Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku, 258/1949 Sb., účinné od 1. 1. 1950

Předchozí stránka

Nejprve přidáme k alkoholickému roztoku další množství alkoholu až k dílci 100 cm³ a opět dobře protřepeme. Potom smísíme v nádobě, již lze uzavříti, 60 cm³ roztoku, jenž obsahuje v 1 litru vody 3 g bromičnanu draselného a 11 g bromidu draselného, s 15 cm³ zředěné kyseliny sírové (350 cm³ sehnané kyseliny sírové na 650 cm³ vody); k této tekutině, zbarvené vyloučeným bromem žlutě, přidáme 6 cm³ alkoholického roztoku terpentinového oleje a dobře třepáme po ⅟₄ minuty. Čistý terpentinový olej odbarví roztok úplně; v opačném případě nutno zboží považovat za smíšené s minerálním olejem a projednat podle saz. čís. 177 anebo zařídit další prozkoumání příslušným chemicko-technickým ústavem finanční správy.

(12) Terpentinový olej navoněný, saz. čís. 633.

(13) Silice z borového jehličí a jí podobné silice, saz. pol. 155b).

2. (1) Surový olej jantarový je hnědočervená, kysele reagující, zahoustlá tekutina přismahlého zápachu, kdežto čerstvý čištěný olej jantarový je bezbarvý a řídký, páchne pronikavě a vytrvale, nikoli však přismahle a reaguje neutrálně; pozvolna žloutne.
(2) Surový olej z jeleního rohu (zvířecí olej, kostní dehet), se podobá svými vlastnostmi surovému oleji jantarovému, páchne však jinak, a to velmi charakteristicky a nejvýš odporně. Od čištěného oleje z jeleního rohu (Dippelova oleje) saz. pol. 155b) se liší podobně jako surový jantarový olej od čištěného, avšak oba oleje z rohu reagují alkalicky.
(3) Surový olej kaučukový vyznačuje se rovněž osobitým zápachem. Rozpouští surový kaučuk a na vzduchu hnědne.

3. (1) K olejům z černouhelného (kamenouhelného) dehtu řady aromatické neboli benzenové patří technicky čisté uhlovodíky benzen, toluen, xylen, kumen, získané jednoduchou frakcionovanou destilací dehtu, potom lehké a těžké dehtové oleje (lehký olej, těžký olej, anthracenový olej a pod.), vyjma olej střední (karbolový), jenž se vyznačuje zřejmým -zápachem po kyselině karbolové a jejž třeba projednávat podle saz. pol. 604c).
(2) Jako těžké oleje z černouhelného dehtu se projednávají též nebarvené směsi těžkých dehtových olejů (t. zv. impregnační oleje), jichž se používá ke konservování dřeva, na př. karbolineum a pod.
(3) Pravé oleje z černouhelného dehtu saz. čís. 173, patřící do řady benzenové, mají charakteristický, na svítiplyn nebo černouhelný dehet upomínající zápach a značnou hustotu, jež je jen velmi zřídka menší než 865° a nikdy neklesá pod 850°. Od olejů z čemouhelného dehtu řady methanové, patřících do saz. třídy XXI, a od minerálních olejů rozeznávají se oleje z černouhelného dehtu řady benzenové (saz. čís. 173) tím, že se úplně rozpouštějí, mají-li hustotu menší než 900°, v 1½ objemovém dílu 90procentního alkoholu, a mají-li hustotu větší než 900°, v 1 objemovém dílu absolutního alkoholu. S alkoholem v udaném množství dávají tudíž homogenní, čirou směs, jež se stáním nerozděluje ve vrstvy, kdežto oleje z černouhelného dehtu saz. třídy XXI, jakož i minerální oleje při stejné hustotě jsou v 90procentním alkoholu nerozpustné a smísíme-li je s ním, oddělují se stáním opět ve vrstvy.
(4) Chemicky čistý benzen, toluen, xylen, kumen, saz. čís. 622; kreolin, t. j. kreosotový olej smíšený s pryskyřičným mýdlem, saz. pol. 604f); pyridinové zásady, t. j. směs pyridinu a jeho homologů k denaturaci lihu, saz. pol. 604d); barvené impregnační oleje z černouhelného dehtu (barvy s přísadou karbolinea a pod.), saz. čís. 626.
(5) Oleje z černouhelného dehtu, lehké a těžké, jako prostředek na čištění skvrn, po příp. k účelům konservačním nebo impregnačním, v malých lahvích, plechovkách atd., upravené pro drobný prodej a vyskytující se v obchodě pod nejrozmanitějším označením, saz. pol. 99b).

4. (1) Ptačí lep jest zelenavý nebo nahnědlý, lepkavý, osobitě páchnoucí, tuhý lep na lapání ptáků a hmyzu; vyrábí se z bobulí bílého jmelí a jiných plodů i částí rostlinných a smí obsahovati jen málo popela.
(2) Ptačí lep umělý, t. j. klih s přísadou solí kovů, na př. chloridu zinečnatého, saz. čís. 611.

Saz. čís. 174.

Pryskyřice kopálová, pryskyřice damarová, šelak, guma arabská, guma geddah, senegalská, gumigutta, guma tragantová; klovatiny (gumy), pryskyřice a klejopryskyřice, přírodní balzámy a šťávy rostlinné, výslovně nejmenované.

1. (1) Do saz. čís. 174 patří pryskyřice kopálová (angolská, kauri atd.) a pryskyřice damarová, potom surový i bílený šelak (laka, přírodní, v kusech, zrnech, tabulkách, koláčích, deskách, prutech, tyčích a pod.), rovněž tak zvaná šelaková náhražka (t. j. zbytky po čištění a zpracování různých pryskyřic se sledy sikativů), konečně též kávová glazura, která se skládá ze šelaku a jiných pryskyřic saz. čís. 174 bez jiných přísad.
(2) Šelakový vosk, saz. čís. 81.

2. (1) Jako gumu arabskou, geddah, senegalskou a senárskou (gumy či klovatiny akacií) saz. čís. 174 nutno projednávat též četné jiné druhy klovatin (kordofanskou, bassorskou, kapskou, australskou, suakimskou atd.), pak klovatiny tohoto saz. čísla čištěné rozpouštěním ve vodě a opětným vysušením, jakož i vodné roztoky arabské gumy bez přísad ve velikých nádobách.
(2) Gumigutta (Gummi guttae, guma gutti nebo siamská) je zaschlá, jedovatá, mléčná šťáva tropických rostlin; dováží se obyčejně v bambusových trubkách (trubičková gumigutta) anebo v hrudách (koláčová gumigutta) a upotřebuje se k účelům barvířským, řidčeji jako léčivo.
(3) Klovatina (guma) tragantová (tragant) jest rostlinná klovatina, jež se liší od klovatiny arabské tím, že bobtná silně ve studené vodě, avšak nerozpouští se.
(4) Náhražky klovatin, na př. dextrin, saz. čís. 614, tragazol, saz. čís. 610.
(5) Dextrin a náhražky klovatin saz. čís. 614 se rozpoznají od pravé arabské klovatiny atd. povahou, vnějšími vlastnostmi, chováním k činidlům (k Fehlingovu a jodovému roztoku), jakož i polarisací. Je-li podezření, že zboží saz. čís. 174 jest smíšeno se zbožím saz. čís. 614, vyžádá se posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
(6) Arabská guma a podobné klovatiny, upravené k drobnému prodeji, viz poznámku za saz. čís. 614.

3. (1) Ke klovatinám (gumám), pryskyřicím a klejopryskyřicím, výslovně nejmenovaným, patří na př. klovatina acajou (nebudiž zaměňována s t. zv. balzámem acajou, t. j. surovým cardolem saz. čís. 622); pryskyřice akaroidová (červená a žlutá pryskyřice botanybayská); pryskyřice amoniaková; pryskyřice animová; asant smrdutý (Asa foetida); bdellium; pryskyřice benzoová (asant vonný); dračí krev; pryskyřice elemová (elemi); euforbium; klovatina galbanová; pryskyřice guajaková; kamala a varas; klovatina kuterová; pryskyřice ladanová (ladanum, pryskyřice cistová); mana (nebudiž zaměňována s mannitem saz. čís. 622); klovatina mastixová; myrha (Gummi Myrrhae); olibanum (vzácné kadidlo, též divoké nebo lesní kadidlo); opopanax (klovatina panaxová nebo opoponax); klovatina sagapenová (serapinum); pryskyřice sandaraková; pryskyřice skamoniová (scammonium); pryskyřice storaxová (styrax), též t. zv. Storax Calamitus a storaxové odpadky; tacamahaca; klovatina třešňová atd.
(2) Pryskyřice jalapová, pryskyřice podofylová a podobné pryskyřičné přípravky získané extrakcí rostlinných částí alkoholem, etherem a pod. a odpařením rozpouštědla, saz. čís. 622.
(3) Pryskyřičnan manganatý a podobné soli pryskyřičných kyselin, saz. pol. 637a).

4. (1) K přírodním balzámům výslovně nejmenovaným patří na př. aloe (nikoli však aloový výtažek saz. čís. 622), kopaivový balzám (v želatinových tobolkách nebo jako pilulky, saz. čís. 630); balzám gurjunový (dřevný olej, woodoil, nebudiž zaměněn se stejnojmenným etherickým olejem ze dřeva santalového [silicí santalovou] saz. pol. 155b) a mastným olejem stromu moukeše čili čínským dřevným olejem saz. čís. 103); zahuštěná šťáva čínské a japonské škumpy pokostové (Rhus vernicifera), v obchodě zvaná japonský lak (avšak lakové pokosty [obyčejně pryskyřičné nebo asfaltové] uměle vyrobené, přicházející do obchodu pod jmény japonský lak, japanika, japanned good, saz. čís. 624); kanadský balzám (vonný kanadský terpentin); laktucarium (locikovina), zaschlá mléčná šťáva rozličných druhů lociky; mecký balzám neboli opobalzám; peruánský balzám; storaxový balzám čili storax (styrax), tekutý; toluánský balzám; tourijský balzám atd.
(2) Přírodní balzámy označené jako léčebné, saz. čís. 630; navoněné, upravené jako kosmetické prostředky nebo s přísadou alkoholu, saz. čís. 633.

