, 564—568.

1. účinné od 1. 1. 1950XXXVIII. Železo a železné zboží.

   účinné od 1. 1. 1950Do této saz. třídy jsou zařaděny: Železo surové a staré (saz. čís. 428), železné polotovary (saz. čís. 429—435) a železné zboží (saz. čís. 436—487) Stroje a přístroje, jakož i jejich součásti ze železa, dále elektrické stroje ze železa patří do saz. třídy XL a XLI, vozidla ze železa do saz. třídy XLII, železné přístroje (instrumenty), měřicí nástroje, váhy, hodiny a hodinové součástky do saz. třídy XLIV.

   účinné od 1. 1. 1950Všeobecné poznámky k saz. třídě XXXVIII.

   1. účinné od 1. 1. 19501. Podle celního sazebníku se slovem železo rozumí technické železo; jeho kujné druhy se označují souhrnným názvem kujné železo a jsou v něm zahrnuty nejen všechny druhy oceli (i ocelová litina), ale i temperovaná litina (změkčená i kujná) a elektrolytické železo.

      účinné od 1. 1. 1950(1) Pokud se v celním sazebníku nebo ve vysvětlivkách k němu užívá názvu železo, rozumí se jím vždy železo technické a jen tehdy, když je to výslovně řečeno nebo ze souvislosti úplně zřejmé, označuje se jím železo čisté (prvek).

      účinné od 1. 1. 1950(2) Výrazu kujné železo se v celním sazebníku a ve vysvětlivkách k němu užívá jen jako souhrnného názvu a označují se jím všechny kujné druhy technického železa, není-li třeba nebo možno rozlišovati mezi jeho jednotlivými druhy, jak tomu zpravidla je při celním zařadění.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Neoznačuje se zde tedy názvem železo nebo kujné železo jeho jeden určitý druh, a zejména se ho neužívá k rozlišení mezi ocelí a kujným železem nebo železem, u nás dříve všeobecně obvyklým.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Je samozřejmé, že na celní zařadění nemá vliv, označí-li se zboží názvem v cizině (v obchodě, sazebnících a pod.) obvyklým, použitým nebo i v některých oborech mezinárodně sjednaným, který však odporuje našemu označení.

   1. účinné od 1. 1. 19502. U zboží z technického železa (v celním sazebníku „železné zboží“) opracovaného — proti neopracovanému (surovému) — rozeznávají se tři stupně opracování.
      1. účinné od 1. 1. 1950Není-li u jednotlivých čísel této třídy výslovně uveden způsob opracování nebo nejsou-li u nich stanoveny výjimky, pokládají se podle tohoto roztřídění:
         1. účinné od 1. 1. 1950a) za zboží obyčejně opracované: všechny železné předměty, které jsou odrhnuty, dírkovány, vrtány nebo opatřeny vyřezanými závity, jakož i všechny železné předměty, které jsou zcela nebo částečně opilovány, na povrchu zhruba ubrány, osoustruhovány, osmirkovány, ohoblovány, obroušeny nebo hrubě natřeny; pak všechny železné části, které jsou snýtovány, sešroubovány nebo podobným způsobem dodatečně složeny, pokud nepatří vzhledem k svému dalšímu opracování do b) a c).
            1. účinné od 1. 1. 1950Za opracování se však nepokládá, když se švy (břity), vzniklé při lití nebo lisování, dlátem odstraní, upilují nebo srazí, když se plochy na lomu zarovnají, když se přílitky odpíchnou nebo když se předměty z ocelové litiny zhruba uberou, aby se zkusilo, jsou-li bez vady.
               1. účinné od 1. 1. 19501. Mezi obyčejně opracované železné zboží patří též zboží zcela nebo částečně frézované, jakož hrubě hlazené; dále obyčejné železné zboží, na př. hřebíky, lopaty atd., které po svém dohotovení vyžíháním zmodraly (modře zakalené), rozpálením s olejovým povlakem zbarvily se stejnoměrně šedě, hnědě nebo jinak (olejem ožehnuté); potom takové zboží, které nabylo lesklého vzhledu přímo při výrobě, na př. lisováním.
               2. účinné od 1. 1. 19502. (1) Za odrhnuté (mechanicky cíděné) se považují takové polotovary a zboží ze železa, s nichž byl drátěnými kartáči nebo otřásáním v bubnech, nejčastěji však otryskáním křemičitým pískem a pod. pouze odřen opal, okuje, přečnívající částečky litinové kůry, nahodile přilnulý písek při slévání do rámů a pod. Povrch odrhnutého zboží je sice někdy slabě kovově lesklý, je však přece vždy více nebo méně drsný a bez rýh od pilníku a brusidla.

                  účinné od 1. 1. 1950(2) Plechové zboží saz. čís. 445 pouze odrhnuté se projednává jako zboží z hlazeného (dresovaného) plechu.

                  účinné od 1. 1. 1950(3) Ocelové zboží, které odrhnutím v bubnech nabylo lesku (jako po vyleštění) a hladkého povrchu (na př. řetízky podbradní, knoflíky, kroužkové pletivo k leštění), považuje se však za leštěné.

               1. účinné od 1. 1. 19503. Ke zboží obyčejně opracovanému se počítá též takové, které bylo jen hrubě předpracováno, na př. jen pilníkem sraženo, povrchně přibroušeno atd. Takové zboží má vždy ještě celkem drsný vzhled, kdežto pilované, obroušené atd. plochy železného zboží jsou vyrovnány. Na místech jen zhruba předpracovaných jsou také vždy znatelné stopy obráběcích nástrojů.
               2. účinné od 1. 1. 19504. Ohrubování (ubrání zhruba) u ploch zakřivených není nic jiného než hrubší osoustruhování na soustruhu, u ploch rovných hrubé odstranění kůry litinové, valcířské nebo kovářské nožem stroje hoblovacího. Toto opracování se vyznačuje souběžnými úzkými a hustými rýhami, které se pozdějším dalším zjemňovacím opracováním odstraňují.
               3. účinné od 1. 1. 19505. (1) Za hrubě natřené se pokládá ono zboží, které bylo povlečeno smolou, dehtem, asfaltem nebo hrubě natřeno tuhou, suříkem (miniem) nebo kysličníkem zinečnatým, potom takové, které bylo natřeno pouze obyčejnou olejovou barvou, bez lakového pokostu v jednom odstínu. Tuhový povlak, který zůstal lpěti na surové litině po vyjmutí ze slévací formy, nemá však vliv na zařadění. Nátěr obyčejnou olejovou barvou je vždy mdlý a drsný, často zrnitý, poněvadž olejová barva, jíž se k těmto účelům používá, neroztírá se dosti pečlivě.

                  účinné od 1. 1. 1950(2) Pouze jednoduchý, místy zrnitý nátěr asfaltovým pokostem pokládá se za nátěr hrubý. Tento nátěr, používaný jen pro zcela obyčejné železné zboží, snadno odprýskává (odlupuje se) od zboží jím natřeného, které se tak liší od zboží asfaltovým lakem jemně natřeného nebo jím lakovaného.

                  účinné od 1. 1. 1950(3) Viz též 4. vysvětlivku k bodu b) všeobecné poznámky 2 k této třídě.

                  účinné od 1. 1. 1950(4) Hrubě natřenému zboží je na roveň postaveno takové zboží, které bylo pouze máčeno ve smole, dehtu, asfaltu a pod.

                  účinné od 1. 1. 1950(5) Zboží, které bylo opatřeno zcela obyčejným nátěrem fermežovým nebo jiným pouze pro ochranu proti rezu, považuje se za hrubě natřené. Avšak u surového zboží a u polotovarů se nepřihlíží k ochrannému nátěru proti rezu, který je určen pouze k ochraně zboží při dopravě a před dalším opracováním musí býti odstraněn.

                  účinné od 1. 1. 1950(6) Podotýká se, že většinou jen hrubé zboží kované, lité nebo obyčejné zboží plechové se hrubě natírá k ochraně proti rezu, kdežto zboží jemnější, jako kliky, přezky atd., ať již k témuž účelu nebo k ozdobě, má téměř vždy povlak fermežový nebo lakový.

