Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku

Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XIII.

(1) Přítomnost alkoholu v tekutinách se zjišťuje předběžně takto: V úzkohrdlé baňce obsahu asi 50 cm³ zahříváme asi 20 cm³ zkoušené kapaliny. Je-li alkohol přítomen, unikají hořlavé páry, jež možno u otvoru nádoby zapálit, jakmile počne kapalina vříti. Je-li obsah alkoholu nepatrný, je vznikající modravý plamen viditelný jen na okamžik, při větším obsahu alkoholu plamen hoří déle. Zkouška se provádí nejlépe polotemné místnosti. Zboží, jež nedává při této zkoušce reakci na alkohol, neobsahuje alkohol buď vůbec, nebo ho obsahuje tak nepatrné množství, že je lze pokládati za alkoholu prosté. Abychom zjistili okolnost, důležitou pro sazební zařazení různého zboží, zda totiž množství alkoholu jest větší nebo menší než 5% podle váhy, provádí se zkouška tak, že se kapalina smísí se stejným objemem vody a zahřívá, jak nahoře popsáno. Nevznítí-li se páry, obsahovala původní kapalina méně než 5% alkoholu podle váhy. V pochybných případech se vyžádá posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

(2) Nápoje saz. třídy XIII v nádobách neprodyšně uzavřených se rovněž projednávají podle této saz. třídy.

(3) Do saz. třídy XIII nepatří však nápoje vyrobené z mléka, jako žinčice saz. čís. 78, kumys saz. čís. 132, pak rostlinné mléko saz. čís. 132, zahuštěný mošt a zahuštěné šťávy z plodů, ovoce a bobulí saz. čís. 130.

Saz. čís. 107.

Pivo.

(1) Pivo je nápoj vyrobený z ječného nebo pšeničného sladu, chmele a vody s použitím pivovarských kvasnic, obsahující látky nezkvasitelné, malé množství látek obtížně zkvasitelných, alkohol a kysličník uhličitý.

(2) Jako pivo se projednávají i jiné alkoholické nápoje, vzniklé zkvašením mladinky, připravené z jiných škrobnatých nebo cukernatých látek s přísadou chmele.

(3) Do saz. čís. 107 patří též pivo alkoholu prosté, t. j. pivo buď normálně prokvašené, avšak ve vakuu téměř zbavené alkoholu, nebo prokvašené kvasinkami nízko prokvašujícími (na př. některými druhy Teruly) tvořícími pouze zlomek procenta alkoholu, a pivní kulér sladový (zvaný též pivo barvivé), t. j více méně zahuštěný výtažek z barvivého nebo karamelového sladu, jenž se podobá svými vnějšími vlastnostmi cukrovému kuléru barvivému saz. čís. 20. Jiné sladové výtažky, saz. čís. 132, po příp. 630.

(4) Pivo označované jako léčivé, saz. čís 630; zázvorové pivo (ginger ale) a podobné nápoje, saz. čís 130.

Saz. čís. 108.

Lihoviny; alkohol ethylnatý a zboží s obsahem alkoholu ethylnatého výslovně nejmenované.

1. 1. (1) Lihoviny jsou lihové nápoje, získané destilací lihově zkvašených rostlinných cukernatých nebo škrobnatých látek nebo míšením těchto destilátů s dovolenými přísadami nebo míšením lihu (ethylalkoholu) s dovolenými přísadami. Jako lihoviny se projednávají též některé nápoje jiné, pokud mají určitý obsah alkoholu Za ušlechtilé lihoviny (destiláty) se považují lihoviny, které byly získány destilací zkvašených cukernatých nebo škrobnatých látek a vyznačují se typickou vůní a chutí, charakterisující základní surovinu, z níž byly získány, na př. arak, borovička, slivovice, vinné destiláty. Za poloušlechtilé se považují lihoviny vyrobené míšením ušlechtilých lihovin s lihem a vodou v určitém poměru Míšením lihu s vonnými a chuťovými látkami, vodou, po příp. s ušlechtilými lihovinami, cukrem a pod. se vyrábějí další typy lihovin, na př. likéry, krémy, punče. Lihoviny saz. čís. 108 se pijí buď přímo nebo po mírném zředění.

   (2) Poloušlechtilé lihoviny a napodobeniny (náhražky) ušlechtilých a poloušlechtilých lihovin se projednávají jako příslušné ušlechtilé lihoviny.

   (3) Nápoje saz. čís. 108 se liší od alkoholických aromatických trestí saz. čís. 632 menším obsahem aromatických látek a obyčejně též menším obsahem alkoholu, což jim dodává povahy nápojů, kdežto tresti saz. čís. 632 poskytují nápoje teprve další úpravou, přidáním ethylalkoholu, vody nebo vína, po příp. cukru a pod.

1. 2. (1) Mezi vinné destiláty saz. pol. 108a)1 patří výhradně destiláty z hroznového vína, uleželé i čerstvé, t. j. cognac, vínovice (brandy a j.) a vinný destilát jako polotovar k dalšímu zpracování.

   (2) Arak je destilát ze vhodně zkvašené šťávy palmy kokosové, zkvašené rýže a příp. jiných surovin; rum je destilát ze zkvašené melasy třtiny cukrové.

   (3) Ostatní destiláty, nejmenované v saz. pol. 108a) 1 a 2, se projednávají podle saz. pol. 108a)3. Jsou to na př. borovička (vyrobená zkvašením jalovcových bobulí), zvaná též gin, meruňkovice, slivovice (rakije), třešňovice, višňovice, whisky, žitná a pod.

1. 3. (1) Likéry saz. pol. 108a) 4 jsou slazené lihové nápoje s chuťovými a vonnými látkami. Likéry vyrobené za použití plodů nebo ovocných šťáv se nazývají ovocné likéry (ratafie), na př. likér višňový, třešňový a pod. Další význačné typy likérů jsou na př. anýzový likér, bylinné likéry (na př. bénédictine, chartreuse), curaçao, kmínka slazená, vaječné brandy (vaječný cognac). Silně slazené, husté likéry se nazývají likérové krémy.

   (2) Do saz. pol. 108a) 4 patřící punče (punčoviny) jsou slazené lihoviny, vyrobené z punčové tresti, lihu, vody, cukru (sacharosy, glukosy) za přídavku ovocných kyselin (zejména citronové nebo vinné), látek vonných i chuťových a někdy i vína. Pijí se zpravidla horké, zředěné vodou nebo čajem.

   (3) Lihoviny neslazené saz. pol. 108a)4 jsou lihoviny vyrobené míšením lihu s vonnými a chuťovými látkami, s vodou, po příp. s ušlechtilými lihovinami, bez příměsi cukru nebo jen s nepatrným množstvím. Takové nápoje jsou na př. neslazená kmínka, hořká a pod.

   (4) Podle poznámky k saz. čís. 109 se zařazují do saz. pol. 108a)4 vína obsahující více než 22˙5% obj. alkoholu. Tato hranice v obsahu alkoholu se přiznává i vínům léčivým, jako jsou vína chinová, chinová se železem, kolová, kondurangová, pepsinová, železitá. Taková vína se projednávají podle volby strany buď jako lihoviny saz. pol. 108a)4, nebo po stanovení obsahu alkoholu podle saz. pol. 108a)4 nebo saz. čís. 109.

   (5) Podle saz. pol. 108a)4 se projednávají nezahuštěné šťávy (mošty) z plodů, ovoce a bobulí k lidskému požívání způsobilé, obsahují-li více než 10% váh. alkoholu, pak zahuštěné šťávy (mošty) z plodů, ovoce a bobulí k lidskému požívání způsobilé, obsahují-li více než 5% váh. alkoholu, zahuštěný vinný mošt a ovocné konservy, obsahují-li alkohol, dále cukrářské barvy s přísadou cukru a alkoholu, jakož i ether ethylnatý obsahující přes 10% obj. alkoholu (viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 620).

1. 4. (1) Francovku a její napodobeniny lze projednat podle saz. pol. 108b) 1 jen po dobrozdání příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

   (2) Do saz. pol. 108b)2 patří alkohol ethylnatý (líh, ethylalkohol, ethanol), surový, čištěný, též bezvodý, pak denaturovaný. Jako čištěný se projednává i alkohol pouze zředěný, bez jiných přísad, určený za nápoj.

   (3) Do saz. pol. 108b)2 se zařazují barvy rozpuštěné v lihu bez přísady pryskyřice nebo cukru, dále t. zv. lak na čokoládu (vonný lihový roztok pryskyřice), ocet, obsahuje-li více než 1% obj. alkoholu, jakož i syřidlové přípravky s obsahem alkoholu nad 5% váh.

   (4) Podle saz. pol. 108b)2 se dále projednávají tekutiny a jiné výrobky s přísadou lihu, k lidskému požívání nezpůsobilé, jež nejsou léčivy, převyšuje-li jejich obsah alkoholu ethylnatého 5% váh., na př.: líh pevný (viz 4. vysvětlivku k saz. čís. 637); mýdla nenavoněná, též jejich náhražky; šťávy rostlinné výslovně nejmenované, patřící bez přísady lihu do saz. čís. 174 (nejde-li o zboží lékárnické, alkoholické aromatické tresti nebo zboží voňavkářské); tinktury na skvrny; výtažky barvířské a tříslivé.

   (5) Do saz. pol. 108b)2 patří též alkohol methylnatý, alkoholy amylnaté, butylnaté, propylnaté a přiboudlina, obsahují-li alkohol ethylnatý (viz vysvětlivky k saz. čís. 619), a tekutiny na zřeďování lakových pokostů, leštidel na boty, krémů na kůži a pod., jež se skládají v podstatě z lihu (viz vysvětlivky k saz. čís. 608).

   (6) Naopak patří kolodium do saz. čís. 619, lakové pokosty lihové nebo s přísadou lihu do saz. čís. 624.

1. 5. (1) Monopolní daň z lihu ze zboží saz. čís. 108 se platí současně se clem, a to i z lihu denaturovaného v cizině.

   (2) Zvláštní ohláška se nepožaduje, dovozní celní prohláška je zároveň ohláškou k zaplacení daně.

   (3) Monopolní daň z lihu se vybírá z množství alkoholu, obsaženého v dováženém zboží; toto množství se vyjadřuje hektolitrovými stupni (litry absolutního alkoholu).