5. (1) Rostlinné šťávy výslovně nejmenované saz. čís. 174 jsou pouze ty, které z rostlin buď vytekly samovolně nebo byly z nich získány navrtáním, vylisováním a podobným jednoduchým způsobem, nebyly však uměle extrahovány, ani dále upravovány a nemají přísad, na př. čerstvá, nezkvašená březová šťáva (březová voda).
(2) Šťávy získané z ovoce, bobulí, řep a pod., způsobilé k lidskému požívání (též citronová šťáva), saz. čís. 109 po příp. 130.
(3) Bobulové šťávy, získané lisováním nebo vyvařením a odpařením, jež nejsou způsobilé k lidskému požívání a jsou určeny k průmyslovým účelům (šťáva dřínová, bezinková, zahuštěná šťáva citronová), též obsahují-li nejvýše 5% váh. alkoholu, saz. čís. 163.
(4) Rostlinné šťávy, jež kvašením nebo nějakým jiným způsobem nabyly zcela nebo částečně povahy vína, projednávají se podle saz. čís. 109, rostlinné výtažky s přísadou alkoholu podle saz. čís. 108, 630 nebo 633.
(5) Ovocné gumy, na př. žvýkací guma a jiné t. zv. gumové cukrovinky, vyrobené z rostlinných šťáv nebo klovatin a cukru, saz. čís. 132.
(6) přírodní rostlinné šťávy výslovně nejmenované, označené jako léčebné, saz. čís. 630, upravené jako kosmetické prostředky, saz. čís. 633, s přísadou alkoholu přes 5% váh. podle povahy výrobku, saz. čís. 108, 632 nebo 633.

XXI. Oleje minerální; dehet hnědouhelný, dehet břidličný a oleje z nich.

Do této saz. třídy jsou zařazeny: oleje minerální, oleje z dehtu hnědouhelného a břidličného, surové a čištěné, dehet hnědouhelný a břidličný, jakož i zbytky po destilaci nebo rafinaci minerálních olejů.

Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXI.

1. Minerální oleje jsou v podstatě směsi uhlovodíků řady mastné. Takových látek se nabývá též suchou destilací živičného hnědého uhlí nebo živičných břidlic. S mastnými oleji mají minerální oleje jen málo společných vlastností, na př., že se nemísí s vodou, že jsou specificky lehčí vody a že způsobují na papíře mastnou skvrnu, jež však u minerálních olejů obyčejně mizí již na vzduchu, rychleji při opatrném zahřátí Jakožto uhlovodíky nejsou zmýdelnitelné, což usnadňuje jejich odstraňování ze směsí s mastnými oleji.
2. (1) Ropa (surový minerální olej) je podle původu řídká nebo hustá, zřídka máslovité konsistence. Také barva kolísá od světle žluté až do tmavočerné. Zápach je etherický nebo živičný. Ropy se zpravidla přímo nepoužívá; dělí se v rafineriích destilací na různé frakce.
(2) Frakce destilující asi do 200° C je surový benzin, asi od 180° C do 300° C petrolejový destilát. Zbytek je výchozím materiálem pro výrobu plynových, různých mazacích a jiných olejů nebo destilátů, vaseliny, parafinu, ceresinu a petrolejového asfaltu; je-li zbytek podroben krakování, získá se benzin, oleje a jako zbytek topný olej, po příp. petrolejový koks. Frakce je nutno zpravidla podrobiti rafinačním procesům, po příp. dalším procesům destilačním a dále u rop parafinických procesům odparafinovacím.
(3) Surový benzin poskytuje dalším zpracováním řadu hotových výrobků, které slouží různým účelům, jako benziny motorové, extrakční, rozpouštěcí, lakové atd.
(4) Petrolej ke svícení (rafinovaný) je vodojasný nebo světle žlutý, modravě fluoreskující.
(5) Mazací oleje se vyrábějí z olejových destilátů, získaných vakuovou destilací zbytků suroviny, různými rafinačními procesy (kyselinová rafinace, selektivní rafinace s rozpouštědly), po příp. odparafinováním (u rop parafinických). Vyrobené mazací oleje mají různé vlastnosti a označují se podle způsobu použití jako na př. oleje vřetenové, transformátorové, ložiskové, turbinové, motorové, válcové atd.
(6) Jako minerální oleje získané z ropy se projednávají i minerální oleje synthetické, vyrobené hydrogenací uhlí nebo dehtů, získaných z uhlí nízkotepelnou destilací. Hydrogenace dehtů je vlastně krakování za přítomnosti vodíku a katalysátorů; vodík potlačuje kondensační reakce a umožňuje vznik nízkomolekulárních zplodin. Obdrží se tak synthetický benzin, petrolej, plynový olej a jiné oleje. Kromě koksu, jednomocných a dvojmocných fenolů, jež jsou základní surovinou při výrobě léčiv, barviv, umělých pryskyřic, tříslovin a jiných látek, se při tomto zpracování získávají plyny (propan, butan, t. zv. pohonný plyn a j.).
(7) Minerální olej synthetický se vyrábí také metodou, při níž se uhlí v generátoru přemění na generátorový vodní plyn, který slouží k vlastní synthesi.

3. (1) Živičné hnědé uhlí, jakož i některé druhy černého uhlí (svíčkové uhlí, boghead a pod.) dávají suchou destilací dehet hnědé barvy a nepříjemného zápachu. Další destilací se rozkládá tento dehet v lehký surový olej, parafinovitou hmotu a červené oleje. Frakce se čistí a pak destilují za sníženého tlaku. Takto se získávají jako hlavní zplodiny benzin, solarový olej, jehož se používá většinou k pohonu motorů, a parafinové oleje, které skýtají tvrdý a měkký parafin. Tekutých podílů zbývajících po vyloučení parafinu, jakož i červených olejů se upotřebuje jako plynových olejů k výrobě olejového plynu.
(2) Podobně se zpracují živičné břidlice; získá se však přitom méně parafinu a více olejů, mnohé (na př. australské olejné břidlice) dokonce poskytují jen oleje.
(3) Do této saz. třídy patří též dehet rašelinový, získaný suchou destilací rašeliny, jakož i tekutý asfalt (skalní dehet), surový olej (dehet) ichthyolový ze živičných břidlic ichthyolových, pak jiné dehty nepřehřáté či steatické, t. j. dehty vyrobené nízkotepelnou karbonisací uhlí černého nebo hnědého a konečně dehet generátorový.

4. (1) Dehet hnědouhelný a břidličný lze rozpoznat od jiných druhů dehtů, jež se projednávají podle saz. čís. 164, buď čichem nebo — zejména od dehtu černouhelného — touto zkouškou:
(2) Malé množství dehtu, který se má zkoušet, vpravíme do zkoumavky, načež přilijeme asi do poloviny zkoumavky čistého benzinu. Mísí-li se dehet s benzinem a současně ho zřetelně zakaluje a zbarvuje, nutno dehet projednat podle saz. čís. 176; zůstává-li benzin čirý nebo sotva znatelně zakalený, je to dehet saz. čís. 164.
(3) Benzin saz. čís. 177 se rozeznává od benzenu z dehtu černouhelného saz. čís. 173 těmito vlastnostmi: Benzin se rozpouští obtížněji v alkoholu (1 díl benzinu v 6 dílech alkoholu) než benzen (1 díl benzenu v ½—¾ dílu alkoholu); dále se liší hustotou (hustota benzenu je nejméně 870°, benzinu též z dehtu hnědouhelného nejvýše 790°). Asfalt se rozpouští v benzenu, nikoliv však v benzinu. Benzen se mísí s 90procentním alkoholem v každém poměru, benzin nikoli. Konečně lze benzen nitrovat, benzin nikoli.
(4) Nitrace se provádí takto: K malému množství zkoušeného vzorku ve zkoumavce přidává se ponenáhlu směs 2 dílů sehnané kyseliny sírové a 1 díl sehnané kyseliny dusičné. Je-li benzen přítomen, tvoří se za hojného vývoje červených par nitrobenzen, jenž klesá, vlijeme-li reakční směs do vody, ke dnu a jejž lze poznat podle vůně po hořkých mandlích (Mirbanův olej).
(5) Viz též vysvětlivky k saz. čís. 173.

5. (1) Hustota minerálních olejů je údaj hustoměru na minerální oleje při 15° C, při čemž hustota vody 4° C teplé rovná se 1.000 stupňům. Takto udaná hodnota se převede na hustotu uvedenou v celním sazebníku dělením 1.000. Hustoměry mohou býti opatřeny teploměrem, takže odpadá měření teploty zvláštním teploměrem.
(2) Při použití hustoměru na minerální oleje nutno dbát těchto směrnic:
1. a) Kapalinu zkoušíme ve skleněném válci dostatečně vysokém a širokém tak, aby hustoměr volně ploval a nedotýkal se stěn válce.
2. b) Hustoměr musí být čistý. Čistíme jej nejlépe tak, že jej ponoříme do benzinu nebo petroleje a pak osušíme filtračním papírem, čistý hustoměr bereme pouze za horní konec stopky nad nejvyšším bodem stupnice.
3. c) Hustoměr ponořujeme do zkoušené kapaliny opatrně tak, aby se stonek nesmočil nad místem udávajícím hustotu.
(3) Aby se zjistila hustota, vnoří se výše popsaným způsobem hustoměr do kapaliny a asi po 5 minutách, kdy hustoměr již nabyl teploty zkoušené kapaliny, odečte se údaj na stupnici, při čemž rozhoduje vždy nejvyšší místo, až ke kterému tekutina přilne na skleněném stonku. Je-li toto místo mezi dvěma dílky stupnice, udáváme ještě polovinu dílku. Současně odečteme na teploměru teplotu rovněž na polovinu stupně.

6. (1) Podle údajů na hustoměru a teploměru, zjištěných podle předešlé vysvětlivky, zjistíme skutečnou hustotu takto:

(2) Je-li pozorovaná teplota zkoušené kapaliny 15° C, udává číslo odečtené na hustoměrné stupnici přímo skutečnou hustotu. Ukazuje-li však teploměr jinou teplotu, nazýváme číslo odečtené na stupnici hustoměru hustotou zdánlivou, z níž pak zjistíme skutečnou hustotu tím způsobem, že za každý stupeň přes 15° C připočítáme, za každý stupeň pod 15° C odečítáme příslušný součinitel roztažnosti, jenž činí průměrně:

Saz. čís. 174. Pryskyřice kopálová, pryskyřice damarová, šelak, guma arabská, guma geddah, senegalská, gumigutta, guma tragantová; klovatiny (gumy), pryskyřice a klejopryskyřice, přírodní balzámy a šťávy rostlinné, výslovně nejmenované. Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXI.
při hustotě	do 750	0˙80
od 750°	do 780	0˙79
od 780°	do 820	0˙77
od 820°	do 850	0˙75
od 850°	do 880	0˙70
nad 880		0˙65.

