Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku

účinné od 1. 1. 1950(2) Od smol saz. čís. 166, jež se jim vzhledem velmi podobají, liší se asfaltové živice zejména příjemným živičným pachem, šířícím se při zahřívání. Asfaltová živice se rozpouští v benzinu jen nesnadno na hnědý roztok, kdežto smůla z dehtu černouhelného skýtá ihned zelenavý, kalný roztok. Asfaltová živice zanechává po spálení a vyžíhání, ve srovnání se smůlou z dehtu černouhelného, velmi značné množství popela a nemá jako tato smůla černý, nýbrž hnědý vryp. Vaříme-li asfalt po delší dobu s formalinem, dává bezbarvou tekutinu, kdežto náhražky asfaltu poskytují více nebo méně zbarvené roztoky. O rozlišování asfaltové živice od surové asfaltové zeminy a asfaltových kamenů viz vysvětlivky k saz. čís. 168.

účinné od 1. 1. 1950(3) Sem patří též asfalt v pravidelně formovaných kusech (kotoučích, koláčích, hranolech a pod.), určený k dalšímu zpracování, pak asfalt v zrnech lesklého lomu, jehož se používá k výrobě laků, asfalt nalitý do sudů, a to bez ohledu na obsah popela, potom asfaltová kaše (t. j asfaltová živice máslovité konsistence a bez příměsi těžkého minerálního oleje), konečně též směsi přírodního a umělého asfaltu (t. zv. goudron, jenž může obsahovat smůlu z černouhelného, hnědouhelného a břidličného dehtu, smůlu petrolejovou a stearinovou atd), pak montanní smůla, neobsahuje-li více než 5% parafinu, jakož i zbytky po výrobě ceresinu (t. zv. ozokeritové odpadky), t. j. zápachu prosté černé kusy slabě lasturového lomu, jež měknou již teplem ruky.

účinné od 1. 1. 1950(4) Asfaltová živice obsahující minerální olej, viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XX.

účinné od 1. 1. 1950(5) Asfaltová živice rozpuštěná v lehkém minerálním oleji, v pryskyřičném oleji, v terpentinovém oleji, v benzenu, sirouhlíku, chloroformu a pod., saz. čís. 624.

účinné od 1. 1. 1950(6) Asfalt umělý, bez přísad, saz. čís. 166; s přísadou mletého vápence atd. (asfaltový tmel, asfaltový mastix a pryskyřičný cement), saz. čís. 170.

účinné od 1. 1. 1950(7) Montanní vosk surový (uhelný vosk, hnědouhelný bitumen) je směs voskovitých a pryskyřičných látek z pravěkých rostlin, získaná extrakcí voskového uhlí benzenem nebo jinými rozpouštědly. Tvoří hnědé až černohnědé kusy lasturového lomu a šíří po zahřátí osobitou aromatickou vůni. Čištěním se z něho získá montanní vosk čištěny saz. pol. 96b).

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 170.

účinné od 1. 1. 1950Asfaltový tmel; asfaltový mastix; pryskyřičné cementy (dřevitý cement).

účinné od 1. 1. 1950(1) Do saz. čís. 170 patří všechny směsi přírodního nebo umělého asfaltu, smol, kalafuny, dehtu, pevných zbytků po destilaci nebo rafinaci minerálních olejů a pod. s mletými neb jemně zrněnými nerostnými hmotami, na př. se živičným nebo obyčejným vápencem, křídou, hlínou, sádrou, cementem, pískem, sírou atd., pak s pilinami, chlupy, rostlinnými vlákny a pod.

účinné od 1. 1. 1950(2) Toto zboží slouží ke stavebním účelům jako isolační hmoty, k pokrývání střech, k vyplňování spár, po případě též na výrobu uhlíků a pod. a přichází do obchodu jako asfaltový tmel, asfaltový mastix, pryskyřičný cement, dřevitý cement, lak na střechy, mastixový cement, kamenný tmel atd.

účinné od 1. 1. 1950(3) Přírodní asfaltové zeminy obsahují značné množství popela; asfaltové výrobky saz. čís. 170 se rozeznávají od nich množstvím a povahou přísad.

účinné od 1. 1. 1950(4) Dýmotvorné přípravky proti mrazu (résineux bordelais) z dřevěných pilin, pryskyřice a asfaltu, saz. čís. 135.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 171.

účinné od 1. 1. 1950Dlaždice a kostky asfaltové.

účinné od 1. 1. 1950(1) Sem patří desky a kostky, jichž lze použít přímo k dlažebním účelům a jež se vyrábějí z asfaltu (asfaltového mastixu) nebo asfaltovitých nerostů za vysokého tlaku nebo tavením a litím do forem.

účinné od 1. 1. 1950(2) Tvářený asfalt nebo asfaltový mastix v koláčích, kostkách, hranolech a pod., určený k přetavení, saz. čís. 169, po příp. 170.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 172.

účinné od 1. 1. 1950Ozokerit (zemní vosk, skalní vosk), surový.

účinné od 1. 1. 1950(1) Surový ozokerit (zemní vosk, skalní vosk, skalní lůj, neftgil) saz. čís. 172, žlutý, zelenohnědý až i černý nerost, je třeba dobře rozlišovat od ceresinu (čištěného ozokeritu) saz. čís 98.

účinné od 1. 1. 1950(2) Zbytky po výrobě ceresinu (t. zv. ozokeritové odpadky), saz. čís. 169.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 173.

účinné od 1. 1. 1950Terpentin, olej terpentinový, olej smolný (pryskyřičný); olej jantarový, olej z rohu a olej kaučukový, surové, pak oleje řady benzenové z kamenouhelného dehtu; ptačí lep.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Terpentin jest lepkavý, po terpentinovém oleji páchnoucí, jako med hustý balzám, jenž prýští z poraněných jehličnatých stromů a na vzduchu tvrdne na obyčejnou pryskyřici saz. čís. 165.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Jeho destilací vodní parou nabýváme terpentinového oleje, patřícího rovněž do saz. čís. 173, a kalafuny saz. čís. 165 jako zbytku po destilaci. Kalafuna skýtá suchou destilací z počátku pryskyřičnou tresť (pryskyřičný líh, pinolin), snadno těkavou tekutinu vonící tymiánem, již nutno projednávat jako terpentinový olej, a pak rozličné smolné oleje (pryskyřičné oleje, modrý, světlý, žlutý atd.); jsou to oleje téměř bezbarvé až zahnědlé, s modrou fluorescencí, která po vyčištění mizí; čisté druhy obchodní (na př. oleje kodové) jsou téměř bez zápachu a prosty pryskyřice.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Pryskyřičný olej liší se od terpentinového oleje svou konsistencí, zápachem a často vyšším bodem varu. Pryskyřičný olej rozpouští se v desateronásobném objemu 90procentního alkoholu jen nedokonale, kdežto terpentinový olej se rozpouští úplně.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Přísadu minerálních olejů, většinou vysokovroucích, jež se vyskytuje často v pryskyřičném oleji a podmiňuje zařazení do saz. třídy XXI, poznáme podle toho, jak se zboží chová ke směsi 10 objemových dílů 95procentního alkoholu a 1 objemového dílu chloroformu.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Pryskyřičný olej prostý minerálního oleje musí se při pokojové teplotě rozpustit v této směsi alkoholu a chloroformu bez zbytku.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Sem patří též borový olej získaný ze sosnového kořene bohatého na pryskyřici, pak čištěný terpentinový olej (kamfin), olej z dřevného dehtu (na př. přismahlý březový olej a t. zv. silice z bukového dřeva), potom rektifikovaný olej kadový (Oleum cadinum rectificatum, huile de cade, francouzský olej z dehtu jalovcového), rektifikovaný březový olej (Oleum Rusci rectificatum) a konečně mazadlo retinol, t. j. hustý pryskyřičný olej; kanadský balzám patří však do saz. čís. 174.

   účinné od 1. 1. 1950(7) Jako čištěný terpentinový olej se projednává též terpentinový olej zbavený kafru. Je to zbytek po destilaci pinenu z terpentinového oleje, obsahující vedle menšího podílu jiných látek zbývajících po výrobě umělého kafru zejména dipenten.

   účinné od 1. 1. 1950(8) Olej z dřevného dehtu se liší od dřevného dehtu saz. čís. 164 menším množstvím zbytku, jenž při destilaci do 200° C musí u dřevného dehtu činit nejméně 12%. Množství zbytku stanoví v případě potřeby příslušný chemicko-technický ústav finanční správy.

   účinné od 1. 1. 1950(9) Patentní terpentinový olej, t. j. lehký minerální olej navoněný terpentinovým olejem, saz. čís. 177.

   účinné od 1. 1. 1950(10) Patentní terpentinový olej rozpoznáme od pravého terpentinového oleje touto zkouškou: 5 cm³ zkoušeného terpentinového oleje se smísí v odměrném válci na 100 cm³ se 45 cm³ 90procentního alkoholu (podle objemu), pak se válec uzavře a směs protřepá. Terpentinový olej, jenž obsahuje mnoho minerálního oleje, se při tom v alkoholu nerozpustí, nýbrž dává kalnou tekutinu nebo vylučuje kapky oleje a nutno jej bez dalšího zkoušení projednat podle saz. čís. 177 nebo zařídit jeho přesné prozkoumání.

   účinné od 1. 1. 1950(11) Jestliže se však olej rozpustí tak, že vznikne čirý nebo skoro čirý roztok, může jít o čistý terpentinový olej nebo o terpentinový olej s nepatrnou příměsí minerálního oleje; v tomto případě nutno ve zkoušce pokračovat takto:

   1. účinné od 1. 1. 1950Nejprve přidáme k alkoholickému roztoku další množství alkoholu až k dílci 100 cm³ a opět dobře protřepeme. Potom smísíme v nádobě, již lze uzavříti, 60 cm³ roztoku, jenž obsahuje v 1 litru vody 3 g bromičnanu draselného a 11 g bromidu draselného, s 15 cm³ zředěné kyseliny sírové (350 cm³ sehnané kyseliny sírové na 650 cm³ vody); k této tekutině, zbarvené vyloučeným bromem žlutě, přidáme 6 cm³ alkoholického roztoku terpentinového oleje a dobře třepáme po ⅟₄ minuty. Čistý terpentinový olej odbarví roztok úplně; v opačném případě nutno zboží považovat za smíšené s minerálním olejem a projednat podle saz. čís. 177 anebo zařídit další prozkoumání příslušným chemicko-technickým ústavem finanční správy.

   účinné od 1. 1. 1950(12) Terpentinový olej navoněný, saz. čís. 633.

   účinné od 1. 1. 1950(13) Silice z borového jehličí a jí podobné silice, saz. pol. 155b).

