Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku

účinné od 1. 1. 1950(8) Z roztoků těchto šťavelanů vylučuje chlorid vápenatý již za chladu hustou, bílou sraženinu šťavelanu vápenatého. Normální šťavelan draselný tvoří malé, bezbarvé, lupenité, snadno zvětrávající krystaly, jež chutnají méně kysele a hořčeji než šťavelová sůl. Ta přichází na trh jako zlomky bílých průsvitných hranolů se zřetelně viditelnými štěpnými plochami. Chutná velmi kysele a slabě hořce.

účinné od 1. 1. 1950(9) Šťavelany sodné se podobají šťavelanům draselným, zbarvují však plamen žlutě.

účinné od 1. 1. 1950(10) Vinný kámen čištěný nebo poločištěný (kyselý vinan draselný) saz. pol. 599k) se rozeznává od surového vinného kamene saz. pol. 599a), z něhož se vyrábí, již svým vzhledem. Je to bílý nebo světle zbarvený krystalický prášek nebo klencové krystaly, chutnající slabé kysele; z horkého vodného roztoku se vylučuje ochlazením větší část ve způsobě bílého krystalického prášku. Čištěného vinného kamene se používá zejména v barvířství a v lékařství.

účinné od 1. 1. 1950(11) Poločištěný vinný kámen v krystalech nebo v prášku se rozpozná od surového vinného kamene takto:

účinné od 1. 1. 1950(12) Ke zkoušce nutno použít louhu předepsaného ke zkoušení octa (viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 111), jehož 1 cm³ odpovídá 0˙22 g vinného kamene.

účinné od 1. 1. 1950(13) Zkouška sama se provádí takto:

účinné od 1. 1. 1950(14) 10 g jemně rozmělněného vzorku se vaří 5 minut za stálého míchání v porcelánové misce se směsí přesně 34 cm³ nahoře uvedeného louhu a asi 100 cm³ vody, načež se zkouší reakce kapaliny lakmusovým papírkem. Je-li reakce kyselá, obsahuje zboží více než 75% vinného kamene a nutno je projednati jako poločištěný vinný kámen saz. pol. 599k). Je-li reakce zásaditá, vaří se ještě několik minut; potrvá-li alkalita zřetelně, obsahuje kapalina nadbytek louhu a vinný kámen nutno projednat jako méně procentní surové zboží saz. pol. 599a).

účinné od 1. 1. 1950(15) K odměření louhu se používá odměrného válce.

účinné od 1. 1. 1950(16) Obsah vinného kamene se zjišťuje jen tehdy, má-li vinný kámen šedou nebo červenohnědou barvu. Krystalovaný nebo mletý vinný kámen čistě bílé barvy nutno vždy projednat podle saz. pol. 599k).

účinné od 1. 1. 1950(17) Je-li výsledek zkoušky nejistý nebo požaduje-li strana přes to, že obsah vinného kamene je vyšší, bezcelné projednání, budiž zařízeno — a v tomto případě na útraty strany — přezkoušení příslušným chemicko-technickým ústavem finanční správy.

účinné od 1. 1. 1950(18) Normální vinan draselný (kaliumtartrát), vinan sodno-draselný (Seignettova sůl) a vinan antimonylo-draselný (dávivý vinný kámen), saz. čís. 622.

účinné od 1. 1. 1950(19) Uhličitan amonný (ammoniumkarbonát, sůl z jeleního rohu) se získává sublimací uhličitanu vápenatého se síranem amonným a užívá se ho k čištění tkanin, přípravě soli na čichání atd. Je to krystalická, bílá, poloprůhledná sůl, v nepravidelných kusech nebo bochnících, jež páchnou po čpavku, rozpadávají se na povrchu v kyprý prášek a zahříváním úplně těkají.

účinné od 1. 1. 1950(20) Sůl na čichání, t. j. navoněný uhličitan amonný, saz. čís. 633.

1. účinné od 1. 1. 195011. (1) Vodný roztok kyselého siřičitanů sodného (bisulfitový louh, leukogen) se vyznačuje zpravidla silným zápachem po kysličníku siřičitém. Tento zápach vynikne zřetelněji, přidá-li se trochu zředěné kyseliny sírové. Ostatně viz 9. vysvětlivku.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Do saz. pol. 499l) patří též vodné roztoky kysličníku siřičitého (kyselina siřičitá).

   účinné od 1. 1. 1950(3) Bisulfitové louhy draselné, saz. čís. 622.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Kysličník siřičitý, zkapalněný (v neprodyšně uzavřených kovových lahvích), saz. čís. 621.

1. účinné od 1. 1. 195012. (1) Žlutý chroman draselný (kaliumchromát) saz. pol. 599m) se vyrábí tavením chromitu s páleným vápnem a sodou a dalším zpracováním taveniny s potaši. Chroman draselný tvoří krásné, lesklé, světležluté krystaly; červený dvojchroman draselný (kaliumbichromát), jenž vzniká, přidáme-li k sehnanému roztoku chromanu draselného kyseliny sírové, tvoří rovněž takové krystaly, avšak oranžově červené. Ve vodě se rozpouštějí obě tyto soli na žluté, případně oranžové roztoky, z nichž vylučuje olověný cukr žluté sraženiny chromové žluti.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Žlutý chroman sodný (natriumchromát) a červený dvojchroman sodný (natriumbichromát), sodné soli kyseliny chromové, podobají se vzhledem i reakcemi příslušným solím draselným; vyrábějí se tavením chromitu s páleným vápnem a sodou.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Chromanů draselných a sodných se používá v barvířství, k výrobě chromových barev, jako okysličovadel a v ohňostrůjství.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Chroman vápenatý (kalciumchromát), saz. čís. 626.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Chroman a dvojchroman amonný, žluté soli, jež se žíháním rozkládají, zůstavujíce zelený kysličník chromitý, saz. čís. 622.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Podle saz. pol. 599m) se projednává též octan amonný (ammoniumacetát) jak pevný a krystalický, tak jeho roztoky. Tato sůl se získává neutralisací kyseliny octové čpavkem a používá se jí při výrobě plsti, k výrobě chemických přípravků, jakož i v lékařství.

   účinné od 1. 1. 1950(7) Roztíráme-li octan amonný s hašeným vápnem, vyvíjí se zápach po čpavku; polije-li se kyselinou sírovou, páchne po kyselině octové. Neutrální nebo jen málo kyselý roztok se zbarvuje roztokem chloridu železitého sytě krvavě červeně.

   účinné od 1. 1. 1950(8) K octanu draselnému a sodnému saz. pol. 599m) patří nejen surové octany (surový octan sodný, v obchodě též zvaný červená sůl), ale i čištěné a tavené soli. Octan draselný se získává z kyseliny octové a potaše, octan sodný z nečistého octanu vápenatého a Glauberovy soli. Sodné soli se používá při výrobě kyseliny octové, v barvířství a tisku tkanin. Surové octany bývají často zbarveny šedě nebo nahnědle a páchnou přismahle.

   účinné od 1. 1. 1950(9) Čistý octan sodný tvoří bezbarvé, zvolna zvětrávající jehličky, čistý octan draselný lupenité krystaly, jež se na vzduchu rozplývají. Zahříváme-li je se zředěnou kyselinou sírovou, vyvíjí se zápach po octu. K rozpoznání sloučenin draselných a sodných lze též použít charakteristické plamenné reakce.

   účinné od 1. 1. 1950(10) Pod jménem červená sůl se vyskytuje v obchodě též octan vápenatý, saz. pol. 600k).

1. účinné od 1. 1. 195013. (1) Kyanoželeznatany a kyanoželezitany (ferro- a ferrikyanidy), patřící do saz. pol. 599n), dávají s roztokem zelené skalice, k němuž bylo přidáno chloridu železitého, modré sraženiny. Kyanoželeznatan draselný (žlutá krevní sůl) se vyrábí tavením dusíkatých zvířecích odpadků (rohu, krve, odpadků kůže) s potaši a s železnými pilinami nebo z upotřebené čisticí hmoty plynárenské; používá se ho k výrobě barev a cementačních prášků, jakož i v průmyslu výbušin. Kyanoželezitan draselný (červená krevní sůl) se připravuje z kyanoželeznatanu draselného a používá se ho v barvířství, k tisku tkanin a ve fotografii.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Kyanoželeznatan draselný a sodný (kalium- a natriumferrokyanid) tvoří průsvitné, žluté krystaly, kyanoželezitan draselný a sodný (kalium- a natriumferrikyanid) krystaly ohnivě hyacintově červené; kyanoželeznatan vápenatý je naproti tomu krystalický prášek slabě nazelenalý nebo nažloutlý.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Sem patří též prášky na tvrzení (cementační), jejichž podstatnou součástí je krevní sůl.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Kyanid draselný a sodný, saz. čís. 622.

1. účinné od 1. 1. 195014. (1) Sirník sodný a draselný (natrium- a kaliumsulfid) jsou zpravidla krystalované látky; reagují silně alkalicky a po přidání kyselin páchnou po sirovodíku. Sirníku sodného se používá při výrobě dehtových barviv, v barvířství a při vydělávání koží.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Do saz. pol. 599o) patří i t. zv. sirná játra sodná a draselná; tvoří hmotu žlutohnědou nebo žlutozelenou, obdobných vlastností chemických jako příslušné sirníky jednoduché. Vyrábějí se tavením sody nebo potaše se sírou a užívá se jich k přípravě sirných koupelí.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Sirná játra sodná se projednávají jako sirník sodný, sirná játra draselná jako sirník draselný.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Roztoky sirníku draselného a sodného, též sulfhydrát draselný a sulfhydrát sodný, jakož i rozmělněná sirná játra se projednávají jako sirník draselný a sirník sodný.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Sirník amonný (ammoniumsulfid), bílý i žlutý, saz. pol. 599o) je kapalina páchnoucí současně po čpavku i sirovodíku, jež dává se solemi olovnatými nebo měďnatými černé sraženiny; připravuje se uváděním sirovodíku do vodného roztoku amoniaku a používá se ho v analytické chemii.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Sirník vápenatý, vápenná sirná játra a sulfhydrát vápenatý, tento též těstovitý, saz. čís. 622.

   účinné od 1. 1. 1950(7) Ve studené vodě nesnadno rozpustný chlorečnan draselný (kaliumchlorát) a snadno rozpustný chlorečnan sodný (natriumchlorát), saz. pol. 599o), jež oba přicházejí do obchodu jako bezbarvé krystaly nebo prášek, vyznačují se na rozdíl od chloridu draselného, kuchyňské soli a podobných látek tím, že zahříváním s kyselinou solnou vyvíjejí chlor. Vyrábějí se elektrolysou chloridu draselného nebo sodného. Chlorečnanu draselného se používá k výrobě zápalek, v ohňostrůjství a v lékařství, chlorečnanu sodného k tisku tkanin a v barvířství. Zrnko těchto solí navlhčeno koncentrovanou kyselinou sírovou dává oranžově žlutý roztok (opatrně!).

   účinné od 1. 1. 1950(8) Chlorečnan barnatý, chloristan draselný, chlorečnan amonný a chloristan amonný, jakož i roztoky kyseliny chloristé, saz. čís. 622.

   účinné od 1. 1. 1950(9) K fosforečnanu sodnému (natrium-fosfát) saz. pol. 599o) patří nejen kyselý orthofosforečnan sodný, střední (obyčejný fosforečnan sodný) a normální fosforečnan sodný, ale i metafosforečnan a pyrofosforečnan sodný, jakož i kyselý pyrofosforečnan sodný.

   účinné od 1. 1. 1950(10) Fosforečnan sodný se vyrábí na př. z popelu kostí; používá se ho k výrobě polev, ke sváření a k spájení, jakož i v barvířství a lékařství.

