Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku

(1) Kov britania je slitina cínu s antimonem, zpravidla ještě s přísadou mědi. Obsah cínu kolísá mezi 70 a 97%, antimonu bývá 12—16% a mědi až 9%. Vedle mědi se ještě někdy vyskýtá malá přísada vismutu, zinku, manganu a pod.

(2) Z kovu britania se zhotovují nejrůznější výrobky domácího a stolního náčiní. Výrobky z kovu britania se vyskytují v obchodě s označením jako Alboid, Argentin, kov Ashberryho, bronz Bechmannův, císařský cín, Minofor, Pewter, Tutania a j.

Saz. čís. 520.

Veškeré zboží hliníkové nebo ze slitin hliníku podobných, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.

1. 1. Do saz. čís. 520 patří bez rozdílu stupně opracování veškeré zboží z hliníku a slitin hliníku podobných, počítajíc v to i hrubé odlitky, kotle a zboží kotlářské bez rozdílu váhy kusu, vyjma zboží jmenované výslovně v saz. čís. 500, 506, 507, 508, 512 a 513.
2. 2. Za slitiny hliníku podobné se považují slitiny, které se hliníku přibližně rovnají svou barvou, a které se obzvláště tomuto kovu přibližují svou nepatrnou specifickou vahou, na př. magnalium, cimalium.
3. 3. (1) K předmětům z hliníku k účelům technickým (saz. pol.. 520a)) patří na př. nýty, šrouby, fitinky, příruby, spojky trubek, hliníkové listy (folie), soutyčí a přiříznuté, dále zpracované plechy k stavbě letadel a pod., k ostatnímu zboží hliníkovému (saz. pol. 520b)) pak na př. klíče, násadky, psací pera, náprstky, hračky a součástky jejich, mužské a ženské šperky, galanterní zboží atd.

   (2) O projednávání hraček viz úvodní vysvětlivky.

   (3) O projednávání železného zboží plátovaného kovy viz 2. a 3. vysvětlivku k bodu c) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII a o projednávání železného zboží plechového plátovaného kovy viz 7. vysvětlivku k saz. čís. 445.

   (4) O rozlišování hliníkových listů (folií) od hliníkových plechů viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 514—520.

Saz. čís. 521.

Zboží z obecných kovů nebo kovových slitin spojené s jemnými hmotami.

Viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 500—525, zejména její 3. a 4. odstavec.

(1) Žehličky s rukojetí z kůže nebo z tkanin nebo s rukojetí spojenou s koží nebo s tkaninou se projednávají, jako kdyby tohoto spojení neměly.

(2) Ke knotům vtaženým do svítilen a jejich součástí se nepřihlíží.

Saz. čís. 522.

Zboží z obecných kovů nebo kovových slitin úplně nebo částečně zlacené nebo stříbřené, zlatem nebo stříbrem plátované nebo spojené s velmi jemnými hmotami.

Viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 500—525, zejména její 3. a 4. odstavec.

(1) Do saz. čís. 522 patří veškeré kovové zboží úplně nebo částečně zlacené nebo stříbřené nebo zlatem nebo stříbrem plátované, vyjma zlacené nebo stříbřené kovové perly, které jsou výslovně zařaděny (saz. čís. 509).

(2) O projednávání hraček viz též úvodní vysvětlivky.

(3) Výšivky vyšité hedvábím na drátěných tkaninách, které nejsou leonské, patří do saz. čís. 522.

(4) Ke zlaceným nebo stříbřeným špičkám u jehlic a jazýčkům u přezek saz. čís. 509 se nepřihlíží.

(5) Cetky (cetičky), dracouny, předivo a zboží leonské, zlacené nebo stříbřené, saz. čís. 523 a 524.

(6) Ozdoby na vánoční stromky pouze z prací leonských, saz. čís. 524.

(7) Plechy, desky a dráty, zlacené, stříbřené, saz. čís. 494, 498 nebo 499.

(8) Lameta jen stříbřená nebo zlacená, v malých přadénkách, saz. čís. 498 a 499.

(9) Ženilky (kulaté ženilky) k potřebám konfekčním, jejichž osnova je zhotovena z velice tenkých kovových drátů místo z přediv textilních, útek však z přediv textilních, se projednávají jako zboží prýmkářské saz. tř. XXII-XXV.

Saz. čís. 523.

Dracouny, cetky (též lístkové) a předivo z obecných kovů nebo kovových slitin.

1. 1. Materiálem, z něhož se vyrábějí předměty jmenované v saz. čís. 523, bývají většinou cementované, stříbřené nebo zlacené dráty (t. zv. leonské dráty), které jsou zařaděny do saz. čís. 498 a 499; také se používá jemných a pružných drátů kulatých nebo zploštěných, které patří do saz. pol. 496d)3.
2. 2. Dracouny (bouillons, zkadeřené, vyduté dracouny) jsou polotovary zhotovené z kulatých nebo zploštěných drátů z obecných kovů k výrobě lemovek, třásní, výložek, třapců, k vyšívání atd., které bývají většinou housenkovité nebo hadicovité a zhotovují se na t. zv. bouillonových strojích obtáčením drátu kolem jehel různého průřezu.
3. 3. Cetkami se rozumějí kotoučky z obecných kovů s dírkou uprostřed, které byly vyrobeny roztepáním otevřených drátěných kroužků na plocho (drátěné cetky); vydutými cetkami jsou cetky tvaru miskovitého. Zkadeřené cetky, které byly razidlem vyzdobeny, patří rovněž sem jako cetky vyrobené vyrážením z listů (folií) z obecných kovů (cetky listové)
4. 4. (1) Za předivo z obecných kovů se pokládá příze z textilních přediv všech druhů, opředená zploštěným drátem z obecných kovů, ať je příze drátem úplně zakrytá nebo částečně viditelná. Těchto přediv se používá k výrobě leonského zboží prýmkářského, k docílení efektu v tkalcovství, jako materiálu k vyšívání atd.

   (2) Jsou-li takováto přediva skána, projednají se jako prýmky saz. čís. 524.

1. 5. Na výrobky popsané v předchozí 2., 3. a 4. vysvětlivce jsou stanoveny celní sazby odstupňované podle stupně zušlechtění.
2. 6. (1) Do saz. čís. 523 patří barvené i fasonované plosky z drátu cementovaného, stříbřeného nebo zlaceného, jakož i řezané plosky všech druhů.

   (2) Celními sazbami saz. čís. 523 se podle svého zušlechtění projednávají veškeré t. zv. leonské dráty, jež se hodí k výrobě přediv, leonských prací, pro tkalcovství a pod., tedy zploštěné dráty (plosky), jsou-li cementovány, stříbřeny, zlaceny (též stříbrem nebo zlatem plátovány) a byly-li mimo to ještě nějak obarveny (většinou průhlednými barvami) nebo byl-li na ně válcováním vtlačen vzorek (byly-li fasonovány) nebo byly-li rozřezáním na malé čtyřhranné kousky proměněny v řezané plosky.

   (3) O rozlišování plosků od brokátu viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 513.

Saz. čís. 524.

Leonské zboží (lemovky, prýmky atd.) z obecných kovů nebo kovových slitin.

1. 1. (1) Leonské zboží z drátů, cetek a přediv z obecných kovů, zařaděné do saz. čís. 524, se označuje v obchodě také jako leonské zboží prýmkářské. Sem patří zvláště lemovky, třásně, prýmky, třapce (též k šavlím), růžice, kokardy, šňůry, výložky, polní pásy, závěsy k šavlím, stuhy k pásům a pod

   (2) Široké tkaniny a stuhy — tyto jen potud, pokud se pro svou nepatrnou pevnost a tuhost necharakterisují jako lemovky — patří jen tehdy do saz. čís. 524, jsou-li utkány podle počtu nití převážně z leonských drátů nebo přediv (viz 1. odstavec 4. vysvětlivky k saz. čís. 523). Rovněž tak se projednává zboží stávkové, tyly a krajky, jsou li již na pohled převážně z leonských drátů nebo přediv.

1. 2. (1) Při zařaďování leonského zboží prýmkářského se nepřihlíží k vložkám z příze nebo jiných hmot, jako k vložkám ze dřeva, lepenky a pod., ani k přízi z vláknin textilních, která volně leží na zadní straně lemovek, ani k přízi, která sice vystupuje najevo na povrchu zboží prýmkářského, nemění však nic na rázu tohoto zboží jako leonského zboží prýmkářského z přediv nebo drátů; dále se nepřihlíží k přízi, kterou je prýmkářské zboží vyšito, vyjma případ, kdy takovéto spojení je u leonského zboží saz. pol. 524b) z hedvábí; tato okolnost zařaďuje zboží do saz. pol. 524b) 1, při čemž je jedno, vystupuje-li hedvábí na povrch či nikoli.

   (2) Jestliže hedvábí je jen jádrem leonských přediv a nevystupuje-li na povrch, nepřihlíží se k němu jako ke spojení.

   (3) Viz též 17. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídě XXII—XXV.

1. 3. (1) Leonským zbožím z drátů z obecných kovů, které se projednává podle saz. čís. 524, rozumíme jen zboží vyrobené z pružných a přiléhavých drátů zploštěných nebo kulatých, které se svou povahou hodí k výrobě leonského zboží prýmkářského.

   (2) Práce ze silnějších a tuhých drátů, jako na př. zboží filigránské, se projednává podle své sazební povahy jako zboží kovové.

1. 4. (1) Ozdobení nebo vyzdobení šatstva a zboží výstrojného saz. čís. 274 leonským zbožím prýmkářským nemá vliv na zařadění. Všeliké klobouky takto vystrojené patří do saz. čís. 269.

   (2) Jiné zboží spojené s leonským zbožím prýmkářským se projednává jako zboží spojené s velmi jemnými hmotami, není-li na zboží samo stanovena vyšší celní sazba.

   (3) Podle saz. čís. 524 se projednávají též ozdoby na vánoční stromek, které se skládají výhradně ze zboží leonského, jako na př. třapce, ověsky, girlandy, slunce a pod., též jsou-li spojeny s jinými hmotami, jestliže se tím nezbavují rázu zboží leonského.

   (4) Viz též úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.

Saz. čís. 525.

Zboží této třídy, nepatří-li do saz. pol. 524b), vystrojené drahými kovy.

Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.

1. XL. Stroje, přístroje a jejich součásti ze dřeva, železa nebo z obecných kovů, vyjma elektrické stroje saz. tř. XLI.

   Všeobecné vysvěstlivky.

   1. A. Pojem a všeobecná ustanovení o vyclívání, spojení s jinými hmotami a o strojích zasílaných po částech.
      1. 1. (1) Stroje jsou zařízení, která vyrábějí sama sílu (mechanickou energii, pohyb — hnací stroje), nebo ji převádějí (transmise), nebo energii přiváděnou od zdroje síly proměňují v mechanickou práci (stroje pracovní); u přístrojů spočívá dosažení zamýšleného konečného výsledku (vykonané práce) hlavně v použití fysikálních nebo chemických pochodů, při čemž se však někdy nelze také obejít bez strojních konstrukcí. O strojích a přístrojích majících povahu instrumentů viz saz. tř. XLIV.

