Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku

(2) Do saz. pol. 473c) patří — s výjimkou per k zámkům — klíče a součástky zámků, jakkoli obyčejně nebo jemně opracované, dovážejí-li se odděleně nebo se zámky, k nimž nepřísluší. Patří sem tedy všechny tyto předměty, i když jsou pouze odrhnuty, připilovány, vrtány nebo dírkovány.

(3) Toliko zcela neopracované klíče a součástky zámků, na nichž byly odstraněny nanejvýše švy vzniklé při lití nebo lisování, projednávají se podle své povahy, a to z nekujné litiny podle saz. čís. 481, z litiny temperované (kujné) nebo z oceli podle saz. čís. 483, z plechu podle saz. čís. 445, z lehké ornamentované litiny podle saz. čís. 482.

(4) Klíče a součástky zámků velmi jemně opracované jsou podrobeny celní přirážce k celní sazbě položky 473c).

(5) Klíče, kliky a jiné součástky zámků, jsou-li prací uměleckého zámečnictví, saz. čís. 474.

(6) Pera k zámkům, saz. čís. 471.

(7) Na zámky zadlabané nebo zapuštěné atd. do dveří, nábytku a pod. se při projednávání zpravidla nehledí.

Saz. čís. 474.

Práce uměleckého zámečnictví s vykovanými, lisovanými nebo vytepanými ornamenty, též spojené s obecnými kovy.

1. 1. (1) Jako práce uměleckého zámečnictví saz. čís. 474 se projednávají všechny zámečnické práce z oceli s vykovanými, lisovanými nebo vytepanými ornamenty, dále kování, zboží ostruhářské a napodobeniny prací uměleckého zámečnictví, které jsou zhotoveny z plechu silnějšího než 1 mm, s ornamenty lisovanými vypoukle nebo vyhloubeně. Takovéto předměty zhotovené plochým vyrážením patří rovněž do tohoto saz. čísla, jsou-li na okrajích facetovány (zešikmeny).

   (2) Sem patří na př. takovéto mříže, balkony, portály, zábradlí, kříže, lustry, svítilny, svícny a jiná svítidla, klíče, kliky, pak též jednotlivé lisované, vytepané nebo vykované ornamenty a jejich díly, jako listoví, květy, věnce, ratolesti, listy, růžice atd.

   (3) Velké předměty, jako mříže, balkony, portály a pod., které jsou ozdobeny jen několika málo jednoduchými růžicemi atd., nepovažují se za práce uměleckého zámečnictví a projednávají se podle své jinaké povahy.

   (4) Sem patří též ozdobně lisované hroty mříží; avšak jednoduše profilované předměty, jako na př. hroty mříží podobné hrotům kopí, nepovažují se za ornamentované ani tehdy, vede-li jejich středem linie.

   (5) U lustrů se nepřihlíží k protaženým drátům elektrovodným.

1. 2. (1) Práce uměleckého zámečnictví a uvedené jejich součástky jsou podrobeny celní sazbě stanovené saz. čís. 474, jsou-li neopracované (surové) nebo obyčejně či jemně opracované; za velmi jemně opracované se vybírá 50% celní přirážka. O tom, jak se projednává toto zboží spojené s jinými hmotami nebo zlacené či stříbřené, viz poznámku k saz. čís. 484 až 486. Spojení prací uměleckého zámečnictví s uměleckou nebo jinou jemnou litinou saz. čís. 482 nemá vlivu na zařadění.

   (2) Práce uměleckého zámečnictví jako zboží galanterní, saz. čís. 480.

   (3) Pokladny železné s prací uměleckého zámečnictví, saz čís. 475.

Saz. čís. 475.

Železné pokladny a bezpečnostní skřínky.

(1) Za nedohotovené pokladny saz. pol. 475a) se považují jen ony, které jsou buď zcela neopracované (surové), nebo pouze předpracované, t. j. které jsou vrtány, dírkovány nebo místy pilníkem a pod. opracovány a k svému dohotovení potřebují ještě podstatného mechanického opracování přímo na kovu, dříve než lze počít s další jemnější prací na nich (broušením, lakováním atd.).

(2) K hotovým (saz. pol. 475b)) patří všechny pokladny a bezpečnostní skřínky, které jsou již upotřebitelné, třebas i ještě chyběly všechny zušlechťovací práce, jako broušení, nátěr, lakování atd. Obyčejné nebo jemné opracování, jakož i spojení s prací uměleckého zámečnictví nebo s lehkou ornamentovanou litinou saz. čís. 482 je u nich pro výši celní sazby bez významu a rozhoduje pouze, zda mezi dvojitými stěnami je nebo není isolační výplň (popel, osinek a pod.); této rozhodující okolnosti je třeba při zařaďování zvláště dbát. Pokladny ještě nevyplněné isolačními hmotami lze snadno poznat podle toho, že násypné otvory nejsou ještě uzavřeny.

(3) U pokladen a bezpečnostních skřínek velmi jemně opracovaných se vypočítává celní přirážka, se zřetelem k jinaké sazební povaze, z celní sazby pol. 475b)1 nebo 475b)2.

(4) O tom, jak se projednávají pokladny a bezpečnostní skřínky spojené s jinými hmotami, viz poznámku k saz. čís. 484 až 486.

(5) Zlacené nebo stříbřené pokladny atd., i když jsou takto vyzdobeny jen uvnitř, saz. čís. 486.

(6) U pokladen atd. saz. pol. 475b) se nepřihlíží k spojení s nepatrnými okrasami z obecných kovů a jiných hmot obyčejných. Niklované a pod., také zlacené nebo stříbřené klíče a štítky na klíčové dírky nemají vliv na výši sazby. U pokladen zůstanou při zařaďování bez povšimnutí rukojeti železné nebo z jiných kovů obecných, niklované nebo zlacené atd., kdežto u bezpečnostních skřínek se k nim přihlíží.

Saz. čís. 476.

Železný nábytek; tělocvičné nářadí.

1. 1. (1) Za nábytek (také z plechu) se považují: postele, skříně, lavice, pohovky, stoly, židle, také operační stolice, stoličky, umyvadla, police na knihy, stojany na květiny, stany a přístřešky podobné deštníkům, zástěny ke kamnům a podobné větší předměty k zařizování bytů, zahrad atd.

   (2) K tělocvičnému nářadí saz. čís. 476 patří nejen obyčejné tělocvičné náčiní a nářadí, jako činky, tělocvičné kruhy, též povlečené koží, stojany pro hrazdu a bradla, ocelové tyče hrazdové a pod., též obložené dřevem nebo papírovinou, nýbrž i veškeré nářadí a přístroje železné, jichž se používá při zdravotním (orthopedickém) tělocviku.

   (3) Brusle a kolečkové brusle, též s koženými řemínky, patří sem rovněž a projednávají se vždy podle saz. pol. 476b); stejně se projednávají brusle rozložené v součástky (podnožní desky, želízka atd.).

1. 2. (1) Do saz. pol. 476a) patří jen neopracovaný (surový) nebo pouze zhruba natřený nábytek a tělocvičné nářadí, také spojené se dřevem, jako na př. obyčejné postele z kovaných ocelových tyčí a pod. Vyrážené nebo vyvrtané díry, vřezané závity, nýty a šrouby, určené jenom ke spojování jednotlivých dílů, jakož i pouhé oražení pilníkem na spojovacích místech nemění však nic na projednávání podle saz. pol. 476a).

   (2) Nábytek a tělocvičné nářadí jinak obyčejně nebo jemně opracované nebo spojené s jinými hmotami než se dřevem, jako s obecnými kovy, kameninou, porcelánem, sklem, kamenem (vyjma drahokamy a polodrahokamy), koží, kaučukem, textiliemi atd. patří do saz. pol. 476b). Tělocvičné nářadí spojené s provazy nebo se zbožím provaznickým patři sem rovněž.

   (3) Velmi jemně opracované předměty saz. čís. 476 jsou podrobeny celní přirážce k celní sazbě pol. b); zlacené nebo stříbřené patří do saz. čís. 486.

   (4) Nábytek spojený s malachitovými deskami a pod., saz. čís. 572.

Saz. čís. 477.

Ostruhy.

(1) Vedle ostruh jezdeckých patří sem ostruhy taneční, chránítka nohavic podobná ostruhám, náledníky atd., ocelové, též z temperované litiny. Podle saz. čís. 477 se projednávají též ostruhové strojky k upevnění ostruhy na podpatek, t. j. malá, uvnitř perem opatřená hranolová pouzdra z plechu, která se pevně zadělávají do výkroje podpatků.

(2) Obyčejné nebo jemné opracování ostruh nemá vliv na zařadění; zcela surová, neopracovaná, k použití ještě nezpůsobilá tělesa ostruhová se projednávají podle saz. čís. 483.

Saz. čís. 478.

Zbraně a součástky zbraní.

1. 1. (1) K sečným a bodným zbraním saz pol. 478a) patří šavle, handžáry, bodla, kordy, tesáky, kopí, končíře (rapíry) a pod., a to jak dohotovené, tak i jejich součástky, jako čepele, jílce a koše šavlí, odrážky a pod. Také ocelové pochvy na šavle se projednávají podle této sazební položky.

   (2) Za děla saz. pol. 478b)1 se považují: děla lodní, pevnostní, polní, horská, hmoždíře, kulomety a pod. z oceli, se všemi součástmi potřebnými k jejich úplnosti, jako s lafetami, kolesnami (přední dělový vozík), koly a pod.; za části děl saz. pol. 478b)1 se pokládají pouhé dělové hlavně, závěry děl, lafety atd.

   (3) Kola k dělům a kolesny, dovážejí-li se zvlášť, projednávají se podle své povahy.

   (4) Za ručnice světniční a plitkovky saz. pol. 478b)2 se považují také takovéto pistolky a vzduchovky.

   (5) Za ručnice světniční se považují malé, lehké zadovky, známé pod jménem flobertky (Flaubertovy karabiny), ráže nepřevyšující 9 mm. Za náboj do nich může být použito pouze hotových nábojů světničních, t. j. buď dutinek roznětkových plněných jen zápalnou složí s nasazenou malou střelou, nebo patron brokových se slabým nábojem prachu.

   (6) Jen při odůvodněných pochybnostech, nedovážejí-li se pod názvem světničních ručnic jiné ruční střelné zbraně, je třeba si vyžádat před projednáním dobrozdání znalců.

   (7) Z plitkovek se vystřelují plitky stlačeným vzduchem nebo pružností pera.

   (8) Hotovými ručními střelnými zbraněmi saz. pol. 478b)3 se rozumějí střelné zbraně všech druhů v použivatelném stavu, jako na př. lovecké pušky, krátké terčovky, pušky vojenské, karabiny, pistole, revolvery, terceroly a pod.