                  účinné od 1. 1. 1950(7) Jak se projednávají ocelové tyče a kolejnice natřené pouze ochranným prostředkem proti rezu, viz 3. odstavec 4. vysvětlivky k saz. čís. 431 a 3. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 446.

               1. účinné od 1. 1. 19506. Za surové se tedy považují veškeré polotovary a zboží, které — nehledíc k ustanovení, podle něhož zůstává nepovšimnuto odstranění švů po lití a lisování, též nálitků atd. — nebylo nikterak ani mechanicky ani nátěrem nebo jinak dále zušlechtěno nebo zjemněno. Podle toho se tedy za surové považuje zboží lité (též litina temperovaná a ocelová), jakož i zboží lisované ve stavu, v jakém vychází z formy (vyjímajíc zboží lesklého vzhledu), pak polotovary a výlisky a výkovky ve stavu, v jakém vycházejí z válcovny, lisovny nebo kovárny, t. j. zboží drsného povrchu a v posledním případě téměř vždy se znatelnými stopami po úderech kladiva.
               2. účinné od 1. 1. 19507. Na ohrubování (ubrání zhruba) za účelem vyzkoušení bezvadnosti nebere se zřetel pouze u litiny ocelové; u litiny nekujné nebo temperované se tedy ohrubování pokládá vždy za obyčejné opracování.
         1. účinné od 1. 1. 1950b) za zboží jemně opracované: všechno zboží železné, které je zcela nebo částečně pocínováno, pozinkováno, pooloveno, poměděno, pomosazeno, oxydováno, jemně natřeno, pokostováno, lakováno, malováno, bronzováno nebo smaltováno.
            1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Za pocínované, pozinkované nebo poolovené pokládají se veškeré železné polotovary a zboží, které byly povlečeny příslušným kovem ponořením do roztaveného kovu nebo způsobem chemickým nebo galvanickým.

               účinné od 1. 1. 1950(2) Železo povlečené bílými kovy se podobá často železu, jemuž bylo dodáno lesku. Jsou-li tedy pochybnosti, o který z těchto případů jde, postačí potření roztokem některé soli mědi (na př. skalice modré), který vyvolá na lesklém železe červený měděný povlak, kdežto na železe povlečeném jmenovanými kovy nikoli.

               účinné od 1. 1. 1950(3) Pocínování, pozinkování nebo poolovení železných tovarů, není-li poznatelné již pouhým okem, pozná se takto:

               účinné od 1. 1. 1950(4) Koncentrovaná kyselina dusičná vyvolá na cínu bílou skvrnu (kyselinu metacíničitou). Jsou-li pochybnosti, oškrábe se lehce nožem povrch domněle pocínovaného železa. Působíme-li na prášek takto získaný koncentrovanou kyselinou dusičnou, oxyduje se v bílý prášek, jde-li o cín.

               účinné od 1. 1. 1950(5) Olovnatan sodný způsobuje temnou skvrnu na očištěném zinku okamžitě, na cínu teprve po delším působení. Roztok chloridu kademnatého způsobuje temnou skvrnu na zinku, nikoli na cínu.

               účinné od 1. 1. 1950(6) Roztok jodidu draselného, k němuž bylo přidáno několik šupinek jodu, způsobí na olovu žlutou skvrnu.

               účinné od 1. 1. 1950(7) Zboží z tak zvané cínové oceli, t. j. zboží z ocelového jádra se silnou cínovou vrstvou, na př. takové lžíce, vidličky neprojednávají se jako pocínované zboží železné, nýbrž jako zboží cínové (saz. čís. 514 nebo 509).

            1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Za poměděné nebo pomosazené se pokládá takové zboží, jež bylo chemicky nebo galvanicky zcela nebo částečně tence povlečeno mědí nebo mosazí. Povlaku z mosazi je na roveň postaven tenký povlak z bronzu nebo z jiné podobné slitiny kovové.

               účinné od 1. 1. 1950(2) O železném zboží plátovaném mědí nebo slitinami mědi viz 2. vysvětlivku k bodu c) všeobecné poznámky 2 k této saz. třídě.

            1. účinné od 1. 1. 19503. Oxydované zboží (opakem ke zboží v oleji ožehnutému, za tepla olejem černěnému, jež se považuje za obyčejně opracované) jsou jemněji provedené předměty, na jejichž hotovém povrchu byla uměle vytvořena kysličníková vrstva stejnoměrně zbarvená: žlutá, modrá, hnědá, červenavá, šedá nebo černá.
            2. účinné od 1. 1. 19504. Za jemně natřené se pokládá zboží s jemným nátěrem olejových barev, nebo natřené základními barvami a pryskyřičnými pokosty nebo neprůhledným nevpáleným barevným lakovým pokostem jednobarevně nebo vícebarevně (též s čarami nebo okraji), za pokostované pak takové, které je povlečeno průhledným, též barevným lakovým pokostem. Sem patří též železné zboží s mramorovým nebo žilkovaným barevným vzorkem.
            3. účinné od 1. 1. 19505. (1) Lakované zboží je pro celní zařadění takové, které bylo opatřeno vpáleným lakovým povlakem nebo které nanášením a hlazením zpravidla neprůhledného jemného povlaku z barev s lakovým pokostem jeví se hladké a zrcadlově lesklé, někdy též hladké a matné.

               účinné od 1. 1. 1950(2) Železné zboží pokládané foliemi nebo opatřené barevnými vzorky, v obou případech povlečené průhledným pokostem, projednává se rovněž jako lakované.

            1. účinné od 1. 1. 19506. Za malované železné zboží se pokládá nejen takové, které bylo okrášleno ruční malbou (též pomalováno písmem), nýbrž i železné zboží potištěné a takové, na které byly ornamenty, figurky, květiny, krajiny, písmo atd. naneseny obtisky nebo napatronovány.
            2. účinné od 1. 1. 19507. Jako bronzované se projednává železné zboží povlečené (natřené) pokosty obsahujícími bronzový prášek nebo posypané bronzovým práškem před zaschnutím pokostového nátěru. Sem patří též zboží pouze vyzdobené bronzovými vzorky, lemovacími a obrubními linkami, proužky a pod.
         1. účinné od 1. 1. 1950c) za zboží velmi jemně opracované: všechno zboží železné, které je leštěno, ryto, niklováno, plátováno mědí, slitinami mědi nebo hliníkem.
            1. účinné od 1. 1. 1950Není-li v sazebníku zvláštního ustanovení, vyměří se ze zboží velmi jemně opracovaného 50%ní celní přirážka k sazbě na ono zboží. Jsou-li však pro zboží stanoveny zvláštní celní sazby za obyčejné nebo jemné opracování, položí se za základ výpočtu 50%ní přirážky celní sazba, která platí pro zboží jemně opracované.
               1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Leštěné zboží železné má zrcadlový lesk a nejsou na něm vůbec znatelné, nebo jen tu a tam, rýhy po pilníku nebo brusu. Zboží leštěné se silným leskem je takové, které má úplně čistou zrcadlící plochu kovovou.

                  účinné od 1. 1. 1950(2) Jemně mdle broušené (jemně hlazené), t. j. takové zboží, které bylo vybroušeno na nejvyšší stupeň (t. zv. hladké vybroušení), a proto se označuje jako mdle leštěné, potom zboží, které bylo ozdobeno leptadlem nebo jiným způsobem (damaškováno), patří rovněž ke zboží leštěnému.

                  účinné od 1. 1. 1950(3) Ryté zboží železné je takové, do jehož povrchu jsou rydlem nebo gilošovacím strojem prohloubeně nebo vypoukle vpracovány ornamenty, arabesky, figury, znaky, monogramy, písmena, číslice atd. Sem patří též litina umělecká nebo ornamentovaná, jakož i železné zboží s lisovanými figurami, ornamenty a pod., které byly rydlem ciselovány (přeciselovány).

                  účinné od 1. 1. 1950(4) Za niklované se pokládá železné zboží, jehož povrch byl niklem povlečen galvanicky nebo mechanicky (dvojkov).

                  účinné od 1. 1. 1950(5) O niklovaném železném zboží plechovém srovnej 7. vysvětlivku k saz. čís. 445.

                  účinné od 1. 1. 1950(6) O zkoušení niklovaného zboží viz 2. odstavec 11. vysvětlivky k saz. čís. 488.

