Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku

1. 5. (1) Jako vyšívací stroje saz. čís. 531 se projednávají vyšívací stroje na plochý steh a podobné velké stroje vyšívací (vyšívací stavy, stavy s bidlenem vyšívacím). Malé tamburovací stroje řetízkovací a jiné podobné se však projednávají podle saz. čís. 535.

   (2) Vyšívací jehly a člunky dovezené s vyšívacími stroji v množství jednoho vybavení se vyclívají se stroji (viz 10.—12. všeobecnou vysvětlivku k této třídě).

   (3) Podle saz. čís. 531 se také projednávají pomocné stroje na vyšívání, na př. Jacquardovy automaty vyšívací, soukací stroje cívečkové, stroje navlékací (které samočinně navlékají vyšívací niti do jehel vyšívacích strojů) atd.

1. 6. Stroje na výrobu mykacích povlaků jsou stroje (pro továrny na mykací povlaky), které samočinně vykonávají veškeré práce, jichž je třeba, aby byly vsazeny (zapuštěny) drátěné háčky do pásů mykacích, počínajíc řezáním drátu, až do úplného zhotovení mykacích povlaků.

Saz. čís. 532.

Stroje na přípravu a zpracování bavlny, jakož i bavlnářské stroje přádací a skací, nepatří-li do následujícího čísla.

(1) Podle saz. čís. 532 se projednávají toliko ony stroje na přípravu a zpracování, na předení a skaní, jichž se užívá jenom na jemné předení bavlny, nikoli však též na předení vikuní příze z bavlny nebo na předení bavlněných odpadků.

(2) Do saz. čís. 532 patří tedy: stroje rozvolňovací (na rozvolňování a roztrhávání bavlny vyňaté z balíku i s přívodními a směšovacími laťovými pásy), čechradla (opener, Crightonova čechradla [svislá čechradla] a křídlová čechradla), potěrací stroje (batteury, potěrací a stůčkové stroje, potěrací křídleny na výrobu rounových stůček), česací stroje na bavlnu (rozdělující krátká a dlouhá vlákna bavlněná), mykací stroje víčkové s pevnými nebo pohyblivými víčky (jež vlákna rovnoběžně pokládají a rovnoměrně rozdělují, vyrábějí závojovité rouno a přeměňují je v prameny z rounových stůček, které mají být mykacími stroji zpracovány), též k nim patřící automatické stroje na čištění mykadlových víček, posukovadla (stroje posukovací, stroje pramenovací, posukovací stolice, stroje na sdružování a posukování bavlněných pramenů), flyery (hrubé, střední, jemné, velmi jemné a zvlášť velmi jemné flyery [stolice přástové, křídlové, soukadla, banc à broches], přástové stroje s křídlovými vřeteny), selfaktory (samopředy Mulle-Jenny s pojízdným vozíkem vřetenovým a periodickým předením) a nepohyblivé stroje přádací (métier fixe, waterové stroje přádací, křídlové stroje přádací, nepřetržitě přádací stroje, prstencové stroje přádací [throstle] s křídlovými vřeteny, s prstencovými kroužky, nálevkové nebo jehlové), oba na konec jmenované s válečkovým posukem bez otáčení mezi válci a se svislou cívečnicí na cívky přástových stolic, skací stroje a twinery (selfaktorní stroje skací) s rozdělením (roztečí) vřeten pod 70 mm*), také se zařízením na výrobu ozdobné příze.

(3) Mykací stroje víčkové na výrobu vaty (také vaty obvazové a vaty na rány) se rovněž projednávají podle saz. čís. 532.

(4) Viz také 1. vysvětlivku k saz. čís. 533 a 2. a 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 531—533.

Saz. čís. 533.

Stroje na přípravu, zpracování, předení a skaní odpadků nebo mykané příze z bavlny a vlny.

1. 1. (1) Podle saz. čís. 533 se projednávají nejen všechny stroje na přípravu, zpracování, předení a skaní, kterých se užívá na předení odpadků a mykané příze z bavlny (předení bavlněných odpadků a, vikuní příze z bavlny) a vlny (předení vlněných odpadků a mykané příze), nýbrž takovéto stroje vůbec i tehdy, když se jich používá rovněž na předení česané vlny (saz. čís. 531) nebo na jemné předení bavlny (saz. čís. 532). Viz též 2. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 531—533.

   (2) Podle saz. čís. 533 se tedy vyclívají na př. tyto stroje (přístroje): prací a máchací stroje na vlnu, leviathany, sušicí stroje a karbonovací stroje s otáčivými bubny (viz 3. vysvětlivku k tomuto číslu), ždímací stroje na vlnu, barvicí přístroje na vlnu, bubny odpadkové (čisticí stroje), willowy (vyprašovadla), čechradla konců (roztřásňovače, Garnettova čechradla), vyběráky nití (roztřiďovací stroje pro niti z přádelných odpadků); čechradla (vlky, t. j. přípravné stroje na čechrání, vyprašování a čištění vlny a bavlny a jejich odpadků, jako čechradla klepací, vyprašovací [shaker], trhací, kříd ová, mykací a odřepíkovací, čechradla masticí a mísicí, čechradla na mungo, čechradla na shoddy a trhací vlky [čechradla na umělou vlnu]); expresní stroje mykací (Rieslerovy stroje mykací, hrubé stroje mykací); válcové stroje mykací, jednotlivé nebo v celých soustavách dvou až čtyř strojů, též s pomocnými přístroji k nim patřícími, a to též takovými, jimiž flór utvořený z rounových stůček, které mají být mykadly zpracovány, se mění v listy přediva nebo přást; kombinované válcové a víčkové stroje mykací, též k nim patřící automatické přístroje čisticí na mykací víčka, listovací stroje (derby doubler, stroje na sdružování pramenů k výrobě rounových stůček z několika mykaných pramenů) selfaktory (samopředy Mulle-Jenny s pojízdným vozíkem vřetenovým a periodickým předením, s posukováním vozíky nebo válci) s vodorovným přístrojem odvíjecím a nepohyblivé stroje přádací (métier fixe, waterové stroje přádací, nepřetržitě přádací stroje, prstencové stroje přádací [throstle] s křídlovými vřeteny, s prstencovými kroužky, nálevkové nebo jehlové) s vodorovným odvíjecím přístrojem nebo svislou cívečnicí na celé cívky, rozdělovače rouna nebo jednotlivé přástové kotouče rozdělovače rouna; Mulle - Jenny všech druhů a konstrukcí (poloselfaktory, stroje dopřádací s periodickým předením na kombinovaný pohon ruční a strojní); stroje sdružovací; skací stroje a twinery (selfaktorní stroje skací) s rozdělením (roztečí) vřeten 70 mm*) nebo více, také se zařízením na výrobu příze ozdobné.

1. 2. (1) Pomocné přístroje, jichž se užívá u mykacích strojů válcových, se vyclívají podle saz. čís. 533 i tehdy, dovážejí-li se jednotlivě bez mykacích strojů, k nimž patří. Sem patří: automatické přístroje přiváděcí a podávací (též skříňové přívody [hopper-feeder], také k použití u jiných strojů na přípravu a zpracování přediv v přádelnách); hrubé stroje mykací (avant-trains), posukovací přístroje a předčechradla, předškubací a čisticí přístroje; přístroje na přetrhování listu rouna, automatické vozíky na rouno, přístroje na dlouhý list a na křížení rouna, přístroje-pramenovací, přístroje stůčkovací a navíjecí; rozdělovače rouna (řeménkové a ocelové rozdělovače rouna) a války.

   (2) Podle saz. čís. 533 se dále projednávají též vochlovací a mísicí stroje na předení žíní, čechradla na výrobu plsti a klobouků, čechradla a posukovací stroje na zpracování odpadkové bavlny na čisticí bavlnu.

1. 3. Sušicí stroje (také rychlosušicí přístroje, lískové přístroje sušicí) a karbonovací stroje (vyjma takovéto stroje s otáčivými bubny), kterých se užívá jak na zpracování vlny, tak i na sušení a barveni příze nebo ke karbonování vlněných tkanin, se vyclívají jako stroje a přístroje výslovně nejmenované saz. čís. 536—538.

Saz. čís. 534.

Stavy tkalcovské a stávkařské, jakož i pomocné stroje tkalcovské a stávkařské.

1. 1. (1) Stavy tkalcovské tohoto čísla jsou stavy na všeliké látky textilní (i na pružné zboží tkané), poháněné jak ruční tak i mechanickou silou. Kromě rozličně sestrojených stavů tkalcovských na vlastní tkaniny bavlněné, lněné, jutové, vlněné, hedvábné atd. patří sem také tkalcovské stavy na aksamity, stuhy (stavy na stuhy, na prýmky, na tkanice), krajky, tyly a záclony, stavy na koberce, stavy na gobeliny (Basseliss — stavy s vodorovnou osnovou, Hauteliss — stavy se svislou osnovou), stavy na řemeny, popruhy, hadice a pod.

   (2) Stavy soukenické jsou široké stavy na tkaní sukna a liší se od ostatních stavů mohutnější stavbou a větší pracovní šířkou, která není nikdy menší než 160 cm. Stavy soukenické mají zpravidla pouze jeden hřídel, procházející stavem vodorovně napříč, jenž dostává pohyb a z něhož se odvozují pohyby ostatních částí stavu; jiné tkalcovské stavy mají zpravidla dva hřídele uspořádané za sebou.

   (3) Podle saz. pol. 534a) se vyclívají jen úplné stavy soukenické (viz 9. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XL), kdežto neúplné stavy soukenické a jejich součásti zvlášť dovážené se vyclívají podle saz. pol. 534b).

   (4) Stroje na pletivo (na pletené zboží košikářské, slaměné a pod.), stavy na ploché a okrouhlé šňůry, paličkovací stroje, síťovací stavy (na provaznické zboží, tkanice, prýmky, knoty, gimpy, krajky a j.) i tkalcovské stavy na výrobu drátěných tkanin patří však ke strojům výslovně nejmenovaným saz. čís. 536 až 538.

1. 2. (1) Stavy stávkařské tohoto čísla, rovněž na všeliké látky textilní, jsou stávky zátažné (Cottonovy stávky, ruční stávky zátažné, ruční stávky na punčochy, koníčkové stávky, okrouhlé stávky), stávky osnovné (chytové stávky osnovné, háčkovací stroje, ruční stávky osnovné, okrouhlé stávky osnovné) a okrouhlé stávky s navíjecími přístroji zároveň s nimi dovezenými. Sem patří též t. zv. rachelské stávky, lemové stávky, okrouhlé stroje pletací Standard, stávkařské stroje na fezy, jakož i ploché stroje pletací s podstavcem nebo bez něho vážící jednotlivě přes 150 kg.

   (2) Podle saz. pol. 534a) se vyclívají jen úplné stavy stávkařské (viz 9. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XL), kdežto neúplné stavy stávkařské a jejich součásti zvlášť dovážené se vyclívají podle saz. pol. 534b).

   (3) Pletací stroje (v užším slova smyslu), saz. čís. 535.

