Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku

(1) Předměty k upevňování kolejnic saz. čís. 447 mohou být odrhnuty, vrtány, dírkovány nebo na jednotlivých místech zhruba předběžně opracovány, na př. pilníkem sráženy, také hrubě natřeny atd.

(2) Jinak obyčejně opracované předměty k upevňování kolejnic projednávají se podle bližší povahy, na př. podle saz. čís. 466, saz. pol. 481b) a 483b).

(3) Pro zařadění je bez významu, zda se předmětů k upevňování kolejnic upotřebí na vrchní stavbu hlavních nebo vedlejších drah, anebo na stavbu kolejí v dolech, v továrnách nebo na staveništích atd.

(4) Jako podložky se projednávají též tak zvané svěrky kolejnicové, t. j. podložky s hákovitými nástavky, které zčásti zasahují do ocelových pražců, zčásti objímají patku kolejnic.

Saz. čís. 448.

Železniční osy a železné součástky kol (náboje [hlavy], kolové obruče [tyres], kolové kotouče, kolové hvězdice), též soustruhované, broušené.

(1) Do saz. čís. 448 patří předměty v něm uvedené, i když se dovážejí zcela surové.

(2) Železničními osami se rozumějí osy pro lokomotivy a pro železniční vozidla všech druhů, jakož i osy podobného tvaru pro menší vozidla, která se pohybují na kolejnicích (jako ruční vozíky výklopné a pod.). Od náprav pro povozy silniční saz. čís. 451, na jejichž sedlech se kola pohybují volně, liší se železniční osy sestrojením, které dovoluje, že kola mohou být na ně pevně namontována. Na rozdíl od náprav pro silniční povozy, jež jsou s vozidlem spojeny pevně, železniční osy nejsou se železničními vozidly spojeny nehybně, nýbrž otáčejí se spolu s namontovanými koly.

(3) Kolové kotouče a kolové hvězdice jsou vnitřní součástky železničních kol, k jejichž dohotovení chybí ještě navlečení kolových obručí (bandáž). Kolové hvězdice pro lokomotivní kola hnací a lokomotivní kola nosná, jakož i kolové obruče k nim, patří rovněž do saz. čís. 448.

(4) Osy pro menší kola kolejnicová, které mají týž tvar jako nápravy pro silniční povozy, saz. čís. 451. Viz též 2. vysvětlivku k saz. čís. 451.

Saz. čís. 449.

Železniční kola a dvojkolí, hotová.

1. 1. (1) Průměr, který je rozhodující pro zařadění železničních kol a železničních dvojkolí (t. j. párů kol navlečených na nápravu), měří se na jízdním věnci.

   (2) Hotovými železničními koly a železničními dvojkolími saz. čís. 449 rozumějí se kola a dvojkolí k vozidlům železničním a k vozidlům pro dráhy pouliční saz. čís. 555 až 557, dále nosná kola pro lokomotivy a tendry, jakož i menší nosná kola s nákolkem pro výklopné vozíky na uhlí a pro jiné menší vozíky a přepravní prostředky pohybující se na kolejnicích, které nelze považovat za železniční vozidla. Takových vozíků a přepravních prostředků se užívá při přepravě na kolejích v báňských, hutních nebo továrních závodech, na drahách polních a lesních, na staveništích atd.

1. 2. (1) Kolové hvězdice a kolové kotouče, na které jsou již navlečeny kolové obruče, považují se za hotová železniční kola nebo železniční dvojkolí, i když jízdní věnec není osoustruhován; železniční kola skořepová se však projednávají jako hotová železniční kola, je-li aspoň otvor pro osu a jízdní věnec osoustruhován. Skořepová kola surová, neopracovaná, nebo jen tu a tam opracovaná, se projednávají podle saz. čís. 448.

   (2) Hotová kola hnací pro lokomotivy, jakož i kolové hvězdice k nim s navlečenými kolovými obručemi, saz. čís. 527.

Saz. čís. 450.

Výhybková zařízení, křížovky, posunovadla, výhybky, zařízení brzd, nárazníky a podobné těžké železniční hmotiny.

(1) Předměty patřící do saz. čís. 450 (z oceli nebo z litiny) jsou určeny zčásti pro vrchní stavbu železniční (také drah pouličních), zčásti k stavbě železničních vozů. K předmětům pro vrchní stavbu železniční se počítají výhybková zařízení, jako křížovky, srdcovky, výhybky, výměny, vysouvací stojany, ústřední stavědla kolejí, těžké návěštní přístroje zvonkové pro stanice a strážní domky a pod. (viz též saz. čís. 540); k předmětům k stavbě železničních vozů se počítají mechanická zařízení brzd, nárazníky s namontovanými pery, nárazníkové kotouče, nárazníkové koše (nárazníková pouzdra), brzdové špalíky, vozové spojky šroubové, vozové háky i s tažnými řetězy, vozové maznice a podobné těžké železniční hmotiny. Všechny tyto předměty se projednávají, jsou-li surové nebo jen odrhnuté, podle saz. pol. 450a); jsou-li jakkoli jinak obyčejně opracovány, vždy podle b).

(2) Vakuové (ssací) brzdy, saz. čís. 538.

(3) Odměřené dírkované nosníky k stavbě vozů, dále pohyblivé železniční závory, stojany na optická návěští, sestavené z plechu, desek a tyčí, saz. čís. 442.

(4) Kování k stavbě železničních vozů, saz. čís. 472.

Saz. čís. 451.

Nápravy, čepy náprav, zděře a zákolníky pro povozy silniční.

1. 1. (1) Nápravy pro silniční vozidla mají dvě nápravová sedla, nápravové čepy pouze jedno; vždy dva kusy mohou být svařeny v jednu nápravu. Nápravové zděře slouží k vnitřnímu vyložení nábojového otvoru kol a pohybují se s nimi na sedlech náprav pevně spojených s povozem.

   (2) Nápravové zákolníky jsou krátké železné zděře, které zabraňují sklouznutí kol s náprav. Za tím účelem mívají často uvnitř vřezané závity k našroubování na konce náprav, vždy však mají otvory k prostrčení svorníků k dalšímu zajištění kol.

1. 2. Sedla obyčejných náprav a obyčejných čepů mají kuželovitý tvar a často poblíž konců vřezaný závit pro zákolníky. Obyčejné nápravové zděře jsou rovněž kuželovité. Sedla náprav olejových a poloolejových i nápravové zděře k nim jsou naopak vždy válcovité. Jsou-li sedla náprav olejových a poloolejových opracována, mají na nárazovém kotouči vždy vypracovanou okrouhlou ucpávací drážku; zděře náprav olejových a poloolejových mají vždy na vnějším konci uvnitř řezaný závit a na protilehlém konci vždy nádržku na olej nebo mazadlo; to vše u obyčejných náprav a nápravových zděří nebývá.
2. 3. (1) Nápravy a jejich součástky, surové (bez rozdílu, zda jsou to obyčejné nápravy nebo jiné nápravy a jejich součástky), projednávají se podle saz. pol. 451a); nesmějí být opracovány jinak nežli pouze povrchně odrhnuty, aby byly zbaveny okují. Byly-li jinak opracovány, t. j. odrhnuty, dírkovány, vrtány, opatřeny vřezanými závity, pilovány, na povrchu zhruba ubrány, osoustruhovány, obroušeny, osmirkovány, natřeny, lakovány atd., patří do saz. pol. 451b), a to obyčejné nápravy a jejich součástky do položky b)1, olejové a poloolejové nápravy, nápravy patentní a jejich součástky, dále veškeré nápravy a součástky spojené se součástkami z jiných kovů obecných do položky b)2.

   (2) Jednotlivé mosazné šrouby zůstávají u náprav bez povšimnutí; je-li tu ještě další spojem s obecnými kovy, jako u patentních náprav, které mají mosazné šrouby a šroubová pouzdra, jež jsou zároveň maznicemi, projednávají se podle saz. pol. 451b) 2.

   (3) Olejové nápravy s našroubovanými zděřemi mívají často jemně leštěná sedla a ložiska, jež nejsou patrna zevně.

Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 452—460 (nástroje).

1. 1. (1) K nástrojům saz. čís. 452—460 patří nejen nástroje k potřebě živnostenské a zemědělské, nýbrž i nástroje k strojnímu použití, jestliže se nedovážejí se stroji jako jejich jedno vybavení nebo nejsou na strojových součástech připevněny nebo nejsou výslovně vyloučeny z projednáváni jako nástroje třídy XXXVIII.

   (2) Nástroje (bez zřetele na to, zda jsou z oceli, ocelové litiny, temperované litiny nebo nekujné litiny), které nejsou v saz. čís. 452—460 výslovně jmenovány (a také nejsou přikázány následujícími vysvětlivkami do určitého saz. čísla), projednávají se jako výslovně nejmenované nástroje podle saz. čís. 460.

   (3) Nástroje, jako kladiva, vrtáky, dláta a pod., poháněné stlačeným vzduchem projednávají se jako jiné železné nástroje, nedosahuje-li váha kusu 20 kg. Váží-li taková zařízení 20 kg nebo více, projednávají se jako stroje saz. čís. 538 podle váhy kusu; při tom se však válec, který dostává stlačený vzduch z kompressoru postaveného na vzdálenejším místě a převádí jej na pracující nástroj, neprojednává jako motor.

1. 2. (1) Železné nástroje saz. čís. 452—460, jakož i nástroje vysvětlivkami do těchto čísel zařaděné, projednávají se podle příslušných sazebních čísel nebo položek, i když jsou zcela surové, a to i tehdy, nejsou-li ještě odstraněny švy vzniklé při lití nebo lisování. Neprojednávají se však jako nástroje součásti jinde výslovně jmenované nebo zařaděné, jako na př. pružiny, svorníky, nýty, šrouby a pod., a takové části, kterých se používá i jinak než k nástrojům.

   (2) Při projednávání částí takových nástrojů, které jsou podrobeny clu odstupňovanému podle váhy kusu, bere se za základ vyclení kusová váha dovezených částí, nelze-li z povahy těchto částí s určitostí stanovit váhu hotového nástroje (na př. u ramen kleští).

1. 3. Kombinované nástroje, které jsou složeny ze dvou nebo z více nástrojů jmenovaných v saz. čís. 452 až 460, na př. kladiva zednická, dlaždičská, která místo nosem končí motykou, projednávají se podle nástroje podrobeného vyšší sazbě (tedy v tomto příkladě jako kladiva). Totéž platí pro soupravy nástrojů patřících podle jednotlivých kusů do různých sazebních čísel (položek), připevněné na lepence a pod., jakož i pro soupravy nástrojů náležejících do různých sazebních čísel (položek) a uložených v dutém držadle, se kterým se jich jednotlivě používá.
2. 4. U nástrojů, pro které jsou v sazebníku celní sazby odstupňovány podle váhy kusu, je rozhodnou pouze váha železa; proto se váha držadel, násad a jiného výstroje ze dřeva nebo z jiných obyčejných hmot nezahrnuje do váhy kusu.
3. 5. (1) Při zařaďování nástrojů zůstanou bez povšimnutí jednotlivá nepatrná pro výkon nástroje bezvýznamná leštěná místa, spojení s jednotlivými pery nebo s dřevěnými držadly, podružné součástky z obecných kovů, jako jednotlivé šrouby, svorky atd.