                  účinné od 1. 1. 1950(7) Jako velmi jemně opracované se projednává též železné zboží galvanicky chromované.

               1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Za železné zboží plátované mědí, slitinami mědi (mosazí, bronzem a jinými slitinami mědi) nebo hliníkem se pokládá železné zboží, jehož povrch byl zcela nebo částečně povlečen jmenovanými kovy nebo slitinami kovů mechanicky (dvojkov).

                  účinné od 1. 1. 1950(2) Plátovanému železnému zboží se rovná železné zboží, jehož povrch byl galvanicky silněji povlečen mědí nebo slitinami mědi (mosazí, bronzem a jinými slitinami mědi).

                  účinné od 1. 1. 1950(3) Zboží plátované a jemu na roveň postavené zboží galvanicky silněji povlečené mědí nebo slitinami mědi, rozeznává se od ostatního chemicky nebo galvanicky poměděného nebo pomosazeného zboží, které se pokládá jen za jemně opracované, silnější vrstvou povlaku, vždy zřejmě znatelnou již pouhým okem nebo lupou na jemně opilovaném nebo obroušeném průřezu. U zboží však, jež se projednává pouze jako poměděné nebo pomosazené, je povlak tak tenký, že není ani pouhým okem ani lupou na průřezu znatelný. Takovéto tenké galvanické povlaky zmizí zpravidla ihned, jakmile se pokápnou kyselinou dusičnou a pokápnuté místo se ihned otře.

               1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Povlaky hliníkové se pořizují pouze mechanicky, proto se hliníkem pokládané železné zboží projednává vždy s 50% přirážkou. Naproti tomu železné zboží lité může býti povlečeno mědí nebo slitinami mědi pouze chemicky nebo galvanicky.

                  účinné od 1. 1. 1950(2) Dosahuje-li však u dvojkovu síla naplátovaného niklu, hliníku, mědi nebo slitiny mědi třetiny síly železného jádra nebo železného podkladu, projednávají se takto plátované železné pruty a tyče podle saz. pol. 496d), týmž způsobem plátované železné zboží podle saz. čís. 517, 518 nebo 520.

                  účinné od 1. 1. 1950(3) Přirážka za železné zboží velmi jemně opracované se vybírá též u železného zboží spojeného s obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami, nestanoví-li sazebník nebo vysvětlivky jinak.

                  účinné od 1. 1. 1950(4) O plátovaném železném zboží plechovém srovnej 7. vysvětlivku k saz. čís. 445.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 428.

   účinné od 1. 1. 1950Surové železo; zlomková litina a odpadová ocel (litina a ocel, staré přelámané nebo v odpadcích), k metalurgickému zpracování.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Železem surovým rozumíme prvotní výrobek (železo bílé, šedé, makové [polovičaté] a zrcadlovina), který se získá tavením železných rud ve vysoké peci jako produkt ještě nekujný (ani tažný, ani svarný) v podobě housek, prutů, slitků a podobných beztvarých kusů, též v úlomcích.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Sem je zařaděno též surové železo zrněné (granulované), které vzniká vedením roztaveného surového železa do vody. Je složeno z kousků velikosti hrachu až bobu, jež tvoří částečně též souvislé dírkovité chomáčky. Rovněž sem patří železná houba a práškové železo (vyjma k účelům léčebným).

      účinné od 1. 1. 1950(3) Šedé druhy surového železa se hodí zvláště k lití a proto se také nazývají slévárenským železem; bílého železa surového se užívá obyčejně k výrobě oceli, a proto se nazývá též surovým železem ocelárenským. Fosforové železo, bílé železo surové, kterého se užívá při postupu Thomasově, se nazývá surovým železem Thomasovým; šedé železo surové, jehož se užívá při postupu Bessemerově, sluje surovým železem Bessemerovým.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Nekujné slitiny železa s hliníkem (ferroaluminium), s chromem (ferrochrom), s křemíkem (ferrosilicium), obsahují-li 50—95% křemíku, s manganem (ferromangan), s molybdenem (ferromolybden), s niklem (ferronikl), s titanem (ferrotitan), s vanadem (ferrovanad), s wolframem (ferrowolfram), jakož i kovový mangan obsahující železo projednávají se podle saz. pol. 428c). Tyto slitiny se získávají buď tavením směsí příslušných rud nebo roztavením surového železa s příslušnými kovy nebo rudami. Ferrosilicium s 50—95% křemíku je na lomu barvy světlešedé až tmavošedé a na omak mastné a zasílá se v sudech, bednách a jiných obalech. Surové železo obsahující více než 25% manganu nemá krystalických ploch zrcadlících jako zrcadlovina a magnet je nepřitahuje.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Ferromanganu a ferrosilicia se užívá při výrobě oceli postupem Bessemerovým, Thomasovým a Siemens-Martinovým, ostatních slitin jako přísad při výrobě určitých druhů oceli, které se označují jako ocel aluminiová, chromová, niklová, wolframová.

      účinné od 1. 1. 1950(6) Ferrosilicium méně než s 50% křemíku, saz. pol. 428a).

      účinné od 1. 1. 1950(7) Ferrosilicium prohlášené s 50—95% křemíku se projedná předběžně jako surové železo saz. pol. 428a); ze zásilky se však vezmou v přítomnosti strany dva vzorky a jeden se zašle vysoké škole báňské v Ostravě k rozboru na obsah křemíku. Podle výsledku rozboru upraví celní oddělení ONV celní pohledávku a rozdíl vrátí straně ve vlastní působnosti. Výlohy spojené s rozborem hradí strana.

      účinné od 1. 1. 1950(8) Drcené (hrubě rozmělněné, zrněné) surové železo, jakého se užívá při obrábění (řezání) kamene, saz. čís. 436.

      účinné od 1. 1. 1950(9) Viz též vysvětlivku u manganu saz. čís. 488.

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Jako starou přelámanou litinu nebo ocel a jako litinu nebo ocel v odpadcích saz. pol. 428b) lze bez další kontroly projednávat jen takové již neupotřebitelné staré předměty a takové zlomky zboží, jako na př.: staré nebo rozbité hrnce a jiné nádobí. Části strojů, nářadí, kování na vozy, přelámané hřebíky, staré přestříhané zdrchané dráty a pod., jakož i jen takové odpadky při zpracování železa a oceli, jako na př.: třísky od vrtačky, od soustruhu, hoblovačky, odstřižky plechu, tyčí, odloupané, struskou úplně promíchané náIitky ingotů atd., kterých zřejmě nelze upotřebiti jinak než k metalurgickému zpracování, jímž se rozumí použití tohoto materiálu jako přísady při postupu Siemens-Martinově, Bessemerově a Thomasově nebo při výrobě elektrické oceli.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Staré kolejnice, odřezky kolejnic, nápravy, transmisní hřídele, tyče, desky a pod., kterých lze upotřebit pro jejich velikost a povahu buď přímo nebo ke kovářským pracím atd., nesmějí se projednávat podle saz. čís. 428 bez kontroly dalšího svého metalurgického zpracování, nýbrž projednávají se jako kolejnice, ocel v tyčích atd. Pouhé rozbití neodůvodňuje projednávání podle saz. čís. 428 a je přípustné pouze u nekujné litiny železné. Je-li však vyloučena možnost, že se užije těchto zlomků k původnímu účelu, lze projednávat takovéto zlomky, způsobilé ke kovářským pracím, bez ohledu na jejich tvar jako tyčovou ocel podle saz. pol. 431a). Bylo-li však při dovozu starých náprav, transmisních hřídelů, kolových obručí a pod. navrženo, aby se za úředního dozoru rozřezaly k bezprostřednímu dalšímu zpracování, projednají se podle saz. čís. 430.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Svrchu popsaná kontrola metalurgického zpracování nechť se vztahuje na upotřebení výše uvedenými způsoby. Přitom se podotýká, že kolejnicové hlavy, t. j. hořejší části kolejnic, které byly po délce uříznuty, se zpravidla přímo rozválcují, proto — nehledíc k případům, které je třeba zvlášť ospravedlnit — nelze jich propouštět podle saz. čís. 428. Takové kolejnicové hlavy, jež nejsou delší jednoho metru, projednávají se podle saz. čís. 429 i tenkrát, když se odříznou od dovezených starých kolejnic nebo kolejnicových konců teprve v tuzemské huti, ve které budou zpracovány. V tomto případě se počítá 40% váhy na kolejnicovou hlavici, zbytek však se projedná za předepsaných kontrolních opatření podle saz. čís. 428.