1. 3. Stavy na řemeny a popruhy jsou tkalcovské stavy, na kterých se vyrábějí řemeny (hnací řemeny) a popruhy osnovou a útkem. Stavy na hadice jsou zčásti stávkařské stavy, hadice na nich vyrobené mají menší průměr, asi jako u hadic k technickým účelům; stavy na hadice nejsou však okrouhlé stavy, na kterých se vyrábí hadicové zboží stávkové k jiným nežli technickým účelům, na př. ke konfekčním účelům.
2. 4. (1) Listové stroje, jacquardské stroje, vratidla osnovná a osnovné zarážky (přístroje, které označí, přetrhne-li se osnovná nit, místo, kde se nit přetrhla, a zároveň zarazí stav) se projednávají, dovezou-li se samostatně, jako součásti tkalcovských stavů podle saz. čís. 534, a to, lze-li je snadno poznati, i bez průkazu.

   (2) Zvlášť dovezené listy brdové s připevněnými nitěnkami se vyclívají podle saz. čís. 467, takovéto listy brdové dovezené zároveň s příslušnými stavy tkalcovskými, patří-li k nim, podle saz. čís. 534, odděleně dovážené pouhé rámce bez nitěnek, podle povahy hmoty.

   (3) Se stavy na krajky nebo na záclony dovážené člunky a cívky, dále se stavy tkalcovskými a stávkařskými dovážene jehly ke strojům stávkovým, jacquardské jehly, lamely (plíšky osnovních zarážek), platiny (k stávkařským stavům a jacquardským strojům), pruty aksamitové, brda, nitěnková očka (maillons) v počtu nepřesahujícím výměru jednoho vybavení se vyclívají s příslušným stavem jako jeho příslušenství; avšak dojdou-li tyto předměty nad potřebnou výměru nebo zvlášť, jakož i tkalcovské člunky a dřevěné cívky (pro soukací stroje), ať jsou dováženy s tkalcovskými stavy nebo odděleně, projednávají se podle své povahy sazební.

   (4) Jacquardské karty se vyclívají vždy zvlášť podle povahy hmoty.

   (5) Viz 10.—12. všeobecnou vysvětlivku k této třídě.

1. 5. (1) Jako pomocné stroje tkalcovské a stávkařské se projednávají ony stroje, jichž se užívá v tomto průmyslu na přípravu práce na tkalcovském nebo stávkařském stavu, tedy zejména soukací stroje (osnovní, útkové, vytáčové), motací stroje (vijáky, motáky), stroje snovací (snovačky, i pruhové, podélné, kuželové) na hotovení osnov i s příslušnými stroji navíjecími, snovadla (snovací rámce, osnovní rámce, snovací mlýnky) na snování osnov, snovací stojany (cívečnice, snovače) pro cívky osnovní, samočinné vyměňovače cívek útkových, klubkovací stroje na osnovu na svíjení snovacích osnov v balíkovitá klubka, šlichtovací stroje a klížící stroje (na šlichtování a klížení osnov, i s příslušným osnovním stojanem vratidlovým, přístrojem sušicím a navíjecím zařízením), pak šlichtovačky na přadenovou přízi (šlichtovací, ždímací a kartáčovací stroje, revolverové [vícečlunkové] šlichtovací stroje na přadenovou přízi), navíjecí stroje na navíjení osnov na osnovní vratidlo, naviječky kombinované s čisticími stroji. Do saz. čís. 534 patří i čisticí stroje na hedvábí, na převinování a čištění hedvábí, určeného ke tkaní.

   (2) Pomocné stroje tkalcovské a stávkařské se projednávají podle saz. čís. 534 také tenkrát, když se jich používá v přádelnách, skárnách, továrnách na prýmkařské zboží nebo v samostatných podnicích, které obstarávají úkony sem patřící (zvláště soukání, vinutí, šlichtování, snování a navíjení) pro pozdější upotřebení příze na tkaní nebo stávkování třeba i mimo odebírající závod.

1. 6. Jako stroje a přístroje výslovně nejmenované saz. čís. 536—538, nikoli tedy podle saz. čís. 534, se projednávají: ždímací stroje na zhebčování příze před tkaním (chevelovací stroje), kartáčovací stroje na přízi (na hlazení a čištění hotové příze), mandly na přízi (na zhebčování konopné příze), požehovací a soukací stroje na přízi, sušicí stroje na přízi (bez šlichtovacích strojů), stroje napínací a lešticí na přízi, sušicí vijáky na přízi, klubkovací stroje (na úpravu příze pro drobný prodej), mísicí přístroje na šlichtu, navíjecí stroje na přízi na malé cívky pro drobný prodej a stroje na odvinování příze na kuželovité cívky prýmkové, při kterém se utvoří jakási stuha, jaké se používá na ovinování kabelů, soukací a šlichtovací stroje na úpravu a navíjení šicích nití, mercerovací, kartáčovací a vyklepávací stroje na přadenovou přízi, sušicí přístroje na šlichtovaná přadena, stroje navíjecí na přadena pro drobný prodej (vijáky), stříhací stroje na ženilky pro tkalcovny koberců, stávkařské stavy na drát a pod.

Saz. čís. 535.

Stroje šicí a pletací.

1. 1. (1) K šicím strojům tohoto čísla patří nejen menší, nýbrž i větší stroje s těžkým spodkem na šití látek textilních, usní, pokrývek atd. Jsou rozmanité konstrukce a pohánějí se povětšině lidskou silou (rukou nebo nohou). Pro živnostenskou potřebu jsou často zařízeny na strojní pohon.

   (2) Vyclívají-li se šicí stroje s připevněnými motory elektrickými, postupuje se podle 18. všeobecné vysvětlivky k této třídě.

1. 2. Šicí stroje jsou buď jednojehelné, jak tomu bývá nejčastěji, nebo vícejehelné. Zda je šicí stroj jednojehelný čí vícejehelný, řídí se počtem jehel, které propichují látky, jež mají být šity nebo obšívány; nepokládají se tedy za jehly na př. kružní jehly, které jenom tvoří smyčky nití, jimiž se šije, avšak obšívané látky nepropichují.
2. 3. (1) U většiny jednojehelných strojů šicích se užívá k utvoření švu zároveň dvou nití, z nichž jedna s jehlou propichuje šité látky (pracovní nit, jehlová nit, vrchní nit), druhá pak (spodní nit) zasmyčkuje vrchní nit člunkem, otáčivým člunkem nebo zaběrákem Takto zhotovený šev je švem s dvojitým stehem prošívacím.

   (2) Jednoniťové stroje šicí dělají t. zv. jednoduchý steh řetízkový (tamburovací steh), a to jehlou se špičatým ouškem nebo jehlou podobnou jehle háčkovací a otáčivým nebo kmitavým háčkem nebo záchytkou, aniž se použije spodní niti.

   (3) Dvojitý steh řetízkový (steh uzlíkový nebo šňůrkový) se tvoří na jednojehelných strojích šicích vrchní a spodní nití tak, že se jehlová nit látkou svisle propíchnutá váže spodní nití, vedenou kružní jehlou vodorovně se pohybující, právě tak jako se to děje u prošívacího stehu zaběrákem nebo člunkem.

   (4) Šicí stroje na plochý steh jsou obyčejně jednojehelné šicí stroje zaběrákové, člunkové, s otáčivým člunkem, s ústředním bubínkem a s okrouhlým člunkem, kterými se dělá všeobecně užívaný plochý steh prošívací a dvojitý steh prošívací.

   (5) Šicí stroje na obnitkový steh jsou jednojehelné a dělají t zv. obnitkové švy, jak se jich užívá na šití rukavic, kožišin, stávkového zboží, kožených pásků do klobouků, svršků na obuv, ozdobných švů na rukavicích, na obrubováni klobouků, na lemování, na šití hrubých pytlů a pod; tyto stroje se vyznačují tím, že pracovní jehla pracuje vodorovně, avšak k utvoření smyček jsou zřízeny na oné straně látky, která je na opačné straně než pracovní jehla, rovněž vodorovně pracující zaběrák nebo zaběrák s překladačem nebo kružní jehly nepropichující látku, a že se šitá látka posunuje vroubkovanými miskami

   (6) Vícejehelné stroje šicí se stavějí pouze k zvláštním účelům, na př. na obšívání nebo prošívání ložních pokrývek a pod., a dělá se jimi zároveň více švů.

   (7) Jiné stroje šicí jsou na př. šicí stroje na obšívání knoflíkových dírek, šicí stroje na podešve stroje na šití pokrývek, všechny vícejehelné stroje, jakož i šicí stroje, kterými se dělá jednoduchý a dvojitý steh řetízkový, stroje okrouhle řetízkovací (na sešívání stávkového zboží), jež dělají stejný steh jako stroje na řetízkový steh a pod.

   (8) Na projednání šicích strojů nemění nic okolnost, že se připojením některých zařízení a přístrojů do šicích strojů umožní některé práce šicí, jež přesahují obyčejný druh práce příslušného stroje, jako na př. obrubování knoflíkových dírek, vyšívání, změnu druhu stehu a pod.

1. 4. (1) Menší stroje řetízkovací (tamburovací) a jiné menší stroje vyšívací (na př. vyšívací stroje Stella) velikosti a tvaru obyčejných strojů šicích se vyclívají jako šicí stroje podle saz. čís. 535; od šicích strojů na plochý steh se liší toliko zařízením, které umožňuje vodorovné posunutí buď jehelní tyče nebo vyšívané látky, jak toho právě vyžaduje vyšívaný obrazec.

   (2) Vyšívací stavy, t. j. veliké vyšívací stroje na strojní pohon, saz. čís. 531.

   (3) Jako výslovně nejmenované stroje se zařaďují sešívací stroje, které nevykonávají pravé šicí práce, na př. knihařské stroje na sešívání nitmi nebo drátem, stroje na vázání jacquardských karet, sešívací stroje na výrobu slaměných obalů na láhve a pod.

   (4) Dětské šicí stroje z plechu se vyclívají jako hračky saz. čís. 480.

1. 5. (1) Pletací stroje tohoto čísla jsou mechanická zařízení pro domácí nebo živnostenskou potřebu na pletení punčoch, kazajek a pod.; mají dvoustranné lůžko jehlové, vodorovně se posunující sáňky a uzavíratelné jehly (jazýčkové jehly). Tyto stroje se pohánějí zpravidla rukou a rozeznávají se zmíněnou konstrukcí a menšími rozměry od stávkařských stavů patřících do saz. čís. 534 (osnovných stávku, zátažných a okrouhlých stávků). Zařízení pletacích strojů na strojní pohon nebo jacquardovo zařízení nevylučuje je samo o sobě ze zařadění do saz. čís. 535.

   (2) Síťovací stroje podobně stavěné, na př. na pletení nitěnek, se vyclívají jako stroje výslovně nejmenované.

   (3) Pletací stroje (ploché pletací stroje) s podstavcem nebo bez něho, váží-li kus více než 150 kg, se projednávají jako stávkařské stavy saz. čís. 534.