         (2) Z vyclívání jako stroje nebo přístroje jsou vyloučena zařízení, která mají jednoduchou konstrukci a sama o sobě váží méně než 20 kg, nečítajíc v to váhu setrvačníků, jež by snad na nich byly (na př. takovéto lisy na kopírování, na karty a na ubrousky, mlýnky na barvy, na kávu a koření, čerpadla, měchy, stroje prací, mandlovací, ždímací a řasovací, filtrační přístroje, plynová a vodní šoupátka, kohouty, ventily, ssací koše k čerpadlům, mazací přístroje [olejničky], přístroje k úspoře oleje, přístroje na sodovku, stroje zátkovací, přístroje na plnění lahví, vodoměry, zdvihadla [též pro vozy], ventilátory, kondensační hrnce, odváděče sražené vody, výhřevné hrnce pro motory poháněné horkým vzduchem, stroje na sekání masa, stroje na droby, nůžky na plech, nástroje pracující stlačeným vzduchem [pneumatické], žací stroje na trávu, stříkačky na mšici révovou, přístroje na síření révy, vydrolovače kukuřice, stroje na loupání ovsa atd.).

         (3) Zařízení uvedená příkladem v předchozím odstavci, váží-li sama o sobě 20 kg nebo více, se projednávají jako stroje a přístroje.

         (4) Složitější zařízení, kterým nemůže být odepřena povaha strojů a přístrojů ve smyslu 1. odstavce této vysvětlivky, se projednávají podle ustanovení této třídy nehledíc na jejich kusovou váhu, třebaže je menší nežli 20 kg, jak tomu je u mnohých malých strojů pracovních (hlavně u obráběcích strojů na kovy, jako jsou stroje vrtací, brousicí, lešticí a pod.).

      1. 2. (1) Stroje, přístroje a jejich součásti se zpravidla podrobují celní prohlídce dvěma celními úředníky.

         (2) Prohlašují-li se stroje a přístroje, třeba vždy také udati zvláštní jejich pojmenování a upotřebení. Úřady jsou oprávněny požadovati od stran při vyclívání strojů a přístrojů plány nebo výkresy, jakož i specifikace, ze kterých lze poznati jejich určení, nebo u strojů a přístrojů výslovně nejmenovaných saz. čís. 536—538, u hospodářských strojů saz. pol. 530c) a u parních kotlů atd. saz. čís. 526 také váhu jednotlivých upotřebených hmot (dřeva, kovu, železa a jiných hmot), jestliže poměr vah jednotlivých hmot nelze nepochybně poznat již na první pohled. Tyto plány, výkresy a specifikace se zpravidla připojí k dokladům o vyclení; avšak plány atd., které mají být průkazem při pozdějších dodávkách strojů nebo součástí téhož druhu a jsou určeny k tomu, aby se zjistilo, že stroje tyto byly postaveny, se opatří potvrzením o provedeném řízení a stranám vrátí, je to však třeba vyznačit v dokladech o vyclení.

         (3) Od požadavku, aby byly předloženy výkresy, plány nebo specifikace, se upouští, lze-li druh příslušného stroje poznat již na první pohled.

         (4) Nemůže-li být sazební příslušnost stroje celními orgány na základě předložených pomůcek nepochybně určena, vyclí se stroj podle příslušné celní sazby vyšší, nebo žádá-li o to strana, zajistí se rozdíl mezi touto celní sazbou vyšší a sazbou požadovanou, dokud nebudou předloženy další doklady; celní oddělení ONV může pak přímo vrátit příslušný rozdíl cla na základě dokladů dodatečně předložených.

         (5) Dovezou-li se stroje a přístroje rozloženy ve své části bez obalu nebo zabaleny v jednotlivých nákladových kusech, projednají se všechny tyto části dovezené zároveň jednotně podle oné celní sazby, které by mělo být použito pro příslušný stroj (přístroj) v montovaném stavu. O součástech viz 6. a 7. všeobecnou vysvětlivku k této třídě.

         (6) Vyclívají-li se stroje a přístroje, třeba dbát toho, aby nebyly dohromady vycleny součásti a jiné předměty, které buďto vůbec nepatří k příslušnému stroji (přístroji), nebo kterých nelze započítat do jeho kusové váhy (viz 16. všeobecnou vysvětlivku k této třídě), nebo které se podle 11., 12., 17. a 18. všeobecné vysvětlivky k této třídě vždy vyclívají zvlášť.

      1. 3. (1) U všech strojů a přístrojů jmenovaných výslovně, vyjímajíc ty, jež jsou uvedeny v saz. čís. 526 a v saz. pol. 530c), je pro zařadění jedno, jsou-li toliko ze dřeva, železa nebo z obecných kovů, nebo jsou-li složeny z těchto hmot v jakémkoli poměru.

         (2) Stroje, přístroje a odděleně dovážené jejich součásti z jiných hmot než ze dřeva, železa nebo obecných kovů, na př. z papíroviny nebo umělé hmoty, nepatří do saz. tř. XL, nýbrž se vyclívají podle povahy hmoty. Jsou-li však takovéto součásti stroje nebo přístroje spojeny se dřevem, obecnými kovy nebo železem (na př. řemenice z papíroviny s dřevěnými paprsky), vyclí se zboží podle ustanovení saz. třídy XL.

         (3) Součásti strojů a přístrojů z drahých kovů se projednávají podle saz. třídy XLIII.

      1. 4. (1) Při zařaďování strojů, přístrojů nebo jejich součástí se nepřihlíží ke spojení s jinými hmotami.

         (2) Není tedy při vyměřování cla důvodu k rozlišování, jsou-li stroje, přístroje a jejich odděleně dovážené součásti ze dřeva, z obecných kovů nebo ze železa spojeny s jinými obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami, jestliže jsou tato spojení nutná k do sažení účelu stroje nebo přístroje nebo obvyklá k jejich výzdobě.

         (3) Je-li shora zmíněný předpoklad splněn, mohou podle toho stroje atd. mít dopravní plachty a pod., jednotlivé součásti strojů a přístrojů mohou mít povlaky a pokrývky z látek, kůže, kaučuku, papíru atd., nebo mohou být jinak spojeny se součástmi z jiných hmot; to se vztahuje též na součásti ze zlacených nebo stříbřených kovů obecných vykládané perletí a pod., nejsou-li stanoveny u jednotlivých čísel sazebních výjimky. Předměty vyjmenované ve 12. všeobecné vysvětlivce k této třídě (hnací řemeny, hadice, mykací povlaky atd.) se však vždy vyclívají podle své povahy sazební.

         (4) Součásti z drahých kovů připevněné na strojích nebo přístrojích, jakož i strojní součásti, které jsou s drahými kovy spojeny, mohou být sňaty a podle své váhy odděleně vycleny; není-li však odpojení možné, může být váha zjištěna z předložených hodnověrných průkazů strany nebo též vyšetřena odhadem — potom ovšem s přibráním znalce.

      1. 5. Dovážeji-li se stroje postupně v zásilkách po částech, má strana zachovat, aby si zajistila příznivější celní projednání, jež je stanoveno pro úplné stroje dovezené zároveň, tento postup:
         1. a) Dovoz všech součástí strojů nebo přístrojů se má zpravidla dít týmž celním oddělením ONV a doba, v níž musí být stroj dovezen, nesmí přesahovat dobu jednoho roku.
         2. b) Při dovozu první části je třeba, aby byl úřadu předložen celkový plán nebo zřetelný výkres celého stroje (přístroje), jakož i seznam veškerých součástí. Na větších nebo na hlavních součástech postupně docházejících — je-li toho vůbec potřebí k dodatečnému zjištění totožnosti — se přidělají úřední značky totožnosti na místa, která nejsou na závadu ani sestavení příslušných strojů (přístrojů), ani jejich uvedení do chodu.
         3. c) Rozdíl mezi celní sazbou, která připadá na celý stroj (přístroj), a celní sazbou, která připadá podle váhy dovezeného dílu, se zajistí.
         4. d) Jakmile je dovoz strojů (přístrojů) ukončen, zjistí celní úředníci prohlídkou strojů připravených k provozu v továrním závodě, zda jsou úplné (je-li potřebí, s přibráním odborníka zmíněného ve 20. všeobecné vysvětlivce k této třídě). Tyto úředníky je třeba vyslat od celního oddělení ONV, které má více než tři úředníky a je nejblíže místu, kde je stroj sestaven, a jež si vyžádá, neprojednávalo-li zároveň při dovozu dílčí zásilky, doklady o vyclení, nebo je-li potřebí, výkresy a specifikace.
   1. B. Části strojů a přístrojů.
      1. 6. (1) Jako části strojů nebo přístrojů se vyclívají takové předměty výslovně nezařaděné, kterých nemůže být použito jinak než k sestavení strojů nebo přístrojů.

         (2) Podle toho se považují za součásti strojů a přístrojů: parní válce, výstředníky, klikové hřídele, ozubená kola (kola čelní, kuželová a hyperbolická, šroubová a šneková, též kola hřebenovitá), setrvačníky, lokomobilová kola jízdná, řemenice, zařízení na sesmeknutí řemenů, zařízení na napínání řemenů a lan, transmisní a jiné hřídele, spojky, písty, kliky, vozíky na klády k lámovým pilám, egutéry (menší válce s jemným povlakem sítovým z obecných kovů pro papírny), klece těžné, vazače snopů k žacím strojům a mlátičkám, trubkové spirály k topicímu zařízení a pod., strojní válce z kujného železa nebo ocele, jakož i všechny železné (i litinové) strojní válce spojené s jinými hmotami, strojní válce dřevěné (válce z nekujné litiny bez spojení, saz. čís. 437, z obecných kovů, saz. čís. 500), kladky (ke kladkostrojům, kladky na vedení řemenná, nosné kladky lanové a pod. ), také z plechu, průměru většího než 155 mm (měřeno ve žlábku), vřetena železná nebo z obecných kovů (vřetena dřevěná viz 4. vysvětlivku k saz. čís. 356), křídla k flyerům, vřetenové prstence k přádacím strojům prstencovým a k skácím strojům prstencovým, rozpínky k tkalcovským stavům, základní a ložiskové desky se strojními nebo konstruktivními částmi (s přilitými stojany, ložisky, vyhlubeninami pro stojany atd.), ložiska a ložiskové stolice a pod.

         (3) Nože, nástroje atd. připevněné na součásti strojů nevylučují vyclívání těchto součástí podle saz. třídy XL, i když se dovážejí bez strojů, k nimž patří; dále se vyclívají šrouby, nýty, hřebíky atd. jako součásti strojů, dovážejí-li se zároveň s nimi a jsou-li nutné k jejich montování.