   1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Na kusy přelámané surové housky, ingoty, pak zpřerážené nebo rozřezané nové ocelové tyče nelze vůbec pokládat za odpad nebo zlomky ve smyslu saz. čís. 428, nýbrž projednávají se vždy podle povahy.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Výjimečně se však mohou projednat jako staré přelámané (zlomkové) železo — zachovají-li se kontrolní předpisy — k roztavení určené odřezky železných a ocelových tyčí, dlouhé nejvýše 12 cm.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Ocelové třísky k drhnutí, saz. pol. 483a)1.

   1. účinné od 1. 1. 19504. (1) Kontrolní předpisy, podle nichž staré železo atd., jehož lze upotřebit podle jeho povahy přímo ke kovářským pracím atd. a které může býti odebíráno k metalurgickému zpracování železárnami nebo jinými závody zpracovávajícími železo podle saz. čís. 428, jsou tyto:

      účinné od 1. 1. 1950(2) Povolení k odběru bez omezení množství udílejí krajské národní výbory na dobu tří roků.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Celní oddělení ONV, u nichž se má podle udání strany dovážené zboží projednávat, vyrozumí o uděleném povolení přímo krajský národní výbor; v tomto vyrozumění se označí dozorčí orgán, pověřený dozorem na metalurgické zpracování.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Jednotlivé zásilky poukáže projednávající celní oddělení ONV na průkazu vyclení (celní prohlášce, celní kvitanci) dozorčímu orgánu, a to pravidelně pod celní uzávěrou, a současně zvláštním návěštím zpraví dozorčí orgán, který na návěští potvrdí celnímu oddělení ONV převzetí. Závod je povinen vést knihu o příjmu a upotřebení. Kontrola se provádí dohlídkou a srovnáváním zásob se zápisy.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Každé odklizení ze závodu v nezpracovaném stavu — vyjma na zvláštní úřední povolení — pokládá se za důchodkové zkrácení o rozdíl cla podle sazeb saz. čís. 428 a saz. pol. 431a) připadající na odklizené množství a má vzápětí ztrátu této výhody.

      účinné od 1. 1. 1950(6) Tyto předpisy platí též pro projednávání odřezků ocelových tyčí, o nichž je zmínka v druhém odstavci předcházející 3. vysvětlivky.

   1. účinné od 1. 1. 19505. (1) Piliny, které patří do 1. poznámky k saz. čís. 428, jsou odpad vzniklý pilováním; jim na roveň je postaven odpad vzniklý broušením litiny nebo oceli, t. zv. obrus.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Okuje uvedené v téže poznámce jsou lístkovitý odpad (opal) tmavé, rezavé barvy, který odprýskává při kování oceli.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Železný thermit (směs zrněného hliníku s okujemi), saz. čís. 488.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Ocelový písek k technickým účelům, saz. čís. 436.

   účinné od 1. 1. 1950Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 429 a 430.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Polotovary zařaděné do těchto čísel jsou ocel, v niž se proměňuje surové železo získané z vysoké pece postupem chemickometalurgickým (zkujňováním).

   účinné od 1. 1. 1950(2) Ocel je podle způsobu své výroby buď ocel svářková, když se vyrábí ve stavu netekutém (dnes již téměř nevyráběná), nebo ocel plávková, když se vyrábí ve stavu tekutém, jak tomu je při postupu Bessemerově, Thomasově a Siemens-Martinově nebo v elektrických pecích. První výrobky těchto postupů, ingoty a pod., ve kterých je již dokončena chemická přeměna surového železa v ocel, jsou beztvarým polotovarem pro další zpracování, zařaděným do saz. čís. 429.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Dalším mechanickým zpracováním bucharem nebo ve válcovnách se ingoty, které se obyčejně dříve dělí v kusy přiměřeně veliké, přetvářejí na předvalky nebo ploštiny. Tyto polotovary se projednávají podle saz. čís. 430.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Zde je třeba připomenout, že dřívější rozlišování, dosud někdy ještě v praxi užívané, mezi „kujným železem“ v užším smyslu a „ocelí“ pozbylo svého významu. Podle platných technických norem československých (i většiny států vyrábějících ocel) je „ocel“ jednotný název pro materiál dříve takto rozlišovaný. Označuje se jím veškeré kujné železo jakékoli tvrdosti (s obsahem uhlíku nejvýše 1˙7%), vyrobené způsobem plávkovým nebo téměř již neužívaným způsobem svářkovým. Podle výrobního postupu se rozeznává ocel bessemerská, thomasovská, martinská a elektrická; podle složení je nejdůležitější rozdělení na oceli uhlíkové a slitinové; oceli slitinové, jichž je mnoho druhů s nejrozmanitějšími vlastnostmi, dělí se opět podle zvláštních prvků, úmyslně přidaných nad obvyklé množství, na př. ocel manganová, křemíková, niklová, chromniklová atd. Podle upotřebení lze oceli děliti na konstrukční obvyklých jakostí (stavební nebo strojní) nebo ušlechtilé, na oceli nástrojové (oceli na řezné nástroje, na nástroje k lisování, oceli rychlořezné a j.) a oceli speciální (nerezavějící a nekorodující, žáruvzdorné, magnetové a j.). Všechno toto i jiné rozlišování oceli (na př. na měkkou a tvrdou, podle pevnosti v tahu atd.) je bez vlivu na celní zařadění, není-li výslovně stanoveno jinak (na př. ve smluvním styku).

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 429.

   účinné od 1. 1. 1950Vlková kujnina; výlitky (ingoty).

   1. účinné od 1. 1. 19501. Vlková kujnina je polotovar dosažený při výrobě oceli svářkové, dnes již téměř nevyráběné, který se za účelem částečného odstranění strusky mechanicky zhušťuje; zhušťování toto se děje pouze jakýmsi kováním (stlačováním) buchary, mačkadly, lisy. Vlková kujnina má vždy drsný šupinatý povrch a na lomu průlinčité složení, pocházející od strusky v něm obsažené.
   2. účinné od 1. 1. 19502. (1) Výlitky (ingoty) jsou plávková ocel, odlitá buď ve válcovitých nebo hranolovitých balvanech, k jednomu konci se zužujících, nebo deskovitě odlitá, bez jakéhokoliv dalšího mechanického opracování; mají vždy drsný nerovný povrch a na konci nálevu (vrcholku) nerovnosti a nečistoty, které se utvořily a vyloučily při chladnutí tekuté hmoty.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Kusy výlitků (ingotů), jimž se dal mechanickým opracováním určitější pravidelný tvar, na př. kusy v podobě válců nebo kotoučů, nelze již pokládat za ingoty. Takové kusy, nejsou-li hotovým zbožím a nelze-li poznat, k čemu jsou zvláště určeny, projednávají se podle povahy jako ocel v tyčích nebo jako desky.

   1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Surová cementovaná ocel v tyčích nebo v rozbitých kusech, křehká to ocel hrubě krystalického složení, která vzniká delším žíháním ocelových tyčí v prášku z dřevěného uhlí a jíž se užívá jen jako tavicí přísady při výrobě plávkové oceli, může být projednána pro ocelárny vybavené příslušným zařízením podle saz. čís. 429, byly-li tyče před tím roztlučeny.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Přitom se obdobně používá kontrolních opatření, která jsou předepsána ve 4. vysvětlivce k saz. čís. 428 pro staré železo.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 430.