   účinné od 1. 1. 1950(11) Všechny fosforečnany sodné, vařeny s kyselinou dusičnou, dávají s t. zv. solucí molybdenovou po krátké době žlutou, v amoniaku rozpustnou sraženinu.

   účinné od 1. 1. 1950(12) Fosforečnany draselné a fosforečnan sodno-amonný (fosforová sůl), saz. čís. 622.

   účinné od 1. 1. 1950(13) Draselné superfosfáty, saz. čís. 617.

   účinné od 1. 1. 1950(14) Do saz. pol. 599o) patří též dusičnan amonný (ammoniumnitrát), velmi snadno rozplývavá a tedy vždy neprodyšně balená sůl, jež se připravuje uváděním plynného čpavku do kyseliny dusičné; používá se ho k přípravě chladicích směsí, k výrobě rajského plynu, jakož i výbušin. Rozlišuje se od podobných přípravků těkavostí a tím, že třaská, zahříváme-li jej s organickými látkami, na př. s uhelným práškem a pod. (opatrně!).

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 600.

účinné od 1. 1. 1950Sloučeniny vápníku, stroncia, barya a hořčíku, výslovně jmenované.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Citran vápenatý (kalciumcitrát) saz. pol. 600a) se připravuje z kyseliny citronové a vápenného mléka nebo uhličitanu vápenatého, vinan vápenatý (kalciumtartrát), jenž rovněž sem patří, ze surového vinného kamene a vápenného mléka. Jsou-li surové, tvoří špinavě bílé, nažloutlé nebo nahnědlé drobty nebo prášek, bez chuti, ve vodě se nerozpouštějí nebo jen málo, v kyselině solné však snadno; v tomto roztoku zneutralisovaném amoniakem vzniká šťavelanem amonným bílá sraženina šťavelanu vápenatého. Žíháme-li je, vyvíjejí obě ostře páchnoucí páry a zanechávají popel, jenž šumí s kyselinou solnou.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Čisté soli jsou světlejší nebo bílé; vinan vápenatý tvoří malé, průhledné krystaly, kdežto citran vápenatý jest beztvarý.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Chlorid hořečnatý (magnesiumchlorid) saz. pol. 600a) se získává při zpracování stassfurtských odklizových solí a používá se ho do apretur, ke karbonisaci vlny, jakož i k výrobě dřevitých hmot. Vyskytuje se v obchodě ve tvaru bezbarvých, rozplývavých krystalů nebo jako tavená hmota, jež na vzduchu rychle přijímá vodu, řidčeji jako roztok. Chuť chloridu hořečnatého jest hořce slaná, ale ani žíravá ani kovová. Žíháním vyvíjí páry kyseliny solné a zanechává bílý zbytek.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Chlorid hořečnatý rozlišíme od chloridu vápenatého saz. pol. 600c), jenž se mu poněkud podobá, tím, že jeho sehnaný roztok zůstává po přidání kapky silné kyseliny sirové čirý, kdežto v roztocích chloridu vápenatého vzniká za těchže okolností bílá sraženina síranu vápenatého. Chlorid vápenatý barví plamen žlutočerveně. Chlorid zinečnatý saz. pol. 602f), jenž zejména v roztocích rovněž by mohl býti zaměněn za chlorid hořečnatý, má žíravou, odporně kovovou chuť a dává s roztokem sirníku sodného za přítomnosti octanu sodného bílou sraženinu sirníku zinečnatého.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Do saz pol. 600a) patří též technický (nečistý) molybdenan vápenatý. Jest to prášek žlutošedé barvy, nerozpustný ve vodě, avšak rozpustný v kyselinách a sloužící k výrobě molybdenové oceli.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Zahříváním malého vzorku suchého molybdenanu vápenatého s několika kapkami koncentrované kyseliny sírové (nejlépe na malé porcelánové misce) objeví se po vychladnutí intensivně modré zbarvení; po silném zředění vodou toto zbarvení zmizí a objeví se bílá ssedlina.

   účinné od 1. 1. 1950(7) Koncentrovaný roztok molybdenanu vápenatého v kyselině solné dává s několika kapkami kyseliny sírové nebo octanu olovnatého bílou ssedlinu; týž roztok po přidání amoniaku až do alkalické reakce dává se šťavelanem amonným bílou ssedlinu.

   účinné od 1. 1. 1950(8) Chemicky čistý molybdenan vápenatý, bílé barvy, jehož se používá jako činidla v laboratořích, saz. čís. 622.

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Umělý uhličitan strontnatý (stronciumkarbonát) saz. pol. 600b) se rozlišuje od přírodního uhličitanu strontnatého (stroncianitu) saz. čís. 150, podobně jako umělý uhličitan barnatý od přírodního (viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 600), větší čistotou a pod drobnohledem zřetelně patrnou jemností částeček.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Získává se právě tak jako hydroxyd strontnatý z přírodního síranu strontnatého. Používalo se ho v cukrovarnictví k vycukerňování melasy.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Hydroxyd strontnatý (stronciumhydroxyd) saz. pol. 600b) tvoří bílé větrající krystaly, nahořklé žíravé chuti a alkalické reakce. Jsou ve vodě snadno rozpustné a barví, ovlhčeny kyselinou solnou, plamen purpurově červeně. Rozlišování od hydroxydu barnatého viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 597.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Soli strontnaté saz. čís. 622 zabarvují plamen jako hydroxyd strontnatý, jsou však buď ve vodě nerozpustné nebo nereagují alkalicky.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Kysličník strontnatý bezvodý, saz. čís. 622.

1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Nečistý chlorid vápenatý (kalciumchlorid) saz. pol. 600c) se získává jako odpadek při výrobě různých chemických přípravků, na př. amoniakové sody, a používá se ho k výrobě čistého chloridu vápenatého a k vysoušení. Tvoří pórovité nebo husté, tvrdé, šedé, špinavě bílé neb nažloutlé drobty, jež bývají často znečištěny pískem, organickými zbytky a pod. Chlorid vápenatý se rozpouští ve vodě a zbarvuje červený lakmusový papírek modře.

   účinné od 1. 1. 1950(2) O tom, jak se liší od chloridu hořečnatého saz. pol. 600a), viz 1. vysvětlivku.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Do saz. pol. 600c) patří všechny druhy technického (chemicky nečistého) chloridu vápenatého, t. j. krystalovaný, sušený a bezvodý, též roztoky chloridu vápenatého, jakož i jejich směsi s roztoky chloridu hořečnatého (t. zv. chladicí louhy). Chlorid vápenatý chemicky čistý, saz. čís. 622.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Jako annalin (umělý síran vápenatý, běloba mléčná, pearlhardening) projednává se jen srážený síran vápenatý, jenž tvoří mléčně bílý, suchý prášek bez chuti a jehož se používá jako plnidla při výrobě papíru, jakož i k výrobě barev. Pod drobnohledem se jeví annalin jako více nebo méně jemné jehličky, kdežto přirozená sádra saz. čís. 145, i když byla nejjemněji umleta, jeví se jako směs větších nepravidelných částeček. Od barytové běloby saz. pol. 600g), podobného vzhledu, se rozlišuje srážený síran vápenatý rozpustností v kyselině solné za varu a žlutočerveným zbarvováním plamene.

   účinné od 1. 1. 1950(5) O tom, jak se liší od běloby na lesk, viz 7. vysvětlivku.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Annalin obarvený, saz. čís. 626.

   účinné od 1. 1. 1950(7) K surovému sirníku barnatému (baryumsulfid) saz. pol. 600c) patří jen nečistý, hnědý polotovar, který se získává v tavicí peci redukcí síranu barnatého (těživce) uhlím za přídavku dehtu, pryskyřice, oleje a pod. a jehož se používá k výrobě čistého sirníku barnatého a jiných sloučenin barya.

   účinné od 1. 1. 1950(8) Čištěný sirník barnatý a sulfhydrát barnatý, pak sirník strontnatý a sulfhydrát strontnatý, saz. čís. 622.

   účinné od 1. 1. 1950(9) Surový nebo čištěný sirník barnatý a sirník strontnatý, navoněný nebo s přísadou mýdla a pod., saz. čís. 633.

   účinné od 1. 1. 1950(10) Umělý uhličitan barnatý (baryumkarbonát), saz. pol. 600c) se snadno rozpouští za šumění v kyselině solné stejně jako přírodní uhličitan barnatý (witherit), saz. čís. 150. Roztok dává zelenou plamennou reakci barya. Kdežto přírodní uhličitan barnatý se jeví pod drobnohledem jako vroubkovitá krystalová tříšť, jest umělý uhličitan barnatý, podobně jako barytová běloba (umělý síran barnatý), složen z velmi jemných bílých částeček. Umělý uhličitan barnatý se získává ze surového sirníku barnatého a používá se ho k přípravě jiných solí barnatých, v keramice a sklářství.

1. účinné od 1. 1. 19504. (1) Spodium (kostní uhlí) připravuje se zuhelněním zrněných kostí za nepřístupu vzduchu a používá se ho pro jeho schopnost adsorbovat (zadržovat) různé látky, zvláště organická barviva, jako odbarvovadla cukerných šťáv a pod. Ježto delším používáním adsorpční mohutnost zaniká, kostní uhlí se regeneruje, t. j. vypírá vodou, okyselí kyselinou solnou, znovu vypere vodou a vyžíhá, aby se stalo opět aktivním.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Jako spodium saz. pol. 600d) se projednává:

   účinné od 1. 1. 1950(3) Do černa vypálené, ještě nerozdrobené kosti, čerstvé spodium z nich připravené, kostní uhlí určené k regeneraci a regenerované spodium, a to v kusech, zrnech nebo ve tvaru uhelné drti, potom k odbarvování způsobilé (aktivní) krevní uhlí a jiné živočišné uhlí.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Všechny druhy zboží saz. pol. 600d), jakož i do saz. čís. 652 patřící zbytky po výrobě žluté krevní soli, rozmělněné na jemný prášek, saz. čís. 605.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Využité kostní uhlí použitelné jen k hnojení, saz. čís. 652.

   účinné od 1. 1. 1950(6) O rozeznávání využitého kostního uhlí od spodia, patřícího do saz. pol. 600d), viz vysvětlivky k saz. čís. 652.

1. účinné od 1. 1. 19505. (1) Chlorové vápno saz. pol. 600e) jest desinfekční a běličský prostředek, jenž se získává působením plynného chloru na hašené vápno. Tvoří bílý, chlorem páchnoucí prášek, jenž polit kyselinami vyvíjí chlor.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Jako chlorové vápno je třeba projednávat též t. zv. puratylen, t. j. chlorové vápno sloužící k čištění acetylenu; potom chlorovou vodu, t. j. vodný roztok plynného chloru; pak pode jménem eau de Labarraque a eau de Javelle (někdy též bělicí voda nebo chlorová soda) v obchodě se vyskytující vodné roztoky chlornanu sodného a draselného, bezbarvé nebo nažloutlé tekutiny, páchnoucí chlorem.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Chlornan (hypochlorit) hořečnatý, hlinitý, zinečnatý, saz. čís. 622.

1. účinné od 1. 1. 19506. (1) Plynárenské vápno saz. pol. 600f) jest nasycená čisticí odpadková hmota po čištění svítiplynu vápnem; skládá se hlavně z hašeného vápna; tvoří obyčejně zelenaně zbarvené drobty pronikavého zápachu a vyznačuje se značným obsahem sirných sloučenin.

   účinné od 1. 1. 1950(2) S plynárenským vápnem saz. pol. 600f) nebuďtež však zaměňovány využité hmoty po čištění svítiplynu železitými sloučeninami (nasycená hmota Lammingova, Deickeova, Luxova a pod.); obsahují síru a sloučeniny kyanové a bývají často též nazývány plynárenským vápnem. Takové výrobky, lišící se značným obsahem železa od plynárenského vápna, patří do saz. čís. 652.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Sirník vápenatý a vápenná sirná játra, potom sulfhydrát vápenatý, též těstovitý, saz. čís. 622.

