Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku

účinné od 1. 1. 1950(2) Jako olej olivový se projednává též olej z jader olivových, získaný lisováním olivových jader.

účinné od 1. 1. 1950(3) Oleje získané extrakcí sirouhlíkem z pokrutin zbylých po odlisování oleje olivového nebo z jader olivových se nazývají oleje sulfurové. Jsou nazelenalé nebo žluté a pro odporný zápach a nepříjemnou chuť k požívání nezpůsobilé. Projednávají se bez denaturace podle poznámky k saz. čís. 104.

účinné od 1. 1. 1950(4) Sulfurové oleje podle zmíněné poznámky mohou projednávat nejen celní oddělení ONV zmocněná k projednávání olejů podle poznámky k saz. čís. 103 a 104, nýbrž i celní oddělení ONV oprávněná všeobecně k projednávání olejů saz. čís. 104.

účinné od 1. 1. 1950(5) Je-li podezření, že je v olivovém oleji, též dováženém k účelům technickým za snížené clo s výhradou, že se zdenaturuje, přimíšen olej mající vyšší celní sazbu, odeberou se ze zásilky vzorky a zašlou se příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy k prozkoumání.

účinné od 1. 1. 1950(6) Ostatní oleje saz. čís. 104 jsou kukuřičný, makový, sezamový, podzemnicový, bukvicový a slunečnicový; užívá se jich jako jedlých olejů k výrobě umělých jedlých tuků nebo k technickým účelům. Rozeznávají se od oleje olivového, pak od olejů saz. čís. 102 a 103, jakož i od oleje bavlníkového saz. čís. 105 zejména svými vnějšími vlastnostmi (barvou, vůní, chutí atd.). Nelze-li podle těchto vlastností povahu zboží určit, odebere se za účasti strany ze zásilky průměrný vzorek a zašle se k prozkoumání příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy.

účinné od 1. 1. 1950(7) Některé zvláštní rozpoznávací znaky, které mohou případně usnadnit projednávání, uvádějí se dále při popisu jednotlivých olejů.

účinné od 1. 1. 1950(8) Bukvicový olej, z plodů buku obecného, jest světle žlutý až červenavý, bez zápachu.

účinné od 1. 1. 1950(9) Kukuřičný olej se získává z klíčků zrn kukuřičných nebo jako vedlejší výrobek při výrobě alkoholu z kukuřice. Jest žlutý až červenavý, v surovém stavu páchne a chutná nepříjemně.

účinné od 1. 1. 1950(10) Makový olej tuhne mnohem nesnadněji než ostatní oleje (teprve asi při —20° C).

účinné od 1. 1. 1950(11) Podzemnicový olej (arachidový), z plodů podzemnice olejné, jest světlý a řídký.

účinné od 1. 1. 1950(12) Sezamový olej, ze semen sezamových, se podobá oleji olivovému, nemá však jeho význačné vůně. K rozpoznání sezamového oleje, též ve směsích, lze užít této reakce: 20 cm³ zkoušeného oleje třepeme s 10 cm³ sehnané kyseliny solné, v níž bylo rozpuštěno cukru na špičku nože. Když se olej od kyseliny odloučil, jest kyselina, t. j. spodní vrstva, význačně červeně zbarvena.

účinné od 1. 1. 1950(13) Slunečnicový olej, ze semen slunečnice, je světle žlutý, téměř bez zápachu a velmi řídký.

účinné od 1. 1. 1950(14) Podle saz. čís. 104 se projednává též olej nigrový (negerský, neukový, ramantilový), jenž pochází ze semen tropických rostlin. Podobá se barvou oleji olivovému.

1. účinné od 1. 1. 19504. (1) Olej bavlníkový (kotonový) se vyrábí lisováním vyloupaných semen bavlníkových a uvádí se do obchodu buď přímo jako surový nebo jako rafinovaný olej.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Surový olej je špinavě žlutý až načervenalý, čištěný je světle žlutý. Oleje bavlníkového se užívá v průmyslu, na př. v mydlářství, a jako oleje jedlého. Ochladíme-li olej bavlníkový, vylučuje se již při + 12° C tuhý podíl (bavlníkový stearin). O projednávání bavlníkového stearinu viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 88, 89 a 90.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Olej bavlníkový možno zjistit i ve směsích dosti přesně touto reakcí: 15 cm³ zkoušeného oleje zahříváme v baničce půl hodiny na vodní lázni se stejným objemem směsi čistého alkoholu amylnatého a sirouhlíku (jenž obsahuje 1% své váhy rozpuštěné síry) v poměru 1:1 a pak pozorujeme barvu kapaliny. Je-li přimíšen bavlníkový olej, jest kapalina podle množství bavlníkového oleje více či méně červená.

1. účinné od 1. 1. 19505. (1) Olej skočcový, olej olivový, olej turnantový, olej z olivových jader a olej podzemnicový lze denaturovat přimíšením 130 g oleje rozmarinového nebo 1 kg oleje terpentinového do každých 100 kg hrubé váhy oleje. Olej skočcový může též být denaturován přimíšením 3 kg kyseliny olejové nebo 3 kg technického rybího tuku, majícího vlastnosti uvedené v druhé větě 1. odstavce vysvětlivek k saz. čís. 91, do každých 100 kg hrubé váhy oleje. Olej smí být denaturován jen tenkrát, jestliže jeho hustota zaručuje úplné a snadné smíšení s prostředkem denaturačním. Zásilky dovezené za nízké teploty nutno tudíž podle potřeby uložit tak dlouho v teplé místnosti, až obsah jednotlivých nádob je úplně tekutý. Po přidání denaturačního prostředku do jednotlivých nádob je třeba vždy postarat se o řádné promíšení denaturátu buď válením sudů nebo promíšením obsahu kopistí.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Dodati denaturační prostředky jest povinností strany. K denaturaci lze použít jen těch denaturačních prostředků, jež byly příslušným chemicko-technickým ústavem finanční správy na útraty strany zkoušeny a jsou opatřeny osvědčením ústavu o tom, že jsou podle ustanovení 1. odstavce 5. vysvětlivky způsobilé k denaturování olejů.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Denaturace olejů uvedených v poznámce k saz. čís. 103 a 104 může být v jednotlivých případech na povolení ministerstva financí nahrazena kontrolou jejich skutečného upotřebení k technickým účelům.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Při projednávání skočcového oleje k technickým účelům podle poznámky k saz. čís. 103 a 104 se tento olej považuje za denaturovaný a upouští se od denaturace, je-li jeho barva tmavší než barva typy, vydané celním oddělením ONV k zjištění skutečnosti, zda projednávanou zásilku nutno podrobit denaturaci, a může-li se současně bezpečně usoudit z povahy závodu příjemcova, že jde jen o upotřebení k technickým účelům. Zmíněná poznámka se však nevztahuje na skočcový olej, jenž pozbyl své přírodní povahy, na př. na floricin.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Ssedlina ze skočcového oleje se projednává podle poznámky k saz. čís. 103 a 104 bez denaturace.

1. účinné od 1. 1. 19506. Povolení k odběru olejů jmenovaných v poznámce k saz. čís. 103 až 105 s celní výhodou udílí ministerstvo financí za přiměřených kontrolních opatření.

1. účinné od 1. 1. 1950XIII. Nápoje, alkohol ethylnatý a ocet.

   účinné od 1. 1. 1950Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XIII.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Přítomnost alkoholu v tekutinách se zjišťuje předběžně takto: V úzkohrdlé baňce obsahu asi 50 cm³ zahříváme asi 20 cm³ zkoušené kapaliny. Je-li alkohol přítomen, unikají hořlavé páry, jež možno u otvoru nádoby zapálit, jakmile počne kapalina vříti. Je-li obsah alkoholu nepatrný, je vznikající modravý plamen viditelný jen na okamžik, při větším obsahu alkoholu plamen hoří déle. Zkouška se provádí nejlépe polotemné místnosti. Zboží, jež nedává při této zkoušce reakci na alkohol, neobsahuje alkohol buď vůbec, nebo ho obsahuje tak nepatrné množství, že je lze pokládati za alkoholu prosté. Abychom zjistili okolnost, důležitou pro sazební zařazení různého zboží, zda totiž množství alkoholu jest větší nebo menší než 5% podle váhy, provádí se zkouška tak, že se kapalina smísí se stejným objemem vody a zahřívá, jak nahoře popsáno. Nevznítí-li se páry, obsahovala původní kapalina méně než 5% alkoholu podle váhy. V pochybných případech se vyžádá posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Nápoje saz. třídy XIII v nádobách neprodyšně uzavřených se rovněž projednávají podle této saz. třídy.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Do saz. třídy XIII nepatří však nápoje vyrobené z mléka, jako žinčice saz. čís. 78, kumys saz. čís. 132, pak rostlinné mléko saz. čís. 132, zahuštěný mošt a zahuštěné šťávy z plodů, ovoce a bobulí saz. čís. 130.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 107.

   účinné od 1. 1. 1950Pivo.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Pivo je nápoj vyrobený z ječného nebo pšeničného sladu, chmele a vody s použitím pivovarských kvasnic, obsahující látky nezkvasitelné, malé množství látek obtížně zkvasitelných, alkohol a kysličník uhličitý.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Jako pivo se projednávají i jiné alkoholické nápoje, vzniklé zkvašením mladinky, připravené z jiných škrobnatých nebo cukernatých látek s přísadou chmele.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Do saz. čís. 107 patří též pivo alkoholu prosté, t. j. pivo buď normálně prokvašené, avšak ve vakuu téměř zbavené alkoholu, nebo prokvašené kvasinkami nízko prokvašujícími (na př. některými druhy Teruly) tvořícími pouze zlomek procenta alkoholu, a pivní kulér sladový (zvaný též pivo barvivé), t. j více méně zahuštěný výtažek z barvivého nebo karamelového sladu, jenž se podobá svými vnějšími vlastnostmi cukrovému kuléru barvivému saz. čís. 20. Jiné sladové výtažky, saz. čís. 132, po příp. 630.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Pivo označované jako léčivé, saz. čís 630; zázvorové pivo (ginger ale) a podobné nápoje, saz. čís 130.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 108.