   (9) Hotové střelné zbraně ruční, dovážené ve skřínkách, pouzdrech a pod. rozložené (pažba, hlaveň atd.), projednávají se jednotně podle saz. pol. 478b)3 se všemi v těchto skřínkách a pod. uloženými potřebami k udržování zbraně. Podle téže položky se projednávají také ručnicové hlavně se zámkem již zapuštěným nebo ručnicové hlavně (zadovky) se závěrným pouzdrem.

1. 2. U zbraní a součástek zbraní zařaděných do saz. pol. 478a) nebo b) nemá obyčejné nebo jemné opracování vliv na výši celní sazby. Velmi jemné opracování je přípustné u položky b)3, kdežto u položek a), b)1, b)2 podmiňuje vybrání celní přirážky stanovené v bodu c) všeobecné poznámky 2 k třídě XXXVIII.
2. 3. (1) Součástek ručních střelných zbraní saz. pol. 478c) se užívá buď k sestavení ručních zbraní střelných nebo jako pomůcek při jejich upotřebení. Součástkami jsou na př. hlavně, revolverové bubínky, závěrná pouzdra, ručnicové zámky, pera k zámkům ručnicovým, kohoutky, komínky (pistony), ručnicové obloučky, pažbové botky, spoušťové obloučky, spouště, napínáčky, zapalovací jehly, vytahováky patron, nabijáky a pod.

   (2) Hlavněmi saz. pol. 478c)1 se rozumějí hlavně pro ručnice, také dohotovené (i dvojité), a to obyčejně nebo jemně opracované; za velmi jemně opracované se vybírá přirážka zmíněná ve 2. vysvětlivce. Hlavně k pistolím, revolverům, tercerolám a pod. patří však do saz. pol. 478c)2 nebo 478c)3.

   (3) Jiné železné součástky ručních zbraní střelných nežli hlavně se projednávají podle saz. pol. 478c)2, jsou-li neopracované (surové), nekalené, necementované nebo nehněděné, kdežto podle saz. pol. 478c)3 všechny hotové, k nimž se počítají rovněž všechny kalené, cementované nebo hněděné.

   (4) Dřevěné pažby ručnicové spojené se spoušťovými obloučky, spouštěmi, zámky a pod. se projednávají podle saz. pol. 478c)3.

1. 4. (1) Střelné zbraně i jejich součástky z bronzu se projednávají rovněž podle saz. pol. 478b) nebo c).

   (2) Zlacené nebo stříbřené zbraně a součástky zbraní se projednávají podle saz. čís. 486. Zcela nepatrné takovéto okrasy zůstanou však při zařaďování bez povšimnutí.

   (3) Zbraně a součástky zbraní, vystrojené drahými kovy, saz. čís. 487.

   (4) Kuše dřevěné, také s ocelovými součástkami a se střevovými strunami, jako dřevěné hračky, saz. čís. 355.

   (5) Napodobeniny zbraní užívané za hračky, podle povahy jako hračky.

1. 5. (1) Starožitné zbraně útočné a ochranné (na př. halapartny, kopí, meče, palcáty, oštěpy atd., přilbice, štíty, pancíře, drátěné košile a podobná zbroj, starožitné zbraně střelné), také zbraně primitivních národů, jako předměty do veřejných sbírek, viz § 87, odst. 1, č. 18 c. z. a § 162 prov. nař. k c. z.

   (2) Napodobeniny starožitných zbraní útočných a ochranných, jakož i takové starožitné zbraně, které jsou určeny k jinému účelu nebo použití nežli do sbírek, na př. k účelům dekoračním, projednávají se podle saz. pol. 478a), jsou-li jen obyčejně nebo jemně opracovány.

   (3) O dalším zušlechtění platí ustanovení 2. a 4. vysvětlivky.

   (4) U starožitných zbraní, zvláště u železné výzbroje a podobných ochranných zbraní, vyskytují se častěji okrasy z tenkých stříbrných drátků, jež jsou vtlačeny do plochých prohlubenin železa a nejsou než plátováním; nepovažují se za spojení s drahými kovy, nýbrž pouze za stříbření. Takové předměty patří tedy do saz. čís. 486.

   (5) Zbraně primitivních národů, nelze-li je osvobodit od cla podle § 87, odst. 1, č. 18 c. z., projednávají se podle povahy hmoty.

1. 6. Zbraně a součástky zbraní je třeba prohlásit také podle druhu a počtu kusů.

Saz. čís. 479.

Nožířské zboží a jeho součástky.

1. 1. (1) K hrubým (surovým) součástkám nožířského zboží saz. pol. 479a) patří vedle součástek litých, lisovaných nebo kovaných také součástky vyrážené nebo vyřezané z neopracovaného surového plechu; všechny jen nekalené. Sem patří součástky nožů, vidliček, nůžek a pod. bez ohledu na to, do které sazební položky nožířského zboží se zařadí, jsou-li dále opracovány.

   (2) U surových neopracovaných součástek je přípustné toliko odlisování břitů. Odstranění švů (jehel), vzniklých při lití nebo lisování, sekáčem, upilováním, sražením, obroušením, jakož i každé sebemenší další opracování na jiných místech dírkováním, vrtáním, pilováním, broušením a pod., nebo jsou-li součástky kaleny, je důvodem, aby se takové součástky projednaly podle své jinak zřejmé sazební povahy podle saz. pol. 479b), c), d) nebo e). Nelze-li však rozeznat, zda takto hrubě předpracované součástky patří k hrubým nožům nebo nůžkám položky b) či do jiné položky saz. čís. 479, projednají se podle příslušné sazební položky vyšší. Hrubé (surové) součástky zboží nožířského kované jsou drsné a černé, lité nebo lisované nebo ze surového plechu jsou tmavé barvy, význačné pro surové zboží železné, která pouze u takovýchto předmětů z kujné litiny má jasný, mdle lesklý odstín.

   (3) Žlábek (pro otvírání nože nehtem) u surových lisovaných želízek ke kapesním nožům saz. pol. 479a), jenž vznikl zároveň při lisování, nemá na zařadění vliv.

1. 2. (1) Mezi hrubé nože a nůžky pro potřebu živnostenskou a zemědělskou saz. pol. 479b) zahrnují se také hrubé nože a nůžky pro strojní provoz, které se pevně přimontují nebo do strojů podle potřeby zasazují. Sem patří také pouhé čepele takových nožů a nůžek.

   (2) Do saz. pol. 479b) patří: nůžky zahradnické, nůžky na živé ploty, na révu, na stromy, nůžky na stříhání ovcí a jiného dobytka, nůžky na plech (klempířské), nůžky soukenické, hrubé nůžky na lepenku s pákou, kudly a žabky bez per, jednoduché a dvojité štípáky (sekáčky na ovoce atd.), nože formířské, pořízy, nože řezbářské, nože bednářské, nože košikářské, podkovářské struhy, nože koželužské (na hlazení zv. měsíce nebo struhy, t. zv. kosy na mízdření, omykací nože, odchlupovací nože, nože na postruhování), kruhadla (na krouhání zelí, na krájení řepy a pod.), řezadla trubek, nože zahradnické se střenkou a kroužkem (nepohyblivé), obuvnické knejpy a nože, nože kožešnické, sedlářské nože tvaru čtvrtměsíce a půlměsíce, nože tkalcovské, pozlacovačské nože s hrubou dřevěnou střenkou, sekáčky s ostřím delším než 20 cm, kolíbky se dvěma nebo více želízky o tětivě delší než 25 cm, nože na stahování kůže, nože na sekání řepy, nože na révu, nože na chmel, na řezání slámy (píce), kosíře (na řezanku), nože stupařské a j.

   (3) Sem patří též nože strojní, na př. k hoblovacím strojům na dřevo, k strojům na papír, k strojům stříhacím, štípacím, loupacím, žacím, k řezačkám na slámu a k jiným strojům řezacím, k holandrům, k omykacím strojům a j.

   (4) Za nůžky na stříhání ovcí a jiného dobytka se považují netoliko obyčejné, skládající se ze dvou ramen spojených pružným obloučkem, nýbrž i ty, které se skládají ze dvou ramen spojených pružným plechovým páskem, z nichž jedno je opatřeno několika prstovitě sestavenými noži, přes něž stisknutím nůžek přejede nůž, upevněný na druhém rameni, jakož i též podle téhož principu sestrojené nůžky na koně, jimiž lze stříhati jen oběma rukama.

   (5) Strojky na stříhání vlasů, saz. pol. 479c).

   (6) Tětivová délka kolíbacích nožů této sazební položky se určuje změřením vzdálenosti obou konečných bodů hřbetu želízek.

   (7) Za nože k strojům hoblovacím se pokládají jen dlouhé silné nože k strojům na hoblování dýh.

   (8) Nože (nástroje hoblovací) k hoblovacím strojům na kovy, saz. čís. 460.

   (9) Kudly a žabky, jakož i jiné nože s perem v rukojeti, jako nože zavírací, saz. pol. 479d).

   (10) Nože pro potřebu živnostenskou nebo zemědělskou, které se ničím neliší od obyčejných nožů kuchyňských, projednávají se podle saz. pol. 479e).

1. 3. (1) Hrubé nože a nůžky saz. pol. 479b) bývají nejčastěji zcela nebo částečně obroušeny, patří sem však také, jsou-li i jinak obyčejně opracovány nebo jsou-li pocínovány, pozinkovány, pomosazeny, bronzovány, lakovány nebo jinak jemně opracovány.

   (2) Do saz. pol. 479b) patří hrubé nože a nůžky pro potřebu živnostenskou nebo zemědělskou i tehdy, jsou-li hrubě hlazeny. Takovéto nástroje řezací se vyznačují zřejmě viditelnými rovnoběžnými čarami brusnými.

   (3) Za velmi jemně opracované nože a nůžky saz. pol. 479b) se vybírá přirážka stanovená v bodu c) všeobecné poznámky 2 k této třídě.

   (4) Spojení hrubých nožů a nůžek této položky s obyčejnými hmotami nemá vliv na výši sazby; spojení s jemnými hmotami odůvodňuje projednání podle saz. čís. 485.

1. 4. (1) Podle saz. pol. 479b) se projednávají nůžky na plech upevněné na podstavci s jedním pohyblivým nožem působícím jako páka, papírnické nože s posuvným stolkem, žací stroje na trávu (s noži upevněnými na válečku), rychlostříhačky (železné stojany s hnacím kolečkem a s hlavicí ke vsunutí ohebné pracovní hřídele, na jejímž konci jsou upevněny nůžky na koně), jakož i jiná zařízení smontovaná s hrubými noži nebo nůžkami, malé obráběcí stroje pro živnostníky, všechny tyto předměty, váží-li jednotlivě méně než 20 kg, též lakované, bronzované atd.