(3) Tak na př. byla-li při zkoušení minerálního oleje odečtena na stupnici hustoměru hustota 810° a ukazoval-li teploměr teplotu oleje 19° C, pak skutečnou hustotu zjistíme výpočtem takto: Jelikož teplota zkoušené kapaliny je o 4° C vyšší, násobíme 4° součinitelem roztažnosti 0'77 (4° X 0'77 = 3'08°). Vypočtenou hodnotu 3'08° připočteme k nalezené zdánlivé hustotě (připočteme proto, jelikož jsme měřili při teplotě vyšší nežli 15° C), takže skutečná hustota je:

Saz. čís. 174. Pryskyřice kopálová, pryskyřice damarová, šelak, guma arabská, guma geddah, senegalská, gumigutta, guma tragantová; klovatiny (gumy), pryskyřice a klejopryskyřice, přírodní balzámy a šťávy rostlinné, výslovně nejmenované. Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXI.
zdánlivá hustota	810°
oprava (4° X 0˙77)	+ 3˙08°
skutečná hustota, t. j. při 15° C	813˙08°.

(4) Jiný příklad:

Zdánlivá hustota je 840° při teplotě 7° C. Jelikož je teplota o 8° C nižší proti základní teplotě 15° C, násobíme 8° X 0˙75 = 6’0°. Vypočtenou hodnotu odečítáme od nalezené zdánlivé hustoty (odečítáme proto, jelikož jsme měřili při teplotě nižší než 15° C), takže skutečná hustota je:

Saz. čís. 174. Pryskyřice kopálová, pryskyřice damarová, šelak, guma arabská, guma geddah, senegalská, gumigutta, guma tragantová; klovatiny (gumy), pryskyřice a klejopryskyřice, přírodní balzámy a šťávy rostlinné, výslovně nejmenované. Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXI.
zdánlivá hustota	840°
oprava (8° X 0’75	— 6'0°
skutečná hustota, t. j. při 15° C	834°.

(5) Přibližuje-li se skutečná hustota k hodnotě, jež má za následek vybrání celní pohledávky podle jiných sazeb, nutno úřední stanovení hustoty vykonati s obzvláštní pečlivostí a postupovati při něm takto:

a) Výše popsaným způsobem se stanoví hustota 3krát a z těchto tří měření po přepočtení na skutečnou hustotu vezme se průměr, anebo se zjistí hustota přesně při 15° C.
b) Při přepočítávání na 15° C nutno přihlížet též ke zlomkům stupňů teploty.

(6) Byl-li by i potom výsledek nejistý, zašle se vzorek příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy ke stanovení hustoty způsobem pyknometrickým.

(7) Skutečnou hustotu minerálního oleje lze spolehlivě zjistit hustoměrem jen při teplotě, při níž se z oleje nezačínají vylučovat ještě krystaly parafinu nebo nezačíná olej tuhnout.

(8) Má-li se zjistit hustota minerálního oleje za teploty, při níž tato podmínka není splněna, lze stanovení provést teprve tehdy, když vzorek zahřátím nabude takové teploty, až se látky z něho vyloučené opět rozpustí.

(9) Při určování hustoty minerálních olejů, které jsou při braní vzorku ztuhlé, budiž olej předem důkladně promíšen nebo budiž vzat větší počet vzorků z různých vrstev; z těchto vzorků se pak smíšením připraví vzorek průměrný.

7. (1) Je-li pochybnost o tom, jak má být posuzováno zboží saz. třídy XXI, vyžádá se posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
(2) Povolení k dovozu minerálních olejů s celní výhodou udílí ministerstvo financí.

Saz. čís. 175.

Ropa.

(1) Ropa saz. čís. 175 bývá zpravidla tmavohnědá až černá, neprůhledná, jen zřídka jsou ropy žluté, načervenalé a průhledné. Od minerálních olejů saz. čís. 178 se ropa liší silně živičným zápachem a poměrně malou hustotou, jež bývá obyčejně 825—850°.

(2) Ropa poskytuje při destilaci kromě podílu benzinového i podíl petrolejový, olejový a zbytky. Jsou však známy i ropy, kterým na př. podíl benzinový téměř chybí; u takových rop může být někdy podezření, že jde o ropu zbavenou některého podílu. Ropy saz. čís. 175 nelze použít k osvětlování bez předchozího přečištění spojeného s destilací.

(3) Ropě se podobají vzhledem velice oleje zbylé po oddestilování lehčích frakcí z ropy (topping) nebo získané t. zv. redukcí některých rop; tyto výrobky přicházejí jako olej topný, vulkánové oleje na mazání železničních os a j.

(4) Projednává-li se ropa pro rafinerie minerálních olejů a jiné závody zpracující ropu destilací nebo hydrogenací, projedná se zboží podle saz. čís. 175, nejsou-li pochybnosti o jeho povaze. Avšak i tu nutno občas odebrat vzorek a zaslat jej k přezkoušení příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy. Ministerstvo financí může zavést jiný vhodný způsob k zjištění, zda dovezené zboží je ropa saz. čís. 175. Zásilky ropy poukáže celní oddělení do těchto závodů pod úřední závěrkou.

(5) Navrhne-li se minerální olej k projednání jako ropa saz. čís. 175 pro jiné příjemce, nutno v každém případě dát zboží k prozkoumání příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy.

(6) Zboží se prozkoumá zejména v tom směru, zda jde o ropu. Nelze-li z povahy zboží usoudit, zda je způsobilé k svícení bez předchozího přečištění spojeného s destilací, provede se zkouška na svítivost po předběžné rafinaci zkoušeného zboží kyselinou sírovou a sodným louhem. Hoří-li takto vyčištěný olej v lampě čadivým plamenem, projedná se podle saz. čís. 175.

(7) Ropa, jež byla na př. zbavena některého podílu, projedná se podle hustoty jako minerální olej saz. čís. 177 nebo 178. Rovněž tak se projedná i ropa, jíž bylo by lze svítit bez předchozího přečištění spojeného s destilací.

Saz. čís. 176.

Dehet hnědouhelný a dehet břidličný.

(1) Které dehty patří do saz. třídy XXI, t. j. do saz. čís. 176, viz 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXI.

(2) Zkouška, jak se rozeznávají dehty saz. čís. 176 od jiných druhů dehtů, je předepsána ve 4. všeobecné vysvětlivce k saz. třídě XXI.

Saz. čís. 177 a 178.

Oleje minerální, jakož i oleje z dehtu hnědouhelného a břidličného, polorafinované (poločištěné) nebo rafinované (čištěné), též smíšené s živočišnými nebo rostlinnými oleji nebo tuky.

1. (1) Význačným znakem minerálních olejů saz. čís. 177 je jejich hustota do 880° včetně, jíž se rozlišují od minerálních olejů saz. čís. 178.
(2) Minerální mazací oleje máslovité konsistence, viz vysvětlivky k saz. čís. 96.

2. (1) Též v dehtu černouhelném se vyskytují dehtové oleje řady mastné, jež jinak bývají obsaženy ve větším množství jen v dehtu hnědouhelném a břidličném. Takové tekuté homology methanu, ethylenu, acetylenu a jiných uhlovodíků řady mastné třeba projednávat — nehledě k tomu, zda jsou vyrobeny z dehtu hnědouhelného, břidličného nebo černouhelného — jako minerální oleje saz. čís. 177 nebo 178.
(2) O jejich rozlišování od pravých olejů z černouhelného dehtu řady aromatické či benzenové, t. j. benzenu, toluenu, xylenu, kumenu atd., viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 173.

3. (1) Minerální oleje k mazání (jako na př. olej vaselinový, vřetenový a pod.), jakož i těkavé, různě pojmenované zplodiny destilace, jichž nelze užít ke svícení (petrolejový ether, benzin, náhražka terpentinového oleje, vodička na čištění skvrn atd.), upravené v malých lahvičkách pro drobný prodej, se projednávají podle saz. pol. 99b).
(2) Tekuté směsi minerálních olejů s obyčejným (nenavoněným) mýdlem se projednávají podle toho, je-li hustota směsi menší nebo větší než 880°, podle saz. čís. 177 nebo 178; dovážejí-li se takové směsi v úpravě, jež má za následek zařaďování jako jemné mýdlo, projednávají se právě tak jako tekuté směsi minerálního oleje s navoněným mýdlem podle saz. pol. 637b), nejde-li ovšem o zboží saz. čís. 633.
(3) Konsistentní (máslovité nebo pevné) směsi minerálního oleje s obyčejným mýdlem v úpravě přípustné pro obyčejné mýdlo podle 2. vysvětlivky k saz. čís. 637, saz. pol. 100a), jinak upravené, jakož i takové směsi minerálního oleje s jemným mýdlem, saz. pol. 637b) nebo saz. čís. 633.
(4) Asfaltová živice, jež obsahuje těžký minerální olej, hnědouhelný nebo břidličný dehet, viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XX.
(5) Smůla petrolejová (asfalt), saz. čís. 166; petrolejový koks, saz. čís. 135.
(6) Parafin, saz. čís. 96.
(7) Vaselina, saz. čís. 99.
(8) Kolomaz s minerálním olejem nebo s minerálním tukem, saz. pol. 100a).
(9) Valchářské tuky s minerálním olejem, saz. čís. 177 nebo 178.
(10) Kovový sodík, draslík, lithium, rubidium, cesium, vápník, stroncium a baryum, jakož i amalgamy a slitiny těchto kovů, uložené v minerálním oleji, se projednávají podle saz. čís. 177, po příp. 178.

Saz. čís. 179.

Zbytky destilace nebo rafinace olejů minerálních, jichž nelze užít jako olejů k mazání, mimo zbytky pevné.