   (2) Nástroje s namontovanými drahokamy, provádějícími pracovní výkon, jako průvlaky na drát, vrtáky, pily a pod. se projednávají jako příslušné nástroje.

1. 6. (1) O projednávání nástrojů spojených s jinými hmotami viz též poznámku k saz. čís. 484 až 486.

   (2) Hrubé nože a hrubé nůžky pro potřebu živnostenskou, zemědělskou nebo k strojnímu použití, saz. pol. 479b).

   (3) Nástroje, hodící se jen za hračky, saz. čís. 480.

   (4) Tesařské skoby, saz. čís. 461.

   (5) Jemné nástroje kapesní, též v pouzdrech, saz. čís. 468.

   (6) Nástroje strojové dovezené se stroji jako jedno vybavení nebo na strojích anebo strojových součástech namontované, třída XL nebo XLI.

   (7) Měřicí nástroje pro živnostníky, čítajíc v to i přesná měřidla, saz. čís. 577.

   (8) Chirurgické kleště, pilky, vrtáky a pod., saz. čís. 573.

Saz. čís. 452.

Kosy a srpy, též spojené se dřevem.

(1) Sem patří též zubaté srpy. Kosy a srpy s obtisknutými továrními značkami jsou na roveň postaveny těm, které jsou popsány písmem podle patrony.

(2) Kosíře (nože do řezaček), saz. pol. 479b).

Saz. čís. 453.

Těžké kovářské kleště, sochory, sochory vidlité (kozí nožky) a skalní vrtáky, též na ostří nebo na hraně broušené; duté skalní vrtáky.

(1) Těžkými kovářskými kleštěmi rozumějí se jenom velké hrubé kleště, těžší než 1 kg, jichž se užívá v hutích, dílnách kovářských a zámečnických a j., k přidržování výkovků a pod., též k držení menších železných kusů při vkládání do výhně, kterých však nelze užít k odštipování. Kovářské kleště mohou být též opatřeny zařízením potřebným k upevnění ramen.

(2) Skalní vrtáky jsou ocelové nástroje zpravidla tyčovité k vyvrtávání děr do skal. Pracovní část je různě dlátovitě přiostřena. Sem patří různé vrtáky dlátové (dlátovce), úderné, přibírací (přiběráky) atd., též vrtáky palicové. Rovněž sem patří jiné velké těžké skalní vrtáky bez šnekového závitu, s přiostřeným ostřím (dlátové vrtáky pro hlubinné vrtání), též se vřezanými závity na hrdle.

(3) Předměty saz. čís. 453 mohou být i povrchně odrhnuty, místy zhruba předpracovány nebo hrubě natřeny jen na ochranu proti rezu, nikoli však na povrchu dále opracovány. Přiostření ostří a hran pilníkem nebo vykováním je právě tak přípustné jako přiostření obroušením.

(4) Vyvrtání děr u kleští nebo vřezání závitů u skalních vrtáků, aby mohly být upevněny na soutyčí, nemá vliv na projednávání.

(5) Štípací kleště, saz. čís. 456.

(6) Kleště do ohně, saz. čís. 483.

Saz. čís. 454.

Nosáky, motyky a lopaty (také lžíce zednické), též spojené se dřevem.

1. 1. (1) K nosákům (klínovcům) patří též takové, které mají na jednom konci široký kladivovitý nástavec, jímž se zatlouká štěrk pod pražce, aby slehlé kolejnice přišly do roviny. Horolezecké Špičáky (cepíny), Špičáky hasičské, saz. čís. 456.

   (2) Jako motyky (motyčky ploché na polní práce, motyčky na řepu, motyčky zahradnické a pod.) a lopaty se projednávají také rýče, rýly, motyky na bahno, lžíce zednické (omítačky), dále lopatky na uhlí, rýpače kořenů (lopatkovité zahradnické nářadí) a vůbec lopatářské zboží nejrůznějšího tvaru, na př. škrabadla na shrnování silničního prachu, bláta nebo ledu, škrabadla hornická, škrabátka kominická a pod. Nečiní se rozdíl mezi lopatářským zbožím zhotoveným z plechu, oceli, kujné litiny nebo z nekujné litiny.

   (3) Sem patří též dřevěné lopaty se železným střevícem, t. j. s kováním, které tvoří dolejší hlavní část lopaty.

   (4) Ploché motyčky, které naproti pracovní špičce vybíhají v hrabky, projednávají se podle saz. čís. 455.

1. 2. Do saz. pol. 454a) patří lopatářské zboží také tenkrát, když jsou jeho toulce, v nichž se upevňují násady, opatřeny potřebným počtem otvorů nebo když jsou toulce sletovány nebo zajištěny nýty; všechny předměty tohoto čísla se projednávají podle položky b), jestliže jsou více než obroušením nebo přiostřením na ostří nebo hraně obyčejně nebo jemně opracovány.

Saz. čís. 455.

Vidle na seno a hnůj a jiné hrubé vidle, hrábě a hrabky, též spojené se dřevem.

(1) Hrubými vidlemi rozumíme vidle na řepu, vidle k pecím a pod.

(2) K hrábím (zahradnické a zemědělské nářadí) patří též dřevěné hrábě se železnými zuby.

(3) Jako hrabky (dvojzubé polní nářadí) se projednávají též rýpače řepy, řepné hrabky, kopáče (na píci, hnůj atd.).

(4) Každé další obyčejné nebo jemné opracování předmětů zařaděných do saz. čís. 455, přesahující pouhé upravení špičky (t. j. pouhé obroušení, opilování a pod. nejkrajnějšího konce špičky) a pouhé dírkování toulců pro upevnění násady, má za následek jejich projednávání podle b).

Saz. čís. 456.

Kladiva, palice; sekery; kleště, mimo těžké kleště kovářské; kovadliny, kovadlinové babky, kovářské zápustky (tvárnice).

1. 1. (1) Kladivy saz. čís. 456 se rozumějí ruční kladiva, která jsou podle svého účelu velmi různě utvářena. Sem patří jak těžká kladiva zvaná perlíky, pro kováře, zámečníky a pod., tak i lehká kladívka pro hodináře, zlatníky a pod., jakož i kladiva bosovací, sedlářská, mlátky, kladiva vytepávací, nýtovací, čalounická, ladičská kladívka atd.

   (2) Parní kladiva (buchary), též jádra kladiv a kovadlin k nim, hutní kladiva (velmi těžká kladiva pro hutě a pod.), saz. třída XL.

   (3) Jako palice (též paličky na štěrk) se projednávají též pěchovadla (pro dlaždiče a j.). Sem patří též dřevěné paličky na maso, na jejichž nárazné ploše jsou připevněny železné ryhované desky.

   (4) Jako sekery (štípací a sekací nástroje) se projednávají též špičáky všech druhů (horolezecké, hasičské atd.) vyjma dvoustranné špičáky na kámen saz. čís. 460, jakož i ocelové klíny.

   (5) Ke kleštím tohoto čísla patří všechny kleště nezařaděné do saz. čís. 453, jako kleště štípací, také pákové, kleště na trouby, štipce, kleště na drát (drátovky), kleště rozvodové, kleště přehybací, pincety (vyjma chirurgické) a pod. Sem patří též menší sklíčidla (na přidržování kusů při soustruhování), klíče na trouby, klíče šroubové (též universální šroubové klíče) a podobně utvářené klíče k otevírání a zavírání plynových nebo vodovodních kohoutků a pod.

   (6) Skličidla se nesmějí zaměňovat s čelistmi závitnic saz. čís. 459, jež mají stoupající závit, kdežto skličidla mají na čelistech určených k upnutí opracovávaných kusů jen vruby souběžné se základní plochou a zcela nezpůsobilé k řezání závitů.

   (7) Upínačky (upínací desky) a skličidla, váží-li kus více než 5 kg, saz. tř. XL.

   (8) Kleštičky na nehty, saz. pol. 479e).

1. 2. (1) Kovadliny jsou podložky různého tvaru podle svého účelu, na jejichž hořejší části (ocelové plošině) se opracovávají kovy kladivem.

   (2) Sem patří též rohatiny, žlábkové kovadliny, ohýbací kovadliny, babky k naklepávání kos, obuvnické kovadliny (stojany a nožky na přibíjení).

   (3) Kovadlinové babky jsou pomocné nástroje, které se nasazují do otvoru v kovadlině a jichž se používá pro určité kovářské práce, jako na př utínka k přesekávání žhavých tyčí.

   (4) Kovářské zápustky jsou formy, s nimiž lze snáze železo vykovat v určitý tvar, kulatý, hranatý a pod.

   (5) Zápustky jsou někdy jednoduché, jednodílné, jako na př. k vykovávání matek; obvykle jsou však ze dvou dílů, ze spodní a vrchní zápustky různého tvaru. Sem patří také děrovky, zápustkové desky, zápustkové babky, t. j. těžké pravoúhlé více nebo méně deskovité špalky, které jsou různotvárně prodírkovány a opatřeny na stranách prohloubenými, otevřenými formami nejrůznějšího průřezu.

   (6) Kovadliny pro parní kladiva, saz. tř. XL.

1. 3. Kladiva a kovadliny s leštěnými údernými plochami, i když jsou jinak jen surové, projednávají se podle saz. pol. 456b).

Saz. čís. 457.

Pilníky a rašple.

1. 1. (1) Do saz. čís. 457 patří jen vysekané pilníky a rašple (velké a malé, též pilníky jehlovité), také jinak obyčejně nebo jemně opracované. Dřevěné rukojeti zůstanou při zařadění nepovšimnuty.

   (2) Délkou seku se rozumí střední čára skutečně vysekané části.

   (3) Jako pilníky se projednávají též železná brusidla na kosy a ocílky, též t. zv. brusiče nožů, skládající se z ocelových čepelí kosočtverečného průřezu s ostrými hranami a dřevěné rukojeti. Délkou tahu je vzdálenost od špičky k počátku rukojeti.

   (4) Přirážka, která se vybírá podle bodu c) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII za leštěné nebo niklované pilníky a rašple, vypočítává se z oné celní sazby, která je stanovena pro příslušnou délku seku.

   (5) Pilníčky na nehty, saz. čís. 468.

   (6) O řeznických ocílkách s jemně vypracovanými rukojeťmi viz 7. vysvětlivku k saz. čís. 479.

1. 2. (1) Nevysekanými tělesy pilníkovými, o nichž je zmínka v poznámce, rozumějí se jak kusy vykované ve tvar pilníku, skládající se ze dvou pilníkových těles ještě stopkou spojených, tak i pilníková tělesa již navzájem oddělená.

   (2) Nevysekaná tělesa rašplí se projednávají rovněž podle ustanovení poznámky k saz. čís. 457.

Saz. čís. 458.

Pily a neozubené listy na pily, též úplně nebo částečně leštěné nebo niklované.