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Surový olej jantarový je hnědočervená, kysele reagující, zahoustlá tekutina přismahlého zápachu, kdežto čerstvý čištěný olej jantarový je bezbarvý a řídký, páchne pronikavě a vytrvale, nikoli však přismahle a reaguje neutrálně; pozvolna žloutne.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Surový olej z jeleního rohu (zvířecí olej, kostní dehet), se podobá svými vlastnostmi surovému oleji jantarovému, páchne však jinak, a to velmi charakteristicky a nejvýš odporně. Od čištěného oleje z jeleního rohu (Dippelova oleje) saz. pol. 155b) se liší podobně jako surový jantarový olej od čištěného, avšak oba oleje z rohu reagují alkalicky.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Surový olej kaučukový vyznačuje se rovněž osobitým zápachem. Rozpouští surový kaučuk a na vzduchu hnědne.

1. účinné od 1. 1. 19503. (1) K olejům z černouhelného (kamenouhelného) dehtu řady aromatické neboli benzenové patří technicky čisté uhlovodíky benzen, toluen, xylen, kumen, získané jednoduchou frakcionovanou destilací dehtu, potom lehké a těžké dehtové oleje (lehký olej, těžký olej, anthracenový olej a pod.), vyjma olej střední (karbolový), jenž se vyznačuje zřejmým -zápachem po kyselině karbolové a jejž třeba projednávat podle saz. pol. 604c).

   účinné od 1. 1. 1950(2) Jako těžké oleje z černouhelného dehtu se projednávají též nebarvené směsi těžkých dehtových olejů (t. zv. impregnační oleje), jichž se používá ke konservování dřeva, na př. karbolineum a pod.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Pravé oleje z černouhelného dehtu saz. čís. 173, patřící do řady benzenové, mají charakteristický, na svítiplyn nebo černouhelný dehet upomínající zápach a značnou hustotu, jež je jen velmi zřídka menší než 865° a nikdy neklesá pod 850°. Od olejů z čemouhelného dehtu řady methanové, patřících do saz. třídy XXI, a od minerálních olejů rozeznávají se oleje z černouhelného dehtu řady benzenové (saz. čís. 173) tím, že se úplně rozpouštějí, mají-li hustotu menší než 900°, v 1½ objemovém dílu 90procentního alkoholu, a mají-li hustotu větší než 900°, v 1 objemovém dílu absolutního alkoholu. S alkoholem v udaném množství dávají tudíž homogenní, čirou směs, jež se stáním nerozděluje ve vrstvy, kdežto oleje z černouhelného dehtu saz. třídy XXI, jakož i minerální oleje při stejné hustotě jsou v 90procentním alkoholu nerozpustné a smísíme-li je s ním, oddělují se stáním opět ve vrstvy.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Chemicky čistý benzen, toluen, xylen, kumen, saz. čís. 622; kreolin, t. j. kreosotový olej smíšený s pryskyřičným mýdlem, saz. pol. 604f); pyridinové zásady, t. j. směs pyridinu a jeho homologů k denaturaci lihu, saz. pol. 604d); barvené impregnační oleje z černouhelného dehtu (barvy s přísadou karbolinea a pod.), saz. čís. 626.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Oleje z černouhelného dehtu, lehké a těžké, jako prostředek na čištění skvrn, po příp. k účelům konservačním nebo impregnačním, v malých lahvích, plechovkách atd., upravené pro drobný prodej a vyskytující se v obchodě pod nejrozmanitějším označením, saz. pol. 99b).

1. účinné od 1. 1. 19504. (1) Ptačí lep jest zelenavý nebo nahnědlý, lepkavý, osobitě páchnoucí, tuhý lep na lapání ptáků a hmyzu; vyrábí se z bobulí bílého jmelí a jiných plodů i částí rostlinných a smí obsahovati jen málo popela.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Ptačí lep umělý, t. j. klih s přísadou solí kovů, na př. chloridu zinečnatého, saz. čís. 611.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 174.

účinné od 1. 1. 1950Pryskyřice kopálová, pryskyřice damarová, šelak, guma arabská, guma geddah, senegalská, gumigutta, guma tragantová; klovatiny (gumy), pryskyřice a klejopryskyřice, přírodní balzámy a šťávy rostlinné, výslovně nejmenované.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Do saz. čís. 174 patří pryskyřice kopálová (angolská, kauri atd.) a pryskyřice damarová, potom surový i bílený šelak (laka, přírodní, v kusech, zrnech, tabulkách, koláčích, deskách, prutech, tyčích a pod.), rovněž tak zvaná šelaková náhražka (t. j. zbytky po čištění a zpracování různých pryskyřic se sledy sikativů), konečně též kávová glazura, která se skládá ze šelaku a jiných pryskyřic saz. čís. 174 bez jiných přísad.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Šelakový vosk, saz. čís. 81.

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Jako gumu arabskou, geddah, senegalskou a senárskou (gumy či klovatiny akacií) saz. čís. 174 nutno projednávat též četné jiné druhy klovatin (kordofanskou, bassorskou, kapskou, australskou, suakimskou atd.), pak klovatiny tohoto saz. čísla čištěné rozpouštěním ve vodě a opětným vysušením, jakož i vodné roztoky arabské gumy bez přísad ve velikých nádobách.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Gumigutta (Gummi guttae, guma gutti nebo siamská) je zaschlá, jedovatá, mléčná šťáva tropických rostlin; dováží se obyčejně v bambusových trubkách (trubičková gumigutta) anebo v hrudách (koláčová gumigutta) a upotřebuje se k účelům barvířským, řidčeji jako léčivo.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Klovatina (guma) tragantová (tragant) jest rostlinná klovatina, jež se liší od klovatiny arabské tím, že bobtná silně ve studené vodě, avšak nerozpouští se.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Náhražky klovatin, na př. dextrin, saz. čís. 614, tragazol, saz. čís. 610.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Dextrin a náhražky klovatin saz. čís. 614 se rozpoznají od pravé arabské klovatiny atd. povahou, vnějšími vlastnostmi, chováním k činidlům (k Fehlingovu a jodovému roztoku), jakož i polarisací. Je-li podezření, že zboží saz. čís. 174 jest smíšeno se zbožím saz. čís. 614, vyžádá se posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Arabská guma a podobné klovatiny, upravené k drobnému prodeji, viz poznámku za saz. čís. 614.

1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Ke klovatinám (gumám), pryskyřicím a klejopryskyřicím, výslovně nejmenovaným, patří na př. klovatina acajou (nebudiž zaměňována s t. zv. balzámem acajou, t. j. surovým cardolem saz. čís. 622); pryskyřice akaroidová (červená a žlutá pryskyřice botanybayská); pryskyřice amoniaková; pryskyřice animová; asant smrdutý (Asa foetida); bdellium; pryskyřice benzoová (asant vonný); dračí krev; pryskyřice elemová (elemi); euforbium; klovatina galbanová; pryskyřice guajaková; kamala a varas; klovatina kuterová; pryskyřice ladanová (ladanum, pryskyřice cistová); mana (nebudiž zaměňována s mannitem saz. čís. 622); klovatina mastixová; myrha (Gummi Myrrhae); olibanum (vzácné kadidlo, též divoké nebo lesní kadidlo); opopanax (klovatina panaxová nebo opoponax); klovatina sagapenová (serapinum); pryskyřice sandaraková; pryskyřice skamoniová (scammonium); pryskyřice storaxová (styrax), též t. zv. Storax Calamitus a storaxové odpadky; tacamahaca; klovatina třešňová atd.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Pryskyřice jalapová, pryskyřice podofylová a podobné pryskyřičné přípravky získané extrakcí rostlinných částí alkoholem, etherem a pod. a odpařením rozpouštědla, saz. čís. 622.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Pryskyřičnan manganatý a podobné soli pryskyřičných kyselin, saz. pol. 637a).

1. účinné od 1. 1. 19504. (1) K přírodním balzámům výslovně nejmenovaným patří na př. aloe (nikoli však aloový výtažek saz. čís. 622), kopaivový balzám (v želatinových tobolkách nebo jako pilulky, saz. čís. 630); balzám gurjunový (dřevný olej, woodoil, nebudiž zaměněn se stejnojmenným etherickým olejem ze dřeva santalového [silicí santalovou] saz. pol. 155b) a mastným olejem stromu moukeše čili čínským dřevným olejem saz. čís. 103); zahuštěná šťáva čínské a japonské škumpy pokostové (Rhus vernicifera), v obchodě zvaná japonský lak (avšak lakové pokosty [obyčejně pryskyřičné nebo asfaltové] uměle vyrobené, přicházející do obchodu pod jmény japonský lak, japanika, japanned good, saz. čís. 624); kanadský balzám (vonný kanadský terpentin); laktucarium (locikovina), zaschlá mléčná šťáva rozličných druhů lociky; mecký balzám neboli opobalzám; peruánský balzám; storaxový balzám čili storax (styrax), tekutý; toluánský balzám; tourijský balzám atd.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Přírodní balzámy označené jako léčebné, saz. čís. 630; navoněné, upravené jako kosmetické prostředky nebo s přísadou alkoholu, saz. čís. 633.

1. účinné od 1. 1. 19505. (1) Rostlinné šťávy výslovně nejmenované saz. čís. 174 jsou pouze ty, které z rostlin buď vytekly samovolně nebo byly z nich získány navrtáním, vylisováním a podobným jednoduchým způsobem, nebyly však uměle extrahovány, ani dále upravovány a nemají přísad, na př. čerstvá, nezkvašená březová šťáva (březová voda).

   účinné od 1. 1. 1950(2) Šťávy získané z ovoce, bobulí, řep a pod., způsobilé k lidskému požívání (též citronová šťáva), saz. čís. 109 po příp. 130.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Bobulové šťávy, získané lisováním nebo vyvařením a odpařením, jež nejsou způsobilé k lidskému požívání a jsou určeny k průmyslovým účelům (šťáva dřínová, bezinková, zahuštěná šťáva citronová), též obsahují-li nejvýše 5% váh. alkoholu, saz. čís. 163.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Rostlinné šťávy, jež kvašením nebo nějakým jiným způsobem nabyly zcela nebo částečně povahy vína, projednávají se podle saz. čís. 109, rostlinné výtažky s přísadou alkoholu podle saz. čís. 108, 630 nebo 633.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Ovocné gumy, na př. žvýkací guma a jiné t. zv. gumové cukrovinky, vyrobené z rostlinných šťáv nebo klovatin a cukru, saz. čís. 132.

   účinné od 1. 1. 1950(6) přírodní rostlinné šťávy výslovně nejmenované, označené jako léčebné, saz. čís. 630, upravené jako kosmetické prostředky, saz. čís. 633, s přísadou alkoholu přes 5% váh. podle povahy výrobku, saz. čís. 108, 632 nebo 633.

1. účinné od 1. 1. 1950XXI. Oleje minerální; dehet hnědouhelný, dehet břidličný a oleje z nich.

   účinné od 1. 1. 1950Do této saz. třídy jsou zařazeny: oleje minerální, oleje z dehtu hnědouhelného a břidličného, surové a čištěné, dehet hnědouhelný a břidličný, jakož i zbytky po destilaci nebo rafinaci minerálních olejů.

   účinné od 1. 1. 1950Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXI.