1. účinné od 1. 1. 19507. (1) Běloba na lesk saz. pol. 600g) je směs zásaditého síranu hlinitého s umělým síranem vápenatým; připravuje se ze síranu hlinitého působením hydroxydu vápenatého. Používá se jí při výrobě papíru a nazývá se též běloba satinová (satin white, blanc satiné).

   účinné od 1. 1. 1950(2) Abychom rozpoznali bělobu na lesk od podobných bílých barev jako jest lithopon, sirník zinečnatý, barytová běloba, zinková běloba, síran vápenatý, polijeme ve zkumavce malé množství přebytkem kyseliny solné a zkoušíme na sirovodík nejdříve čichem nebo papírkem, navlhčeným octanem olovnatým, který přidržíme těsně nad zkumavku a pak zahřejeme do varu:

   účinné od 1. 1. 1950(3) Lithopon a sirník zinečnatý vyvíjejí sirovodík; sirník zinečnatý se rozpouští v kyselině solné úplně, lithopon nikoli;

   účinné od 1. 1. 1950(4) běloba barytová zůstane úplně nezměněna;

   účinné od 1. 1. 1950(5) běloba na lesk, zinková běloba, síran vápenatý rozpouštějí se v kyselině solné; zředěný roztok běloby na lesk dává s nadbytečným čpavkem bílou rosolovitou sraženinu hydroxydu hlinitého, čehož není u síranu vápenatého a zinkové běloby;

   účinné od 1. 1. 1950(6) zinková běloba se barví žíháním přechodně žlutě;

   účinné od 1. 1. 1950(7) zinková běloba konečně se rozpozná od ostatních bělob podle toho, že její roztoky nedávají s chloridem barnatým reakce na kyselinu sírovou.

   účinné od 1. 1. 1950(8) Barytová běloba (umělý síran barnatý, běloba stálá, blanc fixe, běloba minerální, nová, sněžná a pod.) saz. pol. 600g) vyrábí se chemicky srážením roztoků solí barnatých a vyskytuje se v obchodě nejčastěji těstovitá. Od mletého a plaveného těživce (přírodního síranu barnatého saz. čís. 146) rozpoznává se drobnohledem, pod nímž se umělý síran barnatý jeví jako velmi jemný prášek, kdežto přírodní síran barnatý se skládá z destičkovitých krystalků a větších, nepravidelných částeček.

   účinné od 1. 1. 1950(9) Rozpoznávání od annalinu viz 3. vysvětlivku, od běloby na lesk 7. vysvětlivku k saz. čís. 600, od lithoponu 6. vysvětlivku k saz. čís. 602.

   účinné od 1. 1. 1950(10) Sem patří též směsi umělého síranu barnatého s jinými bílými nerostnými látkami. Viz též 4. vysvětlivku k saz. čís. 602.

   účinné od 1. 1. 1950(11) Umělý síran barnatý, obarvený, saz. čís. 626.

   účinné od 1. 1. 1950(12) Síran hořečnatý (magnesiumsulfát, hořká sůl) saz. pol. 600g) vyrábí se z kieseritu nebo magnesitu a používá se ho při výrobě papíru, do apretur a jako léčiva. Tvoří obyčejně malé krystaly jehlicovité, lesklé, bezbarvé, jež ve shlucích mají vzhled bílý a chutnají slaně a hořce. Síran hořečnatý jest obyčejně navlhlý, ve vodě snadno rozpustný a dává jak s roztokem sody, tak i s chloridem barnatým bílou sraženinu.

   účinné od 1. 1. 1950(13) Síranu hořečnatému vzhledem podobná bílá skalice saz. pol. 602b) chutná ostře kovově a zanechává, žíháme-li ji, žlutý zbytek, jenž po vychladnutí zbělá, kdežto síran hořečnatý nežloutne.

   účinné od 1. 1. 1950(14) O Glauberově soli jemu podobné viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 599.

   účinné od 1. 1. 1950(15) Kieserit, saz. pol. 599a).

   účinné od 1. 1. 1950(16) Povolení k dovozu síranu hořečnatého podle poznámky k saz. pol. 600g) vydává ministerstvo financí.

1. účinné od 1. 1. 19508. (1) Siřičitan vápenatý (kalciumsulfit) saz. pol. 600h) jest bílý, mleté sádře podobný, ve vodě málo rozpustný prášek, bez chuti. Někdy tvoří též tvrdé, šedožluté kusy. Rozpouští se snadno v kyselině solné a z roztoku vyvíjí se zahřátím kysličník siřičitý. Ve zchladlé tekutině vzniká kyselinou šťavelovou a trochou čpavku bílá sraženina šťavelanu vápenatého.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Kyselý siřičitan vápenatý (kalciumbisulfit) saz. pol. 600h) jest tekutina jako voda čirá, páchnoucí po kysličníku siřičitém; shoduje se tudíž zevně úplně s vodným roztokem kysličníku siřičitého saz. pol. 599l). K rozpoznání slouží šťavelan amonný, jenž skýtá s kyselým siřičitanem vápenatým bílou sraženinu šťavelanu vápenatého.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Jak normální, tak i kyselý siřičitan vápenatý se připravují z hašeného vápna a kysličníku siřičitého. Kyselého siřičitanů vápenatého se používá při výrobě celulosy ze dřeva.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Sirnatan vápenatý (kalciumthiosulfát) saz. pol. 600h) vzniká vařením síry ve vápenném mléce a uváděním kysličníku siřičitého za chladu nebo volnou oxydací sirníku vápenatého na vzduchu a používá se ho k výrobě chemických přípravků. Je jako siřičitan vápenatý v prášku i krystalovaný. Sirnatan vápenatý se chová jako siřičitan vápenatý s tím rozdílem, že působením kyseliny solné se uvolňuje vedle kysličníku siřičitého též síra.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Siřičitan, kyselý siřičitan a sirnatan vápenatý patří, jsou-li pevné, do saz. pol. 600h), ve vodném roztoku do saz. pol. 600i).

1. účinné od 1. 1. 19509. (1) Nečistý octan vápenatý (kalciumacetát, červená sůl; viz 12. vysvětlivku k saz. čís. 599) saz. pol. 600 k) se připravuje z dřevného octa neutralisací žíravým vápnem; používá se ho v barvířství, jakož i k přípravě jiných octanů a acetonu. Tvoří drobivou, šedou až hnědou hmotu nebo korovité kusy a páchne dřevným dehtem. Nečistý octan vápenatý se rozpouští snadno ve vroucí vodě na temně zbarvený roztok, při čemž zanechává uhelnaté nečistoty. Ve zfiltrovaném roztoku vzniká kyselinou šťavelovou bílá sraženina šťavelanu vápenatého.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Octan vápenatý čistý, bílá krystalická hmota bez zápachu aneb zrnitý bílý prášek, saz. čís. 622.

1. účinné od 1. 1. 195010. (1) Jako umělý uhličitan vápenatý (kalciumkarbonát) saz. pol. 6001) nutno projednávat všecky druhy uhličitanu vápenatého, jež se v drobnohledu jeví stejnoměrně jemně práškovité. Někdy reaguje umělý uhličitan vápenatý slabě alkalicky a často obsahuje stopy chloridů a j. (srovnej 1. vysvětlivku k saz. čís. 146 o rozlišování od bílé křídy).

   účinné od 1. 1. 1950(2) Nečistý srážený uhličitan vápenatý, jenž obsahuje zřejmě nečistoty nerozpustné v kyselině solné, saz. pol. 146b).

   účinné od 1. 1. 1950(3) Podle saz. pol. 146b) smí se projednat jen po rozboru vzorku, vykonaném na útraty strany příslušným chemicko-technickým ústavem finanční správy.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Umělý uhličitan vápenatý, obarvený, saz čís. 626.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Umělý uhličitan vápenatý, tvářený (křída psací a křída kreslicí atd.), viz saz. čís. 409 a 629.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Umělý fosforečnan vápenatý (kalciumfosfát, srážený [precipitovaný]), saz. pol. 600l) připravuje se srážením roztoků chloridu vápenatého fosforečnanem sodným anebo působením vápenného mléka na roztok, získaný macerací kostí kyselinou solnou; používá se ho ve sklářství, k výrobě polev atd. Tvoří jemný, bílý, kyprý, ve vodě nerozpustný prášek, jenž neobsahuje značnějšího množství chloru, arsenu, kysličníku siřičitého nebo kyseliny sírové. Od mletých nerostných fosfátů se liší mechanickou povahou a menší relativní hustotou. Precipitáty tvoří jemné krystalové lupínky a jehličky, kdežto kostní popel a přírodní fosforečnany vápenaté buď nepravidelné hrudky nebo zlomky krystalových shluků. Mletý nerostný fosforečnan vápenatý je na rozdíl od uměle sráženého na omak vždy zřejmě hrubý.

   účinné od 1. 1. 1950(7) Nečistý srážený fosforečnan vápenatý ke hnojení, saz. čís. 652.

   účinné od 1. 1. 1950(8) Umělý fosforečnan vápenatý, jakož i kostní popel, označený jako přísada do krmiva pro dobytek (pícní vápno) a pod. nebo smíšený s částmi rostlin a pod., saz. čís. 630.

   účinné od 1. 1. 1950(9) Karbid vápníku (kalciumkarbid) saz. pol. 600l) připravuje se v elektrické peci ze směsi mletého koksu a páleného vápna. Je to tvrdá, krystalická, černá nebo hnědá hmota, jež ve styku s vodou vyvíjí acetylen a proto musí býti chráněna před vlhkem.

   účinné od 1. 1. 1950(10) Jiné karbidy, na př. karbid křemíku (siliciumkarbid, karborundum), výrobek tmavý, kovově lesklý, přicházející do obchodu krystalický anebo v prášku, na nějž obyčejná rozpouštědla nepůsobí a jehož se používá jako brusidla, saz. čís. 622.

   účinné od 1. 1. 1950(11) Dusičnan strontnatý (stronciumnitrát), chlorid barnatý (baryumchlorid) a dusičnan barnatý (baryumnitrát), saz. pol. 600 l), jsou bezbarvé, ve vodě rozpustné soli, jichž se používá hlavně v ohňostrůjství a k přípravě chemických sloučenin.

   účinné od 1. 1. 1950(12) Jiné strontnaté soli (na př. octan strontnatý, chlorečnan strontnatý), saz. čís. 622, uhličitan strontnatý a hydroxyd strontnatý, saz. pol. 600b).

   účinné od 1. 1. 1950(13) Podle saz. pol. 600 l) nutno projednávat sloučeniny prvků vzácných zemin: ceru, praseodymu, neodymu, samaria, gadolinia, terbia až lutecia. Sem patří jak jejich kysličníky (t. zv. vzácné zeminy), tak i jejich soli.

   účinné od 1. 1. 1950(14) K nim se přiřazují sloučeniny prvků, jejichž kysličníky bývají někdy označovány též jako vzácné zeminy; jsou to sloučeniny zirkonia, lanthanu, yttria, thoria a skandia. Užívá se jich hlavně k výrobě žárových tělísek.

   účinné od 1. 1. 1950(15) Dusíkaté vápno je v podstatě kyanamid vápenatý. Vyrábí se působením dusíku na karbid vápníku v žáru. Používá se ho jako dusíkatého hnojiva v zemědělství a může sloužit v průmyslu jako výchozí látka k výrobě některých dusíkatých sloučenin (amoniaku, močoviny, kyseliny dusičné, kyanidů a pod.). Do obchodu přichází jako tmavošedý až černý prášek (obyčejně preparovaný malou přísadou oleje, aby se zamezilo prášení), řidčeji v zrnech. Míchá-li se dusíkaté vápno delší dobu se studenou vodou a zfiltruje, dává filtrát se směsí stejných objemů roztoků dusičnanu stříbrného a amoniaku žlutou sraženinu nerozpustnou v přebytečném amoniaku.