Do saz. čís. 179 zařazené zbytky po částečné destilaci minerálního oleje, bez dalšího zpracování k mazání nezpůsobilé, jsou ve svých vlastnostech tak různé, že je nelze všeobecně charakterisovat. Vyžaduje se, aby byly při 15˚ C tekuté, v dopadajícím světle barvy tmavohnědé, skoro černé, a aby poskytovaly při destilaci podle Englera do 300° C nejvýše 5 objemových procent destilátu. Nelze-li z ostatních vlastností bezpečně usoudit, že jde o zbytky, budiž vyžádáno dobrozdání příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

XXII.—XXV. Vlákniny a zboží z nich vyrobené.

Všeobecné vysvětlivky k saz. třídám XXII—XXV.

I. Vlákniny.
Návod, jak rozeznávat přediva.
(1) Vlákniny k předení, tkaní a stávkování a jejich náhražky (papírová příze, umělé hedvábí) jsou buď rostlinného, živočišného nebo nerostného původu. Nerostné vlákniny, jako na př. osinková, skleněná nebo kovová vlákna, se vyznačují dostatečně svými zvláštními, od organických látek odchylnými vlastnostmi (nespalitelností a pod.), a proto se k nim v tomto návodu nepřihlíží.
(2) Podle původu mají vlákniny tyto všeobecné rozpoznávací znaky: Všechny látky rostlinné, jsou-li zapáleny (pokud tomu nebrání jejich apretura), shoří živým plamenem, zanechávajíce jen málo popela, a zapáchají jako spálený papír. Všechny živočišné látky vytvoří uhlíkaté uzly nebo kuličky a zapáchají jako spálené vlasy nebo peří; u hedvábí zatíženého silně barvivy zbývá však obyčejně toliko narudlý popel ve tvaru vlákna. Vaří-li se látky živočišné ve zředěném louhu draselném, rozrušují se, kdežto rostlinná vlákna zůstávají neporušena; amoniakálním roztokem hydroxydu mědnatého se rozrušují rostlinná vlákna, živočišná však (vyjma hedvábí) se neporušují. Ve 4—5 procentní kyselině sírové látky rostlinné se rozpouštějí, vlna se však nemění.
(3) Při rozeznávání jednotlivých druhů přediv nutno dbát zvláště těchto znaků:
1. A. Přediva z rostlinných látek, z bavlny, lnu, konopí atd.:
  (4) Vlákno bavlněné je nejvýše 5½ cm dlouhé, bílé, žluté až kávově hnědé, méně lesklé než vlákna lněná, konopná a ramiová.
  (5) Vlákna lněná a konopná jsou si velice podobna, jsou značně delší a mnohem lesklejší, jakož i značně pevnější než vlákna bavlněná. Jejich barva v nebíleném stavu je žlutoplavá až hnědá a stříbrošedá až šedá. Ze světlejší barvy lze soudit, že byla loužena.
  (6) Příze a tkaniny bavlněné jsou proti přízím a tkaninám lněným (konopným) méně lesklé, a proto u zboží bíleného bělejší; ježto pak bavlna lépe vnímá barviva než len, jsou barvené niti bavlněné ve tkaninách (na př. ve stolním prádle) mnohem sytěji zbarvené a matné, kdežto lněné niti mají poměrně bledší zbarvení a živý lesk. Poněvadž apretura často mění vnější ráz vláknin, jsou tyto znaky zpravidla jen tehdy spolehlivým vodítkem, jestliže se apretovaná příze a tkaniny napřed vyperou a usuší. Mneme-li kousek silně apretované tkaniny, je bavlněná tkanina na promnutém místě drsná, poněkud chlupatá a úplně bez lesku, kdežto lněná tkanina zůstane hladká a lesklá.
  (7) Mercerovaná bavlněná příze a tkaniny, t. j. bavlněná příze a tkaniny, jež nabyly hedvábného lesku působením studeného, asi 5procentního louhu sodného za silného napínání a dodatečným vypráním, předčí leskem lněnou přízi i lněné zboží; rozeznávají se však, jako všecky bavlněné výrobky vůbec, snadno od lněných poměrně menší pevností nití. Tkaniny bavlněné se trhají snáze a trhlina sleduje jednu a tutéž nit útkovou nebo osnovní; roztrhnout lněnou tkaninu vyžaduje větší síly, trhlina je zoubkovaná a značně zkroucená. Zkoušku trháním třeba však provést oběma směry, poněvadž pololněné tkaniny mají osnovu bavlněnou a útek lněný. Viz také vysvětlivky k saz. čís. 187.
  (8) Někdy přispívá k posouzení, zda jde o tkaninu bavlněnou nebo lněnou, též okolnost, že lněné tkaniny jsou poměrně mnohem těžší než bavlněné. Poněvadž se však vyskytují také tkaniny ze směsi bavlny a lnu, nutno vždy v pochybných případech rozšířit zkoumání na různé niti z osnovy a útku, při čemž se jich podle okolností vytáhne a zkouší dostatečný počet. Zda jde o tkaninu čistě lněnou či pololněnou, můžeme se též přesvědčit zkouškou olejovou. Ústřižek tkaniny se namočí do čistého oleje nebo glycerinu a přebytečná mastnota se mírně vymačká. Len se stává průhledným, bavlna neprůhlednou. Položí-li se pak tkanina na černou podložku, jeví se niti lněné jako čáry tmavé, poněvadž se staly průsvitnými, kdežto niti bavlněné jako čáry světlé. Díváme-li se proti světlu, je tomu naopak. Tkaniny silně apretované se předem vyperou v teplé vodě a dobře vysuší.
  (9) Vlákno ramiové (konopí z kopřiv) je až metr dlouhé, a je-li nebarveno, barvy čistě bílé a lesku význačně hedvábného; značně větší průměr (šířka) vlákna vylučuje při trochu zkušenosti záměnu s mercerovanou bavlnou a hedvábím, které se namnoze nahrazuje ve výrobcích stávkovaných a v jiném textilním zboží čínskou kopřivou (ramií).
  (10) Je třeba se ještě zmínit o kapoku, rostlinném vláknu podobném bavlně, jež jako rostlinná vlna obklopuje semena eriodendronu; pro jeho malou délku neužívá se ho však jako přediva, nýbrž pouze k vycpávání žíněnek, nábytku nebo jako vaty.
  (11) Nebudou-li makroskopickou zkouškou textilního výrobku, provedenou podle předcházejících směrnic, odstraněny všechny pochybnosti o tom, jde-li o bavlnu nebo jiné předivo, přikročí se vždy ke zkoušce mikroskopické. Stejně se postupuje, má-li být pro různost celních sazeb rozhodnuto, jde-li o len či konopí.
  (12) V mikroskopu se jeví při 120—300 násobném zvětšení:
  (13) vlákno bavlněné jako vlákno stužkovitě ploché, se zakulacenými, ztluštěnými okraji, a kolem své podélné osy zakroucené, často také místy šikmo nebo mřížkovitě čárkované;
  (14) mercerované vlákno bavlněné má rovněž všecky tyto znaky, jeví však četná porušená místa, na nichž chybí šikmé nebo mřížkovité čárkování a má jen ojediněle zákruty;
  (15) vlákno lněné je válcovitě tuhé, rovně natažené, nikoliv ploché nebo zakroucené; mimo to se vyznačuje úzkými trubkovitými kanálky, podobajícími se často jen podélným čarám (niťovité lumen), a tu a tam se vyskytujícími zálomy (jako by bylo napříč rozděleno).
  (16) Konopí a ramie mají strukturu podobnou lnu. Konopí má zaokrouhlené a vidličkovité nebo trojdílné konce a silné stěny. Ramie má kuželovité konce se zakulacenými špičkami a je asi dvakrát tak široké jako konopí.
  (17) Rostlinná přediva, jejichž vnější znaky vylučují zpravidla již samy o sobě záměnu s jinými rostlinnými předivy nebo aspoň nevyžadují mikroskopické zkoušky, jsou:
  (18) Juta, vlákno podobné lnu a konopí, bledě žluté, matné, jehož poměrná pevnost je však mnohem menší nežli pevnost obou jmenovaných surovin. Lámeme-li nit juty mezi nehty, trhá se již po několika málo pohybech sem a tam; další pochybnosti odstraníme, kápneme-li na nit sehnanou kyselinu sírovou, která zbarví jutu, nikoli však len a konopí, ihned sytě černě.
  (19) Manilské konopí (abaka, vlákno banánové), surovina nehodící se pro svoji tuhost ke předení ve vlastním slova smyslu, je prvotní (elementární) vlákno, dlouhé 1—2 metry, stejnoměrně kulaté, bílé nebo hnědožluté, o průměru 0˙15 až 0˙28 milimetru; užívá se ho ke tkaní jako hotové příze. Takových vláken položených rovnoběžně vedle sebe a spojených lepidlem, se používá jako t. zv. sparterie pro kloboukové úplety; od sparterie bavlněné (z bavlněných přízí) je lze snadno rozeznat, odstraníme-li úplně lepidlo vypráním ve vodě. V kobercích, běhounech, rohožích na otírání nohou a pod. tvoří manilské konopí vedle jiných rostlinných přediv, zejména příze z kokosových vláken, tlusté, málo zakroucené niti, obtočené obyčejně volně bavlněnou nití. (Viz o tom vysvětlivky u saz. čís. 280 a 281.)
  (20) Vlákno kokosové (kokosové lýko, coïr), hrubá vláknina barvy matně hnědé, význačná krátkými dřevitými úlomky na ní lpícími. Připravuje se máčením, vyklepáváním a vochlováním z vláknité hmoty, obklopující zevně skořápku kokosových ořechů. Používá se ho jen k výrobě hrubých pokrývek, rohoží, předložek ke dveřím a pod., jimž dodává význačně drsného vzhledu.