1. 1. (1) K pilám saz. čís. 458 patří jak pily ruční (příčnice [pily tesařské neboli dvojručky a břichatky], rozmítačky, rozvrhovačky, tak zvané ocasky, pily sadařské nebo zahradnické, svlakovky, zářezky, žilkovky, děrovky, přiřezávačky, obloučnice, obsazovačky. úhlovnice, lupenky atd.), tak i pily pro strojovou potřebu (pásovky [pásové pily], kružní pily [cirkulárky], pily rámové, pily válcové atd.).

   (2) Neozubenými listy na pily se rozumějí odměřené, přímočaře vyrovnané a zakalené ocelové listy, do nichž budou zuby teprve vyřezány, vyraženy, vypilovány atd., a to na př. v jeden kus sletované listy na pily pásové, listy na přiřezávačky, na těžké dvojručky, kruhovité listy na kružní pily atd.

   (3) Zmíněné přímočaré vyrovnání listů na pily se pozná tím, že více kusů na sebe položených zcela k sobě přiléhá; u jednotlivých kusů se tato vlastnost pozná, postavíme-li na ně pravítko hranou, je-li hrana v každém směru přesně v dotyku s plochou listu. Znakem pro rozlišování neozubených listů na pily od jiných plechových pásů je také to, že se listy na pily dovážejí většinou baleny v bednách, bedněních nebo jinakých obalech, kdežto jiné pásy se zasílají nebalené nebo jenom svázané drátem nebo páskovým železem.

1. 2. (1) Na výši celní sazby nemá vliv, jsou-li pily a neozubené listy na pily černé, lesklé, obroušené, do modra naběhlé atd., úplně nebo částečně leštěné nebo niklované, nebo jsou-li ruční pily smontovány s rámy, oblouky, rukojeťmi a pod. z obyčejných hmot.

   (2) Lupenky, malé pilky na prolamovanou práci, jejichž délka obyčejně kolísá mezi 75—125 mm, šířka mezi 0˙8—2 mm a síla mezi 0˙25—0˙35 mm, patří do saz. pol. 458a), všechny ostatní pily a listy na pily do saz. pol. 458b).

1. 3. (1) Jako pily se projednávají také poutka k pilám.

   (2) Železné oblouky a železné rámy pro ruční pily, čítajíc v to rámy pro lupenky, projednávají se jako ostatní pily saz. pol. 458b).

   (3) Dřevěné oblouky na pily (též na lupenky) a dřevěné rámy bez pil, také s kovovými napínacími a svorkovými šrouby nebo s napinadlem z provazů, jako dřevěné zboží.

   (4) Pilovitý drát, zoubkovaný a nezoubkovaný, saz. čís. 434.

Saz. čís. 459.

Kruže (frézy), výstružníky (mimo výstružníky úhlové), závitníky a šroubové vrtáky, čelisti závitnic; šídla; všechny tyto nástroje též úplně nebo částečně leštěné nebo niklované.

1. 1. (1) Kruže (frézy) jsou řezadla tvaru kotoučů, komolých kuželů, válců atd. s větším nebo menším počtem ostří, na obrábění kovů nebo dřeva na frézovacích strojích.

   (2) Výstružníky jsou ocelové nástroje s ostrými hranami a užívá se jich k rozšiřování (vystruhování) děr v kovech.

   (3) Závitníků se užívá ke vřezávání závitů do šroubových matic, čelistí závitnic ke vřezávání závitů do šroubových svorníků nebo šroubových vřeten. Sem patří též nože na závity (hřebenky).

   (4) Šroubové vrtáky jsou nejužívanější vrtáky na kov, ale užívá se jich i na dřevo, tvrdou gumu a jiné hmoty. Mají tvar válce ukončeného špičkou se dvěma břity, skloněnými k sobě pod úhlem 116°; od nich vedou dvě šroubovitě vinuté drážky, kterými mohou odcházeti třísky z vrtu. Jako šroubové vrtáky se projednávají — a někdy i označují — také vrtáky na dřevo (nebozezy) zvané hadovce, podobně sestrojené s charakteristickým šroubovým vinutím.

   (5) Šídly (půrky) se rozumějí rovné nebo zahnuté špičaté nástroje, jimiž se píchají dírky do kůže, dřeva a pod., rozšiřují vyvrtané díry atd. Průřez těchto nástrojů je kulatý, trojhranný nebo čtyřhranný.

1. 2. (1) Podle saz. čís. 459 se projednávají také závitnice se vsazenými čelistmi závitnic nebo bez nich, také upevněné na kartonech nebo na jiných podložkách s celými soupravami řezadel, jakož i řezadla závitů různé konstrukce (též nejmenší řezadla závitů z ocelových lístků pro hodináře).

   (2) Výstružníky úhlové, saz. čís. 460.

Saz. čís. 460.

Želízka do hoblíků a dláta, teslíky, výslovně nejmenované vrtáky, razidla, průbojnice a jiné nástroje výslovně nejmenované; všechny tyto nástroje též úplně nebo částečně leštěné nebo niklované.

1. 1. (1) K želízkům do hoblíků patří jak jednoduchá, tak dvojitá želízka do hoblíků (klopky). Jako želízka do hoblíků se projednávají též hoblíková lůžka se vsazenými želízky. Hoblovací nože k hoblovacím strojům na kovy patří rovněž do saz. čís. 460.

   (2) Hoblovací nože ke strojům na hoblování dýh a pod., též loupací nože na strojní loupání dýh, saz. pol. 479b).

   (3) Dláta, též dláta vydutá, dláta plochá, jsou dlátovité nástroje na obrábění dřeva; teslíky (sekáče) s různě utvářeným ostřím slouží k obrábění kovů, kamene atd.

   (4) Vyjma skalní vrtáky saz. čís. 453 a šroubové vrtáky saz. čís. 459 patří k vrtákům tohoto sazebního čísla veškeré vrtáky, jako na př. z vrtáků na dřevo (nebozezů) kančíky (nejobvyklejší nebozezy), lžičníky, středové vrtáky atd., z vrtáků na kovy na př. kopinaté vrtáky a tak zvané dělové vrtáky, z jiných vrtáků na př. skalní vrtáky se šnekovým závitem.

   (5) Razidla (patrice) a průbojnice (matrice), jsou ocelové nástroje k probíjení, lisování nebo ražení kovového zboží atd., jejichž pracovní plochy pro vytvoření tvaru se navzájem doplňují (prohloubené proti vypouklým). Probíjení se děje obyčejně kladivem, lisování a ražení strojem. Sem patří také puncovní razidla (též vypalovadla), molety (ocelová razidla válcovitá), řezací razidla, prořezávací razidla (průbojnice k prorážení plechů a desek), probiječe, vyražeče, pak číslovací kladiva (číslovací paličky), skládající se z několika ocelových, vypouklými číslicemi opatřených kotoučů, které lze zvláštním mechanismem přemístiti, též číslice k nim a pod.

1. 2. (1) Podle saz. čís. 460 se projednávají též železná hoblíková lůžka bez želízek, železné vrtací stojany (vrtací kolovrátky [vrtací kliky, náprsní kolovrátky], řehtačky, vřetena ke svidříkům atd.) bez vsazených nebozezů. Dřevěná lůžka hoblíková, jakož i dřevěné stojany vrtací, projednávají se jako zboží dřevěné.

   (2) Razidla, průbojnice, puncovní razidla, číslovací kladiva atd., s vyrytými ornamenty, písmeny, číslicemi a pod. podrobeny jsou 50% celní přirážce.

   (3) Razidla, průbojnice, prořezávací razidla, řezací razidla, do strojů nebo do strojových částí již vsazené nebo dovážené s úplnými stroji jako jejich jedno vybavení, neprojednávají se zvlášť, nýbrž podle saz. tř. XL.

   (4) Pečetítka, též nerytá, saz. čís. 468.

1. 3. (1) Výslovně nejmenovanými nástroji patřícími do saz. čís. 460 rozumějí se veškeré železné nástroje pro jakoukoli živnostenskou, řemeslnou nebo strojní potřebu, také nástroje sochařské, jestliže nejsou v saz. čís. 452 až 460 výslovně jmenovány nebo tam vysvětlivkami přikázány nebo nepatří-li jako hrubé nože a nůžky pro živnostenskou (také strojní) nebo zemědělskou potřebu do saz. pol. 479b).

   (2) Do saz. čís. 460 patří na př.: babky nýtovací, dlabače, dláta čepovní, dláta koutní, dlátka pro pouzdraře, dmuchavky, hřebeny železné pro natěrače, hřebovky (pro kováře), kleště propichovací, kolečka a vidlice vroubkovací, kopistky (špatlíky), leštítka, nárazníky (pro zámečníky), odjimačky podešvové (pro obuvníky), okrajníky (želízka do svlakovníku), oškrty mlynářské (na zrnění žernovů), pájidla železná, pánvičky k napouštění (pro hodináře), pátradla, pemrlice (s rýhovanými údernými plochami pro kameníky), plantéry (hodinářský nástroj), pokosnice (pro truhláře), probíječky dírek (na šněrování a k upevnění kroužků), průvlaky na drát, rydla, sekáče na kámen, dvoustranné (pro kameníky), srdce unášecí k soustruhům (zařízení k upevnění kusů, obráběných na soustruhu), stahovačky (ke klížení), svěráky, také ruční svěrky a skřipce, Špičáky na kámen, dvoustranné (pro kameníky), šroubováky (na šrouby se zářezem), trny (vytahovací, válcovací, rozšiřovací) k výrobě trubek, úhelníky železné bez měrného dělení, utínáky, vidlice svěšovací, vijáky na pera (pro hodináře), vroubkovače (pro koželuhy), výstružníky úhlové, vytahovadla olova (malá válcová zařízení na válcování okenního olova), vytloukadla (na podpatky), záchytky (unašeče), zrnováky, zubáky, zubovačky a rozvodky (k upravení zubů pil), želízka na tmel, žlábkovače pro koláře atd.

Saz. čís. 461.

Hřebíky a drátěnky.

1. 1. (1) Cvočky se rozumějí hřebíky k natloukáni do obuvi, a to jak hřebíky do podešví (t. zv. myší hlavičky, pifláky atd.), tak i hřebíky do podpatků a podpatkové nýtky (čtyřhranné bez hlaviček). Za cvoky se považují obuvnické cvoky (kulaté, špičaté ocelové hřebíky s kulatou plochou velmi tlustou hlavičkou) k upevňování kůže napjaté na kopytě atd., jakož i menší cvoky podobného tvaru do podpatků. Podkováky jsou dlouhé ploché hřebíky se silnými hlavičkami různého tvaru k upevňování podkovy na kopyto. Při projednávání všech těchto hřebíků podle saz. pol. 461a) se nerozlišuje, zda jsou kovány nebo sekány.

