Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku

1. účinné od 1. 1. 1950c) Jsou-li však již při původním projednání věcné pochybnosti o celní sazbě, jíž má být použito, nebo vzniknou-li teprve při prohlídce stroje postaveného v továrně ve stavu k provozu způsobilém, přibere se znalec nebo se vyšle dodatečně k prohlídce stroje do příslušného průmyslového závodu. Dobrozdání znalcovo se připojí k příslušné prohlášce. Dodatečná prohlídka zmíněných strojů znalcem se provede rovněž podle svrchu uvedených dokladů.
2. účinné od 1. 1. 1950d) Znalec se vybere ze seznamu znalců, jejž k tomu účelu vyhotoví Československá obchodní komora.
3. účinné od 1. 1. 1950e) Útraty spojené s domácí prohlídkou a intervencí znalcovou hradí prohlašovatel.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 526.

účinné od 1. 1. 1950Parní kotle; přístroje destilační, chladicí a varní; cisterny a tanky; všechny tyto předměty hotové, též s armaturami k nim patřícími a na ně připevněnými.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Parní kotle (ležaté i stojaté) jsou přístroje, v nichž se vyrábí z vody pára k pohonu parních strojů, pro vytápěcí zařízení vysokého tlaku a pro varní a odpařovací přístroje. Jsou obyčejně zhotoveny ze železných desek, někdy z mědi nebo ze železné litiny.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Parní kotle jsou buď parní kotle válcové, se spodníky, parní kotle plamencové, jednoplamencové nebo dvouplamencové, nebo parní kotle trubkové s trubkami žárovými. Vodotrubné kotle, u nichž vodní komory s trubkami tvoří dohromady vlastní parní kotel, jakož i parojemy (válcové kotle, které částečně také přehřívají páru) a přehřivače páry (hady) patří právě tak jako parní kotle připevněné na podvozcích bez spojení se strojními částmi do saz. čís. 526.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Parní kotle pro lokomotivy a lokomobily bez spojení se strojními částmi patří do saz. čís. 526. Jsou-li takové parní kotle sestaveny dohromady s parními stroji nebo jejich částmi (parními válci a pod.) a lze-li prokázat nebo nepochybně poznat, že to jsou parní kotle tohoto druhu, patří do saz. čís. 527.

   účinné od 1. 1. 1950(4) O vytápěcích a žárových zařízeních nízkého tlaku viz písm. d) 1. odstavce 1. všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 536 až 538.

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Parní kotle s příslušným výstrojem na ně připevněným se vyclívají s tímto výstrojem podle saz. čís. 526. K výstroji patří: napájecí a výpustné ventily na vodu a páru, plováky, pojistné ventily, poplašné píšťaly, elektrické přístroje návěštní, manometry, vodoznaky a podobná bezpečnostní a kontrolní zařízení, napájecí zařízení, uzavírací ventily, uzávěry průlezů a odkalovacích otvorů, zařízení k odvádění kotlového kalu a pod.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Nejsou-li takovéto výstroje připevněny, projednávají se podle své povahy sazební.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Kotlové báně, kotlové patky a kotlová ramena, dále zařízení na vysoušení páry (vysoušeče páry, vylučovadla vody), regulátory stojatých trub a pod. nepatří k výstroji, nýbrž jsou podstatnými částmi parního kotle a projednávají se vždy podle saz. čís. 526.

1. účinné od 1. 1. 19503. (1) S parními kotli zároveň dovážené a k nim patřící předhřivače vody k napájení kotlů a topeniště (ohniště, rošty, dvířka k ohništi a k popelníku, kouřovody, sopouchy na odvádění kouře [komíny], žebroví, podpěry a pod.) se rovněž vyclívají podle saz. čís. 526.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Předhřivače nebo topeniště, byly-li dovezeny samostatně, se však projednávají jako přístroje výslovně nejmenované podle saz. čís. 537 nebo 538, železné rošty a roštnice, dovezené samostatně, podle saz. čís. 481 nebo 483.

1. účinné od 1. 1. 19504. (1) K destilačním přístrojům patří zařízení na jednoduchou destilaci, jak mokrou tak i suchou, jakož i na destilaci frakcionovanou. Skládají se většinou z pánve destilační nebo kotle destilačního nebo retort, klobouku a zařízení chladicího přerozmanité konstrukce, také s připevněným výstrojem.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Takových přístrojů se užívá hlavně v lihovarech, rafineriích minerálních olejů a chemických továrnách.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Hady (ať jsou určeny k vytápění destilačních přístrojů parou nebo k chladicímu zařízení), rektifikátory, deflegmátory a pod. se rovněž projednávají podle saz. čís. 526.

   účinné od 1. 1. 1950(4) O příslušných topeništích viz předchozí 3. vysvětlivku.

1. účinné od 1. 1. 19505. (1) K chladicím přístrojům patří chladicí pánve, chladicí stoky, stupňovité chladiče a podobná zařízení na chlazení tekutin určená k technické potřebě, i když jsou vybaveny zařízeními ventilačními, michadly, dmychadly, chladicími hady a pod.

   účinné od 1. 1. 1950(2) K chladicím přístrojům patří také trubkové kondensátory (povrchové kondensátory) pro parní stroje a pro parní turbiny, skládající se z pouzdra a z trub s chladicí vodou, na jejichž povrchu se pára sráží (kondensuje), nebo trubkové kondensátory, u nichž se pára sráží v trubkách, aniž přichází do styku s chladicí vodou, pak zvlášť dovážené kondensátory podobné konstrukce k zimotvorným strojům (ledostrojům).

   účinné od 1. 1. 1950(3) Michadla sama, u nichž ochlazení je zjevem toliko podružným, jakož i chladicí stroje a zimotvorné stroje (na výrobu ledu) patří do saz. čís. 538 nebo 537.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Chladicí přístroje s 75% dřeva nebo více, saz. čís. 536.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Ledničky pro domácí potřebu se vyclívají podle povahy hmoty.

1. účinné od 1. 1. 19506. (1) Varní přístroje jsou přístroje odpařovací, vakuové a podobná jiná zařízení různé konstrukce pro účely živnostenské a tovární, ve kterých se přímým topením nebo přiváděním páry vyrábějí vařením a odpařováním rozmanité polotovary a hotové výrobky. Sem patří na př. přístroje na vaření cukru, pánve (varné pánve) mladinkové na vaření pivní mladinky, přístroje záparové, přístroje na vaření šlichty a klihu, vařiče celulosy a pod.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Přepravné přístroje na vaření píce a pařáky k zemědělským účelům, saz. čís. 530, pasteurovací zařízení, saz. čís. 538.

   účinné od 1. 1. 1950(3) O příslušných topeništích viz předchozí 3. vysvětlivku.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Otevřené kádě scezovací a kádě záparové bez hadů chladicích a vytápěcích sem nepatří, nýbrž se vyclívají, nemají-li strojního zařízení, podle povahy hmoty, na př. železné podle saz. čís. 444; jsou-li spojeny se strojními součástmi, projednávají se podle saz. čís. 536—538.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Sporáky, kotle prádelní a obyčejné nádobí na vaření se projednávají podle povahy hmoty.

1. účinné od 1. 1. 19507. (1) Cisterny a tanky jsou kotlové zásobní nádrže na tekutiny. Jejich výstroj se může skládat ze zařízení plnicích a vypouštěcích, ventilů i uzávěrek z drátěných tkanin, větracích zařízení, nástavků atd.

   účinné od 1. 1. 1950(2) O cisternách a tancích připevněných na podvozcích železničních vozů nebo vestavěných do železných vozů nákladních viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 555; cisterny a tanky do lodí vestavěné se vyclívají zvlášť; jsou-li však připevněny na silničních vozidlech nebo podvozcích, vyclívají se s nimi podle saz. čís. 526.

1. účinné od 1. 1. 19508. (1) Podle saz. čís. 526 se vyclívají též jiné větší uzavřené nádrže (nýtované), jakož i ocelové láhve (bomby) na přechovávání a dopravu stlačených a zkapalněných plynů (vodíku, kyslíku, kysličníku uhličitého atd.).

   účinné od 1. 1. 1950(2) O vyclívání naplněných ocelových lahví viz § 195 prov. nař. k c. z.

1. účinné od 1. 1. 19509. (1) Všechny předměty saz. čís. 526 ze železa, t. j. podstatně ze železa, s připevněnými nebo nepřipevněnými součástmi z obecných kovů (jako na př. železné parní kotle s varnými trubkami měděnými nebo mosaznými) nebo s připevněným výstrojem z obecných kovů (na př. tanky s mosaznými ventily a pod.) se vyclívají podle saz. pol. 526b), kdežto všechny předměty tohoto čísla z obecných kovů, t. j. více než z 50% obecných kovů, podle saz. pol. 526 c).

   účinné od 1. 1. 1950(2) Hotové předměty saz. čís. 526 dovážené rozloženě, jakož i zvlášť dovážené jejich součásti, které jsou tvarem a zpracováním — dírkováním, vrtáním, vyrážením atd — natolik hotové, že pouhým snýtováním mohou být sestaveny v úplné kotle a pod., se vyclívají podle tohoto čísla, a to takové předměty železné podle saz. pol. 526a) tehdy, jsou-li zároveň dovážené nepřipevněné dílce kovové toliko kusy výstroje, kdežto podle saz. pol. 526 b) nebo 526 c) tehdy, jsou-li tyto nepřipevněné dílce kovové konstruktivními součástmi předmětů samých.

1. účinné od 1. 1. 195010. (1) Uzavřené nádrže saz. čís. 526 spojené s jinými zařízeními strojními, na př. pojízdné, nikoli však samojízdné vozy na kropení ulic se zametacím zařízením, přístroje na plnění lahví a sudů atd., se projednávají podle tohoto sazebního čísla tehdy, je-li kotel hlavní součástí stroje; je-li však strojní zařízení rozhodující nebo nejpodstatnější částí a převládá-li podle váhy, projedná se celé zařízení (včetně kotle, viz 3. odstavec 10. všeobecné vysvětlivky k této třídě) jako přístroj výslovně nejmenovaný saz. čís. 537 nebo 538.

   účinné od 1. 1. 1950(2) U takových přístrojů, jež se vyclívají podle své hlavní součásti jako kotle saz. čís. 526, přihlíží se při zařaďování do položek b) nebo c) též k váhovému podílu železa a obecných kovů ostatních součástí (strojních zařízení, stojanů, podstavců atd.).

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 527.

účinné od 1. 1. 1950Lokomotivy a tendry; lokomobily.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Sem patří lokomotivy a lokomobily toliko parou poháněné.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Lokomotivy a lokomobily se liší od sebe tím, že lokomotivy vykonávají vlastní posun a přímou dopravu obsluhovacího personálu, hmot a potřeb nutných k vlastnímu provozu a že zároveň táhnou (posunují připjaté vozy nebo jiná zařízení po kolejích nebo bez nich), kdežto lokomobily převádějí jako motory sílu na jiné stroje.