   účinné od 1. 1. 1950Housky (brusky) z plávkové oceli, předvalky, ploštiny.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Housky (brusky) jsou klacíky t. j. předběžně válcované, nikoliv přímočaře vyrovnané tyče čtvercového, kosočtverečného nebo- obdélníkového průřezu, též s vypouklými stranami, se silně zakulacenými hranami a drsného povrchu, který bývá též často pokryt křižujícími se žebry vzniklými tím, že bylo užito přiměřeně profilovaných válců. Je to přechodný výrobek pro další válcování nebo pro další kování.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Též nefasonovaná tyčová ocel saz. pol. 431a) má často zakulacené a jen velmi zřídka ostře vytlačené hrany; hrany oceli tyčové jsou však vždy ostřeji vytlačeny než hrany takového přechodného výrobku, který má být dále zpracován. Tyčová ocel (netažená) nemá sice zpravidla hladkého povrchu, poněvadž je ještě obyčejně pokryta okujemi (opalem), přece však má — na rozdíl od drsného, hrubého povrchu housek (brusku) — hutnější, hladší složení, způsobené uzavřeným přesným kalibrem, kterým musela projít. V úpravě je mezi houskami (brusky) a tyčovou ocelí rozdíl, ne sice nápadný, přece však znatelný; poněvadž se tyčové oceli upotřebuje bez dalšího zpracování, musí být co možná přesně vyrovnána, kdežto u housek (brusků) tomu tak není.

   1. účinné od 1. 1. 19502. Předvalky jsou balvany, vyrobené z výlitků (ingotů) na předválcovacím stroji, různých, vždy však značných rozměrů a čtvercového nebo jiného pravoúhlého průřezu, z nichž se vyrábějí obyčejně ploštiny. Hrany předvalků nejsou ostře vyválcovány, často jsou zaokrouhleny nebo otupeny. Též jiné ocelové balvany, bucharem zhuštěné, hlavně z výlitků (ingotů) vyrobené, jakých se používá ke zpracování na velké kované kusy, projednávají se jako předvalky.
   2. účinné od 1. 1. 19503. (1) Ploštiny, které povstávají dalším válcováním předvalků, jsou polotovary neostrých hran, určené k vyválcování na plech; jsou to dlouhé silné tyče s drsným povrchem a pravoúhlým, někdy též poněkud vypouklým průřezem, jehož šířka obyčejně nepřesahuje 180 mm.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Ploštiny rozřezané na kusy podle velikosti plechových tabulí, které z nich budou vyválcovány, projednávají se rovněž jako ploštiny.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Ploštiny na plocho vyválcované a v některém směru slabší než 40 mm, projednávají se jako tyčová ocel.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 431.

   účinné od 1. 1. 1950Ocelové tyče kované, válcované nebo tažené.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Tyče kované, válcované nebo tažené se pokládají za:
      1. účinné od 1. 1. 1950a) nefasonované (saz. pol. 431a)), když jejich průřez tvoří pravoúhelník nebo kruh, na př. čtvercové, ploché, mřížové a kruhové (kulaté); tyče vroubkové neboli „cánovka“ (čtvercové tyče nepříliš silné, na jejichž hranách jsou vroubky po kladivu), jakož i ploštiny (viz saz. čís. 430) pro své malé rozměry sem zařaděné; naproti tomu
      2. účinné od 1. 1. 1950b) fasonované (tvarové, saz. pol. 431b)), t. j. s jinými průřezovými tvary. Sem patří tedy tyče, oválné, čtvrtkulaté, půlkulaté, ze tří čtvrtin kulaté, trojhranné, šestihranné a osmihranné, veškeré tyče úhlové a nosné, a to: jednoduché úhlové ( L V ) jako T (T I), jako U (U), křížové ( + ), tyče průřezu kosočtverečného, tyče na okenní příčky, na loukotě, profilované, hladké na lišty, na kolové obruče ( , na kola s kaučukovými obručemi), na pražce ( ), které se přirezáním zpracují na pražce pro úzkokolejné dráhy polní, lesní atd., tyče na sloupy ( ) atd.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Ploché tyče vypouklého profilu na úzkých stranách průřezu (k výrobě vozových per, ocel na dláta a pod.) projednávají se jako nefasonované.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Tažené nebo za studena válcované tyče, kterým se již při tažení nebo válcování dostalo lesklého vzhledu, patří do saz. pol. 431a) nebo b). Tyče (fasonované i nefasonované), které jsou dodatečně upravené nebo zušlechtěné, patří do saz. pol. 431d), nebo 431e).

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Obyčejná pásková ocel silnější než 1˙5 mm, nejčastěji ve svazcích nebo kotoučích, projednává se jako tyče (ploché) saz. pol. 431a). Viz též 1. vysvětlivku k saz. čís. 432.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Tak zvané troubové lupy, t. j. dutá, na jednom konci uzavřená tělesa čtvercového průřezu se zakulacenými hranami, jak se vyrábějí přímo z roztavené oceli plávkové, jichž se užívá k výrobě tažených trub (beze švů), se projednávají podle saz pol. 431a).

      účinné od 1. 1. 1950(3) O ploché oceli, která se projednává jako plech, viz saz. čís. 432. Válcované, tažené nebo kované tyče, též fasonované, průměru nebo síly nejvýše 6 mm se projednávají jako drát; viz saz. čís. 434. Válcované drátovité výrobky průměru většího než 6 mm až do 10 mm, dovážené v kotoučích, mající zpravidla délku přes 20 m, projednávají se však jako drát saz. čís. 434.

   1. účinné od 1. 1. 19503. Okrasné, ornamentované tyče saz. pol. 431c) jsou profilovaná ocel lištová, do níž byly veválcovány více nebo méně bohaté ornamenty. Sem patří okrasné tyče jen v takovém stavu, v jakém opouštějí stroj válcovací; byly-li však upraveny, patří do saz. pol. 431d) nebo 431e).
   2. účinné od 1. 1. 19504. (1) Upravenými (saz. pol. 431d)) se rozumějí všechny tyče, jež byly opracovány některým ze způsobů jmenovaných v bodu a) nebo b) všeobecné poznámky 2 k saz. tř. XXXVIII.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Podle saz. pol. 431d) se projednávají všechny tyče (fasonované i nefasonované), jejichž povrch je opilován, osoustruhován, osmirkován, ohoblován, obroušen, leskle odrhnut, pocínován, pozinkován, pooloven, poměděn, uměle oxydován, hrubě nebo jemně natřen, pokostován, lakován, bronzován atd., které tedy byly pouze upraveny (zjemněny, zušlechtěny), nikoli však dále opracovány vrtáním, dírkováním atd.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Tyče (zvláště nástrojová ocel), natřené pouze na ochranu proti rezu, na př. nátěrem olejovým nebo tuhovým, tenkou vrstvou pryskyřičnou nebo jinými ochrannými prostředky proti rezu, a tyče barevně označené podle jakosti neprojednávají se však jako upravené tyče podle saz. pol. 431d), nýbrž podle saz. pol. 431a) nebo 431b). Naopak musí být však pokládán za úpravu (saz. pol. 431d)) nátěr tyčí barvou, asfaltovým lakem a pod., který zřejmě má na nich trvale zůstat nebo který má být podkladem pro další nátěr, jako na př. nátěr suříkem.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Tyče jen povrchně odrhnuté, t. j. takové, se kterých byly odstraněny jen okuje (opal), jakož i tyče jen kalené neprojednávají se jako upravené, nýbrž jako surové podle saz pol. 431a) nebo b).

      účinné od 1. 1. 1950(5) Tyče temné barvy železa projednávají se rovněž podle saz. pol. 431a) nebo b), i když jejich povrch je čistý a má patrný lesk vzniklý pouhým ochlazováním vodou při válcování.

      účinné od 1. 1. 1950(6) Tyče (fasonované nebo nefasonované), které vyvrtáním, dírkováním, vřezáním závitů, vykováním na určitý tvar, lisováním a pod. byly pro určitý účel dále zpracovány a které tím tedy dostaly vskutku povahu železného zboží nebo jeho součástek, neprojednávají se podle saz. pol. 431d), nýbrž podle bližší povahy podle příslušných saz. čísel.

   1. účinné od 1. 1. 19505. (1) O tyčích niklovaných, plátovaných mědí, slitinami mědi nebo hliníkem nebo leštěných saz. pol. 431e) viz bod c) všeobecné poznámky 2 k saz. tř. XXXVIII.

      účinné od 1. 1. 1950(2) O projednávání takových tyčí dále zpracovaných viz předcházející 4. vysvětlivku.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 432.