1. 6. (1) Podstavce saz. pol. 535a) jsou železné spodní části (také železné stolky); dřevěné stolní desky na nich (nehledíc na to, jak jsou provedeny a vybaveny), setrvačník a řemenice s hřídelem, klika, šlapadlo, šlapadlová tyč, vysunovací páka atd. zůstanou při vyclívání nepovšimnuty, avšak podstavec s připevněnými součástmi vlastní hlavy šicího stroje patří již do saz. pol. 535c). Podstavce (též rozložené) dovážené zároveň s hlavami strojů saz. čís. 535, avšak zvlášť zabalené (v rozličných kusech nákladových) patří do saz. pol. 535a). Viz též 2. odstavec 8. vysvětlivky k tomuto číslu.

   (2) Součásti podstavců se vyclivají jako podstavce.

   (3) Ochranné poklopy na hlavy šicích strojů dovážené s podstavci v témže nákladovém kuse se projednávají dohromady s podstavci podle saz. pol. 535a), shoduje-li se jejich počet.

   (4) Viz též 3 odstavec následující 7. vysvětlivky.

   (5) Podložky miskovitého tvaru se zcela krátkými nožičkami k ručním šicím strojům se nepovažují za podstavce a vyclívají se podle povahy hmoty.

   (6) Podstavce šicích strojů vestavěné úplně do dřevěných skříní se neprojednávají jako podstavce saz. pol. 535a), nýbrž jako dřevěné zboží (nábytek) podle své bližší povahy.

1. 7. (1) Jako hlavy saz. pol. 535b) se projednávají bez zřetele na výstroj (perletí, stříbřením a pod.) vrchní části šicích a pletacích strojů bez podstavce, čítajíc v to příslušenství zároveň s nimi dovezené (jako obrubovače, lemovače, pravítka, řasovače, vatováky a podobné malé přístroje [všechny tyto věci též stříbřené], kartáčky na niti, olejničky, šroubové klíče, hnací řemeny, ochranné poklopy). Zařízení na hlavách šicích a pletacích strojů, jimiž se hlavy upevňují na stolních deskách, se vyclívají dohromady s hlavami podle saz. pol. 535b).

   (2) Součástmi hlav saz pol. 535b) jsou na př. oblouky (t. j. součásti ze železné litiny, které mají uvnitř hřídel s palečním kolem k pohybu jehlové tyče), jehlové tyče a jejich pohonné hřídele, pohyblivé rámce pro pletací stroje, desky, pravítka, člunky, cívky, regulátory nití, obrubovače, lemovače a podobné malé přístroje, které se vsazují do stroje, jakož vůbec všechny části potřebné k sestavování hlav, jsou-li celkem hotové i když je nutné je k úplnému dohotovení dříve ještě leštit, lakovat, niklovat atd. (viz též 1. odstavec 8. vysvětlivky k tomuto číslu).

   (3) Zvlášť zabalené klouby, rukojeti, zámky, šrouby, nástroje, hnací řemeny atd., jichž lze také jinak upotřebit, jakož i zvlášť zabalené stolní desky a ochranné poklopy se zařaďují podle povahy hmoty (dřevěné stolní desky atd. tedy jako dřevěné zboží podle bližší povahy, na př. perletí vykládané podle saz. pol. 362b)).

1. 8. (1) Nehotovými součástmi saz. pol. 535c) jsou jak docela surové součásti (také z litiny šedé nebo tvrzené, temperované nebo ocelové), tak i součásti již opracované, které k tomu, aby se jich dalo použít, potřebují ještě dalšího podstatného opracování vrtáním, pilováním, broušením, řezáním závitů a pod. (viz též 2. odstavec 7. vysvětlivky k tomuto číslu).

   (2) Jako stroje šicí a pletací s podstavcem saz. pol. 535c) se vyclívají netoliko hlavy pevně spojené s podstavcem, nýbrž i hlavy zabalené s podstavcem v témž nákladovém kuse (viz též 1. odstavec 6. vysvětlivky k tomuto číslu). Také na tyto stroje se vztahuje to, co bylo řečeno v předcházející 6. a 7. vysvětlivce o výstroji a příslušenství hlav. Podotýká se, že se obyčejné stroje pletací téměř bez výjimky přišroubovávají bez zvláštních podstavců na stoly, takže patří skoro vždy do saz. pol 535b). Pohyblivý rámec pletacích strojů patří k hlavě, nemůže tedy být pokládán za podstavec.

   (3) Podle saz. pol. 535c) se projednávají také veliké a těžké stroje na prošívání ložních pokrývek, kožených podešví atd. se svým spodkem.

1. 9. (1) Jehly k šicím a pletacím strojům, jakož i platiny k nim, dojdou-li se stroji ve výměře jejich jednoho vybavení, vyclívají se s nimi, jinak podle své povahy sazební (viz 10.—12. všeobecnou vysvětlivku k této třídě).

   (2) Nepatrný počet šicích jehel, jež jsou přibaleny k jednotlivým šicím strojům nebo k jejich hlavám a převyšují výměru jednoho vybavení, nedosahuje téměř nikdy váhy podrobené clu; protože se zejména hlavy šicích strojů často dovážejí zároveň ve velkém počtu a poněvadž jehly jsou ke každé hlavě přidány, vypočte a prohlásí se váha šicích jehel z celé zásilky dohromady.

Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 536—538.

1. 1. (1) Ke strojům a přístrojům výslovně nejmenovaným patří všechny stroje a přístroje výslovně nezařaděné do saz. čís. 526—535. Sem patří na př.:
   1. a) hybná ústrojí (hybné mechanismy vyjma motory), jako hnací zařízení (transmise a převody, viz 17. všeobecnou vysvětlivku k této třídě), vypínací zařízení, zařízení na svinování spouštěcích okenic (závěsů) atd.;
   2. b) dopravní stroje, jako výtahy, zdviže, kladkostroje, jeřáby, rypadla a hlubidla, těžné stroje, elevátory, výtahy korečkové, šroubové a kapsové, transportéry řetězové, válečkové a pásové, železniční točny, čerpací a házecí kola, pneumatické stroje dopravní atd.;
   3. c) exhaustory, ventilátory (také s pérovým pohonem) a dmychadla (sklářské foukací stolky a pod.);
   4. d) pece (k průmyslové potřebě), topící a žárová zařízení, jako pekařské pece a Perkinsovy trouby k nim, kupolové pece, otáčecí pece (na pálení cementu, dolomitu a magnesitu, na pražení rud atd.), žebrové trubky topné (radiátory), též ze surové litiny, topné články z litiny, též surové, jednotlivé nebo sestavené v topná tělesa (kamna), topná tělesa pro železniční vozy a pod., parní, vzduchová a vodní zařízení topná (vyjma kamna do koupelen), článkové kotle pro topení parou nízkého tlaku a j.;
   5. e) sušicí, pražicí a sušárenské přístroje (přístroje na pražení kávy, ohřívací pánve na pražení olejnatých semen, přístroje na sušení řepných řízků a pod.);
   6. f) chladicí zařízení (vyjma chladicí přístroje saz. čís. 526), stroje zimotvorné a stroje na výrobu ledu (zařízení na chlazení mýdla atd.);
   7. g) zařízení na vedení páry, vzduchu a vody, jako vodní šoupátka a pod.;
   8. h) plynárenská zařízení a přístroje na výrobu plynu (vyjma ony, které patří k destilačním přístrojům saz. čís. 526), jako acetylenové a gasolinové přístroje, přístroje na výrobu nassávaného plynu a pod.;
   9. i) čerpadla (též vývěvy k technické potřebě vážící 20 kg nebo více, pulsometry a pod.) a stříkačky (hasičské stříkačky a j.);
   10. j) tryskací přístroje (parní, vzduchové a vodní, jako injektory, přístroje na stlačený vzduch, na nassávaný vzduch, hustiče [kompresory], přístroje zřeďovací atd.);
   11. k) lisy (lisy dekatovací, olejné, lisové cedníky [na lisování mletých semen olejnatých], lisy na stlačování vlny v balíky, lisy na slámu a j.);
   12. l) filtry, čeřicí přístroje (vyjma destilační přístroje patřící do saz. čís. 526), přístroje na čištění vody a plynu (kalolisy nebo tlakové filtry, vzduchové filtry, odlučovače čpavku [t. zv. standartní promyvadla], naftalinová promyvadla a pod.);
   13. m) pracovní stroje pro veškerý průmysl (vyjma stroje, které jsou jmenovány v saz. čís. 529—535), jako obráběcí stroje na kovy (také stroje na broušení mykacích povlaků), stroje cihlářské a pro průmysl keramický, také drtidla kamene (drtidla čelisťová, kuželová, válcová, kladivová, desintegrátory [odstředivé mlýny], mlýny kulové, troubové, kyvadlové, bubnové a pod., mísící a třídicí přístroje, michadla, stroje na lámání, mačkání, plavení a řezání hlíny, lisy na cihly atd.), stroje na výrobu dřevoviny a papíru (defibréry, holandry, stroje na papír a lepenku, řezadla podélná, navíjecí přístroje, satinovací stroje, kalandry atd.), stroje knihtiskařské a kamenotiskařské (ruční lisy a rychlolisy, rotační stroje, linotypové stroje [na lití a sázení písmen] a j.), stroje koželužské (stroje na poltění, broušení, válcování, chagrinování a leštění kůže, kladivové stroje na kůže atd.), stroje pro textilní průmysl (vyjma stroje patřící do saz. čís. 531 až 534), stroje na barvení, bělení a úpravu příze, tkanin a stávkového zboží (kalandry, stroje škrobicí, opalovací [ožehovací], kartáčovací, stroje na skládání v záhyby, stroje drasticí, postřihovací, propařovací, okysličovací, ustalovací, leštící atd., deskové stroje tiskací, stavěcí zařízení na osnovní vratidla, stroje na výrobu fezů vyjma stávkařské stavy, stroje na předení žíní k výrobě kroucených žíní [rulíků], plsticí stroje deskové, podkládací stroje, stroje na pletivo a pod), mlýny a mlecí stroje (válcové stolice, loupací stroje, prosevadla atd., vyjma triéry saz. čís. 530, viz 5 odstavec 5. vysvětlivky tamtéž), pekařské stroje (stroje hnětací a mísicí, stroje na krájení těsta atd.), stroje na výrobu zboží (knoflíků a pod.) z kamenáčových ořechů nebo z umělých hmot soustružnických a j.;
   14. n) různé jiné stroje a přístroje, na př. odolejovače páry, výfukové hrnce k zařízení na nassávaný plyn atd., polní výhně, regulátory plynového tlaku, plynová a vodní šoupátka (vážící 20 kg nebo více, bez vedlejších součástí, jako ochranných trubek, poklopů silničních a pod., jež se vyclívají podle své sazební povahy), impregnovací kotle, karbonovací stroje (vyjma stroje patřící do saz. čís. 533), kondensátory (na srážení výfukové páry vstřikováním studené vody do výfukového prostoru, vyjma trubkové kondensátory saz. čís. 526), žebříky s mechanickými zařízeními zdvíhacími na kolech, osmosové přístroje, pasteurovací zařízení, stroje na vytahování cvočků, přístroje na výrobu sodovky, silniční válce (zařízené na potah), stroje na slaměné provazy, zařízení na tištění čalounů, přístroje na skrucování drátu, ventily (též redukční ventily parního tlaku), předhřivače samostatně dovážené (předhřivače napájecí vody, ekonomisery, též s příslušnými škrabadly sazí), vodotlačné přístroje a j.