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) K lokomotivám patří železniční lokomotivy jezdící po kolejích (také lokomotivy pro dráhy silniční, polní a průmyslové) i t. zv. tendrové lokomotivy (lokomotiva a tendr na jednom podvozku), pak silniční lokomotivy a zvlášť, dovážené lokomotivy parních pluhů (o lokomotivách dovážených s příslušnými pluhy viz 2. odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 530), i když lokomotivy mimo svůj vlastní posun vykonávají zároveň ještě jinou práci na tomto pohybu nezávislou a mohou tedy být v činnost uvedeny i jako lokomobily. Pracovní stroje přímo spojené s parními stroji vlastní silou se pohybujícími, jako na př. parní jeřáby, které se pohybují po kolejích, nebo parní silniční válce, patří však do saz. čís. 528.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Vozidla, která jsou zařízena na dopravu nákladů a osob přímo na nich a jsou vybavena motorem je pohybujícím — motorové vozy — se nepočítají k lokomotivám, a to ani tenkrát, když zároveň táhnou jiná vozidla (po kolejích nebo po silnici, viz též vysvětlivky k saz. čís. 553, jakož i poznámku k saz. čís. 557 a vysvětlivky tamtéž).

   účinné od 1. 1. 1950(3) Tendry jsou železniční vozy s lokomotivou těsně spřažené, určené k naložení hmot potřebných k pohonu lokomotivy (paliva, vody) a kromě toho rozličných potřeb a nástrojů.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Lokomobily jsou pojízdné, t. j. zařízené k přepravě na vlastních kolech potahem, jak se jich většinou užívá v zemědělství; nemají-li vlastní podvozek, nazývají se polostabilní lokomobily. Ty je třeba nejdříve pevně postavit, aby se jich mohlo upotřebit.

   účinné od 1. 1. 1950(5) S lokomobilou dovezená kola, oj a přípřežná souprava se vyclívají s lokomobilou dohromady podle saz. čís. 527.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Parní lokomobily spřažené přímo s pracovními stroji patří do saz. čís. 528.

1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Odděleně dovážené součásti lokomotiv a lokomobil (na př. hnací kola k lokomotivám a kola lokomobilová atd.) se projednávají podle saz čís. 527, nejsou-li podrobeny v sazebníku zvláštním celním sazbám, jako na př. jízdná kola k lokomotivám (viz vysvětlivky k saz. čís. 448 a 449).

   účinné od 1. 1. 1950(2) O parních kotlech k lokomotivám a lokomobilám viz 3. odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 526.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Na předhřivače a topeniště se vztahují ustanovení obdobná jako u saz. čís. 526, vysvětlivka 3.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 528.

účinné od 1. 1. 1950Parní a jiné motory výslovně nejmenované (mimo motory třídy XLI); pracovní stroje, spojené neodlučitělně s parními motory (parní hlubidla, parní jeřáby, parní kladiva, parní čerpadla, parní stříkačky a podobné stroje).

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Parním strojem rozumíme motor poháněný vodní parou, t. j. pohybový mechanismus, který může tlakem vodních par vyrobit a dodávat práci (sílu) potřebnou k pohonu jiných strojů.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Jako parní stroje se projednávají nejen válcové (pístové) parní stroje, nýbrž také parní turbiny.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Jiné výslovně nejmenované motory jsou všechny stroje, které mohou vodní tlak, vodní proud, stlačený vzduch, horký vzduch, vítr, teplo sluneční, rozpínavou nebo výbušnou sílu plynů nebo jiných zplyněných látek nežli vody, svalovou sílu lidí a zvířat přeměnit v pohyb a tak pohánět jiné stroje. Takovými motory jsou na př. plynové motory, benzinové motory, vodní kola, vodní turbiny, větrná kola, pákové a šroubové stroje, kola na pohon šlapáním, žentoury. Sem patří také lokomotivy poháněné takovými motory.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Parní regulátory (regulátory odstředivé, perové atd.) se projednávají sazbou příslušného parního stroje a započítávají do jeho váhy kusové.

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Jako pracovní stroje spojené neodlučitelně s parními stroji se projednávají taková v podstatě úplná strojní skupení, u nichž pracovní stroj není spojen s parním strojem řemeny, řetězy nebo lany, nýbrž přímo pístnicí nebo klikovou ojnicí nebo hřídelem parní turbiny.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Sem patří kromě pracovních strojů uvedených v sazebníku příkladem i parní stroje lodní přímo spojené s lopatkovými kolesy nebo lodními šrouby, parní posunovadla, parní točnice a pod.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Parní stroje dohromady sestavené s parním kotlem a přímo spojené s pracovními stroji patří právě tak jako parní stříkačky a parní silniční válce do saz. čís. 528.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Jeřáby, čerpadla, hasičské stříkačky, buchary, lodní šrouby atd. dovážené jednotlivě bez parních strojů, s nimiž mají být přímo spojeny, patři ke strojům výslovně nejmenovaným saz. čís. 537 nebo 538.

   účinné od 1. 1. 1950(5) O celním projednávání takovýchto kombinovaných strojů dovážených rozloženě viz 18. všeobecnou vysvětlivku k této třídě.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Elektrické motory, saz. čís. 539.

1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Parní turbiny jsou stroje, u nichž proudící pára vodní (v podobě paprsku) působí podobně jako vodní síla u vodorovných vodních kol. Části uváděné parním paprskem v pohyb mají buďto tvar válců s lopatkami nebo křídly nebo tvar kotoučů se zářezy zvlášť k tomu profilovanými.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Luby (pláště, pouzdra) parních turbin se projednávají podle sazby příslušných parních turbin.

1. účinné od 1. 1. 19504. Do saz. čís. 528 patří všechna čerpadla neodlučitelně spojená s parními motory, jako čerpadla pístová, ponorná, hlubinná (šachtová) a pod.
2. účinné od 1. 1. 19505. Hydraulické regulátory vodních turbin, i dovážené zároveň s turbinami, se projednávají podle saz. čís. 538.
3. účinné od 1. 1. 19506. (1) Podle 1. poznámky k saz. čís. 528 se projednávají motory spalovací a výbušné jednak k veškerým vozidlům motorovým saz. čís. 553, jednak k letadlům saz. čís. 554. Prokáže-li dovozce, že motor je určen k jinému účelu než k vozidlům nebo letadlům, nevyclí se podle poznámky, nýbrž jako jiný motor výslovně nejmenovaný saz. čís. 528. Podá-li dovozce průkaz, že spalovací nebo výbušný motor patří k některému vozidlu saz. čís. 553, zařadí se takovýto motor podle své váhy do položky a) poznámky k saz. čís. 528, nepodá-li strana takový průkaz, vyclí se motor podle položky b) této poznámky.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Součásti motorů spalovacích a výbušných k vozidlům motorovým saz. čís. 553 a k letadlům saz. čís 554 se projednávají podle ustanovení 2. poznámky k saz. čís. 528.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 529.

účinné od 1. 1. 1950Obráběcí stroje na dřevo a kámen.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Za obráběcí stroje saz. čís. 529 se pokládají toliko stroje obrábějící dřevo (také korek) a kámen bez zřetele, z jakých jsou hmot.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Veškerá práce, kterou tyto stroje vykonávají, se jeví v tom, že dávají kusům určeným k opracování jistý tvar, nebo že opracovávají jejich povrch vhodnými nástroji vsazenými do stroje.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Obráběcí stroje na dřevo jsou na př.: strojní pily (rámové pily, též s příslušnými vozíky na klády), stroje hoblovací, vrtací, frézovací, stroje na řezání dyh, stroje na odsekávání dřevěného drátu (na výrobu zápalek), stroje na hlazení dřevěných knoflíků, stroje na vrtání a krájení korku (na výrobu zátek, kostek a pásků) atd.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Stroje obrábějící kámen jsou na př.: stroje na dlabání, řezání (strojní pily na kámen), přípravu, frézování a hoblování kamene, stroje na broušení kamene atd.

1. účinné od 1. 1. 19502. Obráběcí stroje na dřevo a kámen, které se tvarem a účinkem téměř neliší od strojů na obrábění železa nebo kovů (s výjimkou nástrojů vhodně přizpůsobených povaze hmoty, jež má být zpracována), jako na př. soustruhy, se projednávají podle saz. čís. 538, nepozná-li se nepochybně podle podaných průkazů, že se příslušného stroje upotřebí pouze na obrábění dřeva nebo kamene.
2. účinné od 1. 1. 19503. (1) Stroje, které obstarávají toliko rozkouskování (drcení) dřeva, jako řezání a štípání dřeva palivového, drceni kůry (třísla), oloupávání kůry se dřeva (stroje na loupání kůry), výrobu papíroviny ze dřeva (defibréry, přístroje na zbrusování dřeva), výrobu dřevěné a korkové moučky, jakož i korkové krupice, výrobu dřevité vlny, pak lamače kamene, stoupy a pulverisátory na drcení kamenů a skalní vrtadla (k hlubinnému vrtání, k vyvrtávání trhacích děr) nepatří do saz. čís. 529, nýbrž se projednávají podle saz. čís. 538.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Stroje obrábějící kovy (i železo) patří do saz. čís. 538.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Stroje na výrobu knoflíků z kamenáčových ořechů nebo z umělých hmot soustružnických, saz. čís. 538.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 530.

účinné od 1. 1. 1950Hospodářské stroje a přístroje, výslovně nejmenované.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Jako parní pluhy saz. pol. 530a)1 se projednávají všechny pluhy poháněné parními stroji hnacími bez zřetele na svou konstrukci a bez rozdílu, jsou-li pevně spojeny s hnacími stroji, nebo pohánějí-li hnací stroje — od pluhu oddělené — pluh přímo tahem nebo transmisí.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Lokomobily a lokomotivy, které dojdou zároveň s parními pluhy, k nimž patří, se projednávají s nimi podle saz. pol. 530a) 1, drátěná lana k nim však vždy podle saz. čís. 466.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Pluhy se vsazenými motory spalovacími a výbušnými se projednávají podle saz. pol 530a) 2.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Pluhy dovážené odděleně bez příslušného parního stroje hnacího nebo bez příslušného motoru spalovacího a výbušného patří do saz. pol. 530c)2.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Pluhy se vsazeným motorem jiným (než parním nebo spalovacím a výbušným), na př. elektrickým, se projednávají podle ustanovení 18. všeobecné vysvětlivky k této třídě a 9. vysvětlivky k saz. čís. 539, t. j. elektrický motor se zařadí do saz. čís. 539 a zbytek do saz. pol. 530c)2.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Parní brány, t. j. velké, těžké brány, které se uvádějí v činnost stejně jako pluhové stroje, totiž lokomobilami atd., se projednávají podle saz. pol. 530c).

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Podle saz. pol. 530b) se vyclívají všeliké mlátičky (také vazače snopů k nim) a vylušťovače jetele.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Podle saz. pol. 530b) se rovněž vyclívají mlátičkové bubny a mlátičkové koše, jakož i příraznice (odměřené, vroubkované, také vrtané tyče [bubnové pásky] ocelové nebo z kujné litiny) a kolíky (bubnové zuby).