   1. účinné od 1. 1. 19501. Minerální oleje jsou v podstatě směsi uhlovodíků řady mastné. Takových látek se nabývá též suchou destilací živičného hnědého uhlí nebo živičných břidlic. S mastnými oleji mají minerální oleje jen málo společných vlastností, na př., že se nemísí s vodou, že jsou specificky lehčí vody a že způsobují na papíře mastnou skvrnu, jež však u minerálních olejů obyčejně mizí již na vzduchu, rychleji při opatrném zahřátí Jakožto uhlovodíky nejsou zmýdelnitelné, což usnadňuje jejich odstraňování ze směsí s mastnými oleji.
   2. účinné od 1. 1. 19502. (1) Ropa (surový minerální olej) je podle původu řídká nebo hustá, zřídka máslovité konsistence. Také barva kolísá od světle žluté až do tmavočerné. Zápach je etherický nebo živičný. Ropy se zpravidla přímo nepoužívá; dělí se v rafineriích destilací na různé frakce.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Frakce destilující asi do 200° C je surový benzin, asi od 180° C do 300° C petrolejový destilát. Zbytek je výchozím materiálem pro výrobu plynových, různých mazacích a jiných olejů nebo destilátů, vaseliny, parafinu, ceresinu a petrolejového asfaltu; je-li zbytek podroben krakování, získá se benzin, oleje a jako zbytek topný olej, po příp. petrolejový koks. Frakce je nutno zpravidla podrobiti rafinačním procesům, po příp. dalším procesům destilačním a dále u rop parafinických procesům odparafinovacím.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Surový benzin poskytuje dalším zpracováním řadu hotových výrobků, které slouží různým účelům, jako benziny motorové, extrakční, rozpouštěcí, lakové atd.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Petrolej ke svícení (rafinovaný) je vodojasný nebo světle žlutý, modravě fluoreskující.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Mazací oleje se vyrábějí z olejových destilátů, získaných vakuovou destilací zbytků suroviny, různými rafinačními procesy (kyselinová rafinace, selektivní rafinace s rozpouštědly), po příp. odparafinováním (u rop parafinických). Vyrobené mazací oleje mají různé vlastnosti a označují se podle způsobu použití jako na př. oleje vřetenové, transformátorové, ložiskové, turbinové, motorové, válcové atd.

      účinné od 1. 1. 1950(6) Jako minerální oleje získané z ropy se projednávají i minerální oleje synthetické, vyrobené hydrogenací uhlí nebo dehtů, získaných z uhlí nízkotepelnou destilací. Hydrogenace dehtů je vlastně krakování za přítomnosti vodíku a katalysátorů; vodík potlačuje kondensační reakce a umožňuje vznik nízkomolekulárních zplodin. Obdrží se tak synthetický benzin, petrolej, plynový olej a jiné oleje. Kromě koksu, jednomocných a dvojmocných fenolů, jež jsou základní surovinou při výrobě léčiv, barviv, umělých pryskyřic, tříslovin a jiných látek, se při tomto zpracování získávají plyny (propan, butan, t. zv. pohonný plyn a j.).

      účinné od 1. 1. 1950(7) Minerální olej synthetický se vyrábí také metodou, při níž se uhlí v generátoru přemění na generátorový vodní plyn, který slouží k vlastní synthesi.

   1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Živičné hnědé uhlí, jakož i některé druhy černého uhlí (svíčkové uhlí, boghead a pod.) dávají suchou destilací dehet hnědé barvy a nepříjemného zápachu. Další destilací se rozkládá tento dehet v lehký surový olej, parafinovitou hmotu a červené oleje. Frakce se čistí a pak destilují za sníženého tlaku. Takto se získávají jako hlavní zplodiny benzin, solarový olej, jehož se používá většinou k pohonu motorů, a parafinové oleje, které skýtají tvrdý a měkký parafin. Tekutých podílů zbývajících po vyloučení parafinu, jakož i červených olejů se upotřebuje jako plynových olejů k výrobě olejového plynu.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Podobně se zpracují živičné břidlice; získá se však přitom méně parafinu a více olejů, mnohé (na př. australské olejné břidlice) dokonce poskytují jen oleje.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Do této saz. třídy patří též dehet rašelinový, získaný suchou destilací rašeliny, jakož i tekutý asfalt (skalní dehet), surový olej (dehet) ichthyolový ze živičných břidlic ichthyolových, pak jiné dehty nepřehřáté či steatické, t. j. dehty vyrobené nízkotepelnou karbonisací uhlí černého nebo hnědého a konečně dehet generátorový.

   1. účinné od 1. 1. 19504. (1) Dehet hnědouhelný a břidličný lze rozpoznat od jiných druhů dehtů, jež se projednávají podle saz. čís. 164, buď čichem nebo — zejména od dehtu černouhelného — touto zkouškou:

      účinné od 1. 1. 1950(2) Malé množství dehtu, který se má zkoušet, vpravíme do zkoumavky, načež přilijeme asi do poloviny zkoumavky čistého benzinu. Mísí-li se dehet s benzinem a současně ho zřetelně zakaluje a zbarvuje, nutno dehet projednat podle saz. čís. 176; zůstává-li benzin čirý nebo sotva znatelně zakalený, je to dehet saz. čís. 164.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Benzin saz. čís. 177 se rozeznává od benzenu z dehtu černouhelného saz. čís. 173 těmito vlastnostmi: Benzin se rozpouští obtížněji v alkoholu (1 díl benzinu v 6 dílech alkoholu) než benzen (1 díl benzenu v ½—¾ dílu alkoholu); dále se liší hustotou (hustota benzenu je nejméně 870°, benzinu též z dehtu hnědouhelného nejvýše 790°). Asfalt se rozpouští v benzenu, nikoliv však v benzinu. Benzen se mísí s 90procentním alkoholem v každém poměru, benzin nikoli. Konečně lze benzen nitrovat, benzin nikoli.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Nitrace se provádí takto: K malému množství zkoušeného vzorku ve zkoumavce přidává se ponenáhlu směs 2 dílů sehnané kyseliny sírové a 1 díl sehnané kyseliny dusičné. Je-li benzen přítomen, tvoří se za hojného vývoje červených par nitrobenzen, jenž klesá, vlijeme-li reakční směs do vody, ke dnu a jejž lze poznat podle vůně po hořkých mandlích (Mirbanův olej).

      účinné od 1. 1. 1950(5) Viz též vysvětlivky k saz. čís. 173.

   1. účinné od 1. 1. 19505. (1) Hustota minerálních olejů je údaj hustoměru na minerální oleje při 15° C, při čemž hustota vody 4° C teplé rovná se 1.000 stupňům. Takto udaná hodnota se převede na hustotu uvedenou v celním sazebníku dělením 1.000. Hustoměry mohou býti opatřeny teploměrem, takže odpadá měření teploty zvláštním teploměrem.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Při použití hustoměru na minerální oleje nutno dbát těchto směrnic:

      1. účinné od 1. 1. 1950a) Kapalinu zkoušíme ve skleněném válci dostatečně vysokém a širokém tak, aby hustoměr volně ploval a nedotýkal se stěn válce.
      2. účinné od 1. 1. 1950b) Hustoměr musí být čistý. Čistíme jej nejlépe tak, že jej ponoříme do benzinu nebo petroleje a pak osušíme filtračním papírem, čistý hustoměr bereme pouze za horní konec stopky nad nejvyšším bodem stupnice.
      3. účinné od 1. 1. 1950c) Hustoměr ponořujeme do zkoušené kapaliny opatrně tak, aby se stonek nesmočil nad místem udávajícím hustotu.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Aby se zjistila hustota, vnoří se výše popsaným způsobem hustoměr do kapaliny a asi po 5 minutách, kdy hustoměr již nabyl teploty zkoušené kapaliny, odečte se údaj na stupnici, při čemž rozhoduje vždy nejvyšší místo, až ke kterému tekutina přilne na skleněném stonku. Je-li toto místo mezi dvěma dílky stupnice, udáváme ještě polovinu dílku. Současně odečteme na teploměru teplotu rovněž na polovinu stupně.

   1. účinné od 1. 1. 19506. (1) Podle údajů na hustoměru a teploměru, zjištěných podle předešlé vysvětlivky, zjistíme skutečnou hustotu takto:

      účinné od 1. 1. 1950(2) Je-li pozorovaná teplota zkoušené kapaliny 15° C, udává číslo odečtené na hustoměrné stupnici přímo skutečnou hustotu. Ukazuje-li však teploměr jinou teplotu, nazýváme číslo odečtené na stupnici hustoměru hustotou zdánlivou, z níž pak zjistíme skutečnou hustotu tím způsobem, že za každý stupeň přes 15° C připočítáme, za každý stupeň pod 15° C odečítáme příslušný součinitel roztažnosti, jenž činí průměrně:

      účinné od 1. 1. 1950

      Saz. čís. 170. Asfaltový tmel; asfaltový mastix; pryskyřičné cementy (dřevitý cement). Saz. čís. 171. Dlaždice a kostky asfaltové. Saz. čís. 172. Ozokerit (zemní vosk, skalní vosk), surový. Saz. čís. 173. Terpentin, olej terpentinový, olej smolný (pryskyřičný); olej jantarový, olej z rohu a olej kaučukový, surové, pak oleje řady benzenové z kamenouhelného dehtu; ptačí lep. Saz. čís. 174. Pryskyřice kopálová, pryskyřice damarová, šelak, guma arabská, guma geddah, senegalská, gumigutta, guma tragantová; klovatiny (gumy), pryskyřice a klejopryskyřice, přírodní balzámy a šťávy rostlinné, výslovně nejmenované. Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXI.

      při hustotě	do 750	0˙80
      od 750°	do 780	0˙79
      od 780°	do 820	0˙77
      od 820°	do 850	0˙75
      od 850°	do 880	0˙70
      nad 880		0˙65.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Tak na př. byla-li při zkoušení minerálního oleje odečtena na stupnici hustoměru hustota 810° a ukazoval-li teploměr teplotu oleje 19° C, pak skutečnou hustotu zjistíme výpočtem takto: Jelikož teplota zkoušené kapaliny je o 4° C vyšší, násobíme 4° součinitelem roztažnosti 0'77 (4° X 0'77 = 3'08°). Vypočtenou hodnotu 3'08° připočteme k nalezené zdánlivé hustotě (připočteme proto, jelikož jsme měřili při teplotě vyšší nežli 15° C), takže skutečná hustota je:

      účinné od 1. 1. 1950

      Saz. čís. 170. Asfaltový tmel; asfaltový mastix; pryskyřičné cementy (dřevitý cement). Saz. čís. 171. Dlaždice a kostky asfaltové. Saz. čís. 172. Ozokerit (zemní vosk, skalní vosk), surový. Saz. čís. 173. Terpentin, olej terpentinový, olej smolný (pryskyřičný); olej jantarový, olej z rohu a olej kaučukový, surové, pak oleje řady benzenové z kamenouhelného dehtu; ptačí lep. Saz. čís. 174. Pryskyřice kopálová, pryskyřice damarová, šelak, guma arabská, guma geddah, senegalská, gumigutta, guma tragantová; klovatiny (gumy), pryskyřice a klejopryskyřice, přírodní balzámy a šťávy rostlinné, výslovně nejmenované. Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXI.