   (2) O zařízeních jmenovaných příkladem v předešlém odstavci, jsou-li jednoduché konstrukce a sama o sobě váží méně než 20 kg, viz 1. všeobecnou vysvětlivku k této třídě.

1. 2. (1) U strojů a přístrojů saz. čís. 536—538, u nichž rozhoduje o sazebním zařadění váhový poměr hmot, totiž dřeva, obecných kovů a železa (čítajíc v to i jiné hmoty), stanovený u těchto čísel, je základem výpočtu tohoto váhového poměru vždy kusová váha stroje nebo přístroje a přitom se váha všech jiných hmot, které se podle 4. všeobecné vysvětlivky k této třídě pokládají za spojení přípustné u strojů a přístrojů, započte do váhy železa.

   (2) Proto patří všechny stroje (přístroje) zařaděné do saz. čís. 536—538, které jsou zcela dřevěné nebo obsahuji nejméně 75% (z úhrnné váhy) dřeva v poměru k jiným hmotám v nich zpracovaným (obecným kovům, železu a jiným hmotám), do saz. čís. 536; takovéto stroje více než z 50% obecných kovů v poměru k jiným hmotám v nich zpracovaným (dřevu, železu a jiným hmotám), patří do saz. čís. 537; všechny ostatní výslovně nejmenované stroje a přístroje, které zpravidla mohou být označeny jako železné, patří do saz. čís. 538.

   (3) Hrubé stroje ze dřeva, jako mandly, lisy, mlýny, soustruhy a pod., nejsou vyloučeny z projednání podle saz. čís. 536 ani tehdy, jsou-li zhotoveny jen ze dřeva.

Saz. čís. 538.

Stroje a přístroje, výslovně nejmenované, jiné.

1. 1. O kusové váze viz 16. všeobecnou vysvětlivku k této třídě.
2. 2. (1) Obráběcí stroje na kovy jsou stroje na obrábění nebo tváření železa, drahých a obecných kovů, čítajíc v to i stroje, jež mechanicky zušlechťují povrch kovových polotovarů nebo hotových výrobků kovových obroušením, leštěním, vzorkováním, gilošováním, ražením a pod., nebo kterými se kovové nástroje udržují v dobrém stavu, při čemž je jedno, užívá-li se těchto strojů v kovovém průmyslu nebo v jiných závodech. K nim patří: soustruhy, vrtací a frézovací stroje, rycí stroje, parní kladiva (bez parních strojů), buchary, hoblovací stroje (též obrážecí stroje a shapinky), strojní pily na kov, nůžky na plech, stroje na vyrovnání plechu, kovací lisy, kablové lisy, probíjecí lisy, stroje na řezání závitů, stroje válcovací, stroje na tažení drátu, stroje naklepávací, moletovací, lešticí (lapovací), brousicí, redukční, stroje na broušení pilových zubů, stroje odrhovací a pod.

   (2) Stroje na výrobu drátěných a mřížových pletiv, jakož i ostnatého drátu nebo lisy na uzavírání víček konservových krabic, stroje na lití písmenek a pod. se zařaďují jako stroje výslovně nejmenované.

   (3) Viz též 2. vysvětlivku k saz. čís. 529.

   (4) Zvlášť dovážené kovadliny a kladivová jádra pro parní kladiva, buchary (nepřipevněné) se rovněž projednávají jako strojní součásti příslušných obráběcích strojů na kovy.

1. 3. Hydraulické mandly jsou kalandry, u nichž se hydraulickým zařízením tlakovým přitlačují k sobě hladké válce, mezi nimiž mají být textilní látky uhlazeny (vyleštěny).
2. 4. Válcové stroje na drastění bavlněných látek jsou veliké stroje na drastění bavlněného zboží (tkanin, trikotového zboží) — také polovlněného zboží — mykacími povlaky připevněnými na velikých bubnech a válcích.
3. 5. Kalandry (kalandry válcové, válivé, hladicí, lešticí, satinovací, na mdlý lesk, vzorkovací, gaufrovací, moirovací, frikční a hydraulické) jsou úpravné stroje, jež se skládají většinou z několika párů válců. Mezi těmito válci se textilní látky silným tlakem uhlazují nebo opatřují vlisovanými vzorky. Vedle textilního průmyslu užívá kalandrů také na př. průmysl papírenský na hlazení papíru a lepenek, kaučukový průmysl na lisování kaučukového těsta v desky, na spojování kaučukových desek tkaninami atd.
4. 6. Sušárenské přístroje jsou zařízení na sušení nebo mírné pražení ovoce a zeleniny (také řepných řízků).
5. 7. (1) Pomocné stroje pro továrny na dřevovinu a buničinu (celulosu), pro papírny a továrny na lepenku saz čís. 538 jsou stroje na přípravu surovin (dřevoviny, buničiny, hadroviny) a na přípravu polotovaru (papíroviny) na výrobu papíru nebo lepenky, mají-li vůbec povahu strojů saz čís. 538.

   (2) K pomocným strojům patří:

   1. a) Stroje na přípravu dřevoviny a papíroviny: brusy dřeva (defibréry), lapače třísek, třídiče dřevoviny, rafinéry, odvodňovače, kolové mlýny, holandry, kuželové mlýny na mletí papírové hmoty, michadla, lapače písku, lapače uzlíků;
   2. b) stroje na přípravu buničiny a papíroviny: stroje na vyvrtávání suků, stroje na řezání kotoučů z kmenů, desintegrátory a triéry na třídění třísek, zahušťovací bubny, drtiče vláken (opener), bubny na vymísení suků, lapače písku, lapače uzlíků, centrifugální třidiče, míchací přistroje, odvodňovací stroje s podélným rovinným nebo válcovým sítem, holandry;
   3. c) stroje na přípravu hadroviny: mlátičky hadrů, řezačky na hadry, vařáky, holandry, lapače písku a uzlíků, kolové mlýny, drtiče makulatury, michadla.

   (3) Za pomocné stroje saz. čís. 538 se pokládají též jednotlivé zvlášť dovážené součásti úplného stroje na papír s podélnými rovinnými síty, popsaného doleji v 6. odst., písm. b) (na př. část sítová, přetřásadlo s příslušným ssacím čerpadlem na vzduch a čerpadlem ssajícím vodu se síta, část lisovací, odvodňovací atd.).

   (4) Pomocné stroje pro továrny na lepenku jsou stroje k účelu obdobnému jako pomocné stroje vyjmenované v 2. odstavci, písm. a) a b) této vysvětlivky.

   (5) Obdobně jako pomocné stroje pro továrny na dřevovinu a buničinu, pro papírny a továrny na lepenku se též projednávají úplné stroje na papír se síty válcovými na výrobu papíru nebo lepenky, jakož i jednotlivá zvlášť dovážená zařízení stroje na papír s válcovými síty, která jsou některou jeho úplnou částí.

   (6) Ke strojům pro průmysl papírenský patří dále:

   1. a) stroje loupací na odstraňování kůry, stroje štípací, vařáky dřeva;
   2. b) úplné stroje na papír s podélnými rovinnými síty, které se skládají z části sítové (též s egutéry), z přetřásadla s příslušným ssacím čerpadlem na vzduch a čerpadlem ssajícím vodu se síta, z části lisovací (odvodňovací), sušicí (kombinace parních válců) a hladicí, ze stroje rozřezávajícího podélně papírový list a ze zařízení navinovacího; vyjmenované stroje, jež jsou sestaveny v celek, vykonávají příslušné práce nepřetržitě podle postupu výroby papíru;
   3. c) úplné příčně řezací stroje, jichž se používá k příčnému nebo úhlopříčnému rozřezávání listu papíru;
   4. d) úplné kalandry, určené k další úpravě papíru, na př. kalandry hladicí a pod.;
   5. e) strojní zařízení sušáren pro lepenku.

1. 8. Stroje na zpracování těsta jsou zvláštní stroje pro pekárny a cukrárny, jako na př. stroje na hnětení, mísení a krájení těsta, stroje na válení a vykrajování těsta, stroje na prolamování těsta a pod.
2. 9. Válcové stolice jsou zvláštní mlecí stroje, které rozmělňují obilí, rýži a luštěniny mezi válci na mouku nebo na jiné mlýnské výrobky. Stroje na čištění obilí, stroje na třídění obilí (triéry) a pod. patří do saz. čís. 530.
3. 10. (1) Hydraulické regulátory mají tyto podstatné součásti: odstředivý regulátor, převod, servomotor s pístem a rozváděcí šoupátko s příslušnými trubkami a ventily.

   (2) Hydraulických regulátorů se používá k řízení vodních turbin, lanových drah, transportních zařízení a pod.

   (3) Hydraulické regulátory se vždy projednávají podle saz. čís. 538, i když se dovážejí s příslušnými vodními turbinami nebo s jinými zařízeními hnacími.

1. 11. (1) Ke koželužským strojům na přípravu, činění a úpravu koží podle poznámky k saz. čís. 538 patří zejména: stroje odchlupovací, omykací a mízdřicí, činicí a valchovací sudy, stroje ždímací, vyrážecí (vymítací), polticí (štípací), kartáčovací, postruhovací, válcovací a kladivové, stroje blanžirovací a na snímání líce, stroje potahovací, stroje na leštění, lícování nebo černění, stroje podvalovací a pod.

   (2) Spodky strojů na měření plochy kůže dovážené odděleně se rovněž projednávají podle poznámky k saz. čís. 538 příslušnou celní sazbou; vlastní měřicí přístroj, jakož i úplné takové stroje (spodek v pevném spojení s měřicím přístrojem) se projednávají podle saz. čís. 576. Totéž se vztahuje na stroje na zkoušení pevnosti kůže.

1. 12. (1) Ke knihtiskařským a kamenotiskařským strojům podle poznámky k saz. čís. 538 patří:
   1. a) sázecí a tiskací stroje (vyjma příklopové lisy, viz odstavec 2c) této vysvětlivky) pro knihtiskárny se samočinnými nakladači nebo bez nich, se samočinnými stroji falcovacími (skládacími) nebo bez nich, knihtiskařské stroje rotační a příslušná zařízení stereotypovací;
   2. b) jako stroje knihtiskařské se též vyclívají stroje ofsetové (t. zv. přenosky), t. j. stroje, jež tisknou gumovými válci, jakož i příslušné stroje na broušení desek a válců;
   3. c) kamenotiskařské rychlolisy s automatickými nakladači nebo bez nich.

   (2) Podle poznámky k saz. čís. 538 se však neprojednávají:

   1. a) stroje linkovací;
   2. b) stroje na obtahování tiskařských korektur;
   3. c) příklopové lisy s barevníkem talířovitým (t. zv. tyglovky) nebo válcovitým;
   4. d) řezací stroje pro potřebu knihtiskáren a kamenotiskáren.