   účinné od 1. 1. 1950Plechy a desky.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Jako plechy a desky saz. čís. 432 se projednávají:
      1. účinné od 1. 1. 1950a) ocel tabulovitě vykovaná nebo vyválcovaná bez ohledu na šířku nebo sílu;
      2. účinné od 1. 1. 1950b) plochá ocel širší než 450 mm, jejíž síla činí méně než jednu třetinu šířky;
      3. účinné od 1. 1. 1950c) plochá ocel šířky menší, když šířka 50násobnou sílu převyšuje;
      4. účinné od 1. 1. 1950d) ocel vykovaná nebo válcovaná, silná nejvýše 1˙5 mm a širší než 12 mm, též taková ocel pásková nebo plochá ocel, směrem do středu postupně zesílená, na želízka k nožům.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Též tovary silné nejvýše 1˙5 mm a užší než 12 mm se projednávají jako plech, jestliže nebyly vyrobeny válcováním na plocho, nýbrž byly nařezány z plechových tabulí (2. odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 434).

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Plechy se rozumějí tenčí, deskami silnější polotovary saz. čís. 432. Jsou buď nepřistřiženy nebo jen pravoúhle přistřiženy. Zcela nepatrně zakulacené rohy takových plechových tabulí zůstanou nepovšimnuty. Z plechů nebo desek řezané pruhy s hladkým okrajem se projednávají též jako plechy a desky, vyjímajíc neozubené listy na pily (kalené); ty patří do saz. čís. 458.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Plochá ocel širší než 450 mm, jejíž síla činí více než jednu třetinu šířky, nepatří sem, nýbrž do saz. čís. 431.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Tyče, jakož i pásková ocel silnější než 1˙5 mm patří do saz. čís. 431 nebo podle rozměrů stanovených pro drát do saz. čís. 434.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Plechové odřezky, t. j. odpadky (proužky a pod.) při zpracování plechů, kterých lze ještě upotřebiti jako plechů, na př. k výrobě knoflíků, hřebíků, kování atd., projednávají se jako plechy.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Síla plechu se zjišťuje měřidlem na nejtenčím místě.

   1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Neopracované (surové) plechy (černé plechy saz. pol. 432a)) mají podle různých stupňů výrobního postupu různé vnější vzezření:
      1. účinné od 1. 1. 1950a) nežíhané mají tvrdost získanou pouhým válcováním, nedají se snadno ohýbati a jsou buď na obou stranách červenavé, nebo jsou jen na jedné straně kovově bílé, na druhé straně však rovněž červenavé;
      2. účinné od 1. 1. 1950b) žíhané — jak se obyčejně plechy vyskytují — ztrácejí na tvrdosti a dají se tedy snáze ohýbat; bývají většinou nestejnoměrně černomodře nebo modrošedě zbarveny, mnohdy více nebo méně světle skvrnité, a mívají obyčejně modrý okraj, někdy zákal, který vznikl okysličením. Žíhané neopracované (surové) plechy se však vyskytují též stejnoměrná barvy myší nebo tmavošedé.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Neopracované (surové) plechy se liší od mořených (dekapovaných) a hlazených (dresovaných) tím, že je na nich více nebo méně rozprostřena vrstva opalu, často jen na okraji znatelná, která při ostrém ohnutí plechu odprýskává. Povrch neopracovaných (surových) plechů je vždy drsný a mdlého vzhledu. Občas se vyskytující nestejnoměrný vzhled obou stran plechů a zejména světlé skvrny, též s přiléhajícím zákalem, pocházejí od toho, že při současném žíhání více tabulí se tabule nestejně dotýkají a na jednotlivých místech často i spékají, takže tato místa zůstávají více nebo méně kovově bílá, poněvadž bezprostřední přístup vzduchu byl zamezen. Ostatní místa, kam vzduch mohl vzniknout, zejména okraje tabulí mají naproti tomu znatelnou vrstvu opalu.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Černé plechy hrubě natřené, saz. pol. 433a).

   1. účinné od 1. 1. 19504. (1) Mořené (dekapované) plechy saz. pol. 432b) jsou plechy, z nichž byl opal kyselinami odstraněn. Jsou většinou světleji zabarvené než plechy neopracované (surové), uprostřed tabulí kovově bílé, bělošedé nebo žlutavošedé, s modrým okrajem nebo se zákalem, a vždy bez opalu. Jsou-li mořené (dekapované) plechy ještě válcováním za studena hlazeny, nazývají se plechy hlazenými (dresovanými).

      účinné od 1. 1. 1950(2) Jako plechy mořené (dekapované) se projednávají též plechy silně lesklé, t. j. plechy stejnoměrně šedomodře zabarvené, mastného lesku, hladké, kterým se tohoto vzhledu dostalo tím, že se opal vzniklý na plechu v žíhací peci přitiskne pevně na plech dalším válcováním hladkými válci. Ohnou-li se ostře takovéto plechy, odprýskává vrstva opalu. Takové plechy nebuďtež zaměňovány s rovněž šedomodrými, obyčejně silnějšími a do saz. pol. 432a) patřícími neopracovanými (surovými) plechy na výrobu nožů k řezačkám, listů na pily a pod., které mají též vrstvu opalu přitisknutou za válcování a mastný vzhled, avšak daleko mdlejší lesk nežli silně lesklé plechy.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Pouhé vyrovnání plechů do roviny nemá vliv na zařadění.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Podle saz. pol. 432b) se projednávají dále plechy za studena válcované. Toto mechanické zpracování se vyskytuje obyčejně u páskové oceli (t. zv. nekalená ocel pérová). Povrch těchto plechů je na obou stranách lesklý, t. j. čistého stejnoměrného lesku a hladký od válcování, nejsou tedy na něm viditelné stopy po dodatečném opracování, jaké na př. povstávají při obrušování. Zploštěná ocel získává válcováním za studena poněkud na tvrdosti, nedosahuje však přece té pružnosti, která se získá zpracováním v ohni a odražením.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Pro rozlišování pružinové oceli kalené od nekalené je tato zkouška: odřezek dlouhý as 60 cm uchopí se na obou koncích, ohne se do smyčky, načež se natáhne do vodorovné polohy. Na nekalené páskové oceli zůstane trvalý ohyb, na kalené však zakřivení sotva znatelné.

      účinné od 1. 1. 1950(6) Pásková a pružinová ocel v žáru válcovaná, nekalená, dále neupravená — projednává-li se jako plech — patří do saz. pol. 432a), pružinová ocel kalená do saz. čís. 470.

   1. účinné od 1. 1. 19505. (1) Do saz. pol. 432c) patří mimo plechy, které jsou tam jmenovány, také plechy a desky, jež jsou galvanicky povlečeny bronzí nebo jinými slitinami mědi, jemně natřeny, osmirkovány nebo ohoblovány.

      účinné od 1. 1. 1950(2) O některých způsobech tohoto opracování viz vysvětlivky k bodům a) a b) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII.

   1. účinné od 1. 1. 19506. Výrazem galvanisovaný plech se rozumí plech pozinkovaný, výrazem bílý plech plech pocínovaný.
   2. účinné od 1. 1. 19507. (1) O plechu niklovaném, plátovaném mědí, slitinami mědi nebo hliníkem nebo leštěném (saz. pol. 432d)) viz bod c) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Tiskařské desky z oceli, leštěné, se zaokrouhlenými rohy a se zkosenými okraji (bez kresby) se projednávají jako zboží plechové saz. pol. 445e).

   1. účinné od 1. 1. 19508. (1) Vzorkované plechy saz. pol. 432e) jsou plechy vzorkované tiskem, patronováním, malbou nebo metachromotypií nebo lisovanými vzorky (hvězdicemi, růžicemi, ornamenty, figurami, květy a pod.). Pro zařadění je jedno, jsou-li lisováním vzorkované plechy samy o sobě surové nebo nějak zušlechtěné. Moirovanými plechy saz. pol. 432e) se rozumějí slabší plechy k výrobě pouzder, krabiček, knoflíků a podobných drobných potřeb. Plechy tyto mají vzhled krystalovaný jako ledové květy nebo perleťovitě se lesknoucí a bývají zpravidla natřeny průhlednými barevnými pokosty, též vzorkovaně potištěny nebo podle patrony vzorkovány.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Pozinkované silnější plechy, též desky, mají mnohdy také povrch krystalovaný jako ledové květy, avšak mnohem hrubší drsný vzhled než výše popsané jemné vzorkované plechy. Takovéto pozinkované silnější plechy a desky se neprojednávají podle saz. pol. 432e), nýbrž podle saz. pol. 432c).