      zdánlivá hustota	810°
      oprava (4° X 0˙77)	+ 3˙08°
      skutečná hustota, t. j. při 15° C	813˙08°.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Jiný příklad:

      účinné od 1. 1. 1950Zdánlivá hustota je 840° při teplotě 7° C. Jelikož je teplota o 8° C nižší proti základní teplotě 15° C, násobíme 8° X 0˙75 = 6’0°. Vypočtenou hodnotu odečítáme od nalezené zdánlivé hustoty (odečítáme proto, jelikož jsme měřili při teplotě nižší než 15° C), takže skutečná hustota je:

      účinné od 1. 1. 1950

      Saz. čís. 170. Asfaltový tmel; asfaltový mastix; pryskyřičné cementy (dřevitý cement). Saz. čís. 171. Dlaždice a kostky asfaltové. Saz. čís. 172. Ozokerit (zemní vosk, skalní vosk), surový. Saz. čís. 173. Terpentin, olej terpentinový, olej smolný (pryskyřičný); olej jantarový, olej z rohu a olej kaučukový, surové, pak oleje řady benzenové z kamenouhelného dehtu; ptačí lep. Saz. čís. 174. Pryskyřice kopálová, pryskyřice damarová, šelak, guma arabská, guma geddah, senegalská, gumigutta, guma tragantová; klovatiny (gumy), pryskyřice a klejopryskyřice, přírodní balzámy a šťávy rostlinné, výslovně nejmenované. Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXI.

      zdánlivá hustota	840°
      oprava (8° X 0’75	— 6'0°
      skutečná hustota, t. j. při 15° C	834°.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Přibližuje-li se skutečná hustota k hodnotě, jež má za následek vybrání celní pohledávky podle jiných sazeb, nutno úřední stanovení hustoty vykonati s obzvláštní pečlivostí a postupovati při něm takto:

      1. účinné od 1. 1. 1950a) Výše popsaným způsobem se stanoví hustota 3krát a z těchto tří měření po přepočtení na skutečnou hustotu vezme se průměr, anebo se zjistí hustota přesně při 15° C.
      2. účinné od 1. 1. 1950b) Při přepočítávání na 15° C nutno přihlížet též ke zlomkům stupňů teploty.

      účinné od 1. 1. 1950(6) Byl-li by i potom výsledek nejistý, zašle se vzorek příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy ke stanovení hustoty způsobem pyknometrickým.

      účinné od 1. 1. 1950(7) Skutečnou hustotu minerálního oleje lze spolehlivě zjistit hustoměrem jen při teplotě, při níž se z oleje nezačínají vylučovat ještě krystaly parafinu nebo nezačíná olej tuhnout.

      účinné od 1. 1. 1950(8) Má-li se zjistit hustota minerálního oleje za teploty, při níž tato podmínka není splněna, lze stanovení provést teprve tehdy, když vzorek zahřátím nabude takové teploty, až se látky z něho vyloučené opět rozpustí.

      účinné od 1. 1. 1950(9) Při určování hustoty minerálních olejů, které jsou při braní vzorku ztuhlé, budiž olej předem důkladně promíšen nebo budiž vzat větší počet vzorků z různých vrstev; z těchto vzorků se pak smíšením připraví vzorek průměrný.

   1. účinné od 1. 1. 19507. (1) Je-li pochybnost o tom, jak má být posuzováno zboží saz. třídy XXI, vyžádá se posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Povolení k dovozu minerálních olejů s celní výhodou udílí ministerstvo financí.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 175.

   účinné od 1. 1. 1950Ropa.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Ropa saz. čís. 175 bývá zpravidla tmavohnědá až černá, neprůhledná, jen zřídka jsou ropy žluté, načervenalé a průhledné. Od minerálních olejů saz. čís. 178 se ropa liší silně živičným zápachem a poměrně malou hustotou, jež bývá obyčejně 825—850°.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Ropa poskytuje při destilaci kromě podílu benzinového i podíl petrolejový, olejový a zbytky. Jsou však známy i ropy, kterým na př. podíl benzinový téměř chybí; u takových rop může být někdy podezření, že jde o ropu zbavenou některého podílu. Ropy saz. čís. 175 nelze použít k osvětlování bez předchozího přečištění spojeného s destilací.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Ropě se podobají vzhledem velice oleje zbylé po oddestilování lehčích frakcí z ropy (topping) nebo získané t. zv. redukcí některých rop; tyto výrobky přicházejí jako olej topný, vulkánové oleje na mazání železničních os a j.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Projednává-li se ropa pro rafinerie minerálních olejů a jiné závody zpracující ropu destilací nebo hydrogenací, projedná se zboží podle saz. čís. 175, nejsou-li pochybnosti o jeho povaze. Avšak i tu nutno občas odebrat vzorek a zaslat jej k přezkoušení příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy. Ministerstvo financí může zavést jiný vhodný způsob k zjištění, zda dovezené zboží je ropa saz. čís. 175. Zásilky ropy poukáže celní oddělení do těchto závodů pod úřední závěrkou.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Navrhne-li se minerální olej k projednání jako ropa saz. čís. 175 pro jiné příjemce, nutno v každém případě dát zboží k prozkoumání příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Zboží se prozkoumá zejména v tom směru, zda jde o ropu. Nelze-li z povahy zboží usoudit, zda je způsobilé k svícení bez předchozího přečištění spojeného s destilací, provede se zkouška na svítivost po předběžné rafinaci zkoušeného zboží kyselinou sírovou a sodným louhem. Hoří-li takto vyčištěný olej v lampě čadivým plamenem, projedná se podle saz. čís. 175.

   účinné od 1. 1. 1950(7) Ropa, jež byla na př. zbavena některého podílu, projedná se podle hustoty jako minerální olej saz. čís. 177 nebo 178. Rovněž tak se projedná i ropa, jíž bylo by lze svítit bez předchozího přečištění spojeného s destilací.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 176.

   účinné od 1. 1. 1950Dehet hnědouhelný a dehet břidličný.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Které dehty patří do saz. třídy XXI, t. j. do saz. čís. 176, viz 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXI.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Zkouška, jak se rozeznávají dehty saz. čís. 176 od jiných druhů dehtů, je předepsána ve 4. všeobecné vysvětlivce k saz. třídě XXI.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 177 a 178.

   účinné od 1. 1. 1950Oleje minerální, jakož i oleje z dehtu hnědouhelného a břidličného, polorafinované (poločištěné) nebo rafinované (čištěné), též smíšené s živočišnými nebo rostlinnými oleji nebo tuky.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Význačným znakem minerálních olejů saz. čís. 177 je jejich hustota do 880° včetně, jíž se rozlišují od minerálních olejů saz. čís. 178.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Minerální mazací oleje máslovité konsistence, viz vysvětlivky k saz. čís. 96.

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Též v dehtu černouhelném se vyskytují dehtové oleje řady mastné, jež jinak bývají obsaženy ve větším množství jen v dehtu hnědouhelném a břidličném. Takové tekuté homology methanu, ethylenu, acetylenu a jiných uhlovodíků řady mastné třeba projednávat — nehledě k tomu, zda jsou vyrobeny z dehtu hnědouhelného, břidličného nebo černouhelného — jako minerální oleje saz. čís. 177 nebo 178.

      účinné od 1. 1. 1950(2) O jejich rozlišování od pravých olejů z černouhelného dehtu řady aromatické či benzenové, t. j. benzenu, toluenu, xylenu, kumenu atd., viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 173.

   1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Minerální oleje k mazání (jako na př. olej vaselinový, vřetenový a pod.), jakož i těkavé, různě pojmenované zplodiny destilace, jichž nelze užít ke svícení (petrolejový ether, benzin, náhražka terpentinového oleje, vodička na čištění skvrn atd.), upravené v malých lahvičkách pro drobný prodej, se projednávají podle saz. pol. 99b).

      účinné od 1. 1. 1950(2) Tekuté směsi minerálních olejů s obyčejným (nenavoněným) mýdlem se projednávají podle toho, je-li hustota směsi menší nebo větší než 880°, podle saz. čís. 177 nebo 178; dovážejí-li se takové směsi v úpravě, jež má za následek zařaďování jako jemné mýdlo, projednávají se právě tak jako tekuté směsi minerálního oleje s navoněným mýdlem podle saz. pol. 637b), nejde-li ovšem o zboží saz. čís. 633.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Konsistentní (máslovité nebo pevné) směsi minerálního oleje s obyčejným mýdlem v úpravě přípustné pro obyčejné mýdlo podle 2. vysvětlivky k saz. čís. 637, saz. pol. 100a), jinak upravené, jakož i takové směsi minerálního oleje s jemným mýdlem, saz. pol. 637b) nebo saz. čís. 633.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Asfaltová živice, jež obsahuje těžký minerální olej, hnědouhelný nebo břidličný dehet, viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XX.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Smůla petrolejová (asfalt), saz. čís. 166; petrolejový koks, saz. čís. 135.

      účinné od 1. 1. 1950(6) Parafin, saz. čís. 96.

      účinné od 1. 1. 1950(7) Vaselina, saz. čís. 99.

      účinné od 1. 1. 1950(8) Kolomaz s minerálním olejem nebo s minerálním tukem, saz. pol. 100a).

      účinné od 1. 1. 1950(9) Valchářské tuky s minerálním olejem, saz. čís. 177 nebo 178.

      účinné od 1. 1. 1950(10) Kovový sodík, draslík, lithium, rubidium, cesium, vápník, stroncium a baryum, jakož i amalgamy a slitiny těchto kovů, uložené v minerálním oleji, se projednávají podle saz. čís. 177, po příp. 178.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 179.

   účinné od 1. 1. 1950Zbytky destilace nebo rafinace olejů minerálních, jichž nelze užít jako olejů k mazání, mimo zbytky pevné.

   účinné od 1. 1. 1950Do saz. čís. 179 zařazené zbytky po částečné destilaci minerálního oleje, bez dalšího zpracování k mazání nezpůsobilé, jsou ve svých vlastnostech tak různé, že je nelze všeobecně charakterisovat. Vyžaduje se, aby byly při 15˚ C tekuté, v dopadajícím světle barvy tmavohnědé, skoro černé, a aby poskytovaly při destilaci podle Englera do 300° C nejvýše 5 objemových procent destilátu. Nelze-li z ostatních vlastností bezpečně usoudit, že jde o zbytky, budiž vyžádáno dobrozdání příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

účinné od 1. 1. 1950XXII.—XXV. Vlákniny a zboží z nich vyrobené.

účinné od 1. 1. 1950Všeobecné vysvětlivky k saz. třídám XXII—XXV.

1. účinné od 1. 1. 1950I. Vlákniny.