  (21) Rašelinová vlna, volně soudržná hnědá surovina o vláknech nestejné, velmi různé šířky, se připravuje z rašeliny vypíráním a mykáním (čechráním). Příze z ní vyrobená má pro svůj nestejný a krátký materiál obyčejně průměr několika milimetrů, je volně soudržná a málo pevná a dodává také výrobkům z ní zhotoveným měkkého, houbovitého vzhledu.
  (22) Jako umělé vlákniny se vyskytují:
  (23) Příze papírová, výrobek podobající se zevnějškem hrubému předivu, zhotovený z úzkých, šroubovitě stočených papírových proužků (xylolin) nebo z papírové kaše, která se buď jednoduše tlačí trubičkami nebo se utváří ryhovaným síťovým válcem na úzké flórové stužky, jež se pak na hustičích zaoblují a potom předou (silvalin).
  (24) Tato vláknina přichází do obchodu obyčejně na kopsech nebo na cívkách a vyskytuje se ve tkaninách pro svoji malou pevnost zpravidla jen jako útek; pozná se jak podle vzhledu, tak i podle snadné rozpustnosti ve vřelé vodě a konečně i podle zápachu, jenž vzniká při spalování.
  (25) Papírové proužky velutované mletou vlnou (k úpletům na klobouky atd.), viz saz. čís. 300.
  (26) Umělé hedvábí se vyrábí rozpuštěním celulosy, nitrocelulosy, alkalicelulosy, acetylové celulosy nebo kaseinu v různých rozpustidlech (v amoniakálním roztoku hydroxydu měďnatého, v etheru, v sodném louhu, v kyselině octové atd.). Tyto roztoky se pak tlačí kapilárními tryskami (hubicemi) a niti takto se tvořící se vedou do roztoků, v nichž se celulosa sráží (na př. do zředěné kyseliny sírové), po příp. denitruje. Umělé hedvábí se vyrábí také tak, že se výchozí hmota (na př. želatina, vinylchlorid a pod.) zahřívá a pak za horka protlačuje kapilárními tryskami. Vlákna takto se tvořící na vzduchu ztuhnou Podle různých základních surovin nebo rozpouštěcích method se označují jednotlivé druhy umělého hedvábí jako umělé hedvábí viskosové, nitrované (Chardonettovo), acetátové, měďnaté, želatinové, lanitalové (zvané též tiolan, aralac, lactolit, fibrolane, cargan, ardil), nylonové (perlon, silon), vynionové atd.
  (27) Umělé hedvábí tvoří měkké vláčné niti zpravidla silně hedvábného lesku. Při doteku vzbuzuje dojem hedvábí a při smáčknutí někdy vrže. Pod mikroskopem se jeví umělé hedvábí (jako každé umělé vlákno) jako hladké, ploché nebo zaoblené vlákno bez struktury, u některých druhů pravidelně podélně ryhované, částečně se zdánlivým úzkým čárkovitým luminem, a liší se od obyčejného hedvábného vlákna větším průměrem, ukazujíc jinak podobný obraz.
  (28) Umělá stříž (buničitá vlna, umělá vlna, umělá bavlna) jsou v podstatě vlákna umělého hedvábí, získaná způsobem uvedeným ve 26. odstavci, avšak nejvýše 1 m dlouhá; nerozhoduje, obdržela-li vlákna svoji délku (1 m nebo méně) již při výrobě rozstříháním nebo roztrháním vláken delších. Umělá stříž se vyskytuje většinou v chomáčcích. Umělá stříž ve svazečcích vláken vedle sebe rovnoběžně ležících se považuje za chvostkové hedvábí. Vlákna umělé stříže bývají ihned po ztuhnutí nařezána na stejnou délku od 15 mm do 1 m, podle účelu, ke kterému se má umělé stříže použít. Vlákny nestejné délky se vyznačuje umělá stříž získaná z odpadků při zpracování umělého hedvábí a umělé stříže, po příp. roztrháním zboží z nich. Vlákna umělé stříže musí být dodatečně spředena na přádacích strojích bavlnářských, lnářských nebo jiných.
  (29) Stejně jako umělá stříž se projednávají silná a široká vlákna umělého hedvábí, známá jako umělé žíně (slouží k výrobě tuhých látek na dámské klobouky, prýmků, pásků, k výrobě kartáčů a pod.), jako umělé chlupy (přimíchávají se v určitém poměru k přízím jako ozdobná vlákna) a jako umělá sláma nebo umělé lýko, pokud délka jednotlivých těchto vláken nepřesahuje 1 m.
  (30) Umělé hedvábí, jež se vyskytuje jako napodobenina žíní v úpletech na klobouky a podobných prýmcích, se jeví převážně pod mikroskopem a někdy i pod lupou složeno z několika vedle sebe ležících, slepených vláken nahoře popsaného tvaru, kdežto pravé žíně jako válce pokryté šupinami. Zkouška pálením není pro rozeznání žíní od jejich napodobenin z umělého hedvábí zcela spolehlivá, protože u napodobenin žíní obsahujících klihové hmoty se mohou též tvořit uzlíčky.
1. B. Přediva ze živočišných látek (vlny a hedvábí):
  (31) Vlna (vlna ovčí) a všechna ostatní srst zvířecí, jež se vyskytuje jako textilní surovina, mají velmi různé vnější znaky; někdy jsou zkadeřené, jindy rovné, někdy lesklé, jindy matné. Tloušťka vláken je velmi rozdílná; podle své zvláštní povahy dodávají vlákna také přízi a zboží z nich vyrobenému velmi rozmanitého, rozdílného vzhledu. Celkem stačí k jejich poznání zmíněná již zkouška zapálením; při ní se ukazují také rozdíly zápachu a zuhelnatění, podle nichž možno vlnu a jinou srst zvířecí rozeznat od hedvábí. Vlna a jiná srst zvířecí tvoří měchýřovité větší uzlíky a zapáchá zřetelněji jako spálený roh, hedvábí tvoří většinou jen malé hlavičky, rychle ustupující před ohněm a zápach upomíná spíše na spálený klih. Vlny s hedvábným leskem (na př. mohérová vlna) mají mnohem větší průměr vlákna než hedvábí.
  (32) V mikroskopickém obrázku se jeví vlna a jiná srst zvířecí vždy jako válcovité trubky, pokryté šupinkami, jež jsou uspořádány jako tašky na střeše, při čemž přes sebe částečně přesahují nebo se dotýkají.
  (33) Hedvábí se vyskytuje buď jako dlouhá nit, odvinutá ze zámotku, která, není-li degumována, je podle obsahu vosku na omak více méně tuhá a tvrdá, je-li degumována (zbavena lepu, vosku), je však význačně měkká a vláčná; obyčejně ležívá mnoho nití takového hedvábí většinou jen málo zakroucených (otevřená bíza) vedle sebe (filované hedvábí). Jinak se vyskytuje hedvábí jako příze z mykaných (též česaných) hedvábných odpadků (hedvábí floretové, chappové, buretové), jež podle způsobu úpravy a podle suroviny je rozmanitého vzhledu, více méně lesklého, někdy však též matného, a někdy se dokonce podobá i hrubému vláknu bavlněnému nebo vlněnému. Kápneme-li na hedvábí koncentrovanou kyselinu dusičnou, promění se hedvábí rychle v rosol a pokapaná nit se smrští na chuchvalíček; u skaného hedvábí nastává mimo to zvláštní kroutivý pohyb. U hedvábí nedegumovaného nebo barvivem velmi silně zatíženého a u hedvábí tussah (hedvábí čínského bource dubového) tento zjev obyčejně nenastává nebo nastává teprve mnohem později po opětném pokapání koncentrovanou kyselinou dusičnou.
  (34) Tato zkouška vedle zkoušky zapálením dostačuje zpravidla k poznání hedvábí. V pochybných případech dává mikroskopická zkouška spolehlivý prostředek k rozeznání, přihlíží-li se k znakům uvedeným pro bavlnu, len, konopí, umělé hedvábí a vlnu. Vlákno obyčejného hedvábí tvoří hladkou nit bez struktury, stejnorodou, lesklou, bez vnitřní dutiny nebo rozčlenění, značně menší tloušťky než vlna a umělé hedvábí; hedvábí tussah se jeví jako široká stuha s četnými podélnými čárkovitými pruhy.
  (35) Návod, jak mikroskopovat. Má-li se mikroskopicky zkoušet příze nebo tkanina, vytáhnou se ze zboží kusy nití asi 1 cm dlouhé, dají se na určená k tomu sklíčka, při čemž se u skaných nití oddělí od sebe jednotlivé prameny a rozvlákní se dvěma jemnými preparovacími jehlami; nato se vlákna omočí kapkou vody, glycerinu nebo kanadského balzámu, aby se stala průsvitnějšími, přikryjí se krycím sklíčkem a položí pod objektiv přístroje. Preparát zkoušíme pak zevrubně ve všech jeho částech za přiměřeného osvětlení, posunujíce jej sem a tam. Mají-li se zkoušet špičky vláken, je třeba sledovat vlákna po délce, abychom zjistili, že nejde o utržený konec vlákna.
  (36) Tmavě obarvené niti je třeba někdy napřed odbarvit. Za odbarvovací prostředek se hodí zvláště kyselina dusičná, citronová, vinná, roztok chlorového vápna a kyselina chromová.
  (37) Doporučuje se pracovat podle možnosti s jedním, a to stejným zvětšením (týmž objektivem i okulárem), čímž se umožní správné posouzení šířky vláken bez mikrometru nebo bez srovnávací zkoušky.

