Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku

účinné od 1. 1. 1950(2) Jsou-li u jednotlivých saz. čísel nebo saz. položek stanoveny zvláštní sazby pro některé nebo všechny způsoby velmi jemného opracování, nevybírá se přirážka za uvedený tam způsob; za ono velmi jemné opracování, které není výslovně jmenováno, vybírá se však přirážka vždy, když nejsou stanoveny výjimky ve vysvětlivkách k příslušnému saz. číslu.

1. účinné od 1. 1. 19504. O pojmu surový a o různých způsobech opracování viz bod a) až c) všeobecné poznámky 2 k této saz. třídě a vysvětlivky k nim, které platí všude tam, kde nejsou stanoveny výjimky pro jednotlivé druhy zboží v sazebníku nebo ve vysvětlivkách.
2. účinné od 1. 1. 19505. (1) Zboží spojené s obyčejnými, jemnými a velmi jemnými hmotami, jakož i zboží zlacené a stříbřené (vyjma výslovně zařaděné) zařaďuje se do saz. čís. 484—486, zboží vystrojené drahými kovy do saz. čís. 487.

   účinné od 1. 1. 1950(2) O tom, kdy se zboží spojené s jinými hmotami projednává podle saz. čís. 484—486 a kdy se zboží zlacené nebo stříbřené projednává podle saz. čís. 486, viz poznámku k saz. čís. 484 až 486.

1. účinné od 1. 1. 19506. (1) Zboží samo o sobě surové, spojené s jinými hmotami, projednává se vždy jako obyčejně opracované, a to tak, že se přihlíží k povaze těchto hmot, nikdy však jako surové.

   účinné od 1. 1. 1950(2) O podružném spojení, k němuž se při projednávání nepřihlíží, viz úvodní vysvětlivky.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Je-li pro některé zboží bez spojení stanovena zvláštní celní sazba, nemůže při zařaďování tohoto zboží zůstat nepovšimnuto ani podružné spojení.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Označení firmy i ochranné známky na zboží sazební třídy XXXVIII odlité, vylisované, vyryté, namalované, natištěné nebo napatronované, též nabronzované a pod., nebo taková označení papírová, plechová atd. na zboží nalepená nebo jinak upevněná, nemají vliv na zařadění, avšak jen tehdy, označuje-li se tak jeho cizozemský výrobce nebo dodavatel a nejde-li tedy o zboží určené výhradně nebo především k reklamě označené firmy a známky.

   účinné od 1. 1. 1950(5) O zkoušení zboží zdánlivě zlaceného nebo stříbřeného viz 8. všeobecnou vysvětlivku ke zboží kovovému (saz. čís. 500—525).

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 436.

účinné od 1. 1. 1950Ocelové zrní.

účinné od 1. 1. 1950(1) Ocelovým zrním je drcená ocel, jaké se užívá při obrábění kamene (při řezání nebo broušení).

účinné od 1. 1. 1950(2) Drcená litina (zrněné železo ve tvaru malých broků), užívaná k stejnému účelu, je na roveň postavena ocelovému zrní.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 437.

účinné od 1. 1. 1950Válce z nekujné litiny.

účinné od 1. 1. 1950(1) Sem patří jak plné, tak i duté válce z nekujné litiny, také tvrdé i tvrzené válce pro stroje a přístroje, na př. válce hřebenové, přítlačné, kalandrové, protahovací, silniční a pod.

účinné od 1. 1. 1950(2) Válce sem patřící mohou míti též tvar kuželovitý, povrch může být hladký, žebrovaný, ryhovaný, též kalibrovaný nebo může být opatřen vtlačenými vzorky. Neopracované (surové) nebo jen odrhnuté patří tyto válce do saz. pol. 437a), jinak obyčejně nebo jemně opracované do saz. pol. 437b); leštěné, ryté nebo jinak velmi jemně opracované podléhají celní přirážce, stanovené v bodu c) všeobecné poznámky 2 ke třídě XXXVIII.

účinné od 1. 1. 1950(3) Strojní válce ocelové i bez spojení s jinými hmotami, jakož i veškeré strojní válce, bez zřetele na druh železa, spojené s jinými hmotami, třída XL.

účinné od 1. 1. 1950(4) Válce dovezené zároveň se stroji nebo přístroji, k nimž patří, projednávají se, i když nejsou namontovány, vždy se stroji atd. podle ustanovení třídy XL nebo XLI.

účinné od 1. 1. 1950(5) Silniční válce zařízené na potah, saz. čís. 538, nerozlučně spojené s parními motory, saz. čís. 528, poháněné spalovacími motory, odděleně motor, saz. čís. 528, ostatní strojní zařízení, saz. čís. 538.

účinné od 1. 1. 1950(6) Menší předměty, které mají jen tvar válců, jichž se však užívá spíše jako kladek a pod., neprojednávají se podle saz. čís. 437, nýbrž podle bližší sazební povahy.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 438.

účinné od 1. 1. 1950Trouby a jejich spojky z nekujné litiny.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Síla stěn u trub a jejich spojek, jež sem patří, se nezjišťuje na hrdlech, která jsou vždy silnější, nýbrž na koncích opačných. U trub s přilitými přírubami je tomu rovněž tak, a síla stěny se měří na troubě samé na místě od příruby poněkud vzdáleném.

   účinné od 1. 1. 1950(2) U trub litých kolmo (lití trub na stojato) se nálitek vždy odpíchne (seřízne nebo pilou odřízne); tento postup se nepovažuje za opracování, a proto se takovéto trouby z nekujné litiny, též odrhnuté, nikoli však dále opracované, projednávají jako neopracované (surové) podle saz. pol. 438a)1 nebo 2.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Nátěr smolou se rovná nátěru asfaltovému nebo dehtovému.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Čisticí jímky z nekujné litiny, t. j. kusy trub s průlezy, které se zasazují do vodovodního potrubí, aby z něho mohlo býti odstraněno znečištění, projednávají se jako trouby podle stupně opracování.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Trouby a jejich spojky tohoto čísla s vřezanými závity nebo s provrtanými nebo osoustruhovanými přírubami patří do saz. pol. 438b).

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) U trub a spojek trub saz. čís. 438—441 spojení se dřevem nevylučuje jejich zařadění do jmenovaných čísel.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Žebrové trouby topné, saz. čís. 538.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Soustavy trub ke strojům, přístrojům, saz. třída XL.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 439.

účinné od 1. 1. 1950Trouby, nikoli však jejich spojky, z kujného železa, válcované nebo tažené anebo z kujné litiny, též s přehnutými, přiletovanými nebo navařenými přírubami; trouby vlnité.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Do saz. čís. 439 patří: ocelové trouby válcované nebo tažené, bezešvé nebo svařované (neletované); bezešvé trouby lisované za studena a dodatečně tažené (obyčejně velmi tenkostěnné); trouby z kujné litiny, trouby vlnité (trouby většího průměru obyčejně pro kotle) a dutá ocel k výrobě dutých vrtáků. Všechny tyto trouby též s přehnutými, přiletovanými (připájenými) nebo navařenými přírubami.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Podle saz. čís. 439 se projednávají též přehnuté trouby, na nichž příruby jsou navlečeny volně.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Trouby saz. čís. 439 hrubě natřené, jakož i trouby na koncích provrtané proto, aby mohly býti snýtovány, projednávají se podle a), jiné trouby dírkované jemně neopracované podle b).

   účinné od 1. 1. 1950(4) Trouby tažené nebo po válcování tažené, které při tažení nabyly lesklého vzhledu, patří do saz. pol. 439a); naproti tomu do saz. pol. 439b) patří obroušené bezešvé trubky k výrobě jízdních kol, které často bývají olejem černěné a tím nabývají temného vzhledu.

   účinné od 1. 1. 1950(5) U trub a spojek trub saz. čís. 438—441 spojení se dřevem nevylučuje jejich zařadění do jmenovaných čísel.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Varné trubky pouze z oceli patří do saz. čís. 439; jsou-li spojeny s měděnými hrdly, projednávají se podle saz. čís. 484.

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Trouby rozřezané pouze v kusy různé délky se projednávají jako trouby, kdežto dále opracované trouby, jednoduše zahrnuté nebo zpracované s jinými železnými součástkami projednávají se jen tenkrát podle saz. čís. 439, nejde-li pro toto zpracování o zboží čísla nebo položky s vyšší sazbou. Tak patří na př. do saz. čís. 552 úřezky trubek k stavbě jízdních kol zpracované se spojkami trub nebo zpracované navzájem v díly rámu jízdního kola.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Dutá tělesa k vytápění železničních vozů atd., vyrobená z dílů trub, na obou koncích svařovaná, opatřená otvory, pak trouby Perkinsovy, t. j. ocelové trouby několik metrů dlouhé a asi 4 cm široké, svařované, pro parní pece pekařské projednávají se podle saz. čís. 538, trubkové hady, ploché nebo spirální, jakož i jejich soustavy podle saz. čís. 526, jiné soustavy trub jako součástky přístrojů destilačních, chladicích a varních rovněž podle saz. čís. 526, jiných strojů nebo přístrojů podle oněch čísel, do kterých tyto stroje a přístroje patří (viz 6. a 7. vysvětlivku ke třídě XL). Rovné nebo jen jednoduše zahnuté trouby ocelové přivádějící páru, teplou vodu, horký vzduch k vlastním přístrojům topným atd. odděleně postaveným, projednávají se jako trouby, i když se dovážejí s úplným zařízením topným atd.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Viz též 10. a 12. všeobecnou vysvětlivku ke třídě XL.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 440.

účinné od 1. 1. 1950Trouby z desek a z plechu nýtované, letované nebo sdrápkované.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Také u trub saz. čís. 440 nemají přidělané příruby vliv na zařadění.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Do saz. pol. 440a)1 patří jen nýtované nebo sdrápkované kouřové trouby ke kamnům a kolena obvyklých rozměrů. Týmž způsobem zhotovené trouby z černého plechu většího průměru, jako na př. trouby, jichž se užívá jako komínů, větracích trub a pod., patří však právě tak jako všechny letované trouby z černého plechu do saz. pol. 440a)2.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Trouby sdrápkované jsou trouby vyrobené ostrým zahnutím okrajů plechu ve směru podélném. Troubami letovanými — opakem k troubám svařovaným — rozumějí se trouby spojované pájkou ve směru podélném.

   účinné od 1. 1. 1950(4) U trub a spojek trub saz. čís. 438-441 spojení se dřevem nevylučuje jejich zařadění do jmenovaných čísel.

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) O troubách tohoto čísla dále zpracovaných, které v daném případě mají povahu součástek strojů nebo přístrojů, použije se obdobně příslušných ustanovení u saz. čís. 439.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Plechy k výrobě nábytku pouze trubkovitě sbalené, nenýtované, neletované, nesdrápkované neprojednávají se jako trubky, nýbrž jako plechové zboží saz. čís. 445.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 441.