         (4) Nikoli jako součásti strojů (přístrojů), nýbrž podle své jinaké povahy sazební se projednávají: základní a ložiskové desky bez strojních nebo konstruktivních částí dovážené zvlášť nebo s příslušnými stroji, avšak na ně nepřipevněné (viz 1. odstavec 12. a 2. odstavec 16. všeobecné vysvětlivky k této třídě), válce z nekujné litiny bez spojení nebo válce z obecných kovů, člunky tkalcovské a cívky (viz 1. odstavec 12. a 1. odstavec 10. všeobecné vysvětlivky k této třídě a 4. vysvětlivku k saz. čís. 534), kladky průměru 155 mm a menšího, pak zpravidla menší součásti strojů, jež nelze jako takové poznat ze zvláštního tvaru a konstrukce a jichž lze libovolně i jinak upotřebit, jako na př. vodicí válečky, vodiče nití, běhounky, dřevěná vřetena, kotouče, podložky a pod. (viz také 3. odstavec 10. všeobecné vysvětlivky k této třídě).

         (5) O projednávání strojních součástí z jiných hmot než ze dřeva, železa nebo obecných kovů viz 2. a 3. odstavec 3. všeobecné vysvětlivky k této třídě.

      1. 7. (1) Součásti strojů nebo přístrojů dovážené jednotlivě se vyclívají jako příslušné stroje (přístroje).

         (2) Cel uvedených v saz. čís. 526—538 se použije na takové součásti tenkrát, když strana předloží při vyclívání průkazy potřebné k sazebnímu posouzení stroje (přístroje). Nepředloží-li strana takové průkazy, vyclí se součásti strojů a přístrojů (vyjma součásti strojů šicích a pletacích a motorů spalovacích a výbušných k vozidlům a letadlům) takto:

         1. součásti toliko ze dřeva anebo aspoň s 75% dřeva podle saz. čís. 536;
         2. součásti toliko z obecných kovů nebo více než s 50% obecných kovů podle saz. čís. 537;
         3. všechny ostatní součásti, váží-li kus:
            1. 2 q nebo méně, podle saz. pol. 528a),
            2. více než 2 q, podle saz. pol. 528b).

         (3) U jednotlivě dovážených součástí strojů (přístrojů), u nichž rozhoduje povaha nebo množství zpracovaných hmot (saz. čís. 526, saz. pol. 530 c) a výslovně nejmenované stroje saz. čís. 536—538), lze použiti jen těch celních sazeb, které se shodují s hmotami součástí skutečně dovezených, a to bez zřetele na předložený průkaz o ostatních součástech potřebných k úplnosti stroje (přístroje), podle něhož by zboží patřilo do jiné položky sazební. Vyclívají se tedy takovéto dílčí zásilky z 75% nebo více dřeva podle saz. čís. 536 nebo saz. pol. 530c)1, zásilky z kovu přes 50% podle saz. pol. 526c) nebo saz. čís. 537, jiné podle saz. pol. 526a) a b), 530c)2 nebo saz. čís. 538. (Viz však 5. všeobecnou vysvětlivku k této třídě.)

         (4) Žádá-li strana pro dovezené části strojů vyclení podle celní sazby pro příslušný stroj v jiných případech než v těch, o nichž je zmínka ve 3. odstavci, musí při vyclívání podat o tom průkaz výkresy, specifikacemi, účty, objednacími listy, korespondencí, katalogy atd. způsobem vylučujícím jakoukoliv pochybnost.

         (5) Nepředloží-li se tyto průkazy při vyclení, jsou celní oddělení ONV, která zásilku projednala, oprávněna dodatečně je přijmout a také rozdíl cla vrátit.

         (6) Tovární závody (přádelny, tkalcovny, strojírny atd.) a strany, které jsou nuceny opětovně odebírat z ciziny náhradní části nebo součásti ke stavbě některých strojů (přístrojů), mohou, místo aby předkládaly od případu k případu výkresy, podat u ministerstva financí jednou provždy podrobné výkresy v přiměřeném počtu, které je pak zašle těm celním oddělením, u nichž se mají stroje vyclít. Příslušnost dovezených součástí k jednomu stroji se vždy zjistí přesným srovnáním s těmito výkresy. Na uložených výkresech se úředně poznamená název stroje, k němuž součásti patří — nestalo-li se tak již — a číslo, podle kterého se mají vyclívat.

         (7) U celních oddělení ONV mohou být, je-li toho třeba, uloženy také vzorky součástí, jejichž příslušnost k některému stroji celní oddělení již jednou zjistilo; podle těchto vzorků se projednávají stejné součásti později docházející bez dalších průkazů podle příslušných sazebních čísel pro stroje.

         (8) Zcela zvláštní součásti, jejichž příslušnost k strojům je zcela nepochybna a jež lze snadno poznat, mohou být projednávány bez dalších průkazů podle sazebního čísla příslušného stroje. Tak na příklad mohou být beze všeho vyclívány podle saz. čís. 530 pluhová tělesa, odhrnovačky, krojidla a radlice a podle saz. čís. 538 železné buchary (vodní stlačovací buchary pro huti, plechárny), kladivová a kovadlinová jádra pro parní kladiva, sklíčidla a upínací desky pro soustruhy (oboje na konec jmenované ve váze kusu přes 5 kg).

         (9) Jde-li o součásti strojů a přístrojů, které podléhají celním sazbám různě odstupňovaným podle kusové váhy, je třeba také prokázat, pro kterou váhovou hranici strojů nebo přístrojů jsou určeny příslušné součásti.

         (10) Součásti strojů a přístrojů, o nichž bylo prokázáno nebo je nepochybné, že patří do saz. čís. 528 nebo 538, u nichž však kusová váha stroje (přístroje), k němuž patří, není prokázána, se vyclívají podle všeobecné nebo podle smluvní sazby té váhové hranice kusu saz. čís. 528 nebo 538, do níž patří součást svou skutečnou vahou. Jde-li však o více součástí patřících k jednomu a témuž stroji (přístroji) a nepřesahují-li jedno vybavení, rozhoduje o určení celní sazby jejich úhrnná váha.

         (11) Ustanovení, že součásti strojů dovážené jednotlivě se vyclívají jako příslušné stroje, se nevztahuje na takové stroje, pro něž jsou celní výhody toliko s podmínkou, že se dovážejí úplné.

         (12) Zvýhodněný dovoz těch součástí, jejichž příslušnost k strojům pro určité upotřebení je prokázána, se děje za týchž podmínek a týmž postupem jako dovoz těchto strojů (viz 20. všeobecnou vysvětlivku k této třídě); to se též vztahuje na výměnné, náhradní a záložní části, jež se snad zároveň dovážejí (viz však 14. odstavec této vysvětlivky) Všechny tyto součásti je třeba v celních prohláškách vyznačit vždy odděleně, poukázat na příslušnost k jednomu stroji a uvést sazební položku a celní sazbu.

         (13) Takové součásti mohou být dováženy i pro továrny, které vyrábějí takovéto stroje, a to za týchž podmínek, za nichž se dovážejí přímo pro spotřebitele.

         (14) Na výměnné, náhradní a záložní díly dovážené se stroji (přístroji) se vztahují táž ustanovení jako na součásti, jež se dovážejí jednotlivě.

      1. 8. (1) Výslovně nejmenované části strojů a přístrojů, patřící svou povahou do saz. pol. 481a) nebo 483a), se vyclívají podle těchto sazebních položek, nejsou-li opracovány. Stroje nebo přístroje dovážené rozloženě jsou z této výhody vyloučeny.

         (2) Jsou tedy části k potřebě již hotové, byť i surové, vyloučeny z vyclívání podle povahy hmoty, právě tak jako stroje dovážené rozloženě, i když jejich součásti jsou ještě surové.

         (3) Na takovýchto součástech strojních a přístrojových mohou být slévací a lisovací švy odstraněny dlátem, ubroušeny, upilovány nebo sraženy, dále mohou být plochy lomu zarovnány, slévací přílitky odpíchnuty, pak mohou být části z ocelové litiny zhruba ubrány, aby se zkusilo, jsou-li bezvadné, což se podle bodu a) všeobecné poznámky 2. k saz. tř. XXXVIII nepokládá za opracování, dále mohou mít ochranný nátěr proti rezu, který se ve smyslu 5. odstavce 5 vysvětlivky k bodu a) všeobecné poznámky 2 k saz. tř. XXXVIII nepokládá za hrubý nátěr. Aby se této výhody dosáhlo při ocelové litině zhruba ubrané, je třeba dbát podmínek stanovených v bodu a) všeobecné poznámky 2. k saz. tř. XXXVIII. Jsou-li tyto součásti jinak opracovány, třebas jenom odrhnuty, projednají se podle ustanovení platných pro saz. tř. XL.

         (4) Prohlídka součástí strojů a přístrojů prohlášených podle saz. pol. 481a) nebo 483a) má se konat obzvláště pozorně, aby nebyly nesprávně vycleny stroje a přístroje dovážené rozloženě, jež jsou z této výhody vyloučeny. Celní orgán vyclívající tyto součásti je povinen výslovně uvést v revisních nálezech, že zásilka byla přezkoušena.

   1. C. Pojem úplnosti a jednoho vybavení strojů a ustanovení o tom.
      1. 9. (1) Stroje a přístroje se pokládají za úplné, jsou-li tu všechny podstatné (hlavní) části — třeba i rozložené (také s jedním vybavením) — t. j. se všemi součástmi a ostatními předměty nezbytně potřebnými k jejich pracovní schopnosti v míře, které je třeba aspoň pro jeden pracovní výkon.

         (2) Na takové zásilky strojů, které se dovážejí postupně, se vztahuje ustanovení 5. všeobecné vysvětlivky k této třídě.

         (3) Součásti a předměty, které patří k jednomu vybavení strojů nebo přístrojů, ať již jsou na nich připevněny či nikoli, dojdou-li zároveň s příslušným strojem (přístrojem) se projednávají s tímto strojem (přístrojem) podle jeho celní sazby se započítáním do kusové váhy nebo do poměru hmot, rozhodujícího o sazbě.