1. účinné od 1. 1. 19503. K hospodářským strojům a přístrojům saz pol. 530c) patří: pluhy jednoradlicové nebo víceradlicové (ruchadla, pluhy zahradní, horské, oborávací, obratlivé neboli obracáky), vyjma pluhy, jež patří do saz. pol. 530a), také pluhová tělesa a předběžně opracované plechy pluhové, radlice, krojidla, patky, odhrnovačky k pluhům, kultivátory (kypřiče, exstirpátory, skarifikátory), brány (nepřipevněné železné hřeby bran, saz. pol. 530c)2), polní válce, secí stroje, vložky k universálním pluhům a secím strojům, brázdidla, okopávací stroje a okopávací přístroje na obdělávání půdy, rozmetadla hnojiva, žací stroje na obilí a trávu (také vazače snopů k nim), stroje sklizňové (vyorávače bramborů a řepy), obracovače sena, pojízdné pohrabovače, vydrolovače kukuřice, stroje na čištění a roztřiďování obilí (triéry, aspirátory, čisticí mlýnky, fukary atd.), řezačky, přepravné přístroje na vaření a paření píce, šrotovníky píce pracující bez mlýnských kamenů, lamače pokrutin, řezačky na řepu (řezačky píce), stroje na míchání melasy, máselnice (také formovačky na máslo), odstředivky na mléko, vinné a ovocné lisy a pod.
2. účinné od 1. 1. 19504. Žací stroje saz. pol. 530c) jsou netoliko větší stroje určené na sekání obilí, trávy, jetele atd., poháněné tažným dobytkem, vybavené obyčejně prstovými rámy, noži, hráběmi a rozmetadly, ale i žací stroje na trávu (vážící 20 kg a více) složené z válce, na němž jsou upevněny nože ve spirálách, na ruční pohon v zahradách, sadech atd. Žací stroje na trávu pod 20 kg, saz. pol. 479b).
3. účinné od 1. 1. 19505. (1) Jízdná kola, nemající strojní konstruktivní části, dovážená odděleně bez strojů, k nimž patří, se projednávají podle povahy hmoty.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Oje a přípřežné soupravy se vyclívají dohromady se stroji, k nimž patří.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Hospodářské stroje a přístroje saz. pol. 530c) spojené více než s 50% obecných kovů se projednávají podle saz. čís. 537.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Stroje a přístroje, jichž je třeba též k hospodářským účelům, avšak svým tvarem a způsobem upotřebení jsou shodné se stroji a přístroji, jichž lze upotřebit i jinde než v zemědělství, jako na př. čerpadla, se projednávají podle ustanovení o strojích a přístrojích výslovně nejmenovaných.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Avšak hospodářské stroje a přístroje, i když nejsou dováženy pro potřebu zemědělců, ani jimi užívány (např. triéry odebírané skladišti nebo mlýny), nejsou vyloučeny z projednávání jako stroje hospodářské.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Žentoury, saz. čís. 528.

   účinné od 1. 1. 1950(7) Sušicí přístroje, saz. čís. 538.

   účinné od 1. 1. 1950(8) Mlecí stroje (válcové stolice, plochá prosevadla atd.), jakož i šrotovníky na obilí a pod. s mlýnskými kameny, saz. čís. 538.

účinné od 1. 1. 1950Všeobecné vysvětlivky k saz. čis. 531—533.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Stroje zařaděné do saz. čís. 531—533 na přípravu a zpracování přediv jmenovaných v jednotlivých těchto číslech jsou pracovní stroje, které rozvolňují, třídí, mísí a čistí tato přediva určená k předení. V dalším výrobním postupu se na přádacích strojích vyrábí přást a jemná příze, skací stroje skrucují hotové jednoduché niti (přízi).

   účinné od 1. 1. 1950(2) Stroje pro dodatečné a zušlechťovací práce při předení, dále pomocné stroje, které nezpracovávají přediva, nýbrž toliko udržují a upravují přádací stroje, nepatří však do saz. čís. 531—533, nýbrž se projednávají podle své jinaké povahy. Patří tedy na př. stroje soukací, vijáky, snovací stroje, šlichtovací stroje a navíjecí stroje k pomocným strojům tkalcovským a stávkařským (saz. čís. 534), lisy na přízi, stroje na řezání aksamitu, stroje na praní, sušení, bílení, barvení nebo potiskování příze, stroje na broušení mykacích povlaků, stroje na napínání mykacích povlaků (na válce), stavěcí zařízení pro osnovní vratidla atd. k výslovně nejmenovaným strojům saz. čís. 536—538.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Tam, kde u barvicích a bělicích přístrojů, ždímacích strojů na vlnu a pod. nevysvítá jejich výlučná upotřebitelnost pro volné předivo nepochybně již z jejich konstrukce, mohou být takové přístroje projednány podle saz. čís. 533 jen tenkrát, předloží-li se osvědčení československé obchodní komory, že se jich skutečně a jedině užívá na zpracování volného přediva.

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Stroje, kterých se užívá na přípravu, zpracování, předení a skaní jak česané vlny, tak i mykané příze a vlněných odpadků, jakož i takové stroje, kterých se užívá jak na jemné předení bavlny, tak na předení bavlněných odpadků a na předení vikuní příze (podobné mykané přízi) z bavlny, se vždy vyclívají podle saz. čís. 533.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Skácí stroje na drát, přádací stroje na leonské předivo (na opřádání příze zploštěnými zlatými a stříbrnými dráty nebo zploštěnými dráty z obecných kovů), stroje na opřádání kabelů (na opřádání kabelů a kabelových drátů přízí), stroje na předení slámy (na výrobu provazů ze slámy, sena, dřevité vlny atd.), saz. čís. 536—538.

1. účinné od 1. 1. 19503. O celním projednávání součástí všech těchto strojů viz 7. všeobecnou vysvětlivku k této třídě.
2. účinné od 1. 1. 19504. (1) Všeliká vřetena ke strojům saz. čís. 531—533, jakož i k nim patřící křídla nebo vřetenové prstence, dále ryhované válce (posukovací válce) železné nebo z obecných kovů k takovýmto strojům, dojdou-li odděleně bez příslušných strojů, se projednávají podle saz. čís. 532 a není k tomu potřebí zvláštního průkazu. Posukovací trubičky tvaru krátkých, dírkovaných vřeten, kterých se užívá toliko při předení mykané příze, se však vždy projednávají podle saz. čís. 533.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Vochle upravené na obkládání válců přípravných strojů přádacích pro bavlnu a vlnu, saz. čís. 533, pro jiná přediva, saz. čís. 531; obyčejné vochle (hřebíky nebo drátěnky, natlučené na rovném dřevěném prknu), saz. čís. 461.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 531.

účinné od 1. 1. 1950Stroje na přípravu a zpracování lnu, konopí, juty a jiného přediva saz. tř. XXIII, česané vlny a hedvábí; pak všechny stroje přádací a skací pro tato přediva; válcové stroje na potiskování tkanin; stroje vyšívací; stroje na výrobu mykacích povlaků.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Ke strojům na předem a skaní lnu, konopí a juty patří na př.: stroje třecí (lámací), vochlovací a potěrací na len, stroje posukovací na len (pramenovací stroj na sdružování a posukování lněných pramenů), přádací stroje na len za mokra nebo polomokra, třecí stroje jehlové (na štěpení a zjemňování lněných vláken a na odstraňování pazdeří), mnucí stroje na konopí (stoupy nebo torné stroje mnucí), plášťové stroje mykací (mykadla na koudel, zvláštní mykadla na předení konopné koudele), stroje vytřásací (na čištění jutové a konopné koudele), stroje na nakládání koudele (do stroje), česací stroje na koudel, posukovací stroje na koudel (pramenovací stroje na koudel, posukovadla na družení a posukování koudelných pramenů), mykací stroje na jutové odpadky (mykadla-teaser), rozvolňovací stroje, čechradla juty (na načechrávání jutových hrstí vyňatých z balíků), změkčovací stroje na jutu, stroje na odřezávání juty (na odřezávání spodních konců jutových vláken), řezací stroje (na rozřezávání a roztrhávání dlouhého lnu a dlouhého konopí), předčechradla (teaser [trhací stroje] na lněnou a konopnou koudel), stroje přádací za sucha, potom všecky skací stroje na len, konopí a jutu.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Jako stroje právě vyjmenované se dále projednávají: stroje podobné strojům na přípravu, zpracování, předení a skaní lnu nebo stroje s nimi shodné na zpracování ramie, stroje na předení rašeliny (klepací čechradla, potěrací stroje, mykadla atd.), stroje provaznické, jestliže nepletou (jako stroje káblové [stroje šňůrové], sdružovací stroje soukací, křídlové stroje skací atd.), a konečně všechny ony stroje, které podobně zpracovávají osinek, papírovinu, celulosu a dřevovinu (silvalin), a to buď nesmíšené nebo smíšené.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Ruční trdlice na leň a konopí, t. j. náčiní na lámání močených lněných a konopných stonků, potěrací desky na potěrání lnu se nevyclívají jako stroje, nýbrž podle povahy hmoty.

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Jako stroje na předení hedvábí zařaďujeme: přístroje na usmrcování a sušení hedvábných zámotků, vyklepávací stroje (na odprašování zámotků a hedvábných odpadků), kropicí stroje (na navlhčování hedvábných odpadků), rozpojovací stroje (čechradla hedvábných odpadků), přástové stolice (flyery) na hedvábné odpadky, česací stroje na hedvábné odpadky, rozvlákňovací stroje na zámotky (na rozvlákňování pokažených zámotků a na výrobu hedvábné vaty), kordonetové čisticí stroje na hedvábí floretové, motací stroje na hedvábí (na odvinování hedvábí ze zámotků), soukací stroje na hedvábí (na odvinování hedvábí s vijáků na cívky), skací stroje na hedvábí atd.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Sem patří též stroje na výrobu umělého hedvábného vlákna z připravené hmoty.

1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Ze strojů užívaných na předení česané vlny patří vždy do saz. čís. 531: gillbox (na výrobu přástu pro posukovací stroje sdružováním a posukováním mykaných pramenů a navíjením na velké cívky), frotéry (bobinoirs, válková posukovadla, posukovací stroje s válkovým zařízením), česací stroje (na výrobu česanců), lisseusy (na praní, hlazení nebo odkadeřování vláken česaných pramenů), selfaktory (samopředy Mulle-Jenny s pojízdným vozíkem vřetenovým a periodickým předením) a nepohyblivé stroje přádací (métier fixe, waterové stroje přádací, křídlové stroje přádací, nepřetržitě přádací stroje, prstencové stroje přádací [throstle] stavěné s křídlovými vřeteny, s prstencovými kroužky, nálevkové nebo jehlové), oba posléze jmenované s válečkovým posukem bez otáčení mezi válci a se svislou cívečnicí na cívky pro bobiny posukovadel, skací stroje a twinery (selfaktorní stroje skací) s rozdělením (roztečí) vřeten pod 70 mm*), také se zařízením na výrobu ozdobné příze.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Viz také 2. a 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 531—533 a 1. vysvětlivku k saz. čís. 533.