účinné od 1. 1. 1950Spojky trub (fitinky) a příruby z kujného železa.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Spojky trub (fitinky) tohoto čísla jsou fasonované kusy různého tvaru (prstencové, tvaru T nebo křížovité), které bývají někdy, zvláště jsou-li pro trouby většího průměru, vyráběny z ploché oceli kováním, zpravidla však jsou z temperované (kujné) litiny. Do tohoto čísla patří též spojky trub, do nichž ještě nejsou vřezány závity. Jako spojky trub z temperované litiny se projednávají též závěrky trub z temperované litiny se vřezaným závitem nebo bez něho a s krychlovým nástavcem k nasazení šroubového klíče.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Spojky trub z kujného železa se zapuštěnými kohouty (ventily ze železa, též z litiny) projednávají se podle saz. čís. 441, se zapuštěnými železnými kohouty, spojenými s obecnými kovy, podle saz. čís. 484.

   účinné od 1. 1. 1950(3) U trub a spojek trub saz. čís. 438—441 spojení se dřevem nevylučuje jejich zařadění do jmenovaných čísel.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Spojky trub jako součásti jízdních kol, saz. čís. 552.

1. účinné od 1. 1. 19502. Příruby jsou ploché, kruhovité kotouče z kujného železa, vypracované na vnitřním okraji často v trubkovitý nástavek; příruby se na trouby navaří nebo naletují anebo se na ně pouze navléknou a pak se spojování trub provede šroubovými svorníky, které se prostrčí otvory do přírub navrtanými. Přírubové kroužky bez vyvrtaných otvorů, též beze všeho dalšího opracování, patří rovněž do saz. čís. 441.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 442.

účinné od 1. 1. 1950Ocelové konstrukce (hotové v celku nebo jejich hotové součásti) z ocelových tyčí, z plechu nebo z desek, svařované, nýtované, sešroubované atd., též zhruba natřené.

účinné od 1. 1. 1950(1) Sem patří ocelové stavební a mostní konstrukce, též spojené se dřevem nebo se železnou litinou, na př. takovéto mosty a mostová pole, krovy, viadukty, rozhledny, posuvné přístavní můstky, cvičné věže pro hasiče, těžné věže, schodiště a pod. z ploché, kruhové, čtvercové, úhlové nebo fasonované (tvarové) oceli, jakož i z ocelových plechů a desek.

účinné od 1. 1. 1950(2) Jen menší takové konstrukce se dovážejí hotové zmontované, kdežto větší bývají rozloženy. Celní sazby tohoto čísla se použije též na sestavené hotové součásti takovýchto konstrukcí, které se dovážejí odděleně, jakož i na vrtané, děrami pro nýty nebo vřezanými závity opatřené, odměřené nosníky, desky, plechy, tyče a pruty z oceli, jichž se použije beze vší pochyby k takovým konstrukcím.

účinné od 1. 1. 1950(3) Jsou-li jednotlivá místa konstrukcí opilována, obroušena nebo jinak obyčejně opracována, nemá to vliv na zařadění. Jsou-li však tyto konstrukce na převážné části nebo na celém povrchu obyčejně nebo jemně opracovány (vyjma hrubý nátěr), patří do saz. pol. 483b) nebo c). Konstrukce jen z plechu nebo z desek se však projednávají podle způsobu svého opracování jako plechové zboží saz. čís. 445.

účinné od 1. 1. 1950(4) Konstrukce z nekujné litiny, saz. čís. 481.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 443.

účinné od 1. 1. 1950Železné sudy.

účinné od 1. 1. 1950Sudy tohoto sazebního čísla, které jsou zevně surové nebo jen hrubě natřené, bývají často uvnitř pocínovány atd., a proto je třeba při celní prohlídce brát vždy zřetel také na tuto okolnost. U sudů saz. pol. 443a) není přípustné spojení se šroubením na zátkovém otvoru nebo s výpustnými kohouty atd. z obecných kovů nebo jiných obyčejných hmot. Mají-li takové spojení, patří do saz. pol. 443b), právě tak jako mají-li těsnění z jemných hmot; sudy s jinakým spojením ze hmot jemných, než je těsnění, patří podle poznámky k saz. čís. 484 až 486 do saz. čís. 485.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 444.

účinné od 1. 1. 1950Kotlářské zboží kované, lisované, svařované, nýtované, mimo zboží patřící do třídy XL.

účinné od 1. 1. 1950(1) Sem patří: kotvové plavatky (boje), plynojemy, vodojemy a jiné otevřené nádržky a pod z kotlového plechu, pak kované otevřené velké kotle (tavicí kotle a pod.) atd.

účinné od 1. 1. 1950(2) U kotlářského zboží saz. pol 444a) není přípustné spojení s obyčejnými hmotami. S tímto spojením patří toto zboží do saz. pol. 444b).

účinné od 1. 1. 1950(3) Kotle a zboží kotlářské se dny, dvojitými dny nebo s vyložením z měděného plechu patří do saz. pol. 444b).

účinné od 1. 1. 1950(4) Hotové zboží kotlářské dovážené rozložené projednává se jako zboží kotlářské.

účinné od 1. 1. 1950(5) Jak se projednávají kotlové plechy a kotlová dna, viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 433.

účinné od 1. 1. 1950(6) Parní kotle, cisterny, tanky a jiné uzavřené nádržky z kotlového plechu, jakož i ocelové láhve (bomby) na zkapalněné plyny, saz. čís. 526.

účinné od 1. 1. 1950(7) Kované nebo lisované menší kotle z plechu pro domácí a kuchyňskou potřebu, saz. čís. 445.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 445.

účinné od 1. 1. 1950Plechové zboží výslovně nejmenované.

1. účinné od 1. 1. 19501. K výslovně nejmenovanému zboží plechovému saz. čís. 445 patří všechno zboží v jiných číslech nebo v jiných třídách výslovně nezařaděné nebo v nich nezahrnuté, zhotovené jen z plechu nebo z desek nebo z plechu ve spojeni se součástkami z nekujné litiny, temperované litiny nebo z oceli, má-li toto zboží ještě povahu zboží plechového. Povaha takového složeného zboží jako zboží plechového je dána zejména tím, že povrch zboží je větším dílem z plechu, při čemž nezáleží na tom, zda ve váze převládá plech nebo ostatní součástky z oceli nebo litin. U plechového zboží saz. pol. 445a) a b) je spojení se dřevem přípustné; plechové zboží spojené s jinými obyčejnými hmotami patří do saz. pol. 445c). Plechové zboží saz pol. 445a)—d) spojené s jemnými hmotami patří do saz. pol. 445e), všechno plechové zboží spojené s velmi jemnými hmotami nebo zlacené do saz. čís. 486.
2. účinné od 1. 1. 19502. (1) Do saz čís. 445 patří zvláště předměty pro domácí a kuchyňskou potřebu (jako kotle, hrnce, pánve, džbány, misky, talíře, šálky, poháry, vařiče, plechová síta, pokličky, sběračky, struhadla, konvice na vodu, na mléko a na petrolej, mlýnky na kávu a koření, kávovary, strouhací strojky na pečivo a pod., kbelíky, vědra, umyvadla, koupací vany, sprchové přístroje, svícny, lampy a jejich součástky, též lampová stínidla a reflektory, ruční svítilny, petrolejové vařiče, špikovačky, schránky na dopisy, schránky na klíče, krabice na čaj, na cukr atd.); dále blatníky k jízdním kolům, z černého plechu, hlazeného (dresovaného) nebo mořeného (dekapovaného) plechu, též na okraji přehnuté, avšak nevrtané ani jinak dále neopracované, bubny na pražení kávy (pražidla kávy), dveře svinovací, formy na cihly, formy na cukr (také naplňovací truhlíky k výrobě pravoúhlých hranolů cukru na kostkový cukr), hadice z plechových proužků spirálně do sebe zasahujících, též kaučukovými vlákny utěsněné, hřbílka (na koně atd.), hřebíky z vlnitého plechu (pravoúhlé, na jednom kraji přiostřené destičky z vlnitého plechu na spojování dřeva bez začepování a zakližování), chránítka na bedny (malé, uprostřed proražené plechové mističky, kterými se prorážejí hřebíky při zatloukání beden), kamna (pokojová, též plynová), kolečka s plechovou korbou, konve na dopravu mléka, konve přádelní a dna k nim, nádoby irigátorové (odděleně dovážené), nádoby na led (ledotvorné formy) k ledotvorným strojům, obaly (schránky, pouzdra, krabice atd. k zabalování zboží, též pro drobný prodej), obruče k jízdním kolům z černého plechu nebo mořeného (dekapovaného) plechu, nevrtané a jinak dále neopracované, okenice svinovací z vlnitého plechu silného 1˙5 mm nebo slabšího, pásky plechové spirálně zatáčené, připravené k výrobě spirálních trychtýřů pro secí stroje, pláště kamen, plíšky návlečkové (malé kousky plechu na jedné straně vroubkované, k obložení konců šněrovadel), plynoměry (plynové hodiny, také suché plynoměry, mechanické přístroje na měření spotřeby plynu), pouzdra hodinová, nikoli hodinková (bez číselníku, byť i jen namalovaného, bez otvorů pro ručičky a natahovací čípek a bez všelikých jiných součástek hodinových), přilby hasičské, rolničky, skřínky na razítka, sporáky, strojky na čištění nožů (s plechovým pláštěm), svorky plechové (krabicové svorky, na obou stranách vroubkované svorky k výrobě papírových krabic), svršky vozíkové z plechu pro výklopné, důlní a jiné ruční vozíky, škrabky na boty z páskové oceli, zvonkové misky z ocelového plechu k hodinám, ke zvonicím přístrojům atd., žlaby atd. Pro toto plechové zboží, zde jen na příklad uvedené, jakož i pro veškeré jiné výslovně nejmenované zboží plechové se užívá celních sazeb, stanovených podle rozlišovacích znaků sazebníkových uvedených pod a)—e) a se zřetelem na vysvětlivky k tomuto číslu.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Plechové zboží pouze odrhnuté se projednává jako zboží z hlazeného (dresovaného) plechu podle saz. pol. 445b).

   účinné od 1. 1. 1950(3) Do saz pol. 445b) patří též zboží z mořeného (dekapovaného) plechu, do saz. pol. 445d) jak zboží z plechu vzorkovaného barvou nebo lisováním, tak i zboží z plechu moirovaného.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Zboží z plechu černého, hlazeného (dresovaného) nebo mořeného (dekapovaného) s vyráženými (prolamovanými) vzorky, též hrubě natřené, projednává se podle saz. pol. 445c); do saz. pol. 445c) patří takovéto plechové zboží, i když bylo opracováno některým způsobem v této sazební položce uvedeným, do saz. pol. 445d) a e) však tenkrát, když bylo opracováno některým způsobem jmenovaným v těchto položkách.

1. účinné od 1. 1. 19503. Lžíce z hlazeného (dresovaného) plechu, i nepocínované atd., projednávají se podle saz. pol. 445c), ocelové tiskací desky, leštěné, se zakulacenými rohy a zkosenými okraji, jakož i ryté zboží plechové podle saz. pol. 445e). Trubkovitě sbalené nesnýtované, nesletované a nesdrápkované plechy k výrobě nábytku atd. projednávají se jako zboží plechové podle bližší povahy.
2. účinné od 1. 1. 19504. (1) Plechové zboží saz. pol. 445a) a b), spojené s uměleckou litinou nebo jinou jemnou litinou, projednávají se podle saz. pol. 482a) nebo b); u jiných sazebních položek tohoto čísla zůstává spojení s uměleckou litinou nebo jinou jemnou litinou bez povšimnutí. Na nepatrné spojení s ornamentovanou litinou se nehledí vůbec u větších předmětů, na př. u kamen, u koupacích van (ornamentované nohy z litiny).