   (4) Základem pro vyměření monopolní daně z lihu je zjištěné množství zboží a obsah alkoholu stanovený předepsaným lihoměrem případně po předchozí destilaci.

   (5) Dovážejí-li se lihové tekutiny v nádobách, jež mají domácí nebo cizozemskou cejchovní značku, o jejíž správnosti není pochybnosti, vyšetří se množství podle značky cejchovní.

   (6) Obsah jiných nádob se zjistí podle původního účtu, předloží-li se účet současně s prohláškou zboží, a souhlasí-li jak se stavem zásilky, tak i s ostatními průvodními papíry, uvádí-li obsah každé jednotlivé nádoby v litrech a není-li též jinak pochybnosti o jeho správnosti.

   (7) V jiných případech se vyšetří množství lihových tekutin buď zjištěním obsahu v litrech skutečným přelitím případně též výpočtem krychlového obsahu.

   (8) Je-li v zásilce více nádob zřejmě stejné velikosti, stanoví se obsah jedné nádoby každé jednotlivé velikosti a zjišťování množství provádí se výpočtem. Stranám se však ponechává na vůli dodat ke zjištění prostorového obsahu vzorky lahví, není-li pochyby o tom, že vzorkové láhve se shodují s nádobami zásilky.

   (9) Dovážejí-li se lihové tekutiny neslazené nebo bez podstatné přísady jiných látek ovlivňujících přímé zjištění obsahu alkoholu v sudech nebo v jiných nádobách většího obsahu, zjistí se jejich obsah alkoholu úředním lihoměrem. Vzorek ke zjištění obsahu alkoholu je třeba vzít ze střední vrstvy nádoby.

   (10) Obsahuje-li zásilka více nádob, zjistí se obsah alkoholu pro každou nádobu zvlášť.

   (11) Dovážejí-li se lihové tekutiny v lahvích nebo podobných nádobách s menším obsahem nebo sice ve větších nádobách, ale jsou-li takové, že je nelze zkoušeti na obsah alkoholu přímo lihoměrem (na př. slazené), nebudiž obsah alkoholu zpravidla skutečně zjišťován, nýbrž budiž za základ výpočtu daně u různých druhů lihových tekutin vzat tento průměrný obsah alkoholu, není-li odůvodněné pochybnosti o jeho přiměřenosti:

   Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XIII. Saz. čís. 107. Pivo. Saz. čís. 108. Lihoviny; alkohol ethylnatý a zboží s obsahem alkoholu ethylnatého výslovně nejmenované.

   a)	u francovky	80% obj.
   b)	u rumu	75% obj.
   c)	u araku	65% obj.
   d)	u whisky, vinného destilátu	60% obj.
   e)	u višňovice (destilátu	55% obj.
   f)	u likérů a jiných lihových tekutin vyjma léčivá vína	50% obj.
   g)	u léčivých vín, jež se projednávají podle saz. čís. 108	25% obj.

   1. Je-li však zásilka provázena osvědčením, jež podle připojeného vzoru vyhotovil státní úřad (ústav) země původu k tomu oprávněný, jehož jméno bylo vhodným způsobem sděleno celní správě, může být zásilka projednána podle obsahu alkoholu udaného v osvědčení, není-li důvodných pochybností o pravosti nebo o tom, že obsah zásilky souhlasí s údajem osvědčení. Osvědčení zůstane u prvopisu prohlášky (nálezu).
      

   (12) Z pevného lihu (viz 4. vysvětlivku k tomuto sazebnímu číslu) vyměřuje se za 100 kg pevného lihu monopolní daň z lihu za 120 litrů alkoholu.

   (13) Vezme-li se za základ vyměření daně průměrný obsah alkoholu, upustí se od otevření nádob, není-li pochybnosti, který z uvedených průměrných obsahů alkoholu se na zboží vztahuje.

   (14) Strany mohou zapravit monopolní daň z lihu podle skutečného obsahu alkoholu též ze zásilek lihových tekutin, pro které je stanoven průměrný obsah alkoholu.

   (15) Kdo si přeje, aby daň byla vyměřena podle skutečného obsahu alkoholu, musí to v celní prohlášce výslovně uvést. V tomto případě se stanoví skutečný obsah alkoholu vždy podle povahy lihových tekutin buď lihoměrem, nebo způsobem předepsaným u vína (viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 109) s tím rozdílem, že se k destilaci odměří pouze 100 cm³ zkoušené tekutiny odměrnou baničkou na tento obsah. Po přelití obsahu baničky do destilační baňky se naplní táž odměrná banička — aniž se napřed vypláchla — až ke značce čistou vodou a její obsah se vlije rovněž do destilační baňky. Destiluje se do téže odměrné baničky. Po destilaci zjistí se lihoměrem za použití redukčních tabulek obsah alkoholu v destilátu; zjištěné procento udává přímo obsah alkoholu ve zkoušeném vzorku. Při několika druzích lihových tekutin se zjišťuje obsah alkoholu tímto způsobem pro každý druh zvláště.

Saz. čís. 109.

Víno, ovocné víno, vinný a ovocný mošt, šťávy z plodů, ovoce a bobulí, nezahuštěné; medovina.

1. 1. (1) Sem patří především víno, t. j. víno z hroznů čili révové. Je to nápoj vyrobený alkoholickým kvašením vinného moštu nebo rozmačkaných čerstvých vinných hroznů (vinného rmutu). Vinný mošt je tekutina získaná lisováním čerstvých vinných hroznů; sem patří i vinný mošt sterilisovaný.

   (2) Jako víno se projednává též víno desertní, dále víno aromatisované a víno kořeněné, t. j. víno vyrobené s použitím takových látek nebo výtažků z nich, aby bylo docíleno žádané chuti, jako pelyňku, pomerančové kůry, mařinky vonné, skořice a pod., na př. vermut. Podle saz. čís. 109 se projednávají i vína léčivá (medicinální), t. j. vína připravená k léčebným účelům, na př. víno chinové, kolové, kondurangové, pepsinové, železité (viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 108); dále víno ovocné a bobulové, též slazené, aromatisované, po příp. kořeněné a víno sladové (maltonové, maltosové), připravené vhodným kvašením mladinky nebo sladového výtažku z hvozděného sladu. Všechna vyjmenovaná vína smějí podle poznámky k saz. čís. 109 obsahovat nejvýše 22˙5% obj. alkoholu. Je-li podezření, že víno obsahuje více než 22˙5% obj. alkoholu, odeberou se z něho 2 vzorky, opatří se pečetí úřadu i strany a jeden z nich se zašle příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy k rozboru a druhý se uschová 1 rok u celního oddělení ONV zásilku projednávajícího.

   (3) Podle 2. poznámky k saz. čís. 655 se projednává jako víno i vinné droždí tekuté (vinný kal), t. j. tekutá vinná ssedlina, jež po 24 hodinách vylučuje přes 6% obj. čiré kapaliny.

   (4) Do saz. čís. 109 patří dále: nezahuštěný a neslazený ovocný mošt a nezahuštěné a neslazené šťávy z plodů, ovoce a bobulí, s obsahem nejvýše 10% váh. alkoholu, na př. šťávy plodů citrusových (citronová, grapefruitová, pomerančová a j.), jablečná, malinová, ostružinová, třešňová, jakož i medovina.

   (5) V předchozím odstavci jmenované šťávy a mošt, s obsahem alkoholu přes 10% váh., saz. pol. 108a)4; zahuštěné, slazené, viz vysvětlivky k saz. čís. 130. O rostlinných šťávách výslovně nejmenovaných viz vysvětlivky k saz. čís. 174.

1. 2. (1) U celních oddělení ONV vybavených přístroji ke zkoušení se obsah alkoholu ve víně zjišťuje takto:

   (2) Přístroj k této zkoušce používaný se skládá z destilační baňky spojené trubicí s chladníkem, v němž se zkapalňují páry při destilaci vzniklé.

   (3) K odměření vína, jež se má destilovat, slouží odměrná banička na 200 cm³, jež se naplní až ke značce. Víno takto odměřené se vlije nálevkou do destilační baňky, při čemž je třeba dbát, aby obsah baničky dobře vykapal.

   (4) Není-li odměrná banička pro víno uvnitř úplně suchá, nutno ji bezprostředně před upotřebením několikrát vypláchnout malými dávkami zkoušeného vína. Kapalina použitá k vypláchnutí se vylije.

   (5) Teplota nalévaného vína nemá být příliš odlišná od teploty normální (15° C); případně nutno teplotu vína regulovati tím, že je postavíme podle potřeby do chladné nebo teplé vody.

   (6) Druhá menší banička je na užší části krčku opatřena též značkou, až ke které pojme přesně 100 cm³, a slouží k jímání destilátu. Před každou destilací se vypláchne čistou vodou.

   (7) Destilační baňka se pak spojí trubicí neprodyšně s chladníkem a zahřívá kahanem. Poté se chladník naplní pomocí nálevky studenou vodou.

   (8) Když obsah destilační baňky přijde do varu, počne z chladníku odkapávat bezbarvá kapalina do baničky pod ním postavené, při čemž se chladicí voda znenáhla zahřívá. Jakmile jest hořejší třetina pláště chladníku na dotek teplá, nahradí se voda v chladníku studenou vodou.

   (9) Destilace budiž vždy řízena tak, aby tekutina v destilační baňce nepřekypěla a nepřetekla přímo do odměrné baničky. Plamen se tedy vhodně reguluje.

   (10) Neodtéká-li destilát pouze po kapkách, nýbrž částečně souvislým proudem nebo je-li zbarven, nutno destilaci opakovat.

   (11) Když se nashromáždilo v odměrné baničce tolik destilátu, že dosahuje téměř až ke značce, odstraníme rychle baničku a přerušíme destilaci tím, že oddálíme kahan. Poté vnoříme baničku s destilátem do vody, aby destilát nabyl teploty 15° C, a při této teplotě doplníme její obsah čistou vodou pomocí pipetky přesně až ke značce. Konečně obsah baničky dobře protřepeme a vlijeme do suchého válce, v němž stanovíme alkoholový obsah destilátu lihoměry připojenými k přístroji. Přitom nutno postupovati právě tak jako při zjišťování stupňovitosti lihu obyčejným úředním lihoměrem. Obsah alkoholu zjištěný s použitím redukčních tabulek se dělí dvěma a tím je dán skutečný obsah alkoholu ve víně.