   (2) Podle saz. pol. 479b) se projednávají dále řezačky na maso, váži-li kus méně než 20 kg, a to jak úplné, tak i jejich součástky, jako válečky se spirálovitě vsazenými čtverhrannými protiběžnými noži, křídlové nože a dírkované desky, též pocínované, bronzované, lakované nebo jinak jemně opracované. Pouzdra k řezačkám na maso, bez vsazených nožů, dále šroubová mačkadla a surové, posud nevrtané desky závěrné (určené ke zhotovení dírkovaných desek) projednávají se podle povahy hmoty.

   (3) Větší takovéto stroje, třída XL nebo XLI.

1. 5. K nůžkám saz. pol. 479c) patří nůžky pro šicí stolek, nůžky krejčovské, velké nůžky přistřihovačské, nůžky na knoflíkové dírky, k vyšívání, na papír, na nehty a vůbec veškeré nůžky, též nůžky s jedním ozubeným nožíkem (tak zvané nůžky na kůži) a ramena k nůžkám, vyjma hrubé nůžky pro potřebu živnostenskou, zemědělskou a strojní saz. pol. 479b), obyčejně, jemně nebo velmi jemně opracované, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.
2. 6. (1) Za kapesní nože a zavěráky saz. pol. 479d) se považují veškeré nože, jejichž želízka jsou spojena s rukojeťmi (střenkami) pouze pohyblivě a otevřená jsou přidržována perem. Počet želízek, vystrojení takovýchto nožů vývrtkami, pilníčky na nehty, malými nůžkami a pod., jakož i způsob opracování (obyčejné, jemné nebo velmi jemné), pak spojení s obyčejnými nebo jemnými hmotami nemá vliv na celní sazbu.

   (2) Sem patří též kudly a žabky a jiné hrubé nože saz. pol. 479b) s perem v rukojeti, které udržuje otevřené želízko v jeho poloze. Dále se projednávají podle saz. pol. 479d) též nože zvané buldogy (kapesní nože s volným želízkem, které se teprve při upotřebení nasadí do držadla).

1. 7. (1) Do saz. pol. 479e) patří všechno ostatní zboží nožířské Patří sem na př. nože příborové, stolní, řeznické (vyjma nože na stahování kůže saz. pol. 479b)), nože kuchyňské, kruhátka na okurky (kuchyňské nářadí), nože na okurky, na sýr, na salám, škrabáčky (pro kancelářskou potřebu), ořezávače doutníků, kleštičky na nehty, břitvy, holicí přístroje, čepelky do holicích přístrojů (listové i jiné, na př. se zesíleným hřbetem), pak všechny stolní a kuchyňské vidličky a pod., obyčejně, jemně nebo velmi jemně opracované.

   (2) Sem patří také t. zv. rychlokrájedla na krájení nudlí, zeleniny atd. s několika nožovými kotoučky na válečku, řeznické ocílky s jemně vypracovanými rukojeťmi z kosti nebo z ornamentovaného nebo niklovaného kovu.

   (3) Chirurgické nůžky, nože a pod., saz. pol. 573b).

   (4) Nožířské zboží (vyjma čepelky do holicích přístrojů saz. pol. 479e)1) zlacené nebo stříbřené anebo spojené s velmi jemnými hmotami, saz. čís. 486.

   (5) K malým destičkám z perleti, želvoviny a pod., vsazeným do rukojetí nebo střenek, se při zařaďování nožířského zboží nepřihlíží.

   (6) Ořezávátka na tužky, saz. čís. 468.

Saz. čís. 480.

Zboží galanterní (drobnůstky [nippes], předměty toaletní a šperky); hračky; též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.

1. 1. (1) Do zboží galanterního saz. čís. 480 jsou zahrnuty všechny drobnůstky (nippes), předměty toaletní a šperky z oceli, drátu, plechu, litiny kujné nebo nekujné.

   (2) Mezi drobnůstky (nippes) a předměty toaletní patří na př.: ozdobné a toaletní krabičky (též s hudebními hracími strojky), kasety, skřínky na šperky, držátka a stojánky na klenoty, sošky, poprsí, zvířecí sošky, rámečky na fotografie, též postavitelné, skřínky a košíčky na šití, malá stolní ozdobná zrcátka a podobné menší předměty, jejichž hlavním účelem jest vyzdobení stolků, nástěnných schránek (etažérů) atd.

   (3) Za šperky (pánské i dámské) se považují mimo jiné: agrafy (jemné sponky na šaty, na klobouky a pod.), brože a jiné ozdobné jehlice, čelenky, hřebeny ozdobné (hřebeny k výzdobě, ornamentované hřebeny do účesu), knoflíky ozdobné (do košil a k manžetám), medaile v obrubách nebo s ouškem nebo kroužkem k provlečení stuhy atd., medailony, náhrdelníky, náramky, náušnice, prsteny, přezky ozdobné (k výzdobě klobouků, pásů atd.), přívěsky, řetízky ozdobné (kolem pasu, krku, k hodinkám), spinadla do vlasů, spony pásové a pod.

1. 2. (1) K hračkám saz. čís. 480 náležejí veškeré hračky ze železa (plechu, drátu, litiny atd.), jako na př.: nádobíčko, dětské pistolky, dětské pušky na hraní, dětské trubky, dětské bubínky, motory na hraní pro dospělejší mládež, lokomotivy s pérovým pohonem atd., vozíky a kolejnice k nim, magnetické figurky (rybičky, labutě atd.) a jednoduché tyče magnetické atd. Podle sazby stanovené pro hračky se projednávají též zcela nebo částečně opracované součástky hraček, jako spouště pro dětské pistolky, závěrná pouzdra pro dětské ručnice, malá kolečka k různým hračkám atd.

   (2) Jako hračky se projednávají také ozdoby na vánoční stromek (svícínky, držadla na cukroví, plechové svorky atd.) z plechu nebo drátu, dětské nástroje (malé nástroje, které se nehodí ani k potřebě živnostenské, ani k použití pro vyučování zručnosti nebo pro potřebu v domácnosti) jednotlivé nebo v soupravách.

   (3) Dětské tříkolky nepřesného provedení, které jsou napodobeninou jízdních kol, projednávají se jako hračky podle saz. čís. 480, avšak jízdní kola pro děti, která se liší pouze velikostí od jízdních kol pro dospělé, projednávají se podle saz. čís. 550.

   (4) Železné ruční sáňky k vožení dětí, saz. čís. 483.

   (5) O projednávání hraček optických a elektrických, jakož i o projednávání hraček vůbec viz 5. úvodní vysvětlivku.

1. 3. (1) Zboží galanterní a hračky saz. čís. 480 se projednávají podle tohoto čísla, jsou-li neopracované (surové), obyčejně nebo jemně opracované; jejich spojení s obyčejnými nebo jemnými hmotami je přípustné.

   (2) Ustanovení poznámky k saz. čís. 480 o projednávání neopracovaných (surových), pouze litých, lisovaných atd. součástek zboží tohoto čísla se netýká předmětů celých, t. j. takových, které svým tvarem jsou hotové zboží galanterní nebo hračky, použije se ho tedy pouze na součástky, jež se teprve na zboží galanterní a hračky zpracují.

Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 481 a 483.

1. 1. (1) V saz. čís. 481 a 483 je zahrnuto veškeré výslovně nejmenované zboží železné, které není výslovně zařaděno ani do předcházejících sazebních čísel 436—480, ani do sazebního čísla 482, ani pro spojení s jinými hmotami nebo proto, že je zlaceno nebo stříbřeno nebo drahými kovy vystrojeno, do saz. čís. 484—487.

   (2) Patří tedy do saz. čís. 481 výslovně nejmenované zboží z nekujné litiny (vyjma uměleckou litinu a jinou litinu jemnou), do saz. čís. 483 výslovně nejmenované zboží z oceli též ocelové litiny nebo temperované litiny (změkčené i kujné), vyjma výslovně nejmenované zboží plechové a drátěné.

1. 2. (1) Do saz. čís. 481 a 483 patří mimo jiné toto železné zboží: čerpadla ruční, člunky tkalcovské, desky k pianům (rámy ke stavbě pian a pianin), desky z nekujné litiny, držadla záclonová, formy na klobouky, formy na sklo a podobné kadluby slévací, formy na tašky, háky hasičské, hmoždíře, hořáky plynové, jesle na krmení, kamna (sporáky i kamna pokojová), kelímky tavicí, kladky (viz 5. odst.), kleště do ohně (také soupravy ke kamnům), kohouty, koleje, kolejnice (sestavené z jízdních a vodicích kolejnic), kolejnice ozubnicové (t. j. střední těžké ozubené kolejnice v kolejích ozubených drah), kopyta obuvnická, kotle lité (kotle na dehet, kotle prádelní, kotle tavící), kotvy, koule, kozlíky, kruhy, lisy ruční (na př. lisy knihařské, lisy snímací atd.), mísy záchodové, splachovací, mříže okenní, mříže stokové, mušle výlevkové, nádobí kuchyňské lité nebo kované (také nádobí jídelní, nádobí měrné, Papinovy hrnce a pod.), nádoby zkujňovací, nádoby žíhací z ocelové litiny, obruče na kola, stočené nebo svařené, obruče jiné (také pouze stočené), pasti, podkovy (též ozuby a hmatce k nim), podkůvky na obuv, rošty a roštové tyče, rozpěradla k pianům, rožně, řetězy lité, schody (lité spojovací schody), součásti železničních vozidel (vyjma ty, jež jsou zařaděny do saz. čís. 448 až 450 a 471), svory do zdi, šoupátka plynová a vodní pod 20 kg, třínožky, tybinky (obloukové segmenty k roubení šachet), tyče záclonové, válce (ocelové, nikoli však pro strojní provoz), vany, ventily, zábradlí, závaží (také hodinová), zvony (kostelní zvony, návěštní zvony pro železnice, domovní zvonky atd.), žehličky, železa na zvěř atd.

   (2) Železné retorty k destilačním přístrojům, saz čís. 526.

   (3) Válce z nekujné (šedé) litiny, saz čís. 437.

   (4) Strojní válce z oceli, třída XL.

   (5) Kladky o průměru větším než 155 mm (měřeno v žlábku), třída XL.

   (6) Toto a všechno ostatní zboží železné, které v sazebníku není výslovně jmenováno ani vysvětlivkami zvláštním číslům přikázáno, zařadí se podle druhu technického železa, z jakého je vyrobeno, a to zboží z nekujné litiny, také se spojkami z kujných druhů železa nebo dřeva do saz. čís. 481, kdežto všechno zboží zhotovené z kujného železa, též spojené s nekujnou litinou nebo dřevem, do saz. čís. 483.

1. 3. (1) Zbožím z nekujné litiny saz. čís. 481 se rozumějí takové odlitky, kterých nabýváme buď přelitím surového železa nebo též litím tekutého surového železa přímo z vysoké pece do pískových nebo jílových forem (splávková litina, rámová litina), anebo do kadlubů ze železné litiny (skořepová nebo kokilová litina, tvrzená litina). Sem patří odlitky těžké i lehčí, zcela jednoduché (prosté), jednoduše profilované bez zřetele na váhu kusu, kdežto litina ornamentovaná, t. j. veškeré více nebo méně ornamentované zboží z nekujné litiny, sem patří jen tehdy, váží-li 3 kg a více.