   účinné od 1. 1. 1950Lihoviny; alkohol ethylnatý a zboží s obsahem alkoholu ethylnatého výslovně nejmenované.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Lihoviny jsou lihové nápoje, získané destilací lihově zkvašených rostlinných cukernatých nebo škrobnatých látek nebo míšením těchto destilátů s dovolenými přísadami nebo míšením lihu (ethylalkoholu) s dovolenými přísadami. Jako lihoviny se projednávají též některé nápoje jiné, pokud mají určitý obsah alkoholu Za ušlechtilé lihoviny (destiláty) se považují lihoviny, které byly získány destilací zkvašených cukernatých nebo škrobnatých látek a vyznačují se typickou vůní a chutí, charakterisující základní surovinu, z níž byly získány, na př. arak, borovička, slivovice, vinné destiláty. Za poloušlechtilé se považují lihoviny vyrobené míšením ušlechtilých lihovin s lihem a vodou v určitém poměru Míšením lihu s vonnými a chuťovými látkami, vodou, po příp. s ušlechtilými lihovinami, cukrem a pod. se vyrábějí další typy lihovin, na př. likéry, krémy, punče. Lihoviny saz. čís. 108 se pijí buď přímo nebo po mírném zředění.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Poloušlechtilé lihoviny a napodobeniny (náhražky) ušlechtilých a poloušlechtilých lihovin se projednávají jako příslušné ušlechtilé lihoviny.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Nápoje saz. čís. 108 se liší od alkoholických aromatických trestí saz. čís. 632 menším obsahem aromatických látek a obyčejně též menším obsahem alkoholu, což jim dodává povahy nápojů, kdežto tresti saz. čís. 632 poskytují nápoje teprve další úpravou, přidáním ethylalkoholu, vody nebo vína, po příp. cukru a pod.

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Mezi vinné destiláty saz. pol. 108a)1 patří výhradně destiláty z hroznového vína, uleželé i čerstvé, t. j. cognac, vínovice (brandy a j.) a vinný destilát jako polotovar k dalšímu zpracování.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Arak je destilát ze vhodně zkvašené šťávy palmy kokosové, zkvašené rýže a příp. jiných surovin; rum je destilát ze zkvašené melasy třtiny cukrové.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Ostatní destiláty, nejmenované v saz. pol. 108a) 1 a 2, se projednávají podle saz. pol. 108a)3. Jsou to na př. borovička (vyrobená zkvašením jalovcových bobulí), zvaná též gin, meruňkovice, slivovice (rakije), třešňovice, višňovice, whisky, žitná a pod.

   1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Likéry saz. pol. 108a) 4 jsou slazené lihové nápoje s chuťovými a vonnými látkami. Likéry vyrobené za použití plodů nebo ovocných šťáv se nazývají ovocné likéry (ratafie), na př. likér višňový, třešňový a pod. Další význačné typy likérů jsou na př. anýzový likér, bylinné likéry (na př. bénédictine, chartreuse), curaçao, kmínka slazená, vaječné brandy (vaječný cognac). Silně slazené, husté likéry se nazývají likérové krémy.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Do saz. pol. 108a) 4 patřící punče (punčoviny) jsou slazené lihoviny, vyrobené z punčové tresti, lihu, vody, cukru (sacharosy, glukosy) za přídavku ovocných kyselin (zejména citronové nebo vinné), látek vonných i chuťových a někdy i vína. Pijí se zpravidla horké, zředěné vodou nebo čajem.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Lihoviny neslazené saz. pol. 108a)4 jsou lihoviny vyrobené míšením lihu s vonnými a chuťovými látkami, s vodou, po příp. s ušlechtilými lihovinami, bez příměsi cukru nebo jen s nepatrným množstvím. Takové nápoje jsou na př. neslazená kmínka, hořká a pod.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Podle poznámky k saz. čís. 109 se zařazují do saz. pol. 108a)4 vína obsahující více než 22˙5% obj. alkoholu. Tato hranice v obsahu alkoholu se přiznává i vínům léčivým, jako jsou vína chinová, chinová se železem, kolová, kondurangová, pepsinová, železitá. Taková vína se projednávají podle volby strany buď jako lihoviny saz. pol. 108a)4, nebo po stanovení obsahu alkoholu podle saz. pol. 108a)4 nebo saz. čís. 109.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Podle saz. pol. 108a)4 se projednávají nezahuštěné šťávy (mošty) z plodů, ovoce a bobulí k lidskému požívání způsobilé, obsahují-li více než 10% váh. alkoholu, pak zahuštěné šťávy (mošty) z plodů, ovoce a bobulí k lidskému požívání způsobilé, obsahují-li více než 5% váh. alkoholu, zahuštěný vinný mošt a ovocné konservy, obsahují-li alkohol, dále cukrářské barvy s přísadou cukru a alkoholu, jakož i ether ethylnatý obsahující přes 10% obj. alkoholu (viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 620).

   1. účinné od 1. 1. 19504. (1) Francovku a její napodobeniny lze projednat podle saz. pol. 108b) 1 jen po dobrozdání příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Do saz. pol. 108b)2 patří alkohol ethylnatý (líh, ethylalkohol, ethanol), surový, čištěný, též bezvodý, pak denaturovaný. Jako čištěný se projednává i alkohol pouze zředěný, bez jiných přísad, určený za nápoj.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Do saz. pol. 108b)2 se zařazují barvy rozpuštěné v lihu bez přísady pryskyřice nebo cukru, dále t. zv. lak na čokoládu (vonný lihový roztok pryskyřice), ocet, obsahuje-li více než 1% obj. alkoholu, jakož i syřidlové přípravky s obsahem alkoholu nad 5% váh.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Podle saz. pol. 108b)2 se dále projednávají tekutiny a jiné výrobky s přísadou lihu, k lidskému požívání nezpůsobilé, jež nejsou léčivy, převyšuje-li jejich obsah alkoholu ethylnatého 5% váh., na př.: líh pevný (viz 4. vysvětlivku k saz. čís. 637); mýdla nenavoněná, též jejich náhražky; šťávy rostlinné výslovně nejmenované, patřící bez přísady lihu do saz. čís. 174 (nejde-li o zboží lékárnické, alkoholické aromatické tresti nebo zboží voňavkářské); tinktury na skvrny; výtažky barvířské a tříslivé.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Do saz. pol. 108b)2 patří též alkohol methylnatý, alkoholy amylnaté, butylnaté, propylnaté a přiboudlina, obsahují-li alkohol ethylnatý (viz vysvětlivky k saz. čís. 619), a tekutiny na zřeďování lakových pokostů, leštidel na boty, krémů na kůži a pod., jež se skládají v podstatě z lihu (viz vysvětlivky k saz. čís. 608).

      účinné od 1. 1. 1950(6) Naopak patří kolodium do saz. čís. 619, lakové pokosty lihové nebo s přísadou lihu do saz. čís. 624.

   1. účinné od 1. 1. 19505. (1) Monopolní daň z lihu ze zboží saz. čís. 108 se platí současně se clem, a to i z lihu denaturovaného v cizině.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Zvláštní ohláška se nepožaduje, dovozní celní prohláška je zároveň ohláškou k zaplacení daně.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Monopolní daň z lihu se vybírá z množství alkoholu, obsaženého v dováženém zboží; toto množství se vyjadřuje hektolitrovými stupni (litry absolutního alkoholu).

      účinné od 1. 1. 1950(4) Základem pro vyměření monopolní daně z lihu je zjištěné množství zboží a obsah alkoholu stanovený předepsaným lihoměrem případně po předchozí destilaci.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Dovážejí-li se lihové tekutiny v nádobách, jež mají domácí nebo cizozemskou cejchovní značku, o jejíž správnosti není pochybnosti, vyšetří se množství podle značky cejchovní.

      účinné od 1. 1. 1950(6) Obsah jiných nádob se zjistí podle původního účtu, předloží-li se účet současně s prohláškou zboží, a souhlasí-li jak se stavem zásilky, tak i s ostatními průvodními papíry, uvádí-li obsah každé jednotlivé nádoby v litrech a není-li též jinak pochybnosti o jeho správnosti.

      účinné od 1. 1. 1950(7) V jiných případech se vyšetří množství lihových tekutin buď zjištěním obsahu v litrech skutečným přelitím případně též výpočtem krychlového obsahu.

      účinné od 1. 1. 1950(8) Je-li v zásilce více nádob zřejmě stejné velikosti, stanoví se obsah jedné nádoby každé jednotlivé velikosti a zjišťování množství provádí se výpočtem. Stranám se však ponechává na vůli dodat ke zjištění prostorového obsahu vzorky lahví, není-li pochyby o tom, že vzorkové láhve se shodují s nádobami zásilky.

      účinné od 1. 1. 1950(9) Dovážejí-li se lihové tekutiny neslazené nebo bez podstatné přísady jiných látek ovlivňujících přímé zjištění obsahu alkoholu v sudech nebo v jiných nádobách většího obsahu, zjistí se jejich obsah alkoholu úředním lihoměrem. Vzorek ke zjištění obsahu alkoholu je třeba vzít ze střední vrstvy nádoby.

      účinné od 1. 1. 1950(10) Obsahuje-li zásilka více nádob, zjistí se obsah alkoholu pro každou nádobu zvlášť.

      účinné od 1. 1. 1950(11) Dovážejí-li se lihové tekutiny v lahvích nebo podobných nádobách s menším obsahem nebo sice ve větších nádobách, ale jsou-li takové, že je nelze zkoušeti na obsah alkoholu přímo lihoměrem (na př. slazené), nebudiž obsah alkoholu zpravidla skutečně zjišťován, nýbrž budiž za základ výpočtu daně u různých druhů lihových tekutin vzat tento průměrný obsah alkoholu, není-li odůvodněné pochybnosti o jeho přiměřenosti:

      účinné od 1. 1. 1950

      Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XIII. Saz. čís. 107. Pivo. Saz. čís. 108. Lihoviny; alkohol ethylnatý a zboží s obsahem alkoholu ethylnatého výslovně nejmenované.

      a)	u francovky	80% obj.
      b)	u rumu	75% obj.
      c)	u araku	65% obj.
      d)	u whisky, vinného destilátu	60% obj.
      e)	u višňovice (destilátu	55% obj.
      f)	u likérů a jiných lihových tekutin vyjma léčivá vína	50% obj.
      g)	u léčivých vín, jež se projednávají podle saz. čís. 108	25% obj.

      1. účinné od 1. 1. 1950Je-li však zásilka provázena osvědčením, jež podle připojeného vzoru vyhotovil státní úřad (ústav) země původu k tomu oprávněný, jehož jméno bylo vhodným způsobem sděleno celní správě, může být zásilka projednána podle obsahu alkoholu udaného v osvědčení, není-li důvodných pochybností o pravosti nebo o tom, že obsah zásilky souhlasí s údajem osvědčení. Osvědčení zůstane u prvopisu prohlášky (nálezu).
         účinné od 1. 1. 1950

      účinné od 1. 1. 1950(12) Z pevného lihu (viz 4. vysvětlivku k tomuto sazebnímu číslu) vyměřuje se za 100 kg pevného lihu monopolní daň z lihu za 120 litrů alkoholu.

      účinné od 1. 1. 1950(13) Vezme-li se za základ vyměření daně průměrný obsah alkoholu, upustí se od otevření nádob, není-li pochybnosti, který z uvedených průměrných obsahů alkoholu se na zboží vztahuje.

