Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku

(4) K dřevěnému zboží povlečenému saz. čís. 360 patří tedy na příklad: kulečníky (též dovážené rozloženě ve více nákladových kusech, jakož i mantinelové pásky, kulečníkové hrany, mantinely), lenošky, polní židle, podnožky, pohovky, hrací stolky, španělské stěny (zástěny ke kamnům a pod.) povlečené textiliemi atd.; sítě do oken proti mouchám (na dřevěných rámech); skříně se záclonami, pouzdra na housle a na jiné nástroje, vně povlečená koží, voskovaným plátnem, plátnem knihařským nebo textiliemi nebo uvnitř vyčalouněná a vyložená; vozíky pro nemocné (ruční vozíky nebo pojízdná křesla) s prací čalounickou a povlečené; židle do parních lázní s výplněmi z koženého plátna, s připnutými vložkami z textilních látek atd.; dětské ochranné rámy (baby boxes, zahrádky), na hranách vyčalouněné a povlečené.

(5) Jako povlečené zboží saz. čís. 360 se projednávají též stany a přístřeší na způsob stanů, jakož i veliké deštníky z tkanin s kostrami, tyčemi atd. ze dřeva nebo obyčejného rotanu, dále polštáře pod nohy a polštářky na jehly nebo špendlíky z textilii, jsou-li plněny olovem, pískem, kameny a podobnými těžkými hmotami; zato se však při projednávání nepřihlíží k polštářkům pevně spojeným se šicími stoly.

Saz. čís. 361.

Zboží výslovně nejmenované z jiných surovin soustružnických a řezbářských než ze dřeva.

1. 1. Sem patří veškeré zboží ze surovin soustružnických a řezbářských jmenovaných v saz. čís. 137—141, vyjma zboží korálové (saz. čís. 570) a galanterní zboží z rostlinných látek řezbářských (saz. pol. 362a)).
2. 2. (1) Do saz. pol. 361a) patří zboží (vyjma knoflíky a zboží galanterní) z rostlinných surovin soustružnických a řezbářských saz. čís. 137, jakož i zboží z jiných výslovně nejmenovaných rostlinných surovin soustružnických a řezbářských, i když jsou spojeny s obyčejnými hmotami, na př.: vrtaná nebo na perly a pod. zpracovaná semena nebo ovocná jádra, jako semena soterku (semena pivoňková), plody mýdelníku a pod.; perly, růžence atd. z ořechů arekových, kokosových, kamenáčových a pod. (při čemž se poznamenává, že pouhá vazba růženců nebo nitě a šňůry, na nichž jsou perly navlečeny, nemají vlivu na zařadění); náprstky, rukojeti (držadla), hřebeny, lžíce z těchto surovin soustružnických a řezbářských, zboží z choroše (hubky); plody tykve zpracované na láhve a pod., zduřovací tyčinky (k chirurgickým účelům) z čepelatky prstnaté (Laminaria digitata) atd.

   (2) O projednávání knoflíků viz 6. vysvětlivku.

   (3) Galanterní zboží, např. skřínky nebo košíčky z ovocných jader, ozdobné knoflíky, perlové náhrdelníky a podobné ozdoby z rostlinných surovin soustružnických a řezbářských, saz. čís. 362.

   (4) Zboží saz. pol. 361a) spojené s jemnými hmotami patří do saz. pol. 361b)2, spojené s velmi jemnými hmotami do saz. pol. 361d).

   (5) Klobouky z choroše (hubky), saz. pol. 267 c) a saz. čís 268 a 269.

1. 3. (1) Do saz. pol. 361b) patří rohová (nepravá) kostice (náhražka kostice), t. j. úzké, z rohu řezané nebo hoblované proužky (pásky), které mají tvar pásků do korsetů a pod. z pravé kostice Rohová (nepravá) kostice se vždy projednává, i když není dále opracována (hlazena, vrtána atd.), podle saz pol. 361b)1, a nevztahuje se tedy na ni ustanoveni 1. poznámky za saz. čís. 361. Podle saz. pol 361b)1 se projednává též zboží z rohové (nepravé) kostice, na př. planžety do korsetů a pod., též spojené s obyčejnými hmotami; spojené s jemnými hmotami se projednává podle saz. pol. 361b)2.