1. účinné od 1. 1. 19504. (1) Válcové stroje na potiskování tkanin saz. čís. 531 jsou tiskací stroje, pracující nepřetržitě s rytými nebo hladkými válci, jak na potiskování tkanin saz. tř. XXII—XXV, tak i na potiskování knihařského plátna, voskovaného plátna, linolea (saz. tř. XXXI). Osušovací přístroje, t. j. ona část sušicího zařízení, přes kterou se vede podklad a potištěná tkanina, se projednávají i s potiskovacím strojem podle saz. čís. 531, dovezou-li se zároveň s ním. Jiné sušicí přístroje patří k strojům výslovně nejmenovaným.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Stroje na potiskování tkanin deskami, stroje na potiskování pramenů k předení připravených, na potiskování tkalcovských osnov, pak všechny tiskací stroje na tisk čalounů, knih atd., patří k strojům výslovně nejmenovaným.

1. účinné od 1. 1. 19505. (1) Jako vyšívací stroje saz. čís. 531 se projednávají vyšívací stroje na plochý steh a podobné velké stroje vyšívací (vyšívací stavy, stavy s bidlenem vyšívacím). Malé tamburovací stroje řetízkovací a jiné podobné se však projednávají podle saz. čís. 535.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Vyšívací jehly a člunky dovezené s vyšívacími stroji v množství jednoho vybavení se vyclívají se stroji (viz 10.—12. všeobecnou vysvětlivku k této třídě).

   účinné od 1. 1. 1950(3) Podle saz. čís. 531 se také projednávají pomocné stroje na vyšívání, na př. Jacquardovy automaty vyšívací, soukací stroje cívečkové, stroje navlékací (které samočinně navlékají vyšívací niti do jehel vyšívacích strojů) atd.

1. účinné od 1. 1. 19506. Stroje na výrobu mykacích povlaků jsou stroje (pro továrny na mykací povlaky), které samočinně vykonávají veškeré práce, jichž je třeba, aby byly vsazeny (zapuštěny) drátěné háčky do pásů mykacích, počínajíc řezáním drátu, až do úplného zhotovení mykacích povlaků.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 532.

účinné od 1. 1. 1950Stroje na přípravu a zpracování bavlny, jakož i bavlnářské stroje přádací a skací, nepatří-li do následujícího čísla.

účinné od 1. 1. 1950(1) Podle saz. čís. 532 se projednávají toliko ony stroje na přípravu a zpracování, na předení a skaní, jichž se užívá jenom na jemné předení bavlny, nikoli však též na předení vikuní příze z bavlny nebo na předení bavlněných odpadků.

účinné od 1. 1. 1950(2) Do saz. čís. 532 patří tedy: stroje rozvolňovací (na rozvolňování a roztrhávání bavlny vyňaté z balíku i s přívodními a směšovacími laťovými pásy), čechradla (opener, Crightonova čechradla [svislá čechradla] a křídlová čechradla), potěrací stroje (batteury, potěrací a stůčkové stroje, potěrací křídleny na výrobu rounových stůček), česací stroje na bavlnu (rozdělující krátká a dlouhá vlákna bavlněná), mykací stroje víčkové s pevnými nebo pohyblivými víčky (jež vlákna rovnoběžně pokládají a rovnoměrně rozdělují, vyrábějí závojovité rouno a přeměňují je v prameny z rounových stůček, které mají být mykacími stroji zpracovány), též k nim patřící automatické stroje na čištění mykadlových víček, posukovadla (stroje posukovací, stroje pramenovací, posukovací stolice, stroje na sdružování a posukování bavlněných pramenů), flyery (hrubé, střední, jemné, velmi jemné a zvlášť velmi jemné flyery [stolice přástové, křídlové, soukadla, banc à broches], přástové stroje s křídlovými vřeteny), selfaktory (samopředy Mulle-Jenny s pojízdným vozíkem vřetenovým a periodickým předením) a nepohyblivé stroje přádací (métier fixe, waterové stroje přádací, křídlové stroje přádací, nepřetržitě přádací stroje, prstencové stroje přádací [throstle] s křídlovými vřeteny, s prstencovými kroužky, nálevkové nebo jehlové), oba na konec jmenované s válečkovým posukem bez otáčení mezi válci a se svislou cívečnicí na cívky přástových stolic, skací stroje a twinery (selfaktorní stroje skací) s rozdělením (roztečí) vřeten pod 70 mm*), také se zařízením na výrobu ozdobné příze.

účinné od 1. 1. 1950(3) Mykací stroje víčkové na výrobu vaty (také vaty obvazové a vaty na rány) se rovněž projednávají podle saz. čís. 532.

účinné od 1. 1. 1950(4) Viz také 1. vysvětlivku k saz. čís. 533 a 2. a 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 531—533.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 533.

účinné od 1. 1. 1950Stroje na přípravu, zpracování, předení a skaní odpadků nebo mykané příze z bavlny a vlny.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Podle saz. čís. 533 se projednávají nejen všechny stroje na přípravu, zpracování, předení a skaní, kterých se užívá na předení odpadků a mykané příze z bavlny (předení bavlněných odpadků a, vikuní příze z bavlny) a vlny (předení vlněných odpadků a mykané příze), nýbrž takovéto stroje vůbec i tehdy, když se jich používá rovněž na předení česané vlny (saz. čís. 531) nebo na jemné předení bavlny (saz. čís. 532). Viz též 2. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 531—533.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Podle saz. čís. 533 se tedy vyclívají na př. tyto stroje (přístroje): prací a máchací stroje na vlnu, leviathany, sušicí stroje a karbonovací stroje s otáčivými bubny (viz 3. vysvětlivku k tomuto číslu), ždímací stroje na vlnu, barvicí přístroje na vlnu, bubny odpadkové (čisticí stroje), willowy (vyprašovadla), čechradla konců (roztřásňovače, Garnettova čechradla), vyběráky nití (roztřiďovací stroje pro niti z přádelných odpadků); čechradla (vlky, t. j. přípravné stroje na čechrání, vyprašování a čištění vlny a bavlny a jejich odpadků, jako čechradla klepací, vyprašovací [shaker], trhací, kříd ová, mykací a odřepíkovací, čechradla masticí a mísicí, čechradla na mungo, čechradla na shoddy a trhací vlky [čechradla na umělou vlnu]); expresní stroje mykací (Rieslerovy stroje mykací, hrubé stroje mykací); válcové stroje mykací, jednotlivé nebo v celých soustavách dvou až čtyř strojů, též s pomocnými přístroji k nim patřícími, a to též takovými, jimiž flór utvořený z rounových stůček, které mají být mykadly zpracovány, se mění v listy přediva nebo přást; kombinované válcové a víčkové stroje mykací, též k nim patřící automatické přístroje čisticí na mykací víčka, listovací stroje (derby doubler, stroje na sdružování pramenů k výrobě rounových stůček z několika mykaných pramenů) selfaktory (samopředy Mulle-Jenny s pojízdným vozíkem vřetenovým a periodickým předením, s posukováním vozíky nebo válci) s vodorovným přístrojem odvíjecím a nepohyblivé stroje přádací (métier fixe, waterové stroje přádací, nepřetržitě přádací stroje, prstencové stroje přádací [throstle] s křídlovými vřeteny, s prstencovými kroužky, nálevkové nebo jehlové) s vodorovným odvíjecím přístrojem nebo svislou cívečnicí na celé cívky, rozdělovače rouna nebo jednotlivé přástové kotouče rozdělovače rouna; Mulle - Jenny všech druhů a konstrukcí (poloselfaktory, stroje dopřádací s periodickým předením na kombinovaný pohon ruční a strojní); stroje sdružovací; skací stroje a twinery (selfaktorní stroje skací) s rozdělením (roztečí) vřeten 70 mm*) nebo více, také se zařízením na výrobu příze ozdobné.

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Pomocné přístroje, jichž se užívá u mykacích strojů válcových, se vyclívají podle saz. čís. 533 i tehdy, dovážejí-li se jednotlivě bez mykacích strojů, k nimž patří. Sem patří: automatické přístroje přiváděcí a podávací (též skříňové přívody [hopper-feeder], také k použití u jiných strojů na přípravu a zpracování přediv v přádelnách); hrubé stroje mykací (avant-trains), posukovací přístroje a předčechradla, předškubací a čisticí přístroje; přístroje na přetrhování listu rouna, automatické vozíky na rouno, přístroje na dlouhý list a na křížení rouna, přístroje-pramenovací, přístroje stůčkovací a navíjecí; rozdělovače rouna (řeménkové a ocelové rozdělovače rouna) a války.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Podle saz. čís. 533 se dále projednávají též vochlovací a mísicí stroje na předení žíní, čechradla na výrobu plsti a klobouků, čechradla a posukovací stroje na zpracování odpadkové bavlny na čisticí bavlnu.

1. účinné od 1. 1. 19503. Sušicí stroje (také rychlosušicí přístroje, lískové přístroje sušicí) a karbonovací stroje (vyjma takovéto stroje s otáčivými bubny), kterých se užívá jak na zpracování vlny, tak i na sušení a barveni příze nebo ke karbonování vlněných tkanin, se vyclívají jako stroje a přístroje výslovně nejmenované saz. čís. 536—538.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 534.

účinné od 1. 1. 1950Stavy tkalcovské a stávkařské, jakož i pomocné stroje tkalcovské a stávkařské.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Stavy tkalcovské tohoto čísla jsou stavy na všeliké látky textilní (i na pružné zboží tkané), poháněné jak ruční tak i mechanickou silou. Kromě rozličně sestrojených stavů tkalcovských na vlastní tkaniny bavlněné, lněné, jutové, vlněné, hedvábné atd. patří sem také tkalcovské stavy na aksamity, stuhy (stavy na stuhy, na prýmky, na tkanice), krajky, tyly a záclony, stavy na koberce, stavy na gobeliny (Basseliss — stavy s vodorovnou osnovou, Hauteliss — stavy se svislou osnovou), stavy na řemeny, popruhy, hadice a pod.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Stavy soukenické jsou široké stavy na tkaní sukna a liší se od ostatních stavů mohutnější stavbou a větší pracovní šířkou, která není nikdy menší než 160 cm. Stavy soukenické mají zpravidla pouze jeden hřídel, procházející stavem vodorovně napříč, jenž dostává pohyb a z něhož se odvozují pohyby ostatních částí stavu; jiné tkalcovské stavy mají zpravidla dva hřídele uspořádané za sebou.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Podle saz. pol. 534a) se vyclívají jen úplné stavy soukenické (viz 9. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XL), kdežto neúplné stavy soukenické a jejich součásti zvlášť dovážené se vyclívají podle saz. pol. 534b).

   účinné od 1. 1. 1950(4) Stroje na pletivo (na pletené zboží košikářské, slaměné a pod.), stavy na ploché a okrouhlé šňůry, paličkovací stroje, síťovací stavy (na provaznické zboží, tkanice, prýmky, knoty, gimpy, krajky a j.) i tkalcovské stavy na výrobu drátěných tkanin patří však ke strojům výslovně nejmenovaným saz. čís. 536 až 538.