1. účinné od 1. 1. 195011. (1) Ledek vápenatý (dusičnan vápenatý, synthetický neboli norský ledek vápenatý) tvoří bílý až šedý prášek na vzduchu vlhnoucí; na žhavém uhlí vybuchuje. Rozpouští se ve vodě; v tomto roztoku vzniká s přísadou vodného roztoku šťavelanu amonného hojná bílá sraženina šťavelanu vápenatého.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Ledek vápenatý se projednává podle saz. pol. 600n), i když obsahuje dusičnan amonný, nikoli však více než 8%.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Prokáže-li dovozce navrhující, aby ledek vápenatý byl projednán podle saz. pol. 600n), osvědčením výrobce, vyhotoveným podle připojeného vzoru*), že dovezený ledek vápenatý neobsahuje více než 8% dusičnanu amonného, projedná celní oddělení ONV, nemá-li pochybnosti o správnosti osvědčení, zásilku podle saz. pol. 600n) a osvědčení připojí k rejstříku.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Nepředložila-li strana osvědčení nebo pochybuje-li celní oddělení o správnosti předloženého osvědčení, poněvadž má podstatné závady, nebo má-li celní oddělení pochybnosti o správnosti udaného obsahu dusičnanu amonného, odebere celní oddělení ze zásilky dva vzorky, jejichž totožnost zároveň se stranou zajistí a zašle jeden na útraty strany k prozkoumání příslušnému chemickotechnickému ústavu finanční správy i s předloženým osvědčením. Nález ústavu je směrodatný pro posouzení sazební povahy zboží. Před dojitím nálezu ústavu může celní oddělení vydat zboží jen tehdy, složí-li strana jistotu ve výši cla z dovezeného množství podle saz pol. 599 o).

   účinné od 1. 1. 1950(5) Zjistí-li se rozborem, že nejde o zboží saz. pol. 600n), ústav podá zprávu ministerstvu financí. Strana jest v tomto případě povinna zaplatit příslušné clo.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Ledek vápenatý, obsahující více než 8% dusičnanu amonného, projednává se podle saz. pol. 599 o).

   účinné od 1. 1. 1950

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 601.

účinné od 1. 1. 1950Sloučeniny hliníku, železa, chromu, niklu a kobaltu, výslovně jmenované.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Železitá mořidla saz. pol. 601a) jsou roztoky solí železitých nebo železnatých, na př. octan, dusičnan, síran železitý nebo železnatý a chlorid železitý, jichž se používá při barvení příze, tkanin, dřevěného, koženého a kostěného zboží a pod. Železitá mořidla se vyznačují tím, že se zbarvují modře roztokem žluté nebo červené krevní soli i při velmi silném zředění (100 až 200násobném).

   účinné od 1. 1. 1950(2) Roztoky železité k účelům léčebným, saz čís. 630.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Zelená skalice saz. pol. 601a) je velmi často vedlejší výrobek různých odvětví chemického průmyslu; používá se jí v barvířství, k desinfekci a pod. Je v obchodě v zelených krystalech, jež se pokrývají na vzduchu rezavým nebo bílým povlakem. Bezvodá zelená skalice je bílý prášek.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Od admontské skalice saz. pol. 602a), t. j. směsi zelené a modré skalice, se rozeznává zelená skalice podle toho, že její vodný roztok ani delším působením nepoměďuje čisté železo.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Červenou krevní solí se zbarvuje roztok zelené skalice temněmodře, kdežto rovněž podobná skalice niklová saz. pol 601d) dává tímto činidlem nahnědlou sraženinu. Niklová skalice poskytuje dále se čpavkem jasně modré zbarvení, nepoměďuje však čisté železo.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Sem patří též černá skalice, t. j. duběnkami nebo pod. černě zbarvená zelená skalice, jakož i směsi zelené skalice a vápna, sádry a pod.

   účinné od 1. 1. 1950(7) Síran železitý (ferrisulfát), pevný, pak síran železnato-amonný (Mohrova sůl), saz. čís 622.

   účinné od 1. 1. 1950(8) Cafra (nerostný saflor, kobaltový saflor) je pražená ruda kobaltová (směs kysličníku kobaltnatého a kobaltitého, vázaných na různé množství kyseliny křemičité); používá se jí do glazury hrnčířského, porcelánového a jiného hliněného zboží. Cafra se jeví jako pískovitý, bledě červený prášek, jenž se rozpouští v sehnané kyselině solné temně modrou barvou a zanechává patrný zbytek.

   účinné od 1. 1. 1950(9) Jako cafra projednávají se též kysličníky kobaltu. Jsou to těžké prášky barvy olivové, šedé, hnědé až černé, ve vodě nerozpustné. Kysličníky kobaltitý a kobaltnatý se rozpouštějí v kyselině solné, kysličník kobaltnato-kobaltitý v sehnané kyselině sírové, nezanechávajíce značnějšího zbytku.

   účinné od 1. 1. 1950(10) Šmolka (nazývaná též nesprávně modří kobaltovou nebo královskou) připravuje se tavením cafry s potaši a křemenným pískem. Je to rozmělněné, kysličníkem kobaltnatým modře zbarvené sklo (křemičitan kobaltnato-draselný), jehož se používá k malbě porcelánu a pod. Šmolka jest ve vodě nerozpustná; louh draselný nebo zředěné kyseliny na ni téměř nepůsobí. Pod drobnohledem jeví se šmolka jako ostrohranné střepiny, nepravidelné, různě veliké a lesklé, čímž liší se od pravé kobaltové (Thénardovy) modři saz. čís. 626, tvořící pod drobnohledem kulatá nebo hranatá zrnka.

   účinné od 1. 1. 1950(11) Do saz. pol. 601a) patří též směs jemně rozmělněné rudy kobaltové s křemenným pískem, přicházející do obchodu pod označením náhražka šmolky.

   účinné od 1. 1. 1950(12) Skelné posýpátko (modré posýpátko) jsou mleté odpadky při výrobě šmolky.

   účinné od 1. 1. 1950(13) Uměle obarvené posýpátko, saz. čís. 149. Od skelného posýpátka liší se tím, že se žíháním odbarvuje.

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Z kamenců patřících do saz. pol. 601b) jsou v obchodě nejdůležitější: hlinité (hlinito-draselný, hlinito-sodný, hlinito-amonný), železité, manganité, chromité. Kamenec hlinito-draselný, krystalovaný v krychlích, nazývá se římským kamencem.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Kamence hlinité se připravují z břidlice kamenečné nebo bauxitu; používá se jich v barvířství, v jirchářství a ke klížení papíru, jakož i v lékařství. Tvoří velké, bezbarvé, průhledné krystaly, jež se rozpouštějí ve studené vodě poněkud nesnadno, ve vroucí vodě snadno, chutnají svírávě nasládle a reagují kysele. Pálený, t. j. vody zbavený kamenec je v obchodě v drobcích nebo jako bílý prášek a lze jej snadno poznat po jeho charakteristické chuti. Je ve vodě jen stěží rozpustný, jinak se chová jako obyčejný kamenec.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Kamence železité se připravují ze zelené skalice a používá se jich v barvířství. Shodují se s jinými kamenci tvarem krystalů, chutí a reakcí, jsou však fialově červenavé barvy; zvětralé kusy jsou bílé. Kamenec chromito-draselný je vedlejší výrobek chemického průmyslu, na př. výroby alizarinu; používá se ho v barvířství a v koželužství. Vyskytuje se většinou v temně fialových, krásně vytvořených krystalech nebo jako prášek a rozpouští se ve vroucí vodě temně zelenou barvou; jemu se podobá drobněji krystalovaný kamenec chromito-amonný.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Sem patří též roztoky obsahující kamenec k vydělávání koží, na př. zeleně zbarvené roztoky síranu chromitého s Glauberovou solí nebo se síranem draselným nebo amonným. Vznikají jako odpadek při oxydaci kyselinou chromovou.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Hlinitan sodný, saz. čís. 622.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Síran hlinitý (aluminiumsulfát, t. zv. koncentrovaný kamenec) saz. pol. 601b) vyrábí se z bauxitu nebo rozpouštěním hydroxydu hlinitého v kyselině sírové; používá se ho v barvířství, při výrobě papíru atd. Tvoří nejčastěji čtyřstěnné, poloprůhledná desky, koláče nebo drobty, jež chutnají jako kamenec, ale ostřeji a kyseleji, a dají se nožem krájeti. Roztoky síranu hlinitého připravené s přídavkem kyseliny solné dávají s přebytečným čpavkem rosolovitou sraženinu, s chloridem barnatým pak bílou práškovitou sraženinu.

   účinné od 1. 1. 1950(7) Sem patří též kalcinovaný síran hlinitý a zbytky po výrobě síranu hlinitého, pokud jejich obsah síranu hlinitého, jejž zjistí příslušný chemicko-technický ústav finanční správy, nečiní méně než 5% (viz vysvětlivky k saz. čís. 150)

   účinné od 1. 1. 1950(8) Síran hlinitý se liší kyselou reakcí od podobného hlinitanu sodného saz. čís. 622, používaného rovněž v barvířství a reagujícího silně alkalicky.

   účinné od 1. 1. 1950(9) Chlorid hlinitý (aluminiumchlorid) saz. pol. 601b) se připravuje rozpouštěním hydroxydu hlinitého v kyselině solné nebo žíháním kovového hliníku v proudu chloru; používá se ho jako desinfekčního prostředku, ke karbonisaci vlny, jakož i k výrobě chemických přípravků. Tvoří žlutou krystalickou hmotu reagující kysele, chuti kamencové, která se na vzduchu rozplývá a silným sušením rozdrobuje. Mnohé druhy se navlhčením vodou zahřívají. Roztoky chloridu hlinitého, zbarvené někdy vyloučeným hydroxydem mléčně, dávají s dusičnanem stříbrným bílou sýrovitou sraženinu chloridu stříbrného, se čpavkem pak bílou rosolovitou sraženinu hydroxydu hlinitého.

   účinné od 1. 1. 1950(10) Chlorid hlinitý chemicky čistý, látka bezbarvá, lístkovitá, krystalická, značně hygroskopická a na vzduchu dýmající, saz. čís. 622.

1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Octan hlinitý čistý (aluminiumacetát) a surový (nečistý, z dřevného octa) saz. pol. 601c) připravují se rozpouštěním hydroxydu hlinitého v kyselině octové čisté nebo nečisté (surovém dřevném octu); používá se jich v barvířství a v lékařství. Octan hlinitý tvoří tekutinu čirou jako voda, páchnoucí slabě octem, jež nabývá, vaříme-li ji s trochou alkoholu a kyseliny sírové, vůně octového etheru. Surový (nečistý) octan hlinitý jest zbarven nažloutle až temně hnědě a páchne dřevným octem. Oba octany dávají se čpavkem, přidávaným po kapkách, rosolovitou sraženinu hydroxydu hlinitého.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Pevný (bezvodý) zásaditý octan hlinitý, saz. čís. 622, v tabletách a pod. jako léčivo, saz. čís. 630; octano-vinan hlinitý, tvořící kusy bezbarvé, lesklé, průhledné, slabě páchnoucí po. kyselině octové, používaný pod jménem alsol v lékařství, saz. čís. 630.