   (2) Rohová (nepravá) kostice se rozpozná od pravé podle toho, že pravá kostice se dá následkem své vláknité stavby velmi snadno rovnoběžně s podélnou osou štípat na tenké proužky, kdežto rohová (nepravá) kostice nikoli.

   (3) Umělá kostice z obyčejného rotanu (valosin), saz. čís. 279.

1. 4. Do saz. pol. 361b)2 patří veškeré zboží (též zboží galanterní) — vyjma rohovou (nepravou) kostici — z látek živočišných, jež jsou jmenovány v saz. čís. 138, potom z umělé hmoty rohové (viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 141 a vysvětlivky k saz. čís. 138), z kostice (saz. čís. 140), z lasturových a hlemýždích skořepin (saz. čís. 139), vyjímajíc perleť a perleti podobné lasturové skořepiny, a z jiných výslovně nejmenovaných živočišných surovin soustružnických a řezbářských (na př. z brků, zvířecích ostnů atd.); veškeré toto zboží též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami; dále všechno zboží saz. pol. 361a) a 361b) 1, je-li spojeno s jemnými hmotami. Veškeré toto zboží spojené s velmi jemnými hmotami, saz. pol. 361d).
2. 5. (1) Řezané tyčinky (kulaté nebo čtyřhranné atd.) z pravé kostice kratší než 50 cm a tenčí než 1˙5 mm, též dále neopracované, se projednávají podle saz. pol. 361b)2; právě tak se projednávají kosticové tyčinky bez ohledu na jejich délku a sílu, jsou-li zaokrouhleny, vrtány, zahroceny nebo jiným způsobem připraveny pro korsety, planžety atd.

   (2) Podle saz. pol. 361b)2 se projednávají též pletiva, tkaniny a jiné zboží z pravé kostice (hole, deštníkové a slunečníkové kostry a pod.), vyjímaje klobouky z kostice (saz. čís. 267 až 269) a kosticové štětiny (náhražka štětin z kosticových odpadků, 1. poznámka za saz. čís. 361).

   (3) Tyčinky řezané (též mořené, barvené, hlazené), avšak jinak dále neopracované, z pravé kostice, nejméně 50 cm dlouhé nebo 1˙5 mm silné, jakož i stará opotřebovaná napinadla deštníková z kostice, 1. poznámka za saz. čís. 361 (viz 15. vysvětlivku k saz. čís. 361).

1. 6. (1) Podle saz. pol. 361b)2 se projednávají též knoflíky arekové, kamenáčové a pod.

   (2) Na projednávání knoflíků nemají vliv ani knoflíková ouška i s přidělanými — nezlacenými, nestříbřenými — kovovými destičkami, ani podložky z příze nebo látek, jestliže tyto podložky nepřesahují na líc knoflíků; je-li tomu tak, nebo jsou-li kovové destičky zlaceny nebo stříbřeny, nebo jsou-li knoflíky jinak spojeny s obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami, projednávají se podle saz. pol. 361b)2 nebo 361d). Rohové knoflíky s perleťovým leskem nejsou vyloučeny z projednávání podle saz. pol. 361b)2 (viz 13. vysvětlivku k saz. čís. 361).

   (3) Podložky z lepenky a papíru, na nichž jsou knoflíky z rohu, rohové hmoty nebo kosti, jakož i knoflíky z kamenáčů, arekových ořechů a pod. našity nebo jinak upevněny, patří do vyclívané čisté váhy zboží. Lepenkové krabice (kartony), i s našitým vzorkem knoflíku, do nichž jsou knoflíky nebo podložky s přistehovanými knoflíky vloženy, se projednávají podle ustanovení §§ 179 a 194 prov. nař. k c. z.