1. 3. (1) Dovoz vín barvených dehtovými barvivy je podle ustanovení přílohy A prov. nař. k celnímu zákonu zakázán.

   (2) Je-li podezření, že víno je zbarveno dehtovými barvivy, zkoumá se takto: Asi 50 cm³ podezřelého vína vaříme v porcelánové misce 30 minut s 3 až 4 vlákny odtučněné bílé vlny, mořené kamencem a octanem sodným. Potom se vlna vypere vodou, polije 1%ním čpavkem, zahřívá 30 minut, čímž se barvivo z vlny uvolní. K tomuto roztoku se přidá trochu kyselého síranu draselného a vloží se do něho několik vláken čisté, odtučněné vlny a zahřívá se na vodní lázni 1 hodinu. Přijmou-li vlákna vlny zřetelně barvivo, je tím přítomnost dehtového barviva ve víně dokázána.

1. 4. Vína, obsahující více než 15% a nejvýše 22˙5% obj. alkoholu, jsou podrobena náhradní dávce za monopolní daň z lihu (viz § 219 prov. nař. k c. z.). Uvede-li strana při projednání vína révového, že víno nemá přísady alkoholu, a že není proto podrobeno náhradní dávce, nutno si vyžádati dobrozdání příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy. Zjistí-li se nálezem, že víno nemá přísady alkoholu, nebude náhradní dávka vybrána, po případě bude vybraná náhradní dávka vrácena.

Saz. čís. 110.

Víno šumivé.

Do saz. čís. 110 patří nejen šumivá vína s obsahem kysličníku uhličitého vzniklého kvašením v uzavřené lahvi (šampaňské, sekt), ale i vína, sycená uměle kysličníkem uhličitým pod tlakem, podobně jako při výrobě sodové vody.

Saz. čís. 111.

Ocet stolní.

1. 1. Sem patří ocet vyrobený kvašením (kvasný) nebo jiným způsobem, způsobilý k bezprostřednímu lidskému požívání (též ocet s ovocnou nebo jinou příchutí, na př. malinový, estragonový a pod.), pokud neobsahuje více než 1% obj. alkoholu. Ocet s vyšším obsahem alkoholu, saz. pol. 108b)2.
2. 2. (1) Za ocet saz. čís. 111 se považují jen tekutiny, jež obsahují nejvýše 7 g kyseliny octové ve 100 cm³. Tekutiny obsahující více kyseliny octové, saz. čís. 619.

   (2) Zda jde o ocet saz. čís. 111, zkouší se takto; Cejchovanou skleněnou pipetou vpraví se 25 cm³ zkoušené tekutiny do kádinky o obsahu asi 0˙1 litru, přidá se touž pipetou 25 cm³ roztoku, jenž obsahuje v litru přesně 65˙45 g chemicky čistého hydroxydu draselného, a směs se míchá čistou skleněnou tyčinkou až do úplného promíšení. Touto směsí kápne se na modrý lakmusový papírek, jenž nezčervená, je-li zkoušená tekutina ocet saz. čís. 111. Pipeta budiž vždy předem dvakráte vypláchnuta tekutinou, která se má právě odměřit.

   (3) Surový dřevný ocet, saz. pol. 598b), přečištěný, podle své koncentrace buď saz. čís. 111, nebo saz. čís. 619.

   (4) Pikantní octová tresť ke kořenění zvěřiny, saz. čís. 132 příp. 131.

   (5) Octomed (oxymel), t. j. med smíšený s octem, a léčivé octy, saz. čís. 630. Octy navoněné, saz. čís. 631.

Saz. čís. 112.

Minerální vody a limonády.

(1) Minerální vody, přírodní i umělé, jsou vody, které obyčejně obsahují větší množství rozpuštěných solí a plynů než obyčejná voda a které se zpravidla vyznačují zvláštní chutí, někdy i vůní, a mívají léčivé účinky nebo se hodí za stolní vody. Okolnost, že se některá minerální voda doporučuje k léčebnému použití, nemá vlivu na projednávání vody podle saz. čís. 112. Jako minerální vody se projednávají i sodové vody (sodovky), t. j. vody nasycené pod tlakem kysličníkem uhličitým, bez přísad nebo s takovými přísadami, které z nich nečiní umělou minerální vodu nebo limonádu,

(2) Sem patří též šumivé limonády bez alkoholu Jsou to vody, nasycené kysličníkem uhličitým, s přísadou ovocných šťáv, syrupů nebo jiných látek aromatických nebo chuťových; sladí se sacharosou. Stejně se projednávají i limonády nešumivé, bez alkoholu, sloužící přímo jako nápoj.

(3) Voda přírodní, saz. čís. 150; mořská voda, saz. čís. 595; voda destilovaná, saz. čís. 622.

Do saz. třídy XIV patří: chléb (saz. čís. 113), pečivo (saz. čís. 114), ságo atd. (saz. čís. 115), těstoviny (saz. čís. 116), maso (saz. čís. 117), masité droby (saz. čís. 118), sýry a tvaroh (saz. čís. 119), sledi nasolení nebo uzení (saz. čís. 120), ryby výslovně nejmenované, nasolené atd. (saz. čís. 121), ryby připravené (saz. čís. 122), kaviár a kaviárové náhražky (saz. čís. 123), kávové náhražky (saz. čís. 124), kakaové máslo (saz. čís. 125), kakaový prášek (saz. čís. 126), kakaová hmota atd. (saz. čís. 127), konservy rybí, masové a korýšové (saz. čís. 128), konservy zeleninové (saz. čís. 129), konservy ovocné atd. (saz. čís. 130), poživatiny neprodyšně uzavřené (saz. čís. 131) a poživatiny výslovně nejmenované (saz. čís. 132).

Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XIV.

Z některých druhů zboží této saz. třídy, obsahujících cukr, se vybírá náhradní dávka za všeobecnou daň z cukru; viz o tom ustanovení § 108 c. z. a § 219 prov. nař. k c. z.

Saz. čís. 113.

Chléb obyčejný, černý i bílý.

(1) Sem patří též obyčejné pečivo pekařské (žemle, housky, rohlíky a pod.), židovský chléb velikonoční (macesy), šrotové chleby (na př. pumprnikl), lodní suchary.

(2) Suchary pro psy s přísadou masitých odpadku, saz. čís. 117.

(3) Chléb a suchar lepkový (aleuronový), saz. čís. 132.

(4) Zboží saz. čís. 113 mleté nebo rozstrouhané, saz. čís. 114.

Saz. čís. 114.

Pečivo (suchary, sušenky, koláče, oplatky atd.).

(1) Do saz. čís. 114 patří pečivo, které nenáleží do saz. čís. 113, tedy pečivo jemné, cukrářské a trvanlivé, jako na př. koláče všech druhů, vánočky a pod., dorty, řezy, piškotové pečivo, ovocný chléb a j., suchary (lodní suchary však saz. čís. 113), sušenky, perníky, oplatky atd., pak též poživatiny z mouky vyrobené s přísadou cukru, koření, sýra a pod., i když jsou určeny také k léčebným účelům (viz též 1. odstavec 4. vysvětlivky k saz. čís. 630). Všechno toto zboží může být též plněné, potřené nebo ozdobené ovocem, ovocným želé, ovocným krémem, zeleninou, sýrem a pod. Sem patří též veškeré pečivo mleté nebo rozstrouhané (smaženka, strouhanka, obalovací, t. zv. panýrová mouka). Pečivo s přísadou masa, ryb a pod. nebo masem, rybami a pod. plněné, saz. čís. 132; s přísadou čokolády nebo kakaa, saz. čís. 127.

(2) Zboží saz. čís. 114 neprodyšně uzavřené v krabicích a pod. se projednává rovněž podle tohoto saz. čísla.

(3) Polévková mouka hrachová ve tvaru sucharu, saz. čís. 132.

(4) Pečetní oplatky ze želatiny, vyziny a pod., saz. čís. 610.

Saz. čís. 115.

Ságo a ságové náhražky, tapioka, arrowroot.

(1) Sem patří veškeré druhy tropických škrobů, na př. škrob palmový (ságový), batatový, arrowroot, a to západoindický (škrob marantový), východoindický (škrob z canny, kurkumy a cassavy), brazilský (škrob mandiokový) atd., a pak výrobky z nich, jež jsou zčásti nebo úplně zmazovatělé a známé jako ságo, po příp. tapioka, jakož i jejich napodobeniny z evropských škrobů (na př. ságo bramborové).

(2) Všechno toto zboží, též smíšené s jinými hmotami, upravené pro drobný prodej nebo označené jako dietetické poživatiny nebo opatřené návodem, saz. čís. 132.

Saz. čís. 116.

Těstoviny (t. j. makarony, nudle a podobné nepečené výrobky z mouky).

(1) Sem patří nepečené, sušené výrobky z mouky, upravené lisováním nebo řezáním a pod. do různých tvarů.

(2) Těstoviny z kukuřice a těstoviny s přísadou vajec se projednávají rovněž podle saz. čís. 116.

(3) Mleté nebo strouhané těstoviny všech druhů (na př. smaženka, strouhanka, obalovací, t. zv. panýrová mouka), saz. čís. 114.

Saz. čís. 117.

Maso.

(1) Sem patří maso zvířat saz. čís. 63—72, dále drůbež saz. čís. 73 rozkrájená, jakož i drůbež, zvěř srstnatá a pernatá saz. čís. 74, solená, sušená, uzená, v láku, špikovaná.

(2) Jako maso se projednávají zabitá zvířata jatečná a tažná saz. čís. 63—72, i když jsou ještě v kůži a nevyvrhnuta (nevykolena).

(3) Dále sem patří poživatelné vnitřnosti, na př. žaludky, vyjma žaludky patřící do saz. čís. 86, jazyky, játra, plíce, sleziny atd., pak zvířecí krmivo z masitých odpadků s přísadou otrub, mouky a pod. nebo bez ní, pečené nebo jinak připravené, jako na př. suchary pro psy.

(4) Na vzduchu usušené maso patří do saz. pol. 117b).