   účinné od 1. 1. 1950Návod, jak rozeznávat přediva.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Vlákniny k předení, tkaní a stávkování a jejich náhražky (papírová příze, umělé hedvábí) jsou buď rostlinného, živočišného nebo nerostného původu. Nerostné vlákniny, jako na př. osinková, skleněná nebo kovová vlákna, se vyznačují dostatečně svými zvláštními, od organických látek odchylnými vlastnostmi (nespalitelností a pod.), a proto se k nim v tomto návodu nepřihlíží.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Podle původu mají vlákniny tyto všeobecné rozpoznávací znaky: Všechny látky rostlinné, jsou-li zapáleny (pokud tomu nebrání jejich apretura), shoří živým plamenem, zanechávajíce jen málo popela, a zapáchají jako spálený papír. Všechny živočišné látky vytvoří uhlíkaté uzly nebo kuličky a zapáchají jako spálené vlasy nebo peří; u hedvábí zatíženého silně barvivy zbývá však obyčejně toliko narudlý popel ve tvaru vlákna. Vaří-li se látky živočišné ve zředěném louhu draselném, rozrušují se, kdežto rostlinná vlákna zůstávají neporušena; amoniakálním roztokem hydroxydu mědnatého se rozrušují rostlinná vlákna, živočišná však (vyjma hedvábí) se neporušují. Ve 4—5 procentní kyselině sírové látky rostlinné se rozpouštějí, vlna se však nemění.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Při rozeznávání jednotlivých druhů přediv nutno dbát zvláště těchto znaků:

   1. účinné od 1. 1. 1950A. Přediva z rostlinných látek, z bavlny, lnu, konopí atd.:

      účinné od 1. 1. 1950(4) Vlákno bavlněné je nejvýše 5½ cm dlouhé, bílé, žluté až kávově hnědé, méně lesklé než vlákna lněná, konopná a ramiová.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Vlákna lněná a konopná jsou si velice podobna, jsou značně delší a mnohem lesklejší, jakož i značně pevnější než vlákna bavlněná. Jejich barva v nebíleném stavu je žlutoplavá až hnědá a stříbrošedá až šedá. Ze světlejší barvy lze soudit, že byla loužena.

      účinné od 1. 1. 1950(6) Příze a tkaniny bavlněné jsou proti přízím a tkaninám lněným (konopným) méně lesklé, a proto u zboží bíleného bělejší; ježto pak bavlna lépe vnímá barviva než len, jsou barvené niti bavlněné ve tkaninách (na př. ve stolním prádle) mnohem sytěji zbarvené a matné, kdežto lněné niti mají poměrně bledší zbarvení a živý lesk. Poněvadž apretura často mění vnější ráz vláknin, jsou tyto znaky zpravidla jen tehdy spolehlivým vodítkem, jestliže se apretovaná příze a tkaniny napřed vyperou a usuší. Mneme-li kousek silně apretované tkaniny, je bavlněná tkanina na promnutém místě drsná, poněkud chlupatá a úplně bez lesku, kdežto lněná tkanina zůstane hladká a lesklá.

      účinné od 1. 1. 1950(7) Mercerovaná bavlněná příze a tkaniny, t. j. bavlněná příze a tkaniny, jež nabyly hedvábného lesku působením studeného, asi 5procentního louhu sodného za silného napínání a dodatečným vypráním, předčí leskem lněnou přízi i lněné zboží; rozeznávají se však, jako všecky bavlněné výrobky vůbec, snadno od lněných poměrně menší pevností nití. Tkaniny bavlněné se trhají snáze a trhlina sleduje jednu a tutéž nit útkovou nebo osnovní; roztrhnout lněnou tkaninu vyžaduje větší síly, trhlina je zoubkovaná a značně zkroucená. Zkoušku trháním třeba však provést oběma směry, poněvadž pololněné tkaniny mají osnovu bavlněnou a útek lněný. Viz také vysvětlivky k saz. čís. 187.

      účinné od 1. 1. 1950(8) Někdy přispívá k posouzení, zda jde o tkaninu bavlněnou nebo lněnou, též okolnost, že lněné tkaniny jsou poměrně mnohem těžší než bavlněné. Poněvadž se však vyskytují také tkaniny ze směsi bavlny a lnu, nutno vždy v pochybných případech rozšířit zkoumání na různé niti z osnovy a útku, při čemž se jich podle okolností vytáhne a zkouší dostatečný počet. Zda jde o tkaninu čistě lněnou či pololněnou, můžeme se též přesvědčit zkouškou olejovou. Ústřižek tkaniny se namočí do čistého oleje nebo glycerinu a přebytečná mastnota se mírně vymačká. Len se stává průhledným, bavlna neprůhlednou. Položí-li se pak tkanina na černou podložku, jeví se niti lněné jako čáry tmavé, poněvadž se staly průsvitnými, kdežto niti bavlněné jako čáry světlé. Díváme-li se proti světlu, je tomu naopak. Tkaniny silně apretované se předem vyperou v teplé vodě a dobře vysuší.

      účinné od 1. 1. 1950(9) Vlákno ramiové (konopí z kopřiv) je až metr dlouhé, a je-li nebarveno, barvy čistě bílé a lesku význačně hedvábného; značně větší průměr (šířka) vlákna vylučuje při trochu zkušenosti záměnu s mercerovanou bavlnou a hedvábím, které se namnoze nahrazuje ve výrobcích stávkovaných a v jiném textilním zboží čínskou kopřivou (ramií).

      účinné od 1. 1. 1950(10) Je třeba se ještě zmínit o kapoku, rostlinném vláknu podobném bavlně, jež jako rostlinná vlna obklopuje semena eriodendronu; pro jeho malou délku neužívá se ho však jako přediva, nýbrž pouze k vycpávání žíněnek, nábytku nebo jako vaty.

      účinné od 1. 1. 1950(11) Nebudou-li makroskopickou zkouškou textilního výrobku, provedenou podle předcházejících směrnic, odstraněny všechny pochybnosti o tom, jde-li o bavlnu nebo jiné předivo, přikročí se vždy ke zkoušce mikroskopické. Stejně se postupuje, má-li být pro různost celních sazeb rozhodnuto, jde-li o len či konopí.

      účinné od 1. 1. 1950(12) V mikroskopu se jeví při 120—300 násobném zvětšení:

      účinné od 1. 1. 1950(13) vlákno bavlněné jako vlákno stužkovitě ploché, se zakulacenými, ztluštěnými okraji, a kolem své podélné osy zakroucené, často také místy šikmo nebo mřížkovitě čárkované;

      účinné od 1. 1. 1950(14) mercerované vlákno bavlněné má rovněž všecky tyto znaky, jeví však četná porušená místa, na nichž chybí šikmé nebo mřížkovité čárkování a má jen ojediněle zákruty;

      účinné od 1. 1. 1950(15) vlákno lněné je válcovitě tuhé, rovně natažené, nikoliv ploché nebo zakroucené; mimo to se vyznačuje úzkými trubkovitými kanálky, podobajícími se často jen podélným čarám (niťovité lumen), a tu a tam se vyskytujícími zálomy (jako by bylo napříč rozděleno).

      účinné od 1. 1. 1950(16) Konopí a ramie mají strukturu podobnou lnu. Konopí má zaokrouhlené a vidličkovité nebo trojdílné konce a silné stěny. Ramie má kuželovité konce se zakulacenými špičkami a je asi dvakrát tak široké jako konopí.

      účinné od 1. 1. 1950(17) Rostlinná přediva, jejichž vnější znaky vylučují zpravidla již samy o sobě záměnu s jinými rostlinnými předivy nebo aspoň nevyžadují mikroskopické zkoušky, jsou:

      účinné od 1. 1. 1950(18) Juta, vlákno podobné lnu a konopí, bledě žluté, matné, jehož poměrná pevnost je však mnohem menší nežli pevnost obou jmenovaných surovin. Lámeme-li nit juty mezi nehty, trhá se již po několika málo pohybech sem a tam; další pochybnosti odstraníme, kápneme-li na nit sehnanou kyselinu sírovou, která zbarví jutu, nikoli však len a konopí, ihned sytě černě.

      účinné od 1. 1. 1950(19) Manilské konopí (abaka, vlákno banánové), surovina nehodící se pro svoji tuhost ke předení ve vlastním slova smyslu, je prvotní (elementární) vlákno, dlouhé 1—2 metry, stejnoměrně kulaté, bílé nebo hnědožluté, o průměru 0˙15 až 0˙28 milimetru; užívá se ho ke tkaní jako hotové příze. Takových vláken položených rovnoběžně vedle sebe a spojených lepidlem, se používá jako t. zv. sparterie pro kloboukové úplety; od sparterie bavlněné (z bavlněných přízí) je lze snadno rozeznat, odstraníme-li úplně lepidlo vypráním ve vodě. V kobercích, běhounech, rohožích na otírání nohou a pod. tvoří manilské konopí vedle jiných rostlinných přediv, zejména příze z kokosových vláken, tlusté, málo zakroucené niti, obtočené obyčejně volně bavlněnou nití. (Viz o tom vysvětlivky u saz. čís. 280 a 281.)

      účinné od 1. 1. 1950(20) Vlákno kokosové (kokosové lýko, coïr), hrubá vláknina barvy matně hnědé, význačná krátkými dřevitými úlomky na ní lpícími. Připravuje se máčením, vyklepáváním a vochlováním z vláknité hmoty, obklopující zevně skořápku kokosových ořechů. Používá se ho jen k výrobě hrubých pokrývek, rohoží, předložek ke dveřím a pod., jimž dodává význačně drsného vzhledu.

      účinné od 1. 1. 1950(21) Rašelinová vlna, volně soudržná hnědá surovina o vláknech nestejné, velmi různé šířky, se připravuje z rašeliny vypíráním a mykáním (čechráním). Příze z ní vyrobená má pro svůj nestejný a krátký materiál obyčejně průměr několika milimetrů, je volně soudržná a málo pevná a dodává také výrobkům z ní zhotoveným měkkého, houbovitého vzhledu.

      účinné od 1. 1. 1950(22) Jako umělé vlákniny se vyskytují:

      účinné od 1. 1. 1950(23) Příze papírová, výrobek podobající se zevnějškem hrubému předivu, zhotovený z úzkých, šroubovitě stočených papírových proužků (xylolin) nebo z papírové kaše, která se buď jednoduše tlačí trubičkami nebo se utváří ryhovaným síťovým válcem na úzké flórové stužky, jež se pak na hustičích zaoblují a potom předou (silvalin).

      účinné od 1. 1. 1950(24) Tato vláknina přichází do obchodu obyčejně na kopsech nebo na cívkách a vyskytuje se ve tkaninách pro svoji malou pevnost zpravidla jen jako útek; pozná se jak podle vzhledu, tak i podle snadné rozpustnosti ve vřelé vodě a konečně i podle zápachu, jenž vzniká při spalování.

      účinné od 1. 1. 1950(25) Papírové proužky velutované mletou vlnou (k úpletům na klobouky atd.), viz saz. čís. 300.