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Stavy stávkařské tohoto čísla, rovněž na všeliké látky textilní, jsou stávky zátažné (Cottonovy stávky, ruční stávky zátažné, ruční stávky na punčochy, koníčkové stávky, okrouhlé stávky), stávky osnovné (chytové stávky osnovné, háčkovací stroje, ruční stávky osnovné, okrouhlé stávky osnovné) a okrouhlé stávky s navíjecími přístroji zároveň s nimi dovezenými. Sem patří též t. zv. rachelské stávky, lemové stávky, okrouhlé stroje pletací Standard, stávkařské stroje na fezy, jakož i ploché stroje pletací s podstavcem nebo bez něho vážící jednotlivě přes 150 kg.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Podle saz. pol. 534a) se vyclívají jen úplné stavy stávkařské (viz 9. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XL), kdežto neúplné stavy stávkařské a jejich součásti zvlášť dovážené se vyclívají podle saz. pol. 534b).

   účinné od 1. 1. 1950(3) Pletací stroje (v užším slova smyslu), saz. čís. 535.

1. účinné od 1. 1. 19503. Stavy na řemeny a popruhy jsou tkalcovské stavy, na kterých se vyrábějí řemeny (hnací řemeny) a popruhy osnovou a útkem. Stavy na hadice jsou zčásti stávkařské stavy, hadice na nich vyrobené mají menší průměr, asi jako u hadic k technickým účelům; stavy na hadice nejsou však okrouhlé stavy, na kterých se vyrábí hadicové zboží stávkové k jiným nežli technickým účelům, na př. ke konfekčním účelům.
2. účinné od 1. 1. 19504. (1) Listové stroje, jacquardské stroje, vratidla osnovná a osnovné zarážky (přístroje, které označí, přetrhne-li se osnovná nit, místo, kde se nit přetrhla, a zároveň zarazí stav) se projednávají, dovezou-li se samostatně, jako součásti tkalcovských stavů podle saz. čís. 534, a to, lze-li je snadno poznati, i bez průkazu.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Zvlášť dovezené listy brdové s připevněnými nitěnkami se vyclívají podle saz. čís. 467, takovéto listy brdové dovezené zároveň s příslušnými stavy tkalcovskými, patří-li k nim, podle saz. čís. 534, odděleně dovážené pouhé rámce bez nitěnek, podle povahy hmoty.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Se stavy na krajky nebo na záclony dovážené člunky a cívky, dále se stavy tkalcovskými a stávkařskými dovážene jehly ke strojům stávkovým, jacquardské jehly, lamely (plíšky osnovních zarážek), platiny (k stávkařským stavům a jacquardským strojům), pruty aksamitové, brda, nitěnková očka (maillons) v počtu nepřesahujícím výměru jednoho vybavení se vyclívají s příslušným stavem jako jeho příslušenství; avšak dojdou-li tyto předměty nad potřebnou výměru nebo zvlášť, jakož i tkalcovské člunky a dřevěné cívky (pro soukací stroje), ať jsou dováženy s tkalcovskými stavy nebo odděleně, projednávají se podle své povahy sazební.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Jacquardské karty se vyclívají vždy zvlášť podle povahy hmoty.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Viz 10.—12. všeobecnou vysvětlivku k této třídě.

1. účinné od 1. 1. 19505. (1) Jako pomocné stroje tkalcovské a stávkařské se projednávají ony stroje, jichž se užívá v tomto průmyslu na přípravu práce na tkalcovském nebo stávkařském stavu, tedy zejména soukací stroje (osnovní, útkové, vytáčové), motací stroje (vijáky, motáky), stroje snovací (snovačky, i pruhové, podélné, kuželové) na hotovení osnov i s příslušnými stroji navíjecími, snovadla (snovací rámce, osnovní rámce, snovací mlýnky) na snování osnov, snovací stojany (cívečnice, snovače) pro cívky osnovní, samočinné vyměňovače cívek útkových, klubkovací stroje na osnovu na svíjení snovacích osnov v balíkovitá klubka, šlichtovací stroje a klížící stroje (na šlichtování a klížení osnov, i s příslušným osnovním stojanem vratidlovým, přístrojem sušicím a navíjecím zařízením), pak šlichtovačky na přadenovou přízi (šlichtovací, ždímací a kartáčovací stroje, revolverové [vícečlunkové] šlichtovací stroje na přadenovou přízi), navíjecí stroje na navíjení osnov na osnovní vratidlo, naviječky kombinované s čisticími stroji. Do saz. čís. 534 patří i čisticí stroje na hedvábí, na převinování a čištění hedvábí, určeného ke tkaní.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Pomocné stroje tkalcovské a stávkařské se projednávají podle saz. čís. 534 také tenkrát, když se jich používá v přádelnách, skárnách, továrnách na prýmkařské zboží nebo v samostatných podnicích, které obstarávají úkony sem patřící (zvláště soukání, vinutí, šlichtování, snování a navíjení) pro pozdější upotřebení příze na tkaní nebo stávkování třeba i mimo odebírající závod.

1. účinné od 1. 1. 19506. Jako stroje a přístroje výslovně nejmenované saz. čís. 536—538, nikoli tedy podle saz. čís. 534, se projednávají: ždímací stroje na zhebčování příze před tkaním (chevelovací stroje), kartáčovací stroje na přízi (na hlazení a čištění hotové příze), mandly na přízi (na zhebčování konopné příze), požehovací a soukací stroje na přízi, sušicí stroje na přízi (bez šlichtovacích strojů), stroje napínací a lešticí na přízi, sušicí vijáky na přízi, klubkovací stroje (na úpravu příze pro drobný prodej), mísicí přístroje na šlichtu, navíjecí stroje na přízi na malé cívky pro drobný prodej a stroje na odvinování příze na kuželovité cívky prýmkové, při kterém se utvoří jakási stuha, jaké se používá na ovinování kabelů, soukací a šlichtovací stroje na úpravu a navíjení šicích nití, mercerovací, kartáčovací a vyklepávací stroje na přadenovou přízi, sušicí přístroje na šlichtovaná přadena, stroje navíjecí na přadena pro drobný prodej (vijáky), stříhací stroje na ženilky pro tkalcovny koberců, stávkařské stavy na drát a pod.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 535.

účinné od 1. 1. 1950Stroje šicí a pletací.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) K šicím strojům tohoto čísla patří nejen menší, nýbrž i větší stroje s těžkým spodkem na šití látek textilních, usní, pokrývek atd. Jsou rozmanité konstrukce a pohánějí se povětšině lidskou silou (rukou nebo nohou). Pro živnostenskou potřebu jsou často zařízeny na strojní pohon.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Vyclívají-li se šicí stroje s připevněnými motory elektrickými, postupuje se podle 18. všeobecné vysvětlivky k této třídě.

1. účinné od 1. 1. 19502. Šicí stroje jsou buď jednojehelné, jak tomu bývá nejčastěji, nebo vícejehelné. Zda je šicí stroj jednojehelný čí vícejehelný, řídí se počtem jehel, které propichují látky, jež mají být šity nebo obšívány; nepokládají se tedy za jehly na př. kružní jehly, které jenom tvoří smyčky nití, jimiž se šije, avšak obšívané látky nepropichují.
2. účinné od 1. 1. 19503. (1) U většiny jednojehelných strojů šicích se užívá k utvoření švu zároveň dvou nití, z nichž jedna s jehlou propichuje šité látky (pracovní nit, jehlová nit, vrchní nit), druhá pak (spodní nit) zasmyčkuje vrchní nit člunkem, otáčivým člunkem nebo zaběrákem Takto zhotovený šev je švem s dvojitým stehem prošívacím.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Jednoniťové stroje šicí dělají t. zv. jednoduchý steh řetízkový (tamburovací steh), a to jehlou se špičatým ouškem nebo jehlou podobnou jehle háčkovací a otáčivým nebo kmitavým háčkem nebo záchytkou, aniž se použije spodní niti.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Dvojitý steh řetízkový (steh uzlíkový nebo šňůrkový) se tvoří na jednojehelných strojích šicích vrchní a spodní nití tak, že se jehlová nit látkou svisle propíchnutá váže spodní nití, vedenou kružní jehlou vodorovně se pohybující, právě tak jako se to děje u prošívacího stehu zaběrákem nebo člunkem.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Šicí stroje na plochý steh jsou obyčejně jednojehelné šicí stroje zaběrákové, člunkové, s otáčivým člunkem, s ústředním bubínkem a s okrouhlým člunkem, kterými se dělá všeobecně užívaný plochý steh prošívací a dvojitý steh prošívací.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Šicí stroje na obnitkový steh jsou jednojehelné a dělají t zv. obnitkové švy, jak se jich užívá na šití rukavic, kožišin, stávkového zboží, kožených pásků do klobouků, svršků na obuv, ozdobných švů na rukavicích, na obrubováni klobouků, na lemování, na šití hrubých pytlů a pod; tyto stroje se vyznačují tím, že pracovní jehla pracuje vodorovně, avšak k utvoření smyček jsou zřízeny na oné straně látky, která je na opačné straně než pracovní jehla, rovněž vodorovně pracující zaběrák nebo zaběrák s překladačem nebo kružní jehly nepropichující látku, a že se šitá látka posunuje vroubkovanými miskami

   účinné od 1. 1. 1950(6) Vícejehelné stroje šicí se stavějí pouze k zvláštním účelům, na př. na obšívání nebo prošívání ložních pokrývek a pod., a dělá se jimi zároveň více švů.

   účinné od 1. 1. 1950(7) Jiné stroje šicí jsou na př. šicí stroje na obšívání knoflíkových dírek, šicí stroje na podešve stroje na šití pokrývek, všechny vícejehelné stroje, jakož i šicí stroje, kterými se dělá jednoduchý a dvojitý steh řetízkový, stroje okrouhle řetízkovací (na sešívání stávkového zboží), jež dělají stejný steh jako stroje na řetízkový steh a pod.

   účinné od 1. 1. 1950(8) Na projednání šicích strojů nemění nic okolnost, že se připojením některých zařízení a přístrojů do šicích strojů umožní některé práce šicí, jež přesahují obyčejný druh práce příslušného stroje, jako na př. obrubování knoflíkových dírek, vyšívání, změnu druhu stehu a pod.

1. účinné od 1. 1. 19504. (1) Menší stroje řetízkovací (tamburovací) a jiné menší stroje vyšívací (na př. vyšívací stroje Stella) velikosti a tvaru obyčejných strojů šicích se vyclívají jako šicí stroje podle saz. čís. 535; od šicích strojů na plochý steh se liší toliko zařízením, které umožňuje vodorovné posunutí buď jehelní tyče nebo vyšívané látky, jak toho právě vyžaduje vyšívaný obrazec.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Vyšívací stavy, t. j. veliké vyšívací stroje na strojní pohon, saz. čís. 531.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Jako výslovně nejmenované stroje se zařaďují sešívací stroje, které nevykonávají pravé šicí práce, na př. knihařské stroje na sešívání nitmi nebo drátem, stroje na vázání jacquardských karet, sešívací stroje na výrobu slaměných obalů na láhve a pod.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Dětské šicí stroje z plechu se vyclívají jako hračky saz. čís. 480.