      1. 10. K jednomu vybavení patří (bez zřetele na hmotu, z níž jsou vyrobeny, vyjímajíc drahé kovy, viz 4. odstavec 4. všeobecné vysvětlivky k této třídě):

         (1) a) t. zv. pracovní části, t. j. ony součásti a jinaké předměty, jež vykonávají vlastní práci, k níž je stroj určen, a které, jsou-li odděleně dovezeny, se zpravidla projednávají podle sazební povahy, jako na př.: pily, nože (také holandrové nože), lisovací formy, razidla, kruže, průvlaky na drát, průboje (průbojníky), řezy (matrice i patrice), vyrážedla a podobné nástroje, válce, formy na led, vochle, vochlovací pásy, navijedla (k potěracím strojům), vřetena, jehly Jacquardovy, člunky a cívky k stávkům na krajky a záclony (vyjímajíc tkalcovské člunky, viz 1. odstavec 12. všeobecné vysvětlivky k této třídě a 4. vysvětlivku k saz. čís. 534), aksamitové pruty, jehly (také jehly ke strojům šicím, pletacím a stávkovým) a pod.;

         (2) b) armatury (zařízení bezpečnostní, kontrolní, čisticí atd.), jako manometry, teploměry, kontrolní počitadla a podobné přístroje, elektrické přístroje návěštní, vodoznaky (ukazovače výšky vody), kohouty, ventily, ssací koše (k čerpadlům), mazací přístroje (mazničky), uzávěry průlezů a odkalovacích otvorů atd.;

         (3) c) kotle (vyjímajíc parní kotle, viz 18. všeobecnou vysvětlivku k této třídě, 1. vysvětlivku k saz. čís. 526 a 2. vysvětlivku k saz. čís. 528), trouby (jež jsou přímo podstatnými součástmi strojů a přístrojů, viz též 12 všeobecnou vysvětlivku k této třídě), základní a ložiskové desky se strojními nebo konstruktivními částmi (litými stojany, ložisky, prohlubeninami pro stojany atd., viz též 12. všeobecnou vysvětlivku k této třídě), setrvačníky (vyjma setrvačníky u zařízení jednoduché konstrukce, vážící jednotlivě méně než 20 kg a vyjmenované v 2 odstavci 1. všeobecné vysvětlivky k této třídě), rošty a roštnice, upinačky a sklíčidla, magnetové zapalovače (k výbušným motorům), kladky (ke kladkostrojům, kladky na vedeni řemenná, nosné kladky lanové a pod.), válcové kartáče, odměřené řetězy, strojní pera a pod., tkalcovské paprsky a nitěnky, platiny (zvedací háčky k stávkům a Jacquardovým strojům), maillony, běhounky, vodicí válečky, vodiče nití, kotouče, podložkové části a pod. (viz také 4 odstavec 6. všeobecné vysvětlivky k této třídě), vřetenní šňůry, šňůry Jacquardovy, přenášecí plátna, lisovací plátna, procezovací plátna, manchony (uvedené předměty z textilních látek nesmějí být dováženy jako metrové zboží, nýbrž hotově již upravené pro příslušný stroj), hadice na filtrování prachu (pláště kuželového tvaru pro filtry na prach) a pod.;

         (4) d) předměty k montování strojů (přístrojů) nebo je jich součástí, jako šrouby (také kotevní šrouby a svorníky), nýty, hřebíky, kolíčky, klíny a pod.;

         (5) e) z výměnných souprav zároveň dovezených může být vyclen se strojem jako stroj sám toliko nejtěžší díl, jehož je třeba, aby byl stroj úplný.

         (6) Všechny ostatní výměnné části se projednávají vždy zvlášť, právě tak jako náhradní nebo záložní části a předměty.

         (7) Naopak se sice za týchž podmínek (t. j. současný dovoz a výměra jednoho vybavení) s příslušnými stroji (přístroji) vyclívá jejich sazbami, avšak nezapočítává — na rozdíl od předmětů jmenovaných v a) až e) — do kusové váhy nebo do poměru hmot příslušenství, t. j. předměty, jichž není třeba k vlastnímu chodu, nýbrž jen k postavení, udržování a obsluze strojů a přístrojů, jako zábradlí, schody, plošiny, svítilny, plechové konvice, olejničky, šroubové klíče, pohrabáče, kleště do ohně a pod.

         (8) Předchozí ustanovení se vztahuje též na dovoz strojů a přístrojů v dílčích zásilkách (viz 5. všeobecnou vysvětlivku k této třídě) s podmínkou, že se po částech dohromady doveze v podstatě úplný stroj.

      1. 11. (1) Každé množství předmětů uvedených v 10. všeobecné vysvětlivce k této třídě, které přesahu je výměru jednoho vybavení, se vždy vyclí zvlášť a v celních prohláškách také vždy zvlášť uvede; předměty totiž, jevící se jako strojní součásti, se projednávají podle saz. tř. XL, ostatní pak podle své jinaké povahy sazební.

         (2) K posouzení jednoho vybavení pracovními částmi jmenovanými v bodu a) předcházející 10. všeobecné vysvětlivky k této třídě je rozhodující nejvyšší výkonnost příslušného stroje, t. j za soupravu potřebnou k jednomu pracovnímu výkonu se uzná onen počet pracovních částí, které se najednou do stroje zapojí a jimiž může stroj zároveň pracovat; tak na př. u ledotvorných strojů s nejvyšší možnou výkonností 24 forem na led se vyclí z forem dovezených zároveň 24 kusů celní sazbou stroje, ostatní však podle povahy hmoty.

         (3) Jsou-li předměty, jež se vyclívají podle ustanovení 1. a 2. odstavce této vysvětlivky podle své povahy sazební, přibaleny k strojům a tvoří-li jen nepatrnou část zásilky prohlášené k vyclení, může se upustit od jejich vybalování, aby byly odděleně zváženy, je-li to značně obtížné a prokáže-li strana předloženými specifikacemi jejich váhu způsobem vylučujícím jakoukoli pochybnost.

      1. 12. (1) Všechny ony předměty, jichž může být použito v libovolném počtu u jednoho a téhož stroje nebo jež lze nahradit jinými podobnými předměty, se vyclívají vždy zvlášť podle své povahy sazební, i když dojdou zároveň se stroji a přístroji, třeba na ně připevněné, i když jich je potřebí k chodu nebo obsluze strojů (přístrojů), jako jsou na př.: závaží (balanční, napínací, zatěžkávací a j.), také mlecí koule a válečky (padací koule a válečky) ke kulovým mlýnům (bubnovitým nebo válcovitým), dopravní nádoby k visutým drahám i závěsné oblouky k nim, Jacquardovy karty, neodměřené řetězy, lana (také drátěná lana), hnací řemeny, ocelové popruhy drátěné a pod. a dále tyto předměty: všeliké hadice k hasičským stříkačkám a pod. (vyjma hadice na filtraci prachu, viz 3. odstavec 10. všeobecné vysvětlivky k této třídě), mykací povlaky (mykací pásy, viz 13. všeobecnou vysvětlivku k této třídě), tkalcovské člunky (viz 1. odstavec 10. všeobecné vysvětlivky k této třídě a 4. vysvětlivku k saz. čís. 534), nasazovací cívky (k vijákům a pod.), konve na přádlo, rovné nebo jen jednoduše ohnuté trouby, které přivádějí nebo odvádějí páru, vodu, horký vzduch, kyseliny, louh nebo jiné látky, nebo trouby, jež převádějí výrobek jednoho přístroje do druhého přístroje a nejsou přímo podstatnou částí strojů nebo přístrojů (viz také 3. odstavec 10. všeobecné vysvětlivky k této třídě), se stroji ještě nesestavené (na stroje nepřipevněné) desky základní a ložiskové bez strojních nebo konstruktivních částí (viz také 3. odstavec 10. všeobecné vysvětlivky k této třídě), kolejnice k pojízdným jeřábům nebo k dopravním účelům a všechny textilie jako metrové zboží (viz 3. odstavec 10. všeobecné vysvětlivky k této třídě).

         (2) Není potřebí snímat lana, hnací řemeny, hadice atd., připevněné již na strojích (přístrojích), aby byly vycleny podle své povahy sazební, lze-li jejich váhu zjistit z předložených, úplně hodnověrných specifikací.

         (3) Závaží, na něž je vyšší celní sazba než na stroje, k nimž patří a s nimiž byla zároveň dovezena, se vyclívají celní sazbou těchto strojů, ale nezapočítávají do kusové váhy nebo do poměru hmot rozhodujícího sazebně.

      1. 13. (1) Mykací povlaky se vyclívají vždy odděleně podle saz. čís. 467.

         (2) Podle této zásady se vyclívají vždy odděleně i mykací povlaky již připevněné na mykacích nebo jiných strojích.

         (3) Váhu mykacích povlaků připevněných na dovezených strojích lze zjistit jedním z těchto způsobů:

         1. a) lze-li mykací povlaky sejmout, zváží se;
         2. b) nelze-li jich sejmout zcela, nýbrž jen částečně, zjistí se váha výpočtem podle plošného obsahu a váhy té části, kterou bylo možné sejmout;
         3. c) nelze li ani část povlaku sejmout, vypočte se váha jako v b) podle vzorku mykacího povlaku, který je třeba předložit, nebo nelze li takový vzorek opatřit, vezme se za podklad váhy specifikace sepsaná výrobcem stroje. Vzniknou-li pochybnosti o správnosti specifikace, tu může být váha — ovšem po vybrání patřičného vyššího cla — buď dodatečně zjištěna na místě určení skutečným zvážením sňatého povlaku (nebo části povlaku), nebo se vyclí celý stroj podle saz. čís. 467.

         (4) U součástí strojů smontovaných s mykacími povlaky (na př. u tyčí k mykadlům víčkovým) se zjistí váha mykacích povlaků, které se vyclívají podle saz. čís. 467, rovněž některým z uvedených způsobů.

         (5) Jako součásti strojů se projednávají podle saz. tř. XL: vochle na dřevěných podložkách s průřezem tvaru kruhové úseče (jak se jich používá k obložení bubnů přípravných strojů přádacích), obklady snímacích válců (obklady válců na snímání koudele s vochlovacích a mykacích strojů, zhotovené ze silného, ocelovým plechem pobitého popruhu s kolénkovitě zahnutými kolíčky), vochlovací pásy (fallers) ke strojům na úpravu lnu a ke strojům na česání vlny (zhotovené z ocelových tyčí — též z dřevěných prkének povlečených mosazným plechem — se vsazenými jehlami vochelnými) a jehlové válce k frotérům (duté válce mosazné, které jsou na vnější ploše hustě posázeny jehlami).

         (6) Viz také 2. odstavec 6. vysvětlivky k saz. čís. 461.

      1. 14. (1) Měděné a mosazné válce a desky, ryté i hladké, pro tuzemské tiskárny a úpravny látek na zvláštní povolení beze cla.

         (2) Tato výhoda se vztahuje též na takovéto válcové pláště i na měděné a mosazné válce s ocelovými jádry, jakož i na válce a desky ožehovací (též ožehovací cylindry); měděné a mosazné válce a desky na potiskování plátna voskovaného a koženého nebo linolea a podobných látek apretovaných, jakož i dřevěné válce se zasazenými mosaznými nebo měděnými vzory na potiskování papírových čalounů, tkanin a pod. mohou být rovněž osvobozeny od cla.

         (3) Bezcelný dovoz podle této poznámky povolují finanční referáty KNV.

         (4) Podniky domáhající se této výhody mají podat žádost prostřednictvím československé obchodní komory. V žádosti je třeba udat druh a rozsah továrního podniku, místo odběru, přibližný počet kusů, přibližnou váhu jednoroční potřeby, cenu válců a desek a celní oddělení, u kterého má být při dovozu provedeno celní řízení. Československá obchodní komora prozkoumá správnost údajů těchto žádostí a zašle je se svým dobrozdáním finančnímu referátu KNV. Takováto povolení se neudílejí na dobu delší 3 let.

         (5) Je-li to nutné, může se odběr uskutečnit ještě dříve, než rozhodnutí dojde, složí-li odběratel clo podle příslušné celní sazby.

         (6) Válců a desek odebraných beze cla se může použít jen v onom závodě, pro který bylo povolení uděleno, a nesmějí tedy být dále zcizeny; neužívá-li se jich nadále je třeba je deformovat.