(5) Střeva a zvířecí žaludky, čerstvé, solené nebo sušené, viz vysvětlivky k saz. čís. 86.

(6) Žluč zvířecí čerstvá, po příp. sušená, saz. čís. 87.

(7) Drůbež mrtvá, též vykuchaná, oškubaná nebo bez končetin, saz. pol. 73b), zvěř srstnatá a pernatá, mrtvá, též rušená (rozkrájená na hlavu, kýty, hřbet a slabiny), saz. pol. 74b); ryby čerstvé, rozkrájené a stažené (rybí maso), saz. čís 75.

(8) Maso zvířat všech druhů upravené jiným způsobem, než jak je uvedeno v saz. pol. 117), (kořeněné, v rosolu, v omáčce, nadívané, připravované s octem, olejem, cukrem nebo jinak [na př. salát z volské tlamy], dušené, masové paštiky, paštiky z husích jater a pod.), jakož i jiné masové konservy; saz. čís. 128, po příp. 132; maso v krabicích, lahvích a pod. neprodyšně uzavřené (na př. corned beef), saz. čís. 131.

(9) Šunka v měchýři, saz. čís. 118, slanina (též masem prorostlá), saz. čís. 89.

(10) Masová a rybí moučka hodící se pouze za krmivo pro dobytek nebo za hnojivo, saz. čís. 652.

Saz. čís. 118.

Masité droby.

(1) Sem patří výrobky z masa (též rybího), zvířecích vnitřností a zvířecí krve, též s přísadou nastavovadel (na př. mletého pečiva), koření a pod., též uzené nebo vařené, v obalech ze žaludků, střev nebo měchýřů (též umělých), jako salámy (též trvalé), uzenice (vuřty), uzenky (párky), klobásy, jaternice, jelita, tlačenka, tučnice, šunka v měchýři (t. zv. lososí šunka) atd. Játrový salám s přísadou lanýžů se projednává rovněž podle saz. čís. 118.

(2) Podobné výrobky s náplní ze sýra, saz. čís. 119, s jinou náplní, na př. t. zv. datlové salámy (z datlové kaše, mandlí atd.), saz. čís. 132.

Saz. čís. 119.

Sýry a tvaroh.

(1) Jako sýry se projednává též brynza.

(2) Do saz. pol. 119b) patří tvaroh (čerstvý nebo solený), jakož i ssedlé mléko (rovněž ssedlá smetana), ze kterého byla odlita syrovátka.

(3) Rybí sýr (holandské smíšené sýry) a bylinné sýry (na př. glarnský bylinný sýr), saz. čís. 132.

Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 120, 121 a 122.

Solný lák (sleďový lák, salamoja), jenž se dopravuje současně — avšak odděleně — s rybami saz čís. 120, 121 a 122 k jejich vlhčení za dopravy, se vyclívá do 10% celkové hrubé váhy ryb stejnou sazbou jako ryby. Ostatní solný lák, viz vysvětlivky k saz. čís. 592.

Saz. čís. 120.

Sledi nasolení nebo uzení.

Nasolení sledi se projednávají podle saz. čís. 120 i tehdy, dovážejí-li se bez hlavy a částí břišních.

Saz. čís. 121.

Ryby výslovně nejmenované, nasolené, uzené, sušené.

Sem patří též části rybího těla, pomíšené s nečištěnými rybími jikrami.

Saz. čís. 122.

Ryby připravené (marinované nebo v oleji atd.), v sudech.

(1) Podle saz. čís. 122 se projednávají ryby jinak připravené, než jak uvedeno v saz. čís. 121, na př. zadělávané, dušené, v rosolu atd., v sudech, také sardele v solné kaši k výrobě sardelových past, oček, řezů a pod.

(2) Podle saz. čís. 122 smějí být projednávány ryby jen tenkrát, jsou-li naloženy v sudech, soudcích, kbelících nebo jiných dřevěných nádobách.

Saz. čís. 123.

Kaviár a kaviárové náhražky.

(1) Jako kaviár se projednávají jikry vyzy (Beluga, Acipenser huso), jesetera hvězdnatého (Sevruga, Acipenser sturio, Acipenser Güldenstaedti), čištěné, t. j. zbavené ulpělých částic rybích vnitřností, obvykle nasolené (slabě solený kaviár se nazývá malosol, silněji solený astrachán), případně ještě dále připravené (kořeněné, sušené, barvené a pod.).

(2) Jako kaviárové náhražky se projednávají jikry blomců, candátů, hranáčů šedých, plotic, sleďů, tresek a j., čištěné, t. j. zbavené ulpělých částic rybích vnitřností, nebo ještě dále připravené (kořeněné, sušené, barvené a pod.), jež vzhledem i chutí mají napodobit nebo nahradit pravý kaviár. Takovou náhražkou je na př. botargo (boutargue) z jiker ryb Středozemního moře, zvláště candáta a jesena mořského.

(3) Kaviár a kaviárové náhražky v plechovkách a pod. neprodyšně uzavřené se projednávají též podle tohoto saz. čísla.

(4) Viz též 2. vysvětlivku k saz. čís. 87 a vysvětlivky k saz. čís. 121.

Saz. čís. 124.

Kávové náhražky (též pražená čekanka).

(1) Sem patří kávové náhražky vyrobené z částí rostlin pražením (a většinou ještě rozemletím), neobsahující kávu saz. čís. 2 a rozpouštějící se pouze částečně ve vodě, na př. z obilí (žita, ječmene), ze sladu, z kořenů (čekanky, řepy cukrové a j.), z plodů (fíků, svatojanského chleba a j.), z hlíz (brambor, topinambur).

(2) Kávové náhražky bez kávy saz. čís. 2 ve vodě se rozpouštějící, na př. z páleného cukru (karamelu) a pod., projednávají se podle své povahy; jsou-li upraveny pro drobný prodej (t. j. váží-li jednotlivé balení nejvýše 5 kg) nebo jsou-li označeny jako kávové náhražky, projednávají se podle saz. čís. 132 nebo 131.

(3) O náhražkách a poživatinách se skutečnou kávou viz vysvětlivky k saz. čís. 2.

Saz. čís. 125—127.

Kakaové máslo. Kakaový prášek. Kakaová hmota; čokoláda, čokoládové náhražky a výrobky.

(1) Upražené kakaové boby se po roztřídění a odslupkování co nejjemněji rozemelou. Vycházejí ze stroje jako hnědá, hustá, tekutá hmota barvy čokoládové, která zachycena do plochých nádob přichází do chladíren a zde tuhne. Takto zpracované kakaové boby se nazývají kakaovou hmotou saz. čís. 127, jíž se používá k výrobě jednak kakaového másla a kakaového prášku, jednak čokolády a čokoládových výrobků.

(2) Kakaové máslo saz. čís. 125 se vyrábí tak, že se kakaová hmota za tepla lisuje za vysokého tlaku hydraulickým lisem, při čemž tuk obsažený v kakaové hmotě odtéká jako čistý, nažloutlý olej a tuhne v máslovitou hmotu nažloutle bílou, jež má charakteristickou vůni čokolády (bod tání asi 33° C).

(3) Pevný zbytek po vylisování kakaové hmoty se drtí, rozemílá a prosévá, čímž se získá kakaový prášek saz. čís. 126.

(4) Na čokoládu saz. čís. 127 se zpracuje kakaová hmota tak, že se promísí v míchacích strojích (melanžérech) s cukrem s přísadou kakaového másla, po příp. také aromatisujících látek, ve stejnorodou hmotu a potom se ještě prohněte (zušlechťuje) ve zvláštním hnětacím zařízení různých typů (t. zv. conche). Takto zušlechtěná hmota se lije do forem, v nichž v chladicím zařízení tuhne v čokoládu.

(5) Jako kakaový prášek se projednávají i směsi kakaového prášku s cukrem; naproti tomu všechny výživné přípravky, potraviny a nápoje prosté alkoholu, jež obsahují čokoládu nebo kakao, se projednávají podle saz. čís. 127.

(6) Zboží saz. čís. 126 a 127 v plechovkách, lahvích a pod. neprodyšně uzavřené se projednává rovněž podle těchto saz. čísel; viz též saz. čís. 131.

Saz. čís. 128.

Konservy rybí, masové a korýšové.

(1) Sem patří všechny výrobky rybí, masové a korýšové, které byly upraveny pro delší úschovu, pokud nepatří do saz. čís. 117, 118, 120, 121 a 122 nebo neprojednávají-li se pro své neprodyšné zabalení podle saz. čís. 131.

(2) Kaviár a kaviárové náhražky, viz saz. čís. 123.

Saz. čís. 129.

Konservy zeleninové (mimo zeleninu sušenou saz. pol. 44a).

(1) Sem patří zelenina všech druhů (včetně lanýžů) a ostatní rostliny pro kuchyňskou potřebu, upravené jinak, než je uvedeno v saz. čís. 44, jakož i zelenina jmenovaná v saz. pol. 44b), naložená ve slané vodě nebo v octě, dováží-li se v jiných obalech než v sudech (tímto označením se rozumějí nejen sudy, nýbrž i kbelíky a jiné větší dřevěné nádoby).

(2) Zboží saz. čís. 129 v lahvích, krabicích a pod. neprodyšně uzavřené se projednává podle saz. čís. 131.

Saz. čís. 130.

Konservy ovocné, zahuštěný mošt, zahuštěné šťávy z plodů, ovoce a bobulí; tamarindy.

1. 1. (1) K ovocným konservám patří:
   1. a) Ovoce saz. čís. 35 až včetně saz. čís. 39, které bylo jinak, než je uvedeno v saz. čís. 39, cukrem, medem a pod. upraveno, zavařeno, naloženo, kandováno atd. (na př. marmelády a t. zv. sýry kdoulové);
   2. b) kandované plody jiné, jako jižní ovoce, též jeho slupky (na př. kandovaná pomerančová a citronová kůra);
   3. c) v octě nebo ve slané vodě naložené ovoce saz. čís. 39, dováží-li se v jiných obalech než v sudech, kbelících a podobných větších nádobách dřevěných;
   4. d) připravené byliny, květy, kořínky, semena a též kořeni saz. třídy II, pokud toto koření nepodléhá v saz. třídě II vyššímu clu (na př. kandovaný puškvorcový kořen, upravené cicvárové semeno atd.), dále též zázvorové pivo (ginger ale);
   5. e) fíky plněné mandlemi, ořechovými jádry atd., kaštanová moučka, dále banánová moučka smíšená s jinými látkami, pak jedlé kaštany a kaštanová moučka, pražené nebo s cukrem připravené.