   účinné od 1. 1. 1950(2) Viz též 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 484—486.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Na zařadění nemá vliv podružné spojení s jinými hmotami, na př. mosazné knoflíky, zástrčky a dvířka u sporáků, mosazné závěrné šrouby u konví, mosazné knoflíky u pokliček, mosazné kohouty u koupacích van, mosazné kotoučky na zařízení k posunování knotu u lamp, kožená tlumítka zvuku u posuvných dveří, úzké obruby z niklovaného mosazného plechu u hasičských přilb, kaučuková vlákna jako těsnění spirálních hadic atd. Viz též § 7, odst. 4, písm. g) prov. nař. k c. z.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Jsou-li plechová kamna a sporáky uvnitř vyloženy šamotem, ohnivzdornými cihlami, deskami a pod., nemá to rovněž význam pro zařadění.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Dovážejí-li se výklopné, důlní a jiné ruční vozíky hotově sestavené, projednávají se oddělitelné podvozky zvlášť, a to podle saz. čís. 483, vozíkové korby z plechu podle saz. čís. 445.

1. účinné od 1. 1. 19505. (1) Kdy se projednávají přistřižené nebo jinak předpracované plechy a desky jako plechové zboží výslovně nejmenované, viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 433.

   účinné od 1. 1. 1950(2) O návěštních tabulích, plakátech, štítech a pod., které se projednávají podle saz. čís. 445, viz 8. vysvětlivku k saz. čís. 432.

1. účinné od 1. 1. 19506. Lisované nádobí plechové určené k pocínování nebo smaltování vyrábí se z plechu mořeného (dekapovaného); patří do saz. pol. 445b), i když není prosto opalu, což je jen následkem výrobního postupu (žíhání před každým opětovným lisováním).
2. účinné od 1. 1. 19507. (1) O plechovém zboží plátovaném mědí, slitinami mědi, niklem a hliníkem nebo též dvěma těmito kovy a slitinami (zboží dvojkovové a trojkovové) platí toto:

   účinné od 1. 1. 1950(2) Je-li plechové zboží jen na jedné straně plátováno a nedosahuje-li síla naplátovaného kovu jedné třetiny síly plechu, projednává se vždy podle saz. čís. 445.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Naproti tomu plechové zboží na jedné straně plátované, u něhož kovový povlak dosahuje jedné třetiny síly plechu nebo ji převyšuje, pak veškeré na obou stranách plátované zboží plechové bez zřetele na sílu plátování projednává se podle kovového povlaku podle saz. čís. 517, 518 nebo 520 (u trojkovového zboží podle kovu, který převládá; jsou-li pochybnosti, podle kovu podléhajícího vyšší sazbě).

   účinné od 1. 1. 1950(4) O projednávání plechového zboží galvanicky povlečeného silnější vrstvou kovovou viz 2. a 3. vysvětlivku k bodu c) všeobecné poznámky 2 ke třídě XXXVIII.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Plechové řetězy, saz. čís. 464 a 465.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Drobné potřeby plechové, saz. čís. 468.

   účinné od 1. 1. 1950(7) Kování, jakož i ornamenty z plechu, lisované, vytepané, i plechové zboží takovými ornamenty vyzdobené, viz saz. čís. 472 nebo 474.

   účinné od 1. 1. 1950(8) Součástky zámků z plechu, saz. čís. 473.

   účinné od 1. 1. 1950(9) Nábytek z ocelového plechu, saz. čís. 476.

   účinné od 1. 1. 1950(10) Galanterní zboží a hračky z plechu, saz. čís. 480.

   účinné od 1. 1. 1950(11) Ráfky a blatníky k jízdním kolům, pocínované nebo vrtané atd., saz. čís. 552.

   účinné od 1. 1. 1950(12) Kladky o průměru větším než 155 mm (měřeno v žlábku), saz. třída XL.

1. účinné od 1. 1. 19508. K poznámce k saz. pol. 445a)—b). Rámy rozumíme nosiče tvaru „U“ lisované ze silného plechu k výrobě automobilových rámů. Hotové rámy patří do saz. čís. 553. Podmínky odběru předmětů uvedených v této poznámce stanoví KNV.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 446.

účinné od 1. 1. 1950Kolejnice všech profilů, též vrtané.

účinné od 1. 1. 1950(1) Sem patří železniční kolejnice pro veškeré dráhy, i elektrické, jízdní kolejnice pro dráhy ozubnicové, jakož i kolejnice pro dráhy polní, lesní, důlní, na staveništích, v továrnách a pod., bez zřetele na profil (kolejnice se širokou patkou, stoličkové, žlábkové, úhlové atd.); pro zařadění je rozhodující pouze váha běžného metru. Jazyky nebo hrotnice (pro výhybky) patří též do saz. čís. 446. Ohýbané kolejnice (pro zatáčky) se projednávají stejně jako kolejnice rovné.

účinné od 1. 1. 1950(2) Ozubnicové kolejnice, t. j. prostřední těžké, ozubené kolejnice v kolejích ozubnicových drah, do kterých zapadá ozubené kolo lokomotivy, pak kolejnice všech druhů spojené v celek z jízdních a vodicích kolejnic šroubovými svorníky, jakož i kolejnice sestavené v koleje (jařma) projednávají se podle saz. čís. 483.

účinné od 1. 1. 1950(3) Hrubý nátěr na ochranu proti rezu nemá vliv na projednávání kolejnic.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 447.

účinné od 1. 1. 1950Předměty k upevňování kolejnic: spojky, klíny, kolejnicové hřeby, podložky, ustalovací kroužky atd. (mimo šrouby, šroubové svorníky a matice), železniční pražce, kolejové stoličky.

účinné od 1. 1. 1950(1) Předměty k upevňování kolejnic saz. čís. 447 mohou být odrhnuty, vrtány, dírkovány nebo na jednotlivých místech zhruba předběžně opracovány, na př. pilníkem sráženy, také hrubě natřeny atd.

účinné od 1. 1. 1950(2) Jinak obyčejně opracované předměty k upevňování kolejnic projednávají se podle bližší povahy, na př. podle saz. čís. 466, saz. pol. 481b) a 483b).

účinné od 1. 1. 1950(3) Pro zařadění je bez významu, zda se předmětů k upevňování kolejnic upotřebí na vrchní stavbu hlavních nebo vedlejších drah, anebo na stavbu kolejí v dolech, v továrnách nebo na staveništích atd.

účinné od 1. 1. 1950(4) Jako podložky se projednávají též tak zvané svěrky kolejnicové, t. j. podložky s hákovitými nástavky, které zčásti zasahují do ocelových pražců, zčásti objímají patku kolejnic.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 448.

účinné od 1. 1. 1950Železniční osy a železné součástky kol (náboje [hlavy], kolové obruče [tyres], kolové kotouče, kolové hvězdice), též soustruhované, broušené.

účinné od 1. 1. 1950(1) Do saz. čís. 448 patří předměty v něm uvedené, i když se dovážejí zcela surové.

účinné od 1. 1. 1950(2) Železničními osami se rozumějí osy pro lokomotivy a pro železniční vozidla všech druhů, jakož i osy podobného tvaru pro menší vozidla, která se pohybují na kolejnicích (jako ruční vozíky výklopné a pod.). Od náprav pro povozy silniční saz. čís. 451, na jejichž sedlech se kola pohybují volně, liší se železniční osy sestrojením, které dovoluje, že kola mohou být na ně pevně namontována. Na rozdíl od náprav pro silniční povozy, jež jsou s vozidlem spojeny pevně, železniční osy nejsou se železničními vozidly spojeny nehybně, nýbrž otáčejí se spolu s namontovanými koly.

účinné od 1. 1. 1950(3) Kolové kotouče a kolové hvězdice jsou vnitřní součástky železničních kol, k jejichž dohotovení chybí ještě navlečení kolových obručí (bandáž). Kolové hvězdice pro lokomotivní kola hnací a lokomotivní kola nosná, jakož i kolové obruče k nim, patří rovněž do saz. čís. 448.

účinné od 1. 1. 1950(4) Osy pro menší kola kolejnicová, které mají týž tvar jako nápravy pro silniční povozy, saz. čís. 451. Viz též 2. vysvětlivku k saz. čís. 451.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 449.

účinné od 1. 1. 1950Železniční kola a dvojkolí, hotová.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Průměr, který je rozhodující pro zařadění železničních kol a železničních dvojkolí (t. j. párů kol navlečených na nápravu), měří se na jízdním věnci.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Hotovými železničními koly a železničními dvojkolími saz. čís. 449 rozumějí se kola a dvojkolí k vozidlům železničním a k vozidlům pro dráhy pouliční saz. čís. 555 až 557, dále nosná kola pro lokomotivy a tendry, jakož i menší nosná kola s nákolkem pro výklopné vozíky na uhlí a pro jiné menší vozíky a přepravní prostředky pohybující se na kolejnicích, které nelze považovat za železniční vozidla. Takových vozíků a přepravních prostředků se užívá při přepravě na kolejích v báňských, hutních nebo továrních závodech, na drahách polních a lesních, na staveništích atd.

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Kolové hvězdice a kolové kotouče, na které jsou již navlečeny kolové obruče, považují se za hotová železniční kola nebo železniční dvojkolí, i když jízdní věnec není osoustruhován; železniční kola skořepová se však projednávají jako hotová železniční kola, je-li aspoň otvor pro osu a jízdní věnec osoustruhován. Skořepová kola surová, neopracovaná, nebo jen tu a tam opracovaná, se projednávají podle saz. čís. 448.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Hotová kola hnací pro lokomotivy, jakož i kolové hvězdice k nim s navlečenými kolovými obručemi, saz. čís. 527.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 450.

účinné od 1. 1. 1950Výhybková zařízení, křížovky, posunovadla, výhybky, zařízení brzd, nárazníky a podobné těžké železniční hmotiny.

účinné od 1. 1. 1950(1) Předměty patřící do saz. čís. 450 (z oceli nebo z litiny) jsou určeny zčásti pro vrchní stavbu železniční (také drah pouličních), zčásti k stavbě železničních vozů. K předmětům pro vrchní stavbu železniční se počítají výhybková zařízení, jako křížovky, srdcovky, výhybky, výměny, vysouvací stojany, ústřední stavědla kolejí, těžké návěštní přístroje zvonkové pro stanice a strážní domky a pod. (viz též saz. čís. 540); k předmětům k stavbě železničních vozů se počítají mechanická zařízení brzd, nárazníky s namontovanými pery, nárazníkové kotouče, nárazníkové koše (nárazníková pouzdra), brzdové špalíky, vozové spojky šroubové, vozové háky i s tažnými řetězy, vozové maznice a podobné těžké železniční hmotiny. Všechny tyto předměty se projednávají, jsou-li surové nebo jen odrhnuté, podle saz. pol. 450a); jsou-li jakkoli jinak obyčejně opracovány, vždy podle b).