      účinné od 1. 1. 1950(14) Strany mohou zapravit monopolní daň z lihu podle skutečného obsahu alkoholu též ze zásilek lihových tekutin, pro které je stanoven průměrný obsah alkoholu.

      účinné od 1. 1. 1950(15) Kdo si přeje, aby daň byla vyměřena podle skutečného obsahu alkoholu, musí to v celní prohlášce výslovně uvést. V tomto případě se stanoví skutečný obsah alkoholu vždy podle povahy lihových tekutin buď lihoměrem, nebo způsobem předepsaným u vína (viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 109) s tím rozdílem, že se k destilaci odměří pouze 100 cm³ zkoušené tekutiny odměrnou baničkou na tento obsah. Po přelití obsahu baničky do destilační baňky se naplní táž odměrná banička — aniž se napřed vypláchla — až ke značce čistou vodou a její obsah se vlije rovněž do destilační baňky. Destiluje se do téže odměrné baničky. Po destilaci zjistí se lihoměrem za použití redukčních tabulek obsah alkoholu v destilátu; zjištěné procento udává přímo obsah alkoholu ve zkoušeném vzorku. Při několika druzích lihových tekutin se zjišťuje obsah alkoholu tímto způsobem pro každý druh zvláště.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 109.

   účinné od 1. 1. 1950Víno, ovocné víno, vinný a ovocný mošt, šťávy z plodů, ovoce a bobulí, nezahuštěné; medovina.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Sem patří především víno, t. j. víno z hroznů čili révové. Je to nápoj vyrobený alkoholickým kvašením vinného moštu nebo rozmačkaných čerstvých vinných hroznů (vinného rmutu). Vinný mošt je tekutina získaná lisováním čerstvých vinných hroznů; sem patří i vinný mošt sterilisovaný.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Jako víno se projednává též víno desertní, dále víno aromatisované a víno kořeněné, t. j. víno vyrobené s použitím takových látek nebo výtažků z nich, aby bylo docíleno žádané chuti, jako pelyňku, pomerančové kůry, mařinky vonné, skořice a pod., na př. vermut. Podle saz. čís. 109 se projednávají i vína léčivá (medicinální), t. j. vína připravená k léčebným účelům, na př. víno chinové, kolové, kondurangové, pepsinové, železité (viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 108); dále víno ovocné a bobulové, též slazené, aromatisované, po příp. kořeněné a víno sladové (maltonové, maltosové), připravené vhodným kvašením mladinky nebo sladového výtažku z hvozděného sladu. Všechna vyjmenovaná vína smějí podle poznámky k saz. čís. 109 obsahovat nejvýše 22˙5% obj. alkoholu. Je-li podezření, že víno obsahuje více než 22˙5% obj. alkoholu, odeberou se z něho 2 vzorky, opatří se pečetí úřadu i strany a jeden z nich se zašle příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy k rozboru a druhý se uschová 1 rok u celního oddělení ONV zásilku projednávajícího.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Podle 2. poznámky k saz. čís. 655 se projednává jako víno i vinné droždí tekuté (vinný kal), t. j. tekutá vinná ssedlina, jež po 24 hodinách vylučuje přes 6% obj. čiré kapaliny.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Do saz. čís. 109 patří dále: nezahuštěný a neslazený ovocný mošt a nezahuštěné a neslazené šťávy z plodů, ovoce a bobulí, s obsahem nejvýše 10% váh. alkoholu, na př. šťávy plodů citrusových (citronová, grapefruitová, pomerančová a j.), jablečná, malinová, ostružinová, třešňová, jakož i medovina.

      účinné od 1. 1. 1950(5) V předchozím odstavci jmenované šťávy a mošt, s obsahem alkoholu přes 10% váh., saz. pol. 108a)4; zahuštěné, slazené, viz vysvětlivky k saz. čís. 130. O rostlinných šťávách výslovně nejmenovaných viz vysvětlivky k saz. čís. 174.

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) U celních oddělení ONV vybavených přístroji ke zkoušení se obsah alkoholu ve víně zjišťuje takto:

      účinné od 1. 1. 1950(2) Přístroj k této zkoušce používaný se skládá z destilační baňky spojené trubicí s chladníkem, v němž se zkapalňují páry při destilaci vzniklé.

      účinné od 1. 1. 1950(3) K odměření vína, jež se má destilovat, slouží odměrná banička na 200 cm³, jež se naplní až ke značce. Víno takto odměřené se vlije nálevkou do destilační baňky, při čemž je třeba dbát, aby obsah baničky dobře vykapal.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Není-li odměrná banička pro víno uvnitř úplně suchá, nutno ji bezprostředně před upotřebením několikrát vypláchnout malými dávkami zkoušeného vína. Kapalina použitá k vypláchnutí se vylije.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Teplota nalévaného vína nemá být příliš odlišná od teploty normální (15° C); případně nutno teplotu vína regulovati tím, že je postavíme podle potřeby do chladné nebo teplé vody.

      účinné od 1. 1. 1950(6) Druhá menší banička je na užší části krčku opatřena též značkou, až ke které pojme přesně 100 cm³, a slouží k jímání destilátu. Před každou destilací se vypláchne čistou vodou.

      účinné od 1. 1. 1950(7) Destilační baňka se pak spojí trubicí neprodyšně s chladníkem a zahřívá kahanem. Poté se chladník naplní pomocí nálevky studenou vodou.

      účinné od 1. 1. 1950(8) Když obsah destilační baňky přijde do varu, počne z chladníku odkapávat bezbarvá kapalina do baničky pod ním postavené, při čemž se chladicí voda znenáhla zahřívá. Jakmile jest hořejší třetina pláště chladníku na dotek teplá, nahradí se voda v chladníku studenou vodou.

      účinné od 1. 1. 1950(9) Destilace budiž vždy řízena tak, aby tekutina v destilační baňce nepřekypěla a nepřetekla přímo do odměrné baničky. Plamen se tedy vhodně reguluje.

      účinné od 1. 1. 1950(10) Neodtéká-li destilát pouze po kapkách, nýbrž částečně souvislým proudem nebo je-li zbarven, nutno destilaci opakovat.

      účinné od 1. 1. 1950(11) Když se nashromáždilo v odměrné baničce tolik destilátu, že dosahuje téměř až ke značce, odstraníme rychle baničku a přerušíme destilaci tím, že oddálíme kahan. Poté vnoříme baničku s destilátem do vody, aby destilát nabyl teploty 15° C, a při této teplotě doplníme její obsah čistou vodou pomocí pipetky přesně až ke značce. Konečně obsah baničky dobře protřepeme a vlijeme do suchého válce, v němž stanovíme alkoholový obsah destilátu lihoměry připojenými k přístroji. Přitom nutno postupovati právě tak jako při zjišťování stupňovitosti lihu obyčejným úředním lihoměrem. Obsah alkoholu zjištěný s použitím redukčních tabulek se dělí dvěma a tím je dán skutečný obsah alkoholu ve víně.

   1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Dovoz vín barvených dehtovými barvivy je podle ustanovení přílohy A prov. nař. k celnímu zákonu zakázán.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Je-li podezření, že víno je zbarveno dehtovými barvivy, zkoumá se takto: Asi 50 cm³ podezřelého vína vaříme v porcelánové misce 30 minut s 3 až 4 vlákny odtučněné bílé vlny, mořené kamencem a octanem sodným. Potom se vlna vypere vodou, polije 1%ním čpavkem, zahřívá 30 minut, čímž se barvivo z vlny uvolní. K tomuto roztoku se přidá trochu kyselého síranu draselného a vloží se do něho několik vláken čisté, odtučněné vlny a zahřívá se na vodní lázni 1 hodinu. Přijmou-li vlákna vlny zřetelně barvivo, je tím přítomnost dehtového barviva ve víně dokázána.

   1. účinné od 1. 1. 19504. Vína, obsahující více než 15% a nejvýše 22˙5% obj. alkoholu, jsou podrobena náhradní dávce za monopolní daň z lihu (viz § 219 prov. nař. k c. z.). Uvede-li strana při projednání vína révového, že víno nemá přísady alkoholu, a že není proto podrobeno náhradní dávce, nutno si vyžádati dobrozdání příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy. Zjistí-li se nálezem, že víno nemá přísady alkoholu, nebude náhradní dávka vybrána, po případě bude vybraná náhradní dávka vrácena.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 110.

   účinné od 1. 1. 1950Víno šumivé.

   účinné od 1. 1. 1950Do saz. čís. 110 patří nejen šumivá vína s obsahem kysličníku uhličitého vzniklého kvašením v uzavřené lahvi (šampaňské, sekt), ale i vína, sycená uměle kysličníkem uhličitým pod tlakem, podobně jako při výrobě sodové vody.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 111.

   účinné od 1. 1. 1950Ocet stolní.

   1. účinné od 1. 1. 19501. Sem patří ocet vyrobený kvašením (kvasný) nebo jiným způsobem, způsobilý k bezprostřednímu lidskému požívání (též ocet s ovocnou nebo jinou příchutí, na př. malinový, estragonový a pod.), pokud neobsahuje více než 1% obj. alkoholu. Ocet s vyšším obsahem alkoholu, saz. pol. 108b)2.
   2. účinné od 1. 1. 19502. (1) Za ocet saz. čís. 111 se považují jen tekutiny, jež obsahují nejvýše 7 g kyseliny octové ve 100 cm³. Tekutiny obsahující více kyseliny octové, saz. čís. 619.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Zda jde o ocet saz. čís. 111, zkouší se takto; Cejchovanou skleněnou pipetou vpraví se 25 cm³ zkoušené tekutiny do kádinky o obsahu asi 0˙1 litru, přidá se touž pipetou 25 cm³ roztoku, jenž obsahuje v litru přesně 65˙45 g chemicky čistého hydroxydu draselného, a směs se míchá čistou skleněnou tyčinkou až do úplného promíšení. Touto směsí kápne se na modrý lakmusový papírek, jenž nezčervená, je-li zkoušená tekutina ocet saz. čís. 111. Pipeta budiž vždy předem dvakráte vypláchnuta tekutinou, která se má právě odměřit.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Surový dřevný ocet, saz. pol. 598b), přečištěný, podle své koncentrace buď saz. čís. 111, nebo saz. čís. 619.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Pikantní octová tresť ke kořenění zvěřiny, saz. čís. 132 příp. 131.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Octomed (oxymel), t. j. med smíšený s octem, a léčivé octy, saz. čís. 630. Octy navoněné, saz. čís. 631.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 112.