1. účinné od 1. 1. 19504. (1) Umělý sirník železnatý (ferrosulfid) saz. pol. 601d) se připravuje tavením a žíháním směsi železných pilin a síry v přikrytých kelímcích a slouží k přípravě sirovodíku. Tvoří šedočerné až temně bronzově zbarvené, slabě kovově lesklé kusy, roubíky nebo drobty, jež páchnou sirovodíkem, ovlhčíme-li je kyselinami.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Spencův kov saz. čís. 609 (tmel pro kovoprůmysl, připravený ze síry, přírodního nebo umělého sirníku železnatého, sirníku olovnatého a pod.) se rozlišuje od umělého sirníku železnatého saz. pol. 601d) šedou, ložiskový kov připomínající barvou a hořlavostí.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Pevný chlorid železitý (sesquichlorid železa) saz. pol. 601d) tvoří žlutou kompaktní, beztvarou nebo krystalickou hmotu, zřídka červenohnědé krystaly, jež se na vzduchu rozplývají. Připravuje se okysličením chloridu železnatého kyselinou dusičnou nebo chlorem a používá se ho v lékařství, barvířství, metallurgii atd. Chlorid železnatý se připravuje rozpouštěním železných pilin v kyselině solné, častěji se získává jako vedlejší výrobek různého průmyslu.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Sem patří též pevný chlorid železnatý, zelenavá, krystalická látka, jež se na vzduchu ponenáhlu povléká vrstvou barvy okrové.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Vodné roztoky chloridu železitého a chloridu železnatého k technickým účelům se projednávají jako železitá mořidla (viz 1. vysvětlivku); k účelům léčebným, saz. čís. 630.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Síran nikelnatý (skalice niklová) saz. pol. 601d) se připravuje rozpouštěním kovového niklu v kyselině sírové, síran nikelnato-amonný (niklová sůl) přidáním síranu amonného k roztoku síranu nikelnatého. Obou solí se používá k niklování; tvoří zelené krystaly, jež se rozlišují od zelené skalice saz. pol. 601a) a síranu železnato-amonného saz čís. 622 tím, že s roztokem červené krevní soli nedávají modrou, nýbrž žlutohnědou sraženinu. Přidáme-li čpavek, zbarví se vodný roztok tmavomodře. Roztok admontské skalice saz. pol. 602a), který je podobného vzhledu, poměďuje čisté železo. Od jiných solí nikelnatých se rozlišuje skalice niklová svým chováním k roztoku chloridu barnatého (bílá sraženina síranu barnatého).

   účinné od 1. 1. 1950(7) Jako síran nikelnatý saz. pol. 601d) se projednávají též hotové — pevné i tekuté — chemické přípravky pro niklové lázně (na niklování).

   účinné od 1. 1. 1950(8) Surovou skalici niklovou, t. j. směs skalice niklové se skalicí modrou a zelenou, nutno projednávat podle saz. čís. 622, byl-li přezkoušením vzorku, jejž je třeba odebrat z každé zásilky, zjištěn příslušným chemicko-technickým ústavem finanční správy obsah čistého niklu nejvýš 15%.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 602.

účinné od 1. 1. 1950Sloučeniny mědi, olova, zinku a cínu, výslovně jmenované.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Modrá skalice (síran měďnatý, kuprisulfát) saz. pol. 602a) se připravuje rozpouštěním kovové mědi (měděných odpadků nebo okují) v kyselině sírové; používá se jí v barvářství k přípravě měďnatých barev, v galvanoplastice k poměďování, k napouštění dřeva, jakož i v zemědělství k potírání nemocí rostlin. Tvoří krásné lazurově modré krystaly, jež na povrchu větrají a nabývají potom mdle modrého, kalného vzhledu. Zahřejeme-li je, rozpadávají se v bílý, na vzduchu zvolna modrající prášek, jenž se rovněž jako nezvětralá modrá skalice ve vodě rozpouští v modrou tekutinu, jež poměďuje čisté železo.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Směsí modré skalice s jinými látkami, na př. se sírou, používané jako prostředy proti škodlivým činitelům výroby rostlinné, saz. čís. 630.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Roztoky modré skalice s přísadou čpavku (azurin) a pevný síran měďnato-amonný, saz. čís. 622.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Zolfo ramato nebo addizionato, viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 596.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Modrá skalice v tyčinkách (leptací kolíčky), saz. čís. 630.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Admontská skalice (směs skalice zelené a modré) saz. pol. 602a) tvoří modravě zelené krystaly, podobné krystalům skalice zelené; používá se jí v barvířství. O rozlišování od skalice zelené a od skalice niklové viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 601.

   účinné od 1. 1. 1950(7) Chemicky nečistý kysličník měďnatý, jenž se vyskytuje v obchodě obyčejně pod jménem copper residue, určený pro továrny vyrábějící modrou skalici, se projednává jako modrá skalice podle saz. pol. 602a), je-li celní prohláška doložena potvrzením Československé obchodní komory, že uvedené zboží bylo dovezeno na výrobu modré skalice. Viz též 10. vysvětlivku k saz. čís. 488.

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Bílá skalice (síran zinečnatý, zinksulfát) saz. pol. 602b) se získává pražením zinkového blejna nebo rozpouštěním zinkových odpadků v kyselině sírové; používá se jí jako léčiva, mořidla, ke konservování dřeva a k výrobě jiných zinkových přípravků. Bývá v obchodě buď surová, ve tvaru homolí a bochníků, jako hmota nečistě bílá, krystalická, jemně zrnitá, cukru podobná, anebo čištěná. Čistá bílá skalice krystaluje zpravidla podobně jako síran hořečnatý (hořká sůl) v jemných jehličkách. Bílá skalice se rozpouští snadno ve vodě, má odporně kovovou chuť a zůstavuje po vyžíhání žlutý zbytek, jenž za chladu zbělá. Se sirníkem amonným dává bílou sraženinu sirníku zinečnatého. O rozpoznávání bílé skalice od síranu hořečnatého a síranu sodného viz též 7. vysvětlivku k saz. čís. 600 a 2. vysvětlivku k saz. čís. 599.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Sem patří též tovární odpadky obsahující více než 5% bílé skalice, pokud snad nejsou podrobeny podle svého složení vyšší celní sazbě.

1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Jako měděnku (plístu) saz. pol. 602c) je třeba projednávat jak měděnku normální (octan měďnatý, t. zv. destilovanou), tak i zásaditou (zásaditý octan měďnatý). Normální měděnka tvoří temně modrozelené, na vzduchu ponenáhlu větrající, ve vodě dosti rozpustné krystaly, zásaditá tvoří světle modrý prášek nebo bochníky a koule a rozkládá se vodou.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Měděnka dává na rozdíl od četných jiných zelených barev se čpavkem charakteristickou reakci na měď (modravou sraženinu, jež se v nadbytku srážedla rozpouští temnou, chrpově modrou barvou) a reakci na kyselinu octovou (vůně octového etheru, zahřeje-li se s kyselinou sírovou a s alkoholem); její roztoky poměďují čisté železo.

1. účinné od 1. 1. 19504. (1) K olověné bělobě saz. pol. 602d) patří nejen čistá olověná běloba (zásaditý uhličitan olovnatý, běloba berlínská, kremžská či lupínková), jíž se nabývá, působí-li kysličník uhličitý na zásaditý octan olovnatý, a jíž se používá jako barvy k nátěrům, nýbrž i směsi běloby olověné se síranem barnatým (na př. benátská a hamburská běloba), s bělobou zinkovou a jinými bílými barvami.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Olověná běloba a bílé barvy, obsahující olověnou bělobu, se rozlišují od jiných bílých látek zpravidla vyšší specifickou vahou a tím, že hnědnou nebo černají sirovodíkem a že poskytují s uhličitanem sodným při žíhání dmuchavkou na uhlí olověné zrno, charakteristické pro sloučeniny olova.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Šeď perlová, šeď olověná a podobné barvy, připravené z běloby olověné přísadou temně zbarvených látek, saz. čís. 626.

1. účinné od 1. 1. 19505. (1) Nečistý octan olovnatý a olověný cukr saz. pol. 602e) se vyrábějí rozpouštěním klejtu v surové, případně čisté kyselině octové. Nečistý octan olovnatý tvoří po surovém octu páchnoucí, žluté až žlutohnědé, beztvaré nebo krystalické kusy lasturovitého lomu. Olověný cukr (čistý octan olovnatý) tvoří jako voda čiré, na vzduchu zvolna větrající sloupky, z počátku sladké, později odporně kovové chuti. Olověného octa nabudeme, vaříme-li roztok olověného cukru s klejtem. Jest to slabě alkalická, z počátku čirá kapalina, jež ponechána v klidu na vzduchu se kalí.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Nečistý octan olovnatý, olověný cukr a olověný ocet dávají s chromanem draselným, jakož i s kyselinou sírovou reakci na olovo, a zahřejí-li se s kyselinou sírovou a s alkoholem, vyznačují se charakteristickou vůní octového etheru. Používá se jich k výrobě chromové žluti, octanu hlinitého a jiných přípravků v barvířství a jako léků.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Do saz. pol. 602e) patří kromě cínové soli (chlorid cínatý), která tvoří bílé nebo žlutobílé krystaly, jež se na vzduchu částečně rozplývají, ještě tyto cínové přípravky: chlorocíničitan amonný (pinková sůl), chlorid cíničitý, cíničitan sodný (sůl preparační), octan cínatý, směsi chloridu cíničitého a chloridu cínatého, na př. sůl na růžovo, cínová komposice, jiné sloučeniny cínu, na př. rhodanid cínatý. Cínová sůl se získává rozpouštěním cínových hoblin v kyselině solné; používá se jí rovněž jako jiných cínových přípravků v barvířství a pod.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Kousek kovového zinku vylučuje z cínových přípravků saz. pol. 602e) (jsou-li pevné, rozpustí se ve vodě, po případě za přídavku kyseliny solné) cín ve způsobě šedého prášku nebo kypré kovové houby, jež dá s kyselinou dusičnou bílou kyselinu metacíničitou.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Pink (pinková barva, pink colour, barva na smalt, glazury atd.), špinavě červená sloučenina chromu s cínem, saz. čís. 626.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Pink se rozlišuje od jiných cínových přípravků barvou, nerozpustností v kyselinách a pískovitou povahou.

   účinné od 1. 1. 1950(7) Síran olovnatý (též t. zv. olověná ssedlina) saz. pol. 602e) tvoří těžký, obyčejně čistě bílý, v kyselinách sotva rozpustný prášek, bez vůně, jenž skýtá při žíhání dmuchavkou na uhlí se sodou olověné zrno. Jen síran olovnatý (olověná ssedlina), pocházející z výroby octanu hlinitého, mívá často nádech do hnědava a páchne, zahřejeme-li jej, zřejmě octem. Zahříváme-li síran olovnatý v octanu amonném, rozpouští se; roztok dává s chromanem draselným žlutou sraženinu chromanu olovnatého.