      1. 15. Ochranné pokrývky z napuštěného nebo dehtovaného plátna, které se dovážejí s lokomobilami, mlátičkami a jinými stroji a jež jsou přistřižením, šitím atd. strojům vhodně přizpůsobeny, se pokládají za příslušenství, které je třeba včítat do váhy stroje clem povinné, nikoli však do kusové váhy, jež rozhoduje o výši celní sazby.
   1. D. Kusová váha, poměr hmot, hnací zařízení (transmise a převody), spojené stroje, tovární zařízení.
      1. 16. (1) U strojů a přístrojů, jež jsou podrobeny celním sazbám odstupňovaným podle kusové váhy nebo u nichž o sazebním zařadění rozhoduje váhový poměr zpracovaných hmot (dřeva, železa, obecných kovů), se započítává do této váhy váha všech součástí a ostatních předmětů, jichž je třeba k úplnosti nebo k vlastnímu výkonu strojů (přístrojů), mají-li být tyto součásti a předměty podle ustanovení 9 a 10. všeobecné vysvětlivky k této třídě vycleny s příslušnými stroji (přístroji) jako tyto stroje (vyjma předměty vyjmenované v 7. odstavci 10 všeobecné vysvětlivky k této třídě, viz dále 4. odstavec); byl-li dovezen stroj (přístroj) ve svých podstatných hlavních částech, je pro posouzení celní sazby podle kusové váhy, jíž má být použito, rozhodující skutečná váha dovezených předmětů, nemůže-li strana prokázat váhu celého stroje. U strojů, jež se vyclívají podle hrubé váhy, rozhoduje o použití váhové stupnice toliko čistá váha.

         (2) Základní a ložiskové desky již sestavené se stroji nebo přístroji (také bez strojních nebo konstruktivních částí, viz 12. všeobecnou vysvětlivku k této třídě) se započítávají do kusové váhy příslušného stroje (přístroje).

         (3) Čistá váha strojů, jež jsou podrobeny celním sazbám různě odstupňovaným podle kusové váhy, může být vypočtena také tak, že se odečtou od hrubé váhy zákonně stanovená procenta tárová. Neliší-li se vypočítané váhy kusové příliš od váhových stupňů, jež podléhají vyšším celním sazbám, podrobí se obal řádnému posouzení, není-li tu okolnost uvedená v § 182, odst. 4, písm. d) prov. nař. k c. z. a nemá-li se tedy čistá váha zjistit vážením.

         (4) Do váhy kusové se nezapočítávají předměty (příslušenství) potřebné toliko k sestavení, udržování a obsluze strojů a přístrojů, dále všechny ony části a ostatní předměty, jež přesahují jedno vybavení stroje, konečně předměty vyjmenované ve 12. všeobecné vysvětlivce k této třídě, které se vyclívají vždy zvlášť podle povahy hmoty.

         (5) Ochranné pokrývky z napuštěného nebo dehtovaného plátna (viz předcházející 15. vysvětlivku) se rovněž nezapočítávají do kusové váhy rozhodující o výši celní sazby.

         (6) O započítávání převodů přímo se stroji spřažených do kusové váhy viz 8. odstavec následující vysvětlivky.

      1. 17. (1) Pracovní stroje jsou uváděny do chodu buď přímo zdrojem síly nebo zvláštními hnacími zařízeními (pohybovými mechanismy), jako transmisemi a převody složenými z hřídelů, ložisek, ramen, věšáků, nástěnných skříní, řemenic, ozubených kol, spojek, stavěcích kroužků, stavěcích kotoučů, vypínacích zařízení atd.

         (2) Transmise nepřevádějí pohyb přejatý od zdroje síly na pracovní stroje nebo jejich převody přímo, nýbrž řemeny, lany a pod. a jsou zpravidla umístěny na stropě nebo na stěnách, často také pod podlahou strojoven.

         (3) Transmise se vždy, i když dojdou zároveň se stroji, které do chodu uvádějí, projednávají odděleně podle saz. čís 538, při čemž se každé samostatné pásmo transmisní pokládá za jeden stroj (pohybový mechanismus) a vyclívá podle své vlastní váhy kusové.

         (4) Za jedno transmisní pásmo se pokládá souhrn všech v témže podélném směru spolu spojených hřídelů i s příslušnými ložisky (věšáky, nástěnnými skříněmi atd.), stavěcími kroužky, spojkami a pod. a s přímými převaděči pohybu (řemenicemi a stavěcími kotouči, ozubenými koly, vypínacími zařízeními atd.), majících toliko jeden směr pohybu a jednu otáčecí rychlost. Mechanismy k převodu síly, jež jsou spojeny s transmisním pásmem a které mohou obdržet jiný směr pohybu nebo jinou otáčecí; rychlost (řemeny, ozubenými koly atd.), nepatří již k prvému transmisnímu pásmu, nýbrž jsou samy pro sebe nové pásmo, jež se tedy projednává celně jako zvláštní stroj.

         (5) Transmisní zařízení, která jsou složena z více transmisních pásem, nemohou tedy být vyclena jako celek (t. j. jako stroj podle své úhrnné váhy kusové), nýbrž se projednávají jako tolik samostatných strojů, kolik je pásem.

         (6) Převody přejímají pohyb od transmise nebo od zdroje síly a převádějí jej přímo hřídeli, ozubenými koly atd. na příslušný pracovní stroj; převody jsou zpravidla umístěny na zvláštních podpěrách před pracovními stroji, někdy jsou částečně o ně opřeny, jako u mnohých kalandrů, nebo jsou umístěny přímo na strojích, jež pohánějí, nebo jsou v nich částečně vestavěny.

         (7) Za takovéto převody se nepokládají pohony, které jsou od poháněných strojů prostorově zcela odděleny a s nimi jen řemeny nebo lany spojeny, jako na př t. zv. stropní předlohy; ty se projednávají vždy odděleně, stejně jako transmise, podle saz. čís. 538 (viz 3. odstavec této vysvětlivky).

         (8) Naopak všechny pohony a převody, které jsou do strojů vestavěny, na nich umístěny, také vedle strojů upevněny na společné základní desce nebo — i když nejsou takto spojeny — působí přímo na stroj aspoň společným hřídelem nebo převodem ozubenými koly, se pokládají za podstatná, pro příslušné stroje zvlášť konstruovaná hnací zařízení, bez nichž nemohou být tyto stroje uvedeny v činnost. Dovezou-li se tedy zároveň s příslušnými stroji, jež uvádějí v činnost, vyclívají se sazbou těchto strojů; u strojů, jež podléhají celním sazbám odstupňovaným podle kusové váhy, se započítává do této váhy váha těchto převodů.

         (9) Hnací zařízení dovezená odděleně bez strojů, k nimž patří, se vyclívají jako samostatné pohybové mechanismy podobně jako transmise, neprokáže-li se, že patří k určitému stroji a zároveň že s ním nebudou spojena řemeny nebo lany, nýbrž přímo (hřídelem, převodem ozubenými koly a pod.).

      1. 18. (1) Spojené, různě zařaděné stroje — s výjimkou pracovních strojů, které jsou neodlučitelně spojeny s parními motory saz. čís. 528 — se vyclívají odděleně podle sazební povahy jednotlivých strojů. Části společné (na př. hřídele, základní desky se strojními částmi a pod.) se přitom připočtou k váze těžšího stroje.

         (2) Nedá-li se rozdělení provést, musí strana předložit hodnověrné specifikace váhy nebo může být váha připadající na jednotlivé stroje odhadnuta na její žádost a na její útraty odborníkem; jinak se projednají spojené stroje jako celek celní sazbou stroje podrobeného vyššímu clu. Kusová váha stroje podrobeného vyššímu clu se pak odhadne, aby mohla být stanovena příslušná sazba (u strojů, jež se projednávají podle kusové váhy); v pochybnostech se vypočte celní pohledávka podle nejvyšší celní sazby příslušných sazebních položek.

         (3) O vyclívání nástrojů (strojů) pracujících stlačeným vzduchem (pneumatických) viz 3. odstavec 1. všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 452—460.

         (4) Parní stroje spojené s pracovními stroji — také zvlášť zabalené nebo rozložené — se jen tehdy vyclívají dohromady podle saz. čís. 528, když dojdou oba stroje k dovoznímu projednání úplné, a je-li z konstrukce zřejmé, že oba mají být přímo spřaženy; této okolnosti má být při prohlídce věnována zvláštní pozornost.

         (5) Všechny ostatní motory spojené s pracovními stroji nebo přístroji se projednávají zvlášť podle saz. čís. 528 (nebo elektrické podle saz. čís. 539), stroje nebo přístroje však podle příslušných sazebních položek, lze-li zjistit váhu jednotlivých strojů podle ustanovení 2. odstavce této vysvětlivky.

         (6) Je též dovoleno vyclít odděleně stroje nebo přístroje spojené s předměty, jež nepatří do saz. tř. XL a jichž lze samostatně upotřebit, jako na př. lešení na vedení, dopravní nádoby atd.

      1. 19. Tovární zařízení se nevyclívají jako úhrnný celek podle jednoho čísla sazební třídy strojů, nýbrž se jednotlivé stroje a přístroje, které při výrobě vykonávají samostatnou část pracovního postupu směřujícího k dokončení tovární výroby, projednávají samostatně jako stroje a přístroje podle jednotlivých položek sazebních, do nichž patří.
   1. E. Stroje a přístroje k určitému upotřebení za zvlášť snížené celní sazby.
      1. 20. (1) Za stroje k určitému upotřebení se považují všechny stroje vyjmenované v poznámce k saz. čís. 538.

         (2) Jmenované stroje mohou být vycleny za zvlášť výhodné celní sazby podle těchto čísel zpravidla jen tehdy, odebírají-li je průmyslové podniky.

         (3) O projednávání součástí těchto strojů viz 15. vysvětlivku k saz. čís. 538.

         (4) Za stroje a přístroje této třídy, jež se projednávají za výhodné celní sazby, přivezou-li se k určitému upotřebení, se zajistí rozdíl cla. Složená jistota se vrátí, prokáže-li se do roka, že stroj nebo přístroj byl skutečně dodán k stanovenému účelu.

         (5) Aby bylo dosaženo výhodné celní sazby, podrobují se dovezené stroje a přístroje postavené v závodě odběratelově dodatečné prohlídce, jíž se zjistí, zda jsou k provozu způsobilé a zda se jich používá k stanovenému účelu. Při původním projednání se stroje a přístroje opatří vhodnými značkami totožnosti.

         (6) Při dodatečné prohlídce takovýchto strojů a přístrojů v závodě odběratelově se postupuje takto:

         1. a) Dodatečnou prohlídku vykonají dva celní úředníci.
         2. b) Totožnost stroje se zjistí na podkladě značek totožnosti daných při původním vyclení tím, že se stroj porovná s prohláškou, výkresy a specifikacemi součástí vidovanými celními úředníky při dovozním vyclení a ověření o tom se napíše na čtvrté stránce prohlášky. Celní úředníci potvrdí, že stroj patří podle ustanovení saz. tř. XL do oné sazební položky, jejíž použití strana podle podané prohlášky žádala.
         3. c) Jsou-li však již při původním projednání věcné pochybnosti o celní sazbě, jíž má být použito, nebo vzniknou-li teprve při prohlídce stroje postaveného v továrně ve stavu k provozu způsobilém, přibere se znalec nebo se vyšle dodatečně k prohlídce stroje do příslušného průmyslového závodu. Dobrozdání znalcovo se připojí k příslušné prohlášce. Dodatečná prohlídka zmíněných strojů znalcem se provede rovněž podle svrchu uvedených dokladů.
         4. d) Znalec se vybere ze seznamu znalců, jejž k tomu účelu vyhotoví Československá obchodní komora.
         5. e) Útraty spojené s domácí prohlídkou a intervencí znalcovou hradí prohlašovatel.