   (4) Ozdobné knoflíky, jakož i knoflíky z jiných živočišných surovin soustružnických a řezbářských (než z rohu, rohové hmoty nebo kosti), na př. z lastur, jež nepatří k perleti, se projednávají podle saz. pol. 361b)2.

   (5) Ozdobné knoflíky z rostlinných surovin soustružnických a řezbářských, saz. čís. 362.

1. 7. (1) Do saz. pol. 361b)2 patří dále brky upravené na psací pera, k doutníkovým špičkám, na párátka atd., při čemž se poznamenává, že se brky, které byly uříznuty tak, že zůstaly při nich ještě části dřeně a peří, a nejsou dále opracovány, projednávají podle saz. čís. 85 (viz saz. čís. 85), držátka na pera, dýmky a jejich součástky (špičky, troubele atd.), hrací známky, hračky, hřebeny (na vlasy, ozdobné), lžíce, náprstky, nože (též nože hřbetovací, hladicí nože na papír atd.), párátka, parohy (jelení a j.) připravené jako trofeje nebo pokojové ozdoby atd. (namontované na dřevěných deskách s kroužky na pověšení a pod., viz též vysvětlivku k saz. čís. 138), perly a růžence (viz 2. vysvětlivku), psací pera (z brků nebo kosti n způsob per ocelových), pouzdra (schrány), předměty ozdobné (též drobnůstky, nippes), předměty toaletní, rámy, rukojeti (držadla), šachové figurky, špičky na doutníky, vidličky a pod.

   (2) Desky a kusy z kosti, z rohu nebo z lasturových skořepin, mořené, barvené, hlazené nebo leštěné, dále však neopracované, jakož i kusy z těchto látek upravené k dalšímu zpracování, 1. poznámka za saz. čís. 361 (viz 15. vysvětlivku k saz. čís. 361 a všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XVI).

   (3) Desky s odlisovanými vzorky nebo jinak dále opracované, saz pol. 361b)2.

   (4) Náhražky štětin z brků, odpadků rohu (rohové štětiny) a podobných živočišných surovin soustružnických a řezbářských, dále dýhy z kosti, rohu nebo rohové hmoty, 1. poznámka za saz. čís. 361.

1. 8. (1) Do saz. pol. 361c) patří zboží z mořské pěny (pravé nebo napodobené i z hmoty vyrobené z mořské pěny), z lávy, celuloidu a podobných umělých surovin soustružnických a řezbářských saz. čís. 141 (vyjma rohové hmoty a napodobeniny látek jmenovaných v saz. pol. 361d) a e), viz též 2. a 3. vysvětlivku k saz. čís. 141), též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.

   (2) Toto zboží spojené s velmi jemnými hmotami, saz. pol. 361d).

1. 9. Napodobeniny mořské pěny se vyrábějí hlavně z těchto hmot: z magnesie s vodním sklem; ze směsi prášku mastku nebo hadce, křeménky, pálené magnesie a roztoku soli draselné; z kaseinu s vodním sklem a pálenou magnesií; z kaseinátu amonného s pálenou magnesií a bělobou zinkovou.
2. 10. (1) Láva jsou roztavené horniny, jež vyvřely při výbuchu sopek. Tyto horniny jsou jednak skelnaté (obsidián, černá skelná láva, sopečné sklo, skelný achát, islandský achát), jednak pórovité (láva na mlýnské kameny), nebo hutné (láva z Vesuvu); jejich barva bývá žlutavě šedá až černá. Z lávy se vyrábějí podle její jakosti nejrůznější předměty (od stavebních a dlažebních kamenů až po ozdobné předměty). Jako zboží z lávy saz. pol. 361c) se však projednávají pouze užitkové předměty, drobnůstky (nippes), toaletní a ozdobné předměty a pod., jako na př. pouzdra (schrány), vázy, sošky, těžítka, pečetítka, přívěsky atd., kdežto zboží kamenické z lávy, na př. koryta, mlýnské kameny, dlaždice, stolní desky atd. se projednává jako zboží kamenné saz. třídy XXXVI.

