Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku

účinné od 1. 1. 1950(2) Pruty (tyče) a trubky z celuloidu a jiných umělých surovin soustružnických a řezbářských mohou být i žebrovány (pruty mohou být i složitého průřezu vytvořeného při výrobě na př. litím), avšak nesmějí být takového tvaru, aby se z nich mohly vyrábět pouhým příčným přeříznutím upravené nebo již hotové předměty; je-li tomu tak, pak se takové pruty (tyče) a trubky zařadí do saz. pol. 361c), po příp. do 2. poznámky k saz. pol. 361c) nebo do 1. poznámky k saz. čís. 361.

účinné od 1. 1. 1950(3) O polotovarech z celuloidu a jiných umělých surovin soustružnických a řezbářských, jakými jsou na př. desky jako řešeta dírkované na toaletní potřeby, na separátory do akumulátorů a pod. nebo spirálovité trubky, z nichž příčným přeříznutím se hotoví kroužky na ubrousky, atd., viz 4. odstavec 11. vysvětlivky k saz. čís. 361; napodobují-li jantar, slonovinu, želvovinu nebo perleť, viz též 15. vysvětlivku k saz. čís. 361.

1. účinné od 1. 1. 1950XVII. Nerosty jinde nezařaděné.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 142.

   účinné od 1. 1. 1950Kameny surové nebo pouze zhruba osekané nebo nejvýše na třech stranách pilou nebo lanem řezané; desky neštípané a pilou nebo lanem neřezané.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Sem patří zejména stavební a užitkové kameny (na př. kameny lomové, k vyzdívání, dlažební a z hlinité břidlice; balvany na sochařské a kamenické práce z úbělu, žuly, mramoru a j.), pazourek (silex), surové drahokamy a polodrahokamy, jakož i jiné surové kameny; kazivec, láva, litografický kámen, povětroně, hadec atd.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Ke kamenům podle saz. čís. 142 cla prostým, pouze zhruba osekaným, patří balvany zhruba upravené, t. j. ani pemrlicí ani rýhovačkou, nýbrž pouze oškrdem nebo Špičákem opracované, též přizpůsobené tvarem příštímu výrobku, s okrajem (lemem) nebo bez něho, avšak nevyrovnané, t. j. bez jakékoli plochy zhruba nebo úplně vypracované. Viz též 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXVI.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Asfaltové kameny, surové, též mleté, saz. čís. 168.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 143.

   účinné od 1. 1. 1950Kyz železný (pyrit).

   účinné od 1. 1. 1950(1) Kyz železný (pyrit) jest nerost mosazně žlutý až zlatožlutý nebo drsná, šedá rudná hmota, jež zahřátím v uzavřené nádobě vylučuje síru; na vzduchu spaluje se kyz železný za vývoje kysličníku siřičitého na červenohnědý kysličník železitý.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Sem náleží též markasit, jenž se velice podobá kyzu železnému, jest však nejčastěji krystalický a více méně mosazně žlutý, pak kyz magnetový (pyrhotin), obsahující měď a nikl.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Železný kyz pražený, kyzové výpalky (výpražky), t. j zbytky po výrobě kysličníku siřičitého z kyzu železného, pak kyz železný, zbavený zčásti síry (často zvaný sirník železnatý, t. j. zbytky po výrobě síry z kyzu železného), saz. čís. 144.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Sirník železnatý, technicky čistý (připravený chemicky ze železa a síry), saz. pol. 601d).

   účinné od 1. 1. 1950(5) Sirník železnatý, jenž se získává v hutích pálením kyzu železného za nepřístupu vzduchu, liší se cd technicky čistého sirníku železnatého obsahem písku a jiných nečistot nerozpustných ve zředěné kyselině solné.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Spenceův kov, viz vysvětlivky k saz. čís. 609.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 144.

   účinné od 1. 1. 1950Rudy výslovně nejmenované, též upravené.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Sem patří v hutnictví používané rudy cínové (cínovec [kassiterit], kyz cínový [stannin]); rudy hliníkové (bauxit; přírodní kryolit viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 150); rudy chromové (na př. chromit); rudy kobaltové (na př. kobaltin, smaltin); rudy manganové (na př. burel [pyrolusit]); rudy měděné (na př. azurit, bornit, břidlice měďnaté, chalkosin, kuprit, kyz měděný [chalkopyrit], malachit); rudy molybdenové (na př. leštěnec molybdenový [molybdenit]); rudy niklové (na př. breithauptit, garnierit, chloanthit [bílý kyz niklový], millerit [kyz vláskový], nikelit [červený kyz niklový], ullmanit [antimonový kyz niklový] ); rudy olověné (na př. cerussit, leštěnec olověný [galenit], krokoit, pyromorfit, wulfenit); rudy titanové (na př. anatas, brookit, ilmenit, iserin, rutil, titanit); rudy uranové (na př. nasturan [smolinec, uranin]); rudy vizmutové (na př. bismutin [leštěnec vizmutový]); rudy wolframové (na př. scheelit, wolframit); rudy zinkové (na př. blejno zinkové [sfalerit], kalamin křemičitý [hemimorfit] a kalamin uhličitý [smithsonit]); rudy železné (na př. bahenní [lužní] ruda železná, ruda bobová, červená ruda železná, franklinit, hlinitá ruda železná, hnědel [limonit], krevel [haematit], kyz železný pražený nebo částečně zbavený síry, lebník červený a hnědý, lesklá ruda železná, magnetovec [magnetit], ocelek [siderit]), jakož i rudy zlaté a stříbrné, vyjma leštenec antimonový (antimonit, sirník antimonitý), jejž třeba projednávat podle saz. pol. 603a).

   účinné od 1. 1. 1950(2) Upravené rudy, t. j. pražené a drcené, jakož i na hrubo tříděné rudy, projednávají se jako surové rudy, vyjma směsi nečistých kysličníků kobaltu nebo pražených rud kobaltových s křemenným pískem, jichž se užívá v keramickém průmyslu pod jménem cafra (safflor) a jež patří do saz. pol. 601a). Sem patří též t. zv. rudné koncentráty, získané na př. flotací.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Jako upravené rudy se projednávají také kysličníky kovů v sazebníku výslovně nejmenované, jež se dovážejí k výrobě kovů. Při jejich projednávání se předloží osvědčení československé obchodní komory o tom, že se zboží u příjemce použije k tomuto účelu. O sazební příslušnosti těchto kysličníků viz vysvětlivky k saz. čís. 626.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Mleté a plavené rudy, jichž se může použít jako zemitých barev, jsou podrobeny ustanovením pro projednávání barevných hlinek.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 145.

   účinné od 1. 1. 1950Sádra.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Přírodní sádra saz. pol. 145a) jest sádrovec celistvý, vláknitý a štěpný (mariánské sklo).

   účinné od 1. 1. 1950(2) Sádrovec štěpný (mariánské sklo) v tenkých tabulích, saz. čís. 394.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Jako přírodní sádra se projednává též přírodní bezvodý síran vápenatý (anhydrit) a přepálená sádra.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Přírodní sádra se rozeznává od pálené sádry saz. pol. 145b) tím, že rozdělána s vodou netvrdne.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Pálená sádra, jež se rozdělala s vodou v množství odpovídajícím asi polovině váhy sádry, po nějakém čase ztvrdne.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Sádra uměle srážená (umělý síran vápenatý, annalin), saz. pol. 600c).

   účinné od 1. 1. 1950(7) Přírodní i uměle srážený síran vápenatý nebo jejich směsi, s přísadou minerálních barev nebo organických barviv, bez zřetele na množství barviva, saz. čís. 626.

   účinné od 1. 1. 1950(8) O rozpoznávání sádry přírodní od uměle srážené viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 600, a od siřičitanu vápenatého viz 8. vysvětlivku k saz. čís. 600.

   účinné od 1. 1. 1950(9) Sádrové střepy, saz. pol. 145a); tovární odpadky obsahující sádru, jakož i sádrové střepy k výrobě hnojiva, saz. čís. 652.

   účinné od 1. 1. 1950(10) Směsi sádry, přírodní nebo pálené, s kamencem a jinými solemi, na výrobu umělých kamenů a pod., jako cement saz. čís. 399.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 146.

   účinné od 1. 1. 1950Bílá křída, těživec.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Bílá křída (horská nebo obecná křída) rozezná se od obyčejného vápence a mramoru obsahem ústrojných zbytků (skořápek foraminifer a pod.), drobnohledem snadno zjistitelných, a svou zemitou povahou.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Pod drobnohledem jeví přírodní plavená křída nepravidelné tvary, v nichž jsou znatelny skořápky foraminifer, kdežto uměle srážená křída skládá se jen z krychlovitých, pravidelných částeček anebo jehlicovitých krystalových tvarů.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Do saz. pol. 146a) patří bílá křída přírodní, též jen na špalky řezaná; na tyčinky řezaná (křída psací), saz. pol. 393c).

      účinné od 1. 1. 1950(4) K plavené křídě saz. pol. 146b) patří též blanc de Meudon a blanc de Troyes, jakož i nečistý srážený uhličitan vápenatý.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Srážený uhličitan vápenatý lze rozeznat od přírodní křídy (též plavené) t. zv. zkouškou usazovací, jež se provádí takto: Do měrného válce na 250 cm³ se zabroušenou zátkou, děleného po 2 cm³, jehož výška dělení měří 25 cm, vpraví se přesně odvážených 20 g vzorku, k němuž se přidá tolik destilované vody, aby její hladina sahala právě ke známce 250 cm³. Tvrdé vody použít nelze. Po důkladném protřepání ponechá se směs po 24 hodin v klidu, načež se odečte objem ssedliny. Činí-li objem ssedliny méně než 40 cm³ (obyčejně činí 30 cm³), jde o přírodní křídu; u sráženého uhličitanu vápenatého činí objem ssedliny vždy více než 50 cm³.

      účinné od 1. 1. 1950(6) Uměle srážená křída chemicky čistá (umělý uhličitan vápenatý), kyprý, specificky lehký prášek, rychle rozpustný ve zředěné kyselině solné, saz. pol. 600 l).

      účinné od 1. 1. 1950(7) Projednat nečistý srážený uhličitan vápenatý podle saz. pol. 146b) lze však jen na základě posudku příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy na útraty strany. (Viz též 10. vysvětlivku k saz. čís. 600.)

      účinné od 1. 1. 1950(8) Mletá a plavená křída, tvářená, saz. čís. 409 a 629.

      účinné od 1. 1. 1950(9) Křída přírodní a umělá (srážený uhličitan vápenatý) anebo směsi obou, obarvené přísadou minerálních barev nebo organických barviv, bez zřetele na obsah barviva, saz. čís. 626.