   (2) Ornamentovaná litina, vážili kus méně než 3 kg, a umělecká litina, saz. čís. 482.

   (3) Nekujná litina (litina šedá a její zvláštní odrůda litina tvrzená) má podstatné vlastnosti železa surového, není tedy ani kujná ani svarná. Litina tvrzená je na povrchu daleko tvrdší než litina obyčejná; této vlastnosti nabývá ochlazením při dotyku tekutého surového železa se železným kadlubem, který je mnohem chladnější nežli kadlub pískový, jehož se používá u šedé litiny; čím jsou stěny železného kadlubu silnější, tím hlouběji do nitra sahá tvrzení litiny.

   (4) Zboží z temperované litiny nebo z litiny ocelové, saz čís. 483.

1. 4. (1) Ke zboží ze železa kujného (saz. čís. 483) patří netoliko zboží kované a lisované z oceli, nýbrž též zboží lité z tekuté oceli, jakož i zboží z litiny temperované.

   (2) Temperovaná litina (změkčená a kujná) je zboží původně z nekujné litiny, které nabylo částečně povahy oceli vyžíháním (oduhličením) po odlití. Od tvrdé a křehké, obyčejné litiny šedé se rozeznává jak vnějším vzhledem, světlejším, mdle lesklým, někdy s barvami kalicími, tak i poměrnou ohebností a měkkostí; vryp je možný nožem. Označuje se též podle způsobu výroby nebo barvy lomu, a to změkčená jako litina americká nebo litina s šedým jádrem, kujná jako litina evropská nebo litina s bílým zrnem.

   (3) Zboží z ocelové litiny, jako na př. kola, hřídele, válce a jiné součásti strojů, žíhací nádoby atd., vyznačuje se hlavně svým jasným zvukem při úderu kladivem. Litina ocelová se rozezná od litiny nekujné (šedé) též tehdy, když se vyleštěné místo potře kyselinou sírovou nebo dusičnou. Vzniklá tmavá skvrna je na šedé litině mnohem intensivnější než na lité oceli

   (4) Poněvadž nekujnou litinu od kujné litiny a ocelové litiny podle výše uvedených znaků nelze rozlišovat úplně bezpečně a spolehlivá zkouška kováním je jen zřídka proveditelná, postačí v nejčetnějších případech odseknout ze zkoušeného předmětu sekáčem třísku. U litiny ocelové a kujné se vždy podaří odseknout lehkými údery kladívka na sekáč souvislou třísku, kdežto u litiny šedé a tvrzené se může tímto způsobem získat z předmětu jen drobivé zrno.

1. 5. (1) U zboží saz. čís. 481 je spojení s kujným železem jen potud přípustné, pokud takové součásti spojují navzájem díly lité, jako jednotlivé šrouby, svorníky, nýty, svory a pod., anebo pokud jde jen o nepatrné přídatky z kujného železa, jako kroužky u litého závaží nebo drátěná držadla u litých kotlů a u podobného litého nádobí atd. Každé spojení nekujné (šedé) litiny s konstrukčními součástkami a pod. z oceli, temperované (kujné) litiny atd., které nelze považovat pouze za části spojovací, podmiňuje projednání podle saz. čís. 483. Zboží z nekujné (šedé) litiny spojené se součástkami z lehké ornamentované litiny patří do saz. čís. 482.

   (2) Zboží saz. čís. 483 zůstane v tomto čísle nejen tehdy, je-li navzájem kombinováno z oceli, ocelové nebo kujné litiny, nýbrž též je-li zpracováno s plechem nebo drátem z oceli, avšak jen potud, pokud se tím nestává výslovně nejmenovaným zbožím plechovým nebo drátěným. Rovněž nemá vliv na zařadění, je-li zboží z kujného železa spojeno s nekujnou litinou nebo dřevem. Zboží z kujného železa spojené s lehkou ornamentovanou litinou patří do saz. čís. 482, zboží z kujného železa, které spojením s vykovanými nebo vytepanými ornamenty nabylo povahy práce uměleckého zámečnictví, patří do saz. čís. 474.

1. 6. (1) Zboží saz. čís. 481 a 483 je v sazebníku rozděleno podle opracování vždy na tři skupiny a každá skupina opět podle váhy kusu na čtyři stupně se zvláštními celními sazbami.

   (2) U zboží saz. čís. 481 je ve váze kusu zahrnuta nejen váha nekujné litiny a u zboží saz. čís. 483 nejen váha kujných druhů železa, nýbrž i váha případných ostatních druhů a váha dřeva.

   (3) Váhou kusu se rozumí váha každého jednotlivého předmětu nebo celková váha navzájem pevně spojených součástí, z nichž je zboží složeno. Za zboží složené ze součástí pevně spojených se považuje také takové zboží, které se skládá z volně sestavených dílů, jež se toliko za účelem upotřebení v celek spojují, zejména sešroubováním, pákovým nebo bajonetovým závěrem a pod a takto spojené se dovážejí; tyto díly se projednávají vždy podle celkové váhy kusu. Avšak zboží, které se skládá z dílů jen volně sestavených, pevně nespojených, projednává se vždy podle kusové váhy jednotlivých oddělitelných součástí.

   (4) Při zařaďování podle různého opracování je třeba se vždy přesně řídit ustanoveními všeobecných poznámek k saz. třídě XXXVIII, pokud nejsou stanoveny jednotlivé výjimky v předcházejících všeobecných vysvětlivkách k saz. čís. 481 a 483.

   (5) O projednávání zboží saz. čís. 481 a 483 spojeného s jinými hmotami viz poznámku k saz. čís. 484 až 486.

   (6) Železné válce ke strojům, bez zřetele na druh železa, spojené s jinými hmotami, saz. třída XL.

   (7) Zcela nepodstatná spojení z jiných hmot, jakož i místa leštěná, lakovaná, bronzovaná, vyskytující se ve zcela nepatrném rozsahu, zůstanou při projednávání zboží saz. čís. 481 a 483 nepovšimnuta.

   (8) Viz též 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 484—486.

Saz. čís. 481.

Zboží z nekujné litiny, výslovně nejmenované, též se spojkami z kujného železa nebo spojené se dřevem.

Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 481 a 483.

Saz. čís. 482.

Umělecká litina a jiná nekujná litina jemná, též se spojkami z kujného železa nebo spojená se dřevem.

1. 1. (1) Uměleckou litinou jsou poprsí a sochy (také zvířecí) velikosti menší než přirozené, vázy, vlysy k pomníkům a podobné výrobky, jež se považují za umělecké předměty; k jiné nekujné litině jemné (lehké ornamentované litině) patří: zábradlí, výplně, reliefy a jiné ozdoby pro plášťová kamna, dveře a nábytek, jakož i podobné ornamentované předměty, jednotlivě lehčí než 3 kg, též zboží z takových dílů nebo s nimi složené, na př. balkonové mříže, mřížoví, zábradlí, kamna (také krby), hodinová závaží tvaru jedlových šišek, ozdobné lité řetězy, písmena ze železné litiny, ozdobné kandelábry, lustry, svícny a nástěnná ramena atd. Drobnůstky nebo předměty toaletní patří do saz. čís. 480.

   (2) Lehká ornamentovaná litina temperovaná (kujná) rovněž jednotlivě lehčí než 3 kg projednává se také podle saz. čís. 482.

1. 2. (1) Plechové zboží saz. pol. 445a) a b), jakož i kování a zboží ostruhářské saz. pol. 472a) patří do saz. čís. 482, je-li spojeno s uměleckou nebo lehkou ornamentovanou litinou nebo jenom z ní vyrobeno.

   (2) Podle poznámky k saz. čís. 473 je třeba neopracované klíče, kliky a jiné součástky zámků z lehké ornamentované litiny anebo s ní spojené, projednávat rovněž podle saz. čís. 482.

   (3) Spojení s uměleckou nebo jinou jemnou litinou u hotových pokladen saz. pol. 475b) nemá vliv na výši celní sazby.

   (4) K nepatrnému spojení s lehkou ornamentovanou litinou se nepřihlíží u větších předmětů, jako na př. u mříží, zábradlí, kamen, koupacích van (ornamentované nohy z litiny).

   (5) Viz též 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 484—486.

1. 3. (1) Za velmi jemně opracované zboží saz. čís. 482 se vybírá celní přirážka stanovená v bodu c) všeobecné vysvětlivky 2 k saz. třídě XXXVIII.

   (2) Umělecká litina a lehká ornamentovaná litina, spojená s jemnými hmotami, saz. čís. 485, spojená s velmi jemnými hmotami nebo zlacená, stříbřená, saz. čís. 486

   (3) Umělecká litina a lehká ornamentovaná litina, mají-li povahu zboží galanterního, saz. čís. 480.

   (4) Poprsí a sochy (také zvířecí) z litiny, jež jsou aspoň přirozené velikosti, saz. čís. 651.

Saz. čís. 483.

Zboží z kujného železa, výslovně nejmenované, též spojené s nekujnou litinou nebo se dřevem.

(1) Ocelové třísky k drhnutí, t. j. stejnoměrný, soustruhováním nebo hoblováním oceli získaný výrobek tvaru tenkých proužků, též upravené jako balíčky k ručnímu použití, projednávají se podle saz pol. 483a)1.

(2) Nevysekané pilníky se projednávají podle saz. pol. 483b), a to podle váhy kusu. Viz poznámku k saz. čís. 457.

(3) Viz též všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 481 a 483.

(4) Podmínky odběru výkovků podle poznámky k saz. pol. 483a) stanoví KNV.

Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 484—486.

1. 1. Které hmoty patří k obyčejným jemným a velmi jemným, viz všeobecnou poznámku k celnímu sazebníku dovoznímu.
2. 2. (1) O podružných součástech, jež nemají vliv na zařadění zboží, viz § 7, odst. 4, písm. g) prov. nař. k c. z.

   (2) Kromě jiných již u zvláštních čísel uvedených spojení zůstanou nepovšimnuty na př.: kaučukové těsnění u stokových mříží se sklopnou trubkou, malé vedlejší součástky z obecných kovů a porcelánová ouška atd. u železných tkalcovských člunků, rukojeti žehliček povlečené koží nebo tkaninami, nastrčené krátké kousky knotu u lamp atd.

1. 3. (1) Kuchyňské nádobí, vaničky nebo jiné součásti příslušející ke kamnům (nebo krbům), s nimi však pevně nespojené, jsou-li podrobeny různým celním sazbám, mohou být projednány zvlášť. Nelze-li však tyto součásti oddělit, projedná se celek se zřetelem na spojení. Vyložení cihlami, šamotem atd. zůstane při zařadění nepovšimnuto.