   (2) Zboží z obsidiánu (porfyru), saz. čís. 572.

1. 11. (1) Podle saz. pol. 361c) se projednává dále zboží z celuloidu a z podobných umělých surovin soustružnických a řezbářských, vyjma předměty z napodobenin látek jmenovaných v saz. pol. 361d) a e). Patří sem na př. korály a perly, filmy, zboží galanterní, hračky a celuloidové prádlo, které má knoflíkové dírky vždy jen vyrážené; naproti tomu se projednává prádlo z textilních látek, které bylo dodatečně opatřeno celuloidovým povlakem a má vždy šité knoflíkové dírky, podle saz čís. 274.

   (2) Filmy patřící do saz. pol. 361c) jsou průhledné lístky nebo pruhy, obyčejně celuloidové, pokryté fotografickou emulsí. Patří sem jak neosvětlené, tak i osvětlené, nevyvolané nebo vyvolané jako negativ či positiv Jsou to buď ploché lístky rozměrů fotografických desek nebo svitky, které se k použití vkládají do zvláštních kaset nebo jsou navinuty na cívkách Patří proto do saz. pol. 361c) i filmy kinematografické, jednak obyčejné 35 mm široké, po obou stranách perforované (mimo neosvětlené, patřící do 1. poznámky k saz. pol. 361c)), jednak t. zv. úzké, t. j. široké 16, 9˙5 nebo 8 mm a perforované po jedné nebo po obou stranách, nebo uprostřed mezi obrázky

   (3) Za neosvětlené filmy kinematografické, patřící do 1. poznámky k saz. pol. 361c), se považují pásy obyčejně z celuloidu, někdy též z cellitu (t. zv. nehořlavé — non flamm), 35 mm široké, na okrajích perforované, opatřené citlivou vrstvou fotografickou. Jsou navinuty obyčejně po 300 m buď na malém dřevěném válečku průměru 24 mm, nebo na kovovém prstenci průměru 50 mm a zabaleny v červeném a černém neprůhledném papíře nebo do silného staniolu a dvou vrstev neprůhledného černého papíru, načež jsou uloženy do nízké kotoučovité krabice z plechu a na spáře oblepeny gumovanou páskou. Nyní se k projekci v kinech používá též filmu 16 mm širokého, který bývá perforován po obou stranách, má délku nejméně 100 m (nejčastěji 300 m) a bývá svinutý v kotouč a taktéž balený v plechových krabicích světlotěsně uzavřených; projednává se rovněž podle 1. poznámky k saz. pol. 361c).

   (4) Polotovary předmětů patřících do saz. pol. 361c), upravené k dalšímu zpracování, se projednávají podle 2. poznámky k saz. pol. 361c), na př. hrubě opracovaná držadla k holím, polotovary (tvaru hruškovitého nebo špalíčkovitého) kulečníkových koulí, zhruba lisované kotoučky knoflíkové, dírkované listy celuloidové na toaletní potřeby, pro akumulátory a pod., hrubé, neopracované výlisky krabiček, pouzder a jiných věcí z cellonu, se švy od lisování, neopracované odlitky na střenky k nožům a příborům, spirálovité trubky, z nichž se příčným řezem hotoví kroužky na ubrousky atd., a jiné kusy mající přibližně tvar předmětu, který z nich má být vyroben dalším opracováním (broušením, hlazením, pilováním, soustruhováním, vrtáním atd.)

1. 12. (1) Podle saz. pol. 361d) se projednává veškeré zboží z pravého nebo napodobeného jantaru (též jantarové hmoty) a gagatu, též spojené s obyčejnými, jemnými nebo jinými velmi jemnými hmotami, potom veškeré zboží saz. pol. 361a) až c), je-li spojeno s velmi jemnými hmotami. Viz vysvětlivky k saz. čís. 139.