      účinné od 1. 1. 1950(10) O barevném slinu, jílu atd. viz vysvětlivky k saz. čís. 148.

      účinné od 1. 1. 1950(11) O černé křídě, označené někdy též jako španělská křída (živičná hlinitá břidlice, jíž se používá jako zemité barvy), viz 1. a 3. vysvětlivku k saz. čís. 148.

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Těživec (baryt, přírodní síran barnatý) se vyskytuje v obchodě obyčejně v miskovitých, krystalinických kusech barvy bílé, též načervenalé, zřídka namodralé nebo jiné; je v kyselině solné nerozpustný a má vysokou specifickou váhu a zvláštní mdlý lesk.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Jemně mletých a plavených druhů se užívá jako sráženého síranu barnatého k přípravě bílých barev barnatých (běloba barytová, minerální, nová, stálá, sněžná, blanc fixe atd.).

      účinné od 1. 1. 1950(3) Umělý síran barnatý, saz. pol. 600g). O rozpoznávání přírodního síranu barnatého od umělého viz 7. vysvětlivku k saz. čís. 600.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Mletý a plavený těživec s větší příměsí než 10% umělého síranu barnatého se projedná jako umělý síran barnatý.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Je-li podezření, že jest ve zboží taková příměs, provede se tato zkouška: 30 g sporné látky smísí se dokonale v porcelánové misce třením paličkou s 10 cm³ modrého roztoku barviva, jejž nutno si opatřit od příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy; je-li třeba, přidá se ještě tolik vody, aby směs byla tekutá. Jde-li o těživec, směs při naklonění teče již bez přidání vody a je zelená až světle modrá. Umělý síran barnatý a jeho směsi s těživcem tekou teprve po přidání dalších 5 až 10 cm³ vody a hmota má barvu červeno-fialovou.

      účinné od 1. 1. 1950(6) Je-li výsledek zkoušky pochybný nebo požaduje-li strana přes opačný výsledek zkoušky, aby zboží bylo projednáno podle saz. čís. 146, zašle se vzorek zboží k prozkoumání příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy.

      účinné od 1. 1. 1950(7) Bílé barvy barnaté (barytové barvy) z mletého a plaveného těživce patří do saz. pol. 146b), barvy z umělého síranu barnatého do saz. pol. 600g); těstovité směsi mletého nebo plaveného těživce s bílou hlinkou se však projednávají podle saz. pol. 146b) a směsi umělého síranu barnatého se sirníkem zinečnatým (lithopon, Griffitova běl) podle saz. pol. 602f).

      účinné od 1. 1. 1950(8) Přírodní a uměle srážený síran barnatý nebo jejich směsi, jež jsou obarveny minerálními barvami nebo organickými barvivy, saz. čís. 626.

      účinné od 1. 1. 1950(9) Barvy barnaté s přísadou kaseinu, mýdla, klihu atd., saz. čís. 626.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 147.

   účinné od 1. 1. 1950Smirek.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Smirek je velmi tvrdá, neprůhledná, tmavošedá, někdy též červenavě modrá odrůda korundu.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Obsahuje zpravidla větší množství magnetovce; často je v něm též trochu kovového železa, jež pochází ze strojů rozmělňovacích a k němuž netřeba při zařaďování přihlížet.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Smirek upravený pro drobný prodej nebo s přísadou ocelového zrní a pod., saz. čís. 405.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Aby byla spolehlivě zjištěna přísada ocelových pilin (ocelového zrní) v zrněném smirku, což jenom magnetem není možno, vytáhnou se asi ze 2 g vzorku magnetem všechny částečky, pokud se magnetem přitahují, a zahřejí se se zředěnou kyselinou dusičnou hustoty 1˙2 ( 1 díl obj. sehnané kyseliny a 1 díl obj. vody). Byly-li přimíšeny ocelové piliny, nastane mocný vývoj rudých par, kdežto smirek, jenž obsahuje jen nepatrné množství kovového železa z rozmělňovacích strojů, vyvíjí páry jen slabě žlutavě zbarvené.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 148.

   účinné od 1. 1. 1950Barevné hlinky.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Barevné hlinky jsou přírodně zbarvené zeminy.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Bílé zeminy se nepokládají za barevné hlinky; maltézská hlinka a jiné bílé hlinky se však považují za barevné hlinky saz. pol. 148b), dovážejí-li se v malých koláčcích nebo tyčinkách, též se vtlačenou značkou.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Nejdůležitější barevné hlinky jsou:

      1. účinné od 1. 1. 1950a) žluté: okr (žlutá hlinka, žlutá siena, železný okr, zlatý okr, Martova žluť, císařská žluť, čínská žluť);
      2. účinné od 1. 1. 1950b) hnědé: siena (terra di Siena, mahagonová hněď, hněď van Dyckova, satinober), umbra (a to pravá i t. zv. kolínská hlinka, kaselská hněď, kotlová hněď);
      3. účinné od 1. 1. 1950c) červené: červená rudka (červená křída), červený bolus (hlinka lemnosská, arménská, strigavská, Terra sigillata);
      4. účinné od 1. 1. 1950d) zelené: zelená hlinka (veronská zeleň, zelený okr, zeleň česká, tyrolská, stálá), též jen velmi slabě zeleně zbarvená, tak jak jí bývá používáno jako suroviny na výrobu krášlených hlinek barevných. Horská zeleň z malachitu patří však do saz. čís. 626.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Sem patří též břidličná šeď (stříbrná šeď) a břidličná čerň (černá křída, minerální čerň, olejná čerň, t. j. živičná hlinitá břidlice uhlím přirozeně zbarvená).

   1. účinné od 1. 1. 19502. K přírodním barevným hlinkám saz. pol. 148a) patří jen hlinky, jež nebyly ani jemně umlety, ani plaveny, ani páleny, ani smíšeny s jinými přirozenými neb uměle připravenými látkami, ani lisovány.
   2. účinné od 1. 1. 19503. (1) Do saz. pol. 148b) patří též mechanicky na prach rozmělněné černé a hnědé uhlí, potom černá křída (přírodní černá hlinitá břidlice) obsahující nejméně 50% popela.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Mleté nebo na prach rozmělněné živočišné nebo rostlinné uhlí a na prach rozmělněný koks patří však do saz. čís. 605, rovněž tak i mletá černá křída (břidličná čerň atd.) obsahující méně než 50% popela.

      účinné od 1. 1. 1950(3) O rozpoznávání šedé nebo černé barevné hlinky saz. pol. 148b) od černí saz. čís. 605 viz vysvětlivky k saz. čís. 605.

      účinné od 1. 1. 1950(4) K barevným hlinkám saz. pol. 148b) patří též mleté a plavené rudy, jichž lze používat jako barev, na př. krevel, hnědel, lesklá ruda železná, železná slída (šupinatá barva). Mletá ruda manganová (burel) patří však do saz. čís. 150, mletý leštěnec antimonový do saz. čís. 603.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Uměle připravený červený kysličník železitý, viz 5. odstavec další 4. vysvětlivky a 5. vysvětlivku, písm. c).

      účinné od 1. 1. 1950(6) Barevné hlinky jsou často nastavovány síranem vápenatým, uhličitanem vápenatým nebo síranem barnatým. Není-li těchto přísad více než 50% váhy suché barevné hlinky, nepřihlíží se k nim při zařaďování; je-li toto procento přestoupeno, zařadí se do saz. pol. 148c).

      účinné od 1. 1. 1950(7) Pálené, mleté atd. barevné hlinky rozdělané vodou nebo těstovité (en pâte), jakož i barevné hlinky vzájemně promíšené nebo nastavované přísadou nebarevných nerostných látek, jako je kaolin, světlá hlína, jíl, slín, mastek, tuček, světlá břidlice a pod., avšak dále neupravené, patří do saz. pol. 148b).

   1. účinné od 1. 1. 19504. (1) Krášlené barevné hlinky jsou nejčastěji mleté barevné hlinky, jež nabyly určitého odstínu přísadami anorganických nebo organických pigmentů, dehtových barviv atd., živočišného nebo rostlinného uhlí a pod. Uchovaly si svou původní zemitou povahu, vyznačují se však zpravidla živějšími barevnými odstíny, než jaké mají přírodní aneb vzájemně jen smíchané barevné hlinky saz. pol. 148b).

      účinné od 1. 1. 1950(2) Do saz. pol. 148c) patří jen krášlené barevné hlinky, jež neobsahují více než 5% přísad anorganických nebo organických pigmentů, dehtových barviv atd.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Mleté barevné hlinky, jež obsahují jen stopy nahodile přimíšených anorganických nebo organických pigmentů, dehtových barviv atd., které nedávají zřetelný barevný odstín, patří do saz. pol. 148b).

      účinné od 1. 1. 1950(4) Barevné hlinky obsahující více než 5% krášlidel, saz. čís. 626.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Do saz. pol. 148c) patří též červené barvy z kysličníku železitého, jež podle výsledku zkoušky předepsané v 5. vysvětlivce písm. c) nelze zařadit ani do saz. pol. 148b), ani jako chemicky čistý kysličník železitý do saz. čís. 626.

   1. účinné od 1. 1. 19505. Při zkoušení barevných hlinek nebo barev budiž postupováno takto:
      1. účinné od 1. 1. 1950a) Zkouška na krášlidla.

         účinné od 1. 1. 1950(1) Barevné hlinky se krášlí obyčejně umělými nebo přírodními organickými barvivy, též barvami chromovými, kysličníkem olovnatým atd.

         účinné od 1. 1. 1950(2) Barviva ke krášlení bývají často vázána na jiné látky (na př. barvicí laky hlinité). Přítomnost krášlidel se zjišťuje takto:

         účinné od 1. 1. 1950(3) Aby se zjistila přísada chromové žluti a kysličníku olovnatého, přidá se k malému množství zkoušené barevné hlinky destilovaná voda a trochu draselného nebo sodného louhu, pak se vše ve zkumavce zahřeje do varu, poté zchladí a tekutina zfiltruje. K získanému filtrátu se přidá nyní kyselina octová v přebytku; byla-li přítomna chromová žluť, vznikne kanárkově žlutá sraženina. Byl-li přítomen kysličník olovnatý, vznikne v roztoku okyseleném kyselinou octovou přídavkem chromanu draselného žlutá sraženina.

         účinné od 1. 1. 1950(4) Má-li být zjištěna přítomnost umělých nebo přirozených organických barviv, protřepáme dobře malý vzorek příslušné barevné hlinky s trochou kyseliny octové a lihu ve zkumavce a zahřejeme; poté se tekutina zfiltruje. Je-li přítomno organické barvivo, bývá filtrát a po příp. i filtr zřetelně zbarven.