   Saz. čís. 526.

   Parní kotle; přístroje destilační, chladicí a varní; cisterny a tanky; všechny tyto předměty hotové, též s armaturami k nim patřícími a na ně připevněnými.

   1. 1. (1) Parní kotle (ležaté i stojaté) jsou přístroje, v nichž se vyrábí z vody pára k pohonu parních strojů, pro vytápěcí zařízení vysokého tlaku a pro varní a odpařovací přístroje. Jsou obyčejně zhotoveny ze železných desek, někdy z mědi nebo ze železné litiny.

      (2) Parní kotle jsou buď parní kotle válcové, se spodníky, parní kotle plamencové, jednoplamencové nebo dvouplamencové, nebo parní kotle trubkové s trubkami žárovými. Vodotrubné kotle, u nichž vodní komory s trubkami tvoří dohromady vlastní parní kotel, jakož i parojemy (válcové kotle, které částečně také přehřívají páru) a přehřivače páry (hady) patří právě tak jako parní kotle připevněné na podvozcích bez spojení se strojními částmi do saz. čís. 526.

      (3) Parní kotle pro lokomotivy a lokomobily bez spojení se strojními částmi patří do saz. čís. 526. Jsou-li takové parní kotle sestaveny dohromady s parními stroji nebo jejich částmi (parními válci a pod.) a lze-li prokázat nebo nepochybně poznat, že to jsou parní kotle tohoto druhu, patří do saz. čís. 527.

      (4) O vytápěcích a žárových zařízeních nízkého tlaku viz písm. d) 1. odstavce 1. všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 536 až 538.

   1. 2. (1) Parní kotle s příslušným výstrojem na ně připevněným se vyclívají s tímto výstrojem podle saz. čís. 526. K výstroji patří: napájecí a výpustné ventily na vodu a páru, plováky, pojistné ventily, poplašné píšťaly, elektrické přístroje návěštní, manometry, vodoznaky a podobná bezpečnostní a kontrolní zařízení, napájecí zařízení, uzavírací ventily, uzávěry průlezů a odkalovacích otvorů, zařízení k odvádění kotlového kalu a pod.

      (2) Nejsou-li takovéto výstroje připevněny, projednávají se podle své povahy sazební.

      (3) Kotlové báně, kotlové patky a kotlová ramena, dále zařízení na vysoušení páry (vysoušeče páry, vylučovadla vody), regulátory stojatých trub a pod. nepatří k výstroji, nýbrž jsou podstatnými částmi parního kotle a projednávají se vždy podle saz. čís. 526.

   1. 3. (1) S parními kotli zároveň dovážené a k nim patřící předhřivače vody k napájení kotlů a topeniště (ohniště, rošty, dvířka k ohništi a k popelníku, kouřovody, sopouchy na odvádění kouře [komíny], žebroví, podpěry a pod.) se rovněž vyclívají podle saz. čís. 526.

      (2) Předhřivače nebo topeniště, byly-li dovezeny samostatně, se však projednávají jako přístroje výslovně nejmenované podle saz. čís. 537 nebo 538, železné rošty a roštnice, dovezené samostatně, podle saz. čís. 481 nebo 483.

   1. 4. (1) K destilačním přístrojům patří zařízení na jednoduchou destilaci, jak mokrou tak i suchou, jakož i na destilaci frakcionovanou. Skládají se většinou z pánve destilační nebo kotle destilačního nebo retort, klobouku a zařízení chladicího přerozmanité konstrukce, také s připevněným výstrojem.

      (2) Takových přístrojů se užívá hlavně v lihovarech, rafineriích minerálních olejů a chemických továrnách.

      (3) Hady (ať jsou určeny k vytápění destilačních přístrojů parou nebo k chladicímu zařízení), rektifikátory, deflegmátory a pod. se rovněž projednávají podle saz. čís. 526.

      (4) O příslušných topeništích viz předchozí 3. vysvětlivku.

   1. 5. (1) K chladicím přístrojům patří chladicí pánve, chladicí stoky, stupňovité chladiče a podobná zařízení na chlazení tekutin určená k technické potřebě, i když jsou vybaveny zařízeními ventilačními, michadly, dmychadly, chladicími hady a pod.

      (2) K chladicím přístrojům patří také trubkové kondensátory (povrchové kondensátory) pro parní stroje a pro parní turbiny, skládající se z pouzdra a z trub s chladicí vodou, na jejichž povrchu se pára sráží (kondensuje), nebo trubkové kondensátory, u nichž se pára sráží v trubkách, aniž přichází do styku s chladicí vodou, pak zvlášť dovážené kondensátory podobné konstrukce k zimotvorným strojům (ledostrojům).

      (3) Michadla sama, u nichž ochlazení je zjevem toliko podružným, jakož i chladicí stroje a zimotvorné stroje (na výrobu ledu) patří do saz. čís. 538 nebo 537.

      (4) Chladicí přístroje s 75% dřeva nebo více, saz. čís. 536.

      (5) Ledničky pro domácí potřebu se vyclívají podle povahy hmoty.

   1. 6. (1) Varní přístroje jsou přístroje odpařovací, vakuové a podobná jiná zařízení různé konstrukce pro účely živnostenské a tovární, ve kterých se přímým topením nebo přiváděním páry vyrábějí vařením a odpařováním rozmanité polotovary a hotové výrobky. Sem patří na př. přístroje na vaření cukru, pánve (varné pánve) mladinkové na vaření pivní mladinky, přístroje záparové, přístroje na vaření šlichty a klihu, vařiče celulosy a pod.

      (2) Přepravné přístroje na vaření píce a pařáky k zemědělským účelům, saz. čís. 530, pasteurovací zařízení, saz. čís. 538.

      (3) O příslušných topeništích viz předchozí 3. vysvětlivku.

      (4) Otevřené kádě scezovací a kádě záparové bez hadů chladicích a vytápěcích sem nepatří, nýbrž se vyclívají, nemají-li strojního zařízení, podle povahy hmoty, na př. železné podle saz. čís. 444; jsou-li spojeny se strojními součástmi, projednávají se podle saz. čís. 536—538.

      (5) Sporáky, kotle prádelní a obyčejné nádobí na vaření se projednávají podle povahy hmoty.

   1. 7. (1) Cisterny a tanky jsou kotlové zásobní nádrže na tekutiny. Jejich výstroj se může skládat ze zařízení plnicích a vypouštěcích, ventilů i uzávěrek z drátěných tkanin, větracích zařízení, nástavků atd.

      (2) O cisternách a tancích připevněných na podvozcích železničních vozů nebo vestavěných do železných vozů nákladních viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 555; cisterny a tanky do lodí vestavěné se vyclívají zvlášť; jsou-li však připevněny na silničních vozidlech nebo podvozcích, vyclívají se s nimi podle saz. čís. 526.

   1. 8. (1) Podle saz. čís. 526 se vyclívají též jiné větší uzavřené nádrže (nýtované), jakož i ocelové láhve (bomby) na přechovávání a dopravu stlačených a zkapalněných plynů (vodíku, kyslíku, kysličníku uhličitého atd.).

      (2) O vyclívání naplněných ocelových lahví viz § 195 prov. nař. k c. z.

   1. 9. (1) Všechny předměty saz. čís. 526 ze železa, t. j. podstatně ze železa, s připevněnými nebo nepřipevněnými součástmi z obecných kovů (jako na př. železné parní kotle s varnými trubkami měděnými nebo mosaznými) nebo s připevněným výstrojem z obecných kovů (na př. tanky s mosaznými ventily a pod.) se vyclívají podle saz. pol. 526b), kdežto všechny předměty tohoto čísla z obecných kovů, t. j. více než z 50% obecných kovů, podle saz. pol. 526 c).

      (2) Hotové předměty saz. čís. 526 dovážené rozloženě, jakož i zvlášť dovážené jejich součásti, které jsou tvarem a zpracováním — dírkováním, vrtáním, vyrážením atd — natolik hotové, že pouhým snýtováním mohou být sestaveny v úplné kotle a pod., se vyclívají podle tohoto čísla, a to takové předměty železné podle saz. pol. 526a) tehdy, jsou-li zároveň dovážené nepřipevněné dílce kovové toliko kusy výstroje, kdežto podle saz. pol. 526 b) nebo 526 c) tehdy, jsou-li tyto nepřipevněné dílce kovové konstruktivními součástmi předmětů samých.

   1. 10. (1) Uzavřené nádrže saz. čís. 526 spojené s jinými zařízeními strojními, na př. pojízdné, nikoli však samojízdné vozy na kropení ulic se zametacím zařízením, přístroje na plnění lahví a sudů atd., se projednávají podle tohoto sazebního čísla tehdy, je-li kotel hlavní součástí stroje; je-li však strojní zařízení rozhodující nebo nejpodstatnější částí a převládá-li podle váhy, projedná se celé zařízení (včetně kotle, viz 3. odstavec 10. všeobecné vysvětlivky k této třídě) jako přístroj výslovně nejmenovaný saz. čís. 537 nebo 538.

      (2) U takových přístrojů, jež se vyclívají podle své hlavní součásti jako kotle saz. čís. 526, přihlíží se při zařaďování do položek b) nebo c) též k váhovému podílu železa a obecných kovů ostatních součástí (strojních zařízení, stojanů, podstavců atd.).

   Saz. čís. 527.

   Lokomotivy a tendry; lokomobily.

   1. 1. (1) Sem patří lokomotivy a lokomobily toliko parou poháněné.

      (2) Lokomotivy a lokomobily se liší od sebe tím, že lokomotivy vykonávají vlastní posun a přímou dopravu obsluhovacího personálu, hmot a potřeb nutných k vlastnímu provozu a že zároveň táhnou (posunují připjaté vozy nebo jiná zařízení po kolejích nebo bez nich), kdežto lokomobily převádějí jako motory sílu na jiné stroje.

   1. 2. (1) K lokomotivám patří železniční lokomotivy jezdící po kolejích (také lokomotivy pro dráhy silniční, polní a průmyslové) i t. zv. tendrové lokomotivy (lokomotiva a tendr na jednom podvozku), pak silniční lokomotivy a zvlášť, dovážené lokomotivy parních pluhů (o lokomotivách dovážených s příslušnými pluhy viz 2. odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 530), i když lokomotivy mimo svůj vlastní posun vykonávají zároveň ještě jinou práci na tomto pohybu nezávislou a mohou tedy být v činnost uvedeny i jako lokomobily. Pracovní stroje přímo spojené s parními stroji vlastní silou se pohybujícími, jako na př. parní jeřáby, které se pohybují po kolejích, nebo parní silniční válce, patří však do saz. čís. 528.