   účinné od 1. 1. 1950Minerální vody a limonády.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Minerální vody, přírodní i umělé, jsou vody, které obyčejně obsahují větší množství rozpuštěných solí a plynů než obyčejná voda a které se zpravidla vyznačují zvláštní chutí, někdy i vůní, a mívají léčivé účinky nebo se hodí za stolní vody. Okolnost, že se některá minerální voda doporučuje k léčebnému použití, nemá vlivu na projednávání vody podle saz. čís. 112. Jako minerální vody se projednávají i sodové vody (sodovky), t. j. vody nasycené pod tlakem kysličníkem uhličitým, bez přísad nebo s takovými přísadami, které z nich nečiní umělou minerální vodu nebo limonádu,

   účinné od 1. 1. 1950(2) Sem patří též šumivé limonády bez alkoholu Jsou to vody, nasycené kysličníkem uhličitým, s přísadou ovocných šťáv, syrupů nebo jiných látek aromatických nebo chuťových; sladí se sacharosou. Stejně se projednávají i limonády nešumivé, bez alkoholu, sloužící přímo jako nápoj.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Voda přírodní, saz. čís. 150; mořská voda, saz. čís. 595; voda destilovaná, saz. čís. 622.

1. účinné od 1. 1. 1950XIV. Potraviny.

   účinné od 1. 1. 1950Do saz. třídy XIV patří: chléb (saz. čís. 113), pečivo (saz. čís. 114), ságo atd. (saz. čís. 115), těstoviny (saz. čís. 116), maso (saz. čís. 117), masité droby (saz. čís. 118), sýry a tvaroh (saz. čís. 119), sledi nasolení nebo uzení (saz. čís. 120), ryby výslovně nejmenované, nasolené atd. (saz. čís. 121), ryby připravené (saz. čís. 122), kaviár a kaviárové náhražky (saz. čís. 123), kávové náhražky (saz. čís. 124), kakaové máslo (saz. čís. 125), kakaový prášek (saz. čís. 126), kakaová hmota atd. (saz. čís. 127), konservy rybí, masové a korýšové (saz. čís. 128), konservy zeleninové (saz. čís. 129), konservy ovocné atd. (saz. čís. 130), poživatiny neprodyšně uzavřené (saz. čís. 131) a poživatiny výslovně nejmenované (saz. čís. 132).

   účinné od 1. 1. 1950Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XIV.

   účinné od 1. 1. 1950Z některých druhů zboží této saz. třídy, obsahujících cukr, se vybírá náhradní dávka za všeobecnou daň z cukru; viz o tom ustanovení § 108 c. z. a § 219 prov. nař. k c. z.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 113.

   účinné od 1. 1. 1950Chléb obyčejný, černý i bílý.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Sem patří též obyčejné pečivo pekařské (žemle, housky, rohlíky a pod.), židovský chléb velikonoční (macesy), šrotové chleby (na př. pumprnikl), lodní suchary.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Suchary pro psy s přísadou masitých odpadku, saz. čís. 117.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Chléb a suchar lepkový (aleuronový), saz. čís. 132.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Zboží saz. čís. 113 mleté nebo rozstrouhané, saz. čís. 114.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 114.

   účinné od 1. 1. 1950Pečivo (suchary, sušenky, koláče, oplatky atd.).

   účinné od 1. 1. 1950(1) Do saz. čís. 114 patří pečivo, které nenáleží do saz. čís. 113, tedy pečivo jemné, cukrářské a trvanlivé, jako na př. koláče všech druhů, vánočky a pod., dorty, řezy, piškotové pečivo, ovocný chléb a j., suchary (lodní suchary však saz. čís. 113), sušenky, perníky, oplatky atd., pak též poživatiny z mouky vyrobené s přísadou cukru, koření, sýra a pod., i když jsou určeny také k léčebným účelům (viz též 1. odstavec 4. vysvětlivky k saz. čís. 630). Všechno toto zboží může být též plněné, potřené nebo ozdobené ovocem, ovocným želé, ovocným krémem, zeleninou, sýrem a pod. Sem patří též veškeré pečivo mleté nebo rozstrouhané (smaženka, strouhanka, obalovací, t. zv. panýrová mouka). Pečivo s přísadou masa, ryb a pod. nebo masem, rybami a pod. plněné, saz. čís. 132; s přísadou čokolády nebo kakaa, saz. čís. 127.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Zboží saz. čís. 114 neprodyšně uzavřené v krabicích a pod. se projednává rovněž podle tohoto saz. čísla.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Polévková mouka hrachová ve tvaru sucharu, saz. čís. 132.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Pečetní oplatky ze želatiny, vyziny a pod., saz. čís. 610.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 115.

   účinné od 1. 1. 1950Ságo a ságové náhražky, tapioka, arrowroot.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Sem patří veškeré druhy tropických škrobů, na př. škrob palmový (ságový), batatový, arrowroot, a to západoindický (škrob marantový), východoindický (škrob z canny, kurkumy a cassavy), brazilský (škrob mandiokový) atd., a pak výrobky z nich, jež jsou zčásti nebo úplně zmazovatělé a známé jako ságo, po příp. tapioka, jakož i jejich napodobeniny z evropských škrobů (na př. ságo bramborové).

   účinné od 1. 1. 1950(2) Všechno toto zboží, též smíšené s jinými hmotami, upravené pro drobný prodej nebo označené jako dietetické poživatiny nebo opatřené návodem, saz. čís. 132.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 116.

   účinné od 1. 1. 1950Těstoviny (t. j. makarony, nudle a podobné nepečené výrobky z mouky).

   účinné od 1. 1. 1950(1) Sem patří nepečené, sušené výrobky z mouky, upravené lisováním nebo řezáním a pod. do různých tvarů.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Těstoviny z kukuřice a těstoviny s přísadou vajec se projednávají rovněž podle saz. čís. 116.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Mleté nebo strouhané těstoviny všech druhů (na př. smaženka, strouhanka, obalovací, t. zv. panýrová mouka), saz. čís. 114.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 117.

   účinné od 1. 1. 1950Maso.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Sem patří maso zvířat saz. čís. 63—72, dále drůbež saz. čís. 73 rozkrájená, jakož i drůbež, zvěř srstnatá a pernatá saz. čís. 74, solená, sušená, uzená, v láku, špikovaná.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Jako maso se projednávají zabitá zvířata jatečná a tažná saz. čís. 63—72, i když jsou ještě v kůži a nevyvrhnuta (nevykolena).

   účinné od 1. 1. 1950(3) Dále sem patří poživatelné vnitřnosti, na př. žaludky, vyjma žaludky patřící do saz. čís. 86, jazyky, játra, plíce, sleziny atd., pak zvířecí krmivo z masitých odpadků s přísadou otrub, mouky a pod. nebo bez ní, pečené nebo jinak připravené, jako na př. suchary pro psy.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Na vzduchu usušené maso patří do saz. pol. 117b).

   účinné od 1. 1. 1950(5) Střeva a zvířecí žaludky, čerstvé, solené nebo sušené, viz vysvětlivky k saz. čís. 86.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Žluč zvířecí čerstvá, po příp. sušená, saz. čís. 87.

   účinné od 1. 1. 1950(7) Drůbež mrtvá, též vykuchaná, oškubaná nebo bez končetin, saz. pol. 73b), zvěř srstnatá a pernatá, mrtvá, též rušená (rozkrájená na hlavu, kýty, hřbet a slabiny), saz. pol. 74b); ryby čerstvé, rozkrájené a stažené (rybí maso), saz. čís 75.

   účinné od 1. 1. 1950(8) Maso zvířat všech druhů upravené jiným způsobem, než jak je uvedeno v saz. pol. 117), (kořeněné, v rosolu, v omáčce, nadívané, připravované s octem, olejem, cukrem nebo jinak [na př. salát z volské tlamy], dušené, masové paštiky, paštiky z husích jater a pod.), jakož i jiné masové konservy; saz. čís. 128, po příp. 132; maso v krabicích, lahvích a pod. neprodyšně uzavřené (na př. corned beef), saz. čís. 131.

   účinné od 1. 1. 1950(9) Šunka v měchýři, saz. čís. 118, slanina (též masem prorostlá), saz. čís. 89.

   účinné od 1. 1. 1950(10) Masová a rybí moučka hodící se pouze za krmivo pro dobytek nebo za hnojivo, saz. čís. 652.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 118.

   účinné od 1. 1. 1950Masité droby.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Sem patří výrobky z masa (též rybího), zvířecích vnitřností a zvířecí krve, též s přísadou nastavovadel (na př. mletého pečiva), koření a pod., též uzené nebo vařené, v obalech ze žaludků, střev nebo měchýřů (též umělých), jako salámy (též trvalé), uzenice (vuřty), uzenky (párky), klobásy, jaternice, jelita, tlačenka, tučnice, šunka v měchýři (t. zv. lososí šunka) atd. Játrový salám s přísadou lanýžů se projednává rovněž podle saz. čís. 118.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Podobné výrobky s náplní ze sýra, saz. čís. 119, s jinou náplní, na př. t. zv. datlové salámy (z datlové kaše, mandlí atd.), saz. čís. 132.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 119.

   účinné od 1. 1. 1950Sýry a tvaroh.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Jako sýry se projednává též brynza.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Do saz. pol. 119b) patří tvaroh (čerstvý nebo solený), jakož i ssedlé mléko (rovněž ssedlá smetana), ze kterého byla odlita syrovátka.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Rybí sýr (holandské smíšené sýry) a bylinné sýry (na př. glarnský bylinný sýr), saz. čís. 132.

   účinné od 1. 1. 1950Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 120, 121 a 122.

   účinné od 1. 1. 1950Solný lák (sleďový lák, salamoja), jenž se dopravuje současně — avšak odděleně — s rybami saz čís. 120, 121 a 122 k jejich vlhčení za dopravy, se vyclívá do 10% celkové hrubé váhy ryb stejnou sazbou jako ryby. Ostatní solný lák, viz vysvětlivky k saz. čís. 592.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 120.

   účinné od 1. 1. 1950Sledi nasolení nebo uzení.

   účinné od 1. 1. 1950Nasolení sledi se projednávají podle saz. čís. 120 i tehdy, dovážejí-li se bez hlavy a částí břišních.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 121.

   účinné od 1. 1. 1950Ryby výslovně nejmenované, nasolené, uzené, sušené.

   účinné od 1. 1. 1950Sem patří též části rybího těla, pomíšené s nečištěnými rybími jikrami.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 122.

   účinné od 1. 1. 1950Ryby připravené (marinované nebo v oleji atd.), v sudech.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Podle saz. čís. 122 se projednávají ryby jinak připravené, než jak uvedeno v saz. čís. 121, na př. zadělávané, dušené, v rosolu atd., v sudech, také sardele v solné kaši k výrobě sardelových past, oček, řezů a pod.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Podle saz. čís. 122 smějí být projednávány ryby jen tenkrát, jsou-li naloženy v sudech, soudcích, kbelících nebo jiných dřevěných nádobách.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 123.