         účinné od 1. 1. 1950(5) Barevné hlinky krášlené organickými barvivy zanechávají, jsouce žíhány na platinovém plíšku, hlinitý zbytek, jenž bývá žlutě nebo hnědě zbarven obyčejně kysličníkem železitým v něm obsaženým. Zůstane-li však po žíhání čistě bílý zbytek, jest podezření, že nejde o barevnou hlinku, nýbrž o barvu (barvicí lak) saz. čís. 626. V tomto případě, jakož i tehdy, když se u krášlených barevných hlinek podle provedené zkoušky nejeví množství krášlidla nepatrným, t. j. není ho zřejmě pod 5%, nutno zaslat vzorek k prozkoumání příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy.

      1. účinné od 1. 1. 1950b) Zkouška na přísadu více než 50% uhličitanu vápenatého, síranu vápenatého a síranu barnatého.

         účinné od 1. 1. 1950(1) Asi 2 g barevné hlinky se polijí v malé skleněné baničce 40 cm³ 25%ní kyseliny solné (specifické váhy 1˙125); poté se kapalina za míchání zahřeje do varu, zředí stejným množstvím vody a ponechá krátký čas, aby se ustála.

         účinné od 1. 1. 1950(2) Nyní se nejdříve odhadne, zda na dně usazený nerozpustný podíl jest větší či menší než polovina použité látky. Je-li menší, tu může jít o přísadu větší než 50% uhličitanu vápenatého nebo síranu vápenatého, jež jsou v kyselině solné rozpustné; nutno ji pak projednat podle saz. pol. 148c) nebo zkoušet ji podrobněji. Činí-li naopak nerozpustný zbytek více než polovici, jest vyloučeno, že by barevná hlinka obsahovala přes 50% uhličitanu vápenatého nebo síranu vápenatého, a projedná se podle saz. pol. 148b), v předpokladu, že nerozpustný zbytek neobsahuje síranu barnatého.

         účinné od 1. 1. 1950(3) Při zkoušce na tuto posléze zmíněnou přísadu postupujeme takto:

         účinné od 1. 1. 1950(4) Asi 1 g barevné hlinky vaří se po několik minut s přídavkem přibližně dvojnásobného množství uhličitanu draselného a 30 cm³ vody. Nato se tekutina zfiltruje, nerozpustný zbytek na filtru se promývá horkou vodou, až zmizí alkalická reakce. Bylo-li přítomno baryum, zůstane jako uhličitan na filtru; polijeme-li zbytek na filtru zředěnou kyselinou solnou, dá filtrát se sádrovou vodou značnou sraženinu síranu barnatého.

         účinné od 1. 1. 1950(5) K slabému zákalu se nepřihlíží. Je-li však množství sraženiny značné a nenavrhne-li strana projednání podle saz. pol. 148c), zašle se vzorek zboží k přesnému prozkoumání příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy.

      1. účinné od 1. 1. 1950c) Zkoušení červených barev z kysličníku železitého.

         účinné od 1. 1. 1950Především se zjistí, jak se chovají tyto barvy ke kyselině solné [viz návod ad b), odst. 1]. Tu mohou nastat tyto případy:

         účinné od 1. 1. 1950(1) Barva z kysličníku železitého se rozpustila na čirý roztok beze zbytku. V tomto případě se projedná jako chemicky čistý kysličník železitý saz. čís. 626. Obsahuje-li však síran vápenatý nebo uhličitan vápenatý v množství nikoli nepatrném, projedná se podle saz. pol. 148c). Přítomnost uhličitanu vápenatého se prozrazuje již silným šuměním, polijeme-li barvu kyselinou solnou. Abychom dokázali síran vápenatý, smícháme jeden díl čirého (zfiltrovaného) roztoku vzorku v kyselině solné s trojnásobným množstvím ethylalkoholu; je-li přítomen síran vápenatý, vznikne hojná bílá krystalická sraženina.

         účinné od 1. 1. 1950(2) Vaříme-li vzorek s kyselinou solnou, zůstane nepatrný, ale vždy zřejmý nerozpustný zbytek. Pak jde o uměle připravený, nikoli však chemicky čistý kysličník železitý, jenž patří do saz. pol. 148c), při čemž nezáleží na tom, obsahuje-li síran vápenatý, uhličitan vápenatý nebo síran barnatý nebo krášlidla (ta však nikoliv nad 5%).

         účinné od 1. 1. 1950(3) Vaříme-li vzorek s kyselinou solnou, zůstane značný, zřejmě 15% přesahující zbytek. Pak je to barevná hlinka, kterou je třeba dále zkoušet podle návodu ad a) a b).

   1. účinné od 1. 1. 19506. Z toho vyplývá toto schema pro stanovení sazební příslušnosti:
      účinné od 1. 1. 1950

      Saz. čís. 142. Kameny surové nebo pouze zhruba osekané nebo nejvýše na třech stranách pilou nebo lanem řezané; desky neštípané a pilou nebo lanem neřezané. Saz. čís. 143. Kyz železný (pyrit). Saz. čís. 144. Rudy výslovně nejmenované, též upravené. Saz. čís. 145. Sádra. Saz. čís. 146. Bílá křída, těživec. Saz. čís. 147. Smirek. Saz. čís. 148. Barevné hlinky.

      	Přirozený t. zv. červený okr a jiné červené barvy z kysličníku železitého, které obsahují značné množství (nad 15° o) v kyselině solné nerozpustné hlíny nebo písku	Červené barvy z kysličníku železitého, uměle vyrobeného, nečistého, t. j. obsahujícího nepatrné množství (nejvýše 15 %) v kyselině solné nerozpustné hlíny nebo písku jako přirozených nečistot, též krášlené, avšak nikoli nad 5° o obsahu krášlidel	Chemicky čistý červený kysličník železitý, jenž se vyznačuje tím, že není znečištěn hlínou nebo pískem	Jiné (nikoli červené) barevné hlinky	Barevné hlinky obsahující více než 5% krášlidel
      bez přísady	nekrášlené: 148a) nebo b) krášlené: 148c)	148c)	626**)	nekrášlené: 148a) nebo b) krášlené: 148c)	626
      s přísadou uhličitanu vápenatého, síranu vápenatého nebo síranu barnatého do 50%	nekrášlené: 148b) krášlené: 148c)	148c)	148c)*)**)	nekrášlené: 148b) krášlené: 148c)	626
      s přísadou uhličitanu vápenatého, síranu vápenatého nebo síranu barnatého nad 50°/o	148c)*)	148c)	148c)*)	148c)*)	626

      účinné od 1. 1. 1950*) Též s přísadou nejvýše 5% anorganických nebo organických pigmentů, dehtových barviv atd.

      účinné od 1. 1. 1950**) Při nepatrném množství síranu vápenatého, uhličitanu vápenatého nebo síranu barnatého, t. j. při takovém množství, které při předepsaných zkouškách nedává žádné reakce, pokládá se kysličník železitý ještě za „kysličník železitý bez přísady“. Rovněž nevylučuje projednání podle saz. čís. 626 tak nepatrné množství nerozpustné hlíny nebo písku, jež nelze postřehnout při zkoušce vykonané podle návodu ad c), odst. 1.
   1. účinné od 1. 1. 19507. (1) O rozeznávání černé křídy od mletých černí viz vysvětlivku k saz. čís. 605 a o rozpoznávání umbry a bistru (bistru ze sazí, uhelného bistru) viz vysvětlivku k saz. čís 606.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Barevné hlinky utřené s olejem, olejovým pokostem, albuminem, kaseinem, klihem, škrobem, dextrinem, glycerinem a pod., saz. čís. 626.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Barevné hlinky s přísadou lakových pokostů nebo s nimi utřené, saz. čís. 624.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Barevné hlinky, jakož i černá a červená křída, plavené a pak tvářené do hůlek, pisátek neb tyčinek (pastelky) a černá křída rozřezaná na tyčinky, saz. čís. 629.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Červená křída rozřezaná na tyčinky, saz. pol. 393c).

      účinné od 1. 1. 1950(6) Břidličná šeď upravená pro drobný prodej, saz. pol. 405.

      účinné od 1. 1. 1950(7) Obarvená sádra, obarvená křída a obarvený těživec, saz. čís. 626.

      účinné od 1. 1. 1950(8) Obarvené cementy, saz. čís. 399.

      účinné od 1. 1. 1950(9) Nepoužitá hmota na čištění plynu (t. zv. Luxova hmota), t. j. zbytky po výrobě hydroxydu hlinitého z bauxitu, hrubý a hnědý prášek z kysličníku železitého a malého množství uhličitanu sodného, saz. čís. 150.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 149.

   účinné od 1. 1. 1950Jiné zeminy a kameny, uměle barvené.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Sem patří všechny uměle barvené zeminy a kameny, jež neslouží k barvení nebo k výrobě barev, nýbrž jichž se používá jako barevných hmot, na př. barvené šupiny mariánského skla nebo slídy na výrobu posýpátka, barvený posýpací písek, pak mramorovitě natřené kamínky nebo kamenné směsi (na umělý mramor).

   účinné od 1. 1. 1950(2) Kuličky na hraní, viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 408.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čsí. 150.