   (2) Výslovně nejmenované sekané (strojem) hřebíky saz. pol. 461 a) sekají se z ocelových plechů a lisováním na stroji se zašpičatí a opatří hlavičkou. Sem patří cvočky flokovací (teksy) a cvočky podrážkové (channel nails), t. j. tenké z nejlepšího ocelového plechu sekané velmi špičaté hřebíčky, dlouhé 3 až 32 mm, s malými hlavičkami, jakých se užívá při strojové výrobě obuvi místo dřevěných obuvnických nýtků. Též mnohé jiné hřebíky, zvláště menší, vyrábějí se strojem z řezaných plechů, na př. hřebíky sedlářské a čalounické s plochými hlavičkami a ostrými špičkami. Hřebíky strojové se liší od hřebíků kovaných, patřících do saz. pol. 461c), vyrovnanějším a hladším vzhledem, kdežto dále neopracované hřebíky kované, i když jsou odrhnuty, mají vždy drsný vzhled.

   (3) Všechny hřebíky saz. pol. 461a) mohou být též obyčejně opracovány, tedy také po dohotovení vyžíháním zabarveny modře, hnědě nebo černě, aniž se celně projednávají jinak.

1. 2. (1) Do saz. pol. 461b) patří obyčejné drátěnky a drátěné skoby (skoby do stěn, do rámů atd.), též odrhnuté; jinak obyčejně opracované a s jinými hmotami nespojené patří do saz. pol. 461c)2.

   (2) Drátěnky mají dřík v průřezu kruhovitý, kdežto hřebíky téměř vždy hranatý; obyčejné drátěnky jsou též lesklé již od výroby, čehož se u hřebíků docílí jen dodatečným odrhnutím, ale nikdy tak stejnoměrně.

1. 3. (1) Mezi jiné hřebíky saz. pol. 461c) jsou zařaděny všechny kované nebo lité hřebíky, také skoby (skoby do stěn, do obrazů, skoby lodní a pod.), a to do saz. pol. 461c)1 všechny neopracované (surové) nebo jen odrhnuté, do saz. pol. 461c)2 všechny jinak obyčejně opracované, s jinými hmotami však nespojené.

   (2) Podle saz. pol. 461c) se projednávají též skoby tesařské, zednické (skoby na lešení, na trámy), podkůvky (deskovité podkůvky) z temperované litiny s přilitými hřebíky, jakož i takové spojky na řemeny.

1. 4. (1) Podle saz. pol. 461d) se projednávají všechny jakkoli jmenované hřebíky a drátěnky úplně nebo částečně pocínované, pozinkované, poolovené, poměděné, pomosazené, bronzované nebo jinak jemně opracované nebo s hlavičkami z jiných obyčejných hmot. Patří sem také všechny hřebíky čalounické s hlavičkami mosaznými, bronzovými, porcelánovými atd., jakož i s hlavičkami z oceli, ocelových plechů a pod., na něž byly hlavičky zvlášť — od výroby hřebíčků odděleným postupem — přidělány, na př. naletováním, drážkováním a pod.

   (2) Hřebíky (čalounické a pod.) s hlavičkami z ornamentovaných kovů obecných, saz. čís. 485.

1. 5. Za hřebíky a drátěnky velmi jemně opracované se vybírá celní přirážka k sazbě pol. 461 d).
2. 6. (1) Jako hřebíky saz. čís. 461 se projednávají podle bližší povahy též kolíčky určené ke vsazení do přípravných strojů pro přádelny (do vlků trhacích, mykacích čechradel), jakož i jehly vochlovací (t. j. lesklé jehly, gills) k zasazení do vochlovacích hřebenů.

   (2) Podle tohoto saz. čísla se projednávají také obyčejné vochle z hřebíků nebo drátěnek natlučených na rovnou dřevěnou desku. Avšak vochle na dřevěných podložkách s průřezem kruhové úseče, obklady snímacích válců, vochelné tyče a jehlové válce se projednávají jako součásti strojů podle saz. třídy XL.

   (3) Viz též 5. odst. 13. všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XL.

   (4) Kolejnicové hřeby (k upevňování železničních kolejnic na dřevěné pražce), saz. čís. 447.

   (5) Napínací hřebíčky (hřebíčky k upevnění kreslicího papíru), hřebíky k napínání koberců, saz. čís. 468.

   (6) Kolíčky k citerám a pianům, hřebíkovité, saz. čís. 461, svorníkovité, saz. čís. 462.

   (7) Závlačky (také závlačkové hřebíky), t. j. zahnutý drát vybíhající ve dva rovnoběžné, zašpičatělé kolíčky (na př. k upevnění vodicích drátů na stěnu a pod.), saz. čís. 466.

   (8) Hřebíky a drátěnky tohoto čísla, jsou-li úplně nebo částečně zlacené nebo stříbřené, saz. čís. 486.

   (9) Hřebíky a drátěnky tohoto čísla, mají-li hlavičky z jemných hmot (na př. z ornamentované nebo niklované mosazi), saz. čís. 485. Viz též 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 514—520.

   (10) Hřebíky a drátěnky tohoto čísla, mají-li hlavičky z velmi jemných hmot, saz. čís. 486.

Saz. čís. 462.

Šroubové matice a svorníky, bez závitu; nýty.

1. 1. (1) Šroubové matice a svorníky, bez závitu saz. čís. 462 jsou polotovary na výrobu hotových šroubů, šroubových matic a svorníků se vřezanými závity, zařaděných do saz. čís. 463.

   (2) Šroubové matice bez závitu jsou zpravidla čtvercové, šestiboké i víceboké ploché kusy větší nebo menší síly, které mají ve středu vyražený nebo vyvrtaný otvor, do něhož se později vřežou závity; nebo jsou to křídlové matice kotoučovitého nebo kuželovitého tvaru, nad jejichž hořejší plochu vyčnívají plochá křidélka k utahování nebo povolování šroubových závitů pouhou rukou, kdežto u šroubových matic zprvu uvedených se tato práce vykonává jen šroubovými klíči. Tvarové kusy na šroubové matice jsou buď kovány, lisovány nebo z fasonované oceli řezány.

   (3) Svorníky bez závitu mají válcový dřík a plné hlavy, podobné šroubovým maticím, jsou-li určeny k výrobě šroubových svorníků; jsou-li však určeny k výrobě vlastních šroubů, mají hlavy kulové nebo ploché, jaké bývají u nýtů.

   (4) Sem patří také ladicí kolíčky (ladicí hřeby), nesprávně také zvané pianovými šrouby k citerám, cymbálům a pianům, t. j. kulaté kolíčky k napínání strun, na hořejším konci provrtané a k nasazení ladicího klíče čtyrhranně utvářené, které k docílení drsného povrchu jsou na dolejší části šroubovitě pilovány anebo mají jemné, velmi mělce zařezávané spirály.

   (5) Nýty jsou výrobky podobné svorníkům, obyčejně s kratším dříkem než stejně silné svorníky. Hlavy jejich, zvláště u větších nýtů, jsou kulové, kuželové, mnohdy také ploché, směrem ke dříku kuželovitě zúžené („zapuštěné“ hlavy). Užívá se jich k nýtování, t. j. ke spojení dírkovaných desek, plechů atd.; protilehlá hlava se utvoří hlavičkářem, lisem a pod.

1. 2. Podstatnou okolností pro zařadění svorníků a nýtů je průměr dříku, pro zařadění šroubových matic průměr otvoru. Měřit je třeba u obou přesně v průměru; u svorníků a nýtů se nejlépe měří posuvným měřítkem, u matic přiložením milimetrové míry.
2. 3. (1) Do saz. pol. 462a) patří podle trojího odstupňování průměru dříku jen neopracované (surové) svorníky bez závitu a neopracované (surové) nýty. Šroubové matice bez závitu patří k neopracovaným (surovým) tehdy, nejsou-li kromě vyvrtání středního otvoru jinak dále opracovány.

   (2) Šroubové matice tohoto saz. čísla jinak obyčejně opracované, svorníky a nýty tohoto saz. čísla obyčejně opracované vůbec, jakož i všechny tyto předměty jemně opracované projednávají se podle saz. pol. 462b), a to podle průměru otvoru nebo průměru dříku; avšak u šroubových matic a svorníků jinak neopracovaných (surových) o průměru otvoru nebo dříku 14 mm a větším zůstane bez povšimnutí ofrézování nebo osoustuhování švů vzniklých při lisování na vnějších a vnitřních hranách matice, po příp. na hlavě.

   (3) Za velmi jemné opracování se vypočítává celní přirážka vždy ze sazby pol. 462b).

   (4) Nýty kotlové, na jejichž hlavy je navařen silný měděný plech, saz. čís. 484.

   (5) Tvarové kusy šroubových matic z kujného železa, nedírkované, saz. čís. 483.

Saz. čís. 463.

Šrouby, šroubové matice a svorníky, se závitem.

1. 1. (1) U šroubů jsou na větší části dříku vřezány nebo vyválcovány závity a v hlavách, jednak kulových, jednak plochých je zářez (drážka) pro šroubovák. Místo těchto hlav jsou u šroubů ručních připevněny na dřík kotoučky s ryhovaným okrajem, ruční kolečka a pod. U šroubů a šroubových svorníků se závit vyválcovaný posuzuje stejně jako závit řezaný.

   (2) Ke šroubům se závitem saz. čís. 463 patří šrouby do podstavců, do ručnic, do dřeva, do nástrojů, šrouby špičaté, křížové, šrouby s okem, šrouby do varhan, šrouby do kol, šrouby do řemenů, šrouby s kroužkem, šrouby růžicové, šrouby k stavbě lodí, šrouby do zámků, šrouby obuvnické atd., jakož i šroubové hřebíky, šroubové skoby, velké i malé, zhotovené z kovaných nebo lisovaných ocelových svorníků nebo z drátu (drátěné šrouby, drátěné skoby šroubové).

   (3) Šroubové hřebíky, šroubové skoby a šroubové skoby drátěné se podobají hřebíkům, skobám a drátěnkovým skobám až na to, že mají místo špičky vřezaný závit. Jako šroubové skoby se projednávají také nosiče isolátorů, opatřené na jednom konci závity k upevnění na telegrafní tyče, jakož i obrtlíky (dveřní a okenní) se vřezanými závity.

   (4) Šroubové matice a svorníky (t. j. předměty vyznačené v saz. čís. 462) patří do saz. čís. 463, jsou-li již v otvorech šroubových matic a u svorníků na dolní části dříku vřezány závity.

   (5) Matice z nekujné litiny, jen výjimečně se vyskytující, projednávají se jako matice ocelové.

1. 2. (1) U šroubů a svorníků s vřezanými závity se zjišťuje průměr dříku na neřezané části nejbližší poslednímu závitu, u šroubových matic průměr otvoru na místě, kde zářez počíná, stejným způsobem, jak je stanoveno ve 2. vysvětlivce k saz. čís. 462.

   (2) Šrouby, šroubové matice a svorníky pouze se závity, dále však neopracované, patří k neopracovaným (surovým) saz. pol. 463a)1-4, a to podle průměru dříku nebo otvoru.