   účinné od 1. 1. 1950Kaviár a kaviárové náhražky.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Jako kaviár se projednávají jikry vyzy (Beluga, Acipenser huso), jesetera hvězdnatého (Sevruga, Acipenser sturio, Acipenser Güldenstaedti), čištěné, t. j. zbavené ulpělých částic rybích vnitřností, obvykle nasolené (slabě solený kaviár se nazývá malosol, silněji solený astrachán), případně ještě dále připravené (kořeněné, sušené, barvené a pod.).

   účinné od 1. 1. 1950(2) Jako kaviárové náhražky se projednávají jikry blomců, candátů, hranáčů šedých, plotic, sleďů, tresek a j., čištěné, t. j. zbavené ulpělých částic rybích vnitřností, nebo ještě dále připravené (kořeněné, sušené, barvené a pod.), jež vzhledem i chutí mají napodobit nebo nahradit pravý kaviár. Takovou náhražkou je na př. botargo (boutargue) z jiker ryb Středozemního moře, zvláště candáta a jesena mořského.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Kaviár a kaviárové náhražky v plechovkách a pod. neprodyšně uzavřené se projednávají též podle tohoto saz. čísla.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Viz též 2. vysvětlivku k saz. čís. 87 a vysvětlivky k saz. čís. 121.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 124.

   účinné od 1. 1. 1950Kávové náhražky (též pražená čekanka).

   účinné od 1. 1. 1950(1) Sem patří kávové náhražky vyrobené z částí rostlin pražením (a většinou ještě rozemletím), neobsahující kávu saz. čís. 2 a rozpouštějící se pouze částečně ve vodě, na př. z obilí (žita, ječmene), ze sladu, z kořenů (čekanky, řepy cukrové a j.), z plodů (fíků, svatojanského chleba a j.), z hlíz (brambor, topinambur).

   účinné od 1. 1. 1950(2) Kávové náhražky bez kávy saz. čís. 2 ve vodě se rozpouštějící, na př. z páleného cukru (karamelu) a pod., projednávají se podle své povahy; jsou-li upraveny pro drobný prodej (t. j. váží-li jednotlivé balení nejvýše 5 kg) nebo jsou-li označeny jako kávové náhražky, projednávají se podle saz. čís. 132 nebo 131.

   účinné od 1. 1. 1950(3) O náhražkách a poživatinách se skutečnou kávou viz vysvětlivky k saz. čís. 2.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 125—127.

   účinné od 1. 1. 1950Kakaové máslo. Kakaový prášek. Kakaová hmota; čokoláda, čokoládové náhražky a výrobky.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Upražené kakaové boby se po roztřídění a odslupkování co nejjemněji rozemelou. Vycházejí ze stroje jako hnědá, hustá, tekutá hmota barvy čokoládové, která zachycena do plochých nádob přichází do chladíren a zde tuhne. Takto zpracované kakaové boby se nazývají kakaovou hmotou saz. čís. 127, jíž se používá k výrobě jednak kakaového másla a kakaového prášku, jednak čokolády a čokoládových výrobků.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Kakaové máslo saz. čís. 125 se vyrábí tak, že se kakaová hmota za tepla lisuje za vysokého tlaku hydraulickým lisem, při čemž tuk obsažený v kakaové hmotě odtéká jako čistý, nažloutlý olej a tuhne v máslovitou hmotu nažloutle bílou, jež má charakteristickou vůni čokolády (bod tání asi 33° C).

   účinné od 1. 1. 1950(3) Pevný zbytek po vylisování kakaové hmoty se drtí, rozemílá a prosévá, čímž se získá kakaový prášek saz. čís. 126.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Na čokoládu saz. čís. 127 se zpracuje kakaová hmota tak, že se promísí v míchacích strojích (melanžérech) s cukrem s přísadou kakaového másla, po příp. také aromatisujících látek, ve stejnorodou hmotu a potom se ještě prohněte (zušlechťuje) ve zvláštním hnětacím zařízení různých typů (t. zv. conche). Takto zušlechtěná hmota se lije do forem, v nichž v chladicím zařízení tuhne v čokoládu.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Jako kakaový prášek se projednávají i směsi kakaového prášku s cukrem; naproti tomu všechny výživné přípravky, potraviny a nápoje prosté alkoholu, jež obsahují čokoládu nebo kakao, se projednávají podle saz. čís. 127.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Zboží saz. čís. 126 a 127 v plechovkách, lahvích a pod. neprodyšně uzavřené se projednává rovněž podle těchto saz. čísel; viz též saz. čís. 131.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 128.

   účinné od 1. 1. 1950Konservy rybí, masové a korýšové.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Sem patří všechny výrobky rybí, masové a korýšové, které byly upraveny pro delší úschovu, pokud nepatří do saz. čís. 117, 118, 120, 121 a 122 nebo neprojednávají-li se pro své neprodyšné zabalení podle saz. čís. 131.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Kaviár a kaviárové náhražky, viz saz. čís. 123.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 129.

   účinné od 1. 1. 1950Konservy zeleninové (mimo zeleninu sušenou saz. pol. 44a).

   účinné od 1. 1. 1950(1) Sem patří zelenina všech druhů (včetně lanýžů) a ostatní rostliny pro kuchyňskou potřebu, upravené jinak, než je uvedeno v saz. čís. 44, jakož i zelenina jmenovaná v saz. pol. 44b), naložená ve slané vodě nebo v octě, dováží-li se v jiných obalech než v sudech (tímto označením se rozumějí nejen sudy, nýbrž i kbelíky a jiné větší dřevěné nádoby).

   účinné od 1. 1. 1950(2) Zboží saz. čís. 129 v lahvích, krabicích a pod. neprodyšně uzavřené se projednává podle saz. čís. 131.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 130.

   účinné od 1. 1. 1950Konservy ovocné, zahuštěný mošt, zahuštěné šťávy z plodů, ovoce a bobulí; tamarindy.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) K ovocným konservám patří:
      1. účinné od 1. 1. 1950a) Ovoce saz. čís. 35 až včetně saz. čís. 39, které bylo jinak, než je uvedeno v saz. čís. 39, cukrem, medem a pod. upraveno, zavařeno, naloženo, kandováno atd. (na př. marmelády a t. zv. sýry kdoulové);
      2. účinné od 1. 1. 1950b) kandované plody jiné, jako jižní ovoce, též jeho slupky (na př. kandovaná pomerančová a citronová kůra);
      3. účinné od 1. 1. 1950c) v octě nebo ve slané vodě naložené ovoce saz. čís. 39, dováží-li se v jiných obalech než v sudech, kbelících a podobných větších nádobách dřevěných;
      4. účinné od 1. 1. 1950d) připravené byliny, květy, kořínky, semena a též kořeni saz. třídy II, pokud toto koření nepodléhá v saz. třídě II vyššímu clu (na př. kandovaný puškvorcový kořen, upravené cicvárové semeno atd.), dále též zázvorové pivo (ginger ale);
      5. účinné od 1. 1. 1950e) fíky plněné mandlemi, ořechovými jádry atd., kaštanová moučka, dále banánová moučka smíšená s jinými látkami, pak jedlé kaštany a kaštanová moučka, pražené nebo s cukrem připravené.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Viz též všeobecné vysvětlivky k saz. třídám II a III, pak vysvětlivky k saz. čís. 9 a 17.

   1. účinné od 1. 1. 19502. Zahuštěným moštem saz. čís. 130 se rozumí alkoholu prostý vinný mošt zahuštěný vařením.
   2. účinné od 1. 1. 19503. (1) Jako zahuštěné šťávy z plodů, ovoce a bobulí saz. čís. 130 se projednávají jak výrobky k požívání způsobilé, jež byly vyrobeny zahuštěním přírodních šťáv (moštů) bez další přísady (na př. citronová šťáva k lidskému požívání způsobilá, šťáva pomerančová nebo grapefruitová), tak i výrobky z nezahuštěných šťáv (moštů), slazené cukrem nebo medem, po příp. s přísadou koření a pod. (na př. malinový, třešňový a višňový syrup), neobsahují-li více než 5% váhových alkoholu. Nezahuštěné šťávy (mošty) z plodů, ovoce a bobulí, způsobilé k požívání, saz. čís. 109.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Zahuštěná citronová šťáva k lidskému požívání nezpůsobilá, sloužící jen k technickým účelům, viz saz. čís. 163.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Ovocné konservy obsahující alkohol a zahuštěný vinný mošt obsahující alkohol, pak zahuštěné šťávy (mošty) z plodů, ovoce a bobulí k požívání, obsahují-li více než 5% váhových alkoholu, konečně nezahuštěné šťávy (mošty) z plodů, ovoce a bobuli k požívání, obsahují-li více než 10% váhových alkoholu, patří do saz. pol. 108a)4.

   1. účinné od 1. 1. 19504. (1) Tamarindy jsou dužnaté, srpovité plody (lusky) indických tamarind a podobných stromů.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Sem patří též výtažky, povidla, tinktury, prášky atd., vyrobené z tamarind nebo s přísadou tamarind, pokud nepatří do některého saz. čísla s vyšším clem.

   1. účinné od 1. 1. 19505. Zboží saz. čís. 130 v krabicích, lahvích a pod. neprodyšně uzavřené se projednává podle saz. čís. 131. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 108, 109, 132 a 174.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 131.

   účinné od 1. 1. 1950Poživatiny v krabicích, lahvích a podobných nádobách neprodyšně uzavřené (mimo poživatiny jmenované pod saz. čís. 114, 123, 126 a 127).

   účinné od 1. 1. 1950(1) Podle saz. čís. 131 se projednává všechno zboží saz. třídy XIV (mimo zboží saz. čís. 114, 123, 126 a 127) v plechovkách, lahvích, sklenicích, džbáncích, kelímcích a pod. obalech, které jsou neprodyšně uzavřeny, na př. zaletovány, zapečetěny, smolou, voskem nebo parafinem zality, dále neprodyšně zašroubovány, šešulkami, zvířecím měchýřem nebo pergamenem potaženy, neprodyšným papírem zalepeny nebo jež jsou jinak vzduchotěsně uzavřeny.

   účinné od 1. 1. 1950(2) U zboží saz. čís. 131 patří váha neprodyšně uzavřených obalů k čisté váze zboží.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Zboží saz. třídy XI—XIII se projednává podle svých sazebních čísel, i když je v obalech neprodyšně uzavřených. O tom, zda a za jakých podmínek se projednává zboží jmenované v saz. třídách I—X podle saz. čís. 131 v případě, že je v obalech neprodyšně uzavřených, viz vysvětlivky k saz. čís. 2, k saz. třídám II a III, k saz. čís. 13, 15, 17, 33, poznámku za saz. čís. 44 a vysvětlivky k saz. čís. 79 a 80.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 132.

   účinné od 1. 1. 1950Poživatiny výslovně nejmenované.