   účinné od 1. 1. 1950Zeminy a látky nerostné, výslovně nejmenované, přírodní, pálené, mleté nebo plavené.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Do saz. čís. 150 patří zejména: amfibol (jinoráz); bahno; břidlice lešticí, mletá a plavená (pro drobný prodej upravená, saz. čís. 405); burel (pyrolusit) mletý, též regenerovaný ze zbytků po výrobě chloru jako hnědý těžký prášek, a hydroxyd manganitý; celestin (síran strontnatý); cementy přírodní (tras, tuf, zemina puzzolánová [pucolánka], zemina santorinová [santorinka]; nebuďtež zaměňovány s umělými cementy: portlandským, románským a pod. saz. čís. 399); dolomit, též pálený; fosfáty nerostné (fosfáty vápenaté, sloužící k výrobě umělých hnojiv: fosfority, koprolity, apatit, fosilní guano, surové fosfáty alžírské, floridské a jiné; tytéž kyselinami rozložené, saz. čís. 617; o rozeznávání od popela z kostí saz. čís. 652 a od umělého fosforečnanu vápenatého saz. čís. 600 viz vysvětlivky u těchto sazebních čísel); hlína ohnivzdorná či žáruvzdorná (též lupek), surová, mletá nebo plavená nebo pálená v hroudách; hlína přírodní nikoli žáruvzdorná (obyčejná cihlářská a hrnčířská hlína, jíl, slin, dýmková hlína, porcelánová hlinka a jiné tvárné hlíny na výrobu kameniny, porcelánu atd.); hlinka běličská; hlinka valchářská (k odmaštění při valchování sukna; valchářská hlinka obsahující tuk, viz vysvětlivky k saz. čís. 101); hmota na čištění plynu, nepoužitá (viz 7. vysvětlivku k saz. čís. 148); china clay (hlinka porcelánová); kaolin (hlinka porcelánová); kazivec v prášku; klouzek (z tučku, mastku, osinku a pod); kryolit, přírodní fluorohlinitan sodný; křeménka (křemelina, hlinka infusoriová, zemina rozsivková, hlinka lešticí, tripl); lepidolit (slída lithiová, nerost obsahující lithium); magnesit (přírodní uhličitan horečnatý) a pálený t. zv. slinutý magnesit, význačný temně hnědou barvou, jehož se užívá jako žáruvzdorné hmoty; malta; mastek (talek, benátská hlinka); mramor, mletý nebo plavený; osinek (asbest), mletý nebo plavený, přírodní (platinovaný osinek, t. j. osinek impregnovaný jemně rozptýlenou platinou, patří však do saz. čís. 622); pazourek v prášku; pemza surová, netvářená, též mletá (tvářená saz. čís. 403; umělá saz. čís. 404; práškovitá, pro drobný prodej upravená, saz. čís. 405); písek křemitý; písek (stavební, formovací a slévačský písek), též přírodně zbarvené posýpátko; prášek démantový (prach démantový, bort démantový, k broušení); prsť zahradní; slatinovka; slída mletá; stroncianit, přírodní uhličitan strontnatý (umělý uhličitan strontnatý, saz. pol. 600b)); tuček (lojovec, steatit, krejčovská nebo španělská křída); tuha (grafit); vápenec (avšak umělý uhličitan vápenatý, saz. pol. 600 l)); vápno pálené, hašené (avšak chemicky čistý hydroxyd vápenatý, saz. čís. 622); vápno lasturové z pálených, mletých nebo plavených lastur (upravené do tvaru malých kloboučků atd., saz. čís. 626); vápno vídeňské; voda, přírodní, sladká a led z ní (avšak, destilovaná voda, saz. čís. 622, mořská voda, saz. čís. 595); witherit (přírodní uhličitan barnatý; nutno rozpoznávati od umělého uhličitanu barnatého saz. pol. 600c)); zbytky po výrobě síranu hlinitého (viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 601); zemina kamenečná (alunit, břidlice kamenečná); zeminy k technickému upotřebení (avšak zemina asfaltová, saz. čís. 168; vzácné zeminy, saz. pol. 600 l)); živec v prášku a jiné zeminy a látky nerostné.

      účinné od 1. 1. 1950(2) O projednávání nečistého sráženého uhličitanu vápenatého viz 10. vysvětlivku k saz. čís. 600.

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Pálené vápno (žíravé vápno) se vyrábí pálením obyčejného vápence, mramoru nebo křídy (t. j. uhličitanu vápenatého) ve zvláštních pecích. Při tom uniká kysličník uhličitý a zbývá pálené vápno (t. j. kysličník vápenatý). Páleného vápna se užívá v hutnictví, ve sklářství atd. Hašením, při němž přijímá vodu a zahřívá se, vzniká hašené vápno (t. j. hydroxyd vápenatý), jehož se užívá v chemickém průmyslu, na př. při výrobě sody, chlorového vápna, pak k výrobě malty atd. Pálené a hašené vápno se rozeznává od chemicky čistého vápna, jehož se užívá zejména k laboratorním účelům, tím, že obsahuje nečistoty. Zpravidla obsahuje více méně značné množství písku a hlíny. Chemicky čisté vápno má též být prosto chloru a železa. O rozeznávání křídy od sráženého uhličitanu vápenatého viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 146. O vápenných kalech koželužských viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 652.

      účinné od 1. 1. 1950(2) O předběžné zkoušce, jde-li o vápno saz. čís. 150 či o hydraulické vápno saz. čís. 399, viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 399.

      účinné od 1. 1. 1950(3) O rozpoznávání magnesitu od pálené magnesie a od chemicky čistého kysličníku hořečnatého viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 597.

      účinné od 1. 1. 1950(4) O žáruvzdorné hlíně, pálené, mleté a šamotové maltě viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 399.

      účinné od 1. 1. 1950(5) O rozpoznávání přírodního kryolitu saz. čís. 150 od umělého kryolitu a od náhražek kryolitu a jejich zařazování se poznamenává: Přírodní kryolit (nikoli v kusech) smí být projednán podle saz. čís. 150 jen na základě posudku příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy. Jako umělý kryolit a náhražka kryolitu přichází do obchodu celá řada přípravků obsahujících kazivec, živec, hlínu, fluorid sodný, fluorid hlinitý, fluorokřemičitan sodný a jiné chemické sloučeniny, jež nutno zařadit podle složení zjištěného jmenovaným ústavem; takovéto zboží patří do saz. čís. 622, vyjma směsi hmot cla prostých (na př. nepálené sádry s kazivcem).

   1. účinné od 1. 1. 19503. Segerovy žároměrky (pyroskopické jehlance z křemičitanů hlinitých), saz. čís. 420.

1. účinné od 1. 1. 1950XVIII. Látky lékárnické a voňavkářské.

   účinné od 1. 1. 1950Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XVIII.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Mnohé z látek lékárnických a voňavkářských patřících do této saz. třídy, jakož i některé druhy zboží v sazebníku výslovně nejmenované, avšak vysvětlivkami do saz. čís. 151 až 155 přidělené, jsou látky oficinální

   účinné od 1. 1. 1950(2) V pochybných případech budiž o povaze zboží vyžádán posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 151.

   účinné od 1. 1. 1950Šťáva lékořicová (ze sladkého dřeva), zahuštěná.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Šťáva lékořicová (šťáva ze sladkého dřeva, pendrek, Succus Liquiritiae) je zahuštěný vodný výtažek z kořene různých rostlin rodu Glycyrrhiza. Je to hmota balená obyčejně do vavřínových listů, černá nebo černohnědá, tvrdé, lesklá, sladce chutnající, ve vodě podle stupně čistoty více nebo méně rozpustná, lomu sklovitého a lasturovitého. Do saz. čís 151 patří lékořicová šťáva (surová nebo přečištěná) nalitá do beden nebo tvářená v kusy, též lékořicová šťáva ve tvaru tyčí tlustších než 1 cm a balených ve větší obaly nebo v prášku.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Šťáva lékořicová v tyčinkách tlustých nejvýše 1 cm, v trubičkách, v žebrovaných nebo točených páscích, celtlích, pilulkách a pod., nebo s přísadou cukru, medu, škrobu, gumy, anýzové silice, salmiaku a pod., saz. čís. 132, pokud nejde o lékárnické zboží.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Pilulky pro kuřáky (cachous aromatisés), saz. pol. 633a).

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 152.

   účinné od 1. 1. 1950Ambra šedá; bobří stroj; pižmo (mošus); cibet; kantaridy (španělské mušky); zrna pižmová (abelmošová); kubeby; opium; muškátový balzám (muškátové máslo); voda bobkotřešňová.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Ambra je voskovitá, neprůhledná, světle šedá, skvrnitá nebo žilkovaná, lehká, příjemně pižmově vonící hmota živočišného původu, která za mírné teploty taje a spálena nezanechává vůbec nebo jen velmi málo popela.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Sem patří též náhražky ambry (umělá ambra a směsi šedé ambry s neutrálními látkami, t. j. padělaná ambra).

   účinné od 1. 1. 1950(3) Tekutá ambra (tekutý storax, Styrax liquidus a pod.), saz. čís. 174.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Bobří stroj (Castoreum) jest v sušeném stavu hnědá až černě zbarvená živočišná látka, zvláště silného, odporného zápachu, jež se dováží ve váčcích, prostoupených tenkými blankami, nebo v prášku.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Pižmo (mošus) je v čerstvém stavu černohnědý nebo červenavě tmavohnědý masťovitý výměšek žláz kabara pižmového (Moschus moschiferus), vylučující se ve zvláštním váčku (pižmovém). Pižmo přichází do obchodu v těchto váčcích nebo bez nich. Je to hmota tmavohnědá, slabě mastně lesklá; vyznačuje se zvláště pronikavou a neobyčejně trvalou vůní.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Sem patří též náhražky pižma (padělané pižmo, napodobené pižmové váčky a pod.), prázdné váčky pižmové, pak umělé pižmo (Musc Baur, trinitroterciárbutyltoluen, též podobné chemické přípravky a jejich směsi).

   účinné od 1. 1. 1950(7) Pižmová tinktura, alkoholický výtažek z pravého pižma, saz. pol. 633b).

   účinné od 1. 1. 1950(8) Cibet je mazlavá, světlá až hnědá hmota živočišného původu, vonící ostře po pižmu.

   účinné od 1. 1. 1950(9) Kantaridy (španělské mušky, puchýřníci) jsou různé druhy brouků rodu Lytta, Mylabris, Epicanta a pod., ostře páchnoucí, jejichž tělo obsahuje látky silně jedovaté, způsobující na kůži puchýře. Přicházejí do obchodu sušené nebo již rozmělněné.

   účinné od 1. 1. 1950(10) Tinktura kantaridová (Tinctura Cantharidum), saz. čís. 630.

   účinné od 1. 1. 1950(11) Zrna pižmová (abelmošusová, abelmošová) jsou semena velikosti čočky, ledvinkovitá, hnědošedá, po délce proužkovaná, jež voní, zejména zahřejeme-li je, po pižmu a slouží k přípravě silic.

   účinné od 1. 1. 1950(12) Kubeby (kubebový pepř) jsou plody podobné černému pepři, šedočerné, síťovitě svraštělé, s dlouhou tuhou stopkou, jež se vyskytují v obchodě též rozmělněné a pocházejí z Piper Cubeba L.

   účinné od 1. 1. 1950(13) Sem patří též velmi podobné nepravé kubeby (plody Daphnidium Cubeba Nees a j.).

   účinné od 1. 1. 1950(14) Opium, zaschlá mléčná šťáva nezralých makovic, je hmota obyčejně červenohnědá, neprůhledná, tuhá, uvnitř často měkká, odporně páchnoucí a hořce chutnající, jež přichází do obchodu v okrouhlých bochnících nebo v koláčích, a to většinou zabalená v makových listech a posypaná šťovíkovým semenem.

   účinné od 1. 1. 1950(15) Opium v tyčinkách a práškovité opium, opiový výtažek (Extractum Opii aquosum siccum), opiové tinktury (Tincturae Opii), jakož i podobné přípravky, saz. čís. 630.

   účinné od 1. 1. 1950(16) Opiové alkaloidy (morfin, kodein, narcein, narcotin, papaverin, thebain atd.), saz. pol 604i); viz též 9. vysvětlivku k saz. čís. 604.