1. účinné od 1. 1. 19506. (1) Dusičnan měďnatý (kuprinitrát) saz. pol. 602f) vznikne, rozpustíme-li měď nebo kysličník měďnatý v kyselině dusičné. Používá se ho v barvířství a technice kovů; tvoří modré, na vzduchu rozplývavé krystaly, jež zahřáty vydávají rudé páry a zůstavují černý, v kyselinách rozpustný zbytek. V obchodě se vyskytující roztoky dusičnanu měďnatého projednávají se jako pevná sůl.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Jako dusičnan olovnatý saz. pol. 602f), jehož se nabývá, rozpustí-li se klejt v kyselině dusičné, a kterého se používá v barvířství, k výrobě olovnatých barev a zápalných hmot, nutno projednávat jak obyčejný, tak i zásaditý dusičnan olovnatý. Tvoří bezbarvé, ve vodě rozpustné krystaly, jež zahřáty vydávají rudé páry a skýtají reakce sloučenin olovnatých.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Chlorid zinečnatý (zinkchlorid) saz. pol. 602f) se vyskytuje v obchodě buď v tyčinkách nebo v kusech bílé barvy nebo jako roztok. Získává se rozpouštěním zinkových odpadků v kyselině solné a jako odpadek v mnohém chemickém průmyslu; používá se ho podle stupně čistoty v lékařství, k výrobě pergamenového papíru, v průmyslu dehtových barev, jakož i k spájení, k napouštění dřeva (na př. železničních pražců). Chlorid zinečnatý se rozplývá na vlhkém vzduchu a reaguje silně kysele. Vodný roztok dává se čpavkem přechodnou sraženinu, se sirníkem amonným bílou sraženinu sirníku zinečnatého; dusičnanem stříbrným vzniká po okyselení kyselinou dusičnou bílá sraženina chloridu stříbrného, jež se ve čpavku rozpouští. O rozpoznávání roztoku chloridu zinečnatého od roztoku chloridu hořečnatého viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 600.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Do saz. pol. 602f) patří též struska salmiaková, obsahující chlorid zinečnatý, salmiak a oxychlorid zinečnatý, má-li více než 15% ve vodě rozpustného chloridu zinečnatého je odpadkem zinkových hutí a pozinkovacích závodů. Salmiakovou strusku, nikoliv jemně mletou, obsahující nejvýše 15% chloridu zinečnatého, nutno projednávat podle saz. pol. 488c) jako zinkový odpadek. Podle tohoto čísla lze zboží projednat jen podle chemického rozboru, vyžádaného od příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Do saz. pol. 602f) patří dále trest’ na spájení, sůl spájecí nebo strusková (rozpuštěné nebo pevné směsi chloridu zinečnatého a chloridu amonného) pak tmavé, téměř černě zbarvené roztoky chloridu zinečnatého, které jsou odpadkem při výrobě dehtových barviv, a konečně Sorelova hmota.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Bílý sirník zinečnatý, pak lithopon a Griffitova běl (zinkolit), t. j. směsi sirníku zinečnatého a síranu barnatého, jsou bílé hmoty, jež vyvíjejí s přísadou minerálních kyselin sirovodík a zahřátím přechodně žloutnou. Sirník zinečnatý se sráží z roztoků solí zinečnatých sirníkem sodným; lithopon, jehož se používá jako natěračské barvy, připravuje se srážením roztoku bílé skalice sirníkem barnatým.

   účinné od 1. 1. 1950(7) Bílý sirník zinečnatý se rozlišuje od lithoponu a Griffitovy běli téměř naprostou rozpustností ve zředěné kyselině sírové.

   účinné od 1. 1. 1950(8) Sirník zinečnatý a lithopon, obarvené, saz. čís. 626.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 603.

účinné od 1. 1. 1950Sloučeniny síry, selenu, antimonu a arsenu, výslovně jmenované.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Do saz. pol. 603a) patří antimonit (leštěnec antimonový, surma), t. j. přírodní šedý nebo černý sirník antimonitý, a to i tehdy, byl-li z horniny vytaven (Antimonium crudum). Vyskytuje se jako prášek podobný tuze nebo jako regulus na povrchu černý, na lomu olověně šedý, paprskovitě krystalický a kovově lesklý.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Antimonitu se používá k výrobě kovového antimonu a sloučenin antimonu, jakož i v ohňostrůjství a zvěrolékařství.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Kovový antimon saz. pol. 596a), jenž jest podobného vzhledu, lze snadno rozeznat od antimonitu, zahřejeme-li jej se sehnanou kyselinou solnou; antimonit vyvíjí sirovodík, kdežto kovový antimon se nezmění.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Antimonová rumělka (t. j. oxysulfid antimonu, minerální kermes, kartusiánský prášek), jakož i zlatá síra (sirník antimoničný), též červený sirník antimonitý, saz. čís. 626.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Sirouhlík saz. pol. 603a) vznikne, jestliže vedeme sirnou páru přes žhavý koks; také možno jej připravit v elektrické peci z těchže surovin. Slouží jako prostředek k extrakci tuků a olejů, při výrobě kaučuku a umělých vláken, jakož i k hubení révokazu. Sirouhlík jest kapalina bezbarvá nebo světle žlutavá, velmi těkavá, páchnoucí zpravidla jako shnilá ředkev, nanejvýš hořlavá; hoří modrým plamenem, zapáchá přitom jako hořící síra a klesá pod vodu, aniž se s ní mísí.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Sem patří též surový xanthogenan draselný a sodný a sulfodithiouhličitan (thiouhličitan) draselný a sodný, jichž se používá k potírání nemocí rostlin a k rozpouštění celulosy; tyto přípravky se na vzduchu rozkládají, při čemž vyvíjejí sirouhlík a sirovodík.

   účinné od 1. 1. 1950(7) Obě látky skýtají s velmi zředěným roztokem modré skalice charakteristické červenohnědé zbarvení.

   účinné od 1. 1. 1950(8) Želatinové tobolky plněné sirouhlíkem, na hubení révokazu, saz. čís. 630.

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Podle saz. pol. 603b) se projednává jak sirník arsenitý, tak i sirník arsenatý.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Sirník arsenitý (operment, auripigment, žluť královská, čínská, perská či španělská, žlutý arsenik, kaménka) tvoří hrubé kusy lupenatého lomu a citronově žluté barvy.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Sirník arsenatý (realgar, arsenový rubín, zarnek, červený arsenik) jest oranžově až temně rudě zbarven a vyskytuje se jako hmota na hranách průsvitná, sklovitého, lasturovitého lomu.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Oba se vyskytují v přírodě jako nerosty a lze je připravit tavením arsenu se sírou.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Používá se jich k barvení a k odchlupování koží. Žlutý i červený sirník arsenu, zahřáty ve skleněné trubičce, sublimují beze zbytku.

1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Selenový kal saz. pol 603c) se usazuje v olověných komorách továren na kyselinu sírovou, zpracovávají-li kyzy obsahující selen. Je výchozí surovinou pro výrobu kovového selenu a selenových přípravků. Selenový kal jest těžká, červenavě hnědá nebo šedá práškovitá nebo těstovitá hmota, jež kromě selenu obsahuje značné množství nečistot, na př. sloučenin olova.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Zahřívá-li se selenový kal nebo kovový selen saz. pol. 596a) (červený nebo černý prášek nebo tuhově lesklé, černé tyčinky) na porcelánovém střípku, zbarví se plamen charakteristicky modře, při čemž se vyvíjí zvláštní nepříjemný zápach. Vaří-li se selen s kyselinou dusičnou, rozpouští se úplně, kdežto selenový kal zůstavuje značný nerozpustný zbytek.

1. účinné od 1. 1. 19504. Chlorid sirný saz. pol. 603d) vzniká působením plynného chloru na roztopenou síru. Používá se ho při vulkanisaci kaučuku, jako rozpouštědla síry a k výrobě náhražek kaučuku (faktis). Čistý chlorid sirný jest kapalina žlutá nebo červenožlutá, zřídka nahnědlá, na vzduchu dýmající, charakteristického, štiplavého, dusivého zápachu; je těžší vody, s níž se nemísí. Při delším styku s vodou rozkládá se chlorid sirný, při čemž vzniká zákal vyloučenou sírou a uvolňuje se kyselina solná.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 604.

účinné od 1. 1. 1950Sloučeniny organické (ústrojné) výslovně jmenované.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Glycerin se získává jako zplodina štěpení tuků, na př. při výrobě mýdla (surový glycerin), odbarvuje se kostním uhlím, čistí se destilací přehřátou parou a pak se koncentruje (čištěný glycerin). Používá se ho při výrobě nitroglycerinu, v lékařství a kosmetice, jakož i při potiskování a apretování tkanin.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Surový glycerin (saponifikační, louhový, destilační) saz. pol. 604a) je kapalina světle žlutá až tmavohnědá, často nepříjemně páchnoucí, chuti nasládlé až slané, zahoustlá a hygroskopická, již lze mísit v každém poměru s alkoholem a s vodou, nikoli však s etherem. Od cukerných roztoků se rozlišuje glycerin tím, že při pálení na platinovém plíšku nevydává zápachu po páleném cukru.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Sem patří též spodní louh mydlářský, odpadek mydláren, jenž je zároveň důležitou surovinou pro tovární výrobu glycerinu. Je to žlutohnědá, vodnatá kapalina, jež má vlastnosti zředěného roztoku glycerinu, obsahujícího kuchyňskou sůl.

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Obyčejné druhy čištěného glycerinu saz. pol. 604b) jsou: glycerin dynamitový, pokud je prost popelu, a chemicky čistý glycerin.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Dynamitový glycerin, jenž obsahuje popel, se projednává podle saz. pol. 604a).

   účinné od 1. 1. 1950(3) Za glyceriny prosté popelu pokládají se glyceriny, jež obsahují méně než 0.1% popelu. Obsah popelu zjistí příslušný chemicko-technický ústav finanční správy; bez stanovení obsahu popelu lze podle saz. pol. 604a) projednat jen glyceriny, které, byvše smíšeny a protřepány s pateronásobným objemem 96% lihu, dávají zřejmý a trvalý zákal a mají vlastnosti nahoře popsaného surového glycerinu. Ze zásilek, jež nevyhovují těmto předpokladům, budiž vzat vzorek asi 100—200 cm³ a zaslán jmenovanému ústavu.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Chemické sloučeniny glycerinu k účelům technickým a léčebným, jako na př. kyselina glycerinoboritá, glycerinovinná, glycerinofosforečná, saz. čís. 622, po příp. 630; směs glycerinu s lepidly, jež obsahují škrob nebo dextrin, nebo s podobnými lepidly, saz. čís. 614.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Dehtová barviva s přísadou glycerinu, saz. čís. 626.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Barevné hlinky, minerální barvy a přírodní organická barviva s přísadou glycerinu, saz. čís. 626.

1. účinné od 1. 1. 19503. (1) K anilinovému oleji saz. pol. 604c), jehož se nabývá redukcí nitrobenzenu železem a kyselinou solnou a používá k výrobě barviv, patří nažloutlé nebo hnědočervené, dehtovitě páchnoucí směsi anilinu a toluidinu, jež pocházejí z černouhelného dehtu, s vodou se nemísí a vyskytují se v obchodě pod názvy modrý olej (anilinový olej pro modř), červený olej (anilinový olej pro červeň), anilinový olej pro safranin, také échappés nebo fuchsin échappés (odpadek z fuchsinové taveniny).

   účinné od 1. 1. 1950(2) Do saz. pol. 604c) patří též anilinová sůl (hydrochlorid anilinu, chlorid anilinu); tvoří kusy nebo krystaly bez zápachu, jež se rozpouštějí ve vodě a jichž se upotřebuje v barvířství; sem patří i toluidin.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Podle saz. pol. 604c) se projednává též anilinfluorát, t. j. anilinový olej s přísadou kyseliny fluorovodíkové.

   účinné od 1. 1. 1950(4) V kyselině solné rozpuštěný anilinový olej a soli anilinu barví dřevěnou třísku žlutě.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Chemicky čistý anilin (žlutá, zřídka bezbarvá tekutina, světlo silně lámající, zvláštního zápachu), saz. čís. 622.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Nitrobenzen (nitrobenzol, Mirbanův olej) saz. pol. 604c) se vyrábí z benzenu působením sehnané kyseliny dusičné a sírové a slouží k výrobě anilinu a jiných chemických přípravků. Veliké množství nitrobenzenu se spotřebuje k parfumování mýdel, cídicích past, leštidel na boty atd. Nitrobenzen je olejovitá, nažloutlá kapalina, vonící podobně jako silice hořkomandlová, avšak méně jemně.