   účinné od 1. 1. 1950Sem náležejí všechny poživatiny nepatřící k jiným saz. číslům, na př.:

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Výživné přípravky a dětské poživatiny, polévkové moučky a konservy, mléčné konservy.
      1. účinné od 1. 1. 1950a) Výživné přípravky: výtažky a šťávy masové, na př. Liebigův masový výtažek a j.; peptony masové a j.; peptonu prosté bílkoviny, kvasnicové přípravky, na př. somatosa a j.; alkalické sloučeniny bílkovin, na př. eukasin, nutrosa, plasmon, sanatogen atd.; přípravky, které obsahují nerozpustnou bílkovinu, na př. carne pura, tropon, globon; přípravky s lecitinem, nepatří-li do saz. čís. 630; sladové výtažky, též označené za dietetické nebo léčivé prostředky, též smíšené s jinými látkami vůbec nebo s nepatrným množstvím léčivých látek, na př. maltine; je-li však přísada léčivých látek u sladových výtažků taková, že pak sladový výtažek slouží převážně k účelům léčebným, projedná se jako lékárnické zboží upravené. O sladových výtažcích, jež podle toho patří do saz. čís. 630, viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 630. Výtažek z karamelového nebo barvivého sladu (pivní kulér sladový), saz. čís. 107.
         1. účinné od 1. 1. 1950Dětské poživatiny (dětská výživa) na basi uhlohydrátové (výživné moučky, na př. Nestléova dětská moučka), na basi mléčné bílkoviny (na př obdoba eledonu, pelargonu).
      1. účinné od 1. 1. 1950b) Polévkové moučky a konservy atd. (po příp. v kostkách), na př. hrachová, zeleninová a j. polévka.
      2. účinné od 1. 1. 1950c) Mléčné konservy a podobné konservy a přípravky (kumys, kefír), sterilisované, peptonisované, kondensované mléko, dále sušené mléko plnotučné nebo odstředěné, v prášku nebo formované, sušené podmáslí a j.; kávové konservy s kondensovaným mlékem, kávová tresť, též v prášku, tresť mokka.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Mouka a mlýnské výrobky všech druhů, jako kroupy, krupky, krupice, dále zelenina a pod., též promíšené s jinými poživatelnými látkami, jsou-li upraveny pro drobný prodej, pak všechny jmenované druhy zboží, jakož i škrob, dextrin, sušený lepek (jako aleuronát, aleuronová moučka, roborát a pod ), jsou-li nálepkou, návodem k upotřebení a pod. označeny za poživatiny nebo obsahují-li přísadu látek dietetických nebo léčebných. (Výživné přípravky, jež obsahují kakao, saz. čís. 127.)

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Cukroví, pokud není zařazeno do saz. čís. 114, 127, 130 a 131, na př.:
      1. účinné od 1. 1. 1950a) bonbony, dražé, drops, karamely, marcipánové zboží, t. zv. gumové cukrovinky, orientální cukrovinky (na př. turecký med, rabat, sučuk, chalva), šumivé prášky, šumivé bonbony atd.;
      2. účinné od 1. 1. 1950b) pastilky bez přísady čokolády, peprnomátové cukrovinky atd., pokud je nelze považovat za léčivé prostředky podle 1. odstavce 2. vysvětlivky k saz. čís. 630 nebo za vonné pastilky saz. čís. 633;
      3. účinné od 1. 1. 1950c) pasta lékořicová; šťáva lékořicová v tyčinkách tlustých nejvýše 1 cm, v trubičkách, v žebrovaných nebo točených páskách, pilulkách a pod., nebo s přísadou cukru, medu, škrobu, gumy, anýzové silice a pod., pokud nejde o lékárnické zboží (viz též vysvětlivky k saz. čís. 151), ibišové těsto, marcipánové těsto atd.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Silice (etherické oleje) s cukrem rozetřené; barviva dehtová, košenilové přípravky a podobné barvy, s cukrem; kypřící přísady (prášky) do těsta, používané místo nebo vedle droždí, z kyselého uhličitanu sodného, kyseliny vinné nebo z vinného kamene a pod., s příměsí škrobu, cukru a podobných plnidel; mouka s kypřícími a jinými přísadami do těsta.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Vanilka rozetřená s cukrem, viz saz. čís. 8.

   1. účinné od 1. 1. 19503. Výtažky, tresti a chuťové přípravky k přípravě nebo ke kořenění jídel nebo nápojů (nejsou-li jinam zařazeny), jako t. zv. rybí, anglická, ústřicová, želví omáčka, majonézy, pevné nebo tekuté přípravky z bylin, koření a podobných látek na výrobu likérů, avšak bez alkoholu (s alkoholem, saz. čís. 632); připravovaná hořčice, též mleté hořčičné semeno v jiných obalech než v sudech (viz saz. čís. 48); připravovaná kořenidla, t. zv. konservující sůl (rozličné přísady ke konservování jídel, též s kuchyňskou solí smíšené), sůl s přísadou koření, octová tresť ke kořenění zvěřiny, marináda (upravená z octa, koření a zeleniny k marinování masa a ryb) atd.
   2. účinné od 1. 1. 19504. Jiné výslovně nejmenované poživatiny, na př.: zboží tragantové se škrobovou moukou, cukrem a pod. (jako ozdoby, figurky, umělé ovoce, pokud nepatří do saz. čísla s vyšší celní sazbou), náhražky vajec, vaječné konservy (vejce a součástky vajec k požíváni, sušené nebo jinak připravené, viz vysvětlivky k saz čís. 79), glarnský bylinný sýr, rybí sýr (holandský smíšený sýr), paštiky (masové, rybí a korýšové však saz. čís. 128), huspeniny (rosoly, želé); kandované poživatiny, nepatří-li do saz. čís. 130, mandlové mléko (připravený nápoj).
   3. účinné od 1. 1. 19505. Jako sušené žloutky a bílky se projednávají též jejich směsi i celá sušená vejce.
   4. účinné od 1. 1. 19506. Pevný žloutek (sušený, konservovaný solí kuchyňskou, kyselinou benzoovou, boritou a pod. ) může být projednáván pro národní podniky podle poznámky za saz. čís. 132 s výhradou, že na jeho upotřebení dohlédne nejbližší celní nebo kontrolní oddělení ONV. Je zakázáno upotřebit pevný žloutek, projednaný podle této poznámky, k výrobě poživatin. Odběr tohoto zboží povoluje KNV, jenž stanoví též kontrolní podmínky.

1. účinné od 1. 1. 1950XV. Dříví, uhlí a rašelina.

   účinné od 1. 1. 1950Sem patří: dříví palivové atd. (saz. čís. 133), dříví stavební a užitkové (saz. čís. 134) a dřevěné uhlí, rašelina, lignit, kamenné uhlí, koks atd. (saz. čís. 135).

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 133.

   účinné od 1. 1. 1950Dříví palivové, také kůra, roští, otýpky, vrbové proutí, chrastí (klestí), vyloužené tříslo a tříslové cihly.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) K palivovému dříví patří dříví svazkové (vázané též drátem nebo železnými pásky), dříví rovnané, odpadky dřeva, třísky tesařské, hoblovačky a piliny (též brikety z pilin k topení, vyjma podpalky), kořeny, prázdné šišky jehličnatých stromů, vyloužené tříslo (dříví a kůra), kůra a tříslové cihly k topení, chrastí (klestí).

      účinné od 1. 1. 1950(2) Do saz. čís. 133 patří též otýpky z chrastí (klestí) nebo z proutí (houžví nebo drátem vázané), pak košikářské proutí, též oloupané nebo štípané.

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Štěpiny obuvnické a řešetářské, čisticí hobliny ke zčišťování tekutin, dříví řešetářské (připravené, pouze ohýbané), saz. čís. 347.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Loubky (štěpiny až jako papír tenké, stužkovité), k výrobě dřevěných pletiv a pod., saz. pol. 351a).

      účinné od 1. 1. 1950(3) Dřevěná moučka, saz. čís. 62.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Dřevitá vlna, saz. čís. 348.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Korková drť, korková moučka, saz. čís. 363.

      účinné od 1. 1. 1950(6) Tříslo (koželužské tříslo) nevyloužené, saz. čís. 158 nebo 159.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 134.

   účinné od 1. 1. 1950Dříví stavební a užitkové; korek.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Jako dříví stavební a užitkové se projednává též dříví určené k jinému dalšímu zpracování.

      účinné od 1. 1. 1950(2) K evropskému dříví patří:

      1. účinné od 1. 1. 1950a) tvrdé:
         1. účinné od 1. 1. 1950akátové, bezové, brslenové, bruyerové, břekové, břestové, bukové, cesminové, citroníkové, cypřišové, čilimníkové, dřezovcové (gleditchiové), dřínové, dřišťálové, dubové, habrové, hlohové, hrušňové, jabloňové, jasanové, javorové, jeřábové, jilmové, kaštanu jedlého, lískové, mahalebkové, meruňkové, morušové, mukové, olivové, ořechové (evropské), ostryové (evropské), platanové, pomerančovníkové, rohovníkové (svatojánský chléb), řešetlákové, střemchové, svídové, šípkové, švestkové, tisové, třešňové, vavřínové, višňové, zimolezové;
      1. účinné od 1. 1. 1950b) měkké:
         1. účinné od 1. 1. 1950borové, březové, jalovcové, jedlové, jirovcové (maďalové, kaštanu koňského), korkové, limbové, lipové, modřínové, olšové, smrkové, topolové (zejména osikové), vejmutovkové, vrbové.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Mimoevropským dřevem rozumíme takové druhy dřev, které i když rostou v Evropě divoce, nevyskytují se tu v takové jakosti, aby byly technicky zužitkovatelné. Patří k nim dřevo: agalochové, algarobové, amabolové, amarantové (cayenské), ambakové, amboinské (cayaboca), ambrové (žluté santalové), andělikové, anghienské, angolové, anýzové, arkanové, atlasové (saténové, feroliové), balsamové, balsové, baratové, barsinové, blahovičníkové (gumwood), cabriuva, caïlcedrové (mahagonu senegalského), camagou, candelao, capo blanca, caracoles, cedrelové, cedrové, cimbalo, copie, cyperské, červené (redwood), dakagua, damarové, ebenové (grenadilové), fialkové, gabonové, greenhartové, grenadilové, guajakové (svaté, francouzské, benediktinské, lignum sanctum), hikorové, jalovce viržinského (tužkové), jasanové (americké), javorové (americké), jilmové (americké), kalamandrové, kampeškové (bahamské), kokosové, kokusové, kondoriové, korálové, koromandelové, košenilové, královské, lancewood, lianové, limbové (africké), lotusové, luciové, magnoliové (šácholánové, cucumbernut), mahagonové (akažuové), margeritové (obdužové), mastixové, moca, mumbrilové, muškátové (písmenkové, leopardí, tygří, hadí), myrtové, okumé, ořechové (americké), ořešákové (butternut), ostryové (stonewood), padukové, pajasanové, palisandrové (polyxandrové, jakarandové), palmové, panakokové (partridžové), paraportské (botanybay), pepřové, pičpajnové, pistaciové, primavera (bílého mahagonu), růžové (rhodské), santalové, surinamské, sykomorové, tamanu, tamaryškové, teakové, topolové (americké), tyndolové, viuhatico, withewood, zebrové, zeravové (thujové), zimostrázové, železné atd.