   (2) Viz též všeobecné vysvětlivky k saz. třídám II a III, pak vysvětlivky k saz. čís. 9 a 17.

1. 2. Zahuštěným moštem saz. čís. 130 se rozumí alkoholu prostý vinný mošt zahuštěný vařením.
2. 3. (1) Jako zahuštěné šťávy z plodů, ovoce a bobulí saz. čís. 130 se projednávají jak výrobky k požívání způsobilé, jež byly vyrobeny zahuštěním přírodních šťáv (moštů) bez další přísady (na př. citronová šťáva k lidskému požívání způsobilá, šťáva pomerančová nebo grapefruitová), tak i výrobky z nezahuštěných šťáv (moštů), slazené cukrem nebo medem, po příp. s přísadou koření a pod. (na př. malinový, třešňový a višňový syrup), neobsahují-li více než 5% váhových alkoholu. Nezahuštěné šťávy (mošty) z plodů, ovoce a bobulí, způsobilé k požívání, saz. čís. 109.

   (2) Zahuštěná citronová šťáva k lidskému požívání nezpůsobilá, sloužící jen k technickým účelům, viz saz. čís. 163.

   (3) Ovocné konservy obsahující alkohol a zahuštěný vinný mošt obsahující alkohol, pak zahuštěné šťávy (mošty) z plodů, ovoce a bobulí k požívání, obsahují-li více než 5% váhových alkoholu, konečně nezahuštěné šťávy (mošty) z plodů, ovoce a bobuli k požívání, obsahují-li více než 10% váhových alkoholu, patří do saz. pol. 108a)4.

1. 4. (1) Tamarindy jsou dužnaté, srpovité plody (lusky) indických tamarind a podobných stromů.

   (2) Sem patří též výtažky, povidla, tinktury, prášky atd., vyrobené z tamarind nebo s přísadou tamarind, pokud nepatří do některého saz. čísla s vyšším clem.

1. 5. Zboží saz. čís. 130 v krabicích, lahvích a pod. neprodyšně uzavřené se projednává podle saz. čís. 131. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 108, 109, 132 a 174.

Saz. čís. 131.

Poživatiny v krabicích, lahvích a podobných nádobách neprodyšně uzavřené (mimo poživatiny jmenované pod saz. čís. 114, 123, 126 a 127).

(1) Podle saz. čís. 131 se projednává všechno zboží saz. třídy XIV (mimo zboží saz. čís. 114, 123, 126 a 127) v plechovkách, lahvích, sklenicích, džbáncích, kelímcích a pod. obalech, které jsou neprodyšně uzavřeny, na př. zaletovány, zapečetěny, smolou, voskem nebo parafinem zality, dále neprodyšně zašroubovány, šešulkami, zvířecím měchýřem nebo pergamenem potaženy, neprodyšným papírem zalepeny nebo jež jsou jinak vzduchotěsně uzavřeny.

(2) U zboží saz. čís. 131 patří váha neprodyšně uzavřených obalů k čisté váze zboží.

(3) Zboží saz. třídy XI—XIII se projednává podle svých sazebních čísel, i když je v obalech neprodyšně uzavřených. O tom, zda a za jakých podmínek se projednává zboží jmenované v saz. třídách I—X podle saz. čís. 131 v případě, že je v obalech neprodyšně uzavřených, viz vysvětlivky k saz. čís. 2, k saz. třídám II a III, k saz. čís. 13, 15, 17, 33, poznámku za saz. čís. 44 a vysvětlivky k saz. čís. 79 a 80.

Saz. čís. 132.

Poživatiny výslovně nejmenované.

Sem náležejí všechny poživatiny nepatřící k jiným saz. číslům, na př.:

1. 1. (1) Výživné přípravky a dětské poživatiny, polévkové moučky a konservy, mléčné konservy.
   1. a) Výživné přípravky: výtažky a šťávy masové, na př. Liebigův masový výtažek a j.; peptony masové a j.; peptonu prosté bílkoviny, kvasnicové přípravky, na př. somatosa a j.; alkalické sloučeniny bílkovin, na př. eukasin, nutrosa, plasmon, sanatogen atd.; přípravky, které obsahují nerozpustnou bílkovinu, na př. carne pura, tropon, globon; přípravky s lecitinem, nepatří-li do saz. čís. 630; sladové výtažky, též označené za dietetické nebo léčivé prostředky, též smíšené s jinými látkami vůbec nebo s nepatrným množstvím léčivých látek, na př. maltine; je-li však přísada léčivých látek u sladových výtažků taková, že pak sladový výtažek slouží převážně k účelům léčebným, projedná se jako lékárnické zboží upravené. O sladových výtažcích, jež podle toho patří do saz. čís. 630, viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 630. Výtažek z karamelového nebo barvivého sladu (pivní kulér sladový), saz. čís. 107.
      1. Dětské poživatiny (dětská výživa) na basi uhlohydrátové (výživné moučky, na př. Nestléova dětská moučka), na basi mléčné bílkoviny (na př obdoba eledonu, pelargonu).
   1. b) Polévkové moučky a konservy atd. (po příp. v kostkách), na př. hrachová, zeleninová a j. polévka.
   2. c) Mléčné konservy a podobné konservy a přípravky (kumys, kefír), sterilisované, peptonisované, kondensované mléko, dále sušené mléko plnotučné nebo odstředěné, v prášku nebo formované, sušené podmáslí a j.; kávové konservy s kondensovaným mlékem, kávová tresť, též v prášku, tresť mokka.

   (2) Mouka a mlýnské výrobky všech druhů, jako kroupy, krupky, krupice, dále zelenina a pod., též promíšené s jinými poživatelnými látkami, jsou-li upraveny pro drobný prodej, pak všechny jmenované druhy zboží, jakož i škrob, dextrin, sušený lepek (jako aleuronát, aleuronová moučka, roborát a pod ), jsou-li nálepkou, návodem k upotřebení a pod. označeny za poživatiny nebo obsahují-li přísadu látek dietetických nebo léčebných. (Výživné přípravky, jež obsahují kakao, saz. čís. 127.)

1. 2. (1) Cukroví, pokud není zařazeno do saz. čís. 114, 127, 130 a 131, na př.:
   1. a) bonbony, dražé, drops, karamely, marcipánové zboží, t. zv. gumové cukrovinky, orientální cukrovinky (na př. turecký med, rabat, sučuk, chalva), šumivé prášky, šumivé bonbony atd.;
   2. b) pastilky bez přísady čokolády, peprnomátové cukrovinky atd., pokud je nelze považovat za léčivé prostředky podle 1. odstavce 2. vysvětlivky k saz. čís. 630 nebo za vonné pastilky saz. čís. 633;
   3. c) pasta lékořicová; šťáva lékořicová v tyčinkách tlustých nejvýše 1 cm, v trubičkách, v žebrovaných nebo točených páskách, pilulkách a pod., nebo s přísadou cukru, medu, škrobu, gumy, anýzové silice a pod., pokud nejde o lékárnické zboží (viz též vysvětlivky k saz. čís. 151), ibišové těsto, marcipánové těsto atd.

   (2) Silice (etherické oleje) s cukrem rozetřené; barviva dehtová, košenilové přípravky a podobné barvy, s cukrem; kypřící přísady (prášky) do těsta, používané místo nebo vedle droždí, z kyselého uhličitanu sodného, kyseliny vinné nebo z vinného kamene a pod., s příměsí škrobu, cukru a podobných plnidel; mouka s kypřícími a jinými přísadami do těsta.

   (3) Vanilka rozetřená s cukrem, viz saz. čís. 8.

1. 3. Výtažky, tresti a chuťové přípravky k přípravě nebo ke kořenění jídel nebo nápojů (nejsou-li jinam zařazeny), jako t. zv. rybí, anglická, ústřicová, želví omáčka, majonézy, pevné nebo tekuté přípravky z bylin, koření a podobných látek na výrobu likérů, avšak bez alkoholu (s alkoholem, saz. čís. 632); připravovaná hořčice, též mleté hořčičné semeno v jiných obalech než v sudech (viz saz. čís. 48); připravovaná kořenidla, t. zv. konservující sůl (rozličné přísady ke konservování jídel, též s kuchyňskou solí smíšené), sůl s přísadou koření, octová tresť ke kořenění zvěřiny, marináda (upravená z octa, koření a zeleniny k marinování masa a ryb) atd.
2. 4. Jiné výslovně nejmenované poživatiny, na př.: zboží tragantové se škrobovou moukou, cukrem a pod. (jako ozdoby, figurky, umělé ovoce, pokud nepatří do saz. čísla s vyšší celní sazbou), náhražky vajec, vaječné konservy (vejce a součástky vajec k požíváni, sušené nebo jinak připravené, viz vysvětlivky k saz čís. 79), glarnský bylinný sýr, rybí sýr (holandský smíšený sýr), paštiky (masové, rybí a korýšové však saz. čís. 128), huspeniny (rosoly, želé); kandované poživatiny, nepatří-li do saz. čís. 130, mandlové mléko (připravený nápoj).
3. 5. Jako sušené žloutky a bílky se projednávají též jejich směsi i celá sušená vejce.
4. 6. Pevný žloutek (sušený, konservovaný solí kuchyňskou, kyselinou benzoovou, boritou a pod. ) může být projednáván pro národní podniky podle poznámky za saz. čís. 132 s výhradou, že na jeho upotřebení dohlédne nejbližší celní nebo kontrolní oddělení ONV. Je zakázáno upotřebit pevný žloutek, projednaný podle této poznámky, k výrobě poživatin. Odběr tohoto zboží povoluje KNV, jenž stanoví též kontrolní podmínky.

Sem patří: dříví palivové atd. (saz. čís. 133), dříví stavební a užitkové (saz. čís. 134) a dřevěné uhlí, rašelina, lignit, kamenné uhlí, koks atd. (saz. čís. 135).

Saz. čís. 133.

Dříví palivové, také kůra, roští, otýpky, vrbové proutí, chrastí (klestí), vyloužené tříslo a tříslové cihly.