1. účinné od 1. 1. 19505. (1) Pletací stroje tohoto čísla jsou mechanická zařízení pro domácí nebo živnostenskou potřebu na pletení punčoch, kazajek a pod.; mají dvoustranné lůžko jehlové, vodorovně se posunující sáňky a uzavíratelné jehly (jazýčkové jehly). Tyto stroje se pohánějí zpravidla rukou a rozeznávají se zmíněnou konstrukcí a menšími rozměry od stávkařských stavů patřících do saz. čís. 534 (osnovných stávku, zátažných a okrouhlých stávků). Zařízení pletacích strojů na strojní pohon nebo jacquardovo zařízení nevylučuje je samo o sobě ze zařadění do saz. čís. 535.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Síťovací stroje podobně stavěné, na př. na pletení nitěnek, se vyclívají jako stroje výslovně nejmenované.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Pletací stroje (ploché pletací stroje) s podstavcem nebo bez něho, váží-li kus více než 150 kg, se projednávají jako stávkařské stavy saz. čís. 534.

1. účinné od 1. 1. 19506. (1) Podstavce saz. pol. 535a) jsou železné spodní části (také železné stolky); dřevěné stolní desky na nich (nehledíc na to, jak jsou provedeny a vybaveny), setrvačník a řemenice s hřídelem, klika, šlapadlo, šlapadlová tyč, vysunovací páka atd. zůstanou při vyclívání nepovšimnuty, avšak podstavec s připevněnými součástmi vlastní hlavy šicího stroje patří již do saz. pol. 535c). Podstavce (též rozložené) dovážené zároveň s hlavami strojů saz. čís. 535, avšak zvlášť zabalené (v rozličných kusech nákladových) patří do saz. pol. 535a). Viz též 2. odstavec 8. vysvětlivky k tomuto číslu.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Součásti podstavců se vyclivají jako podstavce.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Ochranné poklopy na hlavy šicích strojů dovážené s podstavci v témže nákladovém kuse se projednávají dohromady s podstavci podle saz. pol. 535a), shoduje-li se jejich počet.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Viz též 3 odstavec následující 7. vysvětlivky.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Podložky miskovitého tvaru se zcela krátkými nožičkami k ručním šicím strojům se nepovažují za podstavce a vyclívají se podle povahy hmoty.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Podstavce šicích strojů vestavěné úplně do dřevěných skříní se neprojednávají jako podstavce saz. pol. 535a), nýbrž jako dřevěné zboží (nábytek) podle své bližší povahy.

1. účinné od 1. 1. 19507. (1) Jako hlavy saz. pol. 535b) se projednávají bez zřetele na výstroj (perletí, stříbřením a pod.) vrchní části šicích a pletacích strojů bez podstavce, čítajíc v to příslušenství zároveň s nimi dovezené (jako obrubovače, lemovače, pravítka, řasovače, vatováky a podobné malé přístroje [všechny tyto věci též stříbřené], kartáčky na niti, olejničky, šroubové klíče, hnací řemeny, ochranné poklopy). Zařízení na hlavách šicích a pletacích strojů, jimiž se hlavy upevňují na stolních deskách, se vyclívají dohromady s hlavami podle saz. pol. 535b).

   účinné od 1. 1. 1950(2) Součástmi hlav saz pol. 535b) jsou na př. oblouky (t. j. součásti ze železné litiny, které mají uvnitř hřídel s palečním kolem k pohybu jehlové tyče), jehlové tyče a jejich pohonné hřídele, pohyblivé rámce pro pletací stroje, desky, pravítka, člunky, cívky, regulátory nití, obrubovače, lemovače a podobné malé přístroje, které se vsazují do stroje, jakož vůbec všechny části potřebné k sestavování hlav, jsou-li celkem hotové i když je nutné je k úplnému dohotovení dříve ještě leštit, lakovat, niklovat atd. (viz též 1. odstavec 8. vysvětlivky k tomuto číslu).

   účinné od 1. 1. 1950(3) Zvlášť zabalené klouby, rukojeti, zámky, šrouby, nástroje, hnací řemeny atd., jichž lze také jinak upotřebit, jakož i zvlášť zabalené stolní desky a ochranné poklopy se zařaďují podle povahy hmoty (dřevěné stolní desky atd. tedy jako dřevěné zboží podle bližší povahy, na př. perletí vykládané podle saz. pol. 362b)).

1. účinné od 1. 1. 19508. (1) Nehotovými součástmi saz. pol. 535c) jsou jak docela surové součásti (také z litiny šedé nebo tvrzené, temperované nebo ocelové), tak i součásti již opracované, které k tomu, aby se jich dalo použít, potřebují ještě dalšího podstatného opracování vrtáním, pilováním, broušením, řezáním závitů a pod. (viz též 2. odstavec 7. vysvětlivky k tomuto číslu).

   účinné od 1. 1. 1950(2) Jako stroje šicí a pletací s podstavcem saz. pol. 535c) se vyclívají netoliko hlavy pevně spojené s podstavcem, nýbrž i hlavy zabalené s podstavcem v témž nákladovém kuse (viz též 1. odstavec 6. vysvětlivky k tomuto číslu). Také na tyto stroje se vztahuje to, co bylo řečeno v předcházející 6. a 7. vysvětlivce o výstroji a příslušenství hlav. Podotýká se, že se obyčejné stroje pletací téměř bez výjimky přišroubovávají bez zvláštních podstavců na stoly, takže patří skoro vždy do saz. pol 535b). Pohyblivý rámec pletacích strojů patří k hlavě, nemůže tedy být pokládán za podstavec.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Podle saz. pol. 535c) se projednávají také veliké a těžké stroje na prošívání ložních pokrývek, kožených podešví atd. se svým spodkem.

1. účinné od 1. 1. 19509. (1) Jehly k šicím a pletacím strojům, jakož i platiny k nim, dojdou-li se stroji ve výměře jejich jednoho vybavení, vyclívají se s nimi, jinak podle své povahy sazební (viz 10.—12. všeobecnou vysvětlivku k této třídě).

   účinné od 1. 1. 1950(2) Nepatrný počet šicích jehel, jež jsou přibaleny k jednotlivým šicím strojům nebo k jejich hlavám a převyšují výměru jednoho vybavení, nedosahuje téměř nikdy váhy podrobené clu; protože se zejména hlavy šicích strojů často dovážejí zároveň ve velkém počtu a poněvadž jehly jsou ke každé hlavě přidány, vypočte a prohlásí se váha šicích jehel z celé zásilky dohromady.

účinné od 1. 1. 1950Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 536—538.

1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Ke strojům a přístrojům výslovně nejmenovaným patří všechny stroje a přístroje výslovně nezařaděné do saz. čís. 526—535. Sem patří na př.:
   1. účinné od 1. 1. 1950a) hybná ústrojí (hybné mechanismy vyjma motory), jako hnací zařízení (transmise a převody, viz 17. všeobecnou vysvětlivku k této třídě), vypínací zařízení, zařízení na svinování spouštěcích okenic (závěsů) atd.;
   2. účinné od 1. 1. 1950b) dopravní stroje, jako výtahy, zdviže, kladkostroje, jeřáby, rypadla a hlubidla, těžné stroje, elevátory, výtahy korečkové, šroubové a kapsové, transportéry řetězové, válečkové a pásové, železniční točny, čerpací a házecí kola, pneumatické stroje dopravní atd.;
   3. účinné od 1. 1. 1950c) exhaustory, ventilátory (také s pérovým pohonem) a dmychadla (sklářské foukací stolky a pod.);
   4. účinné od 1. 1. 1950d) pece (k průmyslové potřebě), topící a žárová zařízení, jako pekařské pece a Perkinsovy trouby k nim, kupolové pece, otáčecí pece (na pálení cementu, dolomitu a magnesitu, na pražení rud atd.), žebrové trubky topné (radiátory), též ze surové litiny, topné články z litiny, též surové, jednotlivé nebo sestavené v topná tělesa (kamna), topná tělesa pro železniční vozy a pod., parní, vzduchová a vodní zařízení topná (vyjma kamna do koupelen), článkové kotle pro topení parou nízkého tlaku a j.;
   5. účinné od 1. 1. 1950e) sušicí, pražicí a sušárenské přístroje (přístroje na pražení kávy, ohřívací pánve na pražení olejnatých semen, přístroje na sušení řepných řízků a pod.);
   6. účinné od 1. 1. 1950f) chladicí zařízení (vyjma chladicí přístroje saz. čís. 526), stroje zimotvorné a stroje na výrobu ledu (zařízení na chlazení mýdla atd.);
   7. účinné od 1. 1. 1950g) zařízení na vedení páry, vzduchu a vody, jako vodní šoupátka a pod.;
   8. účinné od 1. 1. 1950h) plynárenská zařízení a přístroje na výrobu plynu (vyjma ony, které patří k destilačním přístrojům saz. čís. 526), jako acetylenové a gasolinové přístroje, přístroje na výrobu nassávaného plynu a pod.;
   9. účinné od 1. 1. 1950i) čerpadla (též vývěvy k technické potřebě vážící 20 kg nebo více, pulsometry a pod.) a stříkačky (hasičské stříkačky a j.);
   10. účinné od 1. 1. 1950j) tryskací přístroje (parní, vzduchové a vodní, jako injektory, přístroje na stlačený vzduch, na nassávaný vzduch, hustiče [kompresory], přístroje zřeďovací atd.);
   11. účinné od 1. 1. 1950k) lisy (lisy dekatovací, olejné, lisové cedníky [na lisování mletých semen olejnatých], lisy na stlačování vlny v balíky, lisy na slámu a j.);
   12. účinné od 1. 1. 1950l) filtry, čeřicí přístroje (vyjma destilační přístroje patřící do saz. čís. 526), přístroje na čištění vody a plynu (kalolisy nebo tlakové filtry, vzduchové filtry, odlučovače čpavku [t. zv. standartní promyvadla], naftalinová promyvadla a pod.);
   13. účinné od 1. 1. 1950m) pracovní stroje pro veškerý průmysl (vyjma stroje, které jsou jmenovány v saz. čís. 529—535), jako obráběcí stroje na kovy (také stroje na broušení mykacích povlaků), stroje cihlářské a pro průmysl keramický, také drtidla kamene (drtidla čelisťová, kuželová, válcová, kladivová, desintegrátory [odstředivé mlýny], mlýny kulové, troubové, kyvadlové, bubnové a pod., mísící a třídicí přístroje, michadla, stroje na lámání, mačkání, plavení a řezání hlíny, lisy na cihly atd.), stroje na výrobu dřevoviny a papíru (defibréry, holandry, stroje na papír a lepenku, řezadla podélná, navíjecí přístroje, satinovací stroje, kalandry atd.), stroje knihtiskařské a kamenotiskařské (ruční lisy a rychlolisy, rotační stroje, linotypové stroje [na lití a sázení písmen] a j.), stroje koželužské (stroje na poltění, broušení, válcování, chagrinování a leštění kůže, kladivové stroje na kůže atd.), stroje pro textilní průmysl (vyjma stroje patřící do saz. čís. 531 až 534), stroje na barvení, bělení a úpravu příze, tkanin a stávkového zboží (kalandry, stroje škrobicí, opalovací [ožehovací], kartáčovací, stroje na skládání v záhyby, stroje drasticí, postřihovací, propařovací, okysličovací, ustalovací, leštící atd., deskové stroje tiskací, stavěcí zařízení na osnovní vratidla, stroje na výrobu fezů vyjma stávkařské stavy, stroje na předení žíní k výrobě kroucených žíní [rulíků], plsticí stroje deskové, podkládací stroje, stroje na pletivo a pod), mlýny a mlecí stroje (válcové stolice, loupací stroje, prosevadla atd., vyjma triéry saz. čís. 530, viz 5 odstavec 5. vysvětlivky tamtéž), pekařské stroje (stroje hnětací a mísicí, stroje na krájení těsta atd.), stroje na výrobu zboží (knoflíků a pod.) z kamenáčových ořechů nebo z umělých hmot soustružnických a j.;
   14. účinné od 1. 1. 1950n) různé jiné stroje a přístroje, na př. odolejovače páry, výfukové hrnce k zařízení na nassávaný plyn atd., polní výhně, regulátory plynového tlaku, plynová a vodní šoupátka (vážící 20 kg nebo více, bez vedlejších součástí, jako ochranných trubek, poklopů silničních a pod., jež se vyclívají podle své sazební povahy), impregnovací kotle, karbonovací stroje (vyjma stroje patřící do saz. čís. 533), kondensátory (na srážení výfukové páry vstřikováním studené vody do výfukového prostoru, vyjma trubkové kondensátory saz. čís. 526), žebříky s mechanickými zařízeními zdvíhacími na kolech, osmosové přístroje, pasteurovací zařízení, stroje na vytahování cvočků, přístroje na výrobu sodovky, silniční válce (zařízené na potah), stroje na slaměné provazy, zařízení na tištění čalounů, přístroje na skrucování drátu, ventily (též redukční ventily parního tlaku), předhřivače samostatně dovážené (předhřivače napájecí vody, ekonomisery, též s příslušnými škrabadly sazí), vodotlačné přístroje a j.