   (3) Do saz. pol. 463b) 1-4 patří šrouby, šroubové matice a svorníky podle průměru dříku nebo otvoru tenkrát, jsou-li na některé části svého povrchu, vřezanými závity neopatřeného, obyčejně nebo jemně opracovány. Zvláště sem patří všechny šrouby a svorníky, jakož i matice, které jsou na neřezaném dříku nebo hlavě (u šroubů) nebo na povrchu (u matic) zcela nebo částečně opilovány, osoustruhovány, obroušeny nebo jinak ohlazeny nebo po dohotovení žíháním zmodřeny, opalováním olejem do šeda, hněda, černa nebo jinak zabarveny, pocínovány, pozinkovány, po měděny nebo jinak obyčejně nebo jemně opracovány; avšak u šroubů, šroubových matic a svorníků jinak neopracovaných (surových) o průměru dříku nebo otvoru 14 mm a více zůstane nepovšimnuto ofrézování nebo osoustruhování švů vzniklých při lisování na vnějších hranách hlavy nebo matice.

   (4) Základem pro výpočet celní přirážky za velmi jemně opracované šrouby, matice a svorníky jsou celní sazby položky 463b) 1-4.

1. 3. (1) Projednávání podle saz. čís. 463 se omezuje pouze na šrouby, šroubové matice a svorníky se závity, jakož i na šroubové skoby atd. postavené jim na roveň v předcházejících vysvětlivkách, nevztahuje se však na jiné zboží se vřezanými závity nebo na zboží spojené se šrouby, svorníky nebo maticemi; toto zboží se projednává podle své jinaké sazební povahy jako obyčejně opracované, nejde-li o jiný způsob opracování.

   (2) Patří tedy na př.: závěrky trub se závity do saz. čís. 441; šroubové zděře zátkové (k sudům a pod.) z kujné litiny do saz. čís. 483; ozuby do podkov se vřezaným závitem do saz. čís. 483; svory k nápravám silničních povozů a skoby šroubové k upevnění tlakových vzpruh na nápravy osobních vozů, obojí zakončené dvěma svorníky se závitem a opatřené maticemi, potom prstence na kosy (ploché, na jedné straně zesílené kroužky, jimiž prochází šroub) k upevnění kosy na kosiště, jako kování do saz. čís. 472.

Saz. čís. 464.

Řetězy, mimo řetězy lité a kloubové.

1. 1. K řetězům saz. čís. 464 patří všechny kované ocelové řetězy článkové, pak všechny článkové řetězy z ocelového drátu nebo z ocelových plechů nebo z temperované litiny, na př. řetězy kotevní a lodní, nálední, ohlávkové, zarážkové (brzdové), vozové, spojovací řetězy k vozům železničním (neodměřené), článkové řetězy pro jeřáby, těžná zařízení a pro jinou potřebu strojní, řetízky k záclonám, ke kabelkám, k lampám, řetězy na psy, řetězy perlové nebo kuličkové atd. Nepatři sem řetězy lité (t. j. řetězy z nekujné litiny), řetězy kloubové a řetězy ozdobné.
2. 2. Síla článku, která je pro zařadění řetězů do saz. pol. 464a), b) a c) především rozhodná, zjišťuje se u řetězů kovaných a drátěných měřidlem síly na nejkratší ose článků a nikoli snad na příčných spojkách (můstcích) upevněných v článcích, které u těžkých řetězů zabraňují zmotání řetězových článků. Střídají-li se v jednom řetězu silnější články se slabšími, je rozhodující pro zařadění síla článků slabších. U řetězů plechových a u řetězů z temperované litiny se považuje síla plechu, po případě síla temperované litiny, za sílu článku.
3. 3. (1) Všechny řetězy saz. čís. 464 neopracované (surové), také odrhnuté nebo dehtované (asfaltované, smolou natřené), patří podle síly článků do saz. pol. 464a)1, b)1 nebo c)1, všechny řetězy opilované, obroušené, pocínované, pozinkované, poměděné, pomosazené, pokostované, okysličené, lakované nebo nějak jinak obyčejně nebo jemně opracované do saz. pol. 464a)2, b)2 nebo c)2.

   (2) Základem pro výpočet celní přirážky za velmi jemně opracované řetězy jsou celní sazby položek 464a)2, b)2 nebo c)2.

   (3) Při zařadění zůstávají nepovšimnuty háky, řetězové příčky, karabinky a pod., které jsou připevněny na jednom konci řetězu, aby se mohl na jiné předměty upevnit nebo aby se z něho mohla utvořit smyčka.

1. 4. (1) Odměřené řetízky ozdobné (řetízky k hodinkám, řetízkové náramky, řetízkové náhrdelníky atd.) patří do saz. čís. 480. Neodměřené řetízky ozdobné (metrové zboží) se však projednávají podle saz. čís. 464.

   (2) Plechové řetízky s vyráženými (proráženými) okrasami se považují, i když nejsou jinak dále opracovány, za jinak obyčejně opracované.

   (3) Kloubové řetězy z plechu patří jako kloubové řetězy vůbec do saz. čís. 465.

   (4) Plechové řetězy s lisovanými nebo vytepanými ornamenty, saz. čís. 474.

   (5) Lité řetězy (z šedé litiny), saz. čís. 481.

   (6) Odměřené řetězy, dovážené se stroji, k nimž patří, se projednávají se stroji podle saz. třídy XL.

Saz. čís. 465.

Řetězy kloubové, mimo řetězy k jízdním kolům, patřící do saz. čís. 552.

(1) Řetězy kloubové (deskové řetězy) se skládají z obdélníkových, na konci zakulacených, nebo z obloukovitých destiček, vyrážených z desek nebo z plechu, které mají nedaleko konců po dvou vyvrtaných dírkách, jimiž se spojuje více destiček svorníky nebo nýty v řetězové články, po příp. v řetězy. Kloubových řetězů se užívá nejčastěji u strojů, jako na př. u jeřábů, mykacích strojů atd. Od řetězů článkových saz. čís. 464 se liší tím, že jejich jednotlivé články s následujícími jsou pevně spojeny a mohou se pohybovati jen kolem svorníků, které je spojují.

(2) Podle saz. čís. 465 se projednávají též převodní řetězy z kruhové oceli řetězové, také s články, které lze rozebrat (jako u Ewardových hnacích řetězů).

(3) Dohotovené články k řetězům kloubovým, jakož i hotové svorníky a destičky pro kloubové řetězy se projednávají rovněž podle saz. čís. 465.

(4) U řetězů kloubových saz. čís. 465 je přípustné každé obyčejné nebo jemné opracování; za velmi jemně opracované se vybírá celní přirážka podle ustanovení bodu c) všeobecné poznámky 2 ke třídě XXXVIII.

(5) Sem patří také řetězy automobilové, t. j. kloubové řetězy vyrobené jako řetězy k jízdním kolům s průměrem svorníků (i se svorníkovým obalem) větším než 10 mm.

(6) Řetězy deskové po příp. dohotovené jejich části pro visuté mosty, saz. čís. 442.

(7) Destičky k řetězům kloubovým bez dírek pro svorníky, saz. čís. 433, po příp. saz. čís. 483.

(8) Odměřené řetězy, dovážené se stroji, k nimž patří, projednávají se s nimi podle třídy XL.

Saz. čís. 466.

Drátěné zboží výslovně nejmenované.

1. 1. (1) Jako drátěné zboží výslovně nejmenované saz. čís. 466 se projednává veškeré zboží z ocelového drátu (též zploštěného, jmenovaného v 2. odstavci 1. vysvětlivky k saz čís. 434), které není výslovně zařaděno do jiných čísel sazebníku.

   (2) Sem patří zejména tyto drátěné předměty: drátěné tkaniny a drátěná pletiva, jako na př. dna k sítům nejrůznější síly, k výrobě sít od nejhrubších důlních roztřiďovacích až k nejjemnějším mlýnským prosévačkám, drátěné mříže (drátěné ploty, sítě okenní, prohazovačky), drátěné žíněnky (vložky do postelí z drátěného pletiva namontovaného na dřevo nebo železo anebo ze žíněnkových per drátem propletených), drátěná lana (též s konopnou duší, t. j. s vložkami ze surových nebo dehtovaných konopných provazů nebo šňůr), ostnatý drát (t. j. drátěné prameny se železnými ostny, upevněnými v nich v pravidelných mezerách), kroužkové pletivo k leštění, drátěné kartáče k technickým účelům (na př. kartáče škrabací, též na parkety, drátěná drhla), košíky na příbory a na peníze, poklopy na potraviny, klece, psí obojky, kloubové kostry (karkasy), dřevěná nebo železná kolečka k dětským vozíkům s paprsky drátěnými, paprsky jízdních kol jen ze surového nebo obyčejně opracovaného drátu bez závitu, pasti na myši a na krtky, drátěná zapinadla pro šampaňské láhve (jako závěrky lahví po dobu uložení v kvasírnách), deštníkové a slunečníkové kostry (rozpinadla). Dále sem patří též jiné zboží drátěné, na př. háky na věšení klobouků a šatstva, klíče na konservy, kroužky do nozder, hrubé drátěné přezky a karabinky (t. j. z drátu silného nejméně 1˙5 mm, s jazýčkem nebo bez něho, váží-li 25 kusů nejméně 1 kg), prstencové běhounky ze zploštěného drátu (k prstencovým strojům přádacím a skacím) hroty mřížové z drátěných spirál, Jacquardovy jehly, podkůvky z plochého drátu, fasonovaný drát složitého tvaru k výrobě obvodů hodinových koleček, na něž se zavěšuji hodinová závaží na řetízcích atd. Podle saz. čís. 466 se projednává též zploštěný drát kroucený kolem své osy, jakož vůbec všechen drát upravený pro příští potřebu, na př. drát do spirál točený, ohnutý k upevňováni korkových zátek, drát připravený na řetězové články, přezky, čechrací háčky, upravené deštníkové a slunečníkové dráty určité délky (t. j. deštníkové a slunečníkové dráty přistřižené na určitou délku, mající na obou koncích vložku z kulatého drátu), pruty k deštníkům a slunečníkům s připěchovanými hlavičkami nebo s nalisovanými kloubky nebo s přidělanými vidlicemi a jiné drátěné součástky deštníků a slunečníků atd.; pak drát s vlisovanými ozdobami (vzorky).

   (3) Drát pouze na kusy rozřezaný, vyrovnaný a drát toliko zvlněný se projednává jako drát podle své síly a podle svého zušlechtění. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 435.

1. 2. (1) U zboží drátěného saz. čís. 466 nemá spojení se součástkami z jiného druhu železa (tyčového, plechu, litiny kujné nebo jiné atd.) potud vliv na zařadění, pokud tím takové zboží nepozbylo povahy zboží drátěného. Viz též 5. vysvětlivku.

   (2) Při projednávání drátěného zboží nerozhoduje, zda bylo k jeho výrobě upotřebeno drátu nekaleného nebo kaleného, není-li tento drát podroben vyššímu clu podle saz. čís. 435.