1. 1. (1) K palivovému dříví patří dříví svazkové (vázané též drátem nebo železnými pásky), dříví rovnané, odpadky dřeva, třísky tesařské, hoblovačky a piliny (též brikety z pilin k topení, vyjma podpalky), kořeny, prázdné šišky jehličnatých stromů, vyloužené tříslo (dříví a kůra), kůra a tříslové cihly k topení, chrastí (klestí).

   (2) Do saz. čís. 133 patří též otýpky z chrastí (klestí) nebo z proutí (houžví nebo drátem vázané), pak košikářské proutí, též oloupané nebo štípané.

1. 2. (1) Štěpiny obuvnické a řešetářské, čisticí hobliny ke zčišťování tekutin, dříví řešetářské (připravené, pouze ohýbané), saz. čís. 347.

   (2) Loubky (štěpiny až jako papír tenké, stužkovité), k výrobě dřevěných pletiv a pod., saz. pol. 351a).

   (3) Dřevěná moučka, saz. čís. 62.

   (4) Dřevitá vlna, saz. čís. 348.

   (5) Korková drť, korková moučka, saz. čís. 363.

   (6) Tříslo (koželužské tříslo) nevyloužené, saz. čís. 158 nebo 159.

Saz. čís. 134.

Dříví stavební a užitkové; korek.

1. 1. (1) Jako dříví stavební a užitkové se projednává též dříví určené k jinému dalšímu zpracování.

   (2) K evropskému dříví patří:

   1. a) tvrdé:
      1. akátové, bezové, brslenové, bruyerové, břekové, břestové, bukové, cesminové, citroníkové, cypřišové, čilimníkové, dřezovcové (gleditchiové), dřínové, dřišťálové, dubové, habrové, hlohové, hrušňové, jabloňové, jasanové, javorové, jeřábové, jilmové, kaštanu jedlého, lískové, mahalebkové, meruňkové, morušové, mukové, olivové, ořechové (evropské), ostryové (evropské), platanové, pomerančovníkové, rohovníkové (svatojánský chléb), řešetlákové, střemchové, svídové, šípkové, švestkové, tisové, třešňové, vavřínové, višňové, zimolezové;
   1. b) měkké:
      1. borové, březové, jalovcové, jedlové, jirovcové (maďalové, kaštanu koňského), korkové, limbové, lipové, modřínové, olšové, smrkové, topolové (zejména osikové), vejmutovkové, vrbové.

   (3) Mimoevropským dřevem rozumíme takové druhy dřev, které i když rostou v Evropě divoce, nevyskytují se tu v takové jakosti, aby byly technicky zužitkovatelné. Patří k nim dřevo: agalochové, algarobové, amabolové, amarantové (cayenské), ambakové, amboinské (cayaboca), ambrové (žluté santalové), andělikové, anghienské, angolové, anýzové, arkanové, atlasové (saténové, feroliové), balsamové, balsové, baratové, barsinové, blahovičníkové (gumwood), cabriuva, caïlcedrové (mahagonu senegalského), camagou, candelao, capo blanca, caracoles, cedrelové, cedrové, cimbalo, copie, cyperské, červené (redwood), dakagua, damarové, ebenové (grenadilové), fialkové, gabonové, greenhartové, grenadilové, guajakové (svaté, francouzské, benediktinské, lignum sanctum), hikorové, jalovce viržinského (tužkové), jasanové (americké), javorové (americké), jilmové (americké), kalamandrové, kampeškové (bahamské), kokosové, kokusové, kondoriové, korálové, koromandelové, košenilové, královské, lancewood, lianové, limbové (africké), lotusové, luciové, magnoliové (šácholánové, cucumbernut), mahagonové (akažuové), margeritové (obdužové), mastixové, moca, mumbrilové, muškátové (písmenkové, leopardí, tygří, hadí), myrtové, okumé, ořechové (americké), ořešákové (butternut), ostryové (stonewood), padukové, pajasanové, palisandrové (polyxandrové, jakarandové), palmové, panakokové (partridžové), paraportské (botanybay), pepřové, pičpajnové, pistaciové, primavera (bílého mahagonu), růžové (rhodské), santalové, surinamské, sykomorové, tamanu, tamaryškové, teakové, topolové (americké), tyndolové, viuhatico, withewood, zebrové, zeravové (thujové), zimostrázové, železné atd.

1. 2. (1) Podle saz. pol. 134a)1 se projednává kulatina ze dřevin evropských, neloupaná i loupaná, avšak dále neopracovaná (na př. klády, pilařská kulatina, důlní dříví, brusné dříví, kulatina ve vorech, tyče [bidla], obručové dříví neštípané atd.).

   (2) Střední průměr u kulatiny bukové a dubové, dovážené na dovolovací list podle poznámky k saz. pol. 134a) 1, se zjišťuje tehdy, je-li průměr této kulatiny na slabším konci menší než 30 cm, a to výpočtem aritmetického středu nejmenšího a největšího průměru kulatiny (bez kůry), změřeného na obou jejich koncích.

1. 3. (1) Podle saz. pol. 134a) 2 se projednává stavební a užitkové dříví ze dřevin evropských, přitesané, řezané pilou nebo jinak ořezávané, štípané, avšak dále neopracované (na př. trámy, fošny, prkna, krajiny, latě, kůly, šindele bez drážky, dříví kolářské, dříví kořenové pro soustružníky a řezbáře, štípané dříví brusné, dříví na dýmky, na pažby k ručnicím atd.).

   (2) Železniční pražce jsou ze dřeva dubového, bukového, borového nebo modřínového, buď řezané nebo přitesané.

   (3) Sudovina (dužiny, též tvaru kuželovitého a dna k sudům) se projednává podle saz. pol. 134a) 2, je-li štípaná (též opracovaná sekerou nebo teslicí) nebo řezaná (též pilou válcovou a pod.), avšak nehoblovaná, bez drážky atd. Sudovina se projednává podle oné položky saz. pol. 134a)2, do níž patří druh dřeva, z něhož je sudovina vyrobena. O připravené sudovině viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 347.

   (4) Surové vlysy (bukové i dubové) jsou nehoblovaná, nedrážkovaná prkénka, rovnoběžně hraněná, tloušťky 24 mm až 30 mm, šířky 4 cm až 12 cm, délky 20 cm až 100 cm.

   (5) Zvláštní povolení k bezcelnému dovozu brusného dříví a pilařských odřezků podle 1. poznámky k saz. pol. 134a) 1—2 uděluje ministerstvo financí.

1. 4. Dříví patřící do saz. pol. 134a) 1 a 134a) 2, je-li impregnováno, podléhá celní přirážce podle 2 poznámky k saz. pol. 134a)1—2, i když jinak je beze cla. Za impregnované se považuje dříví natřené asfaltem nebo dehtem anebo napuštěné olejem nebo jinými látkami (rtuťnatými solemi, chloridem zinečnatým atd.). Dříví toliko pařené se však za impregnované nepovažuje.
2. 5. (1) Podle saz. pol. 134b) se projednává stavební a užitkové dříví mimoevropské (nepatří-li do saz. čís. 62, 156 nebo 157), ať ve tvaru kulatiny nebo v hrubých špalcích sekerou osekaných, též řezané pilou nebo jinak ořezávané, štípané, avšak dále neopracované.

   (2) Jako korek saz. pol. 134c) se projednávají surové přírodní kusy korkové kůry, též přiřezané.

1. 6. (1) Dýhy, t. j. dřevěná prkna silná 3 mm nebo slabší, jakož i překližky (desky ze sklížených dyh), saz. čís. 351.

   (2) Dřevěné desky (prkna silnější než 3 mm), nařezané nožem loupačky nebo dyhovačky, působícím jako hoblík, saz. čís. 347.

   (3) Sklížené zboží pilou řezané, nehoblované atd. (na př. prkna ze sklížených prkének), saz. čís. 356 nebo 357.

   (4) Tyčky na hole, dále neopracované, saz. čís. 136.

   (5) Dříví stavební a užitkové i korek, opracované dále, než připouští saz. čís. 134, se vyclívá podle příslušných saz. čísel a saz. položek saz. třídy XXXIV.

Saz. čís. 135.

Dřevěné uhlí, rašelina a rašelinové uhlí, lignit a kamenné uhlí, koks a všechno pevné palivo uměle z těchto hmot vyrobené.

1. 1. Jako dřevěné uhlí se projednává též plastické uhlí v beztvarých kusech, též v kouscích (umělá hmota řezbářská nebo ke tváření).
2. 2. Do saz. čís. 135 se řadí dále vyrýpané cihly rašelinové, měl (drť) rašelinová a slatinné uhlí, všechny druhy hnědého uhlí, černého uhlí (kamenného), antracit, koks, též polokoks a koks petrolejový.
3. 3. (1) Přírodní uhlí (černé i hnědé) jemně rozmělněné, saz. pol. 148b).

   (2) Dřevěné uhlí a koks na prášek rozmělněné, saz. čís. 605.

1. 4. (1) Pevným palivem umělým tohoto saz. čísla jsou cihelky lisované z rozmělněného uhlí všech druhů, koksu, rašeliny a pod., též s přidáním dehtu nebo jiných látek, obyčejně s vylisovanou značkou, někdy dírkované nebo se zářezy, aby se daly děliti v menší části, jako brikety, bulety, karbolein, uhlí do žehliček a pod.

   (2) Jako pevné umělé palivo saz. čís. 135 se projednávají též přípravky prodávané pod různým označením, které se pro značný vývin kouře spalují na vinicích jako ochrana proti mrazu (na př. résineux bordelais, směs dřevěných pilin, pryskyřice a asfaltu).

   (3) Při pochybnostech musí strana předložit osvědčení příslušné okresní zájmové organisace zemědělské o účelu, ke kterému se přípravek odebírá.

1. 5. (1) Uhlí vykuřovací, jež šíří při doutnání vůni kadidla nebo jinou příjemnou vůni, saz. pol. 633a).

   (2) Podpalovače uhlí (podpalky), viz vysvětlivky k saz. čís. 640.

   (3) Uhelný prach smíšený s dehtem, saz. čís. 170.

   (4) Jiná umělá pevná paliva se projednávají podle své sazební povahy (na př. kostky „Meta“ [metaldehyd pevný], saz. čís. 622).