   účinné od 1. 1. 1950(2) O zařízeních jmenovaných příkladem v předešlém odstavci, jsou-li jednoduché konstrukce a sama o sobě váží méně než 20 kg, viz 1. všeobecnou vysvětlivku k této třídě.

1. účinné od 1. 1. 19502. (1) U strojů a přístrojů saz. čís. 536—538, u nichž rozhoduje o sazebním zařadění váhový poměr hmot, totiž dřeva, obecných kovů a železa (čítajíc v to i jiné hmoty), stanovený u těchto čísel, je základem výpočtu tohoto váhového poměru vždy kusová váha stroje nebo přístroje a přitom se váha všech jiných hmot, které se podle 4. všeobecné vysvětlivky k této třídě pokládají za spojení přípustné u strojů a přístrojů, započte do váhy železa.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Proto patří všechny stroje (přístroje) zařaděné do saz. čís. 536—538, které jsou zcela dřevěné nebo obsahuji nejméně 75% (z úhrnné váhy) dřeva v poměru k jiným hmotám v nich zpracovaným (obecným kovům, železu a jiným hmotám), do saz. čís. 536; takovéto stroje více než z 50% obecných kovů v poměru k jiným hmotám v nich zpracovaným (dřevu, železu a jiným hmotám), patří do saz. čís. 537; všechny ostatní výslovně nejmenované stroje a přístroje, které zpravidla mohou být označeny jako železné, patří do saz. čís. 538.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Hrubé stroje ze dřeva, jako mandly, lisy, mlýny, soustruhy a pod., nejsou vyloučeny z projednání podle saz. čís. 536 ani tehdy, jsou-li zhotoveny jen ze dřeva.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 538.

účinné od 1. 1. 1950Stroje a přístroje, výslovně nejmenované, jiné.

1. účinné od 1. 1. 19501. O kusové váze viz 16. všeobecnou vysvětlivku k této třídě.
2. účinné od 1. 1. 19502. (1) Obráběcí stroje na kovy jsou stroje na obrábění nebo tváření železa, drahých a obecných kovů, čítajíc v to i stroje, jež mechanicky zušlechťují povrch kovových polotovarů nebo hotových výrobků kovových obroušením, leštěním, vzorkováním, gilošováním, ražením a pod., nebo kterými se kovové nástroje udržují v dobrém stavu, při čemž je jedno, užívá-li se těchto strojů v kovovém průmyslu nebo v jiných závodech. K nim patří: soustruhy, vrtací a frézovací stroje, rycí stroje, parní kladiva (bez parních strojů), buchary, hoblovací stroje (též obrážecí stroje a shapinky), strojní pily na kov, nůžky na plech, stroje na vyrovnání plechu, kovací lisy, kablové lisy, probíjecí lisy, stroje na řezání závitů, stroje válcovací, stroje na tažení drátu, stroje naklepávací, moletovací, lešticí (lapovací), brousicí, redukční, stroje na broušení pilových zubů, stroje odrhovací a pod.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Stroje na výrobu drátěných a mřížových pletiv, jakož i ostnatého drátu nebo lisy na uzavírání víček konservových krabic, stroje na lití písmenek a pod. se zařaďují jako stroje výslovně nejmenované.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Viz též 2. vysvětlivku k saz. čís. 529.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Zvlášť dovážené kovadliny a kladivová jádra pro parní kladiva, buchary (nepřipevněné) se rovněž projednávají jako strojní součásti příslušných obráběcích strojů na kovy.

1. účinné od 1. 1. 19503. Hydraulické mandly jsou kalandry, u nichž se hydraulickým zařízením tlakovým přitlačují k sobě hladké válce, mezi nimiž mají být textilní látky uhlazeny (vyleštěny).
2. účinné od 1. 1. 19504. Válcové stroje na drastění bavlněných látek jsou veliké stroje na drastění bavlněného zboží (tkanin, trikotového zboží) — také polovlněného zboží — mykacími povlaky připevněnými na velikých bubnech a válcích.
3. účinné od 1. 1. 19505. Kalandry (kalandry válcové, válivé, hladicí, lešticí, satinovací, na mdlý lesk, vzorkovací, gaufrovací, moirovací, frikční a hydraulické) jsou úpravné stroje, jež se skládají většinou z několika párů válců. Mezi těmito válci se textilní látky silným tlakem uhlazují nebo opatřují vlisovanými vzorky. Vedle textilního průmyslu užívá kalandrů také na př. průmysl papírenský na hlazení papíru a lepenek, kaučukový průmysl na lisování kaučukového těsta v desky, na spojování kaučukových desek tkaninami atd.
4. účinné od 1. 1. 19506. Sušárenské přístroje jsou zařízení na sušení nebo mírné pražení ovoce a zeleniny (také řepných řízků).
5. účinné od 1. 1. 19507. (1) Pomocné stroje pro továrny na dřevovinu a buničinu (celulosu), pro papírny a továrny na lepenku saz čís. 538 jsou stroje na přípravu surovin (dřevoviny, buničiny, hadroviny) a na přípravu polotovaru (papíroviny) na výrobu papíru nebo lepenky, mají-li vůbec povahu strojů saz čís. 538.

   účinné od 1. 1. 1950(2) K pomocným strojům patří:

   1. účinné od 1. 1. 1950a) Stroje na přípravu dřevoviny a papíroviny: brusy dřeva (defibréry), lapače třísek, třídiče dřevoviny, rafinéry, odvodňovače, kolové mlýny, holandry, kuželové mlýny na mletí papírové hmoty, michadla, lapače písku, lapače uzlíků;
   2. účinné od 1. 1. 1950b) stroje na přípravu buničiny a papíroviny: stroje na vyvrtávání suků, stroje na řezání kotoučů z kmenů, desintegrátory a triéry na třídění třísek, zahušťovací bubny, drtiče vláken (opener), bubny na vymísení suků, lapače písku, lapače uzlíků, centrifugální třidiče, míchací přistroje, odvodňovací stroje s podélným rovinným nebo válcovým sítem, holandry;
   3. účinné od 1. 1. 1950c) stroje na přípravu hadroviny: mlátičky hadrů, řezačky na hadry, vařáky, holandry, lapače písku a uzlíků, kolové mlýny, drtiče makulatury, michadla.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Za pomocné stroje saz. čís. 538 se pokládají též jednotlivé zvlášť dovážené součásti úplného stroje na papír s podélnými rovinnými síty, popsaného doleji v 6. odst., písm. b) (na př. část sítová, přetřásadlo s příslušným ssacím čerpadlem na vzduch a čerpadlem ssajícím vodu se síta, část lisovací, odvodňovací atd.).

   účinné od 1. 1. 1950(4) Pomocné stroje pro továrny na lepenku jsou stroje k účelu obdobnému jako pomocné stroje vyjmenované v 2. odstavci, písm. a) a b) této vysvětlivky.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Obdobně jako pomocné stroje pro továrny na dřevovinu a buničinu, pro papírny a továrny na lepenku se též projednávají úplné stroje na papír se síty válcovými na výrobu papíru nebo lepenky, jakož i jednotlivá zvlášť dovážená zařízení stroje na papír s válcovými síty, která jsou některou jeho úplnou částí.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Ke strojům pro průmysl papírenský patří dále:

   1. účinné od 1. 1. 1950a) stroje loupací na odstraňování kůry, stroje štípací, vařáky dřeva;
   2. účinné od 1. 1. 1950b) úplné stroje na papír s podélnými rovinnými síty, které se skládají z části sítové (též s egutéry), z přetřásadla s příslušným ssacím čerpadlem na vzduch a čerpadlem ssajícím vodu se síta, z části lisovací (odvodňovací), sušicí (kombinace parních válců) a hladicí, ze stroje rozřezávajícího podélně papírový list a ze zařízení navinovacího; vyjmenované stroje, jež jsou sestaveny v celek, vykonávají příslušné práce nepřetržitě podle postupu výroby papíru;
   3. účinné od 1. 1. 1950c) úplné příčně řezací stroje, jichž se používá k příčnému nebo úhlopříčnému rozřezávání listu papíru;
   4. účinné od 1. 1. 1950d) úplné kalandry, určené k další úpravě papíru, na př. kalandry hladicí a pod.;
   5. účinné od 1. 1. 1950e) strojní zařízení sušáren pro lepenku.

1. účinné od 1. 1. 19508. Stroje na zpracování těsta jsou zvláštní stroje pro pekárny a cukrárny, jako na př. stroje na hnětení, mísení a krájení těsta, stroje na válení a vykrajování těsta, stroje na prolamování těsta a pod.
2. účinné od 1. 1. 19509. Válcové stolice jsou zvláštní mlecí stroje, které rozmělňují obilí, rýži a luštěniny mezi válci na mouku nebo na jiné mlýnské výrobky. Stroje na čištění obilí, stroje na třídění obilí (triéry) a pod. patří do saz. čís. 530.
3. účinné od 1. 1. 195010. (1) Hydraulické regulátory mají tyto podstatné součásti: odstředivý regulátor, převod, servomotor s pístem a rozváděcí šoupátko s příslušnými trubkami a ventily.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Hydraulických regulátorů se používá k řízení vodních turbin, lanových drah, transportních zařízení a pod.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Hydraulické regulátory se vždy projednávají podle saz. čís. 538, i když se dovážejí s příslušnými vodními turbinami nebo s jinými zařízeními hnacími.