   (3) Do saz. pol. 466a) patří veškeré zboží drátěné z drátu surového (též žíhaného nebo lesklého nebo z drátu, který při tažení nabyl lehkého měděného nádechu), osmirkovaného, obroušeného, hrubě natřeného nebo jinak obyčejně opracovaného, a to:

   1. do saz. pol. 466a)1 všechno zboží zhotovené z drátu silného nejméně 1˙5 mm;
   2. do saz. pol. 466a)2 ono, které bylo zhotoveno z drátu slabšího.

   (4) Střídají-li se u zboží drátěného silnější dráty se slabšími, rozhoduje o použití celní sazby drát slabší.

   (5) Podle saz. pol. 466b) se projednává jen drátěné zboží výslovně nejmenované, jemně natřené, pocínované nebo pozinkované, a to bez zřetele na sílu drátu.

1. 3. Mají-li drátěná lana konopné duše nebo jsou-li opředena hrubými vlákny nebo povlečena kaučukem, dehtovanými hrubými tkaninami nebo nebarvenou kůží nebo spojena s těmito hmotami, nemá to vliv na jejich projednávání podle saz. čís. 466.
2. 4. (1) Výslovně nejmenované drátěné zboží poolovené, poměděné, pomosazené, lakované, bronzované nebo jinak jemně opracované (vyjma jemně natřené, pocínované nebo pozinkované, patřící do saz. pol. 466b)) patří do saz. pol. 466c). V téže položce výslovně jmenováno je také drátěné zboží leštěné nebo niklované.

   (2) Za drátěné zboží saz. čís. 466 ryté, plátované mědí, slitinami mědi nebo hliníkem vypočítává se 50% celní přirážka vždy z celní sazby pol. 466c).

   (3) Drát opředený vlákny přediv [též hedvábím (drát karkasový)], také na kloboukové kostry (karkasy) atd. zpracovaný, s tkaninami však nespojený, projednává se podle saz. pol. 466c).

1. 5. (1) Spojení se dřevem nemá vliv na zařadění u prohazovaček, u pastí na myši a podobných pastí na zvěř a u klecí. O tom, kdy se drátěné zboží výslovně nejmenované, spojené s jinými hmotami — nehledíc k právě zmíněnému spojení se dřevem —, projednává podle saz. čís. 484—486 a kdy se drátěné zboží výslovně nejmenované, zlacené nebo stříbřené, projednává podle saz. čís. 486, viz poznámku k saz. čís. 484 až 486.

   (2) O podružných součástech, jež nemají vliv na zařadění zboží, viz § 7, odst. 4, písm. g) prov. nař. k c. z.

   (3) Jako hrubé přezky drátěné saz. čís. 466 se projednávají též hrubé přezky z temperované litiny nebo z oceli, váží-li 25 kusů nejméně 1 kg.

   (4) Ženilky (housenkovitě vinuté) k účelům konfekčním s osnovou z tenoučkých drátů a s útkem z příze projednávají se jako zboží prýmkářské podle saz. tříd XXII—XXV.

   (5) Dřevěná síta se dny z ocelového drátu, saz. čís. 277; s plechovými okraji (luby), saz. pol. 278a).

   (6) Drátěné tkaniny propleteně osinkovou přízí, saz. pol 401e).

   (7) Drátěné řetězy, saz. čís. 464.

   (8) Mykací povlaky, tkalcovské paprsky atd., saz. čís. 467.

   (9) Jehly, saz. čís. 468 a 469.

   (10) Drátěné kartáče na vlasy, saz. čís. 276.

   (11) Drobné potřeby drátěné, také jemnější přezky, saz. čís. 468.

   (12) Drátěná pera, saz. čís. 471.

   (13) Drátěné závorky, saz. čís. 472.

   (14) Ocelový drát povlečený papírem, saz. čís. 484.

   (15) Telegrafní drát (z ocelových drátů, jejichž uzlové spojení je ovinuto měděným drátem), saz. čís. 484.

   (16) Paprsky jízdních kol, se závitem nebo z drátu jemně opracovaného, saz. čís. 552.

   (17) Ocelové struny, saz. pol. 584b).

   (18) Textilní stuhy s obrubami provlečenými drátem, saz. třída XXII—XXV.

Saz. čís. 467.

Mykací povlaky všech druhů; tkalcovské paprsky a zuby na tkalcovské paprsky, též ve svazcích nebo v kotoučích; drátěné tkalcovské nitěnky; drátěná nebo plechová ouška k nitěnkám (maillons).

1. 1. (1) Mykacími povlaky saz. čís. 467 se rozumějí veškeré, obyčejně v pásech dovážené povlaky pro mykací stroje (též pro čechradla a stroje česací), nazývané též někdy česací povlaky, z kůže nebo z tkanin na mykací povlaky (viz též vysvětlivky k saz. čís. 320), do nichž jsou vsazeny háčky z ocelového drátu. Užívá se jich v přádelnách při předení (k rovnání předivových vláken: mykání, čechrání, česání) nebo v úpravnách tkanin k drastění a pod.

   (2) Do saz. čís. 467 patří též povlaky pro ruční přístroje na česání vlny nebo žíní, ze silnějších zahnutých do kůže zapuštěných drátěnek.

   (3) Umělé štětky soukenické, podobající se tvarem soukenickým štětkám, z ocelového plechu s ostrými háčky projednávají se rovněž jako mykací povlaky.

   (4) Mykací povlaky se projednávají vždy zvlášť podle saz. čís. 467, i když se dovážejí zároveň nebo spojené se stroji nebo jejich součástmi (na př. s víčkovými tyčemi)

   (5) O tom, jak se zjišťuje váha mykacích povlaků namontovaných na strojích, viz 13. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XL.

   (6) Mykací povlaky s drátěnými háčky z bronzu, mosazi nebo jiných kovů obecných, saz. pol. 508b).

   (7) Obklady snímacích válců, vochelné tyče a jehlové válce, viz 2. odstavec 6. vysvětlivky k saz. čís. 461 a 5. odstavec 13. všeobecné vysvětlivky ke třídě XL.

1. 2. (1) Tkalcovské paprsky saz. čís. 467 se skládají ze dvou prutů, mezi něž jsou vsazeny zuby tkalcovských paprsků z ocelového drátu, a jsou určeny k protahování a vedení osnovních nití v řízeném pořadí na stavu tkalcovském.

   (2) Zuby na tkalcovské paprsky saz. čís. 467 jsou kousky drátů na výrobu tkalcovských paprsků odměřeně nařezané, jež se k tomu účelu vyrábějí způsobem níže popsaným. Drát na tkalcovské paprsky, na odměřené kusy ještě nerozřezaný, nýbrž dovážený ve svazcích nebo v kotoučích, jinak však téže povahy jako zuby na tkalcovské paprsky, projednává se rovněž jako tyto zuby.

   (3) Zpracování drátu na zuby tkalcovských paprsků není pouhým zploštěním (válcováním na plocho), nýbrž drát zploštěný se ještě ořezává na okrajích, zbavuje se veškerých nerovností, na hranách se zakulacuje, též leští, vyrovnává, tedy zvlášť pečlivě se opracuje a teprve potom se zasílá buď v kotouče svinutý, nebo již rozřezaný na krátké tyčinky.

   (4) Projednávání zubů na tkalcovské paprsky je třeba věnovat zvláštní pozornost, aby nebyly nesprávně projednány jako drát pouze zploštěný.

   (5) Lamely pro tkalcovské stavy — dlouhé 28 cm, široké 5 mm, mající na jednom konci vyražený zářez asi 1½ cm dlouhý a uprostřed délky vyraženou dírku — projednávají se rovněž podle saz. čís. 467 (se zřetelem na činnost podobnou jako u zubů na tkalcovské paprsky).

1. 3. (1) Nitěnky saz. čís. 467 jsou pleteny z drátu a mají uprostřed ouško k provlečení osnovní niti. Dále upraveny a v brda spojeny tvoří vrchní a spodní prošlup na tkalcovském stavu. Do saz. čís. 467 patří též drátěné nitěnky, opatřené na obou koncích skanou bavlněnou přízí k upevnění nitěnek na brda.

   (2) Drátěná nebo plechová ouška k nitěnkám (maillony) saz. čís. 467 jsou ouška z drátu nebo vyrážená z ocelového plechu, uprostřed s dírkou k provlékání osnovních nití a s menší horní a dolní dírkou, do které se upevňuje příze nebo žíně k dohotovení nitěnky.

   (3) Při projednávání hotových nitěnek se nehledí na ocelová nebo drátěná ouška (maillony).

   (4) Do saz. čís. 467 patří též brdové listy, t. j. rámy zpravidla dřevěné s napjatými nitěnkami; užívá se jich k tvoření prošlupu osnovy navinuté na vratidlo.

Saz. čís. 468.

Jehlice, pokud nepatři do saz. čís. 469; psací pera a nástrčky na pera; ocelové perly, též zlacené nebo stříbřené; udice, háčky a sponky, přezky, knoflíky, náprstky a podobné drobné potřeby.

1. I. (1) K jehlicím saz. čís. 468 patří nejen obyčejné špendlíky z ocelového drátu, nýbrž i — obyčejně větší — zastrkávací jehlice a jehlice do šátků, dále obyčejné jehlice do klobouků, vlásničky, šněrovací jehly (navlekače), pojistné špendlíky (zavírací špendlíky), dráty pletací, háčkovadla, jehly tamburovací, síťkovací, splétací, pak jehly kopírovací, jehly k leptání, úpravní jehly (větší jehly s kroužkem na konci stvolu k přípravě drůbeže k pečení), hroty šicích jehel bez oušek a jiné podobné jehly nepatřící do saz. čís. 469.

   (2) Jako hotová psací pera (ocelová psací pera) se projednávají podle saz. čís. 468 též pera pouze přiříznutá nedohotovená, pak ocelová pera kreslicí a litografická.

   (3) Jako nástrčky na pera saz. čís. 468, t. j. objímky z ocelového plechu k nastrčení na násadky a k přidržení pera, projednávají se také malé rozštěpené pružné vložky z ocelového plechu, které se zapustí do dřevěných vyhloubených držátek a rovněž upevňují vsunutá psací pera. Podle sazby platné pro nástrčky na pera se projednávají také veškeré vlastní nástrčky na pera, spojené s dřevěnými, rákosovými, korkovými atd. držátky, jakož i držátka ze železného plechu, zařízená k upevnění psacích per; dřevěná, rákosová, korková atd. držátka se zapuštěnými rozštěpenými pružnými vložkami z ocelového plechu, saz. třída XXXIV. Viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 358.

   (4) Podle sazby na ocelové perly saz. čís. 468 se projednávají též vyrážené cetky z oceli (blyskotky, hvězdičky a pod., též zlacené nebo stříbřené).

   (5) Na zařadění nemá u perel vliv, jsou-li pouze pro zasílání navlečeny na niti nebo šňůrky. Viz o tom též vysvětlivky k saz. čís. 509.

   (6) Jako udice (rybářské háčky) se projednávají též vlasce spojené s háčky, také s korkovými, plechovými atd. splávky. Takovéto rybářské náčiní navinuté na destičkách dřevěných nebo z rotanu (nebo bambusu) se zářezy patří do saz. čís. 359, připevněné na rybářské pruty do saz. čís. 354.