   (2) Železné válce ke strojům, bez zřetele na druh železa, spojené s jinými hmotami, saz. třída XL.

Saz. čís. 484.

Železné zboží spojené s obyčejnými hmotami.

(1) Hromosvody se zlacenou špičkou na svodné tyči anebo s malými platinovými špičkami se projednávají podle saz. čís. 484.

(2) Viz též všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 484—486.

Saz. čís. 485.

Železné zboží spojené s jemnými hmotami.

(1) Pivní automaty jemně natřené, s konstruktivními díly z niklované mosazi, patří do tohoto sazebního čísla.

(2) Viz též všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 484—486.

Saz čís. 486.

Železné zboží zlacené nebo stříbřené nebo spojené s velmi jemnými hmotami.

(1) Do saz. čís. 486 patří veškeré úplně nebo částečně zlacené nebo stříbřené zboží této třídy, vyjma zvlášť zařaděné stříbřené zboží plechové saz. čís. 445, zlacené a stříbřené ocelové perly a ocelové cetky saz. čís. 468.

(2) Zlacené nebo stříbřené hroty jehlic a jazýčky přezek saz. čís. 468, jakož i zlacená ouška a hroty šicích jehel saz. čís. 469 zůstanou nepovšimnuty.

(3) Případné velmi jemné opracování (bod c) všeobecné vysvětlivky 2 k saz. třídě XXXVIII) u zboží saz. čís. 486 neodůvodňuje vybírání celní přirážky.

(4) Viz též všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 484— 486 a úvodní vysvětlivky.

Saz. čís. 487.

Zboží saz. třídy XXXVIII vystrojené drahými kovy.

O tom, které zboží se považuje za vystrojené drahými kovy, viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.

1. XXXIX. Obecné kovy a zboží z nich.

   Do této saz. třídy jsou zařaděny: obecné kovy surové, staré přelámané a v odpadcích (saz. čís. 488), polotovary z obecných kovů (saz. čís. 489—499) a kovové zboží (saz. čís. 500—525). Stroje a přístroje z obecných kovů, elektrické stroje a přístroje atd. patří do saz. třídy XL a XLI; vozidla z obecných kovů do saz. třídy XLII; mince do saz. čís. 561; přístroje, obruby a objímky na oční skla a jiné přístroje optické, nástroje měřicí, váhy a součástky vah, hudební nástroje, hlasy a hlasové destičky k harmoniím, struny z obecných kovů, hodiny, pouzdra k hodinkám, hodinové součástky do saz. třídy XLIV; dutinky nábojnicové, roznětkové a rozbuškové, jakož i nábojnice, nábojky, náboje, roznětky, rozbušky a rozněcovače do saz. čís. 643 a 644; malby na obecných kovech, desky pro tisk obrazů, sochy atd. z obecných kovů do saz. třídy L.

   Ke všeobecným poznámkám k saz. třídě XXXIX.

   1. 1. Zboží se nepokládá za opracované, když se švy (břity) po slévání nebo lisování utesají, upilují nebo srazí, jakož i když se plochy na lomu srovnají.

      (1) Obroušení švů po slévání a lisování (též na smirkových kotoučích) a odpíchnutí slévacích nálitků se rovněž nepokládá za opracování.

      (2) Za surové se pokládají všechny polotovary a zboží z obecných kovů, které nebyly opracovány jinak než některým z těchto jednoduchých způsobů nebo nebyly vůbec opracovány, takže jsou v tom stavu, v jakém opustily slévací formy, lisy, válcovnu, huť nebo kovárnu, aniž byly na nich provedeny nějaké další práce zušlechťovací nebo zjemňovací buď opracováním, nátěrem, nebo jiným způsobem.

   1. 2. Za jemně opracované se pokládá všechno kovové zboží malované, bronzované, lakované, patinované, vernované, pomosazené, poměděné, niklované, smaltované, jemně leštěné nebo jiným podobným způsobem jemně opracované.
      1. Naopak se pokládá všechno kovové zboží jiným způsobem opracované (dírkované, vrtané nebo opatřené vyřezanými závity, úplně nebo částečně opilované, osoustružené, ohoblované, obroušené nebo jednoduše leštěné, pocínované, pozinkované, poolovené atd.) za obyčejně opracované.
      2. 1. Za malované se pokládá netoliko kovové zboží ručně barvami zdobené (též písmem pomalované), nýbrž i potištěné nebo patronované, jakož i takové, na něž byly obtiskem přeneseny ozdoby, postavy, květiny, krajiny, písmo atd.
      3. 2. Za bronzované se pokládá kovové zboží povlečené (natřené) pokostem a bronzovým práškem nebo takové, které bylo posypáno bronzovým práškem dříve, než oschl pokostový nátěr. Sem patří též zboží opatřené pouze bronzovanými vzorky, čarami obrubovými a okrajovými, pruhy a pod.
      4. 3. (1) Lakované zboží je takové zboží, které má vpálený lakový povlak, nebo takové, které dostalo nanesením a uhlazením barev s lakovým pokostem jemný, zpravidla neprůhledný povlak hladký a zrcadlově lesklý, nebo také hladký a matný.

         (2) Jako lakované zboží se projednává též kovové zboží pokládané foliemi nebo opatřené barevnými vzorky, je-li v obou případech povlečeno průsvitným pokostem.

      1. 4. Za patinované se pokládá kovové zboží, jemuž umělým způsobem bylo dodáno vzhledu bronzové antiky. Tyto patinové povlaky barvy měděnky (též hnědé atd.) nepokrývají povrch předmětu stejnoměrně, na prohloubených místech bývá většinou vrstva silnější. Rovněž tak se projednává zboží, které bylo úplně nebo částečně natřeno podobnou zelenou (též hnědou atd.) barvou pokostovou, aby byla napodobena patina.
      2. 5. Vernované je zboží, které nabylo vzhledu zlatého zboží tenkým povlakem z jemného, lehce zabarveného (obyčejně načervenalého nebo kurkumou žlutě zabarveného) lakového pokostu. Tento lakový povlak se slévá hlavně v prohlubeninách nebo na okrajích předmětu a dá se lehce odstranit, třeme-li jej kouskem bílé tkaniny, namočené do lihu nebo etheru, jimiž se odbarvuje.
      3. 6. (1) Pomosazené, poměděné a niklované zboží nabylo galvanicky úplného nebo částečného povlaku z mosazi, bronzu nebo z podobné kovové směsi, z mědi nebo z niklu. Kovové zboží s hliníkovým povlakem je postaveno na roveň zboží niklovanému.

         (2) O zkoušení niklovaného zboží jedná 2. odstavec 11. vysvětlivky k saz. čís. 488.

      1. 7. Za smaltované se pokládá kovové zboží s jednobarevným, mramorovaným nebo tavnou barvou pomalovaným povlakem ze smaltu nebo skloviny. Sem patří rovněž smaltované zboží s členěným povrchem (t. zv. cloisonné, na př. japonské a čínské vázy), kde vzorek utvořený z nezlacených kovových linek vystupuje na povrch a prostory mezi linkami jsou vyplněny smaltem.
      2. 8. Kovovým zbožím jemně leštěným se rozumí netoliko zboží se silným leskem, nýbrž i zboží, které bylo přesně pracováno a leštěním nabylo stejnoměrného lesku; rysky po leštění, porůznu ještě viditelné, nejsou důvodem, aby se zboží posuzovalo jinak. Jemně matně (bez lesku) opracované kovové zboží se pokládá za jemně leštěné.
      3. 9. K jemně opracovanému kovovému zboží patří dále veškeré okysličené výrobky, jemněji provedené, na jejichž dohotoveném povrchu byla uměle vytvořena vrstva kysličníku stejnoměrné barvy žluté, modré, hnědé, načervenalé, šedé nebo černé; sem patří též kovové zboží, jehož povrch byl umělým způsobem zbarven duhově.
      4. 10. (1) K jemně opracovanému kovovému zboží patří veškeré kovové zboží ciselované, ryté, gilošované, dále kovové zboží s ozdobami lisovanými, raženými, vyráženými, tepanými, leptanými nebo jiným způsobem vytvořenými.

         (2) Za jemně opracované se pokládá též kovové zboží inkrustované, vykládané drátem a niellované (práce z tuly).

         (3) Ciselováním rozumíme konečnou úpravu povrchu dlátem, rydlem, razidly atd., kterou se dodává zejména slévanému zboží jemného vzhledu.

         (4) Kovovým zbožím rytým a gilošovaným je zboží, na jehož povrchu byly vytvořeny rydlem nebo gilošovacím strojem prohloubené nebo vyvýšené ornamenty, arabesky, postavy, znaky, monogramy, písmena, číslice atd.

         (5) Lisované, ražené ozdoby se lisují na kovové zboží rytými deskami, razidly nebo razítky, po případě razí se údery na razidlo. Vyrážené ozdoby se vyskytují hlavně u zboží z kovových plechů; mohou býti též nazvány prací proráženou, prolamovanou.

         (6) Zboží s tepanými ozdobami je zboží plechové, na němž byly razidlem vytepány vyvýšené postavy, ornamenty a pod.

         (7) Práce inkrustační a niellovací předpokládá předchozí vyrytí nebo vyleptání ozdob, které mají být vyplněny jiným kovem nebo vyplňovací hmotou (tulou); napodobeniny těchto prací (prováděné většinou galvanoplasticky) pokládají se rovněž za jemné opracování.

         (8) Vykládáním drátem se rozumí zdobení kovového zboží vkládáním nebo pokládáním dráty. O vykládání dráty z drahých kovů viz 2. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 567 a 568.

      1. 11. (1) Za jemně opracované se pokládá též kovové zboží, jehož tvar byl pracován se zvláštní přesností, a to i tenkrát, když má být zdokonaleno zušlechtěním buď některým způsobem svrchu uvedeným, nebo jinakým (stříbřeno nebo zlaceno), jako na př.: stolní soupravy, podnosy, příbory a pod. z alpaky, které v kovu byly přesně zhotoveny, ale které je třeba k úplnému vyhotovení ještě vyleštit, stříbřit atd.; dále se čítají k jemně opracovaným: práce filigránské, jemná práce řetízková, pancéřová, šupinová a pod.

         (2) Kovové zboží lisované, vyrážené nebo ražené bez vzorků, ornamentů, okras a pod., pokládá se za obyčejně opracované, není-li opracováno jemně.

         (3) Ornamentovaná surová litina, dále neopracovaná, pokud není ve zvláštních sazebních číslech jmenována nebo tam zařaděna, pokládá se za kovové zboží obyčejně opracované.