   účinné od 1. 1. 1950(7) Přidá-li se k několika kapkám nitrobenzenu zprvu sirník amonný a potom voda a protřepá-li se směs dobře, usadí se na dně již po malé chvíli olejovitý podíl, kdežto kapalina nad ním je opět žlutavá a jasná. Silice hořkomandlová saz. pol. 155b) nebo benzaldehyd saz. čís. 622 dává touto zkouškou mléčně bílou tekutinu, jež se nevyjasní ani po několika hodinách.

   účinné od 1. 1. 1950(8) Jako nitrobenzen se projednává též při 15° C tekutý nitrotoluen (na př. technický nitrotoluen a orthonitrotoluen), jenž voní rovněž po hořkých mandlích. Pevné nitrotolueny (na př. paranitrotoluen, dinitro- a trinitritolueny) nutno projednávat podle saz. čís. 622, po příp. 646 (viz vysvětlivky k saz. čís. 646).

   účinné od 1. 1. 1950(9) Viz též 3. vysvětlivku k saz. čís. 155.

   účinné od 1. 1. 1950(10) Surový antracen saz. pol. 604c) krystaluje z ochlazeného antracenového oleje, získaného suchou destilací černouhelného dehtu; slouží k výrobě čistého antracenu, jehož se používá k výrobě alizarinu. Je to nažloutlý až hnědý sypký prášek, jenž za chladu páchne slabě po naftalenu, a je-li roztaven, po asfaltu.

   účinné od 1. 1. 1950(11) Surový naftalen (naftalin) saz. pol. 604c) se vylučuje ochlazením z těžkého oleje a karbolového oleje z černouhelného dehtu. Tvoří šedou nebo červenavě hnědou, šupinatě krystalickou drobivou hmotu, již lze snadno poznat po osobitém silném zápachu.

   účinné od 1. 1. 1950(12) Surový naftalen se liší od surového naftylaminu podobného vzhledu nerozpustností v kyselině solné.

   účinné od 1. 1. 1950(13) Směsi naftalenu se sírou, vápnem a pod., používané jako prostředky proti škodlivým činitelům výroby rostlinné, saz. čís. 630.

   účinné od 1. 1. 1950(14) Naftalen a antracen, čištěné, bílé, saz. pol. 604f).

   účinné od 1. 1. 1950(15) Surová kyselina karbolová saz. pol. 604c) je podíl frakcionované destilace černouhelného dehtu (příp. i jiných dehtů), přecházející při teplotě 175—210° C. Slouží k výrobě čisté kyseliny karbolové, jakož i k desinfekci. Je to tmavohnědá kapalina zvláštního pronikavého zápachu.

   účinné od 1. 1. 1950(16) O jejím rozlišování od t. zv. technicky čisté a čisté kyseliny karbolové viz 5. vysvětlivku.

   účinné od 1. 1. 1950(17) Sem patří též střední olej (i karbolový olej a kreosotový olej z dehtu černouhelného), t. j. frakce destilace černouhelného dehtu, páchnoucí po kyselině karbolové, a karbolové vápno, t. j. červený prášek páchnoucí po kyselině karbolové, jehož se používá jako prostředku desinfekčního, potom surový fenolát sodný, jenž má obdobné složení jako karbolové vápno.

1. účinné od 1. 1. 19504. (1) Zásady pyridinové saz. pol. 604d) jsou směsi pyridinu a jeho homologů; jsou to kapaliny slabě nažloutlé, jež velmi intensivně páchnou a mísí se s vodou; získávají se z černouhelného a kostního dehtu a slouží k denaturaci lihu.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Je-li podezření, že pyridinové zásady obsahují alkohol ethylnatý, nutno směs 1 objemu zboží se 3 objemy zředěné kyseliny sírové (1:3) zkoušet na tento alkohol způsobem předepsaným u saz. čís. 619 pro alkohol methylnatý.

1. účinné od 1. 1. 19505. (1) Kresol (též matečný louh po krystalované čisté kyselině karbolové) je směs nečistých methylfenolů, t. j. součástí surového karbolového oleje, jichž se nabývá při výrobě čisté kyseliny karbolové; vyskytuje se v obchodě označený jako 100% surová kyselina karbolová; kresolu se používá k výrobě různých desinfekčních prostředků, na př. solveolu, solutolu, kreosapolu, lysolu, saz. pol. 604f).

   účinné od 1. 1. 1950(2) Sem patří též kreosot a t. zv. technicky čistá kyselina karbolová.

   účinné od 1. 1. 1950(3) O rozpoznávání kresolu, kreosotu a t. zv. technicky čisté, částečně z kresolů se skládající kyseliny karbolové od surové karbolové kyseliny saz. pol. 604c) a čisté karbolové kyseliny (fenolu) saz. čís. 622 se poznamenává toto:

   účinné od 1. 1. 1950(4) Třepá-li se kresol nebo t. zv. technicky čistá nebo čistá kyselina karbolová se stejným objemem glycerinu, tvoří směs čirou nebo téměř čirou kapalinu, kdežto surová kyselina karbolová utvoří při tom 2 vrstvy, ježto dehtové oleje v ní obsažené vystoupí na povrch. Při této zkoušce s glycerinem třeba dbát toho, aby zkoušené výrobky byly bezvodé, aby totiž nebyly v tekutině kapičky vody; jsou-li tam nějaké, nutno je před zkoumáním po usazení odstraniti filtrací. U výrobků, jež jsou tak tmavé (téměř černé), že mísitelnost s glycerinem nelze konstatovat, ježto rozhraní obou vrstev nelze rozeznat, nepřichází rozlišování kresolu, případně t. zv. technicky čisté kyseliny karbolové vůbec v úvahu, leč jen u takových, jež jsou alespoň tak jasné (hnědé), že smíšeny se stejným objemem glycerinu dávají ještě průhledný roztok. Kresol, kreosot a t. zv. technicky čistá kyselina karbolová se rozeznávají od čisté kyseliny karbolové saz. čís. 622 podle toho, jak se chovají ke koncentrovanému amoniaku. Třepáme-li je s dvojnásobným objemem tohoto činidla, mísí se čistá kyselina karbolová s amoniakem úplně, kdežto kresol, kreosot a t. zv. technicky čistá kyselina karbolová tvoří dvě vrstvy.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Naftalen navoněný kafrem (napodobenina kafru), saz. pol. 153b).

1. účinné od 1. 1. 19506. (1) Do saz. pol. 604f) patří kromě kreolinu a lysolu četné jiné, v obchodě s různými názvy se vyskytující tekuté, zřídka těstovité nebo pevné přípravky, jež obsahují mýdlo, fenoláty, soli aromatických kyselin, volnou kyselinu sírovou, sulfokyseliny a pod., rozpuštěné, emulgované nebo suspendované v olejích z černouhelného dehtu, nebo jejich směsi s minerálním olejem, např. kreosapol, sanatol, sanogen, saprol, antinonnin, hydrol, solveol, solutol, fenolin, perkresan, petrosol.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Mají charakterický zápach olejů z dehtu černouhelného a ve vodě se buď rozpouštějí anebo skýtají s ní mléčné emulse, čímž se rozlišují jak od surové kyseliny karbolové saz. pol. 604c), tak i od olejů z černouhelného dehtu.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Kreolin, lysol a podobné přípravky, označené nápisy, štítky a pod. jako léčivé (antiseptické nebo desinfekční tekutiny, tinktury na parasity zvířat a pod.), saz. čís. 630; navoněné, saz. čís. 633.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Do saz. pol. 604f)1 patří pouze formaldehyd, jenž se dováží zpravidla jako vodný roztok s obsahem methylalkoholu (formalin). Podle saz. pol 604f)2 projednává se též čištěný naftalen a čištěný antracen (srovnej 3. vysvětlivku), potom formaldehyd smíšený s mýdlem (na př. lysoform) a polymerisovaný formaldehyd (na př. paraformaldehyd).

1. účinné od 1. 1. 19507. (1) Kyselina salicylová (Acidum salicylicum) přichází do obchodu technická nebo chemicky čistá, a to ve tvaru krystalků nebo prášku, chuti sladkokyselé, svíravé. Ve studené vodě se rozpouští málo, ve vroucí vodě, v alkoholu a v etheru však snadno. Technická kyselina salicylová má barvu slabě nažloutlou až hnědočernou; chemicky čistá je sněhobílá.

   účinné od 1. 1. 1950(2) K derivátům kyseliny salicylové, jež se v obchodě nejčastěji vyskytují, patří salicylan sodný (Natrium salicylicum), kyselina acetylsalicylová (Acidum acetylosalicylicum), salol (salicylan fenylnatý, Phenylum salicylicum), salicylan vápenatý a salicylan rtuťnatý.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Lihový roztok kyseliny salicylové s několika kapkami roztoku chloridu železitého dává fialové zabarvení. Tutéž reakci dávají vodné roztoky salicylanů. Kyselina acetylsalicylová, vařena po několik minut se slabým vodným roztokem sodného louhu, vyvíjí zápach kyseliny octové. Salol se vyznačuje nerozpustností ve vodě a nízkým bodem tání; taje, ponořen ve zkoumavce do vody, již při 45° C.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Salicylan methylnatý a ethylnatý (umělá silice libavková, Oleum Gaultheriae), saz. pol. 155b).

   účinné od 1. 1. 1950(5) Kyselina salicylová a její deriváty, upravené v tabletkách a pod. nebo označené jako léčiva, saz. čís. 630.

1. účinné od 1. 1. 19508. (1) Kokain, hlavní alkaloid listů keře koky, je v obchodě zpravidla jen v podobě svých solí, na př. chlorovodíkové (Cocainum hydrochloricum), která tvoří bezbarvé krystalky nebo drobné bílé šupinky skelného lesku. Na špičce jazyka způsobuje na krátký čas místní necitlivost.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Jako kokain, jenž je svým chemickým složením methylester benzoylekgoninu, projednávají se také ostatní alkaloidy skupiny kokainové, t. j. deriváty ekgoninu, jako na př. methylekgonin, benzoylekgonin cinnamylkokain, isatropylkokain a j.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Surový kokain, sloužící k výrobě čistého kokainu, se dováží téměř výhradně v lisovaných kusech, po případě v prášku barvy špinavě bílé.

1. účinné od 1. 1. 19509. (1) Alkaloidy opiové se získávají z opia, které jich obsahuje četnou řadu. Jsou to zejména morfin, kodein, thebain, narkotin, papaverin a narcein. V obchodě jsou jako volné zásady nebo v podobě svých solí (s kyselinou chlorovodíkovou, na př. Morphinum hydrochloricum, s kyselinou fosforečnou, na př. Codeinum phosphoricum a j.).

   účinné od 1. 1. 1950(2) Z derivátů alkaloidů opiových nejvýznačnější jsou ethylmorfinhydrochlorid (dionin), diacetylmorfin (heroin), benzylmorfinhydrochlorid (peronin), benzoylmorfin dihydrooxykodeinonhydrochlorid (eucodal), dihydrokodeinon (dicodid), dihydromorfinonhydrochlorid (dilaudid), kotarnin, kotarninhydrochlorid (stypticin).

   účinné od 1. 1. 1950(3) Směsi těchto látek se vyskytují pod názvy jako pantopon, pavon, domopon, laudanon, narcofin a pod.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 605.

účinné od 1. 1. 1950Saze (kopt), uhelný prášek a umleté černi (mimo rozdrobené uhlí kostní, které patří do saz. pol. 600d).

účinné od 1. 1. 1950(1) Do saz. čís. 605 patří kromě sazí (koptu, lesklého koptu, sazí ze smolného dřeva, černě lampové, též sazových kadeček, t. j. koptu v sudech nebo v malých dřevěných schránkách) jen ony jemně rozmělněné nebo jemně práškovité uhlíkaté černi, které byly vyrobeny uměle žíháním nebo chemicky.