   účinné od 1. 1. 1950(17) Muškátové máslo (olej z muškátových ořechů, dříve nazývaný též muškátovým balzámem, Oleum Myristicae expressum) je hmota lojovitá, konsistentní, bílá a žlutočervenavě mramorovaná, jež se lisuje nebo extrahuje z ořechů muškátových (plodů Myristica fragrans L.), po nichž má osobitou vůni.

   účinné od 1. 1. 1950(18) Sem patří též otobový tuk, pocházející z americké Myristica Otoba L.

   účinné od 1. 1. 1950(19) Muškátový balzám, směs muškátového másla s voskem a olivovým olejem, jakož i muškátové máslo s jinými přísadami, saz. čís. 630.

   účinné od 1. 1. 1950(20) Silice z muškátových ořechů, saz. pol. 155b).

   účinné od 1. 1. 1950(21) Bobkotřešňová voda je vodný destilát z listů střemchy bobkové, vonící silně po hořkých mandlích; obsahuje kyanovodík.

   účinné od 1. 1. 1950(22) Sem patří též hořkomandlová voda.

   účinné od 1. 1. 1950(23) Voda bobkotřešňová a hořkomandlová, s přísadou lihu, saz. čís. 632.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 153.

   účinné od 1. 1. 1950Kafr.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Kafr (Camphora) je součást silice asijského stromu kafrového čili kafrovníku, za obyčejné teploty pevná.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Surový kafr saz. pol. 153a) tvoří malé, bílé, šedé, nažloutlé nebo načervenalé drobivé úlomky nebo krystaly (nikdy však koláče!), jež bývají znečištěny též slamou, listy, kousky dřeva atd. a zbarvují se sehnanou kyselinou sírovou již za chladu žlutě nebo hnědě.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Kafr čištěný sublimací, saz. pol. 153b), je bílá, krystalická, mastně lesklá, tuhá a drobivá hmota silné a osobité vůně a palčivé chuti, jež se dováží na trh ve tvaru jasně průsvitných bochníků nebo jejich zlomků anebo v krystalech, zřídka práškovitá, a jež vyprchá beze zbytku. Čištěný kafr nezbarvuje se za studena sehnanou kyselinou sírovou.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Při zkoušce kyselinou sírovou nutno však dbát, aby zkoušený kafr byl předem pečlivě zbaven ústrojných nečistot na něm snad lpících, ježto jinak i nejčistší druhy tohoto zboží by se zabarvily hnědě.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Jako přirozený kafr se projednává též umělý kafr (na př. z terpentinového oleje).

   účinné od 1. 1. 1950(6) Do saz. pol. 153b) patří též kafr tvářený (v kostkách, deskách, koulích, tyčích atd.), jakož i napodobeniny kafru, t. j. naftalen navoněný kafrem jako ochranný prostředek proti molům, pak přípravky obsahující kafr ke zvýšení svítivosti petroleje a konečně všechny roztoky kafru v rozpouštědlech, jež nejsou podrobena vyšší celní sazbě, pokud tyto roztoky neslouží k léčebným účelům.

   účinné od 1. 1. 1950(7) Lékárnické zboží obsahující kafr, saz. čís. 630.

   účinné od 1. 1. 1950(8) Viz též 1. vysvětlivku k saz. čís. 155.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 154.

   účinné od 1. 1. 1950Vonné vody (lihuprosté), jako: voda z květů pomerančových, voda růžová, levandulová, fenyklová, z máty peprné, millefleurová a podobné vody.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Vonné vody (vodičky) bez lihu v nádobách se štítky, s návody k upotřebení a pod. nebo s přísadami (na př. solí amonných) k účelům kosmetickým, saz. pol. 633a).

   účinné od 1. 1. 1950(2) Vonné vody, jež obsahují alkohol nebo ether, jakož i přípravky z nich, saz. pol. 633b).

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 155.

   účinné od 1. 1. 1950Silice (etherické oleje).

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Jako silice (etherické oleje) a jejich směsi se projednávají též z nich získané účinné součásti a deriváty (stearopteny, siličné kafry a pod.), jakož i všechny umělé látky vonné, do jiných sazebních položek výslovně nezařaděné, pak kafry v nejširším smyslu slova, t. j. krystalické, těkavé, silně vonící látky, jež se vyskytují v různých silicích a obyčejně podle nich se nazývají (na př. menthol či mátový kafr ze silice máty peprné, thymol či tymiánový kafr ze silice tymiánové, kafr pačuliový ze silice pačuliové, kumarin, t. j. kafr z bobů tonkových, apiol či kafr petrželový ze silice petrželové atd.), též byly-li vyrobeny uměle.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Silice v nádobách se štítky, na nichž je uvedeno více než firma a obsah, s návody k upotřebení a pod., saz. čís. 633. Viz však též 1. a 15. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 633.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Silice s přísadou alkoholu, podle povahy, saz. čís 632 nebo 633.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Při zkoušení silic a umělých vonných látek jim na roveň postavených na případnou přísadu alkoholu nutno mít na mysli, že zboží, za obyčejné teploty pevné, zpravidla neobsahuje alkohol. Při zkoušení tekutých silic a umělých vonných látek se postupuje takto:

      účinné od 1. 1. 1950(5) Do skleněného odměrného válce o vnitřním průměru 13 mm, na němž jest obsah 10 cm³ a 20 cm³ označen vyleptanými značkami, nalijeme až ke značce 10 cm³ roztok, jenž byl připraven rozpuštěním 23 g čistého dusičnanu sodného ve 100 cm³ destilované vody. Pak přilijeme přesně 10 cm³ silice nebo vonné látky, která se má zkoušet na alkohol, takže nyní hladina kapaliny dosahuje značky 20 cm³. Poté třepeme silně půl minuty a ponecháme válec s obsahem v klidu.

      účinné od 1. 1. 1950(6) Po pěti minutách, když se kapaliny úplně oddělily, pozorujeme objem spodní vodné vrstvy, t. j. roztok dusičnanu sodného. Činí-li tento objem přesně původních 10 cm³, t. j. oddělí-li se obě vrstvy u dělicí značky 10 cm³, je zkoušený výrobek bez alkoholu; jinak, t. j. je-li objem roztoku dusičnanu sodného větší než 10 cm³, nutno zboží pokládat za smíšené s alkoholem a projednat je jako aromatickou tresť podle saz. čís. 632, po případě, má-li povahu voňavkářského zboží, podle saz. pol. 633b).

      účinné od 1. 1. 1950(7) Není-li proti úřednímu nálezu námitek, lze straně na její žádost vrátit celé množství zboží upotřebené ke zkoušce. K tomu se použije malé skleněné pipety, jíž se vytřepaný vzorek z odměrného válce vyssaje a přenese do nádoby, z níž byl vzat.

      účinné od 1. 1. 1950(8) Silice utřené s cukrem (Elaeosacchara), saz. čís. 132.

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Jako silice jalovcová (Oleum Juniperi), jež se vyrábí z plodů jalovce, se projednává též silice z jehličí jalovce a silice ze dřeva jalovcového, t. j. směs silice z plodů jalovce se silicí terpentinovou. Olej jalovcový přismahlý (Oleum cadinum, huile de cade), jakož i Oleum rusci, surové, saz. čís. 164, rektifikované, saz. čís. 173.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Menthol, účinná součást silice peprnomátové a kolíčky mentholové zasazené do dřeva, se projednávají jako tato silice.

   1. účinné od 1. 1. 19503. (1) K silicím saz. pol. 155b) patří zejména silice bobková (vavřínová), silice rozmarinová a lehká i těžká silice kafrová.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Dále sem patří silice, jako:

      1. účinné od 1. 1. 1950abelmošusová (ze semen abelmošusových), alantová (omanová), angeliková (anděliková), arniková, z asy smrduté, z balzámu kopaivového, bazalková, bayová, bergamotová, bobkotřešňová, březová (nebudiž zaměňována s přiboudlým olejem březovým saz. čís 173), z listů buchových (buccu), canangová indická, celerová, cicvárová, citronová (též umělá), citronellová, citvarová, curaçaová, cypřišová, česneková, dobromyslová, ze dřeva cedrového, ze dřeva růžového (rhodského), estragonová, eukalyptová, fenyklová (Oleum Foeniculi), galbanová, galgánová, geraniová (palmarosová, čapínůsková), z haluchy vodní, heřmánková, hořčičná, hořkomandlová pravá, hřebíčková (Oleum Caryophyllorum), chmelová, chvojková, z jader broskvových (též persiková), jasmínová umělá, z jehličí borového (též z jehličí jedlového; naproti tomu vodný výtažek z jehličí borového, saz. čís. 630), z jehličí smrkového, kajeputová, kapradinová, kardamomová, kaskarilová, kassiová (čínská skořicová, Oleum Cassiae, též umělá, a umělá silice z květů skořicových), klečová (Oleum Pini Pumilionis), kmínová (Oleum Carvi), z kmínu vodního, koprová, kopytníková, koriandrová, z kořene kosatce (irisová), kozlíková (Oleum Valerianae), kubebová, levandulová (Oleum Levandulae), libavková (wintergreenová, zimostrázová, též umělá, t. j. salicylan methylnatý a ethylnatý), libečková, limettová, linaloová, z listí jaborandového, lžičníková, majoránková, mandarinová, mastiková, mateřídoušková, meduňková (melisová), millefleurová, z muškátových květů (macisová, Oleum Macidis), z muškátových ořechů, myrhová, myrtová, nardová (z černého kmínu), niobová (benzoan methylnatý), opoponaxová, pačuliová (též kafr pačuliový), pelyňková, pepřová, petrželová, pimentová, polejová, pomerančová, z pomerančových květů (neroliová, Oleum Aurantii florum), z pomerančových listů (petitgrainová), portugalová, z poupat topolových, z pupavy, puškvorcová, routová, růžová (Oleum Rosae, přírodní i umělá), z řebříčku ovčího, santalová, ze satureje zahradní, sassafrasová, skořicová, šalvějová, ze šišek a výhonků jedlových, tymiánová (též thymol nebo kafr tymiánový), z trav indických (citronellová, lemongrassová, východoindická melisová, sporýšová a pod.), vetiverová, vratičková, ylang-ylangová (orchideová, též umělá), ysopová, zázvorová;
      2. účinné od 1. 1. 1950umělé látky vonné, jako:
         1. účinné od 1. 1. 1950aldehyd anýzový (aubépine), aldehyd skořicový, alkohol benzylnatý, alkohol skořicový (styron), apiol, benzoan benzylnatý (peruscabin), benzoan methylnatý (silice niobová), borneol (kafr bornejský či sumatránský), bornyloctan (umělá silice ze smrkového jehličí), cineol (eukalyptol), citral (geranial), cyklocitral, eugenol, eukalyptol (cineol), geranial (citral), geraniol, geranyloctan, helenin (alantový kafr), heliotropin (piperonal), iron, isoeugenol, isosafrol, jonon, kafr alantový (helenin), kafr bornejský či sumatránský (borneol), kafr tonkový (kumarin), kafr pačuliový, kafr tymiánový (thymol), karvol (karvon), kumarin (kafr tonkový), linalool, lynalyloctan, nerolin, octan benzylnatý, peruscabin (benzoan benzylnatý), piperonal (heliotropin), reuniol, rhodinol, safrol, salicylan methylnatý a ethylnatý (umělá silice libavková), styron (alkohol skořicový), terpineol (umělá silice šeříková, též terpinoly, vedlejší zplodina při výrobě terpineolů), thymol (kafr tymiánový);
      1. účinné od 1. 1. 1950pak olej jantarový čištěný, olej zvířecí (čištěný olej z jeleního rohu, olej Dippelův, též Chabertův, t. j. směs oleje zvířecího s olejem terpentinovým; naproti tomu patři obyčejný surový olej zvířecí či olej z jeleního rohu do saz. čís. 173).