1. 13. (1) Jako stroje na výrobu kakaového prášku a čokolády se vyclívají podle poznámky k saz. čís. 538 tyto stroje, patří-li ovšem svou povahou do tohoto čísla:
   1. a) stroje na čištění surových kakaových zrn, stroje na pražení kakaových zrn, drtiče a čističe pražených kakaových zrn a kakaové mlýny;
   2. b) vlastní stroje na výrobu kakaového prášku, a to: míchací stroje (melanžéry), hydraulické lisy s příslušným zařízením tlakovým (čerpadlovým), drtiče lisovaných koláčů z kakaového prášku, mlecí stroje a prosívací stroje;
   3. c) stroje na výrobu čokolády, melanžéry (na míchání kakaové hmoty s cukrem), míchací stroje na čokoládovou hmotu, stroje válcovací, třecí a temperovací (na udržování určité teploty čokoládové hmoty), stroje formovací a třesací a chladicí transportéry.

   (2) Stroje na výrobu čokoládových cukrovinek (pralinek, pastilek a pod.) a cukrářského zboží, samočinné váhy, stroje na balení čokoládových výrobků (tabulek a pod.), jakož i elevátory a jiné stroje, které nejsou svou povahou vlastními stroji na výrobu kakaového prášku nebo čokolády, nemají nárok na výhodné vyclívání podle poznámky k saz. čís. 538.

1. 14. (1) Ke strojům pro průmysl vlnařský podle poznámky k saz. čís. 538 patří:
   1. a) Široké prací stroje, t. j. stroje na praní vlněných tkanin v celé šíři kusu, probíhajících soustavou vodicích a lisovacích válců.
   2. b) Dekatovací stroje (patří-li ovšem svou povahou do tohoto čísla), které odnímají vlněné tkanině vysoký, avšak na vodu citlivý lesk, způsobený lisováním tkaniny. Dekatování se děje pařením tkanin v dekatovacích strojích, v nichž pára působí na tkaniny, navinuté na děrovaných válcích měděných nebo mosazných.
   3. c) Drasticí (škrabací) stroje s drátkovými povlaky. Těmito stroji se tvoří hustý vlasový povrch vlněných tkanin. Konstrukce těchto strojů se skládá v podstatě z bubnu, na němž jsou umístěny válečky s drátkovitými povlaky.
   4. d) Postřihovací stroje (podélné a příčné). Tyto stroje se skládají ze spodku, na němž je umístěno vlastní zařízení na stejnoměrné postřihování zdrastěného vlasu vlněných látek. Toto postřihovací zařízení se skládá z nožů upevněných šroubovitě na válcích a z přímých nožů. Tyto stroje mohou postřihovati podélně nebo příčně.
   5. e) Stroje na potiskování vlněných látek deskami.

   (2) Válcové stroje na potiskování látek, saz. čís. 531.

1. 15. Součásti strojů jmenovaných v poznámce k saz. čís. 538 nemají nárok na výhodné vyclívání podle této poznámky.
2. 16. Celkové strojní zařízení pro továrny na dřevovinu a buničinu, pro papírny a továrny na lepenku, potom pro továrny průmyslu koželužského, pro knihtiskárny a kamenotiskárny, pro továrny na kakaový prášek a na výrobu čokolády a pro továrny průmyslu vlnařského se vyclívá podle 19. všeobecné vysvětlivky k saz. tř. XL.
3. 17. (1) Všechny stroje jmenované v poznámce k saz. čís. 538 se projednávají s podmínkou dodatečné prohlídky v průmyslovém závodě, pro nějž je stroj určen.

   (2) Při vyclívání těchto strojů je třeba dbát ustanovení 20. všeobecné vysvětlivky k saz. tř. XL.

1. XLI. Elektrické stroje, přístroje a elektrotechnické potřeby.

   Do této třídy jsou zařaděny: elektrické stroje (generátory, elektrické motory a transformátory) saz. čís. 539, elektrické přístroje sdělovací, elektrická zařízení návěštní a zabezpečovací, ochranná zařízení proti blesku, elektrické přístroje měřicí a elektroměry saz. čís. 540, zařízení rozvodná a kontaktní a montované pojistky saz. čís. 541, elektrická svítidla, elektrické zdroje světla a záření, montované objímky k elektrickým zdrojům světla a záření a přístroje elektroléčebné saz. čís. 542, elektrické přístroje a elektrotechnická zařízení, výslovně nejmenované saz. čís. 543, isolované vodiče saz. čís. 544, akumulátory saz. čís. 545 a elektrické uhlíky saz. čís. 546.

   Saz. čís. 539.

   Elektrické stroje: generátory, elektrické motory (též spojené neodlučitelně s mechanickým zařízením nebo s přístrojem) a transformátory.

   1. 1. (1) Elektrické stroje jsou zařízení na přeměnu elektrické energie elektromagnetickou indukcí a zahrnují generátory, elektrické motory a transformátory.

      (2) Generátory a elektrické motory se skládají ze statoru (nehybné části) a rotoru (otáčivé části). Rotor je uložen v ložiskách. Ložiska jsou upevněna buďto v ložiskových štítech přišroubovaných k statoru anebo zvlášť v ložiskových stojanech. Některé z těchto strojů mají na hřídeli rotoru sběrací kroužky nebo komutátor se sběracími kartáči (uhlíky). Komutátor je složen z měděných lamel (segmentů), navzájem od sebe i od hřídele isolovaných na př. slídou, mikanitem a pod., na něž jsou připojeny konce vinutí rotoru.

   1. 2. (1) Generátory přeměňují energii mechanickou (vodních a parních turbin, parních strojů, spalovacích a výbušných motorů atd.) v elektrickou.

      (2) Generátory stejnosměrného proudu se nazývají dynama. Jejich význačným znakem je, že mají komutátor — buď jenom na jedné straně nebo na obou stranách kotvy — a na statoru magnety s vinutím nebo u malých dynam magnety permanentní. S tohoto komutátoru se elektrický proud snímá sadou kartáčů. Podle druhu buzení se rozeznávají dynama derivační, seriová a kompoudní (sdružená) a dynama s cizím buzením (z cizího zdroje).

      (3) Generátory střídavého proudu nazýváme též alternátory. Podle počtu fází jsou alternátory jednofázové nebo trojfázové nebo i vícefázové. Na rozdíl od dynam se střídavý proud u alternátorů vyrábí ve vinutí statorů a odebírá přímo se svorek. Zde obstarává buzení rotor. Alternátory synchronní (obvykle pro velké výkony) s hladkým rotorem se jmenují turboalternátory. Zpravidla jsou poháněny turbinami parními nebo plynovými. Buzení je tu dodáváno budičem přes dva kroužky uložené isolovaně na hřídeli.

      (4) Zvláštní skupinou elektrických strojů točivých jsou měniče napětí, měniče kmitočtu, měniče fází, synchronní konvertory a točivé kompensátory. Tyto stroje se rovněž projednávají podle saz. čís. 539. Jsou-li však složeny ze dvou nebo více strojů, takže jsou soustrojím, projednávají se podle ustanovení 2. odstavce 6. vysvětlivky k tomuto číslu. Takovým soustrojím je na př. motor-generátor.

   1. 3. (1) Elektrické motory mění energii elektrickou v mechanickou. Dělí se na elektrické motory na proud stejnosměrný a na elektrické motory na proud střídavý. Elektrické motory na proud stejnosměrný se ve stavbě nijak neliší od dynam.

      (2) Elektrické motory na proud střídavý jsou synchronní, asynchronní a komutátorové. Synchronní motory se ve stavbě nijak neliší od synchronních alternátorů.

      (3) Asynchronní motory jednofázové nebo trojfázové jsou nejběžnější elektrické motory na pohon pracovních strojů, jako strojů obráběcích, čerpadel, kompresorů, drtičů a pod. Asynchronní motory dělíme na motory s kotvou na krátko a motory s kotvou kroužkovou. Základním znakem motorů asynchronních a komutátorových je to, že statorové i rotorové těleso je složeno z dynamových plechů s drážkami pro vinutí. U motorů s kotvou kroužkovou je vinutí rotoru vyvedeno ke třem sběracím kroužkům upevněným isolovaně na hřídeli. Na tyto kroužky se připojuje spouštěč. Je-li vinutí rotoru nahrazeno neisolovanými vodiči, na př. tyčemi měděnými nebo hliníkovými, vzniká motor s kotvou na krátko. Tento motor nemá kroužky, a tedy ani spouštěč.

      (4) Motory komutátorové mají stator jako motory synchronní (složené z plechů) a rotor jako u strojů stejnosměrných, t. j. s komutátorem. Význačnou vlastností jejich je možnost hospodárné regulace otáček v širokých mezích posouváním kartáčů po obvodě komutátoru. Proto se jich užívá v textilních továrnách, papírnách, u odstředivek cukrovarnických a pod., třebaže jsou nákladné.

      (5) Elektrické lokomotivy se projednávají podle své váhy kusové podle saz. čís. 539.

      (6) Elektrické motory k pohonu automobilů, dovážené samostatně, patří do saz. čís. 539.

   1. 4. (1) Transformátory přeměňují napětí střídavého proudu a přitom zachovávají původní kmitočet. Základním znakem transformátoru je to, že nemá pohyblivé součásti a že jeho vinutí jsou nasunuta na železném jádře složeném z měkkých plechů železných. Přeměna napětí se děje indukcí z jednoho vinutí do druhého.

      (2) Transformátory rozeznáváme: podle použiti — transformátory normální a transformátory zvláštní (transformátory měřicí, pro radiotechniku a pod.), podle počtu fází — transformátory jednofázové, trojfázové a vícefázové, podle chlazení — transformátory vzdušné a olejové, podle výkonu — transformátorky (do 5 kVA) a transformátory (nad 5 kVA), podle provedení vinutí — transformátory s oddělenými vinutími a transformátory s neoddělenými vinutími, t. zv. autotransformátory. Normální transformátory jsou buď bez přepínání odboček vinutí anebo s přepínáním, t. zv. regulační.

      (3) Mezi transformátory zařaďujeme též tlumivky a reaktory.

      (4) Jako transformátory se projednávají také bustry (boostery), nazývané též indukční regulátory. Jsou provedeny konstruktivně jako asynchronní motory. Jejich rotor se natáčí ručně v určitých mezích a tím se zvyšuje nebo snižuje napětí.

   1. 5. Hmoty, z nichž se všeobecně vyrábějí generátory, elektrické motory a transformátory, jsou nekujná litina, kujné železo a obecné kovy; přitom poměr, v jakém jsou navzájem zpracovány, nemá vliv na zařadění. Mimo to je každé spojení s jinými hmotami, jehož je třeba, aby se dosáhlo účelu stroje, přípustné právě tak jako u strojů a přístrojů saz. tř. XL.
   2. 6. (1) Celní sazby saz. čís. 539 odstupňované podle kusové váhy se vztahují na úplné (t. j. v jejich podstatných částech), třebas i rozloženě dovezené elektrické stroje tam jmenované. Pro použiti celní sazby je rozhodující skutečná váha strojů, jak byly ve svých podstatných částech dovezeny, i kdyby stroj s částmi ještě chybějícími podléhal sazbě nižší. Ochranné kryty (pouzdra) patřící konstruktivně ke strojům, základní desky s přilitými částmi strojů, jako stojany, ložiska a pod., se započítají do kusové váhy i u strojů rozloženě dovážených.