      účinné od 1. 1. 1950(3) Pro plechy lakované platí v plném rozsahu ustanovení vysvětlivek k bodu b) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII pro zboží lakované.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Oznámení (návěštní tabule, plakáty, štíty atd.), provedená na pravoúhlém plechu barvami, bronzovým práškem atd., i jsou-li na nich namalovány figury, ornamenty atd., neprojednávají se jako plech, nýbrž jako zboží plechové saz. čís. 445 podle bližší sazební povahy také tehdy, nemají-li ouška nebo jiné zařízení na připevnění.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Plechy a desky přiříznuté (přistřižené) jinak než pravoúhle (také s rohy nepatrně zakulacenými), jakož i plechové pruhy přiříznuté jinak než přímočaře, pak plechy a desky prorážené, dírkované nebo hloubené, saz. čís. 433.

      účinné od 1. 1. 1950(6) Desky z nekujné litiny, saz. čís. 481.

   1. účinné od 1. 1. 19509. Podle poznámky k saz. pol. 432a) lze projednávati jen takovou páskovou ocel, jež má povahu plechu podle ustanovení 1. vysvětlivky.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 433.

   účinné od 1. 1. 1950Plechy a desky prorážené, dírkované, hloubené nebo přistřižené.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Jako plechy a desky prorážené, dírkované saz. čís. 433 se projednávají též plechy vrtané nebo s výřezem, jako hloubené též plechy ohýbané, vlnité, žebrované, ryhované, obrubované a drážkované, jestliže jsou přiříznuty jen pravoúhle.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Sem patří mimo jiné:

      účinné od 1. 1. 1950(3) plech tažný, t. j. plechové tabule opatřené zářezy, které umožňují roztažení kolmo na zářezy. Již roztažený plech tažný je mřížovitý a v tomto tvaru patří do saz. čís. 445;

      účinné od 1. 1. 1950(4) plech triérový, t. j. plech se vtlačenými prohlubinami k čisticím a třídicím strojům na obilí;

      účinné od 1. 1. 1950(5) plech bradavkovitý, t. j. plech, na jehož jedné straně jsou osamocené vyvýšeniny různého tvaru, na druhé straně prohlubemny téhož obrysu.

      účinné od 1. 1. 1950(6) Jen předpracované miskové zboží ve stavu, v jakém vyjde z bucharu, projednává se rovněž jako hloubené desky nebo plechy tohoto saz. čísla.

      účinné od 1. 1. 1950(7) U prorážených, dírkovaných atd. desek kotlových, t. j. u černých plechů silnějších než 10 mm, nepřihlíží se však při zařadění k tomu, zda jsou přiříznuty (přistřiženy) jinak než pravoúhle, právě tak, jako se nepřihlíží k tomu, jsou-li ze stejného materiálu předpracována dna ke kotlům. Proto se takovéto předpracované desky a dna ke kotlům projednávají bez ohledu na jejich přistřižení podle saz. pol. 433a).

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Za přistřižené plechy a desky saz. čís. 433 se považují všecky, které mají jiný tvar než pravoúhlý. Zvláště sem patří všechny plechy a desky trojúhelníkové, lichoběžníkové, kosoúhlé, kulaté, oválové nebo jinak — podle účelu, vždy však ještě v jednoduchém tvaru — přistřižené (též pilou řezané) nebo vyrážené, na př. vyrážený plech k výrobě podnosů, pouzder, krabic a pod., ploché lžicové formy z plechu, které se dodatečně zpracují na hotové lžíce, atd.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Okrasy z plechu vyrážené nebo vystříhané a jiné takové předměty z plechu složitějšího obrysu, na př. obrazce, písmena, číslice a pod., jakož i veškeré přistřižené plechy a desky, které jsou zároveň proráženy, dírkovány nebo hloubeny (vyjma desky a dna ke kotlům silnější 10 mm, jež jsou jmenovány v 1. vysvětlivce), nebo plechy, které byly dále opracovány ohýbáním, tepáním, drážkováním nebo nějak jinak mechanicky, se neprojednávají jako plechy podle saz. čís. 433, nýbrž jako zboží plechové.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Z plechu pouze vystřižené nebo vyrážené předměty, které jsou jmenovány ve zvláštních číslech sazebních nebo do nich podle povahy zařaděny, nepatří taktéž do saz. čís. 433; tak na příklad patří kování (přistřižené úhlové plechy [úhelníčky], kování dveřní, okenní a pod.) do saz. čís. 472, vyrážené surové ploché formy na vidličky do saz. pol. 479a).

   1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Při zařaďování plechů a desek saz. čís. 433 do položek a) až c) nerozhoduje jejich síla.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Do saz. pol. 433b) jsou zařaděny všechny hlazené (dresované) nebo mořené (dekapované) plechy a desky saz. pol. 432b), do saz. pol. 433c) všechny pocínované, pozinkované, poolovené, niklované, plátované mědí, slitinami mědi nebo hliníkem, leštěné, pak vzorkované (barvou nebo lisováním), moirované nebo lakované plechy a plotny saz. pol. 432c)—e), jsou-li proráženy, dírkovány, hloubeny nebo — nikoliv však zároveň — přistřiženy.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Přitom se upozorňuje, že celní sazby saz. pol. 433a), b) a c) platí také pro všechny takové plechy a desky, jež sice v sazebníku nejsou zvlášť jmenovány, které však vysvětlivkami k saz. čís. 432 jsou přikázány položkám a)—e).

      účinné od 1. 1. 1950(4) Černé plechy hrubě natřené a jen pravoúhle přistřižené, projednávají se podle saz. pol. 433a). Jinak přistřižené takovéto plechy patří do saz. pol. 445b).

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 434.

   účinné od 1. 1. 1950Drát.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Ocel kovaná, tažená nebo válcovaná (válcovaný drát), silná 6 mm nebo slabší, projednává se jako drát saz čís. 434, a to bez zřetele na tvar průřezu (kulatý, oválný, hranatý, tvaru úseče kruhové, zploštěný atd., též drát na brýle). Kromě toho se projednávají jako drát saz. čís. 434 též válcované drátovité výrobky průměru silnějšího než 6 mm až do 10 mm dovážené v kotoučích, mající zpravidla délku přes 20 m.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Zploštěný drát (vyrobený válcováním kulatého drátu), jehož šířka nepřesahuje 12 mm, projednává se jako drát saz. čís. 434; ten není zpravidla silnější než 1˙5 mm a lze jej poznati podle jeho charakteristických, zakulacených, drsných hran, vzniklých zplošťováním. Vzorem zploštěného drátu je drát paragonový na deštníkové kostry, drát na prstencové běhounky (travellers) a pod. Jako plech saz. čís. 432 se však projednává zploštěný drát silný nejvýše 1˙5 mm a širší než 12 mm, dále pak předměty vystříhané z plechu, jež se poznají podle hladkých, ostrých hran střižných ploch, bez ohledu na sílu plechu; délka takových vystříhaných plechových pásů nepřesahuje pravidelně 2 m.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Zploštěná ocel, jež je silnější než 1˙5 mm až do 6 mm, a není širší než 6 mm, projednává se však jako drát; je-li širší, avšak jeho šířka nepřesahuje padesátinásobek síly, projednává se jako plochá ocel saz. čís. 431, přesahuje-li padesátinásobek síly, jako plech saz. čís. 432.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Při projednávání podle saz. čís. 434 je bez významu, zda se drát silný nejvýše 6 mm dováží v kotoučích, svazcích nebo navinutý na cívkách anebo pouze na kusy nařezaný nebo ve vytažených, též vykovaných tyčích, které mají rozměry stanovené pro drát.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Síla drátu se zjišťuje měřidlem na nejkratší ose.

      účinné od 1. 1. 1950(6) Dráty, jež nabyly lesklého vzhledu přímo při tažení, potom dráty, které mají slabý měděný nádech, poněvadž se při tažení užilo roztoků měďnatých solí, patří do saz. pol. 434a).