      1. 12. (1) Kromě způsobů opracování uvedených příkladem ve druhém odstavci 2 všeobecné poznámky k této saz. třídě, se považuje za obyčejně opracované též kovové zboží, jež je zcela nebo z části osmirkováno, ohrubováno (zhruba ubráno), hrubě ofrézováno, hrubě nebo jemně natřeno, nebo pokostováno (nikoliv však vernováno, viz 5. vysvětlivku shora), pokud nebylo jinak jemně opracováno. Ocídění (odrhnutí), jehož účelem je pouze, aby s povrchu odlitého zboží byl odstraněn zbylý písek a pod. nebo okuje s povrchu kovaného zboží, nepokládá se za opracování, avšak ocídění v čisticích bubnech, které dává kovovému zboží zvláštní lesk, se za obyčejné opracování pokládá.

         (2) Za jednoduše leštěné se pokládá kovové zboží, jehož povrch se sice zrcadlí, avšak celkem není zvlášť pečlivě opracován. Na takovém zboží lze často pozorovat brusné rysky a rysky po leštidle, na zboží slévaném ještě stopy po nepřesném lití atd.

         (3) Jinak se pojem obyčejného opracování shoduje s pojmy, které platí pro způsoby obyčejného opracování u železného zboží. O těchto způsobech opracování jednají částečně všeobecné poznámky k saz. třídě XXXVIII; těchto ustanovení se obdobně používá i u kovového zboží.

   Saz. čís. 488.

   Obecné kovy surové, staré přelámané nebo v odpadcích.

   1. 1. Surové kovy (též jejich slitiny) jsou výrobky různých metalurgických pochodů, tak jak přicházejí do obchodu k dalšímu zpracování na polotovary nebo na hotové výrobky.
   2. 2. (1) Starými přelámanými (zlomkovými) kovy a kovovými slitinami se rozumějí jen kusy přelámaného kovového zboží, stará drátěná změť, vystřelené prázdné dutinky nábojnicové, znetvořené olověné střely atd., jichž nelze použít k jinému účelu než k roztavení.

      (2) Jako odpadky patří do saz. čís. 488: vývrtiny, třísky vrtačkové a soustruhové, piliny, kovotepecké odpadky k přípravě kovových prášků, odstřižky plechů atd., jichž nelze již použít k výrobě zboží, dále stěry, brusné piliny, výškrabky (smetí, smeť mincovní), kovové usazeniny na dně tavicích pecí.

      (3) Není-li s určitostí vyloučeno, že by mohlo být starého přelámaného kovového zboží nebo odpadků, jejichž projednání strana požaduje podle saz. čís. 488, ještě dále použito, mohou být na žádost strany za úředního dohledu do té míry ještě dále rozbity (rozdrceny), aby se nehodily již k jinému použití než k roztavení.

      (4) Může být též povoleno, aby zboží bylo roztaveno za úředního dozoru.

      (5) Olověná vlna a hliníkové třísky na drhnutí, saz. čís. 496.

   1. 3. Kovové odpadky smíšené se železnými odpadky se projednávají podle ustanovení § 7, odst. 4, písm. h) prováděcího nařízení k celnímu zákonu.
   2. 4. Jako surové kovy se projednávají též těžké, silné, slévané, pravoúhlé, deskovité bloky (deskovité balvany, ale nikoli desky v technologickém slova smyslu) z mědi, bronzu atd., jež nejsou ještě pilou rozřezány na desky (planches), jakož i lité desky, billety a bárníky z těchto kovů a slitin, nekované a pilou neřezané, jak se jich používá k bezprostřednímu zpracování na plech nebo drát nebo ke zpracování kováním. Povrchní, zcela hrubé opilování a přiostření slévaných bárníků k výrobě drátů nemění nic na zařadění.
   3. 5. (1) Se zvláštní pozorností buďtež projednávány bílé kovy. Bílé kovy vzniklé slitím olova s cínem nebo zinkem nebo slitím zinku s cínem je třeba zařadit do saz. pol. 488a), b) nebo c) podle toho, který kov ve slitině převládá, a jestliže jsou slité kovy ve stejném poměru, pak podle onoho kovu, který podléhá vyššímu clu.

      (2) Slévání s jinými kovy v sazebníku uvedenými, přípustné u surových kovů, a to olova, cínu a zinku, je přípustné též u zboží olověného, cínového a zinkového.

   1. 6. (1) Jako surové olovo saz. pol. 488a) (olovo obchodní, olovo hutní) projednávají se tyto slitiny olova v předpokladu, že obsahují nejméně 50% olova: olovo antimonové čili tvrdé, kov písmolijecký (liteřina), kov na broky, ložiskový kov na podkladě olova (kov bílý, kov antifrikční) a slitiny olova s cínem. Staré přelámané desky stereotypní z tvrdého olova patří rovněž do saz. pol. 488a). Pájky z olova s cínem patří bez ohledu na vzájemný poměr slitých kovů do saz. čís. 503.

      (2) Olověné slitiny s antimonem a s arsenem jsou tvrdší než čisté olovo a mají krystalický lom; též jejich zvuk je jasnější než zvuk čistého olova.

      (3) Olovo se rozpouští ve zředěné kyselině dusičné. Jak čistý kov, tak i předměty poolovené, odmaštěné benzinem, dají s roztokem kyseliny chromové žlutou skvrnu.

      (4) Popel olověný, těžký šedý prášek, který je-li žíhán se sodou na dřevěném uhlí (dmuchavkou), dá olověné zrno, patří do saz. pol. 597i).

   1. 7. (1) Surový cín saz. pol. 488b) v prutech (cín Billiton a Banca, nejlepší jakost), v houskách, v tabulích a tyčích, v hroudách, v koláčích, v zrnech, ve stůčkách je v ryzím stavu barvy stříbrobílé; je-li slit s olovem, barvy našedivělé.

      (2) Cín se při zahřátí se zředěnou kyselinou dusičnou mění v bílý prášek (kyselina metacíničitá). Kápneme-li roztok olovnatanu sodného na čistý cín nebo na dobře očištěné předměty pocínované, zčernají v několika vteřinách (na rozdíl od zinku, který zčerná ihned).

      (3) Kovový cínový prášek (odpadek jako cínové piliny nebo cínové škrabky), přicházející do obchodu pod názvem cínový popel, patří do saz. pol. 488b), kdežto vlastní cínový popel (kysličník cíničitý) patří do saz. pol. 597h).

   1. 8. (1) Kov britania saz. pol. 488b) je slitina cínu s antimonem a příp. též s mědí; některé druhy obsahují též zinek, olovo a vismut. Je bílý téměř jako cín, s modrým nádechem, poměrně tvrdý a dá se dobře válcovat; zvuk jeho jasně zvoní. Surový kov britania přichází do obchodu v prutech, houskách a pod.

      (2) Připomínáme ještě, že se dovážejí pod nesprávným názvem kovu britania (s tovární značkou „kov britania“) pruty, které obsahují značné množství olova (85%) a které se v takovém případě projednávají jako olovo podle saz. pol. 488a).

   1. 9. (1) Surový zinek saz. pol. 488c) ve tvaru desek nebo plochých housek (na způsob tašek) liší se od zinkových desek saz. pol. 491c) zhotovených válcováním tím, že deskovité kusy mají drsné nerovné plochy a hrany a bývají skoro vždy opatřeny vlitými značkami továrními nebo jakostními, kdežto desky mají povrch úplně hladký, rovný, lesklý a celistvý K surovému zinku patří: zinek hutní (zinek granulovaný), zinkový prach, zinkový popel, zinková struska a zinkové škrabky.

      (2) Zinek se rozpouští ve zředěné kyselině solné. Roztok olovnatanu sodného vytvoří na čistém zinku a na dobře očištěných předmětech pozinkovaných ihned černou skvrnu (na rozdíl od cínu, na němž skvrna povstane teprve po několika vteřinách). Chlorid kademnatý dá podobnou reakci.

      (3) Zinkový popel, zinková struska a zinkové škrabky jsou odpadky hutí a zinkoven, obsahující v podstatě zinek a kysličník zinečnatý, a to jednak zrněné, jednak pomíšené s nečistotami všech druhů; používá se jich v chemickém průmyslu místo zinkové rudy nebo kovového zinku.

      (4) O salmiakové strusce viz 4. odstavec 6. vysvětlivky k saz. čís. 602.

      (5) Zinková pecina, obsahující převážně kysličník zinečnatý, kademnatý a sirník zinečnatý, vyskytuje se obyčejně v podobě černošedé zohýbané kůry s nažloutlým lomem.

      (6) Výrobky patřící do saz. pol. 488c) liší se od zinkové šedi saz. pol. 597g) jednak svou chemickou, jednak svou mechanickou povahou. Bez zřetele k mechanické povaze se podle saz. pol. 488c) projednává veškeré zboží, jež obsahuje značné množství kovového zinku, na př. zinkový prach, zinkový kopt a zinkový kal. Výrobky obsahující převážně kysličník zinečnatý patří, jsou-li jemně rozemlety, do saz. pol. 597g), jinak do saz pol. 488c). Na žádost strany mohou být pod dozorem a za podmínek stanovených ministerstvem financí projednány podle saz. pol. 488c) též práškové zbytky po výrobě dehtových barev, po štěpení tuků atd., obsahující značné množství kysličníku zinečnatého, směřuje-li zpracování výhradně k zužitkování obsaženého zinku.

      (7) Držíme-li vzorek zinkového koptu nebo zinkového prachu na porcelánové nebo železné misce nad žárem, brzy žhne a doutná z části živě zelenavě bílým světlem i po odstranění zdroje tepelného tak dlouho, až se promění v zinkový popel. Zinkový popel saz. pol. 597g) při zahřívání nedoutná.

      (8) O rozlišování různého zboží sem patřícího viz též vysvětlivky k saz. čís. 597.

      (9) Jak se rozlišuje zinkový prach od zinku v prášku, viz 2. odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 513.

      (10) Podle poznámky k saz. pol. 488c) lze na zvláštní povolení ministerstva financí a za podmínek jím stanovených projednávat spodní zinek, zinkový popel, zinkovou strusku, zinkové škrabky, zinkový prach, zinkový kopt, zinkový hutní prach, zinkovou hutní spraš, zinkovou pecinu, zinkový kal a salmiakovou strusku zinkovou, nemá-li více než 15% chloridu zinečnatého a není-li jemně umleta. Salmiakovou strusku lze podle uvedené poznámky projednávat jen po chemickém rozboru příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy, provedeném na útraty dovozce. Celní oddělení vezme ze zásilky v přítomnosti strany dva vzorky, jeden z nich zašle k rozboru a zásilku projedná podle saz. pol. 488c). Podle nálezu o rozboru po případě vrátí rozdíl celní pohledávky ve vlastní působnosti.

   1. 10. (1) Do saz. pol. 488d) patří netoliko vlastní surová měď v houskách, ve čtverhranných nebo kruhových deskách, v prutech, hroudách a pod., nýbrž i měď elektrolytická a cementová (srážená).

      (2) Měď elektrolytická je surová měď, získaná elektrolyticky z přirozených nebo umělých roztoků mědi, která přichází do obchodu často i s měděnou deskou, jež sloužila v měděné lázni za kathodu. Tato deska nemá vliv na projednání.