   (2) Napodobeniny jantaru se zhotovují obyčejně z celuloidu nebo ze směsi pryskyřice kopálové a jiných pryskyřic roztavených s terpentinem a kafrem; napodobeniny jantaru ze skla se neprojednávají podle tohoto saz. čísla, nýbrž jako skleněné zboží saz. třídy XXXV.

   (3) Gagat se napodobuje uhlím kanelovým (druh přírodního uhlí, které má lom lasturový, třpytivý, voskově lesklý a aksamitově smolně černý) nebo smolou z černouhelného dehtu; napodobeniny gagatu z kaučuku (tvrdé gumy), rohu, kosti nebo skla se neprojednávají podle saz. pol. 361d), nýbrž jako zboží ze jmenovaných hmot.

1. 13. (1) Do saz. pol. 361e) patří veškeré zboží z pravé nebo napodobené slonoviny, perleti a želvoviny, též spojené s obyčejnými, jemnými nebo jinými velmi jemnými hmotami. Viz vysvětlivky k saz čís. 139.

   (2) Napodobeniny jmenovaných hmot se vyrábějí zejména takto:

   (3) Napodobenina slonoviny se vyrábí z celuloidu, galalitu a pod.; z klihu působením octanu hlinitého; ze směsi kaučuku s fosforečnanem vápenatým a uhličitanem zinečnatým; ze směsi bramborového škrobu s kysličníkem zinečnatým, jež byla rozdělána roztokem chloridu zinečnatého a kyselinou solnou. Napodobeniny slonoviny z kosti se neprojednávají podle saz. pol. 361e), nýbrž podle saz. pol. 361b)2.

   (4) Napodobenina perleti z jiných mušlí, u nichž bylo docíleno duhovitého lesku; z perleťového prášku naneseného lakem; z celuloidu a pod.; napodobenina perleti z rohu se neprojednává podle saz. pol. 361e), nýbrž podle saz. pol. 361b)2.

   (5) Napodobenina želvoviny z odpadků želvoviny, které se zahřejí a silným tlakem slisují (umělá želvovina); z rohu, do něhož byly hnědé nebo černé skvrny vpáleny, vleptány nebo namalovány; z celuloidu. xylonitu a pod.; z klihu nebo živočišné želatiny, tvrzených chromovými solemi; napodobenina želvoviny z tvrdé gumy se neprojednává podle saz. pol. 361e), nýbrž podle saz. čís. 314.

   (6) Zboží z perleti a lastur postavených jí na roven se liší od zboží z mušlí sladkovodních tím, že zpracovaná perleť má buď duhovitý nebo jen opálový vzhled bez hry barev, avšak vždy silný lesk, kdežto zpracované mušle sladkovodní mají lesk pouze mdlý, jsou velmi slabé, avšak téměř vůbec neprůsvitné. Sladkovodní mušle jsou mnohem křehčí než perleť a nehodí se proto k výrobě knoflíků.