      (2) Vozidla, která jsou zařízena na dopravu nákladů a osob přímo na nich a jsou vybavena motorem je pohybujícím — motorové vozy — se nepočítají k lokomotivám, a to ani tenkrát, když zároveň táhnou jiná vozidla (po kolejích nebo po silnici, viz též vysvětlivky k saz. čís. 553, jakož i poznámku k saz. čís. 557 a vysvětlivky tamtéž).

      (3) Tendry jsou železniční vozy s lokomotivou těsně spřažené, určené k naložení hmot potřebných k pohonu lokomotivy (paliva, vody) a kromě toho rozličných potřeb a nástrojů.

      (4) Lokomobily jsou pojízdné, t. j. zařízené k přepravě na vlastních kolech potahem, jak se jich většinou užívá v zemědělství; nemají-li vlastní podvozek, nazývají se polostabilní lokomobily. Ty je třeba nejdříve pevně postavit, aby se jich mohlo upotřebit.

      (5) S lokomobilou dovezená kola, oj a přípřežná souprava se vyclívají s lokomobilou dohromady podle saz. čís. 527.

      (6) Parní lokomobily spřažené přímo s pracovními stroji patří do saz. čís. 528.

   1. 3. (1) Odděleně dovážené součásti lokomotiv a lokomobil (na př. hnací kola k lokomotivám a kola lokomobilová atd.) se projednávají podle saz čís. 527, nejsou-li podrobeny v sazebníku zvláštním celním sazbám, jako na př. jízdná kola k lokomotivám (viz vysvětlivky k saz. čís. 448 a 449).

      (2) O parních kotlech k lokomotivám a lokomobilám viz 3. odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 526.

      (3) Na předhřivače a topeniště se vztahují ustanovení obdobná jako u saz. čís. 526, vysvětlivka 3.

   Saz. čís. 528.

   Parní a jiné motory výslovně nejmenované (mimo motory třídy XLI); pracovní stroje, spojené neodlučitělně s parními motory (parní hlubidla, parní jeřáby, parní kladiva, parní čerpadla, parní stříkačky a podobné stroje).

   1. 1. (1) Parním strojem rozumíme motor poháněný vodní parou, t. j. pohybový mechanismus, který může tlakem vodních par vyrobit a dodávat práci (sílu) potřebnou k pohonu jiných strojů.

      (2) Jako parní stroje se projednávají nejen válcové (pístové) parní stroje, nýbrž také parní turbiny.

      (3) Jiné výslovně nejmenované motory jsou všechny stroje, které mohou vodní tlak, vodní proud, stlačený vzduch, horký vzduch, vítr, teplo sluneční, rozpínavou nebo výbušnou sílu plynů nebo jiných zplyněných látek nežli vody, svalovou sílu lidí a zvířat přeměnit v pohyb a tak pohánět jiné stroje. Takovými motory jsou na př. plynové motory, benzinové motory, vodní kola, vodní turbiny, větrná kola, pákové a šroubové stroje, kola na pohon šlapáním, žentoury. Sem patří také lokomotivy poháněné takovými motory.

      (4) Parní regulátory (regulátory odstředivé, perové atd.) se projednávají sazbou příslušného parního stroje a započítávají do jeho váhy kusové.

   1. 2. (1) Jako pracovní stroje spojené neodlučitelně s parními stroji se projednávají taková v podstatě úplná strojní skupení, u nichž pracovní stroj není spojen s parním strojem řemeny, řetězy nebo lany, nýbrž přímo pístnicí nebo klikovou ojnicí nebo hřídelem parní turbiny.

      (2) Sem patří kromě pracovních strojů uvedených v sazebníku příkladem i parní stroje lodní přímo spojené s lopatkovými kolesy nebo lodními šrouby, parní posunovadla, parní točnice a pod.

      (3) Parní stroje dohromady sestavené s parním kotlem a přímo spojené s pracovními stroji patří právě tak jako parní stříkačky a parní silniční válce do saz. čís. 528.

      (4) Jeřáby, čerpadla, hasičské stříkačky, buchary, lodní šrouby atd. dovážené jednotlivě bez parních strojů, s nimiž mají být přímo spojeny, patři ke strojům výslovně nejmenovaným saz. čís. 537 nebo 538.

      (5) O celním projednávání takovýchto kombinovaných strojů dovážených rozloženě viz 18. všeobecnou vysvětlivku k této třídě.

      (6) Elektrické motory, saz. čís. 539.

   1. 3. (1) Parní turbiny jsou stroje, u nichž proudící pára vodní (v podobě paprsku) působí podobně jako vodní síla u vodorovných vodních kol. Části uváděné parním paprskem v pohyb mají buďto tvar válců s lopatkami nebo křídly nebo tvar kotoučů se zářezy zvlášť k tomu profilovanými.

      (2) Luby (pláště, pouzdra) parních turbin se projednávají podle sazby příslušných parních turbin.

   1. 4. Do saz. čís. 528 patří všechna čerpadla neodlučitelně spojená s parními motory, jako čerpadla pístová, ponorná, hlubinná (šachtová) a pod.
   2. 5. Hydraulické regulátory vodních turbin, i dovážené zároveň s turbinami, se projednávají podle saz. čís. 538.
   3. 6. (1) Podle 1. poznámky k saz. čís. 528 se projednávají motory spalovací a výbušné jednak k veškerým vozidlům motorovým saz. čís. 553, jednak k letadlům saz. čís. 554. Prokáže-li dovozce, že motor je určen k jinému účelu než k vozidlům nebo letadlům, nevyclí se podle poznámky, nýbrž jako jiný motor výslovně nejmenovaný saz. čís. 528. Podá-li dovozce průkaz, že spalovací nebo výbušný motor patří k některému vozidlu saz. čís. 553, zařadí se takovýto motor podle své váhy do položky a) poznámky k saz. čís. 528, nepodá-li strana takový průkaz, vyclí se motor podle položky b) této poznámky.

      (2) Součásti motorů spalovacích a výbušných k vozidlům motorovým saz. čís. 553 a k letadlům saz. čís 554 se projednávají podle ustanovení 2. poznámky k saz. čís. 528.

   Saz. čís. 529.

   Obráběcí stroje na dřevo a kámen.

   1. 1. (1) Za obráběcí stroje saz. čís. 529 se pokládají toliko stroje obrábějící dřevo (také korek) a kámen bez zřetele, z jakých jsou hmot.

      (2) Veškerá práce, kterou tyto stroje vykonávají, se jeví v tom, že dávají kusům určeným k opracování jistý tvar, nebo že opracovávají jejich povrch vhodnými nástroji vsazenými do stroje.

      (3) Obráběcí stroje na dřevo jsou na př.: strojní pily (rámové pily, též s příslušnými vozíky na klády), stroje hoblovací, vrtací, frézovací, stroje na řezání dyh, stroje na odsekávání dřevěného drátu (na výrobu zápalek), stroje na hlazení dřevěných knoflíků, stroje na vrtání a krájení korku (na výrobu zátek, kostek a pásků) atd.

      (4) Stroje obrábějící kámen jsou na př.: stroje na dlabání, řezání (strojní pily na kámen), přípravu, frézování a hoblování kamene, stroje na broušení kamene atd.

   1. 2. Obráběcí stroje na dřevo a kámen, které se tvarem a účinkem téměř neliší od strojů na obrábění železa nebo kovů (s výjimkou nástrojů vhodně přizpůsobených povaze hmoty, jež má být zpracována), jako na př. soustruhy, se projednávají podle saz. čís. 538, nepozná-li se nepochybně podle podaných průkazů, že se příslušného stroje upotřebí pouze na obrábění dřeva nebo kamene.
   2. 3. (1) Stroje, které obstarávají toliko rozkouskování (drcení) dřeva, jako řezání a štípání dřeva palivového, drceni kůry (třísla), oloupávání kůry se dřeva (stroje na loupání kůry), výrobu papíroviny ze dřeva (defibréry, přístroje na zbrusování dřeva), výrobu dřevěné a korkové moučky, jakož i korkové krupice, výrobu dřevité vlny, pak lamače kamene, stoupy a pulverisátory na drcení kamenů a skalní vrtadla (k hlubinnému vrtání, k vyvrtávání trhacích děr) nepatří do saz. čís. 529, nýbrž se projednávají podle saz. čís. 538.

      (2) Stroje obrábějící kovy (i železo) patří do saz. čís. 538.

      (3) Stroje na výrobu knoflíků z kamenáčových ořechů nebo z umělých hmot soustružnických, saz. čís. 538.

   Saz. čís. 530.

   Hospodářské stroje a přístroje, výslovně nejmenované.

   1. 1. (1) Jako parní pluhy saz. pol. 530a)1 se projednávají všechny pluhy poháněné parními stroji hnacími bez zřetele na svou konstrukci a bez rozdílu, jsou-li pevně spojeny s hnacími stroji, nebo pohánějí-li hnací stroje — od pluhu oddělené — pluh přímo tahem nebo transmisí.

      (2) Lokomobily a lokomotivy, které dojdou zároveň s parními pluhy, k nimž patří, se projednávají s nimi podle saz. pol. 530a) 1, drátěná lana k nim však vždy podle saz. čís. 466.

      (3) Pluhy se vsazenými motory spalovacími a výbušnými se projednávají podle saz. pol 530a) 2.

      (4) Pluhy dovážené odděleně bez příslušného parního stroje hnacího nebo bez příslušného motoru spalovacího a výbušného patří do saz. pol. 530c)2.

      (5) Pluhy se vsazeným motorem jiným (než parním nebo spalovacím a výbušným), na př. elektrickým, se projednávají podle ustanovení 18. všeobecné vysvětlivky k této třídě a 9. vysvětlivky k saz. čís. 539, t. j. elektrický motor se zařadí do saz. čís. 539 a zbytek do saz. pol. 530c)2.

      (6) Parní brány, t. j. velké, těžké brány, které se uvádějí v činnost stejně jako pluhové stroje, totiž lokomobilami atd., se projednávají podle saz. pol. 530c).

   1. 2. (1) Podle saz. pol. 530b) se vyclívají všeliké mlátičky (také vazače snopů k nim) a vylušťovače jetele.

      (2) Podle saz. pol. 530b) se rovněž vyclívají mlátičkové bubny a mlátičkové koše, jakož i příraznice (odměřené, vroubkované, také vrtané tyče [bubnové pásky] ocelové nebo z kujné litiny) a kolíky (bubnové zuby).