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Podle saz. pol. 134a)1 se projednává kulatina ze dřevin evropských, neloupaná i loupaná, avšak dále neopracovaná (na př. klády, pilařská kulatina, důlní dříví, brusné dříví, kulatina ve vorech, tyče [bidla], obručové dříví neštípané atd.).

      účinné od 1. 1. 1950(2) Střední průměr u kulatiny bukové a dubové, dovážené na dovolovací list podle poznámky k saz. pol. 134a) 1, se zjišťuje tehdy, je-li průměr této kulatiny na slabším konci menší než 30 cm, a to výpočtem aritmetického středu nejmenšího a největšího průměru kulatiny (bez kůry), změřeného na obou jejich koncích.

   1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Podle saz. pol. 134a) 2 se projednává stavební a užitkové dříví ze dřevin evropských, přitesané, řezané pilou nebo jinak ořezávané, štípané, avšak dále neopracované (na př. trámy, fošny, prkna, krajiny, latě, kůly, šindele bez drážky, dříví kolářské, dříví kořenové pro soustružníky a řezbáře, štípané dříví brusné, dříví na dýmky, na pažby k ručnicím atd.).

      účinné od 1. 1. 1950(2) Železniční pražce jsou ze dřeva dubového, bukového, borového nebo modřínového, buď řezané nebo přitesané.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Sudovina (dužiny, též tvaru kuželovitého a dna k sudům) se projednává podle saz. pol. 134a) 2, je-li štípaná (též opracovaná sekerou nebo teslicí) nebo řezaná (též pilou válcovou a pod.), avšak nehoblovaná, bez drážky atd. Sudovina se projednává podle oné položky saz. pol. 134a)2, do níž patří druh dřeva, z něhož je sudovina vyrobena. O připravené sudovině viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 347.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Surové vlysy (bukové i dubové) jsou nehoblovaná, nedrážkovaná prkénka, rovnoběžně hraněná, tloušťky 24 mm až 30 mm, šířky 4 cm až 12 cm, délky 20 cm až 100 cm.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Zvláštní povolení k bezcelnému dovozu brusného dříví a pilařských odřezků podle 1. poznámky k saz. pol. 134a) 1—2 uděluje ministerstvo financí.

   1. účinné od 1. 1. 19504. Dříví patřící do saz. pol. 134a) 1 a 134a) 2, je-li impregnováno, podléhá celní přirážce podle 2 poznámky k saz. pol. 134a)1—2, i když jinak je beze cla. Za impregnované se považuje dříví natřené asfaltem nebo dehtem anebo napuštěné olejem nebo jinými látkami (rtuťnatými solemi, chloridem zinečnatým atd.). Dříví toliko pařené se však za impregnované nepovažuje.
   2. účinné od 1. 1. 19505. (1) Podle saz. pol. 134b) se projednává stavební a užitkové dříví mimoevropské (nepatří-li do saz. čís. 62, 156 nebo 157), ať ve tvaru kulatiny nebo v hrubých špalcích sekerou osekaných, též řezané pilou nebo jinak ořezávané, štípané, avšak dále neopracované.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Jako korek saz. pol. 134c) se projednávají surové přírodní kusy korkové kůry, též přiřezané.

   1. účinné od 1. 1. 19506. (1) Dýhy, t. j. dřevěná prkna silná 3 mm nebo slabší, jakož i překližky (desky ze sklížených dyh), saz. čís. 351.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Dřevěné desky (prkna silnější než 3 mm), nařezané nožem loupačky nebo dyhovačky, působícím jako hoblík, saz. čís. 347.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Sklížené zboží pilou řezané, nehoblované atd. (na př. prkna ze sklížených prkének), saz. čís. 356 nebo 357.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Tyčky na hole, dále neopracované, saz. čís. 136.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Dříví stavební a užitkové i korek, opracované dále, než připouští saz. čís. 134, se vyclívá podle příslušných saz. čísel a saz. položek saz. třídy XXXIV.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 135.

   účinné od 1. 1. 1950Dřevěné uhlí, rašelina a rašelinové uhlí, lignit a kamenné uhlí, koks a všechno pevné palivo uměle z těchto hmot vyrobené.

   1. účinné od 1. 1. 19501. Jako dřevěné uhlí se projednává též plastické uhlí v beztvarých kusech, též v kouscích (umělá hmota řezbářská nebo ke tváření).
   2. účinné od 1. 1. 19502. Do saz. čís. 135 se řadí dále vyrýpané cihly rašelinové, měl (drť) rašelinová a slatinné uhlí, všechny druhy hnědého uhlí, černého uhlí (kamenného), antracit, koks, též polokoks a koks petrolejový.
   3. účinné od 1. 1. 19503. (1) Přírodní uhlí (černé i hnědé) jemně rozmělněné, saz. pol. 148b).

      účinné od 1. 1. 1950(2) Dřevěné uhlí a koks na prášek rozmělněné, saz. čís. 605.

   1. účinné od 1. 1. 19504. (1) Pevným palivem umělým tohoto saz. čísla jsou cihelky lisované z rozmělněného uhlí všech druhů, koksu, rašeliny a pod., též s přidáním dehtu nebo jiných látek, obyčejně s vylisovanou značkou, někdy dírkované nebo se zářezy, aby se daly děliti v menší části, jako brikety, bulety, karbolein, uhlí do žehliček a pod.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Jako pevné umělé palivo saz. čís. 135 se projednávají též přípravky prodávané pod různým označením, které se pro značný vývin kouře spalují na vinicích jako ochrana proti mrazu (na př. résineux bordelais, směs dřevěných pilin, pryskyřice a asfaltu).

      účinné od 1. 1. 1950(3) Při pochybnostech musí strana předložit osvědčení příslušné okresní zájmové organisace zemědělské o účelu, ke kterému se přípravek odebírá.

   1. účinné od 1. 1. 19505. (1) Uhlí vykuřovací, jež šíří při doutnání vůni kadidla nebo jinou příjemnou vůni, saz. pol. 633a).

      účinné od 1. 1. 1950(2) Podpalovače uhlí (podpalky), viz vysvětlivky k saz. čís. 640.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Uhelný prach smíšený s dehtem, saz. čís. 170.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Jiná umělá pevná paliva se projednávají podle své sazební povahy (na př. kostky „Meta“ [metaldehyd pevný], saz. čís. 622).

1. účinné od 1. 1. 1950XVI. Suroviny soustružnické a řezbářské.

   účinné od 1. 1. 1950Do této saz. třídy jsou zařazeny: surové rotany a bambusy a přírodní hole (saz. čís. 136); ořechy kokosové a kokvilové, ořechy arekové a kamenáčové (saz. čís. 137); rohy atd., paznehty atd., kosti (saz. čís. 138); jantar, gagat, slonovina, želvovina, mořská pěna, perleť (saz. čís. 139); surová kostice a surové korály (saz. čís. 140); celuloid a umělé suroviny soustružnické a řezbářské výslovně nejmenované (saz. čís. 141).

   účinné od 1. 1. 1950Všeobecné vysvětlivky k saz. třidě XVI.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Desky z rohu, kostí, jantaru (také hmoty jantarové), gagatu, slonoviny a jiných zvířecích zubů, dále ze želvoviny, perleti a jiných lasturových skořepin, surové, pouze štípané, narovnané, lisované nebo rozřezané, avšak dále neopracované, se projednávají jako jmenované suroviny podle saz. třídy XVI; naopak se projednávají hlazené (obroušené, neleštěné), mořené, barvené desky a destičky z těchto surovin, jakož i takovéto skořepiny lasturové podle 1. poznámky k saz. čís. 361.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Odpadky surovin soustružnických a řezbářských se projednávají jako příslušné suroviny, a to bez zřetele k tomu, pocházejí-li od hmot zpracovaných či surových.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 136.

   účinné od 1. 1. 1950Rotany a bambusy, surové; hole přírodní.

   1. účinné od 1. 1. 19501. Sem patří obyčejný rotan (rotang, Calamus rotang L.), rotan tonkinský (tonkin, tonkinský bambus, Calamus tonkinensis Becc.) a jiné druhy rotanů, dále obyčejný bambus (bengálský bambus, Bambusa tulda Roxb.), bambus malacký, manilský, pepřový (pepřovky) a jiné bambusy, potom dřevěné hole (přírodní), vesměs surové, nemořené, nebarvené ani jinak dále opracované.
   2. účinné od 1. 1. 19502. (1) Obyčejný rotan je palma nazývaná též rotan skalní neboli palma rákosová, jejíž pružné lodyhy se prodávají pod jménem rotan nebo španělský neboli východoindický rákos, ač s rákosem nemá nic společného; ze silnějších prutů se dělají hole, ze slabších rákosky, klepačky na šaty, rámce na noviny atd.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Podle saz. čís. 136 se projednávají i odpadky vzniklé při zpracování obyčejného rotanu (též štípaného, mořeného, barveného atd.), ať je tento odpadek určen k pletení rohoží a pod., či k jiným účelům.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Surový obyčejný rotan, štípaný nebo jen loupaný (peddig), jakož i mořený, barvený (štípaný či neštípaný) nebo přiříznutý, saz. čís. 279.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Rákos (lodyhy neboli stébla trávy rákosu obecného, Phragmites communis L.) surový, též štípaný nebo barvený, saz. čís. 61.

   1. účinné od 1. 1. 19503. Surové rotany, bambusy a dřevěné hole se nevylučují ze zařadění do saz. čís. 136, jsou-li nařezány toliko na délku holí, avšak dále neopracovány; to platí pro surové dřevěné hole, i když jsou zbaveny kůry. Jsou-li však hole rotanové, bambusové nebo dřevěné oškrábány nebo soustružením, vrtáním, ohýbáním, pálením, řezáním atd. dále opracovány nebo mořeny, barveny atd., patří do saz. čís. 354. Hole zvané partridge a kručinkové, s neopracovaným oddenkem, oškrabané nebo zbavené kůry pálením, patří však ještě do saz. čís. 136. Dřevěné hole pouze kůry zbavené se rozeznávají od oškrabaných tím, že na povrchu holí pouze kůry zbavených lpí lýková vlákna, jež též zčásti ještě odstávají, takže jejich povrch je drsný, kdežto oškrabané hole mojí povrch hladký, bez vláken.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 137.