1. 14. Podle saz. pol. 361d) a e) se projednávají též leštěné nebo vlisovanými vzorky opatřené desky nebo kusy z pravého jantaru (též jantarové hmoty), gagatu, slonoviny, perleti a želvoviny (viz všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XVI); desky nebo kusy ze jmenovaných hmot, pouze obroušené, mořené nebo barvené, jakož i kusy (polotovary) z těchto hmot a jejich napodobenin upravené k dalšímu zpracování se projednávají podle 1. poznámky za saz. čís. 361 (viz 15. vysvětlivku k saz čís. 361).
2. 15. (1) Jako polotovary upravené k dalšímu zpracování podle 1. poznámky za saz. čís. 361 se projednávají: desky nebo kusy ze živočišných surovin soustružnických a řezbářských, patřících do saz. pol. 361b)2 (viz všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XVI a 4. a 7. vysvětlivku k saz. čís. 361), jsou-li mořené, barvené, obroušené nebo leštěné, avšak jinak dále neopracované; desky a kusy z pravého jantaru, gagatu, slonoviny, perleti a želvoviny (viz 14. vysvětlivku k saz. čís. 361), jsou-li mořené, barvené nebo obroušené, nikoli však leštěné nebo jinak dále opracované; destičky na střenky k nožům, na klávesy, na práce mosaikové a pod. ze všech hmot patřících do saz. pol. 361b) 2, d) a e) a jejich napodobenin, jsou-li řezané, mořené, barvené nebo obroušené (též vrtané), nikoli však leštěné nebo již úplně hotové (takové destičky leštěné nebo již úplně hotové patří do saz. pol. 361b)2 nebo d) nebo e)); kostice, je-li mořená, barvená, válcovaná nebo hlazená (obroušená nebo leštěná) nebo pouze štípaná (trhaná), potom řezané, dále neopracované kosticové tyčinky (kulaté nebo čtyřhranné atd.) nejméně 50 cm dlouhé nebo 1˙5 mm silné, též mořené, barvené, hlazené (vyjma rohovou [nepravou] kostici, viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 140 a 3. a 5. vysvětlivku k saz. čís. 361); náhražky štětin z brků, odpadků kostice (kosticové štětiny), odpadků rohu (rohové štětiny) a podobných živočišných surovin soustružnických a řezbářských (viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 140 a 5. a 7. vysvětlivku k saz. čís. 361); dýhy z kosti, rohu nebo umělé hmoty rohové, též mořené, barvené, leštěné (viz 7. vysvětlivku k saz. čís. 361) a konečně veškeré polotovary ze všech do saz. pol. 361b)2, d) a e) patřících hmot a jejich napodobenin, které jsou zřejmě upraveny k dalšímu zpracování (zhruba přiříznuty nebo vyříznuty, zhruba předběžně soustruhovány, zhruba do tvaru lisovány atd.), avšak nejsou dále opracovány (oškrábány, osoustruhovány, obroušeny nebo leštěny), na př. polotovary pouze zhruba přiříznuté nebo vyříznuté na knoflíky, rukojeti, agrafy, přezky atd., zhruba předběžně soustruhované koule kulečníkové, hrubě lisované (ještě nevrtané, na př. z napodobeniny jantaru atd.) špičky na doutníky, brky přiříznuté na určitou délku, čištěné, s okrajem ohrnutým a pod.

   (2) Podle 1. poznámky za saz. čís. 361 se projednávají na př. též stará, opotřebovaná deštníková napinadla z kostice, která se již nehodí k původnímu určení a dovážejí se k zpracování jako surovina; při pochybnostech jsou celní oddělení oprávněna žádati, aby bylo napřed odříznuto kování nebo soustruhované hlavičky.

   (3) Polotovary upravené k dalšímu zpracování, patřící do 1. poznámky za saz. čís. 361, nesmějí býti spojeny s jinými hmotami; je-li tomu tak. nebo jsou-li tyto polotovary více opracovány, než jak bylo uvedeno u jednotlivých předmětů v této vysvětlivce, projednávají se podle saz. pol. 361b)2 nebo d) nebo e), na př. desky nebo kusy ze všech jmenovaných hmot s vlisovanými vzory, leštěné desky nebo kusy z pravého jantaru, gagatu, slonoviny, perleti a želvoviny, leštěné nebo hotové destičky na klávesy nebo střenky k nožům atd., hotové knoflíkové destičky (t. j. soustruhované destičky na knoflíky s kovovým mechanismem), osoustruhované nebo leštěné kulečníkové koule, zaokrouhlené, vrtané atd. tyčinky kosticové a m. j.

Saz. čís. 362.

Galanterní zboží (drobnůstky [nippes] a toaletní předměty).

1. 1. (1) Sem patří veškeré zboží galanterní (drobnůstky [nippes], toaletní a ozdobné předměty) ze dřeva, též z korku a rostlinných surovin soustružnických a řezbářských, patřících do saz. pol. 361a) (viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 361), též surové (nemořené, nebarvené atd.) nebo jen hladce opracované.