      (2) U dvou elektrických strojů (též měničů) přímo spolu spojených se každý stroj vyclí zvlášť podle vlastní kusové váhy; společnou základní desku, společný hřídel, řemenici a pod. třeba přičíst ke kusové váze stroje těžšího. Nedá-li se dělení provést, nechť strana předloží hodnověrné specifikace váhy, nebo může být na její žádost a na její útraty váha jednotlivých strojů odhadnuta znalcem; jinak se oba stroje projednají jako celek celní sazbou saz. čís. 539, připadající na stroj menší. Potom se odhadne váha menšího stroje, a jsou-li pochybnosti, vezme se za základ vyměření celní pohledávky příslušná sazba vyšší.

   1. 7. (1) Se stroji dovážené náhradní díly, pouhé základní desky, posunováky a lišty bez strojních částí, ochranné kryty a isolátory, nesouvisí-li konstruktivně se stroji, dále příslušenství, na př. regulační odpory, spouštěče, pojistky, spinače, přístroje měřicí a kontrolní, elektroměry atd., i když jsou podle svého určení připevněny na strojích nebo jejich částech, nesmějí být započítány do váhy kusu, nýbrž se vyclí zvlášť podle své povahy sazební. Z tohoto ustanovení jsou však vyňata taková regulační zařízení, spouštěče a spinače, jež jsou zároveň součástmi stroje. Základní desky se stroji již smontované se však započítají do váhy vlastního stroje a vyclí s ním.

      (2) Převody (viz 17. všeobecnou vysvětlivku k saz tř. XL) se vždy projednávají zvlášť jako stroje výslovně nejmenované podle saz. tř. XL, třebas byly do elektrických strojů vmontovány nebo na nich umístěny, vyjma okolnost, že by odmontování za účelem zjištění váhy strojů, různým sazbám podléhajících, bylo neproveditelné. Potom se elektrické stroje i s převodem vyclí jako celek podle saz. čís. 539.

      (3) Hnací provazce a řemeny, lana, vodiče, uhlíky, isolátory atd. dovážené zároveň s elektrickými stroji se projednávají vždy odděleně podle své povahy sazební Avšak namontovaná krátká zařízení rozvodná mezi jednotlivými částmi stroje, jakož i veškerá vinutí na rotorech, magnetech atd. se vyclí jako příslušenství stroje a započtou do kusové váhy.

      (4) Ochranné tvarem přizpůsobené pokrývky dovážené někdy s elektrickými stroji se vyclívají jako bezprostřední obaly se strojem, k němuž patří, nezapočítávají se však do kusové váhy, jež rozhoduje o výši celní sazby.

      (5) Při dovozu úplných stanic elektrických pro rozvádění elektrické energie nebo osvětlování se projednávají elektrické stroje a transformátory jednotlivě podle kusové váhy podle saz. čís. 539, ostatní elektrická zařízení, přístroje, akumulátory, vodiče atd. zvlášť podle saz. čís. 540—546, parní stroje a jiné neelektrické motory podle saz. tř. XL.

   1. 8. (1) Podle saz. čís. 539 se též vyclívají generátory a elektrické motory spojené neoddělitelně s mechanickými zařízeními a přístroji.

      (2) Těmito kombinovanými zařízeními se rozumějí mechanická zařízení a přístroje, které jsou s elektrickými stroji navzájem do sebe vestavěny nebo s nimi přímo spřaženy.

      (3) Takováto kombinovaná zařízení jsou na př. ventilátory, vyssavače prachu, elektrické strojky kuchyňské a pod.

      (4) Hmota a její zpracování nemá též u těchto zařízení zpravidla vliv na výši celní sazby. Dovezou-li se však takováto zařízení s elektrickými motorky (na př. stolní a stropní ventilátory) zlacená, stříbřená nebo spojená s velmi jemnými hmotami, vyclívají se podle saz. čís. 486 nebo 522.

      (5) Vrtací a frézovací stroje pro zubní lékaře s při pevněnými motorky elektrickými patří jako chirurgické přístroje do saz. pol. 573 b).

   1. 9. (1) Pracovní stroje a přístroje spojené s elektrickými stroji se projednávají podle těchto ustanovení:

      (2) Dovezou-li se generátory spojené s příslušnými stroji hnacími (parními stroji, plynovými motory atd.), nebo elektrické motory pevně spojené se stroji (na př. s obráběcími stroji, čerpadly atd.), vyclí se každý stroj zvlášť podle svých bližších znaků sazebních. Společné části (na př. hřídele, základní desky se strojními částmi a pod.) se připočtou k váze těžšího stroje.

      (3) Není-li rozdělení možné, je povinností strany předložit věrohodné specifikace váhy, nebo může být proveden na její žádost a útraty odhad váhy jednotlivých strojů znalcem; jinak se projednají oba stroje jako celek podle sazby připadající na stroj podrobený vyššímu clu. Odhad váhy stroje podrobeného vyššímu clu provedou pro stanovení příslušné celní sazby celní orgány; jsou-li pochybnosti, vezme se za základ výměry celní pohledávky příslušná sazba vyšší.

   1. 10. (1) Dovážejí-li se součásti generátorů, elektrických motorů atd. jmenovaných v saz. čís. 539 zvlášť, vyclívají se hotové části, z jejichž konstrukce lze nepochybně poznat, že jsou součástmi takových strojů, podle saz. čís. 539, a to podle pol. b) až e) tehdy, předloží-li strana potřebné průkazy, že tyto části patří ke stroji zařaděnému do pol. b) až e). Nepředloží-li takové průkazy, vyclí se podle pol. a),

      (2) Jiné zvlášť o sobě dovážené součásti k těmto strojům se vyclívají jako odděleně dovážené součásti strojů saz. tř. XL, mají-li vůbec povahu strojních součástí, všechny ostatní součásti pak podle povahy hmoty.

   1. 11. (1) Za dohotovené části generátorů, elektrických motorů a transformátorů se pokládají ony, jejichž hmota (železo, obecné kovy) dostala hoblováním, broušením, vrtáním nebo jinakým mechanickým opracováním tvar potřebný k stavbě nebo k sestavení těchto strojů; přitom nezáleží na tom, je-li k dosažení tohoto účelu třeba velmi značného opracování nebo poměrně nepatrného, jako na př. u věncových koster elektrických strojů a pod.

      (2) Tyto součásti se projednávají podle saz. čís. 539 i tehdy, chybí-li jim vinutí isolovanými vodiči a pod., nebo zušlechtění, jako na př. lakování, niklování atd.

      (3) Do saz. čís. 539 patří odděleně dovážené, dohotovené (jak popsáno v 1. a 2. odst. této vysvětlivky) rotory, magnetová jádra, cívková jádra, komutátory (kolektory), stojany, základní desky s přilitými stojany, kryty patřící konstruktivně k strojům (věncové kostry elektrických strojů a pod.).

      (4) Rovněž sem patří rozmanitě tvářené plechové kotouče, kusy plechu a tyče, jichž nelze použít jinak než k sestavení nemasivních prstenců rotorových, jader rotorových, magnetových a cívkových.

      (5) Celní orgány jsou oprávněny žádat od strany předložení výkresů a plánů, aby mohly dovážené součásti správně posoudit.

      (6) Průkaz o příslušnosti těchto součástí k sazební položce b) až e) podá strana tím, že předloží výkresy, plány, váhové specifikace stroje, k němuž patří, korespondenci a pod. Nepodá-li strana tento průkaz, vyclí se všechny dohotovené součásti, které váží samy o sobě až 25 kg, podle pol. a); jednotlivé těžší součásti se vyclívají podle té sazební položky, do které podle své váhy kusové patří. Projedná se tedy na př. dohotovená součást vážící 6 q, o níž není prokázáno, že patří do určité položky saz. čís. 539, podle c), součást 32 q těžká podle d).

   1. 12. (1) Všecky odděleně dovážené nedohotovené součásti strojů saz. čís. 539, t. j. takové, které potřebují ještě dalšího podstatného mechanického opracování, aby se staly způsobilými ke stavbě elektrických strojů, patří do saz. tř. XL; projednávají se právě tak jako součásti, jež nelze nepochybně poznat jako součásti generátorů, elektrických motorů nebo transformátorů (na př. ozubená kola), jako odděleně dovážené součásti ve smyslu 7. všeobecné vysvětlivky k saz. tř. XL, a byla-li jejich příslušnost k elektrickým strojům prokázána, jako výslovně nejmenované stroje saz. čís. 536—538.

      (2) Neopracované železné součásti generátorů, elektrických motorů a transformátorů, které podle své povahy patří do saz. pol. 481a) nebo 483a), se projednávají jako železné zboží podle ustanovení 8. všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XL.

   1. 13. Zvlášť dovážené jiné součásti elektrických strojů, jako měřicí přístroje, ochranná zařízení proti blesku, odpory, isolované vodiče, ochranná zařízení (t. j. taková, která nejsou konstruktivně integrujícími součástmi strojů) atd., se vyclívají podle své povahy sazební.
   2. 14. Podle poznámky k saz. čís. 539 se projednávají motorky k spouštěcímu zařízení a dynamka k osvětlovacímu zařízení motorových vozidel. Ostatní součásti spouštěcích a osvětlovacích zařízení (na př. baterie), stejně tak jako zapalovače, se projednávají podle své povahy sazební.

   Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 540—543.

   1. 1. (1) Do saz. čís. 540—542 jsou výslovně zařaděny některé elektrické přístroje, zařízení a jejich součásti, kdežto elektrické přístroje a elektrotechnická zařízení, v sazebníku výslovně nejmenované, jsou zahrnuty do saz. čís. 543.

      (2) Přístroje a zařízení, které se projednávají podle těchto čísel, jsou takové, jež jsou určeny k obyčejnému upotřebení. Elektrické přístroje k demonstračním účelům a elektrofysikálním pokusům (vyjímajíc měřici přístroje lehčí než 5 kg zařaděné do saz. čís 540), jako elektrisovací strojky, elektrofory, elektroskopy, leydenské láhve atd., pak modely elektrických přístrojů atd. se nevyclívají, protože to jsou přístroje fysikální nebo výrobky přesné mechaniky, podle saz. čís. 540—543, nýbrž podle saz. čís. 574 nebo 576; právě tak nelze vyclívat šperky a drobnůstky s elektrickým zařízením, na př. s miniaturní žárovkou, jakož i takové přístroje a nástroje chirurgické nebo lékařské podle saz. čís. 540—543, nýbrž podle jejich sazební povahy nebo podle saz. čís. 573.

      (3) Elektrické hračky patří do saz. čís. 543.

      (4) Akumulátory s olověnými elektrodami, saz. čís. 545; o akumulátorech, které se projednávají jinak, viz 2. a 3. vysvětlivku k saz. čís. 545.

      (5) Měřicí přístroje, elektroměry, spinače, pojistky atd. připevněné na elektrických strojích se vždy projednávají podle své povahy sazební. Avšak namontované odpory regulační, spouštěče a přepinače, které jsou zároveň součástmi jmenovaných strojů, se vyclívají s těmito stroji podle saz. čís. 539.