II. Odpadky vláknin.
(1) Jako odpadky se projednávají nejen odpadky surových vláknin, vzniklé při jejich těžení a balení, nýbrž také odpadky z jejich dalšího zpracování, zejména z předení, a to v rozsahu dále uvedeném.
(2) Přádelními odpadky se rozumějí odpadky při čechrání a mykání (odpadky bubnové, odletky atd.), pak odpadky při předení a navíjení (zmotky nití, konce nití atd.), vznikající v přádelnách bavlny, lnu, konopí, juty, vlny a hedvábí.
(3) Jako takové odpadky se projednávají též odpadky vaty, pak staré, upotřebené, k používání již nezpůsobilé kusy vaty, dále roztřásněné odpadky látek (vyjma lněné [šarpie, saz. čís. 657]), barvené nebo nebarvené.
(4) Zmotky nití, konce nití atd., zbavené oleje, prachu, papírových cívek, dále zpracované (ve velké stůčky, vrstvy atd.) na strojích (vochlích a pod.) se projednávají jako vaty z příslušných přediv (viz oddíl III). Odpadky tkanin, též konce osnov se souvisejícími pruhy tkanin (hadry), patří v dovozu do saz. čís. 657; ve vývozu viz saz. čís. 658.

III. Vaty.
(1) Vaty, též v podobě posuknutých pramenů (mykaných pramenů, sčesů, peignées atd., vyjma přást) a luntů, jsou textilní vlákna, vyrobená na zvláštních mykadlech, souvislá, stejnoměrně rozdělená, surová, bílená nebo barvená. Posuknuté prameny, jakož i volné, nestejnoměrně propracované vrstvy, stůčky atd. textilních vláken k dalšímu zpracování v přádelnách, se projednávají jako příslušná přediva surová nebo jejich odpadky. Z ustanovení toho nejsou vyňaty sčesy, též barvené, vážící více než 8 g na jeden metr, jakých se užívá k výrobě vlásenek pro loutky, vložek do vlasů (vlněný krep) a k výrobě umělých květin. Při pochybnostech, jde-li o vaty nebo o surová přediva, je pro zařadění směrodatná hlavně osoba příjemcova. Vaty jsou často na obou stranách klíženy řídkou klihovou vodou nebo povlečeny vrstvami pryskyřice.
(2) Jako barvené se projednávají též vaty preparované dehtem a pod., nepatří-li do saz. čís. 630.
(3) Vaty preparované pro léčebné účely (vata karbolová, jodoformová atd.), dále vaty čištěné, zbavené tuku, v balíčcích různé váhy, patří do saz. čís. 630.
(4) Šarpová bavlna, čištěná, tuku zbavená, nemá obyčejně tvar tabulový; poznává se podle své čistoty a bělosti a projednává se, dováží-li se v balících, jako vata.
(5) Rouna ze srsti králíků a podobných zvířat k výrobě klobouků, která byla v tabulovitých vrstvách přímo sňata s koží, jsou podle saz. čís. 220 beze cla.
(6) O bavlněném přástu viz vysvětlivky k saz. čís. 182, o sčesech a o vlněném přástu vysvětlivky k saz. čís. 220.

IV. Příze.
1. 1. (1) Příze jsou niti, jež vznikají (upředou se), skroutíme-li dohromady textilní vlákna nebo srst (též chlupy atd. saz. čís. 84); přitom může být skaním spojeno i několik takových nití, pokud se tím nevytvoří zboží prýmkářské nebo provaznické.
  (2) Příze se zařazují do saz. třídy, kam patří podle surovin, z nichž jsou vyrobeny. Výjimky viz u saz. čís. 226 a 245.
1. 2. (1) Podle počtu samostatně upředených nití tvořících přízi rozeznáváme přízi jednoduchou, dvojpramennou (zdvojenou), troj pramennou a vícepramennou. Příze dvojpramenná, trojpramenná a vícepramenná se označuje též společným názvem skaná příze, poněvadž se vyrábí skaním (skroucením) dvou, tří nebo více již upředených jednoduchých nití (pramenů). (Viz též 3. vysvětlivku.)
  (2) Od skané příze je třeba ovšem rozeznávat přízi vláčenou. Ta se skládá z několika nití (pramenů), bez patrného zakroucení, pouze současně odvinutých, volně vedle sebe ležících, a projednává se podle povahy jednotlivých vláčených nití (jednoduchých, dvojpramenných nebo vícepramenných).
  (3) Poněvadž má příze skaná (na strojích skacích) vždy více než 100 zákrutů na jeden metr, nepovažuje se za skaní pouze 20 až 30 zákrutů (vzniklých na př. samovolně, když se vláčená příze, navinutá na cívce, shrnuje k pevné čelní straně cívky).
1. 3. (1) Skaná příze se rozlišuje opět v přízi jednou skanou a opětovně skanou.
  (2) Za přízi jednou skanou se považuje příze, jež se skládá ze dvou nebo více jednoduchých nití spojených v jedno pásmo jediným skroucením. Byla-li však příze vyrobena skaním příze již dvojpramenné, trojpramenné nebo vícepramenné, jmenuje se přízí opětovně skanou. Na projednávání příze opětovně skané nemění nic okolnost, že jsou v pásmu spolu skrouceny niti skané s nitmi jednoduchými.
  (3) Jako příze mohou se projednávat výrobky dvakrát nebo vícekrát skané, jen pokud je není nutno považovat vzhledem k jejich tloušťce a k jejich vnější povaze za šňůry ve smyslu zboží prýmkářského nebo provaznického (provazy, motouz). Viz též oddíl V, vysvětlivku 10, odst. 7, 8 a 9.
1. 4. (1) Příze ozdobná (efektní), falkonévka nebo příze fantasijní je zpravidla příze skaná, zvláštním způsobem skroucená, jejíž jednotlivé prameny, různě probíhajíce, tvoří v jistých vzdálenostech zádrhy, kadeře, smyčky, kličky, závitky a pod. K ní se počítá také t. zv. příze součkovitá, mající ve své struktuře součky (chuchlíky), vzniklé vmíšením vloček (ztluštěním) při předení.
  (2) Všecky tyto výrobky se projednávají jako příze, a to vždy podle příslušné položky zatížené nejvyšší celní sazbou.
  (3) Stejně se posuzuje též příze vyrobená na skacím stroji, podobná prýmku (viz oddíl V, vysvětlivku 10, odst. 8), u které svrchní nit ovinuje spirálovitě druhou, silněji napjatou přízi.
  (4) Od příze ozdobné se rozeznává ona příze, která, jsouc pouze silně zakroucena, tvoří smrštěním jednotlivých nití zádrhy nebo malé kličky, mizící opět, jakmile se příze přiměřeně napne. Tato příze se projednává, jde-li o jemnost příze, podle svého čísla jemnosti.
  (5) K přízím nepatří výrobky stroje gimpového, často zcela tenké, přízi podobné, skládající se z jednoduchých nebo vícenásobných nití (u hedvábí také z bíz, t j. z hedvábných vláken pouze filovaných, nikoli skroucených), které jsou spirálovitě ovinuty přízí nebo hedvábnými bízami, což lze často na takových skaných výrobcích zřetelně poznat teprve lupou, jestliže se rozkroutí. Tyto výrobky patří jako gorly nebo gimpy ke zboží prýmkářskému.
1. 5. (1) Podle apretury rozeznáváme přízi surovou, t. j. takovou, která se barvou a ostatní povahou (měkkostí, leskem, na dotek atd.) shoduje se surovinou, z níž je vyrobena, a přízi zušlechtěnou, t. j. přízi, která byla dále bílena, barvena, potištěna a pod.
  (2) Jako surová příze se projednává příze požehaná (opálená plynem, zjemnělá opálením vyčnívajících vláken), pařená (vystavená účinku páry, listrovaná) a animalisovaná (rostlinná příze preparovaná zvláštním způsobem, aby vnímala barviva, která jinak drží pouze na vlně), pokud všechny tyto příze zachovaly jinak ráz příze surové.
  (3) Příze toliko přibarvená (poznávací barvou za účelem rozlišování při tkaní) může být projednána jako nebarvená, odebírají-li ji továrny, které zpracovávají takovou přízi. Případná nutná šetření zavede celní oddělení ONV ve vlastní působnosti. Od příze zbarvené natrvalo se tato příze lehce rozlišuje slabými barevnými odstíny mizícími, vypereme-li ji ve vlažné vodě (15° C) nebo zahřejeme-li ji za sucha na 100° C.
  (4) Příze spředená s kovovými vlákny se projednává podle saz. čís. 523 nebo 565.
  (5) Niti opředené zlatým, stříbrným atd. papírem, saz. pol. 300c) nebo d).
1. 6. Podle úpravy se dělí příze na přízi k průmyslovému použití (příze tovární) a na přízi upravenou pro drobný prodej.
  1. I. Za přízi upravenou pro továrny se považuje:
    1. a) příze na větších cívkách dřevěných, lepenkových, plechových a příze, jíž se užívá v továrnách k navíjení osnov a pod.; taková příze se liší také od příze dovážené na malých cívkách a určené pro drobný prodej tím, že nemá továrních etiket (nehledíc na označení čísla příze);
    2. b) příze v potáčích (kopsech) bez zřetele na váhu a příze pro člunky vyšívacích strojů, navinutá do tvaru oliv;
    3. c) příze v osnovách navíjených, šlichtovaných, klihovaných (upravená jako osnovní příze [warps]), také protkaná ve větších mezerách několika útkovými nitmi, aby se zamezilo posouvání osnovních nití. Projednává-li se taková příze, nepřihlíží se také k nitím navinutým po stranách a určeným ke zhotovení okrajů. Váha vratidel, na kterých jsou osnovy navinuty, může se odečíst jen tehdy, dá-li se zjistit s úplnou jistotou podle předložených dokladů nebo byla-li vratidla při vývozu zaznamenána. O přirážce při projednávání příze v osnovách šlichtovaných nebo klihovaných viz 1. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI;
    4. d) jednoduchá příze bavlněná, lněná, ramiová, konopná, jutová a vlněná v přadenech, bez zřetele na velikost a podvázání, a na cívkách křížových, a to u lněné a konopné příze o váze přes 600 g, u jiných přízí bez zřetele na jejich váhu, nejsou-li upraveny vinětami, páskami a pod. pro drobný prodej;
    5. e) dvojpramenná nebo vícepramenná příze bavlněná, lněná, ramiová, konopná, jutová a vlněná na cívkách křížových, není-li upravena vinětami, páskami a pod. pro drobný prodej a přesahuje-li jejich váha u bavlněné příze 200 g, u lněné a konopné 600 g (příze ramiová, jutová, vlněná na křížových cívkách bez zřetele na váhu);
    6. f) 1. dvojpramenná nebo trojpramenná bavlněná příze v přadenech:
      1. α) surová nebo bílená bez zřetele na váhu přadena,
      2. β) barvená (též potištěná), mercerovaná:
        příze nižšího čísla než 20 po anglicku, váží-li přadeno nejméně 30 g, od čísla 20 po anglicku výše všechna přadena bez zřetele na jejich váhu;
      1. 2. čtyřpramenná nebo vícepramenná bavlněná příze v přadenech, surová, bílená, barvená (též potištěná), mercerovaná:
        nižšího čísla než 30 po anglicku, váží-li přadeno nejméně 45 g, od čísla 30 po anglicku výše všechna přadena bez zřetele na jejich váhu.
      U 1. a 2. se předpokládá, že přadena nemají podvazů oddělujících jednotlivá pásma od sebe uzly a že také nejsou jinak upravena pro drobný prodej;
    1. g) u dvojpramenné nebo vícepramenné příze lněné, ramiové, konopné a jutové přadena, která buď vůbec nemají podvazů (t. zv. přadena křížem navíjená) nebo která jsou oddělena v pásma podvaznou nití, jež jen volně probíhá křížem, nesvírá pevně dílce přadena a neodděluje je uzly od sebe, nejsou-li jinak upravena pro drobný prodej a přesahuje-li mimo to u lněné a konopné příze délka niti 2000 m;
    2. h) u dvojpramenné nebo vícepramenné vlněné příze v přadenech:
      1. 1. všechna surová příze bez zřetele na váhu přadena,
      2. 2. všechna dvojpramenná nebo trojpramenná příze bílená nebo barvená (též potištěná nebo melírovaná), váží-li přadeno nejméně 30 g,
      3. 3. všechna čtyřpramenná nebo vícepramenná příze bílená nebo barvená (též potištěná nebo melírovaná), váží li přadeno nejméně 45 g,
      4. ve všech třech případech za předpokladu, že přadena nemají podvazu, jenž odděluje jednotlivá pásma od sebe uzly a také nejsou jinak upravena pro drobný prodej;
    1. i) hedvábí v každé úpravě, vyjma hedvábí k šití, vyšívání a jiné hedvábí saz. čísla 246.
  1. II. Jako příze upravená pro drobný prodej se projednává:
    1. a) příze v rozličné malé úpravě, t. j. na lepenkových destičkách, kotoučích, kroužcích, lepenkových cívkách, navíjecích hvězdách a pod., příze tříděná nebo zabalená v krabičkách nebo v přepychovém papíru (počítajíc v to váhu těchto obalů), příze v pásmech (malých přadénkách) a v klubkách; příze v klubkách bez zřetele na délku niti a váhu;
    2. b) přadena příze, vyjma přízi uvedenou u I d), která jsou na rozdíl od podvazu nutného pro účely tkalcovské (kde nit probíhá volně křížem kolem jednotlivých dílců přadena, pevně je nesvírá a neodděluje je od sebe uzly) rozdělena pásmicí v jednotlivá pásma tak, že se přadeno rozpadne na malá, samostatně upotřebitelná pásma, přetrhne-li se podvaz na místech, kde jsou uzly; pásmice, přesahující způsob oddělování jednotlivých pásem nutný pro účely tkalcovské, neodůvodňuje ještě projednávání železné příze v přadenech podle saz čís. 188;
    3. c) každá příze upravená jinak, než jak je uvedeno v bodě I.
    Celní oddělení ONV jsou však v mezích svého vyclívacího oprávnění zmocněna projednávat přízi upravenou pro drobný prodej, o níž bylo prokázáno, že se jí použije k průmyslovému zpracování (jako k výrobě prýmků, tkaní stuh, k opřádání kabelů atd.), podle její jinaké povahy tenkrát, dá-li strana písemně v prohlášce souhlas k tomu, aby celní nebo kontrolní oddělení ONV dohlédlo čas od času v jejím továrním závodě, že se příze skutečně po továrnicku zpracovává. Použití příze po továrnicku je prokázáno jen zpracováním příze na stavech a na strojích, nikoli však na strojích šicích.
1. 7. Konečně se rozlišují některé příze ještě podle jejich jemnosti. Viz o tom vysvětlivky u saz. třídy XXII a XXIV.