účinné od 1. 1. 1950(2) Sem patří tedy: dřevěné uhlí na prášek rozmělněné, koksový prášek (též koks zvaný grude), kožní uhlí, kostní uhlí (kostní čerň), pálené jelení parohy a slonovina (čerň z jeleního rohu a ze slonoviny), zuhelněné vinné droždí a vinné matoliny, jakož i zuhelněné révové dřevo (frankfurtská či révová čerň).

účinné od 1. 1. 1950(3) Do saz. čís. 605 nepatří: prášek z černého a hnědého uhlí a jiné prášky, připravené z přírodního uhlí a nerostů uhlí obsahujících, saz. čís. 148, a mletá tuha, saz. čís. 150.

účinné od 1. 1. 1950(4) Mletá černá křída (břidličná čerň atd.) patří bez zřetele na to, byla-li snad žíhána nebo má-li nedokazatelnou příměs jiných černí, do saz. pol. 148b), jestliže obsah popelu přesahuje 50%; jinak nutno ji projednávat podle saz. čís. 605.

účinné od 1. 1. 1950(5) O rozeznávání zboží patřícího do saz. čís. 605 od práškovitého uhlí a nerostů obsahujících uhlí saz. čís. 148 se poznámenává:

účinné od 1. 1. 1950(6) Saze nezanechávají, spalujeme-li je, téměř žádného popelu.

účinné od 1. 1. 1950(7) Uhelný prášek a mleté černi saz. čís. 605 žíhány ve skleněné trubičce na jednom konci zatavené se téměř nemění, kdežto žíháme-li uhlí nebo nerosty uhlí obsahující saz čís. 148, tvoří se více nebo méně značné množství plynu a dehtu. Mletá tuha saz. čís 150 se chová jako uhelný prášek saz. čís. 605, jeví však, jestliže se i jen slabě smáčkne a tře, charakteristický lesk tuhy.

účinné od 1. 1. 1950(8) Do saz. čís. 605 patří též jemně mleté černi po výrobě krevní soli (prášek na odbarvování), t. j. zbytky od výroby krevní soli (viz saz. čís. 652), jež obsahují více než 75% jemnozrnného podílu, dále mleté černi těstovité (en pâte), též s vodou utřené nebo tvářené (na př. do tvaru kloboučků lisované), avšak bez přísady pojidla (na př. laková čerň z pálených sazí ze smolného dříví).

účinné od 1. 1. 1950(9) Dřevěné uhlí tvářené s přísadou ledku a pojidla (t. zv. trhací uhlí na sklo), saz. čís. 640.

účinné od 1. 1. 1950(10) Saze, uhelný prášek a mleté černi, tvářené s přísadou pojidla, podle tvaru a povahy, saz. čís. 626 nebo saz. čís. 629; tytéž krášlené přísadou barev, na př. ultramarinu, saz. čís. 626. Uhlíkaté prášky na tvrzení (cementaci) železa, jež jsou prosty krevní soli, saz. čís. 622; obsahují-li krevní sůl, saz. pol. 599n).

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 606.

účinné od 1. 1. 1950Bistr ze sazí (bistr koptový).

účinné od 1. 1. 1950(1) Bistr ze sazí (bistr koptový) saz. čís. 606 je ve vodě rozpustná barva podobná sepii, připravená ze sazí nebo hnědého uhlí působením alkalií.

účinné od 1. 1. 1950(2) Sem patři též mořidlo na ořechovo, jež má stejné vlastnosti jako bistr ze sazí.

účinné od 1. 1. 1950(3) Mořidlo na ořechovo a bistr ze sazí se rozlišují od umbry saz. čís. 148 tím, že se rozpouštějí ve vodě.

účinné od 1. 1. 1950(4) Bistr ze sazí a mořidlo na ořechovo, krášlené dehtovými barvivy atd., saz čís 626; připravené jako barvy malířské, v měchýřcích a pod., saz. čís. 627.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 607.

účinné od 1. 1. 1950Umělé černi.

účinné od 1. 1. 1950(1) Umělé černi jsou husté černé barvy na knihtisk, kamenotisk a měditisk, utřené s olejem, s olejovým pokostem nebo s minerálním olejem, s přísadou pryskyřice, pryskyřičného mýdla, terpentinového oleje a pod. nebo bez ní.

účinné od 1. 1. 1950(2) Sem patří mezi jiným čerň knihtiskařská, čerň frankfurtská, čerň měditiskařská a černá litografická barva, jež se obyčejně dovážejí v sudech nebo v plechovkách.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 608.

účinné od 1. 1. 1950Leštidla na obuv.

účinné od 1. 1. 1950(1) Jako leštidla na obuv přicházejí do obchodu nejrozmanitější přípravky z tuků, vosků, ceresinu, minerálních olejů, rybího tuku, mýdla, pryskyřice, šelaku, kafru, albuminu, lepku, dextrinu s vodou, melasou, kyselinou octovou, sírovou nebo solnou a s přísadami skalice zelené, skalice modré, alkalií atd., jež bývají obarveny kostní černí, sazemi, hlínou, zemitými barvami, minerálními barvami, dehtovými barvivy a pod. Jsou buď pevné nebo tekuté a obsahují často líh, terpentinový olej neb jiná těkavá rozpouštědla.

účinné od 1. 1. 1950(2) Přípravky obsahující šelak se vyskytují zhusta s boraxem ve vodném roztoku.

účinné od 1. 1. 1950(3) Tekutiny na zřeďování leštidel na boty a krémů na kůži, jež se v podstatě skládají z lihu, saz. pol. 108b), jiné podle povahy.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 609.

účinné od 1. 1. 1950Tmely.

účinné od 1. 1. 1950(1) Tmely tohoto saz. čísla jsou přípravky vyrobené z nejrůznějších látek, jež ani nepatří ani nejsou zařaděny do jiného sazebního čísla, tvrdnou bez další přísady rychle nebo zvolna a slouží k vyplňování spár nebo k těsnění.

účinné od 1. 1. 1950(2) Sem patří na př.: burelový tmel z burelu, mastných olejů a pod.; démantový tmel z olejového pokostu, křídy, tuhy a klejtu; glycerinový tmel z glycerinu s klejtem; hektografická hmota z hlíny a glycerinu bez přísady klihu nebo želatiny; kaučukový tmel z kaučuku a pryskyřice rozpuštěných v benzenu nebo v benzinu na pneumatiky (na duše a pláště); klihový tmel z cementu a klihu; křídová hmota na tmelení rámů z křídy, jiných zemin a klihu; mastikový tmel ze lněného oleje, pískovce, vápence, klejtu; olejový tmel z olejového pokostu, křídy, klejtu nebo suříku; sklenářský tmel, též tekutý, z olejového pokostu, křídy nebo olejů, s vápnem, pískem, zinkovou bělobou, klejtem nebo suříkem; Spencův kov ze síry, přírodního nebo umělého sirníku železnatého, sirníku olovnatého a pod.; tmel na kámen ze lněného oleje, olověného cukru, olověné běloby, klejtu, křídy a písku; tmel na kovy ze lněného oleje, burelu, olověné běloby, suříku, hlíny, tuhy a pod.; truhlářský tmel (woodfiller) z olejového pokostu a okru; tmel z vodního skla a minerálních látek; železný tmel a podobné tmely se sírou nebo jinými látkami.

účinné od 1. 1. 1950(3) Tmely pryskyřičné z pryskyřic s rozpouštědly, na př. tmel na linoleum, saz. čís. 624.

účinné od 1. 1. 1950(4) Sorelova hmota, tekutý chlorid zinečnatý s kysličníkem zinečnatým, saz. pol. 602f).

účinné od 1. 1. 1950(5) Látky na tmelení, jež se stanou tmely teprve smíšením mezi sebou nebo s jinými látkami, na př. roztoky chloridu hořečnatého a pálenou magnesii, v oddělených obalech, nutno projednávati podle jejich sazební povahy.

účinné od 1. 1. 1950(6) Tmely zubní, saz. čís. 622.

účinné od 1. 1. 1950(7) Tmel asfaltový, pryskyřičné cementy, saz. čís. 170.

účinné od 1. 1. 1950(8) Tmely v tubách, v lahvičkách atd., viz poznámku za saz. čís. 614.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 610.

účinné od 1. 1. 1950Želatina (čištěná, sušená klihovatina původu živočišného i rostlinného), též na prach utlučená a želatinové zboží.

účinné od 1. 1. 1950(1) Želatinou saz. čís. 610 se rozumí čištěný klih, též v prášku nebo tvářený, a všeliká rostlinná klihovatina.

účinné od 1. 1. 1950(2) Čisté klihy se vyrábějí nejen z kostí, nýbrž i z kůže a pod.; jsou to obyčejně velmi světlé nebo bezbarvé nebo též uměle zbarvené druhy klihu, chudé na kyseliny a popel, bez chuti a bez zápachu. Ve studené vodě bobtnají a s horkou vodou dávají čirý nebo jenom opalisující roztok bez zápachu.

účinné od 1. 1. 1950(3) Ke zboží ze želatiny patří želatinové tobolky, prázdné, k léčebnému upotřebení; želatinové listy (folie) tvaru papírových archů; hmota na knihtiskařské válce (směs želatiny nebo klihu, cukru, glycerinu atd.), jakož i písmena a tiskařské desky z ní a z podobných směsí, též spojené se dřevem; hektografická hmota, obsahuje-li klih nebo želatinu, a hektografické listy (tenké želatinové listy, položené na arších papíru); stonky (trubičky) k výrobě umělých květin (napodobeniny lodyh) z klihu nebo želatiny, glycerinu, kysličníku chromitého a pod.; obrazy ze želatiny, potištěné, malované nebo lisované, též oplatky na pečetění, též barvené, ze želatiny, vyziny a pod. Podle saz. čís. 610 se projednávají též prostředky na čeření vína a pod., obsahující želatinu nebo klih, pokud nepodléhají pro svou povahu vyšší celní sazbě.

účinné od 1. 1. 1950(4) K rostlinným klihovatinám (zvaným též rostlinná želatina) patří na př. nori a agar-agar z různých mořských chaluh, tragazol ze zrn rohovníků (svatojanského chleba), fukosa, sliz ze semene blešníku atd.

účinné od 1. 1. 1950(5) Želatinové tobolky plněné balzámem kopaivovým, skočcovým olejem a pod., k lékařské potřebě, saz. čís. 630, plněné sirouhlíkem, viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 603.

účinné od 1. 1. 1950(6) Želatina a klihovatina, připravené k požívání, saz. čís. 131 nebo 132.

účinné od 1. 1. 1950(7) Želatina (klih) tvrzená formaldehydem, též s přísadou glycerinu, hlinky a pod., podle povahy jako chemicky vyrobená náhražka kaučuku, saz. čís. 304, nebo jako umělá kůže, saz. čís. 325. Viz též 6. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXX a 1. vysvětlivku k saz. čís. 325.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 611.

účinné od 1. 1. 1950Klih všech druhů, též vyzina (vyzí klí).

účinné od 1. 1. 1950(1) Do saz. čís. 611 patří obyčejný rybí klih, vyrobený odpadků ryb (kostí, šupin a pod.), též s přísadou kyseliny octové; vyzina, připravená ze sušené vnitřní pokožky plovacího měchýře vyzy nebo jesetera a používaná k čeření vína a v lékárnictví, pravá i nepravá, též tekutá (jemný rybí klih); pak více méně nečisté druhy klihu z rohu, klihu kostního, kožního, pergamenového atd., konečně i rozmělněný klih, jakož i klihovina, t. j. kosti kyselinou solnou zbavené vápna, a kaseinový klih, t. j. lepidlo připravené z kaseinu s některými přísadami.