      účinné od 1. 1. 1950(3) Surový olej jantarový, jakož i silice z bukového dřeva (olej z dřevného dehtu), saz. čís. 173.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Silice z vinných kvasnic (cognacová, enantová, ether enantový), přírodní i umělá, saz. pol. 620b).

      účinné od 1. 1. 1950(5) Umělá silice hořkomandlová (benzaldehyd), saz. čís. 622.

      účinné od 1. 1. 1950(6) Vanilin a směsi cukru, škrobu a pod. s va-nilinem na kořenění (aromatisování) potravin, saz. čís. 8.

      účinné od 1. 1. 1950(7) Olej Mirbanův (nitrobenzen) a nitrotoluen, jichž obou se užívá jako náhražek hořkomandlové silice, saz. pol. 604c).

      účinné od 1. 1. 1950(8) Pravá silice hořkomandlová (Oleum Amygdalarum) se rozeznává od benzaldehydu a nitrobenzenu zpravidla tím, že obsahuje kyanovodík.

      účinné od 1. 1. 1950(9) Deset kapek pravé silice hořkomandlové rozpuštěné v malém množství alkoholu dobře protřepeme s několika kapkami louhu sodného. Přidáme-li pak trochu roztoku zelené skalice, jednu kapku chloridu železitého a přebytek kyseliny solné, vznikne modrá sraženina nebo aspoň zřetelně modré zbarvení.

      účinné od 1. 1. 1950(10) Viz též 3. vysvětlivku k saz. čís. 604.

      účinné od 1. 1. 1950(11) Oficinální olej kafrový (Oleum camphoratum), t. j. roztok kafru v oleji olivovém, saz. čís. 630.

1. účinné od 1. 1. 1950XIX. Barviva a třísliva.

   účinné od 1. 1. 1950Do této třídy patří přírodní látky barvířské a tříslivé původu rostlinného, jakož i barviva a třísliva z nich získaná, pak barviva původu živočišného.

   účinné od 1. 1. 1950Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XIX.

   účinné od 1. 1. 1950Zkoušíme-li na tříslovinu, přidáme k jednomu filtrovanému vodnému roztoku vzorku chlorid železitý, k druhému zředěný roztok želatiny v horké vodě. Je-li přítomna tříslovina, vznikne chloridem železitým zelenočerné nebo modročerné zbarvení, kdežto želatinou vločkovitá sraženina.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 156.

   účinné od 1. 1. 1950Dřeva barvířská.

   1. účinné od 1. 1. 19501. Sem patří modré dřevo (na př. kampeškové, zvláště druh laguna), žluté dřevo (na př. kubánské či starý fustik, t. j. dřevo moruše barvířské, albánské či uherské žluté [fisetové, mladý fustik], t. j. dřevo škumpy barvířské) a červené dřevo (na př. bima, brasiletto, camba [camwood] nebo bar [barwood], fernambukové nebo pravé brazilské, lima, sapanové, též t. zv. japonské, santalové a kaliaturové). Kromě toho se vyskytují v obchodě četná barvířská dřeva s jinými, často se měnícími názvy, jež zpravidla poukazují na místo původu (na př. modré dřevo z Dominga, Guadeloupu, Jamaiky, Martinique, pak žluté dřevo z Cartageny, Costariky, Maracaiby, Veracruzu, konečně červené dřevo angolské, bahijské, kalifornské, kambalské, mazatlanské, nicaragujské a terrafirmské).
   2. účinné od 1. 1. 19502. Za kvašená se považují barvířská dřeva, jež po navlhčení vodou byla vystavena účinku atmosferického vzduchu, čímž barvivo v nich obsažené snadněji se uvolňuje. Kvašená dřeva barvířská jsou nejčastěji červenohnědá nebo temně hnědá a místy měděného lesku nebo zelenavého třpytu.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 157.

   účinné od 1. 1. 1950Dřevo kvebrachové a jiná dřeva tříslivá.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Druhy dřeva patřící do tohoto saz. čísla, na př. dřevo stromu rodu Schinopsis a Quebracho, pocházející z jižní Ameriky, pak australská mimosová dřeva atd., obsahují kromě poměrně malého množství barviva značné množství tříslovin. Ořechové dřevo nutno projednávati podle saz. čís. 134. Dřevo dubové, dřevo jedle hemlokové, dřevo kaštanové atd. patří do saz. čís. 134, na drobno rozdělané do saz. pol. 157b).

   účinné od 1. 1. 1950(2) Jemně mleté dřevo kvebrachové a jiné dřevo tříslivé se nedá bez odborného prozkoumání bezpečně rozeznat od mletých kor saz. čís. 158 a 159. Nelze-li z původu a vnějších vlastností zjistit druh zboží, vyžádá se posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 158.

   účinné od 1. 1. 1950Kůra dubová a kůra stromů jehličnatých.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Sem patří též kvercitron, t. j. kůra severoamerického dubu barvířského, pak všechny druhy kor dubových a kor stromů jehličnatých, též na drobno rozdělané, t. j. nařezané, rozstrouhané, mleté a pod.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Vyloužené tříslo, saz. čís. 133.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 159.

   účinné od 1. 1. 1950Kůry jiné, pak kořeny, listy, květy, plody (na př. myrobalány), borky, duběnky a pod., též rozřezané, mleté nebo jinak na drobno rozdělané, k barvení nebo k vydělávání koží.

   účinné od 1. 1. 1950Sem patří zejména algarobilla (žluté až nahnědlé lusky), alkana (orcanette), alkanový kořen, pravý a nepravý, bablah (nezralé lusky plodů různých druhů akacií), borky, boryt barvířský, rostlina, jež slouží k barvení na modro (do kuliček sbalené listí, vyskytující se v obchodě pod jménem borytové kuličky), divi-divi (asi 5 cm dlouhé, ploché, spirálovitě nebo do tvaru S ohnuté hnědé plody s čočkovitými hnědými semeny), dřišťálová kůra a kořen, duběnky, kořen kaya (k barvení na žluto), kermes rostlinný (bobule kermesové, temně fialové barvy), kručinka barvířská, kurkuma (oddenek zázvorovité vůně a hořké kořenné chuti, sloužící k barvení na žluto), též africká kurkuma (dlouhé hlízy tvaru ruky), kurtidorová kůra, lišejníky barvířské (surovina k výrobě barviv, na př. lišejníky orseillové, z nichž se připravuje lišejníková či orseillová červeň saz. čís. 162), kůra maletová (maletto), manglová, mangrovová, mimosová, jakož i kůra monesiová (k vydělávání koží), mořena barvířská (též munhije nebo východoindická mořena, kořen mořeny barvířské), myrobalány (peckovice trpké chuti, popelavě šedé, hnědé, světle žluté nebo červenavé, velikosti lískového nebo vlašského ořechu, okrouhlé nebo vejčité, podélně rýhované), ořechové listí a zelené ořechové slupky (na barvení), perseové kůry, kořen pilátu barvířského, reseda barvířská (rýt barvířský), řešetláčky (řešetlákové bobule francouzské, perské, uherské, zrna avignonská), srpek barvířský (tuzemská rostlina, používaná k barvení na žluto), škumpa (na drobno rozmělněné listy a řapíky škumpy, šedozelené barvy a osobitého zápachu, obsahující tříslovinu a barvící na žluto), topolovky (rostliny slézovité), tříslo a kůry koželužské (vyjímajíc z dubů a stromů jehličnatých), valonky (žaludové misky, kalichy plodů různých druhů dubů) a plody svídy (Cornus sanguinea), jichž se užívá k barvení koží na šedivo.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 160.

   účinné od 1. 1. 1950Katechu (hlinka japonská); kino; zrna alkermesová; lac-dye, orlean.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Katechu (hnědé katechu [cachou] a gambir či žluté katechu), je zahuštěný surový nebo čištěný rostlinný výtažek; katechu tvoří zevně tmavohnědé, uvnitř často červenavé nebo bledšími vrstvami prostoupené kusy nebo špalky, které se na lomu lesknou; chuť má svíravou.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Gambir se vyskytuje nejčastěji ve tvaru krychlí nebo kotoučů a obsahuje zpravidla přimíšený ságový škrob.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Sem patří též tavené a preparované, jakož i napodobené a extrahované katechu (zbytky po přípravě katechu). Katechin, barvivo připravené z katechu, saz. čís. 626.

   1. účinné od 1. 1. 19502. Kino jsou vyschlé rostlinné šťávy různého původu, svými vlastnostmi a upotřebením velmi blízké katechu. Vyskytují se v neprůhledných, temně hnědých, hranatých, lesklých kusech, ve vodě a v lihu rozpustných a obsahují vedle značného množství třísloviny temně červené barvivo.
   2. účinné od 1. 1. 19503. Kermesová (alkermesová) zrna nazývaná živočišný kermes, jsou sušené samičky červce Coccus ilicis; rostlinný kermes, saz. čís. 159; minerální kermes, t. j. v podstatě oxysulfid antimonu, saz. čís. 626.
   3. účinné od 1. 1. 19504. Lac-dye (lak-lak) se získá vedle šelaku při zpracování laky přírodní; zrna, lístky nebo tabulky barvy tmavofialové nebo tmavočervené.
   4. účinné od 1. 1. 19505. (1) Orlean (rocou), barvivo připravené kvašením dužnatého oplodí některých semen. Přichází na trh buď jako těsto zabalené do palmových listů nebo ve tvaru koláčů. Rozpouští se těžko ve vodě, snadno v alkoholu, etheru a v alkaliích.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Bixin, barvivo z orleanu, anotto (barva na máslo), t. j. orlean rozpuštěný v alkalickém louhu, saz. čís. 626.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 161.