   1. 2. Hmota, z níž jsou vyrobeny přístroje atd. patřící do saz. čís. 540—543, nemá zpravidla vliv na výši celní sazby. Avšak přepychové předměty spojené s elektrickými zařízeními nebo přepychově vypravené potřeby elektrické se vyclívají podle povahy hmoty nebo podle své jinaké povahy sazební, jestliže jsou podrobeny vyššímu clu nežli u saz. tř. XLI. Takto se na př. projednávají stolní tlačítka k zvonkům a elektrická svítidla se žárovkami, jsou-li tyto předměty zcela nebo částečně zlaceny, stříbřeny nebo s velmi jemnými hmotami spojeny nebo jimi vyzdobeny nebo vyrobeny zcela nebo zčásti z drahých kovů. Je však dovoleno též odděleně vyclívat části takových zařízení, jež sice k sobě patří, avšak mají být prostorově odděleně montovány a nikoli neoddělitelně spojeny, na př. tlačítka a zvonky. Vedení, která patří k spojení prostorově oddělených přístrojů a zařízení, se vyclívají zvlášť podle své povahy, a to i tehdy, kdyby snad byla již při dovozu na přístroje atd. připojena. Jsou-li těžké přístroje atd. spojeny s drahými kovy (nejde-li o nepatrné spojení popsané v následující vysvětlivce), mohou být drahé kovy odděleny a vycleny zvlášť.
   2. 3. Při vyclívání elektrických přístrojů se nehledí na nepatrná spojení s drahými kovy, která nejsou výzdobou, nýbrž jsou určena jen k dosažení účelu příslušných zařízení elektrických atd., na př. platinové drátky u žárovek, stříbrné drátky u pojistek, stříbrné kontakty u spinačů a pod., pak nepatrná zlacení nebo stříbření na číselnících, stupnicích, ručičkách atd.
   3. 4. (1) Součásti přístrojů (nikoli generátorů, elektrických motorů a transformátorů) a elektrotechnických potřeb, patřících do této třídy, nejsou-li výslovně jmenovány, se vyclívají jako příslušné přístroje atd. tehdy, jeví-li se svou konstrukcí hotovými částmi takových přístrojů atd.; jiné součásti se vyclívají podle své jinaké povahy sazební.

      (2) Za hotové části přístrojů a elektrických potřeb se považují všecky součásti ze železa nebo obecných kovů, které jsou tvarem tak dalece dohotoveny, že se z nich mohou sestavit přístroje atd., pak všechna montovaná, svorkami atd. opatřená tělesa isolační z porcelánu, hlíny, skla, gumy, osinku, slídy a pod.

      (3) Takovéto dohotovené části se vyclívají podle saz. čís. 543 tehdy, není-li na nich patrné, že jsou součástmi nějakého přístroje nebo ochranného zařízení proti blesku saz. čís. 540 nebo elektrického svítidla saz. čís. 542, jako na př. magnetová jádra k návěštním přístrojům, válečky k ochranným přístrojům proti blesku, hnací ústrojí k telegrafním přístrojům atd. Omezení tohoto pravidla, stanovených v předcházející 2. a 3. vysvětlivce, je třeba dbát, i když se vyclívají takové součásti.

      (4) Do saz. čís. 543 patří na př. přiváděcí pera ke kontaktům, tavné vložky pojistek, kontaktní zařízení k rozvodným deskám, spouštěcí spinače, vystrojené isolátory, spinací páky atd.

      (5) Dohotovené součásti přístrojů a elektrických potřeb saz. čís. 540 a 543 se vyclívají vždy podle sazby onoho stupně váhy, v jehož mezích je váha součásti, i kdyby přístroj nebo elektrické zařízení, které z nich má být složeno, náleželo podle své váhy kusové do nižší celní sazby.

      (6) Ne dohotovené součásti přístrojů těchto čísel, t. j. takové, kterým se nedostává ještě podstatného zpracování nebo jimž chybí jakýkoli skutečně činný díl, aby byly způsobilé k sestavení přístrojů, se projednávají podle své bližší povahy sazební.

      (7) Výstroje k elektrotechnickým účelům z tvrdé gumy, saz. pol. 320g).

      (8) Isolační a montovací součásti z porcelánu, hlíny, bez spojení, saz. čís. 423.

   1. 5. (1) Podle povahy hmoty nebo podle své jinaké povahy sazební se vyclívají: stojany, skříně, upevňovací předměty, hadice a podobné předměty, které ani nejsou součástmi vlastního přístroje, ani nenesou na sobě nějaké součásti vlastního přístroje elektrického, pak také jiné odděleně dovážené předměty, kterých lze také jinak upotřebit, a to buď vůbec nebo proto, že jim chybí nějaká součástka kontaktní, vodicí nebo jiná potřebná součástka k elektrickému účelu, nebo takové předměty, jež potřebují ještě zvláštních podstatných součástí dalších, aby jich mohlo být použito k elektrotechnickým účelům. Sem patří: závěsná zařízení pro svítidla, lana na vytahování, závěsné skoby, oblouky, pera na na zavěšení, vyrovnávací závaží, bubny na navíjení lan, nástěnná ramena, stožární nástavce, skleněné zvony, poklopy, stínidla a koule na svítidla, různá chránidla k žárovkám, koruny, prázdná tlačítka a pouzdra, nevystrojené isolátory, průchodní trubky do zdiva, k!adky, prázdné krabice odbočné (též kovové nebo železné), svorky, podpěry, ochranné skřínky, isolační trubky a spojky k nim, nádoby pro kapalinové spouštěče a kapalinové odpory, nemontované desky rozvodné a stěny pro elektrická svítidla, též s protaženými isolovanými vodiči, avšak bez součástí elektrických svítidel, isolované vodiče, uhlíky atd.

      (2) U krabic a isolátorů je třeba věnovat pozornost obzvláště tomu, zda nejsou již opatřeny pojistnými drátky nebo jinými jemnými částmi kontaktními nebo vodivými.

   1. 6. V oněch případech, kde jsou součásti elektrických stanic patřící do saz. tř. XLI jen ve volném spojeni s těžkými podložkami, kryty atd., mohou být tyto podložky, kryty atd. na žádost strany odpojeny a odděleně vycleny podle povahy hmoty Tak mohou být na př. u montovaných desek rozvodných měřicí přístroje, odpory a pod., jenom přišroubované na rozvodných deskách, sňaty a samostatně vycleny podle saz. tř. XLI, rozvodné desky však podle povahy hmoty.

   Saz. čís. 540.

   Elektrické přístroje sdělovací; elektrická zařízení návěštní a zabezpečovací; ochranná zařízení proti blesku; elektrické přístroje měřicí a elektroměry.

   1. 1. (1) Elektrické přístroje sdělovací jsou veškerá zařízeni elektrická, kterých se užívá k zprostředkování zpráv.

      (2) Sem patří: přístroje telegrafní (jako telegraf Morseův, Baudotův, Hughesův, přístroje dálnopisné, Siemens-Hellovy a přístroje pro obrazovou telegrafii a pod ), telegrafní ústředny manuální a samočinné, liniová technika telegrafní, přístroje telefonní, telefonní ústředny manuální, automatické a poloautomatické, liniová technika telefonní (jako výzbroj vzdušných vedení, Pupinovy skříně a pod.)

      (3) Sdělovací přístroje povahy radiotelefonní a radiotelegrafní se projednávají podle poznámky k saz. čís. 540

   1. 2. (1) Jako elektrické přístroje sdělovací se projednávají jak jednotlivé přístroje odesílací, tak i přijímací (jako telegrafní klíče, relé, klávesové stoly, zapisovací přístroje, mikrofony a pod.).

      (2) Isolované vodiče, uzemňovací desky, galvanické články a baterie, akumulátory a pod se však vyclívají odděleně podle své jinaké povahy sazební Kdyby se však tyto předměty nemohly bez poškození příslušných přístrojů oddělit, projednají se s těmito přístroji.

   1. 3. (1) K elektrickým zařízením návěštním a zabezpečovacím patří: návěštní a zabezpečovací pří stroje zvukové (jako elektrické zvonky, bzučáky, houkačky, sirény a pod.), návěštní a zabezpečovací zařízení světelná (jako svolávací zařízení, hotelová a nemocniční zařízení světelná, návěštní tabla, návěštní zařízení průmyslová a pod.), návěštní zařízení pro zabezpečení života a věcí (návěštní přístroje požární, veřejná zařízení policejní, poplachová zařízení k pokladnám, zabezpečovací zařízení místností a tresorů a pod.), elektromechanická železniční zařízení zabezpečovací (jako hradlové přístroje, řídicí přístroje staniční, kolejnicové kontakty a pod.), elektrodynamická železniční zařízení zabezpečovací (jako světelná návěštidla, elektrické přístroje stavědlové a řídicí, zařízení pro soustředěné řízení vlakového provozu, zařízení pro přenos návěštních pojmů na vlak, výstražná návěštní zařízení pro přejezdy, relé pro samočinnou blokádu a pod.), návěštní a zabezpečovací zařízení důlní, návěštní a zabezpečovací zařízení silniční a uliční (světelná návěštidla, ukazovatele a znaky, řídicí přístroje, zařízení pro soustředěné řízení pouliční dopravy, výstražné majáčky a pod.), návěštní a zabezpečovací zařízení pro plavbu a návěštní a zabezpečovací zařízení pro letiště.

      (2) Viz též 2. a 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 540—543.

   1. 4. (1) Ochranná zařízení proti blesku jsou všechna zařízení na elektrických vedeních, strojích, přístrojích atd., která jsou určena k odvrácení škod výbojem atmosférické elektřiny; vyňaty jsou železné hromosvody nástřešní (tyčové hromosvody), patřící do saz. čís. 484.

      (2) K ochranným zařízením proti blesku patří všechny pojistky, které přerušují vedení (jiskrovou dráhu), pročež nejsou vsunuty do proudového okruhu samého, nýbrž toliko do vedlejšího svodu.

      (3) Sem patří veškeré svodiče přepětí vysokého napětí, na př. pojistky růžkové, válečkové, deskové atd.

      (4) Pojistky nepřerušující proudový okruh, zařaděné do vedení samého, které jsou určeny především k ochraně proti velké intensitě proudu a to tak, že teplo vzbuzené elektrickým proudem roztaví kovový drát nebo vložku (na př. patronové a kolíčkové pojistky, u kterých je tavný drát uložen v porcelánu atd.), jsou-li montovány a jednotlivě až 250 g těžké, patří do saz. čís. 541, jinak do saz. čís. 543.

   1. 5. (1) Kromě elektrických přístrojů měřicích a elektroměrů patří do saz. čís. 540 též elektrické přístroje kontrolní; mají povětšině stupnice s pohyblivými ručičkami nebo také počítací strojky.

      (2) Nejdůležitější takové přístroje jsou: elektroměry, udávající množství spotřebovaného elektrického proudu, voltmetry ke kontrole napětí (sem patří také galvanometry [vláknové, zrcadlové]), ampérmetry k zjištění intensity proudu, zkoušečky proudu k zjištění, zdali prochází vedením proud či nikoli, ukazatelé směru proudu k zjištění, kterým směrem jde proud.