   účinné od 1. 1. 1950Ořechy kokosové, kokvilové a skořápky ořechů kokosových; ořechy arekové a kamenáčové.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Do tohoto saz. čísla patří ořechy kokosové, kokvilové, arekové (betelové, datlové, agreové, pinangové), kamenáčové (ořechy slonoviny rostlinné, korosové, korozátové, koruskové, taguové) a podobné ořechy palmové, dovážené výhradně k účelům soustružnickým a řezbářským, jakož i skořápky těchto ořechů, vesměs též štípané nebo řezané, dále však nezpracované.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Kokosová a palmová jádra (na výrobu oleje), saz. pol. 47b); kokosové ořechy k požívání a rozdrobená kokosová jádra (k požívání), saz. čís. 17.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 138.

   účinné od 1. 1. 1950Rohy, rohové kotouče, špičky rohů, paznehty, kopyta, kosti, vesměs přírodní nebo pouze štípané, narovnané nebo rozřezané.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Sem patří rohy (též parohy), celé i špičky (také mořené, barvené), pak paznehty a kopyta, vesměs surové nebo pouze štípané, narovnané nebo rozřezané. Do saz. čís. 138 patří tudíž i nevrtané proužky z rohu (k dýmkovým špičkám), rohová jádra (peddige, t. j. vnitřní část zvířecích rohů, která se uvolní odstraněním rohového vnějšího povlaku), rohové kotouče (rohové desky). Dále patří do tohoto saz. čísla jak celé, tak štípané, narovnané nebo rozřezané kosti (odtučněné a klihu zbavené) pro práce soustružnické a řezbářské.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Viz též všeobecné vysvětlivky k saz. tř. XVI.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Jsou-li parohy a rohy opatřeny dírkami pouze za tím účelem, aby mohly býti přišroubovány na dřevěné podložky jako ozdoba, nejsou vyloučeny ze saz. čís. 138.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Surové kosti (neodtučněné nebo klihu nezbavené) a jako hnojivo sloužící rohové piliny (též odštěpky rohů) a odštěpky paznehtů a pod., saz. čís. 652.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Umělá hmota rohová, saz. čís. 141.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Sepiová kost (os sepiae), saz. čís. 87.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 139.

   účinné od 1. 1. 1950Jantar (také hmota jantarová), gagat, slonovina a jiné zuby zvířecí, želvovina, mořská pěna, perleť a jiné skořepiny lasturové, vše přírodní nebo pouze štípané, narovnané nebo rozřezané.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Sem patří: jantar (také hmota jantarová, ambroid), gagat (černý jantar, celistvé, homogenní, stejnobarevné uhlí), slonovina a jiné zuby zvířecí (zuby sloní, mroží, narvalí, hroší, vlčí, kančí atd.), želvovina (želví krunýř), mořská pěna (též hmota z mořské pěny), perleť s perlami nebo bez nich a jiné skořepiny lasturové (na př. zavinutců [kauri], ústřic, hlemýžďů), též bílé korály (trsy korálové), vesměs surové (přírodní) nebo pouze štípané, narovnané nebo rozřezané (v kusech, balvanech, deskách, hranolech).

      účinné od 1. 1. 1950(2) Tyto hmoty k dalšímu zpracování upravené se projednávají podle 1. poznámky k saz. čís. 361 (viz vysvětlivky k této poznámce); jsou-li dále opracovány (obroušeny, leštěny, soustruženy atd.), projednávají se podle saz. čís. 361.

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Jantar v kusech, které jsou pouze přibroušeny, aby se posoudila jeho čistota, nebo v přiříznutých, navrtaných špalíčcích nebo proužcích se projednává jako surový.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Rovněž tak je třeba projednávat perleť a jiné skořepiny lasturové, též bílé korály, pouze čištěné, též s oříznutým nebo obroušeným okrajem nebo s vyvrtanými dírkami, dále neopracované, jako surové podle saz. čís. 139.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 140.

   účinné od 1. 1. 1950Kostice surová; korály surové (též vrtané, nikoli však čištěné nebo broušené).

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Jako surová kostice saz. čís. 140 se projednávají kostice různých druhů velryb, které jsou sice zbaveny částic tuků a masa, avšak jinak dále neopracovány; kosticové odpadky z přírodní nebo štípané kostice (kosticové třísky) se projednávají jako surová kostice.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Kostice dále opracovaná, kosticové štětiny a kostice z rohu, saz. čís. 361.

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Ke korálům saz. čís. 140 patří toliko pravé, červené (rudé nebo ušlechtilé korály), surové, též pouze vrtané, nikoli však čištěné nebo broušené.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Jsou-li surové korály jen za účelem balení navlečeny na šňůrkách, nejsou vyloučeny z projednávání podle tohoto saz. čísla.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Pravé korály dále opracované nebo i jen čištěné, jakož i nepravé korály, saz. čís. 571. (Viz též vysvětlivky k saz. čís. 570.)

      účinné od 1. 1. 1950(4) Bílé korály (korálové trsy), saz. čís. 139.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 141.

   účinné od 1. 1. 1950Celuloid v deskách, prutech nebo trubkách, též leštěný i podložený, dále však nezpracovaný; umělé suroviny řezbářské a soustružnické výslovně nejmenované, dále neopracované.

   1. účinné od 1. 1. 19501. Sem patří celuloid a jiné umělé suroviny soustružnické a řezbářské v deskách, listech, kostkách a proužcích, t. j. v rozřezaných deskách, dále ve špalcích, špalíčcích, t. j. v rozřezaných kulatých prutech nebo trubkách, též leštěné a podložené (papírem, bavlněným nebo vlněným prachem nebo tkaninami), avšak k dalšímu zpracování ještě neupravené a dále neopracované. (Viz 11. vysvětlivku k saz. čís. 361.)
   2. účinné od 1. 1. 19502. (1) Celuloid saz. pol. 141a) je nitrovaná celulosa s kafrem a rozličnými barvivy, též s práškem hliníkovým nebo bronzovým nebo s nerostnými látkami, na př. magnesií, křídou, těživcem. Celuloid nebarvený se podobá čistému rohu, je slabě průsvitný, v tenkých tabulích průhledný, velmi pružný a tvrdý. Zavání slabě kafrem, což lze třením nebo zahříváním zřetelně seznati; hodí se k napodobení želvoviny, jantaru, slonoviny, korálů, ebenového dřeva a pod. a užívá se ho k výrobě hřebenů, ozdobných předmětů, kulečníkových koulí, hraček, límců (celuloidového prádla) atd

      účinné od 1. 1. 1950(2) Celuloid v deskách s vložkami tkaninovými, jakož i celuloid v prášku není vyloučen z projednávání podle saz. pol. 141a).

      účinné od 1. 1. 1950(3) Pod označením „celuloid“ se vyskytují v obchodě i hmoty, při jejichž výrobě bylo použito místo kafru zcela nebo částečně jiné látky, na př. trifenylfosfátu, trikresylfosfátu, derivátů močoviny a j., aby byla snížena hořlavost celuloidu. Tyto hmoty v deskách, tyčích a pod. se zařaďují jako umělé suroviny soustružnické a řezbářské výslovně nejmenované do saz. pol. 141b); jsou-li však v prášku nebo v šupinách a pod., pak jako nitrocelulosa do saz. čís. 646. Jinou náhražkou celuloidu, patřící do saz. pol. 141b) je Cellon (t. zv. nehořlavý celuloid), z acetylcelulosy a náhražek kafru. Jiná obchodní označení této látky jsou na př. Arcasol, Cellit, Cellulit, Rhodoid, Sicoid.

   1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Umělou surovinou soustružnickou a řezbářskou saz. pol. 141b) je na př. formaldehydem tvrzený kasein jako Argolit, Erinoid, Galalit; rohová hmota (cornit, umělý roh), hmota z rohových na prach rozmělněných odpadků, stlačená ve tvar desky s přísadou pojidel (gumy tragantové a pod.); parkesin (parksin), tvrdá a zároveň jako kůže ohebná hmota ze střelné bavlny a mastného oleje (ricinového) se šelakem nebo pryskyřicí kopálovou, k níž se přidává za účelem zmenšení zápalnosti trochu chloridu zinečnatého nebo wolframanu sodného; vegetalin, hmota skládající se z celulosy, síranu hlinitého a mýdla pryskyřičného. Podle saz. pol. 141b) se dále projednávají umělé pryskyřice fenol-aldehydové, vzniklé kondensací fenolů a aldehydů, zejména fenolformaldehydové a kresolformaldehydové (fenoplasty), na př.: Acidur, Albertol, Bakelit, Celoron, Dekorit, Dorex, Durite, Formalite, Futurit, Juwelit, Laccain, Leukorit, Pantolit, Trolitan, Trolon, Turbonit, Umalon, Xantholith; umělé pryskyřice močovino-aldehydové (aminoplasty nebo pryskyřice karbamidové), připravené kondensací močoviny nebo thiomočoviny s aldehydy, na př.: Alboresin, Aldur, Alfa-Baklax, Bandalasta, Ciba, Endura, Luxan, Marbloid, Moldrite, Plaskon, Pollopas, Profile, Uralite, Urex; lisované hmoty z aminotriazinu čili melaminu s celulosou, na př.: Melmac, Melopas, Ultrapas; pryskyřice alkydalové či glyptalové zejména z anhydridu kyseliny ftalové a glycerinu.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Dále sem patří další tvrdé hmoty schopné obrábění při obyčejné teplotě: hmoty založené na polyvinylchloridu nebo smíšených polymerátech, na př.: PVC, Igelit, Mipolam; hmoty polyakrylátové a polymetakrylátové, na př.: Acrysol, Lucite, Lu-Glas, Perspex, Plexiglass, Plextol, Vinal; pryskyřice polyvinylesterové, zejména polyvinylacetátové, na př.: Gelva, Movicoll, Mowilith, Vinnapas, Vinoflex; polyvinylacetaly z polyvinylalkoholu a aldehydů, na př.: Alwar, Butwar, Movital. Picform; pryskyřice polystyrenové (z uhlovodíku styrenu), na př.: Trolitul; hmoty polyamidové a polyurethanové, na př.: Igamid, Nylon, Perlol, Perlon, Perluran, Steelon, Silon a j.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Některé ze surovin v předchozím odstavci uvedených, zejména polyvinylchloridové, se vyskytují zrněné nebo v podobě pružných desek, proužků a pod. a svými vlastnostmi fysikálními se podobají měkkému kaučuku; takové výrobky se zařaďují jako chemicky vyrobené náhražky kaučuku do saz. třídy XXX. Tyto hmoty v prášku se projednávají podle své sazební povahy.

   1. účinné od 1. 1. 19504. (1) Podle saz. čís. 141 se projednávají desky z celuloidu a jiných umělých surovin soustružnických a řezbářských i tehdy, ubývá-li k jedné straně jejich tloušťky; dále se podle tohoto saz. čísla projednává též papír celuloidový (t. zv. lesklý papír), t. j. velmi tenké desky celuloidové papírem podložené.