   1. 3. K hospodářským strojům a přístrojům saz pol. 530c) patří: pluhy jednoradlicové nebo víceradlicové (ruchadla, pluhy zahradní, horské, oborávací, obratlivé neboli obracáky), vyjma pluhy, jež patří do saz. pol. 530a), také pluhová tělesa a předběžně opracované plechy pluhové, radlice, krojidla, patky, odhrnovačky k pluhům, kultivátory (kypřiče, exstirpátory, skarifikátory), brány (nepřipevněné železné hřeby bran, saz. pol. 530c)2), polní válce, secí stroje, vložky k universálním pluhům a secím strojům, brázdidla, okopávací stroje a okopávací přístroje na obdělávání půdy, rozmetadla hnojiva, žací stroje na obilí a trávu (také vazače snopů k nim), stroje sklizňové (vyorávače bramborů a řepy), obracovače sena, pojízdné pohrabovače, vydrolovače kukuřice, stroje na čištění a roztřiďování obilí (triéry, aspirátory, čisticí mlýnky, fukary atd.), řezačky, přepravné přístroje na vaření a paření píce, šrotovníky píce pracující bez mlýnských kamenů, lamače pokrutin, řezačky na řepu (řezačky píce), stroje na míchání melasy, máselnice (také formovačky na máslo), odstředivky na mléko, vinné a ovocné lisy a pod.
   2. 4. Žací stroje saz. pol. 530c) jsou netoliko větší stroje určené na sekání obilí, trávy, jetele atd., poháněné tažným dobytkem, vybavené obyčejně prstovými rámy, noži, hráběmi a rozmetadly, ale i žací stroje na trávu (vážící 20 kg a více) složené z válce, na němž jsou upevněny nože ve spirálách, na ruční pohon v zahradách, sadech atd. Žací stroje na trávu pod 20 kg, saz. pol. 479b).
   3. 5. (1) Jízdná kola, nemající strojní konstruktivní části, dovážená odděleně bez strojů, k nimž patří, se projednávají podle povahy hmoty.

      (2) Oje a přípřežné soupravy se vyclívají dohromady se stroji, k nimž patří.

      (3) Hospodářské stroje a přístroje saz. pol. 530c) spojené více než s 50% obecných kovů se projednávají podle saz. čís. 537.

      (4) Stroje a přístroje, jichž je třeba též k hospodářským účelům, avšak svým tvarem a způsobem upotřebení jsou shodné se stroji a přístroji, jichž lze upotřebit i jinde než v zemědělství, jako na př. čerpadla, se projednávají podle ustanovení o strojích a přístrojích výslovně nejmenovaných.

      (5) Avšak hospodářské stroje a přístroje, i když nejsou dováženy pro potřebu zemědělců, ani jimi užívány (např. triéry odebírané skladišti nebo mlýny), nejsou vyloučeny z projednávání jako stroje hospodářské.

      (6) Žentoury, saz. čís. 528.

      (7) Sušicí přístroje, saz. čís. 538.

      (8) Mlecí stroje (válcové stolice, plochá prosevadla atd.), jakož i šrotovníky na obilí a pod. s mlýnskými kameny, saz. čís. 538.

   Všeobecné vysvětlivky k saz. čis. 531—533.

   1. 1. (1) Stroje zařaděné do saz. čís. 531—533 na přípravu a zpracování přediv jmenovaných v jednotlivých těchto číslech jsou pracovní stroje, které rozvolňují, třídí, mísí a čistí tato přediva určená k předení. V dalším výrobním postupu se na přádacích strojích vyrábí přást a jemná příze, skací stroje skrucují hotové jednoduché niti (přízi).

      (2) Stroje pro dodatečné a zušlechťovací práce při předení, dále pomocné stroje, které nezpracovávají přediva, nýbrž toliko udržují a upravují přádací stroje, nepatří však do saz. čís. 531—533, nýbrž se projednávají podle své jinaké povahy. Patří tedy na př. stroje soukací, vijáky, snovací stroje, šlichtovací stroje a navíjecí stroje k pomocným strojům tkalcovským a stávkařským (saz. čís. 534), lisy na přízi, stroje na řezání aksamitu, stroje na praní, sušení, bílení, barvení nebo potiskování příze, stroje na broušení mykacích povlaků, stroje na napínání mykacích povlaků (na válce), stavěcí zařízení pro osnovní vratidla atd. k výslovně nejmenovaným strojům saz. čís. 536—538.

      (3) Tam, kde u barvicích a bělicích přístrojů, ždímacích strojů na vlnu a pod. nevysvítá jejich výlučná upotřebitelnost pro volné předivo nepochybně již z jejich konstrukce, mohou být takové přístroje projednány podle saz. čís. 533 jen tenkrát, předloží-li se osvědčení československé obchodní komory, že se jich skutečně a jedině užívá na zpracování volného přediva.

   1. 2. (1) Stroje, kterých se užívá na přípravu, zpracování, předení a skaní jak česané vlny, tak i mykané příze a vlněných odpadků, jakož i takové stroje, kterých se užívá jak na jemné předení bavlny, tak na předení bavlněných odpadků a na předení vikuní příze (podobné mykané přízi) z bavlny, se vždy vyclívají podle saz. čís. 533.

      (2) Skácí stroje na drát, přádací stroje na leonské předivo (na opřádání příze zploštěnými zlatými a stříbrnými dráty nebo zploštěnými dráty z obecných kovů), stroje na opřádání kabelů (na opřádání kabelů a kabelových drátů přízí), stroje na předení slámy (na výrobu provazů ze slámy, sena, dřevité vlny atd.), saz. čís. 536—538.

   1. 3. O celním projednávání součástí všech těchto strojů viz 7. všeobecnou vysvětlivku k této třídě.
   2. 4. (1) Všeliká vřetena ke strojům saz. čís. 531—533, jakož i k nim patřící křídla nebo vřetenové prstence, dále ryhované válce (posukovací válce) železné nebo z obecných kovů k takovýmto strojům, dojdou-li odděleně bez příslušných strojů, se projednávají podle saz. čís. 532 a není k tomu potřebí zvláštního průkazu. Posukovací trubičky tvaru krátkých, dírkovaných vřeten, kterých se užívá toliko při předení mykané příze, se však vždy projednávají podle saz. čís. 533.

      (2) Vochle upravené na obkládání válců přípravných strojů přádacích pro bavlnu a vlnu, saz. čís. 533, pro jiná přediva, saz. čís. 531; obyčejné vochle (hřebíky nebo drátěnky, natlučené na rovném dřevěném prknu), saz. čís. 461.

   Saz. čís. 531.

   Stroje na přípravu a zpracování lnu, konopí, juty a jiného přediva saz. tř. XXIII, česané vlny a hedvábí; pak všechny stroje přádací a skací pro tato přediva; válcové stroje na potiskování tkanin; stroje vyšívací; stroje na výrobu mykacích povlaků.

   1. 1. (1) Ke strojům na předem a skaní lnu, konopí a juty patří na př.: stroje třecí (lámací), vochlovací a potěrací na len, stroje posukovací na len (pramenovací stroj na sdružování a posukování lněných pramenů), přádací stroje na len za mokra nebo polomokra, třecí stroje jehlové (na štěpení a zjemňování lněných vláken a na odstraňování pazdeří), mnucí stroje na konopí (stoupy nebo torné stroje mnucí), plášťové stroje mykací (mykadla na koudel, zvláštní mykadla na předení konopné koudele), stroje vytřásací (na čištění jutové a konopné koudele), stroje na nakládání koudele (do stroje), česací stroje na koudel, posukovací stroje na koudel (pramenovací stroje na koudel, posukovadla na družení a posukování koudelných pramenů), mykací stroje na jutové odpadky (mykadla-teaser), rozvolňovací stroje, čechradla juty (na načechrávání jutových hrstí vyňatých z balíků), změkčovací stroje na jutu, stroje na odřezávání juty (na odřezávání spodních konců jutových vláken), řezací stroje (na rozřezávání a roztrhávání dlouhého lnu a dlouhého konopí), předčechradla (teaser [trhací stroje] na lněnou a konopnou koudel), stroje přádací za sucha, potom všecky skací stroje na len, konopí a jutu.

      (2) Jako stroje právě vyjmenované se dále projednávají: stroje podobné strojům na přípravu, zpracování, předení a skaní lnu nebo stroje s nimi shodné na zpracování ramie, stroje na předení rašeliny (klepací čechradla, potěrací stroje, mykadla atd.), stroje provaznické, jestliže nepletou (jako stroje káblové [stroje šňůrové], sdružovací stroje soukací, křídlové stroje skací atd.), a konečně všechny ony stroje, které podobně zpracovávají osinek, papírovinu, celulosu a dřevovinu (silvalin), a to buď nesmíšené nebo smíšené.

      (3) Ruční trdlice na leň a konopí, t. j. náčiní na lámání močených lněných a konopných stonků, potěrací desky na potěrání lnu se nevyclívají jako stroje, nýbrž podle povahy hmoty.

   1. 2. (1) Jako stroje na předení hedvábí zařaďujeme: přístroje na usmrcování a sušení hedvábných zámotků, vyklepávací stroje (na odprašování zámotků a hedvábných odpadků), kropicí stroje (na navlhčování hedvábných odpadků), rozpojovací stroje (čechradla hedvábných odpadků), přástové stolice (flyery) na hedvábné odpadky, česací stroje na hedvábné odpadky, rozvlákňovací stroje na zámotky (na rozvlákňování pokažených zámotků a na výrobu hedvábné vaty), kordonetové čisticí stroje na hedvábí floretové, motací stroje na hedvábí (na odvinování hedvábí ze zámotků), soukací stroje na hedvábí (na odvinování hedvábí s vijáků na cívky), skací stroje na hedvábí atd.

      (2) Sem patří též stroje na výrobu umělého hedvábného vlákna z připravené hmoty.

   1. 3. (1) Ze strojů užívaných na předení česané vlny patří vždy do saz. čís. 531: gillbox (na výrobu přástu pro posukovací stroje sdružováním a posukováním mykaných pramenů a navíjením na velké cívky), frotéry (bobinoirs, válková posukovadla, posukovací stroje s válkovým zařízením), česací stroje (na výrobu česanců), lisseusy (na praní, hlazení nebo odkadeřování vláken česaných pramenů), selfaktory (samopředy Mulle-Jenny s pojízdným vozíkem vřetenovým a periodickým předením) a nepohyblivé stroje přádací (métier fixe, waterové stroje přádací, křídlové stroje přádací, nepřetržitě přádací stroje, prstencové stroje přádací [throstle] stavěné s křídlovými vřeteny, s prstencovými kroužky, nálevkové nebo jehlové), oba posléze jmenované s válečkovým posukem bez otáčení mezi válci a se svislou cívečnicí na cívky pro bobiny posukovadel, skací stroje a twinery (selfaktorní stroje skací) s rozdělením (roztečí) vřeten pod 70 mm*), také se zařízením na výrobu ozdobné příze.

      (2) Viz také 2. a 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 531—533 a 1. vysvětlivku k saz. čís. 533.

   1. 4. (1) Válcové stroje na potiskování tkanin saz. čís. 531 jsou tiskací stroje, pracující nepřetržitě s rytými nebo hladkými válci, jak na potiskování tkanin saz. tř. XXII—XXV, tak i na potiskování knihařského plátna, voskovaného plátna, linolea (saz. tř. XXXI). Osušovací přístroje, t. j. ona část sušicího zařízení, přes kterou se vede podklad a potištěná tkanina, se projednávají i s potiskovacím strojem podle saz. čís. 531, dovezou-li se zároveň s ním. Jiné sušicí přístroje patří k strojům výslovně nejmenovaným.

      (2) Stroje na potiskování tkanin deskami, stroje na potiskování pramenů k předení připravených, na potiskování tkalcovských osnov, pak všechny tiskací stroje na tisk čalounů, knih atd., patří k strojům výslovně nejmenovaným.