      účinné od 1. 1. 1950(7) Zmíněné dráty se slabým měděným nádechem se rozeznávají od drátů, které se projednávají jako poměděné, podle toho, že lze ve směru tažení poznat lesklé nebo prosvítavé pruhy obnaženého železa, kdežto povrch drátů, které se projednávají jako poměděné, je mědí pokryt úplně.

      účinné od 1. 1. 1950(8) Zmíněné dráty, jakož i tažené dráty vůbec, i byly-li dodatečně vyžíhány (zčernalé), jsou vždy úplně hladké, kdežto drát válcovaný se vyznačuje povrchem více méně drsným, nerovným, nestejnoměrným. Rozumí se jím drát vyrobený válcováním za tepla, nikoli však drát válcovaný po tažení.

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Jako drát mykací se projednává též drát sektorální (trojúhelníkového nebo lichoběžníkového průřezu) slabší než 1˙5 mm.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Pilovitý drát, zoubkovaný nebo nezoubkovaný, je zploštěný drát, který je na jednom okraji plosce zesílen, což připouští, že může býti těsně vedle sebe namontován na válce, a přece zůstává mezi jednotlivými pásy stejná mezera. Vřezané nebo vypilované zuby roztrhávají textilní látky.

   1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Do saz. pol. 434b) patří mimo dráty pocínované, pozinkované, poolovené, poměděné, pomosazené a pokostované též dráty, které jsou bronzem nebo jinou podobnou slitinou kovovou galvanicky povlečeny, jakož i dráty lakované. Podle této položky se projednávají též dráty opatřené povlakem z různých směsí minerálních hmot a chemických sloučenin (na př. břidlice, burelu, křemičitanů, písku, tuhy, uhličitanu vápenatého, síranu vápenatého, kysličníku hlinitého atd.), jichž se používá při sváření (na př. jako elektrod při obloukovém sváření železa).

      účinné od 1. 1. 1950(2) Ocelové tyče, které podle svých rozměrů se zařaďují jako drát, projednávají se podle saz pol. 434b), jestliže byly některým způsobem uvedeným v bodu a) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII mechanicky opracovány, na př. obroušeny, osoustruhovány atd. nebo hrubě natřeny.

      účinné od 1. 1. 1950(3) O drátech, jež patří do saz. pol. 434c), viz vysvětlivky k bodu c) všeobecné poznámky 2 k této saz. třídě, které platí v plné míře pro způsoby opracování jmenované v saz. pol. 434c).

   1. účinné od 1. 1. 19504. (1) Drát pouze na kusy rozřezaný, vyrovnaný se projednává jako drát podle své síly a zušlechtění, kdežto jako drátěné zboží saz. čís. 466 podle bližší povahy projednává se drát zploštěný, kolem své osy kroucený a vůbec všeliký drát připravený tvarem k příštímu upotřebení, na př. drát kroucený do spirál, ohýbaný k upevňování korkových zátek, připravený na řetězy, přezky a pod., jakož i drát se vlisovanými ozdobami (vzorky).

      účinné od 1. 1. 1950(2) Kalený drát, saz. čís. 435.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Drát na tkalcovské paprsky, saz. čís. 467.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Ocelové struny, saz. čís. 584.

   1. účinné od 1. 1. 19505. Podle poznámky k saz. pol. 434b)1 až b)3 lze projednávati jen drát pozinkovaný k výrobě drátěných lan v továrnách na drátěná lana.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 435.

   účinné od 1. 1. 1950Kalený drát.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Kaleným drátem saz. čís. 435 se rozumí ocelový drát, jehož stupeň tvrdosti a pružnosti byl zvýšen zahřátím v ohni a následujícím ochlazením ve vodě, oleji atd. Drát tvrdosti dosažené pouze válcováním za studena nebo opětovaným tažením nepatří však do tohoto saz. čísla. U kaleného drátu se nepřihlíží, pokud jde o jeho sílu, k odstupňování, jaké je stanoveno pro drát saz. čís. 434.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Sem patří též kalený drát na deštníky (t j. olejem pálený ocelový drát mdle lesklého tmavého vzhledu k výrobě rozpinadel na deštníky).

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Jako neopracovaný (surový) podle saz. pol. 435a) se projednává kalený drát, též na kusy rozřezaný, jakéhokoli průřezu v takovém stavu, jakého se mu dostává kalením, tedy beze všeho dalšího mechanického opracování, na př. obroušení atd. Všechny kalené dráty, které byly leštěny, obroušeny, osmirkovány, pomosazeny, poměděny, lakovány atd., patří do saz. pol. 435b).

      účinné od 1. 1. 1950(2) Podle saz. pol. 435b) se projednává též drát na průbojnice (vyrovnaný), ocel pastorková (hvězdovitě fasonovaná ocel na součástky k hodinám), drát na západky.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Kalené dráty niklované, plátované mědí, slitinami mědi nebo hliníkem projednávají se podle sazby pol. 435b) s 50% přirážkou.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Kalený drát leštěný, pomosazený, poměděný, lakovaný atd. se projednává podle saz. pol. 435b), kdežto zboží z kaleného drátu, jakož i kalený drát připravený k dalšímu upotřebení projednává se obdobně podle ustanovení platících pro drát saz. čís. 434 jako drátěné zboží saz. čís. 466, nepodléhá-li zpracovaný drát sám o sobě vyššímu clu.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Ocelové struny, saz. čís. 584.

   účinné od 1. 1. 1950Všeobecné vysvětlivky ke zboží železnému (saz. čís. 436-487).

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Do saz. čís. 436—444, 446—465, 467—480 a 482 jsou zařaděny jen předměty výslovně jmenované, pro jejichž zařadění nemá význam, zda jsou zhotoveny z oceli, ocelové litiny, temperované litiny nebo z nekujné litiny, dále zda jsou z plechu či drátu, není-li v příslušném čísle výslovně zdůrazněno, že jde o zboží z nekujné litiny.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Saz. čís. 445 a 466 obsahují výslovně nejmenované zboží plechové a drátěné.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Zboží, které není v předcházejících číslech jmenováno nebo v nich zahrnuto, projednává se, je-li z nekujné litiny, podle saz. čís. 481, všechno ostatní podle saz. čís. 483.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Zboží vyrobené lisováním a slinováním ze směsí kovových prášků, též s prášky nekovovými, se všeobecně posuzuje, převládá-li práškové železo, jako zboží železné. Má-li povahu předmětů patřících do sazebních čísel uvedených v 1. odstavci, projednává se jako tyto předměty opracované; není-li v nich jmenováno nebo zahrnuto a nepatří-li svou povahou vůbec do jiných sazebních tříd, jako na př. součásti strojů, přístrojů a pod., zařadí se do saz. čís. 483, nikoli však jako surové (neopracované).

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Celní sazby, jichž se používá pro surové a pro různě opracované zboží, jsou obyčejně stanoveny u jednotlivých sazebních čísel nebo sazebních položek.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Není-li u jednotlivých čísel nebo položek vůbec ustanovení o nějakém opracování, platí stanovená celní sazba jak pro zboží surové, tak i pro všechny ony způsoby opracování, které jsou pro příslušné zboží v obchodě obvyklé, nestanoví-li se jinak ve vysvětlivkách k příslušnému číslu.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Není-li pro surové zboží u některého čísla nebo položky celní sazba zvlášť vyznačena, avšak je uvedeno zvláštní opracování, platí stanovené clo nejen pro označený způsob opracování, nýbrž i pro zboží ve stavu surovém. Zboží takových položek jinak opracované se projednává jako výslovně nejmenované zboží saz. čís. 481 nebo 483 nebo jako výslovně nejmenované zboží plechové nebo drátěné saz. čís. 445 nebo 466, jestliže celní sazba v položce těchto čísel, do níž by se výslovně jmenované zboží zařadilo, je vyšší nežli sazba položky, do které zboží patři podle svého pojmenování, nebo nestanoví-li vysvětlivky jinak.

   1. účinné od 1. 1. 19503. (1) U zboží velmi jemně opracovaného, pro které nejsou stanoveny v příslušných saz. číslech nebo saz. položkách zvláštní celní sazby, vybírá se 50% přirážka, která je stanovena v bodu c) všeobecné poznámky 2 k této saz. třídě, a to u zboží, pro něž jsou stanoveny zvláštní sazby pro obyčejné a jemné opracování, ke clu stanovenému pro jemné opracování.