      účinné od 1. 1. 1950(26) Umělé hedvábí se vyrábí rozpuštěním celulosy, nitrocelulosy, alkalicelulosy, acetylové celulosy nebo kaseinu v různých rozpustidlech (v amoniakálním roztoku hydroxydu měďnatého, v etheru, v sodném louhu, v kyselině octové atd.). Tyto roztoky se pak tlačí kapilárními tryskami (hubicemi) a niti takto se tvořící se vedou do roztoků, v nichž se celulosa sráží (na př. do zředěné kyseliny sírové), po příp. denitruje. Umělé hedvábí se vyrábí také tak, že se výchozí hmota (na př. želatina, vinylchlorid a pod.) zahřívá a pak za horka protlačuje kapilárními tryskami. Vlákna takto se tvořící na vzduchu ztuhnou Podle různých základních surovin nebo rozpouštěcích method se označují jednotlivé druhy umělého hedvábí jako umělé hedvábí viskosové, nitrované (Chardonettovo), acetátové, měďnaté, želatinové, lanitalové (zvané též tiolan, aralac, lactolit, fibrolane, cargan, ardil), nylonové (perlon, silon), vynionové atd.

      účinné od 1. 1. 1950(27) Umělé hedvábí tvoří měkké vláčné niti zpravidla silně hedvábného lesku. Při doteku vzbuzuje dojem hedvábí a při smáčknutí někdy vrže. Pod mikroskopem se jeví umělé hedvábí (jako každé umělé vlákno) jako hladké, ploché nebo zaoblené vlákno bez struktury, u některých druhů pravidelně podélně ryhované, částečně se zdánlivým úzkým čárkovitým luminem, a liší se od obyčejného hedvábného vlákna větším průměrem, ukazujíc jinak podobný obraz.

      účinné od 1. 1. 1950(28) Umělá stříž (buničitá vlna, umělá vlna, umělá bavlna) jsou v podstatě vlákna umělého hedvábí, získaná způsobem uvedeným ve 26. odstavci, avšak nejvýše 1 m dlouhá; nerozhoduje, obdržela-li vlákna svoji délku (1 m nebo méně) již při výrobě rozstříháním nebo roztrháním vláken delších. Umělá stříž se vyskytuje většinou v chomáčcích. Umělá stříž ve svazečcích vláken vedle sebe rovnoběžně ležících se považuje za chvostkové hedvábí. Vlákna umělé stříže bývají ihned po ztuhnutí nařezána na stejnou délku od 15 mm do 1 m, podle účelu, ke kterému se má umělé stříže použít. Vlákny nestejné délky se vyznačuje umělá stříž získaná z odpadků při zpracování umělého hedvábí a umělé stříže, po příp. roztrháním zboží z nich. Vlákna umělé stříže musí být dodatečně spředena na přádacích strojích bavlnářských, lnářských nebo jiných.

      účinné od 1. 1. 1950(29) Stejně jako umělá stříž se projednávají silná a široká vlákna umělého hedvábí, známá jako umělé žíně (slouží k výrobě tuhých látek na dámské klobouky, prýmků, pásků, k výrobě kartáčů a pod.), jako umělé chlupy (přimíchávají se v určitém poměru k přízím jako ozdobná vlákna) a jako umělá sláma nebo umělé lýko, pokud délka jednotlivých těchto vláken nepřesahuje 1 m.

      účinné od 1. 1. 1950(30) Umělé hedvábí, jež se vyskytuje jako napodobenina žíní v úpletech na klobouky a podobných prýmcích, se jeví převážně pod mikroskopem a někdy i pod lupou složeno z několika vedle sebe ležících, slepených vláken nahoře popsaného tvaru, kdežto pravé žíně jako válce pokryté šupinami. Zkouška pálením není pro rozeznání žíní od jejich napodobenin z umělého hedvábí zcela spolehlivá, protože u napodobenin žíní obsahujících klihové hmoty se mohou též tvořit uzlíčky.

   1. účinné od 1. 1. 1950B. Přediva ze živočišných látek (vlny a hedvábí):

      účinné od 1. 1. 1950(31) Vlna (vlna ovčí) a všechna ostatní srst zvířecí, jež se vyskytuje jako textilní surovina, mají velmi různé vnější znaky; někdy jsou zkadeřené, jindy rovné, někdy lesklé, jindy matné. Tloušťka vláken je velmi rozdílná; podle své zvláštní povahy dodávají vlákna také přízi a zboží z nich vyrobenému velmi rozmanitého, rozdílného vzhledu. Celkem stačí k jejich poznání zmíněná již zkouška zapálením; při ní se ukazují také rozdíly zápachu a zuhelnatění, podle nichž možno vlnu a jinou srst zvířecí rozeznat od hedvábí. Vlna a jiná srst zvířecí tvoří měchýřovité větší uzlíky a zapáchá zřetelněji jako spálený roh, hedvábí tvoří většinou jen malé hlavičky, rychle ustupující před ohněm a zápach upomíná spíše na spálený klih. Vlny s hedvábným leskem (na př. mohérová vlna) mají mnohem větší průměr vlákna než hedvábí.

      účinné od 1. 1. 1950(32) V mikroskopickém obrázku se jeví vlna a jiná srst zvířecí vždy jako válcovité trubky, pokryté šupinkami, jež jsou uspořádány jako tašky na střeše, při čemž přes sebe částečně přesahují nebo se dotýkají.

      účinné od 1. 1. 1950(33) Hedvábí se vyskytuje buď jako dlouhá nit, odvinutá ze zámotku, která, není-li degumována, je podle obsahu vosku na omak více méně tuhá a tvrdá, je-li degumována (zbavena lepu, vosku), je však význačně měkká a vláčná; obyčejně ležívá mnoho nití takového hedvábí většinou jen málo zakroucených (otevřená bíza) vedle sebe (filované hedvábí). Jinak se vyskytuje hedvábí jako příze z mykaných (též česaných) hedvábných odpadků (hedvábí floretové, chappové, buretové), jež podle způsobu úpravy a podle suroviny je rozmanitého vzhledu, více méně lesklého, někdy však též matného, a někdy se dokonce podobá i hrubému vláknu bavlněnému nebo vlněnému. Kápneme-li na hedvábí koncentrovanou kyselinu dusičnou, promění se hedvábí rychle v rosol a pokapaná nit se smrští na chuchvalíček; u skaného hedvábí nastává mimo to zvláštní kroutivý pohyb. U hedvábí nedegumovaného nebo barvivem velmi silně zatíženého a u hedvábí tussah (hedvábí čínského bource dubového) tento zjev obyčejně nenastává nebo nastává teprve mnohem později po opětném pokapání koncentrovanou kyselinou dusičnou.

      účinné od 1. 1. 1950(34) Tato zkouška vedle zkoušky zapálením dostačuje zpravidla k poznání hedvábí. V pochybných případech dává mikroskopická zkouška spolehlivý prostředek k rozeznání, přihlíží-li se k znakům uvedeným pro bavlnu, len, konopí, umělé hedvábí a vlnu. Vlákno obyčejného hedvábí tvoří hladkou nit bez struktury, stejnorodou, lesklou, bez vnitřní dutiny nebo rozčlenění, značně menší tloušťky než vlna a umělé hedvábí; hedvábí tussah se jeví jako široká stuha s četnými podélnými čárkovitými pruhy.

      účinné od 1. 1. 1950(35) Návod, jak mikroskopovat. Má-li se mikroskopicky zkoušet příze nebo tkanina, vytáhnou se ze zboží kusy nití asi 1 cm dlouhé, dají se na určená k tomu sklíčka, při čemž se u skaných nití oddělí od sebe jednotlivé prameny a rozvlákní se dvěma jemnými preparovacími jehlami; nato se vlákna omočí kapkou vody, glycerinu nebo kanadského balzámu, aby se stala průsvitnějšími, přikryjí se krycím sklíčkem a položí pod objektiv přístroje. Preparát zkoušíme pak zevrubně ve všech jeho částech za přiměřeného osvětlení, posunujíce jej sem a tam. Mají-li se zkoušet špičky vláken, je třeba sledovat vlákna po délce, abychom zjistili, že nejde o utržený konec vlákna.

      účinné od 1. 1. 1950(36) Tmavě obarvené niti je třeba někdy napřed odbarvit. Za odbarvovací prostředek se hodí zvláště kyselina dusičná, citronová, vinná, roztok chlorového vápna a kyselina chromová.

      účinné od 1. 1. 1950(37) Doporučuje se pracovat podle možnosti s jedním, a to stejným zvětšením (týmž objektivem i okulárem), čímž se umožní správné posouzení šířky vláken bez mikrometru nebo bez srovnávací zkoušky.

1. účinné od 1. 1. 1950II. Odpadky vláknin.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Jako odpadky se projednávají nejen odpadky surových vláknin, vzniklé při jejich těžení a balení, nýbrž také odpadky z jejich dalšího zpracování, zejména z předení, a to v rozsahu dále uvedeném.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Přádelními odpadky se rozumějí odpadky při čechrání a mykání (odpadky bubnové, odletky atd.), pak odpadky při předení a navíjení (zmotky nití, konce nití atd.), vznikající v přádelnách bavlny, lnu, konopí, juty, vlny a hedvábí.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Jako takové odpadky se projednávají též odpadky vaty, pak staré, upotřebené, k používání již nezpůsobilé kusy vaty, dále roztřásněné odpadky látek (vyjma lněné [šarpie, saz. čís. 657]), barvené nebo nebarvené.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Zmotky nití, konce nití atd., zbavené oleje, prachu, papírových cívek, dále zpracované (ve velké stůčky, vrstvy atd.) na strojích (vochlích a pod.) se projednávají jako vaty z příslušných přediv (viz oddíl III). Odpadky tkanin, též konce osnov se souvisejícími pruhy tkanin (hadry), patří v dovozu do saz. čís. 657; ve vývozu viz saz. čís. 658.

1. účinné od 1. 1. 1950III. Vaty.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Vaty, též v podobě posuknutých pramenů (mykaných pramenů, sčesů, peignées atd., vyjma přást) a luntů, jsou textilní vlákna, vyrobená na zvláštních mykadlech, souvislá, stejnoměrně rozdělená, surová, bílená nebo barvená. Posuknuté prameny, jakož i volné, nestejnoměrně propracované vrstvy, stůčky atd. textilních vláken k dalšímu zpracování v přádelnách, se projednávají jako příslušná přediva surová nebo jejich odpadky. Z ustanovení toho nejsou vyňaty sčesy, též barvené, vážící více než 8 g na jeden metr, jakých se užívá k výrobě vlásenek pro loutky, vložek do vlasů (vlněný krep) a k výrobě umělých květin. Při pochybnostech, jde-li o vaty nebo o surová přediva, je pro zařadění směrodatná hlavně osoba příjemcova. Vaty jsou často na obou stranách klíženy řídkou klihovou vodou nebo povlečeny vrstvami pryskyřice.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Jako barvené se projednávají též vaty preparované dehtem a pod., nepatří-li do saz. čís. 630.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Vaty preparované pro léčebné účely (vata karbolová, jodoformová atd.), dále vaty čištěné, zbavené tuku, v balíčcích různé váhy, patří do saz. čís. 630.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Šarpová bavlna, čištěná, tuku zbavená, nemá obyčejně tvar tabulový; poznává se podle své čistoty a bělosti a projednává se, dováží-li se v balících, jako vata.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Rouna ze srsti králíků a podobných zvířat k výrobě klobouků, která byla v tabulovitých vrstvách přímo sňata s koží, jsou podle saz. čís. 220 beze cla.