účinné od 1. 1. 1950(2) Vakuové (ssací) brzdy, saz. čís. 538.

účinné od 1. 1. 1950(3) Odměřené dírkované nosníky k stavbě vozů, dále pohyblivé železniční závory, stojany na optická návěští, sestavené z plechu, desek a tyčí, saz. čís. 442.

účinné od 1. 1. 1950(4) Kování k stavbě železničních vozů, saz. čís. 472.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 451.

účinné od 1. 1. 1950Nápravy, čepy náprav, zděře a zákolníky pro povozy silniční.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Nápravy pro silniční vozidla mají dvě nápravová sedla, nápravové čepy pouze jedno; vždy dva kusy mohou být svařeny v jednu nápravu. Nápravové zděře slouží k vnitřnímu vyložení nábojového otvoru kol a pohybují se s nimi na sedlech náprav pevně spojených s povozem.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Nápravové zákolníky jsou krátké železné zděře, které zabraňují sklouznutí kol s náprav. Za tím účelem mívají často uvnitř vřezané závity k našroubování na konce náprav, vždy však mají otvory k prostrčení svorníků k dalšímu zajištění kol.

1. účinné od 1. 1. 19502. Sedla obyčejných náprav a obyčejných čepů mají kuželovitý tvar a často poblíž konců vřezaný závit pro zákolníky. Obyčejné nápravové zděře jsou rovněž kuželovité. Sedla náprav olejových a poloolejových i nápravové zděře k nim jsou naopak vždy válcovité. Jsou-li sedla náprav olejových a poloolejových opracována, mají na nárazovém kotouči vždy vypracovanou okrouhlou ucpávací drážku; zděře náprav olejových a poloolejových mají vždy na vnějším konci uvnitř řezaný závit a na protilehlém konci vždy nádržku na olej nebo mazadlo; to vše u obyčejných náprav a nápravových zděří nebývá.
2. účinné od 1. 1. 19503. (1) Nápravy a jejich součástky, surové (bez rozdílu, zda jsou to obyčejné nápravy nebo jiné nápravy a jejich součástky), projednávají se podle saz. pol. 451a); nesmějí být opracovány jinak nežli pouze povrchně odrhnuty, aby byly zbaveny okují. Byly-li jinak opracovány, t. j. odrhnuty, dírkovány, vrtány, opatřeny vřezanými závity, pilovány, na povrchu zhruba ubrány, osoustruhovány, obroušeny, osmirkovány, natřeny, lakovány atd., patří do saz. pol. 451b), a to obyčejné nápravy a jejich součástky do položky b)1, olejové a poloolejové nápravy, nápravy patentní a jejich součástky, dále veškeré nápravy a součástky spojené se součástkami z jiných kovů obecných do položky b)2.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Jednotlivé mosazné šrouby zůstávají u náprav bez povšimnutí; je-li tu ještě další spojem s obecnými kovy, jako u patentních náprav, které mají mosazné šrouby a šroubová pouzdra, jež jsou zároveň maznicemi, projednávají se podle saz. pol. 451b) 2.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Olejové nápravy s našroubovanými zděřemi mívají často jemně leštěná sedla a ložiska, jež nejsou patrna zevně.

účinné od 1. 1. 1950Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 452—460 (nástroje).

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) K nástrojům saz. čís. 452—460 patří nejen nástroje k potřebě živnostenské a zemědělské, nýbrž i nástroje k strojnímu použití, jestliže se nedovážejí se stroji jako jejich jedno vybavení nebo nejsou na strojových součástech připevněny nebo nejsou výslovně vyloučeny z projednáváni jako nástroje třídy XXXVIII.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Nástroje (bez zřetele na to, zda jsou z oceli, ocelové litiny, temperované litiny nebo nekujné litiny), které nejsou v saz. čís. 452—460 výslovně jmenovány (a také nejsou přikázány následujícími vysvětlivkami do určitého saz. čísla), projednávají se jako výslovně nejmenované nástroje podle saz. čís. 460.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Nástroje, jako kladiva, vrtáky, dláta a pod., poháněné stlačeným vzduchem projednávají se jako jiné železné nástroje, nedosahuje-li váha kusu 20 kg. Váží-li taková zařízení 20 kg nebo více, projednávají se jako stroje saz. čís. 538 podle váhy kusu; při tom se však válec, který dostává stlačený vzduch z kompressoru postaveného na vzdálenejším místě a převádí jej na pracující nástroj, neprojednává jako motor.

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Železné nástroje saz. čís. 452—460, jakož i nástroje vysvětlivkami do těchto čísel zařaděné, projednávají se podle příslušných sazebních čísel nebo položek, i když jsou zcela surové, a to i tehdy, nejsou-li ještě odstraněny švy vzniklé při lití nebo lisování. Neprojednávají se však jako nástroje součásti jinde výslovně jmenované nebo zařaděné, jako na př. pružiny, svorníky, nýty, šrouby a pod., a takové části, kterých se používá i jinak než k nástrojům.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Při projednávání částí takových nástrojů, které jsou podrobeny clu odstupňovanému podle váhy kusu, bere se za základ vyclení kusová váha dovezených částí, nelze-li z povahy těchto částí s určitostí stanovit váhu hotového nástroje (na př. u ramen kleští).

1. účinné od 1. 1. 19503. Kombinované nástroje, které jsou složeny ze dvou nebo z více nástrojů jmenovaných v saz. čís. 452 až 460, na př. kladiva zednická, dlaždičská, která místo nosem končí motykou, projednávají se podle nástroje podrobeného vyšší sazbě (tedy v tomto příkladě jako kladiva). Totéž platí pro soupravy nástrojů patřících podle jednotlivých kusů do různých sazebních čísel (položek), připevněné na lepence a pod., jakož i pro soupravy nástrojů náležejících do různých sazebních čísel (položek) a uložených v dutém držadle, se kterým se jich jednotlivě používá.
2. účinné od 1. 1. 19504. U nástrojů, pro které jsou v sazebníku celní sazby odstupňovány podle váhy kusu, je rozhodnou pouze váha železa; proto se váha držadel, násad a jiného výstroje ze dřeva nebo z jiných obyčejných hmot nezahrnuje do váhy kusu.
3. účinné od 1. 1. 19505. (1) Při zařaďování nástrojů zůstanou bez povšimnutí jednotlivá nepatrná pro výkon nástroje bezvýznamná leštěná místa, spojení s jednotlivými pery nebo s dřevěnými držadly, podružné součástky z obecných kovů, jako jednotlivé šrouby, svorky atd.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Nástroje s namontovanými drahokamy, provádějícími pracovní výkon, jako průvlaky na drát, vrtáky, pily a pod. se projednávají jako příslušné nástroje.

1. účinné od 1. 1. 19506. (1) O projednávání nástrojů spojených s jinými hmotami viz též poznámku k saz. čís. 484 až 486.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Hrubé nože a hrubé nůžky pro potřebu živnostenskou, zemědělskou nebo k strojnímu použití, saz. pol. 479b).

   účinné od 1. 1. 1950(3) Nástroje, hodící se jen za hračky, saz. čís. 480.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Tesařské skoby, saz. čís. 461.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Jemné nástroje kapesní, též v pouzdrech, saz. čís. 468.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Nástroje strojové dovezené se stroji jako jedno vybavení nebo na strojích anebo strojových součástech namontované, třída XL nebo XLI.

   účinné od 1. 1. 1950(7) Měřicí nástroje pro živnostníky, čítajíc v to i přesná měřidla, saz. čís. 577.

   účinné od 1. 1. 1950(8) Chirurgické kleště, pilky, vrtáky a pod., saz. čís. 573.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 452.

účinné od 1. 1. 1950Kosy a srpy, též spojené se dřevem.

účinné od 1. 1. 1950(1) Sem patří též zubaté srpy. Kosy a srpy s obtisknutými továrními značkami jsou na roveň postaveny těm, které jsou popsány písmem podle patrony.

účinné od 1. 1. 1950(2) Kosíře (nože do řezaček), saz. pol. 479b).

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 453.

účinné od 1. 1. 1950Těžké kovářské kleště, sochory, sochory vidlité (kozí nožky) a skalní vrtáky, též na ostří nebo na hraně broušené; duté skalní vrtáky.

účinné od 1. 1. 1950(1) Těžkými kovářskými kleštěmi rozumějí se jenom velké hrubé kleště, těžší než 1 kg, jichž se užívá v hutích, dílnách kovářských a zámečnických a j., k přidržování výkovků a pod., též k držení menších železných kusů při vkládání do výhně, kterých však nelze užít k odštipování. Kovářské kleště mohou být též opatřeny zařízením potřebným k upevnění ramen.

účinné od 1. 1. 1950(2) Skalní vrtáky jsou ocelové nástroje zpravidla tyčovité k vyvrtávání děr do skal. Pracovní část je různě dlátovitě přiostřena. Sem patří různé vrtáky dlátové (dlátovce), úderné, přibírací (přiběráky) atd., též vrtáky palicové. Rovněž sem patří jiné velké těžké skalní vrtáky bez šnekového závitu, s přiostřeným ostřím (dlátové vrtáky pro hlubinné vrtání), též se vřezanými závity na hrdle.

účinné od 1. 1. 1950(3) Předměty saz. čís. 453 mohou být i povrchně odrhnuty, místy zhruba předpracovány nebo hrubě natřeny jen na ochranu proti rezu, nikoli však na povrchu dále opracovány. Přiostření ostří a hran pilníkem nebo vykováním je právě tak přípustné jako přiostření obroušením.

účinné od 1. 1. 1950(4) Vyvrtání děr u kleští nebo vřezání závitů u skalních vrtáků, aby mohly být upevněny na soutyčí, nemá vliv na projednávání.

účinné od 1. 1. 1950(5) Štípací kleště, saz. čís. 456.

účinné od 1. 1. 1950(6) Kleště do ohně, saz. čís. 483.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 454.

účinné od 1. 1. 1950Nosáky, motyky a lopaty (také lžíce zednické), též spojené se dřevem.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) K nosákům (klínovcům) patří též takové, které mají na jednom konci široký kladivovitý nástavec, jímž se zatlouká štěrk pod pražce, aby slehlé kolejnice přišly do roviny. Horolezecké Špičáky (cepíny), Špičáky hasičské, saz. čís. 456.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Jako motyky (motyčky ploché na polní práce, motyčky na řepu, motyčky zahradnické a pod.) a lopaty se projednávají také rýče, rýly, motyky na bahno, lžíce zednické (omítačky), dále lopatky na uhlí, rýpače kořenů (lopatkovité zahradnické nářadí) a vůbec lopatářské zboží nejrůznějšího tvaru, na př. škrabadla na shrnování silničního prachu, bláta nebo ledu, škrabadla hornická, škrabátka kominická a pod. Nečiní se rozdíl mezi lopatářským zbožím zhotoveným z plechu, oceli, kujné litiny nebo z nekujné litiny.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Sem patří též dřevěné lopaty se železným střevícem, t. j. s kováním, které tvoří dolejší hlavní část lopaty.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Ploché motyčky, které naproti pracovní špičce vybíhají v hrabky, projednávají se podle saz. čís. 455.