   (7) Jako háčky a sponky se projednávají také smyčky z ocelového drátu, jakož i ocelové spínací háčky k šněrovačkám.

   (8) Jako přezky saz. čís. 468 se projednávají veškeré železné přezky (vyjma hrubé přezky drátěné a hrubé přezky z temperované litiny), i bez jazýčku.

   (9) Hrubé přezky z drátu silného nejméně 1˙5 mm nebo z temperované litiny, váží-li 25 kusů aspoň 1 kg, saz. čís. 466.

   (10) Ke knoflíkům saz. čís. 468 se počítají též knoflíky stiskací (které se zapínají přimáčknutím na malý nýtek opatřený knoflíčkem, jako na př. u rukavic a pod.).

   (11) Jako náprstky se projednávají též náprstkové kroužky.

   (12) Při zařaďování jehlic zůstanou nepovšimnuty zlacené nebo stříbřené, jakož i leštěné hroty, při zařaďování přezek niklované nebo leštěné, zlacené nebo stříbřené jazýčky,

   (13) Jehly vochlovací (gills), saz. čís. 461.

   (14) Jacquardské jehly, saz. čís. 466.

   (15) Ozdobné jehlice (do vlasů a do klobouků), ozdobné přezky a ozdobné knoflíky, saz. čís. 480.

   (16) Knoflíkové formy železné, t. j. vložky a podložky na povlečené knoflíky, podle povahy hmoty.

   (17) Špikovačky plechové, saz. čís. 445.

1. 2. (1) Jako jiné podobné drobné potřeby saz. čís. 468 se projednávají tyto — jen pro příklad uvedené — předměty:
   1. držadla na doutníky, držátka na balíčky, drátěná, též spojená se dřevem, háčky na zapínání obuvi a rukavic, háčky obouvací (k usnadnění obouvání vysokých bot), háčky zapínací k nákrčníkům, hřebeny, hřebíčky napínací (na upevnění kreslicího papíru a pod.), jehelníčky (též malá pouzdra na psací pera a pod.), karabinky, jichž 25 kusů váží méně než 1 kg, kolečka zoubkovací (krejčovská kolečka k okreslování střihů), krabičky (jako tabatěrky, bonboniéry, pouzdra na mýdlo, na zápalky a podobné menší krabičky, většinou kapesní), ladičky, láhve polní s nasazeným železným pohárem, lžíce obouvací, lžíce (vyjma obyčejné lžíce z měkkého plechu), louskáčky, náčiní psací, cestovní a kapesní, napinače kobercové (hřebíky podobné napínacím hřebíčkům, se širokou hlavičkou), násadky na tužky (též na pisátka), nástroje kapesní, jemné, železné, také v pouzdrech, ořezávadla tužek, otvírače krabic, pečetítka, pilníčky na nehty, poháry cestovní (sestavitelné z několika kuželovitých kroužků), pouzdra na doutníky, pouzdra na háčkovadla, sdrhovadla, spinadla k nákrčníkům, spony drátěné a plechové (kancelářské potřeby ke spínání nebo spojování volných listů papíru), spony (držadla) na upevňování ubrusů, strojky na cigarety (k plnění cigaret), svítilny kapesní, těžítka, vývrtky, zapalovače kapesní, závěry k peněženkám, (malé, nikoli obloučky), zrcátka kapesní s plechovou obrubou (též reklamní předměty jim podobné), zvonky stolní, želízka (kadeřnická, na jemné prádlo a pod.) atd.

   (2) Drátěné klíčky k otvírání konservových krabic, jaké bývají obyčejně při každé krabici, patří do saz. čís. 466.

   (3) Karabinky z drátu silného nejméně 1˙5 mm jichž 25 kusů váží aspoň 1 kg, saz. čís. 466.

   (4) Řemeny a šňůry zůstanou při zařadění polních lahví nepovšimnuty.

1. 3. (1) Předměty do saz. čís. 468 zařaděné nebo do něho přiřaděné zůstanou v tomto čísle, nejen jsou-li obyčejně, nýbrž i jsou-li nějak jemně opracovány. Jehlice tohoto saz. čísla, jsou-li leštěny, nepodléhají přirážce za leštění. To platí též o gramofonových jehlách.

   (2) Zlacené nebo stříbřené předměty saz. čís. 468 patří do saz. čís. 486 (vyjma takovéto ocelové perly a cetky, jakož i jehlice a přezky zlacené a stříbřené jen na hrotech, po příp. jen na jazýčcích).

1. 4. O tom, kdy se zboží saz. čís. 468 spojené s jinými hmotami projednává podle saz. čís. 484—486, viz poznámku k saz. čís. 484 až 486.
2. 5. Jehelnými stvoly, které se podle poznámky k saz. čís. 468 projednávají podle saz. čís. 466, rozumějí se zašpičatěné stvoly jehelné větších rozměrů, jakých se užívá na výrobu jehlic do klobouků a šátků nebo ozdobných jehlic a pod. Stvoly k obyčejným špendlíkům, šicí jehly bez ouška a podobné menší stvoly jehelné jsou z tohoto výhodného projednávání vyloučeny a projednávají se vždy podle saz. čís. 468.

Saz. čís. 469.

Jehly (také jehly stehovací, vyšívací a látací), též se zlaceným ouškem; jehly k šicím, pletacím, vyšívacím a stávkovacím strojům.

1. 1. (1) Podle sazby na jehly se projednávají též jehly vyšívací a látací (s větším delším ouškem a se špičkou poněkud otupenou), pak hrubší jehly stehovací a prošívací pro čalouníky, sedláře, plachtaře atd., jakož i jehly k zašívání balíků. Zlacení hrotů, jakož i leštění jehel je pro projednávání podle saz. čís. 469 bez významu.

   (2) Hroty šicích jehel bez ouška, saz. čís. 468.

1. 2. (1) Jehly k šicím strojům se liší od jehel obyčejných tím, že jejich ouško je blízko špičky a že konec jejich stvolů je tak upraven, aby jehla mohla býti účelně zasazena do hlavy šicího stroje. Jehly k strojům pletacím jsou jazýčkové (jehly záklopné), s pohyblivým krátkým ramínkem a bez ouška. Jehly k strojům vyšívacím jsou však na obou koncích zašpičatěné a mají ouško uprostřed stvolu.

   (2) Jehly k strojům stávkařským jsou různých tvarů; buď mají zahnutý háček jako jehly s háčkem (jehly stávkové), nebo mají jen jednu dírku (jehly kladecí) anebo jsou to pouze jehly u jímací (tupé jehly) nebo jehly jazýčkové (záklopné, téže povahy jako jehly k strojům pletacím).

Saz. čís. 470.

Pružinová ocel (ocel zploštěná na pásy ve svazcích nebo v kotoučích, kalená), též leštěná.

(1) Podle saz. čís. 470 se projednává též surová kalená ocel pružinová, t. j. ocel v onom stavu, jakého se docílí, když pásková ocel zploštěná již na žádoucí sílu (nekalená ocel na pera) byla zahřátím v ohni a potom odražením zakalena.

(2) Surová kalená ocel pružinová je nestejnoměrně šedomodrá, částečně skvrnitá; držíme-li ji na obou koncích a lehce sem tam ohýbáme, jeví nápadnou pružnost. Viz též 4. vysvětlivku k saz. čís. 432.

(3) Pro zařadění je bez významu, byla-li pružinová ocel po kalení leskle hlazena, obroušena nebo napouštěním modře zabarvena nebo vyleštěna. Niklovaná kalená ocel pružinová se projednává jako velmi jemně opracovaná s 50% celní přirážkou.

(4) Podle saz. čís. 470 se projednává pružinová ocel jen tehdy, je-li ve svazcích nebo v kotoučích.

(5) Pružinová ocel kalená, na odměřenou délku řezaná, na př. na pera ke šněrovačkám, projednává se jako pera podle saz. čís. 471.

(6) Stěradla (t. j. ústřižky pružinové oceli kalené, zpravidla jemně obroušené, jež se podobají neozubeným listům na přiřezávací pily a jichž se užívá na př. v tiskárnách látek na stírání barvy s válců tiskacích) patří do tohoto sazebního čísla; mají-li však ostří, patří mezi hrubé nože (strojní) saz. pol. 479b); nejsou-li ani kalena, projednávají se jako plech nebo plechové zboží.

(7) Listy na pily, neozubené, odměřené, saz. čís. 458; nekalená pružinová ocel se projednává jako plech. Viz 4. vysvětlivku k saz. čís. 432.

Saz. čís. 471.

Pera (zpruhy).

1. 1. (1) Pásovými a spirálními zpruhami saz. pol. 471a) k vozům železničním a k vozům pouličních drah se rozumějí netoliko nosná pera pro vozové skříně těchto vozidel, nýbrž i pera nárazníková nejrůznějších soustav pro tato vozidla. Podle saz. pol. 471a) se projednávají též jiná hrubá, těžká pera spirální z plechu silnějšího než 5 mm anebo z tyčové oceli (kruhové nebo hranaté) k stavbě strojů a pod.

   (2) Do saz. pol. 471b) patří veškerá jiná pera vozová, t. j. nosná pera pro silniční vozidla, která se nepohybují na kolejnicích. Jsou to pásová pera z týchž hmot jako pera zařaděná do položky a), avšak značně menších rozměrů. Sem také patří zřídka se vyskytující t. zv. labutí krky, t. j. svisle montovaná pera pásová, na něž se řemeny zavěsí skříň kočáru.

   (3) Opracování per jmenovaných v saz. pol. 471a) a b) nepřesahuje všeobecně obyčejné opracování; takové opracování nemá vliv na výši celní sazby. Pouze jiná pera vozová bývají někdy také lakována; v tom případě se projednávají podle saz pol. 471c)2.

   (4) Podmínky odběru automobilových per k výrobě motorových vozidel podle poznámky k pol. 471b) stanoví KNV.

1. 2. (1) Nábytkovými pery (žíněnkovými pery), t. j. spirálními pery z drátu se závity většinou daleko od sebe odstávajícími a jinými hrubými pery saz. pol. 471c) rozumějí se spirální pera (tažná pera) z drátu silnějšího než 2 mm, jakož i pera z plechu silnějšího než 1˙5 mm až do 5 mm včetně.

   (2) Sem patří na př. takto dimensovaná pera z ocelového plechu pro tkalcovské stavy, tažná pera z drátu pro textilní stroje a pod., tak zvané nárazníky (chránidla pro koně), t. j. zařízení z několika spirálních per na železném kruhu, které se upevňuje na váhu povozu, aby ulehčilo zabrání a zmenšovalo nárazy při jízdě, dřevěné nebo ocelové vložky do postelí s napjatými, mezi sebou spojenými pery, které se látkou nepovlékají a j.

   (3) Pera z tyčové oceli nebo z plechu větší síly, než zde stanoveno, patří k hrubým, těžkým perům saz. pol. 471a); všechna jiná pera z drátu silného nejvýše 2 mm anebo z plechu silného nejvýše 1˙5 mm se projednávají podle saz. pol. 471d).