   účinné od 1. 1. 1950Mořenové výtažky; garancin a garancinetta; lakmus; sepie surová, v měchýřcích.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Mořenové výtažky jsou mořenové přípravky, jež obsahují barvivo mořeny v zahuštěnějším neb účinnějším stavu; připravují se z kořene mořeny kvašením, působením vody, kyselin a jiných rozpouštědel. Sem patří garancin, garancinetta, pinkoffin, mořenový karmín a pod.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Alizarin, nejdůležitější barvivo mořeny, též umělý, saz. čís. 625.

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Lakmus, barvivo lišejníkové, tvoří malé, čtyřhranné kousky modré barvy, jež se získávají vysušením roztoku barviva s přísadou křídy nebo sádry.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Barvivo se ve vodě snadno rozpouští na modrý roztok, který se kyselinami barví červeně; působením alkalií obdrží původní barvu.

   1. účinné od 1. 1. 19503. Sepie surová je barvivo z měchýřku sepie.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 162.

   účinné od 1. 1. 1950Orseille, persio; indigo; košenila (červec nopálový); výtažek ze dřeva kaštanového; výtažek ze dřeva kvebrachového; výtažky tříslové výslovně nejmenované.

   1. účinné od 1. 1. 19501. Orseille (orseillové těsto, orseillový výtažek, lišejníková či orseillová červeň, francouzský purpur) a persio (červené indigo, roccelle) je červené, z různých lišejníků získané barvivo, tekuté, těstovité nebo pevné.
   2. účinné od 1. 1. 19502. (1) Indigo tvoří v obyčejných rozpouštědlech nerozpustnou, temně modrou až purpurově červenou hmotu, jež rozmáčknutím nebo třením nabývá měděného lesku; zahřátím vyvíjí fialové páry, jakož i zvláštní zápach a zahřáta se zředěnou kyselinou dusičnou dává žlutý roztok. Spálíme-li indigo, zanechá jen málo popelu. Podle toho, jakož i podle jeho chování při zahřívání se sodným louhem rozeznáme indigo od berlínské modři.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Synthetické indigo, suché nebo těstovité, se projednává jako indigo přírodní. Synthetickým indigem se rozumí jen takové, jež je téhož složení jako indigo přírodní.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Indigo přírodní i synthetické se rozezná od indigových přípravků saz. čís. 626 (indigového roztoku, indigového výtažku, indychkarmínu, modrého karmínu, purpurové modři) tím, že dává vždy bezbarvý filtrát, kdežto jmenované indigové přípravky dávají vždy filtrát modrý. Při zkoušení je třeba dbat, aby bylo použito dobrých, před tím navlhčených filtrů; podle okolností musí býti filtrát ještě jednou nebo i několikráte přefiltrován týmž filtrem.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Náhražka za indigo (směs výtažku z kampeškového dřeva s octanem chromitým a podobnými solemi), saz. čís. 626;

      účinné od 1. 1. 1950(5) Indigové kypy (na př. indigová kypa hydrosulfitová), saz. čís. 622.

   1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Košenila pravá, sušené samičky červce nopálového, se rozeznává od podobného živočišného kermesu velikostí, tvarem a barvou, jež jest stříbrošedá až černá. Sem patří též košenila v koláčích, zboží na prach rozmělněné a pak do forem lisované.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Košenilové přípravky (karmín, košenilový karmín, kyselina karmínová, lak karmínový, florentský, vídeňský a pařížský, cochenille ammoniacale), saz. čís. 626.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Košenilové přípravky s přísadou cukru na barvení potravin, saz. čís. 132.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Nepravá košenila, viz zrna kermesová saz. čís. 160.

   1. účinné od 1. 1. 19504. (1) Tříslové výtažky jsou vodné, tekuté nebo odpařením zahuštěné, též těstovité až pevné výtažky, připravené z částí rostlin obsahujících tříslovinu, k nimž nebylo přidáno podstatných přísad jiných látek.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Jako tekuté výtažky se projednávají výtažky hustoty 28˚ Baumé nebo menší.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Hustota výtažků podle stupňů Baumé-ových stanoví se při obyčejné teplotě (15 až 20° C) za šetření všeobecných pokynů uvedených ve všeobecných vysvětlivkách k saz. třídě XXI. Používané hustoměry mají stupnici do 15° Baumé a jednotlivé stupně jsou rozděleny na polovinu. Příliš husté výtažky nutno před zkoušením zředit stejnou vahou vody a odečtené stupně zdvojnásobit.

   1. účinné od 1. 1. 19505. (1) Výtažek ze dřeva kaštanového je nejčastěji tekutá, zřídka pevná, temně hnědá hmota, jež se ve vodě rozpouští v žlutavě hnědou tekutinu.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Škumpový výtažek se vyskytuje taktéž pevný a tekutý a rozeznává se od jiných výtažků zejména svým charakteristickým zápachem, připomínajícím dehet.

      účinné od 1. 1. 1950(3) K výtažkům tříslovým výslovně nejmenovaným patří na př. výtažek z dubového dřeva, ze žaludů, z borků, divi-divi, valonků, myrobalánů a pevný výtažek z duběnek (duběnková šťáva), výtažek z kor koželužských (na př. výtažek hemlokový, mangrovový, mimosový atd.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Jako tříslové výtažky se projednávají též silně pryskyřičnaté zbytky po čištění obyčejných tříslových výtažků (t. j. po výrobě tříslem bohatých, ve studené vodě rozpustných výtažků), pak prostředky proti kotelnímu kameni, jež jsou zahuštěné tříslové výtažky bez jiných přísad, potom využitý sulfitový louh (zbytek po výrobě celulosy), jakož i odpadové louhy podobného složení, tekuté i pevné.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Zbytky po výrobě tříslových výtažků z kor, dřev, plodů, jako vyloužené tříslo saz. čís. 133.

      účinné od 1. 1. 1950(6) Tříslové výtažky s přísadou jiných látek, saz. čís. 622.

      účinné od 1. 1. 1950(7) Minerální výtažky na vydělávání koží, t. j. hlavně roztoky solí hlinitých, chromitých nebo železitých, projednávají se podle svého chemického složení.

      účinné od 1. 1. 1950(8) Tanin (kyselina tříslová), účinná součást třísel, saz. čís. 622.

      účinné od 1. 1. 1950(9) Tanin se rozeznává od pevných často velmi čistých výtažků tříslových nepatrným obsahem popela.

      účinné od 1. 1. 1950(10) Tekuté léčebné výtažky (fluidextrakty), obsahující tříslovinu (na př. Extractum Quebracho fluidum), jakož i tříslové výtažky, jež jsou označeny jako léčebné, saz. čís. 630.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 163.

   účinné od 1. 1. 1950Výtažky barvířské výslovně nejmenované.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Výtažky barvířské jsou vodné, tekuté nebo odpařením zahuštěné, těstovité až pevné výtažky, připravené z rostlinných částí obsahujících barvivo, k nimž nebylo přidáno podstatných přísad jiných látek Pevné výtažky se vyskytují jako hmoty v prášku, v kouscích nebo v šupinách.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Vyjma výslovně jmenované výtažky mořenové saz. čís 161 patří k výtažkům barvířským saz. čís. 163 na př.: výtažek z modrého dřeva či kampeškový (hematein, chrysohematein a pod.), výtažek ze dřeva žlutého a červeného, výtažek kurkumový, řeše lákový, kvercitronový, rýtový atd., jakož i k lidskému požívání nezpůsobilá šťáva dřínová, bezinková a zahuštěná šťáva citronová k průmyslovým účelům (všechny tyto šťávy i tehdy, neobsahují-li více než 5% váh. alkoholu).

   účinné od 1. 1. 1950(3) Citronová šťáva používaná k průmyslovým účelům (k barvení hedvábí na černo) rozeznává se od čiré, žluté až červené citronové šťávy způsobilé k lidskému požívání, nepěknou (často skoro černou) barvou nebo odpornou, hořkou chutí.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Jako tekuté nutno projednávat výtažky hustoty menší než 35° Baumé. Jak se stanoví hustota viz 4. vysvětlivku k saz. čís. 162.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Přírodní tekuté výtažky barvířské, připravené s přísadou mořidla pro potiskováni a barvení tkanin, patří jen tenkrát do saz. pol. 163a), jestliže obsah popela v sušině nečiní více než 25%; barvířské výtažky s větším obsahem popela nutno projednávat podle saz. čís. 626. Při projednávání vezme se za základ obsah popela prohlášený stranou. Ze zásilek prohlášených za barvířské výtažky s obsahem popela do 25% odeberou se občas dva vzorky, aniž se zásilka zadrží. Jeden vzorek se zašle příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy k přezkoušení, druhý se uschová po dobu jednoho roku.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Flavin, barvivo kůry kvercitronové, pak výtažky barvířské s přísadami solí hliníku, mědi, železa, chrómu, cínu a pod., saz. čís. 626.

   účinné od 1. 1. 1950(7) Haematin, přípravek z krve, saz. čís. 630.

1. účinné od 1. 1. 1950XX. Klovatiny (gumy) a pryskyřice.

   účinné od 1. 1. 1950Do této třídy jsou zařazeny: dehet (vyjma dehet hnědouhelný a břidličný) a jeho destilační zplodiny, dehtové oleje, přírodní pryskyřice, jejich směsi a destilační zplodiny pryskyřic (terpentinový olej, pryskyřičný olej a pod.), konečně smůla, asfalt a ozokerit.

   účinné od 1. 1. 1950Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XX.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Dehty jsou husté, tmavě zbarvené zplodiny suché destilace organických látek, mající charakteristický, povahou suroviny podmíněný zápach, jenž jest zejména zřejmý po zahřátí dehtu ve zkoumavce nebo na plíšku a podle něhož lze jednotlivé druhy dehtu rozeznat.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Těkavější podíly získané destilací dehtů jmenujeme dehtovými oleji. Jsou obyčejně řidší a jasnější než příslušné dehty, mají však, nebyly-li přečištěny, jejich charakteristický zápach.