      (3) Měď a měděné slitiny dají se zředěnou kyselinou dusičnou modré roztoky; je-li přítomen zároveň také cín (viz 7. vysvětlivku shora), vyloučí se kromě toho kyselina metacíničitá.

      (4) Jako surová měď se projednávají také měděné okuje, nesprávně nazývané měděný popel. Měděné okuje obsahují kysličník měďnatý, kysličník měďný a kovovou měď, jsou barvy špinavě hnědočervené a složení vločkového; používá se jich k barvení skla na červeno, a jsou-li rozemlety, jako barvy k natírání (saz. čís. 626). Vlastni měděný popel (saz. čís. 622) se skládá z černého kysličníku měďnatého a barví sklo modrozeleně.

   1. 11. (1) Nikl saz. pol. 488e) je barvy šedobílé, má silný lesk, hrubozrnný lom, je tvrdý a těžce tavitelný. Zahřeje-li se, nabíhá jako ocel. Do obchodu přichází obyčejně ve tvaru malých kostek (nikl kostkový), válečků (nikl rondelový), zrněný (nikl granulovaný), v malých beztvárných hrudkách (niklová houba) nebo jako prášek (nikl práškový).

      (2) Nikl je magnetický, rovněž tak i prášek, seškrabaný skelnou střepinou s předmětů niklovaných. Tato vlastnost se zjistí nejlépe pod zvětšovacím sklem, použije-li se zmagnetované jehly pletací. U niklovaného železa se nedá tohoto pokusu použít, nýbrž nutno provést rozbor chemický. Roztok chloridu měďnatého vyvolá na předmětech leskle niklovaných ocelově šedou skvrnu, kdežto cín a železo se barví zprvu černě, potom červeně. Má-li se zjistit, zda je železo niklováno, lze postupovat též takto: na zkoušený předmět se kápne několik kapek koncentrované kyseliny dusičné, které se slijí do porcelánové misky. Zde se rozředí malým množstvím koncentrovaného vodného roztoku kyseliny vinné (aby se zabránilo sražení železa atd. amoniakem); tento roztok se zalkalisuje amoniakem, zředí se a přidá se kapka nasyceného roztoku dimethylglyoximu v alkoholu. Je-li přítomen nikl, povstane ihned šarlatové zabarvení, které se stane zakrátko ještě intensivnějším.

   1. 12. (1) Hliník je lehký, stříbrobílý kov. V kyselině dusičné se nerozpouští, zato však se rozpouští v kyselině solné a sodném louhu specifické váhy 1˙3, při čemž se vyvíjí vodík. Tento roztok povařen s chloridem amonným dá rosolovitou sraženinu.

      (2) Hořčík (magnesium) se podobá svými zevními vlastnostmi hliníku, je ale lehčí a má žlutý nádech. Rozpouští se ve zředěné kyselině dusičné, ale nerozpouští se v sodném louhu.

      (3) Ke slitinám hliníku s hořčíkem saz. pol. 488f) patří řada slitin, které se podle svého složení hodí více nebo méně ke slévání, tváření nebo obrábění.

      (4) Podle saz. pol. 488f) se projednává též cimalium, slitina hliníku s vápníkem.

   1. 13. Thermity, nepatřící do saz. čís. 488, jsou mechanické směsi (zrněného) hliníku s umělými kysličníky kovů, které při svém spalování vyvíjejí vysokou teplotu a kterých se pro tuto vlastnost používá k tavení (též k pájení) kovů; patří do saz. čís. 622. Podle saz. čís. 622 se projednává též směs z peroxydu barya, hořčíku a síranu barnatého, sloužící k zapalování thermitů.
   2. 14. (1) K obecným kovům výslovně nejmenovaným saz. pol. 488g) patří jen ony kovy, jichž lze samy o sobě nebo ve slitinách technicky použít jako kovů, na př. vismut, kobalt, chrom, mangan, kadmium, titan, wolfram. Jiné obecné kovy výslovně neuvedené, a to draslík, vápník, sodík, strontium, lithium a pod. patří stejně jako kovový arsen do saz. pol. 596b); kovový antimon a rtuť do saz. pol. 596a).

      (2) Kovový mangan obsahující železo se projednává podle saz. pol. 428c).

      (3) Drahé kovy, saz. čís. 560.

   1. 15. (1) Ke slitinám z obecných kovů výslovně nejmenovaným saz. pol. 488h) patří: slitiny mědi a zinku, jako tombaky (červený, střední a světlý), mosaz (žlutá) a jiné specielní mosazi žluté až bílé;

      (2) různé bronzy (t. j. slitiny mědi a cínu, po případě se zinkem, olovem atd.), jako zvonovina (zvonový bronz), dělovina, bronz umělecký, strojový a zrcadlový, bronz niklový, hliníkový, manganový, křemíkový, fosforový; barva bronzu bývá, podle obsahu cínu tmavá, červená jako měď až bílá;

      (3) slitiny niklové: nikl s mědí, nikl s mědí a zinkem (argentan, pakfong, alfenida, alpaka, nové stříbro);

      (4) měď fosforová, sloučenina mědi s fosforem, zařaďuje se jako kovová směs do saz. pol. 488h), rovněž tak fosforový cín.

      (5) Spenceův kov (náhražka za olovo, cín, kov pájecí a liteřinu, skládající se ze síry a železného kyzu, též ucpávací hmota pro plynovody a vodovody), barvy tuhy a hořlavý jako síra, pak kovové cementy, saz. čís. 609.

   1. 16. Nerosty podobné kovům (saz. třída XVII), ponejvíce sloučeniny těžkých kovů se sírou (kyzy, leštěnce, blejna atd.), rozpouštějí se při zahřívání ve zředěné kyselině dusičné podobně jako kovy, liší se však od nich tím, že se při rozpouštění část síry vylučuje. Roztoky v kyselině dusičné dávají reakce příslušných kovů.

   Saz. čís. 489.

   Řezané desky (planches), t. j. desky řezané z balvanů surových kovů nebo kovových slitin, k přímému zpracování válcováním nebo tažením.

   Desky řezané z litých bloků (balvanů) mají na svém povrchu pouze stopy po opracování pilou, čímž se podstatně liší od desek válcovaných. Pásy, řezané již spirálovitě z desek (planches) k dalšímu zpracování v drátovnách, patří do poznámky k saz. pol. 496d)1.

   Saz. čís. 490.

   Niklové anody.

   1. 1. Niklové anody jsou niklové desky k zasazení do galvanické lázně niklové. Jsou to buď lité desky drsného povrchu se dvěma závěsy t. zv. nosy, odlitými na jedné straně anody, opatřené odlitými nebo vrtanými otvory, anebo jsou to válcované, silnější desky o největším rozměru 1250 cm². Válcované niklové anody mívají většinou dva vrtané otvory k zavěšení. Jsou-li pochybnosti o tom, zda bude použito dovezených válcovaných desek jako anod, možno je projednat jen tehdy podle saz. čís. 490, bude-li podán průkaz o tom, že se dovoz desek děje pro galvanisační podniky nebo pro závody, jež si samy provádějí galvanisování. Za opracování se nepokládá hrubé opilování provedené místy na hranách.
   2. 2. Anody z mosazi nebo z jiných kovů a válcované niklové anody větších rozměrů než 1250 cm² projednávají se podle své bližší sazební povahy jako odlitky saz. čís. 501, po případě jako kovové zboží výslovně nejmenované nebo jako desky saz. čís. 491.

   Saz. čís. 491.

   Plechy a desky (válcované, vykované), dále neopracované.

   1. 1. (1) Plechy a desky saz. čís. 491 jsou všechny obecné kovy válcované nebo vykované do tvaru tabulí buď neseříznuté, nebo seříznuté jen v pravém úhlu, též s rohy málo zaokrouhlenými; sem patří též pásy s hladkými okraji řezané z plechu nebo desek; rovněž i odřezky plechu, které se ještě hodí k výrobě knoflíků, hřebíků, kování a pod.

      (2) O odstřižcích plechu, které se projednávají jako odpadky, jedná 2. vysvětlivka k saz. čís. 488

   1. 2. Do saz. čís. 491 patří nejen surové plechy a desky (též svinuté) tak, jak vycházejí z válcovny nebo hutě (plechy olověné, cínové, z kovu britania, zinkové atd. v hladkém čistém stavu; plechy měděné, mosazné, bronzové a jiné s barevným náběhem, utvořivším se válcováním za tepla), nýbrž i plechy a desky prané nebo takové, které nabyly lesku pouze mořením nebo válcováním za studena (matně lesklé), též rovnané, pokud nebyly dále mechanicky nebo jinak zušlechtěny.
   2. 3. (1) Při projednávání plechů a desek z olova, cínu, kovu britania a zinku síla plechu nerozhoduje, avšak veškeré ostatní plechy a desky z obecných kovů (saz. pol. 491d)) se rozlišují podle síly nad 0˙5 mm nebo pod 0˙5 mm a podle toho se projednávají.

      (2) Sílu těchto plechů zjišťujeme tloušťkoměrem na místech nejslabších.

      (3) Plechy a desky, hloubené nebo dírkované, saz. čís. 492.

      (4) Plechy a desky, zušlechtěné, saz. čís. 493 nebo 494.

      (5) Listy (folie) z obecných kovů patří ke kovovému zboží saz. čís. 505, 515, 517—520.

      (6) O rozlišování listů (folií) od plechů viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 514—520.

      (7) Desky lité (k účelům technickým), váží-li kus více než 10 kg, saz. čís. 501, lehčí (vyjma olověné), jako kovové zboží výslovně nejmenované.

   1. 4. Zvláštní povolení k dovozu pásků z hliníkového plechu podle poznámky k saz. pol. 491d)2 vydává KNV.

   Saz. čís. 492.

   Plechy a desky, hloubené nebo dírkované.

   1. 1. (1) Jako hloubené plechy a desky se projednávají plechy ohýbané, vlnité, žebrované, rýhované, obroubené, lemované (přehýbané), jako dírkované, též vrtané, prořezané a prorážené, ale jenom jsou-li seříznuty v pravém úhlu.

      (2) Plechy trieurové, dále nezušlechtěné, pouze bradavkovitě hloubené z plechu zinkového, patří do saz. pol. 492c), s vykrouženými prohloubeninami pak do saz. čís. 515.

   1. 2. (1) Podle saz. čís. 492 se projednávají též plechy a desky saz. čís. 491, které přiříznutím nabyly jiného tvaru než pravoúhlého. Sem patří zvláště všecky plechy a desky trojúhelníkové, lichoběžníkové, kosoúhlé, kruhové, oválné nebo jiného tvaru, který vyhovuje svému účelu a přitom zůstává ještě jednoduchý. Tento tvar může být dán plechu řezáním, přistřihováním nebo vyrážením na tvary vhodné ke zpracování na misky, krabice, pouzdra, vany a pod.