   (4) Nábytková a jiná hrubá pera saz. pol. 471c) neopracovaná (surová) nebo pouze odrhnutá nebo zhruba natřená patří do položky c)1, osmirkovaná, obroušená, olejem pálená, pocínovaná, pozinkovaná, poměděná anebo jinak obyčejně nebo jemně opracovaná do položky c)2.

1. 3. (1) K perům výslovně nejmenovaným saz. pol. 471d) patří s výjimkou per svrchu jmenovaných a per hodinových na př. pera do kýlních pásů, pera do šatů, obuvi, nákrčníků, šněrovaček, také planžety, pera do rukavic a klobouků (též celé kostry do klobouků s pery pro klaky), pera do paruk, pera dveřní, pera k zámkům, pera (mechanismy) k samočinným svinovacím záclonám, pásky z pružného ocelového plechu k skládacím mírám, které udržují nataženou míru v přímé poloze, pera do tkalcovských člunků, do potáčů a pod., dále pera k stavbě strojů atd., všechna tato pera z plechu v síla do 1˙5 mm nebo z drátu v síle do 2 mm. O takových perech silnějších viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 471.

   (2) Do saz. pol. 471d) patří dále kalená pružinová ocel řezaná na odměřenou délku.

   (3) Pera saz. pol. 471d) se projednávají podle sazby stanovené v této položce, nejen jsou-li neopracovaná (surová), nýbrž i jakkoli obyčejně nebo jemně opracovaná nebo leštěná nebo spojená s obyčejnými nebo jemnými hmotami.

1. 4. (1) Pera s přimontovanými pouzdry, kováním, klouby a pod., které zprostředkují upevnění per na jiné předměty nebo činnost per, jako na př. samočinné zavírače dveří, tyče k svinovacím záclonám, stěžeje ke kývacím dveřím atd., projednávají se podle saz. čís. 471. Jsou-li však pera na předměty podle svého určení přimontována jako součásti, není pero základem pro zařadění, nýbrž přihlíží se k němu jen jako k součásti; na př. součásti strojů s přimontovanými pery se projednávají podle saz. třídy XL nebo XLI, nástroje spojené s pery jako nástroje příslušných čísel.

   (2) Pera saz. pol. 471a), b) a c) mohou být spojena též se dřevem; jsou-li spojena s jinými obyčejnými nebo jemnými hmotami, patří do saz. pol. 471d).

   (3) Pera spojená s velmi jemnými hmotami, saz. čís. 486.

   (4) Pera saz. pol. 471a), b) a c), leštěná, saz. pol. 471d).

   (5) Hodinková pera, saz. čís. 588; hodinová pera saz. čís. 590.

   (6) Ocelové míry páskové, saz. čís. 577.

   (7) Pera (podpěry) pro sedla k jízdním kolům, saz. čís. 552.

   (8) Pera k zámkům ručnicovým, saz. čís. 478.

Saz. čís. 472.

Kování (klouby [závěsy], závory, okenní a dveřní stěžeje, stěžejní knoflíky a součástky stěžeji, kování dveřní, okenní, vozové, nábytkové, atd.); zboží ostruhářské; všechny tyto předměty, pokud nejsou výrobkem uměleckého zámečnictví, též spojené s obecnými kovy.

1. 1. (1) Kování saz. čís. 472, jichž se užívá zejména ke konečné úpravě, k zesílení, částečně i k ozdobě nejrozmanitějšího dřevěného zboží (avšak také jiných předmětů), jsou valnou většinou pracemi zámečnickými. Nejvíce se zhotovují z plechu a desek, avšak také z drátu, tyčí a pod. Kování z temperované (kujné) i z nekujné litiny se projednává rovněž podle saz. čís. 472.

   (2) Klouby (závěsy) nejrůznější velikosti slouží k spojení pohyblivých částí; skládají se ze dvou pravoúhlých kusů plechu nebo desek, které jsou spojeny bud’ nýtky nebo svorníky a mají potřebné dírky k upevnění šrouby nebo hřebíky na spojované části. K závorám patří (vyjma zámkové závory) nejen zástrčky a pákové rozvory (dlouhoramenné okenní závory atd.) namontované na podložkách, nýbrž i hákové závory z drátu s příslušnými šrouby s okem, obrtlíky (dveřní, okenní) bez vřezaného závitu (se vřezanými závity viz 3. odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 463), pak t. zv. západky, t. j. závory přidržované při zavření tlakem pera (na př. u nočních stolků) a pod. Okenní a dveřní stěžeje (také stěžeje k vratům) spojují křídla okenní nebo dveřní s rámy okenními nebo dveřními. Stěžejní knoflíky (stěžejní hlavice) jsou žaludovité nebo jinak profilované konce obou do sebe zapadajících dílů stěžeji, jejichž jsou ozdobou.

   (3) Za kování dveřní, okenní, nábytkové a vozové se považují plechy rohové a úhlové, přiříznuté, také dírkované, jakož i jiné kování k zesílení křídel dveřních a okenních, rozpěrací háky a jiná zařízení k zajištění otevřených oken, štítky a růžice na klíčové dírky, obloučky, rukojeti (také mušlovité) a knoflíky k zásuvkám, kufrům, bednám, dveřím atd., kování k zesílení a k ozdobě nábytku, kufrů, vozů, též železničních vozů atd., pak stupátka, plechové blatníky, svory k nápravám, skoby k nápravám, kování na oj (brejle ojové) k vozům, rozpěrací zařízení pro střechy kočárů a dětských vozíků nebo pro plachty, řetízky ke dveřím a pod.

1. 2. (1) Ke zboží ostruhářskému saz. čís. 472 patří udidla, stíhla (lomená udidla), řetízky podbradní, třmeny, kroužky a kování k postrojům atd.

   (2) Ostruhy, saz. čís. 477.

1. 3. (1) Kování ze surového plechu pouze přiříznuté nebo vyrážené, dále neopracované, na př. takové úhlové plechy a jiné ploché kování se projednává podle saz. pol. 472a).

   (2) U velmi jemně opracovaného kování a zboží ostruhářského se vypočítává celní přirážka vždy z celní sazby saz. pol. 472c). Přitom upozorňujeme, že kování, zejména ploché kování na nábytek a pod., bývá často vyzdobeno rytím.

   (3) Ploché kování vyrážené podle obrysů se projednává podle své bližší povahy, pří čemž podotýkáme, že vyrážení podle obrysu samo o sobě neodůvodňuje zařadění mezi kování jinak jemně opracované saz. pol. 472c).

   (4) Kování ornamentované, t. j. vypoukle nebo vyhloubeně lisované, facetované, zahýbané a pod. patří do saz. pol. 472c) za předpokladu, že síla plechu je nejvýše 1 mm.

   (5) Za ornamentování se ještě nepovažuje jednoduchá vypuklina, na př. vypuklina kolem klíčové dírky u štítků na klíčové dírky.

   (6) Ornamentované kování z plechu silnějšího než 1 mm patří však do saz. čís. 474.

Saz. čís. 473.

Zámky, klíče a jiné součástky zámků.

1. 1. (1) Zámky saz. čís. 473 (zámky ke skříním, zámky zápustné, visací, zajišťovací, kombinační, zámky rozvorové, t. j. zámky s velmi dlouhými závorami ke skříním dvoukřídlovým a pod.) jsou zařízení k uzamčení dveří, skříní, zásuvek, kufrů, pokladen, skřínek a pod., která lze otevříti pouze klíči k tomu se hodícími. Sazebník rozlišuje zámky obyčejné a zámky bezpečnostní; jejich obyčejné nebo jemné opracování není měřítkem pro výši celní sazby. Za všechny velmi jemně opracované zámky se však vybírá celní přirážka z oné celní sazby, které jsou podrobeny bez velmi jemného opracování.

   (2) Dovážejí-li se zároveň se zámky příslušné k nim zapadací (závorní) plechy (t. zv. protiplechy), které se upevňují na veřeje a pod. proti zámyčkám, nezapočítávají se, právě tak jako klíče, do váhy kusu.

   (3) O tom, kdy se zámky saz. čís. 473 spojené s jinými hmotami projednávají podle saz. čís. 484—486, viz poznámku k saz. čís. 484 až 486. Klíčové trubičky, štítky na klíčové dírky a jiné malé přídatky z mosazi a pod. zůstanou však při zařaďování zámků nepovšimnuty.

1. 2. (1) Obyčejné zámky patří do saz. pol. 473a), a to do položky a)1 zámky, váží-li kus bez příslušných klíčů více než 300 g, a do položky a)2 zámky, váží-li kus rovněž bez příslušných klíčů 300 g nebo méně, pokud nejsou na těchto zámcích vykované, vylisované nebo vytepané ornamenty (práce uměleckého zámečnictví). Váha klíčů dovezených s příslušnými zámky se však vždy započítává do vyclívané váhy zámků.

   (2) Obyčejné zámky s prací uměleckého zámečnictví nebo jen s klíči, které jsou prací uměleckého zámečnictví, nebo obyčejné zámky spojené s ornamentovanou litinou slabě změkčenou nebo nekujnou projednávají se podle saz. pol. 473b)

1. 3. (1) K zámkům bezpečnostním (kombinačním, jako zámek Brahmův, Chubbův atd.) saz. pol. 473b) se počítají veškeré zámky, také zámky s uměleckou prací zámečnickou nebo s lehkou ornamentovanou litinou, které mají více než jedno stavítko. Ozuby klíčů, jakož i píchací klíče k zámkům bezpečnostním mají vypilované zářezy různé hloubky. Poněvadž počet stavítek u všech zámků uzavřených krycími deskami, u visacích zámků atd. zvenčí postřehnut být nemůže, musí se sazební povaha zámků posoudit z povahy sou časně dovezených klíčů. Protože však klíče mívají často ony kombinované zářezy jen na oko, zámek však ve skutečnosti je toliko obyčejný, mají strany na vůli prokázat otevřením (rozložením) zámku, že jde pouze o zámky obyčejné. Totéž platí i v pochybných případech pro zařadění zámků, jež se dovážejí bez klíčů.

   (2) Jako zámky bezpečnostní se projednávají také zámky kroužkové (t. j. tak zvané zámky písmenkové), dále zámkové vložky (na př. soustavy FAB, Yale, Hahn a j.), které se upevňují do obyčejných zámků a činí z nich zámky bezpečnostní, jichž se hojně užívá pro malý, nejčastěji plochý klíč a možnost skupinových závěrů, na př. bytových a domovních dveří, jedním klíčem; vložky ty nelze projednávat jako pouhé součástky.

   (3) Klíče s bezpečnostními zámky dovážené a k nim patřící projednávají se společně se zámky bezpečnostními.

1. 4. (1) Za součástky zámků, vyjma pera k zámkům, se pokládají: zámková dna, zámková víka (krycí desky), čela zámků, zapadací (závorové) plechy (protiplechy), zámkové ořechy, střední zářez, stavítka (kombinační součástky), závorky (zámyčky), klíčové trubičky, čípky klíčové, západky (střelky) u dveřních zámků, kliky atd.