1. účinné od 1. 1. 195011. (1) Ke koželužským strojům na přípravu, činění a úpravu koží podle poznámky k saz. čís. 538 patří zejména: stroje odchlupovací, omykací a mízdřicí, činicí a valchovací sudy, stroje ždímací, vyrážecí (vymítací), polticí (štípací), kartáčovací, postruhovací, válcovací a kladivové, stroje blanžirovací a na snímání líce, stroje potahovací, stroje na leštění, lícování nebo černění, stroje podvalovací a pod.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Spodky strojů na měření plochy kůže dovážené odděleně se rovněž projednávají podle poznámky k saz. čís. 538 příslušnou celní sazbou; vlastní měřicí přístroj, jakož i úplné takové stroje (spodek v pevném spojení s měřicím přístrojem) se projednávají podle saz. čís. 576. Totéž se vztahuje na stroje na zkoušení pevnosti kůže.

1. účinné od 1. 1. 195012. (1) Ke knihtiskařským a kamenotiskařským strojům podle poznámky k saz. čís. 538 patří:
   1. účinné od 1. 1. 1950a) sázecí a tiskací stroje (vyjma příklopové lisy, viz odstavec 2c) této vysvětlivky) pro knihtiskárny se samočinnými nakladači nebo bez nich, se samočinnými stroji falcovacími (skládacími) nebo bez nich, knihtiskařské stroje rotační a příslušná zařízení stereotypovací;
   2. účinné od 1. 1. 1950b) jako stroje knihtiskařské se též vyclívají stroje ofsetové (t. zv. přenosky), t. j. stroje, jež tisknou gumovými válci, jakož i příslušné stroje na broušení desek a válců;
   3. účinné od 1. 1. 1950c) kamenotiskařské rychlolisy s automatickými nakladači nebo bez nich.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Podle poznámky k saz. čís. 538 se však neprojednávají:

   1. účinné od 1. 1. 1950a) stroje linkovací;
   2. účinné od 1. 1. 1950b) stroje na obtahování tiskařských korektur;
   3. účinné od 1. 1. 1950c) příklopové lisy s barevníkem talířovitým (t. zv. tyglovky) nebo válcovitým;
   4. účinné od 1. 1. 1950d) řezací stroje pro potřebu knihtiskáren a kamenotiskáren.

1. účinné od 1. 1. 195013. (1) Jako stroje na výrobu kakaového prášku a čokolády se vyclívají podle poznámky k saz. čís. 538 tyto stroje, patří-li ovšem svou povahou do tohoto čísla:
   1. účinné od 1. 1. 1950a) stroje na čištění surových kakaových zrn, stroje na pražení kakaových zrn, drtiče a čističe pražených kakaových zrn a kakaové mlýny;
   2. účinné od 1. 1. 1950b) vlastní stroje na výrobu kakaového prášku, a to: míchací stroje (melanžéry), hydraulické lisy s příslušným zařízením tlakovým (čerpadlovým), drtiče lisovaných koláčů z kakaového prášku, mlecí stroje a prosívací stroje;
   3. účinné od 1. 1. 1950c) stroje na výrobu čokolády, melanžéry (na míchání kakaové hmoty s cukrem), míchací stroje na čokoládovou hmotu, stroje válcovací, třecí a temperovací (na udržování určité teploty čokoládové hmoty), stroje formovací a třesací a chladicí transportéry.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Stroje na výrobu čokoládových cukrovinek (pralinek, pastilek a pod.) a cukrářského zboží, samočinné váhy, stroje na balení čokoládových výrobků (tabulek a pod.), jakož i elevátory a jiné stroje, které nejsou svou povahou vlastními stroji na výrobu kakaového prášku nebo čokolády, nemají nárok na výhodné vyclívání podle poznámky k saz. čís. 538.

1. účinné od 1. 1. 195014. (1) Ke strojům pro průmysl vlnařský podle poznámky k saz. čís. 538 patří:
   1. účinné od 1. 1. 1950a) Široké prací stroje, t. j. stroje na praní vlněných tkanin v celé šíři kusu, probíhajících soustavou vodicích a lisovacích válců.
   2. účinné od 1. 1. 1950b) Dekatovací stroje (patří-li ovšem svou povahou do tohoto čísla), které odnímají vlněné tkanině vysoký, avšak na vodu citlivý lesk, způsobený lisováním tkaniny. Dekatování se děje pařením tkanin v dekatovacích strojích, v nichž pára působí na tkaniny, navinuté na děrovaných válcích měděných nebo mosazných.
   3. účinné od 1. 1. 1950c) Drasticí (škrabací) stroje s drátkovými povlaky. Těmito stroji se tvoří hustý vlasový povrch vlněných tkanin. Konstrukce těchto strojů se skládá v podstatě z bubnu, na němž jsou umístěny válečky s drátkovitými povlaky.
   4. účinné od 1. 1. 1950d) Postřihovací stroje (podélné a příčné). Tyto stroje se skládají ze spodku, na němž je umístěno vlastní zařízení na stejnoměrné postřihování zdrastěného vlasu vlněných látek. Toto postřihovací zařízení se skládá z nožů upevněných šroubovitě na válcích a z přímých nožů. Tyto stroje mohou postřihovati podélně nebo příčně.
   5. účinné od 1. 1. 1950e) Stroje na potiskování vlněných látek deskami.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Válcové stroje na potiskování látek, saz. čís. 531.

1. účinné od 1. 1. 195015. Součásti strojů jmenovaných v poznámce k saz. čís. 538 nemají nárok na výhodné vyclívání podle této poznámky.
2. účinné od 1. 1. 195016. Celkové strojní zařízení pro továrny na dřevovinu a buničinu, pro papírny a továrny na lepenku, potom pro továrny průmyslu koželužského, pro knihtiskárny a kamenotiskárny, pro továrny na kakaový prášek a na výrobu čokolády a pro továrny průmyslu vlnařského se vyclívá podle 19. všeobecné vysvětlivky k saz. tř. XL.
3. účinné od 1. 1. 195017. (1) Všechny stroje jmenované v poznámce k saz. čís. 538 se projednávají s podmínkou dodatečné prohlídky v průmyslovém závodě, pro nějž je stroj určen.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Při vyclívání těchto strojů je třeba dbát ustanovení 20. všeobecné vysvětlivky k saz. tř. XL.

1. účinné od 1. 1. 1950XLI. Elektrické stroje, přístroje a elektrotechnické potřeby.

   účinné od 1. 1. 1950Do této třídy jsou zařaděny: elektrické stroje (generátory, elektrické motory a transformátory) saz. čís. 539, elektrické přístroje sdělovací, elektrická zařízení návěštní a zabezpečovací, ochranná zařízení proti blesku, elektrické přístroje měřicí a elektroměry saz. čís. 540, zařízení rozvodná a kontaktní a montované pojistky saz. čís. 541, elektrická svítidla, elektrické zdroje světla a záření, montované objímky k elektrickým zdrojům světla a záření a přístroje elektroléčebné saz. čís. 542, elektrické přístroje a elektrotechnická zařízení, výslovně nejmenované saz. čís. 543, isolované vodiče saz. čís. 544, akumulátory saz. čís. 545 a elektrické uhlíky saz. čís. 546.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 539.

   účinné od 1. 1. 1950Elektrické stroje: generátory, elektrické motory (též spojené neodlučitelně s mechanickým zařízením nebo s přístrojem) a transformátory.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Elektrické stroje jsou zařízení na přeměnu elektrické energie elektromagnetickou indukcí a zahrnují generátory, elektrické motory a transformátory.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Generátory a elektrické motory se skládají ze statoru (nehybné části) a rotoru (otáčivé části). Rotor je uložen v ložiskách. Ložiska jsou upevněna buďto v ložiskových štítech přišroubovaných k statoru anebo zvlášť v ložiskových stojanech. Některé z těchto strojů mají na hřídeli rotoru sběrací kroužky nebo komutátor se sběracími kartáči (uhlíky). Komutátor je složen z měděných lamel (segmentů), navzájem od sebe i od hřídele isolovaných na př. slídou, mikanitem a pod., na něž jsou připojeny konce vinutí rotoru.

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Generátory přeměňují energii mechanickou (vodních a parních turbin, parních strojů, spalovacích a výbušných motorů atd.) v elektrickou.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Generátory stejnosměrného proudu se nazývají dynama. Jejich význačným znakem je, že mají komutátor — buď jenom na jedné straně nebo na obou stranách kotvy — a na statoru magnety s vinutím nebo u malých dynam magnety permanentní. S tohoto komutátoru se elektrický proud snímá sadou kartáčů. Podle druhu buzení se rozeznávají dynama derivační, seriová a kompoudní (sdružená) a dynama s cizím buzením (z cizího zdroje).

      účinné od 1. 1. 1950(3) Generátory střídavého proudu nazýváme též alternátory. Podle počtu fází jsou alternátory jednofázové nebo trojfázové nebo i vícefázové. Na rozdíl od dynam se střídavý proud u alternátorů vyrábí ve vinutí statorů a odebírá přímo se svorek. Zde obstarává buzení rotor. Alternátory synchronní (obvykle pro velké výkony) s hladkým rotorem se jmenují turboalternátory. Zpravidla jsou poháněny turbinami parními nebo plynovými. Buzení je tu dodáváno budičem přes dva kroužky uložené isolovaně na hřídeli.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Zvláštní skupinou elektrických strojů točivých jsou měniče napětí, měniče kmitočtu, měniče fází, synchronní konvertory a točivé kompensátory. Tyto stroje se rovněž projednávají podle saz. čís. 539. Jsou-li však složeny ze dvou nebo více strojů, takže jsou soustrojím, projednávají se podle ustanovení 2. odstavce 6. vysvětlivky k tomuto číslu. Takovým soustrojím je na př. motor-generátor.

   1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Elektrické motory mění energii elektrickou v mechanickou. Dělí se na elektrické motory na proud stejnosměrný a na elektrické motory na proud střídavý. Elektrické motory na proud stejnosměrný se ve stavbě nijak neliší od dynam.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Elektrické motory na proud střídavý jsou synchronní, asynchronní a komutátorové. Synchronní motory se ve stavbě nijak neliší od synchronních alternátorů.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Asynchronní motory jednofázové nebo trojfázové jsou nejběžnější elektrické motory na pohon pracovních strojů, jako strojů obráběcích, čerpadel, kompresorů, drtičů a pod. Asynchronní motory dělíme na motory s kotvou na krátko a motory s kotvou kroužkovou. Základním znakem motorů asynchronních a komutátorových je to, že statorové i rotorové těleso je složeno z dynamových plechů s drážkami pro vinutí. U motorů s kotvou kroužkovou je vinutí rotoru vyvedeno ke třem sběracím kroužkům upevněným isolovaně na hřídeli. Na tyto kroužky se připojuje spouštěč. Je-li vinutí rotoru nahrazeno neisolovanými vodiči, na př. tyčemi měděnými nebo hliníkovými, vzniká motor s kotvou na krátko. Tento motor nemá kroužky, a tedy ani spouštěč.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Motory komutátorové mají stator jako motory synchronní (složené z plechů) a rotor jako u strojů stejnosměrných, t. j. s komutátorem. Význačnou vlastností jejich je možnost hospodárné regulace otáček v širokých mezích posouváním kartáčů po obvodě komutátoru. Proto se jich užívá v textilních továrnách, papírnách, u odstředivek cukrovarnických a pod., třebaže jsou nákladné.