Do této saz. třídy jsou zařazeny: surové rotany a bambusy a přírodní hole (saz. čís. 136); ořechy kokosové a kokvilové, ořechy arekové a kamenáčové (saz. čís. 137); rohy atd., paznehty atd., kosti (saz. čís. 138); jantar, gagat, slonovina, želvovina, mořská pěna, perleť (saz. čís. 139); surová kostice a surové korály (saz. čís. 140); celuloid a umělé suroviny soustružnické a řezbářské výslovně nejmenované (saz. čís. 141).

Všeobecné vysvětlivky k saz. třidě XVI.

(1) Desky z rohu, kostí, jantaru (také hmoty jantarové), gagatu, slonoviny a jiných zvířecích zubů, dále ze želvoviny, perleti a jiných lasturových skořepin, surové, pouze štípané, narovnané, lisované nebo rozřezané, avšak dále neopracované, se projednávají jako jmenované suroviny podle saz. třídy XVI; naopak se projednávají hlazené (obroušené, neleštěné), mořené, barvené desky a destičky z těchto surovin, jakož i takovéto skořepiny lasturové podle 1. poznámky k saz. čís. 361.

(2) Odpadky surovin soustružnických a řezbářských se projednávají jako příslušné suroviny, a to bez zřetele k tomu, pocházejí-li od hmot zpracovaných či surových.

Saz. čís. 136.

Rotany a bambusy, surové; hole přírodní.

1. 1. Sem patří obyčejný rotan (rotang, Calamus rotang L.), rotan tonkinský (tonkin, tonkinský bambus, Calamus tonkinensis Becc.) a jiné druhy rotanů, dále obyčejný bambus (bengálský bambus, Bambusa tulda Roxb.), bambus malacký, manilský, pepřový (pepřovky) a jiné bambusy, potom dřevěné hole (přírodní), vesměs surové, nemořené, nebarvené ani jinak dále opracované.
2. 2. (1) Obyčejný rotan je palma nazývaná též rotan skalní neboli palma rákosová, jejíž pružné lodyhy se prodávají pod jménem rotan nebo španělský neboli východoindický rákos, ač s rákosem nemá nic společného; ze silnějších prutů se dělají hole, ze slabších rákosky, klepačky na šaty, rámce na noviny atd.

   (2) Podle saz. čís. 136 se projednávají i odpadky vzniklé při zpracování obyčejného rotanu (též štípaného, mořeného, barveného atd.), ať je tento odpadek určen k pletení rohoží a pod., či k jiným účelům.

   (3) Surový obyčejný rotan, štípaný nebo jen loupaný (peddig), jakož i mořený, barvený (štípaný či neštípaný) nebo přiříznutý, saz. čís. 279.

   (4) Rákos (lodyhy neboli stébla trávy rákosu obecného, Phragmites communis L.) surový, též štípaný nebo barvený, saz. čís. 61.

1. 3. Surové rotany, bambusy a dřevěné hole se nevylučují ze zařadění do saz. čís. 136, jsou-li nařezány toliko na délku holí, avšak dále neopracovány; to platí pro surové dřevěné hole, i když jsou zbaveny kůry. Jsou-li však hole rotanové, bambusové nebo dřevěné oškrábány nebo soustružením, vrtáním, ohýbáním, pálením, řezáním atd. dále opracovány nebo mořeny, barveny atd., patří do saz. čís. 354. Hole zvané partridge a kručinkové, s neopracovaným oddenkem, oškrabané nebo zbavené kůry pálením, patří však ještě do saz. čís. 136. Dřevěné hole pouze kůry zbavené se rozeznávají od oškrabaných tím, že na povrchu holí pouze kůry zbavených lpí lýková vlákna, jež též zčásti ještě odstávají, takže jejich povrch je drsný, kdežto oškrabané hole mojí povrch hladký, bez vláken.

Saz. čís. 137.

Ořechy kokosové, kokvilové a skořápky ořechů kokosových; ořechy arekové a kamenáčové.

(1) Do tohoto saz. čísla patří ořechy kokosové, kokvilové, arekové (betelové, datlové, agreové, pinangové), kamenáčové (ořechy slonoviny rostlinné, korosové, korozátové, koruskové, taguové) a podobné ořechy palmové, dovážené výhradně k účelům soustružnickým a řezbářským, jakož i skořápky těchto ořechů, vesměs též štípané nebo řezané, dále však nezpracované.

(2) Kokosová a palmová jádra (na výrobu oleje), saz. pol. 47b); kokosové ořechy k požívání a rozdrobená kokosová jádra (k požívání), saz. čís. 17.

Saz. čís. 138.

Rohy, rohové kotouče, špičky rohů, paznehty, kopyta, kosti, vesměs přírodní nebo pouze štípané, narovnané nebo rozřezané.

(1) Sem patří rohy (též parohy), celé i špičky (také mořené, barvené), pak paznehty a kopyta, vesměs surové nebo pouze štípané, narovnané nebo rozřezané. Do saz. čís. 138 patří tudíž i nevrtané proužky z rohu (k dýmkovým špičkám), rohová jádra (peddige, t. j. vnitřní část zvířecích rohů, která se uvolní odstraněním rohového vnějšího povlaku), rohové kotouče (rohové desky). Dále patří do tohoto saz. čísla jak celé, tak štípané, narovnané nebo rozřezané kosti (odtučněné a klihu zbavené) pro práce soustružnické a řezbářské.

(2) Viz též všeobecné vysvětlivky k saz. tř. XVI.

(3) Jsou-li parohy a rohy opatřeny dírkami pouze za tím účelem, aby mohly býti přišroubovány na dřevěné podložky jako ozdoba, nejsou vyloučeny ze saz. čís. 138.

(4) Surové kosti (neodtučněné nebo klihu nezbavené) a jako hnojivo sloužící rohové piliny (též odštěpky rohů) a odštěpky paznehtů a pod., saz. čís. 652.

(5) Umělá hmota rohová, saz. čís. 141.

(6) Sepiová kost (os sepiae), saz. čís. 87.

Saz. čís. 139.

Jantar (také hmota jantarová), gagat, slonovina a jiné zuby zvířecí, želvovina, mořská pěna, perleť a jiné skořepiny lasturové, vše přírodní nebo pouze štípané, narovnané nebo rozřezané.

1. 1. (1) Sem patří: jantar (také hmota jantarová, ambroid), gagat (černý jantar, celistvé, homogenní, stejnobarevné uhlí), slonovina a jiné zuby zvířecí (zuby sloní, mroží, narvalí, hroší, vlčí, kančí atd.), želvovina (želví krunýř), mořská pěna (též hmota z mořské pěny), perleť s perlami nebo bez nich a jiné skořepiny lasturové (na př. zavinutců [kauri], ústřic, hlemýžďů), též bílé korály (trsy korálové), vesměs surové (přírodní) nebo pouze štípané, narovnané nebo rozřezané (v kusech, balvanech, deskách, hranolech).

   (2) Tyto hmoty k dalšímu zpracování upravené se projednávají podle 1. poznámky k saz. čís. 361 (viz vysvětlivky k této poznámce); jsou-li dále opracovány (obroušeny, leštěny, soustruženy atd.), projednávají se podle saz. čís. 361.

1. 2. (1) Jantar v kusech, které jsou pouze přibroušeny, aby se posoudila jeho čistota, nebo v přiříznutých, navrtaných špalíčcích nebo proužcích se projednává jako surový.

   (2) Rovněž tak je třeba projednávat perleť a jiné skořepiny lasturové, též bílé korály, pouze čištěné, též s oříznutým nebo obroušeným okrajem nebo s vyvrtanými dírkami, dále neopracované, jako surové podle saz. čís. 139.

Saz. čís. 140.

Kostice surová; korály surové (též vrtané, nikoli však čištěné nebo broušené).

1. 1. (1) Jako surová kostice saz. čís. 140 se projednávají kostice různých druhů velryb, které jsou sice zbaveny částic tuků a masa, avšak jinak dále neopracovány; kosticové odpadky z přírodní nebo štípané kostice (kosticové třísky) se projednávají jako surová kostice.

   (2) Kostice dále opracovaná, kosticové štětiny a kostice z rohu, saz. čís. 361.

1. 2. (1) Ke korálům saz. čís. 140 patří toliko pravé, červené (rudé nebo ušlechtilé korály), surové, též pouze vrtané, nikoli však čištěné nebo broušené.

   (2) Jsou-li surové korály jen za účelem balení navlečeny na šňůrkách, nejsou vyloučeny z projednávání podle tohoto saz. čísla.

   (3) Pravé korály dále opracované nebo i jen čištěné, jakož i nepravé korály, saz. čís. 571. (Viz též vysvětlivky k saz. čís. 570.)

   (4) Bílé korály (korálové trsy), saz. čís. 139.

Saz. čís. 141.

Celuloid v deskách, prutech nebo trubkách, též leštěný i podložený, dále však nezpracovaný; umělé suroviny řezbářské a soustružnické výslovně nejmenované, dále neopracované.

1. 1. Sem patří celuloid a jiné umělé suroviny soustružnické a řezbářské v deskách, listech, kostkách a proužcích, t. j. v rozřezaných deskách, dále ve špalcích, špalíčcích, t. j. v rozřezaných kulatých prutech nebo trubkách, též leštěné a podložené (papírem, bavlněným nebo vlněným prachem nebo tkaninami), avšak k dalšímu zpracování ještě neupravené a dále neopracované. (Viz 11. vysvětlivku k saz. čís. 361.)
2. 2. (1) Celuloid saz. pol. 141a) je nitrovaná celulosa s kafrem a rozličnými barvivy, též s práškem hliníkovým nebo bronzovým nebo s nerostnými látkami, na př. magnesií, křídou, těživcem. Celuloid nebarvený se podobá čistému rohu, je slabě průsvitný, v tenkých tabulích průhledný, velmi pružný a tvrdý. Zavání slabě kafrem, což lze třením nebo zahříváním zřetelně seznati; hodí se k napodobení želvoviny, jantaru, slonoviny, korálů, ebenového dřeva a pod. a užívá se ho k výrobě hřebenů, ozdobných předmětů, kulečníkových koulí, hraček, límců (celuloidového prádla) atd

   (2) Celuloid v deskách s vložkami tkaninovými, jakož i celuloid v prášku není vyloučen z projednávání podle saz. pol. 141a).