   účinné od 1. 1. 1950(6) O bavlněném přástu viz vysvětlivky k saz. čís. 182, o sčesech a o vlněném přástu vysvětlivky k saz. čís. 220.

1. účinné od 1. 1. 1950IV. Příze.
   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Příze jsou niti, jež vznikají (upředou se), skroutíme-li dohromady textilní vlákna nebo srst (též chlupy atd. saz. čís. 84); přitom může být skaním spojeno i několik takových nití, pokud se tím nevytvoří zboží prýmkářské nebo provaznické.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Příze se zařazují do saz. třídy, kam patří podle surovin, z nichž jsou vyrobeny. Výjimky viz u saz. čís. 226 a 245.

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Podle počtu samostatně upředených nití tvořících přízi rozeznáváme přízi jednoduchou, dvojpramennou (zdvojenou), troj pramennou a vícepramennou. Příze dvojpramenná, trojpramenná a vícepramenná se označuje též společným názvem skaná příze, poněvadž se vyrábí skaním (skroucením) dvou, tří nebo více již upředených jednoduchých nití (pramenů). (Viz též 3. vysvětlivku.)

      účinné od 1. 1. 1950(2) Od skané příze je třeba ovšem rozeznávat přízi vláčenou. Ta se skládá z několika nití (pramenů), bez patrného zakroucení, pouze současně odvinutých, volně vedle sebe ležících, a projednává se podle povahy jednotlivých vláčených nití (jednoduchých, dvojpramenných nebo vícepramenných).

      účinné od 1. 1. 1950(3) Poněvadž má příze skaná (na strojích skacích) vždy více než 100 zákrutů na jeden metr, nepovažuje se za skaní pouze 20 až 30 zákrutů (vzniklých na př. samovolně, když se vláčená příze, navinutá na cívce, shrnuje k pevné čelní straně cívky).

   1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Skaná příze se rozlišuje opět v přízi jednou skanou a opětovně skanou.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Za přízi jednou skanou se považuje příze, jež se skládá ze dvou nebo více jednoduchých nití spojených v jedno pásmo jediným skroucením. Byla-li však příze vyrobena skaním příze již dvojpramenné, trojpramenné nebo vícepramenné, jmenuje se přízí opětovně skanou. Na projednávání příze opětovně skané nemění nic okolnost, že jsou v pásmu spolu skrouceny niti skané s nitmi jednoduchými.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Jako příze mohou se projednávat výrobky dvakrát nebo vícekrát skané, jen pokud je není nutno považovat vzhledem k jejich tloušťce a k jejich vnější povaze za šňůry ve smyslu zboží prýmkářského nebo provaznického (provazy, motouz). Viz též oddíl V, vysvětlivku 10, odst. 7, 8 a 9.

   1. účinné od 1. 1. 19504. (1) Příze ozdobná (efektní), falkonévka nebo příze fantasijní je zpravidla příze skaná, zvláštním způsobem skroucená, jejíž jednotlivé prameny, různě probíhajíce, tvoří v jistých vzdálenostech zádrhy, kadeře, smyčky, kličky, závitky a pod. K ní se počítá také t. zv. příze součkovitá, mající ve své struktuře součky (chuchlíky), vzniklé vmíšením vloček (ztluštěním) při předení.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Všecky tyto výrobky se projednávají jako příze, a to vždy podle příslušné položky zatížené nejvyšší celní sazbou.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Stejně se posuzuje též příze vyrobená na skacím stroji, podobná prýmku (viz oddíl V, vysvětlivku 10, odst. 8), u které svrchní nit ovinuje spirálovitě druhou, silněji napjatou přízi.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Od příze ozdobné se rozeznává ona příze, která, jsouc pouze silně zakroucena, tvoří smrštěním jednotlivých nití zádrhy nebo malé kličky, mizící opět, jakmile se příze přiměřeně napne. Tato příze se projednává, jde-li o jemnost příze, podle svého čísla jemnosti.

      účinné od 1. 1. 1950(5) K přízím nepatří výrobky stroje gimpového, často zcela tenké, přízi podobné, skládající se z jednoduchých nebo vícenásobných nití (u hedvábí také z bíz, t j. z hedvábných vláken pouze filovaných, nikoli skroucených), které jsou spirálovitě ovinuty přízí nebo hedvábnými bízami, což lze často na takových skaných výrobcích zřetelně poznat teprve lupou, jestliže se rozkroutí. Tyto výrobky patří jako gorly nebo gimpy ke zboží prýmkářskému.

   1. účinné od 1. 1. 19505. (1) Podle apretury rozeznáváme přízi surovou, t. j. takovou, která se barvou a ostatní povahou (měkkostí, leskem, na dotek atd.) shoduje se surovinou, z níž je vyrobena, a přízi zušlechtěnou, t. j. přízi, která byla dále bílena, barvena, potištěna a pod.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Jako surová příze se projednává příze požehaná (opálená plynem, zjemnělá opálením vyčnívajících vláken), pařená (vystavená účinku páry, listrovaná) a animalisovaná (rostlinná příze preparovaná zvláštním způsobem, aby vnímala barviva, která jinak drží pouze na vlně), pokud všechny tyto příze zachovaly jinak ráz příze surové.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Příze toliko přibarvená (poznávací barvou za účelem rozlišování při tkaní) může být projednána jako nebarvená, odebírají-li ji továrny, které zpracovávají takovou přízi. Případná nutná šetření zavede celní oddělení ONV ve vlastní působnosti. Od příze zbarvené natrvalo se tato příze lehce rozlišuje slabými barevnými odstíny mizícími, vypereme-li ji ve vlažné vodě (15° C) nebo zahřejeme-li ji za sucha na 100° C.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Příze spředená s kovovými vlákny se projednává podle saz. čís. 523 nebo 565.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Niti opředené zlatým, stříbrným atd. papírem, saz. pol. 300c) nebo d).

   1. účinné od 1. 1. 19506. Podle úpravy se dělí příze na přízi k průmyslovému použití (příze tovární) a na přízi upravenou pro drobný prodej.
      1. účinné od 1. 1. 1950I. Za přízi upravenou pro továrny se považuje:
         1. účinné od 1. 1. 1950a) příze na větších cívkách dřevěných, lepenkových, plechových a příze, jíž se užívá v továrnách k navíjení osnov a pod.; taková příze se liší také od příze dovážené na malých cívkách a určené pro drobný prodej tím, že nemá továrních etiket (nehledíc na označení čísla příze);
         2. účinné od 1. 1. 1950b) příze v potáčích (kopsech) bez zřetele na váhu a příze pro člunky vyšívacích strojů, navinutá do tvaru oliv;
         3. účinné od 1. 1. 1950c) příze v osnovách navíjených, šlichtovaných, klihovaných (upravená jako osnovní příze [warps]), také protkaná ve větších mezerách několika útkovými nitmi, aby se zamezilo posouvání osnovních nití. Projednává-li se taková příze, nepřihlíží se také k nitím navinutým po stranách a určeným ke zhotovení okrajů. Váha vratidel, na kterých jsou osnovy navinuty, může se odečíst jen tehdy, dá-li se zjistit s úplnou jistotou podle předložených dokladů nebo byla-li vratidla při vývozu zaznamenána. O přirážce při projednávání příze v osnovách šlichtovaných nebo klihovaných viz 1. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI;
         4. účinné od 1. 1. 1950d) jednoduchá příze bavlněná, lněná, ramiová, konopná, jutová a vlněná v přadenech, bez zřetele na velikost a podvázání, a na cívkách křížových, a to u lněné a konopné příze o váze přes 600 g, u jiných přízí bez zřetele na jejich váhu, nejsou-li upraveny vinětami, páskami a pod. pro drobný prodej;
         5. účinné od 1. 1. 1950e) dvojpramenná nebo vícepramenná příze bavlněná, lněná, ramiová, konopná, jutová a vlněná na cívkách křížových, není-li upravena vinětami, páskami a pod. pro drobný prodej a přesahuje-li jejich váha u bavlněné příze 200 g, u lněné a konopné 600 g (příze ramiová, jutová, vlněná na křížových cívkách bez zřetele na váhu);
         6. účinné od 1. 1. 1950f) 1. dvojpramenná nebo trojpramenná bavlněná příze v přadenech:
            1. účinné od 1. 1. 1950α) surová nebo bílená bez zřetele na váhu přadena,
            2. účinné od 1. 1. 1950β) barvená (též potištěná), mercerovaná:
               1. účinné od 1. 1. 1950příze nižšího čísla než 20 po anglicku, váží-li přadeno nejméně 30 g, od čísla 20 po anglicku výše všechna přadena bez zřetele na jejich váhu;
            1. účinné od 1. 1. 19502. čtyřpramenná nebo vícepramenná bavlněná příze v přadenech, surová, bílená, barvená (též potištěná), mercerovaná:
               1. účinné od 1. 1. 1950nižšího čísla než 30 po anglicku, váží-li přadeno nejméně 45 g, od čísla 30 po anglicku výše všechna přadena bez zřetele na jejich váhu.