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Dehtovou smůlou se rozumějí černé nebo hnědé zbytky po destilaci různých dehtů konsistence máslovité nebo měkkého až tvrdého vosku. Jinou smůlou je na př smůla stearinová, t. j. zbytek po destilaci mastných kyselin.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Pryskyřice jsou látky rostlinného původu, které se získávají buď naříznutím kůry jistých stromů anebo které vytékají samovolně nebo po píchnutí hmyzem. Obsahují hlavně tak zvané pryskyřičné kyseliny, jsou jako tuky úplně nebo částečně zmýdelnitelné a proto rozpustné v alkaliích, jakož i podle své povahy v alkoholu, etheru, benzenu a pod. Ve vodě se nerozpouštějí, zahřátím tají a při vyšší teplotě se rozkládají za vývoje osobitého pryskyřičného zápachu, jenž jest pro jednotlivé druhy pryskyřic charakteristický.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Rozeznáváme: 1. vlastní pryskyřice, na př pryskyřici smrkovou, benzoovou; 2. klejopryskyřice (pryskyřice klovatinové), jako je gumigutta a myrha, jež obsahují kromě pryskyřice ještě klovatinu, která zbude při jejich rozpouštění v alkoholu; 3 balzámy, t. j. tekuté přírodní směsi pryskyřic a silic; 4. fosilní pryskyřice, na př. jantar a některé pryskyřice kopálové.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Pryskyřice jsou důležitou surovinou pro výrobu lakových pokostů, tmelů a pod.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Suchou destilací pryskyřic vznikají tak zvané pryskyřičné tresti a smolné (pryskyřičné) oleje. Pryskyřičné tresti jsou látky těkavější, smolné oleje jsou podíly vroucí při vyšší teplotě. Balzámy, na př. terpentin, lze rozložit destilací vodní parou v jejich součásti, silici (terpentinový olej) a pryskyřici.

      účinné od 1. 1. 1950(6) Pryskyřice jsou blízké silicím a vznikají z nich okysličením na vzduchu; proto staré silice obsahují vždy pryskyřici.

   1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Asfaltem rozumíme v přírodě se vyskytující živice konsistence měkkého nebo tvrdého vosku, zřídka hustě tekuté, barvy černé, jež jsou příbuzné s ropou a vznikly v nitru zemském rozkladem zvířecích nebo rostlinných látek Asfalt se vyskytuje v různých krajinách buď jako čistá, málo popela obsahující živice, nebo pomíšený se zemitými součástkami jako asfaltové kameny nebo asfaltová zemina. Z nich se získává čistá živice vytavením. V technice se označují jako asfalt též výrobky nahrazující asfalt, připravené uměle ze smůly, dehtu atd., t. j. umělé asfalty nebo asfaltové náhražky. Přimíšením nerostných látek jako sádry, hlíny atd., jakož i dřevěných pilin, vláken atd., vzniká asfaltový mastix, asfaltový tmel atd.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Roztoků asfaltu v těkavých rozpouštědlech se používá jako laků.

   1. účinné od 1. 1. 19504. Ozokerit (zemní vosk) je rovněž přírodní látka s ropou příbuzná a s ní společně se vyskytující, konsistence měkkého vosku, barvy žluté, hnědé až černé. Skládá se z uhlovodíků a vyskytuje se jak čistý, tak i pomíšený se zemitými nečistotami. Těchto nečistot může být zbaven vytavením, čištěný ozokerit, jenž se podobá vosku a má bílou nebo žlutavou barvu, nazývá se ceresin.
   2. účinné od 1. 1. 19505. Obsahuje-li zboží této sazební třídy minerální olej nebo hnědouhelný nebo břidličný dehet, případně oleje z nich, projedná se, je-li tekuté, jako minerální olej saz. třídy XXI, po příp. jako lakový pokost saz. čís. 624, anebo je-li pevné, buď jako mazadlo saz. pol. 100a), nebo podle jiné své povahy.
   3. účinné od 1. 1. 19506. Jsou-li pochybnosti o povaze zboží, jež má být zařaděno do saz. třídy XX, vyžádá se posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 164.

   účinné od 1. 1. 1950Dehet, mimo dehet hnědouhelný a břidličný.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Složení dehtů značně kolísá, přece se však vyskytují v každém druhu dehtu vždy ve větším množství určité součásti, které podle okolností usnadňují jejich určení, na př. v dehtu dřevném kreosot, v dehtu hnědouhelném parafin a jiné uhlovodíky řady mastné, v dehtu černouhelném (kamenouhelném) sloučeniny cyklické.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Sem patří surový dřevný dehet (dehet ze stromů jehličnatých a listnatých, na př. borový, březový) a surový dehet černouhelný, též voda z dřevného dehtu a dehtový kal (dehtová voda), slabě kyselý vodnatý předek destilace dřevného dehtu.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Černouhelný dehet zbavený vody a preparovaný dehet se projednávají podle saz. čís. 166. Dehty zbavené vody jsou dehty, jež byly zbaveny součástí vroucích při nízké teplotě. K dehtům preparovaným patří směsi dehtových destilačních podílů, vroucích při vyšší teplotě, se surovým dehtem nebo jeho zbytkem po částečné destilaci, roztoky smůly z černouhelného dehtu v těžkých olejích z černouhelného dehtu a konečně též dehty, které byly destilací zbaveny určitých podílů.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Surový dehet černouhelný se vyznačuje svou konsistencí, jakož i obsahem vody a čpavku. Jest mnohem řidší než černouhelný dehet zbavený vody. Dáme-li těsně nad otvor nádoby, v níž je surový dehet černouhelný, skleněnou tyčinku nebo dřevěnou třísku ovlhčenou kyselinou octovou, tvoří se bílé mlhy. V pochybných případech lze ještě povahu dehtu určit podle toho, jak se chová při zahřívání. Zahříváme-li surový černouhelný dehet v porcelánovém kelímku, vyvíjejí se vodní páry, jež barví červený lakmusový papírek na modro a jež se srážejí na skleněné desce položené na otvor kelímku ve vodní kapky. Vody zbavený nebo preparovaný dehet černouhelný, jenž je vždy mnohem hustší, nedává při této zkoušce ani vodní páry ani vodní kapky, nýbrž skýtá teprve při silnějším zahřátí kapky olejovitého destilátu.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Od dehtů zbavených vody je třeba pečlivě rozlišovat přípravky, které jsou roztoky smůly z černouhelného dehtu, asfaltu a pod. v nízko vroucích lehkých olejích a jež patří k lakovým pokostům saz. čís. 624. Nátěr jimi provedený vysýchá po 12 až 24 hodinách na hmotu podobnou laku, mají jiný zápach a jsou řídké. Od dehtů vody zbavených a preparovaných se liší svou konsistencí a od surového dehtu rychlým vysýcháním nátěru.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Dehet rašelinový, dehet skalní a všechny dehty hnědouhelné a černouhelné, vyrobené nízkotepelnou karbonisací, saz. třída XXI.

   účinné od 1. 1. 1950(7) Do saz. čís. 164 patří též olej jalovcový přismahlý (Oleum cadinum, huile de cade), jakož i dehet březový (Oleum Rusci), surové.

   účinné od 1. 1. 1950(8) Dehet kostní (olej z jeleního rohu) a olej z dřevného dehtu (např. přismahlý olej březový a t. zv. silice z bukového dehtu), saz. čís. 173.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 165.

   účinné od 1. 1. 1950Pryskyřice obyčejná; kalafuna; smůla výslovně nejmenovaná.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Sem patří obyčejná smrková pryskyřice (burgundská pryskyřice, galipot, bílá smůla a podobné zboží, jež je zpryskyřičnatělý terpentin), pak kalafuna (pryskyřice terpentinová, skelná, houslová a pod., t. j. destilační zbytek po zpracování terpentinu na terpentinový olej), dále pryskyřice jedlová (surová) a kalafuna jantarová (t. j. zbytek destilace jantaru).

   účinné od 1. 1. 1950(2) Kalafuna tvářená, též adjustovaná, saz. čís. 301.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Americká smůla, t. j. směs pryskyřice smrkové a pryskyřičného oleje, saz. čís. 167.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 166.

   účinné od 1. 1. 1950Smůla z kamenouhelného, hnědouhelného a břidličného dehtu, petrolejová a stearinová.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Stearinová smůla je černý asfaltovitý zbytek po destilaci mastných kyselin.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Sem patří též isolační hmoty určené k vysoušení budov, pokud se skládají ze smůly z dehtu černouhelného bez jiných přísad, dále smůly lité do tvarů sudů, pak černouhelný dehet zbavený vody nebo preparovaný, nikoli však dehet stearinový saz. čís. 101, t. j. zbytky po výrobě stearinu, jež obsahují ještě značné množství neutrálního tuku.

   účinné od 1. 1. 1950(3) O dehtu zbaveném vody a o dehtu preparovaném viz vysvětlivky k saz. čís. 164.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Montanní smůla, parafinovitý zbytek po výrobě montanního vosku, pokud obsah parafinu činí více než 5%, jako montanní vosk saz. čís. 96, jinak saz. čís. 169.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Povolení k dovozu zbytků po destilaci parafinovité ropy podle poznámky k saz. čís. 166 vydává ministerstvo financí.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 167.

   účinné od 1. 1. 1950Smůla bednářská, pivovarská, kartáčnická a provaznická.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Bednářská, pivovarská, kartáčnická a provaznická smůla jsou směsi pryskyřic s pryskyřičnými oleji, tuky a s podobnými látkami, které zvyšují lepivost, pojivost nebo odolnost.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Sem patří též smůla lodní, ševcovská, americká a kovářská; pak čisté pryskyřice a smůly všech druhů, jsou-li označeny na obalech jako zboží určené k živnostenským účelům.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 168.

   účinné od 1. 1. 1950Zemina asfaltová, kameny asfaltové, surové, též mleté.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Asfaltová zemina a asfaltové kameny jsou asfaltové přírodní hmoty, jež nebyly taveny. V přírodě se vyskytují většinou jako asfaltové vápence, zřídka jako asfaltové pískovce.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Asfaltové vápence se skládají hlavně z vápence (obyčejného nebo dolomitického), jehož bývá 80—90%, kdežto hlína, jíl a pod. tvoří součást podřadnou. Obsahují zpravidla nejvýše 15%, výjimečně až 30% živice. Asfaltové vápence se rozpadají zahříváním v prášek, z něhož se dělají dlažby (t. zv. dlažby z dusaného asfaltu).

   účinné od 1. 1. 1950(3) Asfaltové zeminy a kameny obsahují vždy značné množství popela.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Při projednávání zboží tohoto sazebního čísla je třeba přihlédnout zejména také k povaze součástí, které mohou odůvodňovat zařadění tohoto zboží do saz. čís. 170. Viz vysvětlivky k saz. čís. 170.

   účinné od 1. 1. 1950(5) V pochybných případech budiž vyžádán posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 169.

   účinné od 1. 1. 1950Asfaltová živice a surový vosk montanní.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Asfaltové živice jsou látky vytavené ze zemin a kamenů obsahujících asfalt, vyznačující se osobitým živičným zápachem, jakož i hnědočernou barvou a konsistencí měkkého, zřídka tvrdého vosku.