   (3) Pod označením „celuloid“ se vyskytují v obchodě i hmoty, při jejichž výrobě bylo použito místo kafru zcela nebo částečně jiné látky, na př. trifenylfosfátu, trikresylfosfátu, derivátů močoviny a j., aby byla snížena hořlavost celuloidu. Tyto hmoty v deskách, tyčích a pod. se zařaďují jako umělé suroviny soustružnické a řezbářské výslovně nejmenované do saz. pol. 141b); jsou-li však v prášku nebo v šupinách a pod., pak jako nitrocelulosa do saz. čís. 646. Jinou náhražkou celuloidu, patřící do saz. pol. 141b) je Cellon (t. zv. nehořlavý celuloid), z acetylcelulosy a náhražek kafru. Jiná obchodní označení této látky jsou na př. Arcasol, Cellit, Cellulit, Rhodoid, Sicoid.

1. 3. (1) Umělou surovinou soustružnickou a řezbářskou saz. pol. 141b) je na př. formaldehydem tvrzený kasein jako Argolit, Erinoid, Galalit; rohová hmota (cornit, umělý roh), hmota z rohových na prach rozmělněných odpadků, stlačená ve tvar desky s přísadou pojidel (gumy tragantové a pod.); parkesin (parksin), tvrdá a zároveň jako kůže ohebná hmota ze střelné bavlny a mastného oleje (ricinového) se šelakem nebo pryskyřicí kopálovou, k níž se přidává za účelem zmenšení zápalnosti trochu chloridu zinečnatého nebo wolframanu sodného; vegetalin, hmota skládající se z celulosy, síranu hlinitého a mýdla pryskyřičného. Podle saz. pol. 141b) se dále projednávají umělé pryskyřice fenol-aldehydové, vzniklé kondensací fenolů a aldehydů, zejména fenolformaldehydové a kresolformaldehydové (fenoplasty), na př.: Acidur, Albertol, Bakelit, Celoron, Dekorit, Dorex, Durite, Formalite, Futurit, Juwelit, Laccain, Leukorit, Pantolit, Trolitan, Trolon, Turbonit, Umalon, Xantholith; umělé pryskyřice močovino-aldehydové (aminoplasty nebo pryskyřice karbamidové), připravené kondensací močoviny nebo thiomočoviny s aldehydy, na př.: Alboresin, Aldur, Alfa-Baklax, Bandalasta, Ciba, Endura, Luxan, Marbloid, Moldrite, Plaskon, Pollopas, Profile, Uralite, Urex; lisované hmoty z aminotriazinu čili melaminu s celulosou, na př.: Melmac, Melopas, Ultrapas; pryskyřice alkydalové či glyptalové zejména z anhydridu kyseliny ftalové a glycerinu.

   (2) Dále sem patří další tvrdé hmoty schopné obrábění při obyčejné teplotě: hmoty založené na polyvinylchloridu nebo smíšených polymerátech, na př.: PVC, Igelit, Mipolam; hmoty polyakrylátové a polymetakrylátové, na př.: Acrysol, Lucite, Lu-Glas, Perspex, Plexiglass, Plextol, Vinal; pryskyřice polyvinylesterové, zejména polyvinylacetátové, na př.: Gelva, Movicoll, Mowilith, Vinnapas, Vinoflex; polyvinylacetaly z polyvinylalkoholu a aldehydů, na př.: Alwar, Butwar, Movital. Picform; pryskyřice polystyrenové (z uhlovodíku styrenu), na př.: Trolitul; hmoty polyamidové a polyurethanové, na př.: Igamid, Nylon, Perlol, Perlon, Perluran, Steelon, Silon a j.

   (3) Některé ze surovin v předchozím odstavci uvedených, zejména polyvinylchloridové, se vyskytují zrněné nebo v podobě pružných desek, proužků a pod. a svými vlastnostmi fysikálními se podobají měkkému kaučuku; takové výrobky se zařaďují jako chemicky vyrobené náhražky kaučuku do saz. třídy XXX. Tyto hmoty v prášku se projednávají podle své sazební povahy.

1. 4. (1) Podle saz. čís. 141 se projednávají desky z celuloidu a jiných umělých surovin soustružnických a řezbářských i tehdy, ubývá-li k jedné straně jejich tloušťky; dále se podle tohoto saz. čísla projednává též papír celuloidový (t. zv. lesklý papír), t. j. velmi tenké desky celuloidové papírem podložené.

   (2) Pruty (tyče) a trubky z celuloidu a jiných umělých surovin soustružnických a řezbářských mohou být i žebrovány (pruty mohou být i složitého průřezu vytvořeného při výrobě na př. litím), avšak nesmějí být takového tvaru, aby se z nich mohly vyrábět pouhým příčným přeříznutím upravené nebo již hotové předměty; je-li tomu tak, pak se takové pruty (tyče) a trubky zařadí do saz. pol. 361c), po příp. do 2. poznámky k saz. pol. 361c) nebo do 1. poznámky k saz. čís. 361.

   (3) O polotovarech z celuloidu a jiných umělých surovin soustružnických a řezbářských, jakými jsou na př. desky jako řešeta dírkované na toaletní potřeby, na separátory do akumulátorů a pod. nebo spirálovité trubky, z nichž příčným přeříznutím se hotoví kroužky na ubrousky, atd., viz 4. odstavec 11. vysvětlivky k saz. čís. 361; napodobují-li jantar, slonovinu, želvovinu nebo perleť, viz též 15. vysvětlivku k saz. čís. 361.

Saz. čís. 142.

Kameny surové nebo pouze zhruba osekané nebo nejvýše na třech stranách pilou nebo lanem řezané; desky neštípané a pilou nebo lanem neřezané.

(1) Sem patří zejména stavební a užitkové kameny (na př. kameny lomové, k vyzdívání, dlažební a z hlinité břidlice; balvany na sochařské a kamenické práce z úbělu, žuly, mramoru a j.), pazourek (silex), surové drahokamy a polodrahokamy, jakož i jiné surové kameny; kazivec, láva, litografický kámen, povětroně, hadec atd.

(2) Ke kamenům podle saz. čís. 142 cla prostým, pouze zhruba osekaným, patří balvany zhruba upravené, t. j. ani pemrlicí ani rýhovačkou, nýbrž pouze oškrdem nebo Špičákem opracované, též přizpůsobené tvarem příštímu výrobku, s okrajem (lemem) nebo bez něho, avšak nevyrovnané, t. j. bez jakékoli plochy zhruba nebo úplně vypracované. Viz též 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXVI.

(3) Asfaltové kameny, surové, též mleté, saz. čís. 168.

Saz. čís. 143.

Kyz železný (pyrit).

(1) Kyz železný (pyrit) jest nerost mosazně žlutý až zlatožlutý nebo drsná, šedá rudná hmota, jež zahřátím v uzavřené nádobě vylučuje síru; na vzduchu spaluje se kyz železný za vývoje kysličníku siřičitého na červenohnědý kysličník železitý.

(2) Sem náleží též markasit, jenž se velice podobá kyzu železnému, jest však nejčastěji krystalický a více méně mosazně žlutý, pak kyz magnetový (pyrhotin), obsahující měď a nikl.

(3) Železný kyz pražený, kyzové výpalky (výpražky), t. j zbytky po výrobě kysličníku siřičitého z kyzu železného, pak kyz železný, zbavený zčásti síry (často zvaný sirník železnatý, t. j. zbytky po výrobě síry z kyzu železného), saz. čís. 144.

(4) Sirník železnatý, technicky čistý (připravený chemicky ze železa a síry), saz. pol. 601d).

(5) Sirník železnatý, jenž se získává v hutích pálením kyzu železného za nepřístupu vzduchu, liší se cd technicky čistého sirníku železnatého obsahem písku a jiných nečistot nerozpustných ve zředěné kyselině solné.

(6) Spenceův kov, viz vysvětlivky k saz. čís. 609.

Saz. čís. 144.

Rudy výslovně nejmenované, též upravené.

(1) Sem patří v hutnictví používané rudy cínové (cínovec [kassiterit], kyz cínový [stannin]); rudy hliníkové (bauxit; přírodní kryolit viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 150); rudy chromové (na př. chromit); rudy kobaltové (na př. kobaltin, smaltin); rudy manganové (na př. burel [pyrolusit]); rudy měděné (na př. azurit, bornit, břidlice měďnaté, chalkosin, kuprit, kyz měděný [chalkopyrit], malachit); rudy molybdenové (na př. leštěnec molybdenový [molybdenit]); rudy niklové (na př. breithauptit, garnierit, chloanthit [bílý kyz niklový], millerit [kyz vláskový], nikelit [červený kyz niklový], ullmanit [antimonový kyz niklový] ); rudy olověné (na př. cerussit, leštěnec olověný [galenit], krokoit, pyromorfit, wulfenit); rudy titanové (na př. anatas, brookit, ilmenit, iserin, rutil, titanit); rudy uranové (na př. nasturan [smolinec, uranin]); rudy vizmutové (na př. bismutin [leštěnec vizmutový]); rudy wolframové (na př. scheelit, wolframit); rudy zinkové (na př. blejno zinkové [sfalerit], kalamin křemičitý [hemimorfit] a kalamin uhličitý [smithsonit]); rudy železné (na př. bahenní [lužní] ruda železná, ruda bobová, červená ruda železná, franklinit, hlinitá ruda železná, hnědel [limonit], krevel [haematit], kyz železný pražený nebo částečně zbavený síry, lebník červený a hnědý, lesklá ruda železná, magnetovec [magnetit], ocelek [siderit]), jakož i rudy zlaté a stříbrné, vyjma leštenec antimonový (antimonit, sirník antimonitý), jejž třeba projednávat podle saz. pol. 603a).

(2) Upravené rudy, t. j. pražené a drcené, jakož i na hrubo tříděné rudy, projednávají se jako surové rudy, vyjma směsi nečistých kysličníků kobaltu nebo pražených rud kobaltových s křemenným pískem, jichž se užívá v keramickém průmyslu pod jménem cafra (safflor) a jež patří do saz. pol. 601a). Sem patří též t. zv. rudné koncentráty, získané na př. flotací.