      (2) Naproti tomu ornamenty z plechů vysekávané nebo vyřezávané a jiné podobné složitěji ohraničené výrobky z plechu, na př. figurky, písmena, číslice a pod., jakož i veškeré plechy a desky přiříznuté jinak než v pravém úhlu, které jsou zároveň proráženy, dírkovány nebo hloubeny nebo které byly dále zpracovány ohýbáním, tepáním, lemováním (přehýbáním) nebo jiným mechanickým postupem, neprojednávají se jako plechy, nýbrž jako kovové zboží podle své povahy.

   1. 3. Jsou-li plechy nebo desky, které se podle předchozích ustanovení považují za hloubené nebo dírkované, na svém povrchu opracovány (zušlechtěny) některým způsobem uvedeným u saz. čís. 493 nebo jemu na roveň postaveným, patří do saz. čís. 493.
   2. 4. Polotovary pouze miskovitě prohýbané (práce kotlářská), vykovaná nebo vyválcovaná dna a ohniště, váží-li kus více než 10 kg, projednávají se podle saz. pol. 502b), kdežto lehčí kusy jako kovové zboží výslovně nejmenované podle své povahy.
   3. 5. Podle poznámky za saz. pol. 492d) lze na zvláštní povolení ministerstva financí a za podmínek jím stanovených projednávat jen hloubené nebo dírkované měděné desky silnější než 10 mm k výrobě topenišť lokomotivních v továrnách na lokomotivy a v dílnách železniční správy.

   Saz. čís. 493.

   Plechy a desky všech druhů, broušené, leštěné, pokostované, lakované, niklované, pomosazené, poměděné nebo povlečené jinými obecnými kovy, vzorkované (barvou nebo lisováním).

   1. 1. (1) Plechy a desky osmirkované nebo ohoblované se projednávají jako broušené, natřené jako pokostované, galvanicky bronzované jako pomosazené, potištěné (též s přenesenou metachromotypií), patronované, malované, moirované jako barevně vzorkované.

      (2) Sem patří též plechy a desky z obecných kovů pocínované, pozinkované, poolovené, opatřené povrchem z hliníku nebo z jiných obecných kovů.

      (3) Plechy vernované (napodobeniny plechů zlacených) se projednávají rovněž podle saz. čís. 493.

      (4) O pojmu „vzorkovaný“ a „moirovaný“ jedná 8. vysvětlivka k saz. čís. 432.

      (5) Ostatně viz vysvětlivky k všeobecným poznámkám této sazební třídy.

   1. 2. (1) Do saz. čís. 493 patří nejen zušlechtěné plechy a desky vyrovnané, pravoúhle nebo jinak, nicméně však ještě jednoduše přiříznuté, nýbrž i takové zušlechtěné plechy a desky, jež se podle ustanovení u saz. čís. 492 považují za hloubené nebo dírkované.

      (2) Hloubené a dírkované plechy a desky, které jsou současně přiříznuty (jinak než v pravém úhlu), jakož i plechové pásy s jinými okraji nežli přímočarými, jejichž povrch je zušlechtěn některým způsobem zde uvedeným, patří ke kovovému zboží výslovně nejmenovanému.

   1. 3. Plechy ryté nebo gilošované — také hloubené nebo dírkované, rovněž zušlechtěné — projednávají se jako kovové zboží výslovně nejmenované, obyčejně opracované.
   2. 4. Od plechů leštěných třeba rozlišovat plechy, které byly hlazeny tvrdým válcováním za studena na t. zv. válcovém hladidle; tyto plechy patří do saz. čís. 491.
   3. 5. (1) Návěští (návěštní tabule, plakáty, štíty a pod.) provedená barvami, bronzovým práškem atd., též s namalovanými postavami, ornamenty atd. na plechu pravoúhlém nebo i jinak přiříznutém, neprojednávají se jako plech, nýbrž jako kovové zboží podle své sazební povahy, a to i tenkrát, nejsou-li opatřena kroužky nebo jiným zařízením k upevnění.

      (2) Jako kovové zboží výslovně nejmenované se projednávají též plechy vzorkovaně lisované ve tvaru budoucího zboží, k jehož dohotovení je zapotřebí ještě jenom, aby bylo vyseknuto (vyříznuto), na př. klíčové štítky, kování, kruhy, ozdobné hřeby a pod.

   Saz. čís. 494.

   Plechy a desky zlacené nebo stříbřené, také zlatem nebo stříbrem plátované.

   1. 1. Do saz. čís. 494 patří všechny rovné, pravoúhlé plechy a desky (též tabule) jakož i pásy s přímočarými okraji, které na jedné straně nebo na obou stranách nabyly zlatého nebo stříbrného povlaku galvanicky nebo jiným chemickým postupem nebo plátováním. Při zařaďování nerozhoduje obecný kov, z něhož jsou plechy a desky vyrobeny, ani stupeň zlacení nebo stříbření, je-li slabé či silné nebo je-li matné či silně lesklé.
   2. 2. Do saz. čís. 522 patří zlacené nebo stříbřené plechy a desky jinak než v pravém úhlu přiříznuté, pak všechny plechy a desky, na nichž byly zlacením nebo stříbřením vytvořeny ornamenty, arabesky nebo nějaký jiný vzorek, dále plechy a desky zlacené nebo stříbřené nebo zlatem nebo stříbrem plátované, jsou-li vzorkovaně lisovány, gilošovány, ryty nebo s vyráženými vzorky.
   3. 3. (1) Návěští a pod. provedená na plechu se zlaceným nebo stříbřeným podkladem, zlaceným nebo stříbřeným písmem, ozdobami a pod. projednávají se rovněž podle saz. čís. 522.

      (2) Jak se zkoušejí zlacené nebo stříbřené plechy a desky, viz 8. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 500—525.

   Saz. čís. 495.

   Válcované tenké kovové pruhy a tepané lupeny k výrobě kovových lístků (šalbic).

   1. 1. (1) Válcované tenké kovové pásy (pruhy) saz. čís. 495 jsou prvým polotovarem k výrobě kovových lístků (nepravého pozlátka a nepravého stříbřítka). Takové válcované tenké kovové pásy jsou druhem šumichy (válcované a pak roztepané kovové folie), jež se dovážejí v páskách metrových a jako dlaň širokých a obyčejně na plocho svinutých; liší se od výrobků, které se zařaďují jako folie, kromě naznačeného tvaru tím, že jejich povrch není stejnoměrně hladký, nýbrž je po vytepání více nebo méně hrbolatý.

      (2) Obdobné polotovary k výrobě lístků z nepravého stříbra, z hliníku, cínu nebo z jiných bílých kovů jsou pásky 3 až 4 cm široké a delší než 20 m, rovněž na plocho svinuté.

   1. 2. (1) Lupeny saz. čís. 495 jsou obdobné polotovary, vyrobené tepáním z válcovaných tenkých pásů z obecných kovů (i z kovů nepravě plátovaných), jako tepané lupeny ze stříbra (viz 1. a 2. vysvětlivku k saz. čís. 563); jsou též značně silnější než hotové kovové lístky, vyrobené z nich opětovným tepáním, a rozesílají se jako čtvercové lístky, jejichž strany měří 10 až 15 cm. Svou tloušťkou jsou mezi kovovými lístky a foliemi.

      (2) Válcované tenké pásy (pruhy) z obecných kovů, jakož i lupeny z obecných kovů, zlatem nebo stříbrem plátované, projednávají se podle saz. čís. 494.

   1. 3. (1) Tyto polotovary je třeba projednávat se zvláštní pozorností, aby kovové folie (saz. čís. 505, 515, 517— 520) a kovové lístky (saz. čís. 512) nebyly nesprávně dováženy jako válcované tenké kovové pásy nebo jako tepané lupeny. Proto je třeba dbát, aby tyto polotovary byly dováženy pouze pro kovotepce; budou-li pochybnosti, vyžádá si celní oddělení ONV od strany příslušný průkaz.

      (2) Není-li při celním projednání prokázáno, že zásilka je určena pro kovotepce, může být zboží projednáno podle saz. čís. 495 pouze tehdy, jestliže její příjemce ohlásí příslušnému finančnímu referátu KNV, že hodlá mít na skladě válcované tenké kovové pásy a tepané lupeny určené k prodeji kovotepcům, a zaváže se, že povede knihu o příjmu a prodeji těchto polotovarů, že dovolí vyslaným finančním orgánům, aby mohli do ní kdykoli nahlédnout, jakož i že jim umožní, aby zjistili zásobu, jež nebyla kovotepcům prodána.

      (3) Neprojednává-li se zboží saz. čís. 495 u nádražního nebo vnitrozemského celního oddělení ONV, odešlou se vzorky zásilek dovážených pro obchodníky nejbližšímu vnitrozemskému celnímu oddělení ONV v rámci kraje k posouzení; zboží se projedná podle příslušné vyšší celní sazby a rozdíl se pak podle nálezu vnitrozemského celního oddělení ONV straně vrátí.

   Saz. čís. 496.

   Tyče, pruty a dráty (válcované, vykované nebo tažené).

   1. 1. Jako válcované, vykované nebo tažené tyče, pruty a dráty z obecných kovů saz. čís. 496 se projednávají též polotovary lisované na hydraulických lisech Válcované tyče a válcovaný drát mají drsnější povrch a zpravidla i stopy válcovacího švu, kdežto polotovary téhož jména vyrobené tažením jsou hladké a mají nanejvýše souběžné podélné rysky.
   2. 2. (1) Do saz. čís 496 patří netoliko tyče, pruty a dráty průřezu kruhového nebo pravoúhlého, též s vypouklými úzkými stranami, nýbrž i oválné; z ⅟₄, ½ nebo ze ¾ kulaté, pravidelně mnohoúhlé (3, 6, 8 i vícehranné) nebo úhlové ( ∟┬ I ). Sem patří též ploché dráty Tyče, pruty a dráty jiných (složitějších) průřezů, než jsou uvedeny v předešlé větě, projednávají se však podle saz. čís. 497.

      (2) Válcované okenní olovo se však projednává podle saz. pol. 496a).

   1. 3. Tyče, pruty a dráty patří do saz. čís. 496 nejen v tom stavu, v jakém vycházejí ze stroje válcovacího, z bucharu nebo ze stolice drátové, nýbrž i tenkráte, když nabyly lesku mořením nebo válcováním za studena, avšak nebyly dále zušlechtěny nijakým jiným způsobem.
   2. 4. Lité bárníky z obecných kovů nebo kovových slitin, dodatečně vykované k výrobě drátu, též s jádrem z jiných obecných kovů atd., projednávají se podle saz. čís. 496, a to podle onoho kovu, který podléhá vyšší sazbě. Povrchní, zcela hrubé srážení hran pilníkem a přiostření bárníků k výrobě drátu nemění jejich zařadění.