      (3) Jako elektrické přístroje měřicí se projednávají též měřidla základních veličin elektrických (jako měřidla pro rozvaděče a měřidla laboratorní), měřicí a zkušební přístroje (jako dekádové odpory a kapacity, můstky, měřicí soupravy), měřicí a regulační přístroje pro tepelné a vodní hospodářství (jako odporové teploměry, analysátory plynů), přístroje na zkoušení struktury materiálu (jako přístroje magnetoelektrické nebo ultrazvukové), elektronické přístroje měřicí (jako přístroje pro měření elektrických a jiných veličin, na př. lampové voltmetry, můstky), přístroje pro zkoumání dějů (na př. kathodové oscilografy) a pod.

      (4) Elektrické hodiny, t. j. časoměry na elektrický pohon, patří do saz. čís. 589; viz vysvětlivky k tomuto číslu.

   1. 6. Kusovou váhou u předmětů saz. čís. 540 je vždycky váha předmětu bez vedení a součástí vedení, nejd3-li o podstatné součásti přístroje samého. Pevně namontovaná ochranná zařízení proti blesku a podobné přístroje pomocné se započítají do kusové váhy.
   2. 7. (1) Podle poznámky k saz. čís. 540 se vyclívají radiotelefonní a radiotelegrafní zařízení vysílací i přijímací, t. j vysílací nebo přijímací přístroje radiotelegrafní a radiotelefonní, též rozložené a jejich součásti (na př. otočné kondensátory, samoindukční cívky, slaboproudové variometry, detektory; elektronky vysílací, přijímací, zesilovací, trubice Braunovy a pod.; zesilovače, vlnoměry, montované antény atd.) Jako zařízení podobná zařízením radiofonním se projednávají zařízení pro bezdrátovou televisi, radary, zařízení pro vícenásobnou telefonii bezdrátovou, zesilovací zařízení pro výrobu a předvádění zvukového filmu, gramofony smontované s radiotelefonními přístroji nebo se zesilovači, zesilovače pro místní rozhlas atd. Kromě toho se projednávají podle poznámky k saz. čís. 540 elektrické tlampače a jejich dohotovené součásti, na př. chassis (pohonné systémy) k tlampačům a pod.

      (2) Usměrňovací lampy, přeměňující střídavý proud nízkofrekvenční na proud stejnosměrný, pro přístroje radiotelefonní a pod., jakož i eliminátory patří do saz. čís. 543.

      (3) Stabilisační lampy patří do saz. čís. 542.

   Saz. čís. 541.

   Zařízení rozvodná a kontaktní, montované pojistky a pod.; všecky tyto předměty v objímkách (v pouzdrech a pod.), váží-li kus až 250 g.

   1. 1. (1) Sem patří kromě hotových zásuvek (spodků a vidlic), krabicových spinačů (svorkovnic), drobných spinačů (nástěnných i šňůrových), dveřních kontaktů, tlačítek, montovaných pojistek (spodků, hlavic a tavných vložek) a podobných přístrojů rozvodných, též takováto nesmontovaná zařízení rozložená v jednotlivé své součásti, dovážejí-li se v jedné zásilce, při čemž však to, že chybějí některé součásti, na př. porcelánová isolace, nevylučuje vyclení podle tohoto čísla.

      (2) Pojistky sem patřící jsou přístroje vložené do vedení, skládají se obyčejně ze spodku, hlavice a tavné vložky (patrony).

   1. 2. (1) Zařízení rozvodná a kontaktní, montované pojistky a pod., váží-li kus více než 250 g, se projednávají podle saz. čís. 543, kdežto složitější taková zařízení, jako desky a skřínky s tlačítky a nějakým přístrojem sdělovacím podle saz. čís. 540. Viz též 3. vysvětlivku k saz. čís. 540 a o pojistkách 4. vysvětlivku k saz. čís. 540.

      (2) O vyclívání tlačítek (kontaktů) a pod. z velmi jemných hmot, pak tlačítek spojených s velmi jemnými hmotami viz 2. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 540 až 543.

      (3) Viz též 3. odstavec 4. vysvětlivky k saz. čís. 540—543.

   Saz. čís. 542.

   Elektrická svítidla, elektrické zdroje světla a záření, montované objímky k elektrickým zdrojům světla a záření, přístroje elektroléčebné.

   1. 1. (1) Za elektrická svítidla se pokládají svítidla vnitřní, venkovní, pro dopravní prostředky a pro zvláštní účely, jakož i obloukovky.

      (2) U obloukovek se tvoří světelný oblouk mezi dvěma uhlíky; stejnoměrnost tohoto světelného oblouku závisí na činnosti regulačního zařízení, které oba uhlíky stále udržuje v příslušné vzdálenosti od sebe. Regulační zařízení je podstatnou částí obloukovek, jež se vždy zařaďuje do saz. čís. 542.

      (3) Obloukovky, u nichž se jako elektrod užívá místo uhlíků tyček kovových (měděných) společně s tyčkami z umělých hmot (magnetovce s titanem [magnesitové lampy]) patří rovněž do saz. čís. 542.

   1. 2. (1) Z elektrických zdrojů světla a záření jsou nejobvyklejší žárovky. Většina žárovek svítí rozžhavením jemných vláken kovových ve vzduchoprázdné skleněné baňce (hrušce). Žárovková vlákna se vyrábějí v různých tvarech, převážně wolframových spirálách.

      (2) K elektrickým zdrojům světla a záření patří též výbojky (jako doutnavky, reklamní trubice svíticí, výbojky sodíkové, rtuťové výbojky osvětlovací, zářivky atd.).

   1. 3. (1) Do saz. čís. 542 se zařaďují též elektrická svítidla s reflektory a jinými vedlejšími zařízeními (pro osvětlování jeviště, pro majáky, promítací přístroje, osvětlovací přístroje fotografické, světlomety a pod.), nepatří-li se zřetelem na své spojení s optickými skly, čočkami, zrcadly nebo protože jsou stříbřeny nebo stříbrem plátovány, mezi zboží vyšší sazby, na př. do optických přístrojů saz. pol. 575b) nebo mezi zboží stříbřené saz. čís. 486 nebo 522. Je-li konstrukce těchto osvětlovacích přístrojů taková, že se jeví vlastní elektrické svítidlo a promítací přístroj nebo pod., každé samo o sobě jako zvláštní předmět, lze tyto předměty vyclíti odděleně.

      (2) U žárovek se nepřihlíží k povaze (rafinování) skleněných baněk; jsou-li však stěny baněk uvnitř vyloženy nebo zevně obloženy jako u reflektorů stříbrnými nebo stříbřenými plíšky kovovými, zařaďují se podle těchto součástí, podléhajících vyšší celní sazbě.

      (3) Lustry a svítidla, montované se žárovkami, se rovněž vyclívají podle saz. čís. 542, leda že je nutné použít sazby vyšší, protože jejich železné nebo kovové součástky jsou zlaceny, stříbřeny, nebo že jmenované předměty jsou spojeny s velmi jemnými hmotami. Lustry a svítidla, pouze protažené isolovanými vodiči, avšak bez namontovaných objímek se projednávají jako zboží podle povahy hmoty spojené s obyčejnými hmotami.

      (4) Skleněné baňky (skleněné hrušky) pro elektrické žárovky, nemontované, saz. čís. 373.

   1. 4. Montované objímky k elektrickým zdrojům světla a záření jsou nejen ty části, které jsou nosiči vlastních svíticích těles (žárových vláken atd.) a jež se u žárovek nazývají paticí, nýbrž i zařízení kontaktní a spínací, do nichž se zasazují hotové zdroje světla a záření.
   2. 5. (1) Přístroje elektroléčebné jsou přístroje na léčení elektrickým proudem a jeho účinky, na př. přístroje diathermické, resonátory, přístroje galvanisační, faradisační, indukční, jiskrové (jednopólové, s vakuovými elektrodami); přístroje ozařovací a zahřívací (horské slunce, ozařovací lampy, lázně žárovkové a na horký vzduch atd.); přístroje sterilisační, inhalační, elektrické nože (skalpely), žahadla (kautery), masážní přístroje atd.

      (2) Jako přístroje elektroléčebné se projednávají též elektrické přístroje, jichž se používá k vyšetřování nemocných, na př. přístroje endoskopické, elektrické kardiografy, kymografy, oscilometry.

      (3) Přístroje Röntgenovy se projednávají podle saz. čís. 542 nejen tehdy, jsou-li určeny k účelům léčebným nebo k vyšetřování nemocných, nýbrž i tehdy, má-li se jich používat k jiným vědeckým nebo technickým pracím (na př. ke zkoumání hmot). Jako přístroje Röntgenovy se projednávají též lampy Röntgenovy a lampy ventilové.

   Saz. čís. 543.

   Elektrické přístroje a elektrotechnická zařízení, výslovně nejmenované, jako přístroje spínací, řídicí, spouštěcí a regulační, odpory, elektrické spotřebiče a pod.

   1. 1. Sem patří: přístroje spínací nízkého i vysokého napětí a pojistky, vážící více než 250 g, přístroje řídicí (kontroléry jeřábové, trolejbusové a pod.), přístroje spouštěcí a regulační, odpory, elektrické spotřebiče, přenosné i pevné, na př. elektrické vařiče, plotny, sporáky, trouby, pařáky, žehličky, páječky, kamna, teplomety, podušky, líhně a pod. Dále sem zařaďujeme též elektrické hračky, galvanické články, suché baterie, montovaný materiál elektroinstalační z porcelánu, hlíny, skla a pod.
   2. 2. (1) Podle saz. čís. 543 se rovněž projednávají rozvodnice (rozvodné desky), avšak jenom tehdy, jestliže přístroje na nich připevněné nepatří do jiných čísel sazebních s vyšší sazbou.

      (2) Výslovně nejmenované přístroje elektrické a zařízení elektrotechnická, jejichž kus váží i s připevněnými elektrickými přístroji měřicími nebo elektroměry méně než 5 kg, se vyclívají podle saz. pol. 540b). V kusové váze elektrických přístrojů a zařízení tohoto čísla, vážících méně než 5 kg a smontovaných s elektrickými měřidly nebo s elektroměry, je zahrnuta i váha měřidel nebo elektroměrů.

      (3) Viz též 6. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 540—543.

   1. 3. Do saz. čís. 543 patří též usměrňovače, a to jak vibrační, tak elektrolytické, kuproxové, selénové, lampové, jakož i usměrňovací lampy (s kathodou žhavenou nebo rtuťovou).

   Saz. čís. 544.

   Isolované vodiče.

   1. 1. (1) Jsou-li isolované vodiče (kabely, isolované dráty a šňůry) s drátěnými nebo kovovými plášti a pod. na ochranu proti mechanickým a chemickým vlivům ovinuty ještě zevně koudelí, předivy, tkaninami atd., nemění to nic na jejich projednávání podle saz. pol. 544a); též povaha vodičů a druh jejich vnitřní isolace nemají u saz. pol. 544a) vliv na zařadění.

      (2) Isolované vodiče (kabely), které nejsou obaleny alespoň jednou kovovou ochranou po celé délce (nepřetržitě), patří do saz. pol. 544b); rovněž tak se nepokládají isolované vodiče s plechovými nebo drátěnými obaly, váží-li běžný metr i s těmito obaly méně než 300 g, za isolované vodiče s kovovou ochranou.