1. účinné od 1. 1. 19502. Do saz. pol. 454a) patří lopatářské zboží také tenkrát, když jsou jeho toulce, v nichž se upevňují násady, opatřeny potřebným počtem otvorů nebo když jsou toulce sletovány nebo zajištěny nýty; všechny předměty tohoto čísla se projednávají podle položky b), jestliže jsou více než obroušením nebo přiostřením na ostří nebo hraně obyčejně nebo jemně opracovány.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 455.

účinné od 1. 1. 1950Vidle na seno a hnůj a jiné hrubé vidle, hrábě a hrabky, též spojené se dřevem.

účinné od 1. 1. 1950(1) Hrubými vidlemi rozumíme vidle na řepu, vidle k pecím a pod.

účinné od 1. 1. 1950(2) K hrábím (zahradnické a zemědělské nářadí) patří též dřevěné hrábě se železnými zuby.

účinné od 1. 1. 1950(3) Jako hrabky (dvojzubé polní nářadí) se projednávají též rýpače řepy, řepné hrabky, kopáče (na píci, hnůj atd.).

účinné od 1. 1. 1950(4) Každé další obyčejné nebo jemné opracování předmětů zařaděných do saz. čís. 455, přesahující pouhé upravení špičky (t. j. pouhé obroušení, opilování a pod. nejkrajnějšího konce špičky) a pouhé dírkování toulců pro upevnění násady, má za následek jejich projednávání podle b).

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 456.

účinné od 1. 1. 1950Kladiva, palice; sekery; kleště, mimo těžké kleště kovářské; kovadliny, kovadlinové babky, kovářské zápustky (tvárnice).

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Kladivy saz. čís. 456 se rozumějí ruční kladiva, která jsou podle svého účelu velmi různě utvářena. Sem patří jak těžká kladiva zvaná perlíky, pro kováře, zámečníky a pod., tak i lehká kladívka pro hodináře, zlatníky a pod., jakož i kladiva bosovací, sedlářská, mlátky, kladiva vytepávací, nýtovací, čalounická, ladičská kladívka atd.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Parní kladiva (buchary), též jádra kladiv a kovadlin k nim, hutní kladiva (velmi těžká kladiva pro hutě a pod.), saz. třída XL.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Jako palice (též paličky na štěrk) se projednávají též pěchovadla (pro dlaždiče a j.). Sem patří též dřevěné paličky na maso, na jejichž nárazné ploše jsou připevněny železné ryhované desky.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Jako sekery (štípací a sekací nástroje) se projednávají též špičáky všech druhů (horolezecké, hasičské atd.) vyjma dvoustranné špičáky na kámen saz. čís. 460, jakož i ocelové klíny.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Ke kleštím tohoto čísla patří všechny kleště nezařaděné do saz. čís. 453, jako kleště štípací, také pákové, kleště na trouby, štipce, kleště na drát (drátovky), kleště rozvodové, kleště přehybací, pincety (vyjma chirurgické) a pod. Sem patří též menší sklíčidla (na přidržování kusů při soustruhování), klíče na trouby, klíče šroubové (též universální šroubové klíče) a podobně utvářené klíče k otevírání a zavírání plynových nebo vodovodních kohoutků a pod.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Skličidla se nesmějí zaměňovat s čelistmi závitnic saz. čís. 459, jež mají stoupající závit, kdežto skličidla mají na čelistech určených k upnutí opracovávaných kusů jen vruby souběžné se základní plochou a zcela nezpůsobilé k řezání závitů.

   účinné od 1. 1. 1950(7) Upínačky (upínací desky) a skličidla, váží-li kus více než 5 kg, saz. tř. XL.

   účinné od 1. 1. 1950(8) Kleštičky na nehty, saz. pol. 479e).

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Kovadliny jsou podložky různého tvaru podle svého účelu, na jejichž hořejší části (ocelové plošině) se opracovávají kovy kladivem.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Sem patří též rohatiny, žlábkové kovadliny, ohýbací kovadliny, babky k naklepávání kos, obuvnické kovadliny (stojany a nožky na přibíjení).

   účinné od 1. 1. 1950(3) Kovadlinové babky jsou pomocné nástroje, které se nasazují do otvoru v kovadlině a jichž se používá pro určité kovářské práce, jako na př utínka k přesekávání žhavých tyčí.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Kovářské zápustky jsou formy, s nimiž lze snáze železo vykovat v určitý tvar, kulatý, hranatý a pod.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Zápustky jsou někdy jednoduché, jednodílné, jako na př. k vykovávání matek; obvykle jsou však ze dvou dílů, ze spodní a vrchní zápustky různého tvaru. Sem patří také děrovky, zápustkové desky, zápustkové babky, t. j. těžké pravoúhlé více nebo méně deskovité špalky, které jsou různotvárně prodírkovány a opatřeny na stranách prohloubenými, otevřenými formami nejrůznějšího průřezu.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Kovadliny pro parní kladiva, saz. tř. XL.

1. účinné od 1. 1. 19503. Kladiva a kovadliny s leštěnými údernými plochami, i když jsou jinak jen surové, projednávají se podle saz. pol. 456b).

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 457.

účinné od 1. 1. 1950Pilníky a rašple.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Do saz. čís. 457 patří jen vysekané pilníky a rašple (velké a malé, též pilníky jehlovité), také jinak obyčejně nebo jemně opracované. Dřevěné rukojeti zůstanou při zařadění nepovšimnuty.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Délkou seku se rozumí střední čára skutečně vysekané části.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Jako pilníky se projednávají též železná brusidla na kosy a ocílky, též t. zv. brusiče nožů, skládající se z ocelových čepelí kosočtverečného průřezu s ostrými hranami a dřevěné rukojeti. Délkou tahu je vzdálenost od špičky k počátku rukojeti.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Přirážka, která se vybírá podle bodu c) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII za leštěné nebo niklované pilníky a rašple, vypočítává se z oné celní sazby, která je stanovena pro příslušnou délku seku.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Pilníčky na nehty, saz. čís. 468.

   účinné od 1. 1. 1950(6) O řeznických ocílkách s jemně vypracovanými rukojeťmi viz 7. vysvětlivku k saz. čís. 479.

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Nevysekanými tělesy pilníkovými, o nichž je zmínka v poznámce, rozumějí se jak kusy vykované ve tvar pilníku, skládající se ze dvou pilníkových těles ještě stopkou spojených, tak i pilníková tělesa již navzájem oddělená.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Nevysekaná tělesa rašplí se projednávají rovněž podle ustanovení poznámky k saz. čís. 457.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 458.

účinné od 1. 1. 1950Pily a neozubené listy na pily, též úplně nebo částečně leštěné nebo niklované.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) K pilám saz. čís. 458 patří jak pily ruční (příčnice [pily tesařské neboli dvojručky a břichatky], rozmítačky, rozvrhovačky, tak zvané ocasky, pily sadařské nebo zahradnické, svlakovky, zářezky, žilkovky, děrovky, přiřezávačky, obloučnice, obsazovačky. úhlovnice, lupenky atd.), tak i pily pro strojovou potřebu (pásovky [pásové pily], kružní pily [cirkulárky], pily rámové, pily válcové atd.).

   účinné od 1. 1. 1950(2) Neozubenými listy na pily se rozumějí odměřené, přímočaře vyrovnané a zakalené ocelové listy, do nichž budou zuby teprve vyřezány, vyraženy, vypilovány atd., a to na př. v jeden kus sletované listy na pily pásové, listy na přiřezávačky, na těžké dvojručky, kruhovité listy na kružní pily atd.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Zmíněné přímočaré vyrovnání listů na pily se pozná tím, že více kusů na sebe položených zcela k sobě přiléhá; u jednotlivých kusů se tato vlastnost pozná, postavíme-li na ně pravítko hranou, je-li hrana v každém směru přesně v dotyku s plochou listu. Znakem pro rozlišování neozubených listů na pily od jiných plechových pásů je také to, že se listy na pily dovážejí většinou baleny v bednách, bedněních nebo jinakých obalech, kdežto jiné pásy se zasílají nebalené nebo jenom svázané drátem nebo páskovým železem.

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Na výši celní sazby nemá vliv, jsou-li pily a neozubené listy na pily černé, lesklé, obroušené, do modra naběhlé atd., úplně nebo částečně leštěné nebo niklované, nebo jsou-li ruční pily smontovány s rámy, oblouky, rukojeťmi a pod. z obyčejných hmot.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Lupenky, malé pilky na prolamovanou práci, jejichž délka obyčejně kolísá mezi 75—125 mm, šířka mezi 0˙8—2 mm a síla mezi 0˙25—0˙35 mm, patří do saz. pol. 458a), všechny ostatní pily a listy na pily do saz. pol. 458b).

1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Jako pily se projednávají také poutka k pilám.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Železné oblouky a železné rámy pro ruční pily, čítajíc v to rámy pro lupenky, projednávají se jako ostatní pily saz. pol. 458b).

   účinné od 1. 1. 1950(3) Dřevěné oblouky na pily (též na lupenky) a dřevěné rámy bez pil, také s kovovými napínacími a svorkovými šrouby nebo s napinadlem z provazů, jako dřevěné zboží.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Pilovitý drát, zoubkovaný a nezoubkovaný, saz. čís. 434.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 459.

účinné od 1. 1. 1950Kruže (frézy), výstružníky (mimo výstružníky úhlové), závitníky a šroubové vrtáky, čelisti závitnic; šídla; všechny tyto nástroje též úplně nebo částečně leštěné nebo niklované.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Kruže (frézy) jsou řezadla tvaru kotoučů, komolých kuželů, válců atd. s větším nebo menším počtem ostří, na obrábění kovů nebo dřeva na frézovacích strojích.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Výstružníky jsou ocelové nástroje s ostrými hranami a užívá se jich k rozšiřování (vystruhování) děr v kovech.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Závitníků se užívá ke vřezávání závitů do šroubových matic, čelistí závitnic ke vřezávání závitů do šroubových svorníků nebo šroubových vřeten. Sem patří též nože na závity (hřebenky).

   účinné od 1. 1. 1950(4) Šroubové vrtáky jsou nejužívanější vrtáky na kov, ale užívá se jich i na dřevo, tvrdou gumu a jiné hmoty. Mají tvar válce ukončeného špičkou se dvěma břity, skloněnými k sobě pod úhlem 116°; od nich vedou dvě šroubovitě vinuté drážky, kterými mohou odcházeti třísky z vrtu. Jako šroubové vrtáky se projednávají — a někdy i označují — také vrtáky na dřevo (nebozezy) zvané hadovce, podobně sestrojené s charakteristickým šroubovým vinutím.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Šídly (půrky) se rozumějí rovné nebo zahnuté špičaté nástroje, jimiž se píchají dírky do kůže, dřeva a pod., rozšiřují vyvrtané díry atd. Průřez těchto nástrojů je kulatý, trojhranný nebo čtyřhranný.

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Podle saz. čís. 459 se projednávají také závitnice se vsazenými čelistmi závitnic nebo bez nich, také upevněné na kartonech nebo na jiných podložkách s celými soupravami řezadel, jakož i řezadla závitů různé konstrukce (též nejmenší řezadla závitů z ocelových lístků pro hodináře).