V. Textilní zboží.
1. 1. (1) Textilní zboží, k němuž patří krajky, tyly, zboží tkané, stávkové (též drhané), prýmkářské (také úplety), plstěné a provaznické, jakož i jiné potřeby technické, vyrobené z vláknin nahoře popsaných, se projednává podle oné saz. třídy, do níž patří se zřetelem na surovinu, z níž bylo vyrobeno. O výjimkách viz 4. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.
  (2) Každá z příslušných jednotlivých sazebních tříd zároveň stanoví, na kolik je přípustné vzájemně mísit některé vlákniny nebo určí ony vlákniny, jejichž přimíšení je vůbec vyloučeno.
  (3) Pro zařadění do příslušné saz. třídy je jedno, tvoří-li přediva, dohromady zpracovaná, základní tkaninu anebo jsou-li vetkána, nasnována nebo vpletena do základní tkaniny pouze jako vzorek (dessin) tím, že se použilo zvláštního vzorového útku nebo vetkávání (lancování) nebo zvláštní vzorové osnovy.
  (4) Tak se projednávají na př. tkaniny z česané příze se vzorky pouze vetkanými nebo nasnovanými, skládajícími se zcela nebo z části z hedvábných nití, jako zboží polohedvábné.
  (5) Kombinované textilní zboží, t. j. takové, do něhož při jeho výrobě byly vpracovány prýmky, stuhy, krajky atd., projednává se podle jeho součásti podléhající nejvyšší celní sazbě. Tak se projednávají na př. lněné tkaniny s vetkanými bavlněnými krajkami nebo bavlněné tkaniny s vetkanými lněnými krajkami jako krajky bavlněné, po příp. lněné.
  (6) Zboží kombinované s celohedvábnými textiliemi, které se samo o sobě neprojednává jako zboží celohedvábné, se projedná pouze jako zboží polohedvábné.
  (7) Tkaniny ze ženilek nebo stužek, které nejsou hedvábné, a s osnovou z jiné než z hedvábné příze se projednají jako zboží prýmkářské, po příp. stuhové.
  (8) Tkaniny ze ženilek nebo stužek, které nejsou hedvábné, a s osnovou z hedvábné příze, saz. pol. 256b); jsou-li z hedvábných ženilek nebo stužek, saz. pol. 250b).
  (9) Viz také 2. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.
1. 2. (1) Tkaninami a zbožím tkaným jsou nejen veškeré výrobky různých stavů tkalcovských (ručních, mechanických, Jacquardových, stavů k výrobě aksamitů, koberců atd.), nýbrž také jiným způsobem (na př. na napínacích rámcích) zhotovené výrobky z vláknin, mající s výrobky zhotovenými na tkalcovských stavech ten společný znak, že se skládají z osnovních a útkových nití křížících se v pravém úhlu a útkové niti tvoří opět pravý úhel s okrajem tkaniny. Na povahu krajů (lemů, šlaků, okrajů, lisiér) se nebere při projednávání tkaného zboží zřetel, i když jsou z jiných přediv nežli zboží samo, vyjma ony případy, kde lisiéry tvoří nějakou ozdobu a mají pro upotřebení zboží zvláštní význam.
  (2) Rovněž tak se nehledí u stolního prádla, kapesníků, šátků na hlavu a pod., přicházejících do obchodu v soupravách, po tuctech, na různé niti vetkané na okrajích, lemech nebo mezi nimi, je-li třeba mít za to, že jsou pro zboží samo bez významu a jsou určeny pouze k ochraně, k zesílení okrajů, k označení lemů nebo k ohraničení odměřených kusů.
  (3) Od krajů je třeba ovšem dobře rozlišovat okrajové ozdoby, které jsou vedle lisiér po celé délce tkaniny a mají účel bordur atd., jako na př. jednoduché nebo dvojité atlasové pruhy a pod. na šířkových okrajích látek slunečníkových nebo deštníkových, u šátků na hlavu, kapesníků a pod.
  (4) Takové tkaniny se projednávají jako jiné vzorkované tkaniny podle tkaniva, z něhož jsou tkány. Výjimku viz u saz. pol. 250a) a u saz. pol. 256a).
  (5) Dále nemají vliv na projednávání proužky z bílené a barvené příze nebo z kovových vláken, z nalepených papírových okrajů nebo z dracounových prýmků, které jsou na svrchních a spodních koncích po šířce tkaniny a tvoří pouze okrasu konců tkaniny nebo lícní strany (t. j. prvé vrstvy kusu).
  (6) Viz též 17. vysvětlivku.
1. 3. Na příslušných místech je uvedeno, jaký vliv mají na projednávání tkané efekty, t. j. vzorky vznikající ve tkaninách zvláštním křížením nití osnovních a útkových podle toho, jak je uspořádána osnova v brdech tkalcovského stavu a jak se střídá jejich zdvih a stah (klesání), po případě zdvih a stah platin přístroje Jacquardova, spojených s nitmi osnovními. Viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 189—201, všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 207—219 a vysvětlivky k saz. čís. 250.
2. 4. (1) Jako surové, po případě bílené tkaniny se projednávají též impregnované (napuštěné), požehané, apretované a podobné tkaniny, pokud se jejich barva neodchyluje od barevného odstínu tkanin surových, po příp. bílených. Viz také 19. vysvětlivku. Rovněž tak tkaniny pouze modřené se neprojednávají jako barvené.
  (2) Tkaniny, které jsou setkány zároveň ze surové a bílené příze, jakož i tkaniny z příze loužené a do žlutava bílené nebo apretované (kremované), se projednávají jako bílené.
  (3) Tkaniny přírodní barvy s tmavým odstínem (na př. z bavlny mako, surového lnu), protkávané bílou přízí, o níž nelze prokázat, že by byla bílena, se rovněž projednávají jako bílené.
  (4) Jako mercerované tkaniny se projednávají tkaniny z mercerované příze (viz oddíl I A), jakož i tkaniny mercerované v kusu.
1. 5. Za barvené se pokládají pouze ony tkaniny, které jsou utkány buď z jednobarevné příze nebo které po utkání byly obarveny jakýmkoli způsobem (také potištěním válci) na jedné nebo na obou stranách v jednom odstínu téže barvy.
2. 6. (1) Od barvených tkanin se liší pestře tkané látky tím, že jsou utkány z přízí různě barvených; k nim patří též tkaniny vyrobené z příze surové nebo bílené spolu s přízí barvenou.
  (2) Ke zboží pestře tkanému patří také zboží vyrobené ze stočených (drellovaných) jednobarevných nití, z nichž však každá má jinou barvu (pestrá příze).
  (3) Přihlíží-li se podle sazebníku u pestře tkaného zboží k počtu barev, počítá se barva surové nebo bílené příze, a to každá samostatně, jako zvláštní barva.
  (4) Tkaniny pokryté barvivy, rosoly (na př. listy do hektografů) a pod. se projednávají, není-li jinak stanoveno (viz na př. saz. třídu XXXI [voskované plátno] a saz. čís. 407 [brousicí plátno, brousicí pásy]), jako tkaniny barvené.
  (5) Rovněž tak se projednávají, pokud nejsou antisepticky baleny, tkaniny napuštěné léčivými látkami, které nabyly impregnováním barevného odstínu, odlišného od odstínu tkanin surových nebo bílených (na př. jodoformované tkaniny).
1. 7. (1) Za potištěné látky se považují všechny látky, jejichž dessin (vzorek, figury nebo jiné kresby) byl vyroben barevným tiskem na surovém, bíleném nebo barevném podkladě.
  (2) Látky, které se staly dvojbarevnými nebo vícebarevnými nějakým jiným způsobem než potištěním (pokartáčováním, postříkáním, pomalováním, barvením atd. jednou nebo více barvami), se rovněž projednávají jako potištěné, na př. tkaniny a plsti jaspisované, ombrované, přecházející v rozličné barevné odstíny.
  (3) Jako potištěné tkaniny se projednávají také tkaniny obarvené válcovým tiskem na obou stranách jednobarevně, avšak na každé straně jinou barvou. K nim patří zejména tkaniny k výrobě květin, obarvené na obou stranách jednobarevně, avšak v rozličných odstínech, na př. nahoře tmovozeleně, dole světle zeleně atd.
  (4) Tkaniny vyrobené z příze potištěné nebo z příze žíhané se počítají k potištěným, ať byla příze potištěna před tkaním v přadenech nebo obarvena v přadenech podvázaných.
  (5) Posuzuje-li se počet barev, jichž bylo použito k potištění v uvedeném smyslu, nepočítají se barvy přetažené (barvy, které vznikají nepřesným krytím dvou barev na okrajích vzorku atd.).