            účinné od 1. 1. 1950U 1. a 2. se předpokládá, že přadena nemají podvazů oddělujících jednotlivá pásma od sebe uzly a že také nejsou jinak upravena pro drobný prodej;

         1. účinné od 1. 1. 1950g) u dvojpramenné nebo vícepramenné příze lněné, ramiové, konopné a jutové přadena, která buď vůbec nemají podvazů (t. zv. přadena křížem navíjená) nebo která jsou oddělena v pásma podvaznou nití, jež jen volně probíhá křížem, nesvírá pevně dílce přadena a neodděluje je uzly od sebe, nejsou-li jinak upravena pro drobný prodej a přesahuje-li mimo to u lněné a konopné příze délka niti 2000 m;
         2. účinné od 1. 1. 1950h) u dvojpramenné nebo vícepramenné vlněné příze v přadenech:
            1. účinné od 1. 1. 19501. všechna surová příze bez zřetele na váhu přadena,
            2. účinné od 1. 1. 19502. všechna dvojpramenná nebo trojpramenná příze bílená nebo barvená (též potištěná nebo melírovaná), váží-li přadeno nejméně 30 g,
            3. účinné od 1. 1. 19503. všechna čtyřpramenná nebo vícepramenná příze bílená nebo barvená (též potištěná nebo melírovaná), váží li přadeno nejméně 45 g,
            4. účinné od 1. 1. 1950ve všech třech případech za předpokladu, že přadena nemají podvazu, jenž odděluje jednotlivá pásma od sebe uzly a také nejsou jinak upravena pro drobný prodej;
         1. účinné od 1. 1. 1950i) hedvábí v každé úpravě, vyjma hedvábí k šití, vyšívání a jiné hedvábí saz. čísla 246.
      1. účinné od 1. 1. 1950II. Jako příze upravená pro drobný prodej se projednává:
         1. účinné od 1. 1. 1950a) příze v rozličné malé úpravě, t. j. na lepenkových destičkách, kotoučích, kroužcích, lepenkových cívkách, navíjecích hvězdách a pod., příze tříděná nebo zabalená v krabičkách nebo v přepychovém papíru (počítajíc v to váhu těchto obalů), příze v pásmech (malých přadénkách) a v klubkách; příze v klubkách bez zřetele na délku niti a váhu;
         2. účinné od 1. 1. 1950b) přadena příze, vyjma přízi uvedenou u I d), která jsou na rozdíl od podvazu nutného pro účely tkalcovské (kde nit probíhá volně křížem kolem jednotlivých dílců přadena, pevně je nesvírá a neodděluje je od sebe uzly) rozdělena pásmicí v jednotlivá pásma tak, že se přadeno rozpadne na malá, samostatně upotřebitelná pásma, přetrhne-li se podvaz na místech, kde jsou uzly; pásmice, přesahující způsob oddělování jednotlivých pásem nutný pro účely tkalcovské, neodůvodňuje ještě projednávání železné příze v přadenech podle saz čís. 188;
         3. účinné od 1. 1. 1950c) každá příze upravená jinak, než jak je uvedeno v bodě I.

         účinné od 1. 1. 1950Celní oddělení ONV jsou však v mezích svého vyclívacího oprávnění zmocněna projednávat přízi upravenou pro drobný prodej, o níž bylo prokázáno, že se jí použije k průmyslovému zpracování (jako k výrobě prýmků, tkaní stuh, k opřádání kabelů atd.), podle její jinaké povahy tenkrát, dá-li strana písemně v prohlášce souhlas k tomu, aby celní nebo kontrolní oddělení ONV dohlédlo čas od času v jejím továrním závodě, že se příze skutečně po továrnicku zpracovává. Použití příze po továrnicku je prokázáno jen zpracováním příze na stavech a na strojích, nikoli však na strojích šicích.

   1. účinné od 1. 1. 19507. Konečně se rozlišují některé příze ještě podle jejich jemnosti. Viz o tom vysvětlivky u saz. třídy XXII a XXIV.

1. účinné od 1. 1. 1950V. Textilní zboží.
   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Textilní zboží, k němuž patří krajky, tyly, zboží tkané, stávkové (též drhané), prýmkářské (také úplety), plstěné a provaznické, jakož i jiné potřeby technické, vyrobené z vláknin nahoře popsaných, se projednává podle oné saz. třídy, do níž patří se zřetelem na surovinu, z níž bylo vyrobeno. O výjimkách viz 4. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Každá z příslušných jednotlivých sazebních tříd zároveň stanoví, na kolik je přípustné vzájemně mísit některé vlákniny nebo určí ony vlákniny, jejichž přimíšení je vůbec vyloučeno.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Pro zařadění do příslušné saz. třídy je jedno, tvoří-li přediva, dohromady zpracovaná, základní tkaninu anebo jsou-li vetkána, nasnována nebo vpletena do základní tkaniny pouze jako vzorek (dessin) tím, že se použilo zvláštního vzorového útku nebo vetkávání (lancování) nebo zvláštní vzorové osnovy.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Tak se projednávají na př. tkaniny z česané příze se vzorky pouze vetkanými nebo nasnovanými, skládajícími se zcela nebo z části z hedvábných nití, jako zboží polohedvábné.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Kombinované textilní zboží, t. j. takové, do něhož při jeho výrobě byly vpracovány prýmky, stuhy, krajky atd., projednává se podle jeho součásti podléhající nejvyšší celní sazbě. Tak se projednávají na př. lněné tkaniny s vetkanými bavlněnými krajkami nebo bavlněné tkaniny s vetkanými lněnými krajkami jako krajky bavlněné, po příp. lněné.

      účinné od 1. 1. 1950(6) Zboží kombinované s celohedvábnými textiliemi, které se samo o sobě neprojednává jako zboží celohedvábné, se projedná pouze jako zboží polohedvábné.

      účinné od 1. 1. 1950(7) Tkaniny ze ženilek nebo stužek, které nejsou hedvábné, a s osnovou z jiné než z hedvábné příze se projednají jako zboží prýmkářské, po příp. stuhové.

      účinné od 1. 1. 1950(8) Tkaniny ze ženilek nebo stužek, které nejsou hedvábné, a s osnovou z hedvábné příze, saz. pol. 256b); jsou-li z hedvábných ženilek nebo stužek, saz. pol. 250b).

      účinné od 1. 1. 1950(9) Viz také 2. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Tkaninami a zbožím tkaným jsou nejen veškeré výrobky různých stavů tkalcovských (ručních, mechanických, Jacquardových, stavů k výrobě aksamitů, koberců atd.), nýbrž také jiným způsobem (na př. na napínacích rámcích) zhotovené výrobky z vláknin, mající s výrobky zhotovenými na tkalcovských stavech ten společný znak, že se skládají z osnovních a útkových nití křížících se v pravém úhlu a útkové niti tvoří opět pravý úhel s okrajem tkaniny. Na povahu krajů (lemů, šlaků, okrajů, lisiér) se nebere při projednávání tkaného zboží zřetel, i když jsou z jiných přediv nežli zboží samo, vyjma ony případy, kde lisiéry tvoří nějakou ozdobu a mají pro upotřebení zboží zvláštní význam.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Rovněž tak se nehledí u stolního prádla, kapesníků, šátků na hlavu a pod., přicházejících do obchodu v soupravách, po tuctech, na různé niti vetkané na okrajích, lemech nebo mezi nimi, je-li třeba mít za to, že jsou pro zboží samo bez významu a jsou určeny pouze k ochraně, k zesílení okrajů, k označení lemů nebo k ohraničení odměřených kusů.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Od krajů je třeba ovšem dobře rozlišovat okrajové ozdoby, které jsou vedle lisiér po celé délce tkaniny a mají účel bordur atd., jako na př. jednoduché nebo dvojité atlasové pruhy a pod. na šířkových okrajích látek slunečníkových nebo deštníkových, u šátků na hlavu, kapesníků a pod.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Takové tkaniny se projednávají jako jiné vzorkované tkaniny podle tkaniva, z něhož jsou tkány. Výjimku viz u saz. pol. 250a) a u saz. pol. 256a).

      účinné od 1. 1. 1950(5) Dále nemají vliv na projednávání proužky z bílené a barvené příze nebo z kovových vláken, z nalepených papírových okrajů nebo z dracounových prýmků, které jsou na svrchních a spodních koncích po šířce tkaniny a tvoří pouze okrasu konců tkaniny nebo lícní strany (t. j. prvé vrstvy kusu).

      účinné od 1. 1. 1950(6) Viz též 17. vysvětlivku.

   1. účinné od 1. 1. 19503. Na příslušných místech je uvedeno, jaký vliv mají na projednávání tkané efekty, t. j. vzorky vznikající ve tkaninách zvláštním křížením nití osnovních a útkových podle toho, jak je uspořádána osnova v brdech tkalcovského stavu a jak se střídá jejich zdvih a stah (klesání), po případě zdvih a stah platin přístroje Jacquardova, spojených s nitmi osnovními. Viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 189—201, všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 207—219 a vysvětlivky k saz. čís. 250.
   2. účinné od 1. 1. 19504. (1) Jako surové, po případě bílené tkaniny se projednávají též impregnované (napuštěné), požehané, apretované a podobné tkaniny, pokud se jejich barva neodchyluje od barevného odstínu tkanin surových, po příp. bílených. Viz také 19. vysvětlivku. Rovněž tak tkaniny pouze modřené se neprojednávají jako barvené.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Tkaniny, které jsou setkány zároveň ze surové a bílené příze, jakož i tkaniny z příze loužené a do žlutava bílené nebo apretované (kremované), se projednávají jako bílené.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Tkaniny přírodní barvy s tmavým odstínem (na př. z bavlny mako, surového lnu), protkávané bílou přízí, o níž nelze prokázat, že by byla bílena, se rovněž projednávají jako bílené.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Jako mercerované tkaniny se projednávají tkaniny z mercerované příze (viz oddíl I A), jakož i tkaniny mercerované v kusu.

   1. účinné od 1. 1. 19505. Za barvené se pokládají pouze ony tkaniny, které jsou utkány buď z jednobarevné příze nebo které po utkání byly obarveny jakýmkoli způsobem (také potištěním válci) na jedné nebo na obou stranách v jednom odstínu téže barvy.
   2. účinné od 1. 1. 19506. (1) Od barvených tkanin se liší pestře tkané látky tím, že jsou utkány z přízí různě barvených; k nim patří též tkaniny vyrobené z příze surové nebo bílené spolu s přízí barvenou.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Ke zboží pestře tkanému patří také zboží vyrobené ze stočených (drellovaných) jednobarevných nití, z nichž však každá má jinou barvu (pestrá příze).

      účinné od 1. 1. 1950(3) Přihlíží-li se podle sazebníku u pestře tkaného zboží k počtu barev, počítá se barva surové nebo bílené příze, a to každá samostatně, jako zvláštní barva.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Tkaniny pokryté barvivy, rosoly (na př. listy do hektografů) a pod. se projednávají, není-li jinak stanoveno (viz na př. saz. třídu XXXI [voskované plátno] a saz. čís. 407 [brousicí plátno, brousicí pásy]), jako tkaniny barvené.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Rovněž tak se projednávají, pokud nejsou antisepticky baleny, tkaniny napuštěné léčivými látkami, které nabyly impregnováním barevného odstínu, odlišného od odstínu tkanin surových nebo bílených (na př. jodoformované tkaniny).

   1. účinné od 1. 1. 19507. (1) Za potištěné látky se považují všechny látky, jejichž dessin (vzorek, figury nebo jiné kresby) byl vyroben barevným tiskem na surovém, bíleném nebo barevném podkladě.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Látky, které se staly dvojbarevnými nebo vícebarevnými nějakým jiným způsobem než potištěním (pokartáčováním, postříkáním, pomalováním, barvením atd. jednou nebo více barvami), se rovněž projednávají jako potištěné, na př. tkaniny a plsti jaspisované, ombrované, přecházející v rozličné barevné odstíny.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Jako potištěné tkaniny se projednávají také tkaniny obarvené válcovým tiskem na obou stranách jednobarevně, avšak na každé straně jinou barvou. K nim patří zejména tkaniny k výrobě květin, obarvené na obou stranách jednobarevně, avšak v rozličných odstínech, na př. nahoře tmovozeleně, dole světle zeleně atd.