   účinné od 1. 1. 1950(2) Výstružníky úhlové, saz. čís. 460.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 460.

účinné od 1. 1. 1950Želízka do hoblíků a dláta, teslíky, výslovně nejmenované vrtáky, razidla, průbojnice a jiné nástroje výslovně nejmenované; všechny tyto nástroje též úplně nebo částečně leštěné nebo niklované.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) K želízkům do hoblíků patří jak jednoduchá, tak dvojitá želízka do hoblíků (klopky). Jako želízka do hoblíků se projednávají též hoblíková lůžka se vsazenými želízky. Hoblovací nože k hoblovacím strojům na kovy patří rovněž do saz. čís. 460.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Hoblovací nože ke strojům na hoblování dýh a pod., též loupací nože na strojní loupání dýh, saz. pol. 479b).

   účinné od 1. 1. 1950(3) Dláta, též dláta vydutá, dláta plochá, jsou dlátovité nástroje na obrábění dřeva; teslíky (sekáče) s různě utvářeným ostřím slouží k obrábění kovů, kamene atd.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Vyjma skalní vrtáky saz. čís. 453 a šroubové vrtáky saz. čís. 459 patří k vrtákům tohoto sazebního čísla veškeré vrtáky, jako na př. z vrtáků na dřevo (nebozezů) kančíky (nejobvyklejší nebozezy), lžičníky, středové vrtáky atd., z vrtáků na kovy na př. kopinaté vrtáky a tak zvané dělové vrtáky, z jiných vrtáků na př. skalní vrtáky se šnekovým závitem.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Razidla (patrice) a průbojnice (matrice), jsou ocelové nástroje k probíjení, lisování nebo ražení kovového zboží atd., jejichž pracovní plochy pro vytvoření tvaru se navzájem doplňují (prohloubené proti vypouklým). Probíjení se děje obyčejně kladivem, lisování a ražení strojem. Sem patří také puncovní razidla (též vypalovadla), molety (ocelová razidla válcovitá), řezací razidla, prořezávací razidla (průbojnice k prorážení plechů a desek), probiječe, vyražeče, pak číslovací kladiva (číslovací paličky), skládající se z několika ocelových, vypouklými číslicemi opatřených kotoučů, které lze zvláštním mechanismem přemístiti, též číslice k nim a pod.

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Podle saz. čís. 460 se projednávají též železná hoblíková lůžka bez želízek, železné vrtací stojany (vrtací kolovrátky [vrtací kliky, náprsní kolovrátky], řehtačky, vřetena ke svidříkům atd.) bez vsazených nebozezů. Dřevěná lůžka hoblíková, jakož i dřevěné stojany vrtací, projednávají se jako zboží dřevěné.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Razidla, průbojnice, puncovní razidla, číslovací kladiva atd., s vyrytými ornamenty, písmeny, číslicemi a pod. podrobeny jsou 50% celní přirážce.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Razidla, průbojnice, prořezávací razidla, řezací razidla, do strojů nebo do strojových částí již vsazené nebo dovážené s úplnými stroji jako jejich jedno vybavení, neprojednávají se zvlášť, nýbrž podle saz. tř. XL.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Pečetítka, též nerytá, saz. čís. 468.

1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Výslovně nejmenovanými nástroji patřícími do saz. čís. 460 rozumějí se veškeré železné nástroje pro jakoukoli živnostenskou, řemeslnou nebo strojní potřebu, také nástroje sochařské, jestliže nejsou v saz. čís. 452 až 460 výslovně jmenovány nebo tam vysvětlivkami přikázány nebo nepatří-li jako hrubé nože a nůžky pro živnostenskou (také strojní) nebo zemědělskou potřebu do saz. pol. 479b).

   účinné od 1. 1. 1950(2) Do saz. čís. 460 patří na př.: babky nýtovací, dlabače, dláta čepovní, dláta koutní, dlátka pro pouzdraře, dmuchavky, hřebeny železné pro natěrače, hřebovky (pro kováře), kleště propichovací, kolečka a vidlice vroubkovací, kopistky (špatlíky), leštítka, nárazníky (pro zámečníky), odjimačky podešvové (pro obuvníky), okrajníky (želízka do svlakovníku), oškrty mlynářské (na zrnění žernovů), pájidla železná, pánvičky k napouštění (pro hodináře), pátradla, pemrlice (s rýhovanými údernými plochami pro kameníky), plantéry (hodinářský nástroj), pokosnice (pro truhláře), probíječky dírek (na šněrování a k upevnění kroužků), průvlaky na drát, rydla, sekáče na kámen, dvoustranné (pro kameníky), srdce unášecí k soustruhům (zařízení k upevnění kusů, obráběných na soustruhu), stahovačky (ke klížení), svěráky, také ruční svěrky a skřipce, Špičáky na kámen, dvoustranné (pro kameníky), šroubováky (na šrouby se zářezem), trny (vytahovací, válcovací, rozšiřovací) k výrobě trubek, úhelníky železné bez měrného dělení, utínáky, vidlice svěšovací, vijáky na pera (pro hodináře), vroubkovače (pro koželuhy), výstružníky úhlové, vytahovadla olova (malá válcová zařízení na válcování okenního olova), vytloukadla (na podpatky), záchytky (unašeče), zrnováky, zubáky, zubovačky a rozvodky (k upravení zubů pil), želízka na tmel, žlábkovače pro koláře atd.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 461.

účinné od 1. 1. 1950Hřebíky a drátěnky.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Cvočky se rozumějí hřebíky k natloukáni do obuvi, a to jak hřebíky do podešví (t. zv. myší hlavičky, pifláky atd.), tak i hřebíky do podpatků a podpatkové nýtky (čtyřhranné bez hlaviček). Za cvoky se považují obuvnické cvoky (kulaté, špičaté ocelové hřebíky s kulatou plochou velmi tlustou hlavičkou) k upevňování kůže napjaté na kopytě atd., jakož i menší cvoky podobného tvaru do podpatků. Podkováky jsou dlouhé ploché hřebíky se silnými hlavičkami různého tvaru k upevňování podkovy na kopyto. Při projednávání všech těchto hřebíků podle saz. pol. 461a) se nerozlišuje, zda jsou kovány nebo sekány.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Výslovně nejmenované sekané (strojem) hřebíky saz. pol. 461 a) sekají se z ocelových plechů a lisováním na stroji se zašpičatí a opatří hlavičkou. Sem patří cvočky flokovací (teksy) a cvočky podrážkové (channel nails), t. j. tenké z nejlepšího ocelového plechu sekané velmi špičaté hřebíčky, dlouhé 3 až 32 mm, s malými hlavičkami, jakých se užívá při strojové výrobě obuvi místo dřevěných obuvnických nýtků. Též mnohé jiné hřebíky, zvláště menší, vyrábějí se strojem z řezaných plechů, na př. hřebíky sedlářské a čalounické s plochými hlavičkami a ostrými špičkami. Hřebíky strojové se liší od hřebíků kovaných, patřících do saz. pol. 461c), vyrovnanějším a hladším vzhledem, kdežto dále neopracované hřebíky kované, i když jsou odrhnuty, mají vždy drsný vzhled.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Všechny hřebíky saz. pol. 461a) mohou být též obyčejně opracovány, tedy také po dohotovení vyžíháním zabarveny modře, hnědě nebo černě, aniž se celně projednávají jinak.

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Do saz. pol. 461b) patří obyčejné drátěnky a drátěné skoby (skoby do stěn, do rámů atd.), též odrhnuté; jinak obyčejně opracované a s jinými hmotami nespojené patří do saz. pol. 461c)2.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Drátěnky mají dřík v průřezu kruhovitý, kdežto hřebíky téměř vždy hranatý; obyčejné drátěnky jsou též lesklé již od výroby, čehož se u hřebíků docílí jen dodatečným odrhnutím, ale nikdy tak stejnoměrně.

1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Mezi jiné hřebíky saz. pol. 461c) jsou zařaděny všechny kované nebo lité hřebíky, také skoby (skoby do stěn, do obrazů, skoby lodní a pod.), a to do saz. pol. 461c)1 všechny neopracované (surové) nebo jen odrhnuté, do saz. pol. 461c)2 všechny jinak obyčejně opracované, s jinými hmotami však nespojené.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Podle saz. pol. 461c) se projednávají též skoby tesařské, zednické (skoby na lešení, na trámy), podkůvky (deskovité podkůvky) z temperované litiny s přilitými hřebíky, jakož i takové spojky na řemeny.

1. účinné od 1. 1. 19504. (1) Podle saz. pol. 461d) se projednávají všechny jakkoli jmenované hřebíky a drátěnky úplně nebo částečně pocínované, pozinkované, poolovené, poměděné, pomosazené, bronzované nebo jinak jemně opracované nebo s hlavičkami z jiných obyčejných hmot. Patří sem také všechny hřebíky čalounické s hlavičkami mosaznými, bronzovými, porcelánovými atd., jakož i s hlavičkami z oceli, ocelových plechů a pod., na něž byly hlavičky zvlášť — od výroby hřebíčků odděleným postupem — přidělány, na př. naletováním, drážkováním a pod.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Hřebíky (čalounické a pod.) s hlavičkami z ornamentovaných kovů obecných, saz. čís. 485.

1. účinné od 1. 1. 19505. Za hřebíky a drátěnky velmi jemně opracované se vybírá celní přirážka k sazbě pol. 461 d).
2. účinné od 1. 1. 19506. (1) Jako hřebíky saz. čís. 461 se projednávají podle bližší povahy též kolíčky určené ke vsazení do přípravných strojů pro přádelny (do vlků trhacích, mykacích čechradel), jakož i jehly vochlovací (t. j. lesklé jehly, gills) k zasazení do vochlovacích hřebenů.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Podle tohoto saz. čísla se projednávají také obyčejné vochle z hřebíků nebo drátěnek natlučených na rovnou dřevěnou desku. Avšak vochle na dřevěných podložkách s průřezem kruhové úseče, obklady snímacích válců, vochelné tyče a jehlové válce se projednávají jako součásti strojů podle saz. třídy XL.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Viz též 5. odst. 13. všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XL.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Kolejnicové hřeby (k upevňování železničních kolejnic na dřevěné pražce), saz. čís. 447.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Napínací hřebíčky (hřebíčky k upevnění kreslicího papíru), hřebíky k napínání koberců, saz. čís. 468.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Kolíčky k citerám a pianům, hřebíkovité, saz. čís. 461, svorníkovité, saz. čís. 462.

   účinné od 1. 1. 1950(7) Závlačky (také závlačkové hřebíky), t. j. zahnutý drát vybíhající ve dva rovnoběžné, zašpičatělé kolíčky (na př. k upevnění vodicích drátů na stěnu a pod.), saz. čís. 466.

   účinné od 1. 1. 1950(8) Hřebíky a drátěnky tohoto čísla, jsou-li úplně nebo částečně zlacené nebo stříbřené, saz. čís. 486.

   účinné od 1. 1. 1950(9) Hřebíky a drátěnky tohoto čísla, mají-li hlavičky z jemných hmot (na př. z ornamentované nebo niklované mosazi), saz. čís. 485. Viz též 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 514—520.