  (6) Jako potištěné se projednávají též tkaniny a plsti s nalepenými nebo natištěnými okrasami (vzorky, kresbami) z vlněného a kovového prachu z lístkového zlata nebo z lístkového stříbra, z papíru, papíroviny nebo ze slámy a pod., nehledíc na to, jsou-li kromě těchto okras ještě potištěny či nikoli.
  (7) Látky pokryté zcela, avšak jednobarevně šupinovitou spěží (bronzem) nebo slídou, lístkovým kovem nebo kovovými listy, skleněným, gumovým nebo kovovým posýpátkem nebo vlněným prachem atd. (látky brillantované, velutované), se projednávají jako barvené; jsou-li takové látky pokryté vícebarevně (melírované nebo vzorkované), projednávají se jako potištěné; stejně tak se projednávají barvené tkaniny, jež jsou pokryty jmenovanými hmotami sice jednobarevně, avšak v jiné barvě než tkanina sama, jako na př. takto upravené látky k výrobě květin.
  (8) Tkaniny a plsti, jež jsou za účelem dalšího zpracování opatřeny t. zv. předtiskem vzorků k vyšívání a pod., se projednávají jen tenkrát jako potištěné, zaujímá-li předtisk větší díl základu.
  (9) Tkaniny a plsti se vzorky pouze vypoukle nebo prohloubeně vtlačenými nebo pouze moarované projednávají se — stejně jako tkaniny vyrážené nebo prorážené — podle své jinaké povahy (za určitých podmínek jako stuhy).
  (10) Fotografie a obrazy (tištěné nebo malované) na tkaninách (vyjma barvotisky a malby na plátně), projednávají se jako příslušné tkané zboží potištěné.
  (11) Z bezcelnosti stanovené pro obrazy a malby jsou vyloučeny vůbec všechny takové předměty, u nichž obrazy nebo malby na nich provedené se považují pouze za výzdobu nebo za vedlejší věc a jichž se tedy nepoužívá pouze jako obrazů, nýbrž zřejmě jako předmětů denní potřeby. Sem patří na př. malované čalouny, rolety, napodobeniny gobelinů, pokrývky, povlaky na polštáře a pod., jež se projednávají podle své bližší povahy.
  (12) Pozadí pro fotografy a jeviště, též na lištách, provedená jednobarevně nebo pouze v odstínech natřená, projednávají se jako příslušné zboží textilní; mají-li nějaké vyobrazení, projednávají se podle saz čís. 649.
  (13) K pouhým továrním značkám, názvům zboží, údajům o váze atd., natištěným na předmětech denní potřeby ze tkanin (pytlích, utěrkách a pod.) se při projednávání nepřihlíží.
1. 8. (1) Aksamity a tkaniny na způsob aksamitu (nepravé aksamity, napodobeniny aksamitu a tkaniny vyrobené na způsob aksamitu) se tkají bud’ o dvojí (základní a vlasové [poilové]) osnově, nebo o dvojím (základním a flórovém) útku. Přitom vzniká z osnovních nebo útkových nití ležících na povrchu vlas (flór, poil), význačný pro aksamitové tkaniny, a to buď nerozřezaný (smyčkový) nebo rozřezaný, vzhledu srstnaté pokrývky podobné kožešině. Od aksamitů s rozřezaným vlasem nutno rozlišovat látky s dlouhým vlasem, u nichž byl vlas mykadly z nití základní tkaniny pouze vytahán (zdrastěn).
  (2) Pravé aksamity a plyše (plyše se vyznačují delší, častěji též zkadeřenou, zvlněnou srstí nebo srstí po obou stranách [astrachán, krymr, dvojitý plyš], felba [plyš na klobouky] se vyznačuje delším, ležatým vlasem) jsou aksamity osnovní. Při jejich výrobě se kladou zvláštní niti osnovní (vlasové, poilové niti) nejen přes obyčejný útek, nýbrž také ještě přes pruty čili jehly; tím vznikají aksamitové smyčky, jež zůstávají buď nerozřezané (aksamit neřezaný, smyčkový, tažený), nebo se rozříznou (řezaný aksamit čili velur). Nazývají se aksamity prutové nebo jehlové. Při výrobě dvojitých aksamitů a dvojitých plyšů se tkají současně dvě základní samostatné tkaniny, jež se spojují zvláštními osnovními (vlasovými, poilovými) nitmi a to tak, že se tyto niti střídavě vetkávají v hořejší a dolejší tkaninu. Obě tkaniny se oddělí od sebe ve dva samostatné aksamity tím, že nůž, běžící mezi nimi, rozřízne vlasové niti ještě na stavu.
  (3) Manšestr neboli velur (velvet) je aksamit útkový se zvláštním (vlasovým) útkem o dlouhých smyčkách, jež se pak rozříznou a kartáčují; postřiháním se vlasová vrstva zarovná. Manšestr se vyrábí jen z bavlny a nazývá se proto též aksamitem bavlněným. Koupací nebo třecí látky, látky na nábytek a pod., pracované se zavřenými smyčkami, dále kordy na střevíce nebo látky na koberce (napodobeniny vyšívaných vzorků na straminu smyčkovitým tkaním atd.) jsou tkaniny na způsob aksamitu. Koupací nebo třecí látky sem patřící jsou aksamity osnovní, při nichž se netvoří smyčky na prutech, nýbrž tím, že se útek vetkává v mezerách, pak se povolí vlasová osnova a útek se přirazí k hotové již části tkaniny, při čemž se zároveň napnou ostatní osnovní niti.
  (4) Sem patří také jako metrové zboží vyrobené plyše stávkové s jednotným povrchem, t. j. plyše vyrobené na stávku tak, že se vpracuje do základní látky (hladkého zboží zátahového) ještě jedna nit, tvořící pouze dlouhé smyčky, nikoli však očka. Tyto vyčnívající smyčky se buď ponechají jako smyčky nebo se rozříznou. Stávkový plyš se lehce pozná podle toho, že na rubu jsou zřetelná stávková očka.
  (5) Výjimku činí vlněné koberce na podlahu a běhouny saz. čís. 237, vyznačující se silnými základními vaznými nitmi, které přestože jsou tkány většinou na způsob aksamitu, přece k aksamitům nepatří. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 237.
1. 9. (1) Ke zboží stuhovému patří kromě vlastních stuh — t. j. tkaninových pruhů malé šířky o osnově a útku vyrobených na zvláštních stavech na stuhy — též napodobeniny stuh, t. j. pruhy z veškerých přediv netkaných, nýbrž pouze vedle sebe položených, lepidly spojených a naplocho ve stuhy vyválených (sparterie a pod.), i nastříhané nebo vysekané (vyrážené) stuhovité pruhy látek s okraji hladkými, zoubkovanými, vlnitými, nebo dírkované (vyjma takové pruhy z látek v sazebníku výslovně jmenovaných, na př. z batistu, tylu atd.). Sparterie podle poznámek za saz. čís. 194, 214, 231, za saz. pol. 253c) 1, 253c) 2, 259c) 2 a 259c) 3 jsou pruhy z přediv pouze vedle sebe položených, lepidly spojených a naplocho na stuhy vyválených.
  (2) Pruhy tkanin, které nejsou vlastně stuhami v obchodním smyslu, nýbrž které se považují za stuhy jen podle hořejšího ustanovení, se projednávají jako stuhy jen tehdy, je-li jejich šířka menší než 20 cm a je-li jejich délka nejméně desetkrát tak veliká jako šířka. Stuhy odměřeně tkané (nikoli však stuhy nastříhané) se však projednávají jako stuhy bez zřetele na jejich šířku a délku, jsou-li stuhami v obchodním smyslu, jako na př. stuhy na prapory, věnce a pod.
  (3) V pochybných případech se projednávají odměřeně tkané takové výrobky jako stuhy tehdy, je-li jejich šířka 35 cm nebo menší.
  (4) Hrubé látky pytlové a balicí, roztrhané na pruhy, jak se jich užívá k obalování jízdních kol a pod., se neprojednávají jako zboží stuhové, nýbrž jako tkaniny podle své povahy.
  (5) Vyšívané „bandes“ a „entre-deux“ z celohedvábných nebo polohedvábných pruhů tkanin, také užší než 20 cm, se projednávají jako vyšívané zboží celohedvábné nebo polohedvábné podle saz. čís. 247 nebo 255. (Viz také vysvětlivky k saz. čís. 255.)
  (6) Vyšívané nášivkové pruhy z bavlny patří do saz. čís. 198, ze lnu do saz. čís. 212 a z vlny do saz. čís. 235 nebo 236.
  (7) Také výrobky podobné popruhům, jež však nemají význačných znaků popruhů (viz odd. VI všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV), nýbrž jsou určeny k účelům konfekčním, k výstroji kočárů, k výrobě hasičských a podobných opasků atd., i popruhy na šle a na obuv, stuhy na podvazky, stuhy ke spínání a pod., se projednávají jako zboží stuhové
  (8) O páskových mírách viz saz. čís. 577.

Následující stránka