   účinné od 1. 1. 1950(10) Hřebíky a drátěnky tohoto čísla, mají-li hlavičky z velmi jemných hmot, saz. čís. 486.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 462.

účinné od 1. 1. 1950Šroubové matice a svorníky, bez závitu; nýty.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Šroubové matice a svorníky, bez závitu saz. čís. 462 jsou polotovary na výrobu hotových šroubů, šroubových matic a svorníků se vřezanými závity, zařaděných do saz. čís. 463.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Šroubové matice bez závitu jsou zpravidla čtvercové, šestiboké i víceboké ploché kusy větší nebo menší síly, které mají ve středu vyražený nebo vyvrtaný otvor, do něhož se později vřežou závity; nebo jsou to křídlové matice kotoučovitého nebo kuželovitého tvaru, nad jejichž hořejší plochu vyčnívají plochá křidélka k utahování nebo povolování šroubových závitů pouhou rukou, kdežto u šroubových matic zprvu uvedených se tato práce vykonává jen šroubovými klíči. Tvarové kusy na šroubové matice jsou buď kovány, lisovány nebo z fasonované oceli řezány.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Svorníky bez závitu mají válcový dřík a plné hlavy, podobné šroubovým maticím, jsou-li určeny k výrobě šroubových svorníků; jsou-li však určeny k výrobě vlastních šroubů, mají hlavy kulové nebo ploché, jaké bývají u nýtů.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Sem patří také ladicí kolíčky (ladicí hřeby), nesprávně také zvané pianovými šrouby k citerám, cymbálům a pianům, t. j. kulaté kolíčky k napínání strun, na hořejším konci provrtané a k nasazení ladicího klíče čtyrhranně utvářené, které k docílení drsného povrchu jsou na dolejší části šroubovitě pilovány anebo mají jemné, velmi mělce zařezávané spirály.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Nýty jsou výrobky podobné svorníkům, obyčejně s kratším dříkem než stejně silné svorníky. Hlavy jejich, zvláště u větších nýtů, jsou kulové, kuželové, mnohdy také ploché, směrem ke dříku kuželovitě zúžené („zapuštěné“ hlavy). Užívá se jich k nýtování, t. j. ke spojení dírkovaných desek, plechů atd.; protilehlá hlava se utvoří hlavičkářem, lisem a pod.

1. účinné od 1. 1. 19502. Podstatnou okolností pro zařadění svorníků a nýtů je průměr dříku, pro zařadění šroubových matic průměr otvoru. Měřit je třeba u obou přesně v průměru; u svorníků a nýtů se nejlépe měří posuvným měřítkem, u matic přiložením milimetrové míry.
2. účinné od 1. 1. 19503. (1) Do saz. pol. 462a) patří podle trojího odstupňování průměru dříku jen neopracované (surové) svorníky bez závitu a neopracované (surové) nýty. Šroubové matice bez závitu patří k neopracovaným (surovým) tehdy, nejsou-li kromě vyvrtání středního otvoru jinak dále opracovány.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Šroubové matice tohoto saz. čísla jinak obyčejně opracované, svorníky a nýty tohoto saz. čísla obyčejně opracované vůbec, jakož i všechny tyto předměty jemně opracované projednávají se podle saz. pol. 462b), a to podle průměru otvoru nebo průměru dříku; avšak u šroubových matic a svorníků jinak neopracovaných (surových) o průměru otvoru nebo dříku 14 mm a větším zůstane bez povšimnutí ofrézování nebo osoustuhování švů vzniklých při lisování na vnějších a vnitřních hranách matice, po příp. na hlavě.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Za velmi jemné opracování se vypočítává celní přirážka vždy ze sazby pol. 462b).

   účinné od 1. 1. 1950(4) Nýty kotlové, na jejichž hlavy je navařen silný měděný plech, saz. čís. 484.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Tvarové kusy šroubových matic z kujného železa, nedírkované, saz. čís. 483.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 463.

účinné od 1. 1. 1950Šrouby, šroubové matice a svorníky, se závitem.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) U šroubů jsou na větší části dříku vřezány nebo vyválcovány závity a v hlavách, jednak kulových, jednak plochých je zářez (drážka) pro šroubovák. Místo těchto hlav jsou u šroubů ručních připevněny na dřík kotoučky s ryhovaným okrajem, ruční kolečka a pod. U šroubů a šroubových svorníků se závit vyválcovaný posuzuje stejně jako závit řezaný.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Ke šroubům se závitem saz. čís. 463 patří šrouby do podstavců, do ručnic, do dřeva, do nástrojů, šrouby špičaté, křížové, šrouby s okem, šrouby do varhan, šrouby do kol, šrouby do řemenů, šrouby s kroužkem, šrouby růžicové, šrouby k stavbě lodí, šrouby do zámků, šrouby obuvnické atd., jakož i šroubové hřebíky, šroubové skoby, velké i malé, zhotovené z kovaných nebo lisovaných ocelových svorníků nebo z drátu (drátěné šrouby, drátěné skoby šroubové).

   účinné od 1. 1. 1950(3) Šroubové hřebíky, šroubové skoby a šroubové skoby drátěné se podobají hřebíkům, skobám a drátěnkovým skobám až na to, že mají místo špičky vřezaný závit. Jako šroubové skoby se projednávají také nosiče isolátorů, opatřené na jednom konci závity k upevnění na telegrafní tyče, jakož i obrtlíky (dveřní a okenní) se vřezanými závity.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Šroubové matice a svorníky (t. j. předměty vyznačené v saz. čís. 462) patří do saz. čís. 463, jsou-li již v otvorech šroubových matic a u svorníků na dolní části dříku vřezány závity.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Matice z nekujné litiny, jen výjimečně se vyskytující, projednávají se jako matice ocelové.

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) U šroubů a svorníků s vřezanými závity se zjišťuje průměr dříku na neřezané části nejbližší poslednímu závitu, u šroubových matic průměr otvoru na místě, kde zářez počíná, stejným způsobem, jak je stanoveno ve 2. vysvětlivce k saz. čís. 462.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Šrouby, šroubové matice a svorníky pouze se závity, dále však neopracované, patří k neopracovaným (surovým) saz. pol. 463a)1-4, a to podle průměru dříku nebo otvoru.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Do saz. pol. 463b) 1-4 patří šrouby, šroubové matice a svorníky podle průměru dříku nebo otvoru tenkrát, jsou-li na některé části svého povrchu, vřezanými závity neopatřeného, obyčejně nebo jemně opracovány. Zvláště sem patří všechny šrouby a svorníky, jakož i matice, které jsou na neřezaném dříku nebo hlavě (u šroubů) nebo na povrchu (u matic) zcela nebo částečně opilovány, osoustruhovány, obroušeny nebo jinak ohlazeny nebo po dohotovení žíháním zmodřeny, opalováním olejem do šeda, hněda, černa nebo jinak zabarveny, pocínovány, pozinkovány, po měděny nebo jinak obyčejně nebo jemně opracovány; avšak u šroubů, šroubových matic a svorníků jinak neopracovaných (surových) o průměru dříku nebo otvoru 14 mm a více zůstane nepovšimnuto ofrézování nebo osoustruhování švů vzniklých při lisování na vnějších hranách hlavy nebo matice.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Základem pro výpočet celní přirážky za velmi jemně opracované šrouby, matice a svorníky jsou celní sazby položky 463b) 1-4.

1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Projednávání podle saz. čís. 463 se omezuje pouze na šrouby, šroubové matice a svorníky se závity, jakož i na šroubové skoby atd. postavené jim na roveň v předcházejících vysvětlivkách, nevztahuje se však na jiné zboží se vřezanými závity nebo na zboží spojené se šrouby, svorníky nebo maticemi; toto zboží se projednává podle své jinaké sazební povahy jako obyčejně opracované, nejde-li o jiný způsob opracování.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Patří tedy na př.: závěrky trub se závity do saz. čís. 441; šroubové zděře zátkové (k sudům a pod.) z kujné litiny do saz. čís. 483; ozuby do podkov se vřezaným závitem do saz. čís. 483; svory k nápravám silničních povozů a skoby šroubové k upevnění tlakových vzpruh na nápravy osobních vozů, obojí zakončené dvěma svorníky se závitem a opatřené maticemi, potom prstence na kosy (ploché, na jedné straně zesílené kroužky, jimiž prochází šroub) k upevnění kosy na kosiště, jako kování do saz. čís. 472.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 464.

účinné od 1. 1. 1950Řetězy, mimo řetězy lité a kloubové.

1. účinné od 1. 1. 19501. K řetězům saz. čís. 464 patří všechny kované ocelové řetězy článkové, pak všechny článkové řetězy z ocelového drátu nebo z ocelových plechů nebo z temperované litiny, na př. řetězy kotevní a lodní, nálední, ohlávkové, zarážkové (brzdové), vozové, spojovací řetězy k vozům železničním (neodměřené), článkové řetězy pro jeřáby, těžná zařízení a pro jinou potřebu strojní, řetízky k záclonám, ke kabelkám, k lampám, řetězy na psy, řetězy perlové nebo kuličkové atd. Nepatři sem řetězy lité (t. j. řetězy z nekujné litiny), řetězy kloubové a řetězy ozdobné.
2. účinné od 1. 1. 19502. Síla článku, která je pro zařadění řetězů do saz. pol. 464a), b) a c) především rozhodná, zjišťuje se u řetězů kovaných a drátěných měřidlem síly na nejkratší ose článků a nikoli snad na příčných spojkách (můstcích) upevněných v článcích, které u těžkých řetězů zabraňují zmotání řetězových článků. Střídají-li se v jednom řetězu silnější články se slabšími, je rozhodující pro zařadění síla článků slabších. U řetězů plechových a u řetězů z temperované litiny se považuje síla plechu, po případě síla temperované litiny, za sílu článku.
3. účinné od 1. 1. 19503. (1) Všechny řetězy saz. čís. 464 neopracované (surové), také odrhnuté nebo dehtované (asfaltované, smolou natřené), patří podle síly článků do saz. pol. 464a)1, b)1 nebo c)1, všechny řetězy opilované, obroušené, pocínované, pozinkované, poměděné, pomosazené, pokostované, okysličené, lakované nebo nějak jinak obyčejně nebo jemně opracované do saz. pol. 464a)2, b)2 nebo c)2.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Základem pro výpočet celní přirážky za velmi jemně opracované řetězy jsou celní sazby položek 464a)2, b)2 nebo c)2.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Při zařadění zůstávají nepovšimnuty háky, řetězové příčky, karabinky a pod., které jsou připevněny na jednom konci řetězu, aby se mohl na jiné předměty upevnit nebo aby se z něho mohla utvořit smyčka.

1. účinné od 1. 1. 19504. (1) Odměřené řetízky ozdobné (řetízky k hodinkám, řetízkové náramky, řetízkové náhrdelníky atd.) patří do saz. čís. 480. Neodměřené řetízky ozdobné (metrové zboží) se však projednávají podle saz. čís. 464.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Plechové řetízky s vyráženými (proráženými) okrasami se považují, i když nejsou jinak dále opracovány, za jinak obyčejně opracované.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Kloubové řetězy z plechu patří jako kloubové řetězy vůbec do saz. čís. 465.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Plechové řetězy s lisovanými nebo vytepanými ornamenty, saz. čís. 474.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Lité řetězy (z šedé litiny), saz. čís. 481.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Odměřené řetězy, dovážené se stroji, k nimž patří, se projednávají se stroji podle saz. třídy XL.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 465.

účinné od 1. 1. 1950Řetězy kloubové, mimo řetězy k jízdním kolům, patřící do saz. čís. 552.

účinné od 1. 1. 1950(1) Řetězy kloubové (deskové řetězy) se skládají z obdélníkových, na konci zakulacených, nebo z obloukovitých destiček, vyrážených z desek nebo z plechu, které mají nedaleko konců po dvou vyvrtaných dírkách, jimiž se spojuje více destiček svorníky nebo nýty v řetězové články, po příp. v řetězy. Kloubových řetězů se užívá nejčastěji u strojů, jako na př. u jeřábů, mykacích strojů atd. Od řetězů článkových saz. čís. 464 se liší tím, že jejich jednotlivé články s následujícími jsou pevně spojeny a mohou se pohybovati jen kolem svorníků, které je spojují.

účinné od 1. 1. 1950(2) Podle saz. čís. 465 se projednávají též převodní řetězy z kruhové oceli řetězové, také s články, které lze rozebrat (jako u Ewardových hnacích řetězů).

účinné od 1. 1. 1950(3) Dohotovené články k řetězům kloubovým, jakož i hotové svorníky a destičky pro kloubové řetězy se projednávají rovněž podle saz. čís. 465.

účinné od 1. 1. 1950(4) U řetězů kloubových saz. čís. 465 je přípustné každé obyčejné nebo jemné opracování; za velmi jemně opracované se vybírá celní přirážka podle ustanovení bodu c) všeobecné poznámky 2 ke třídě XXXVIII.

účinné od 1. 1. 1950(5) Sem patří také řetězy automobilové, t. j. kloubové řetězy vyrobené jako řetězy k jízdním kolům s průměrem svorníků (i se svorníkovým obalem) větším než 10 mm.

účinné od 1. 1. 1950(6) Řetězy deskové po příp. dohotovené jejich části pro visuté mosty, saz. čís. 442.

účinné od 1. 1. 1950(7) Destičky k řetězům kloubovým bez dírek pro svorníky, saz. čís. 433, po příp. saz. čís. 483.

účinné od 1. 1. 1950(8) Odměřené řetězy, dovážené se stroji, k nimž patří, projednávají se s nimi podle třídy XL.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 466.

účinné od 1. 1. 1950Drátěné zboží výslovně nejmenované.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Jako drátěné zboží výslovně nejmenované saz. čís. 466 se projednává veškeré zboží z ocelového drátu (též zploštěného, jmenovaného v 2. odstavci 1. vysvětlivky k saz čís. 434), které není výslovně zařaděno do jiných čísel sazebníku.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Sem patří zejména tyto drátěné předměty: drátěné tkaniny a drátěná pletiva, jako na př. dna k sítům nejrůznější síly, k výrobě sít od nejhrubších důlních roztřiďovacích až k nejjemnějším mlýnským prosévačkám, drátěné mříže (drátěné ploty, sítě okenní, prohazovačky), drátěné žíněnky (vložky do postelí z drátěného pletiva namontovaného na dřevo nebo železo anebo ze žíněnkových per drátem propletených), drátěná lana (též s konopnou duší, t. j. s vložkami ze surových nebo dehtovaných konopných provazů nebo šňůr), ostnatý drát (t. j. drátěné prameny se železnými ostny, upevněnými v nich v pravidelných mezerách), kroužkové pletivo k leštění, drátěné kartáče k technickým účelům (na př. kartáče škrabací, též na parkety, drátěná drhla), košíky na příbory a na peníze, poklopy na potraviny, klece, psí obojky, kloubové kostry (karkasy), dřevěná nebo železná kolečka k dětským vozíkům s paprsky drátěnými, paprsky jízdních kol jen ze surového nebo obyčejně opracovaného drátu bez závitu, pasti na myši a na krtky, drátěná zapinadla pro šampaňské láhve (jako závěrky lahví po dobu uložení v kvasírnách), deštníkové a slunečníkové kostry (rozpinadla). Dále sem patří též jiné zboží drátěné, na př. háky na věšení klobouků a šatstva, klíče na konservy, kroužky do nozder, hrubé drátěné přezky a karabinky (t. j. z drátu silného nejméně 1˙5 mm, s jazýčkem nebo bez něho, váží-li 25 kusů nejméně 1 kg), prstencové běhounky ze zploštěného drátu (k prstencovým strojům přádacím a skacím) hroty mřížové z drátěných spirál, Jacquardovy jehly, podkůvky z plochého drátu, fasonovaný drát složitého tvaru k výrobě obvodů hodinových koleček, na něž se zavěšuji hodinová závaží na řetízcích atd. Podle saz. čís. 466 se projednává též zploštěný drát kroucený kolem své osy, jakož vůbec všechen drát upravený pro příští potřebu, na př. drát do spirál točený, ohnutý k upevňováni korkových zátek, drát připravený na řetězové články, přezky, čechrací háčky, upravené deštníkové a slunečníkové dráty určité délky (t. j. deštníkové a slunečníkové dráty přistřižené na určitou délku, mající na obou koncích vložku z kulatého drátu), pruty k deštníkům a slunečníkům s připěchovanými hlavičkami nebo s nalisovanými kloubky nebo s přidělanými vidlicemi a jiné drátěné součástky deštníků a slunečníků atd.; pak drát s vlisovanými ozdobami (vzorky).

   účinné od 1. 1. 1950(3) Drát pouze na kusy rozřezaný, vyrovnaný a drát toliko zvlněný se projednává jako drát podle své síly a podle svého zušlechtění. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 435.

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) U zboží drátěného saz. čís. 466 nemá spojení se součástkami z jiného druhu železa (tyčového, plechu, litiny kujné nebo jiné atd.) potud vliv na zařadění, pokud tím takové zboží nepozbylo povahy zboží drátěného. Viz též 5. vysvětlivku.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Při projednávání drátěného zboží nerozhoduje, zda bylo k jeho výrobě upotřebeno drátu nekaleného nebo kaleného, není-li tento drát podroben vyššímu clu podle saz. čís. 435.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Do saz. pol. 466a) patří veškeré zboží drátěné z drátu surového (též žíhaného nebo lesklého nebo z drátu, který při tažení nabyl lehkého měděného nádechu), osmirkovaného, obroušeného, hrubě natřeného nebo jinak obyčejně opracovaného, a to:

   1. účinné od 1. 1. 1950do saz. pol. 466a)1 všechno zboží zhotovené z drátu silného nejméně 1˙5 mm;
   2. účinné od 1. 1. 1950do saz. pol. 466a)2 ono, které bylo zhotoveno z drátu slabšího.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Střídají-li se u zboží drátěného silnější dráty se slabšími, rozhoduje o použití celní sazby drát slabší.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Podle saz. pol. 466b) se projednává jen drátěné zboží výslovně nejmenované, jemně natřené, pocínované nebo pozinkované, a to bez zřetele na sílu drátu.

1. účinné od 1. 1. 19503. Mají-li drátěná lana konopné duše nebo jsou-li opředena hrubými vlákny nebo povlečena kaučukem, dehtovanými hrubými tkaninami nebo nebarvenou kůží nebo spojena s těmito hmotami, nemá to vliv na jejich projednávání podle saz. čís. 466.
2. účinné od 1. 1. 19504. (1) Výslovně nejmenované drátěné zboží poolovené, poměděné, pomosazené, lakované, bronzované nebo jinak jemně opracované (vyjma jemně natřené, pocínované nebo pozinkované, patřící do saz. pol. 466b)) patří do saz. pol. 466c). V téže položce výslovně jmenováno je také drátěné zboží leštěné nebo niklované.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Za drátěné zboží saz. čís. 466 ryté, plátované mědí, slitinami mědi nebo hliníkem vypočítává se 50% celní přirážka vždy z celní sazby pol. 466c).

   účinné od 1. 1. 1950(3) Drát opředený vlákny přediv [též hedvábím (drát karkasový)], také na kloboukové kostry (karkasy) atd. zpracovaný, s tkaninami však nespojený, projednává se podle saz. pol. 466c).

1. účinné od 1. 1. 19505. (1) Spojení se dřevem nemá vliv na zařadění u prohazovaček, u pastí na myši a podobných pastí na zvěř a u klecí. O tom, kdy se drátěné zboží výslovně nejmenované, spojené s jinými hmotami — nehledíc k právě zmíněnému spojení se dřevem —, projednává podle saz. čís. 484—486 a kdy se drátěné zboží výslovně nejmenované, zlacené nebo stříbřené, projednává podle saz. čís. 486, viz poznámku k saz. čís. 484 až 486.

   účinné od 1. 1. 1950(2) O podružných součástech, jež nemají vliv na zařadění zboží, viz § 7, odst. 4, písm. g) prov. nař. k c. z.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Jako hrubé přezky drátěné saz. čís. 466 se projednávají též hrubé přezky z temperované litiny nebo z oceli, váží-li 25 kusů nejméně 1 kg.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Ženilky (housenkovitě vinuté) k účelům konfekčním s osnovou z tenoučkých drátů a s útkem z příze projednávají se jako zboží prýmkářské podle saz. tříd XXII—XXV.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Dřevěná síta se dny z ocelového drátu, saz. čís. 277; s plechovými okraji (luby), saz. pol. 278a).

   účinné od 1. 1. 1950(6) Drátěné tkaniny propleteně osinkovou přízí, saz. pol 401e).

   účinné od 1. 1. 1950(7) Drátěné řetězy, saz. čís. 464.

   účinné od 1. 1. 1950(8) Mykací povlaky, tkalcovské paprsky atd., saz. čís. 467.

   účinné od 1. 1. 1950(9) Jehly, saz. čís. 468 a 469.

   účinné od 1. 1. 1950(10) Drátěné kartáče na vlasy, saz. čís. 276.

   účinné od 1. 1. 1950(11) Drobné potřeby drátěné, také jemnější přezky, saz. čís. 468.

   účinné od 1. 1. 1950(12) Drátěná pera, saz. čís. 471.

   účinné od 1. 1. 1950(13) Drátěné závorky, saz. čís. 472.

   účinné od 1. 1. 1950(14) Ocelový drát povlečený papírem, saz. čís. 484.

   účinné od 1. 1. 1950(15) Telegrafní drát (z ocelových drátů, jejichž uzlové spojení je ovinuto měděným drátem), saz. čís. 484.

   účinné od 1. 1. 1950(16) Paprsky jízdních kol, se závitem nebo z drátu jemně opracovaného, saz. čís. 552.

   účinné od 1. 1. 1950(17) Ocelové struny, saz. pol. 584b).

   účinné od 1. 1. 1950(18) Textilní stuhy s obrubami provlečenými drátem, saz. třída XXII—XXV.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 467.

účinné od 1. 1. 1950Mykací povlaky všech druhů; tkalcovské paprsky a zuby na tkalcovské paprsky, též ve svazcích nebo v kotoučích; drátěné tkalcovské nitěnky; drátěná nebo plechová ouška k nitěnkám (maillons).