   (2) Toto galanterní zboží bez spojení nebo spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami patří do saz. pol. 362a), spojené s velmi jemnými hmotami do saz pol. 362b).

   (3) Podle saz. pol. 362a) a b) se projednává též zboží z korku (vyjma korkové zátky opatřené dřevěným vyřezáváním), spojené s jemnými nebo velmi jemnými hmotami (na př. korkové zátky s niklovanými nebo stříbřenými kovovými kloboučky, korkové desky nebo korkové dýhy povlečené koží nebo tkaninami atd.), podle saz. pol. 362b) též veškeré zboží ze dřeva (vyjma hole a hračky), je-li spojeno s velmi jemnými hmotami (na př. nábytek s pozlacenými kovovými ozdobami a podobně).

   (4) Korkové zátky spojené s figurkami z obecných kovů, saz. čís. 509.

1. 2. (1) Za zboží galanterní se považují takové předměty, kterých se nesporně jinak nedá použít než jako drobnůstek (nippes) a předmětů toaletních, tedy zejména figury (sošky, poprsí a zvířecí figurky), kříže, ozdobné a toaletní skřínky, rámy, povětrnostní domky, podstavce, vázy, nástěnné dekorace.

   (2) U všech těchto předmětů se však předpokládá, že neměří na délku, šířku nebo výšku přes 30 cm. Je-li tento rozměr v jednom směru překročen, projedná se předmět jako zboží podle bližší povahy.

   (3) Dále se projednává jako zboží galanterní: dřevěné zboží se slaměnou mosaikou, potom ozdobné předměty (mužské a ženské šperky), jako agrafy, přívěsky, náramky, náhrdelníky, brože, ozdobné hřebeny (okrasné hřebeny, ornamentované zasouvací hřebeny), ozdobné knoflíky (též takové knoflíky ke košilím a manžetám), ozdobné přezky (k ozdobě klobouků a pasů atd.), na šňůrách navlečená semena a ovocná jádra nebo perly ze dřeva nebo z jiných rostlinných surovin soustružnických a řezbářských, jako náramky, náhrdelníky atd.

   (4) Jako dřevěné zboží podle bližší povahy se však projednávají zejména tyto předměty: držátka na dopisy, držátka na pera (též se zvětšovacími čočkami), dýmky, hladítka na papír, hodinové skřínky, hodinové podstavce, hodinové stojany, chlebové mísy, jehelníky (též se zvětšovacími čočkami), kalíšky na vejce, kartáčová dřeva, kasety a skřínky (na zámky, na šití a pod.), konsoly, korkové zátky opatřené dřevěným vyřezáváním, košíčky, kroužky na ubrousky, lisy na rostliny, louskáčky, mísy (též tvaru vyřezávaných listů), navíjecí hvězdy, nože na papír, osušovací kolébky, pepřenky, pokladničky, popelníčky, pouzdra pro fysikální a jiné přístroje, pouzdra na psací náčiní, pravítka, prkénka na knihy, příbory, psací náčiní, rámy na noviny, schránky na náprstky, skřínky a stojany na likéry, slánky, stojany na deštníky a hole, stojany na doutníky, stojany na dýmky, stojany na šaty, svícny, špičky na doutníky, talíře (vyjma ozdobné), těžítka na dopisy, věšáky na klíče, věšáky na šaty, záložky do knih, zapalovače kapesní i stolní.

   (5) Mechanické hrací strojky v pouzdrech, saz. čís. 582.

   (6) Nábytek se neprojednává podle saz. pol. 362b), jestliže sem nepatří podle 3. odstavce 2. vysvětlivky k saz. čís. 360.

Saz. čís. 363.

Korková drť, korková moučka a korek v kostkách.

1. 1. (1) Korková drť a korková moučka jsou výrobky velikosti hrubších zrn krupičných (korková drť) až po velmi jemný prášek (korková moučka), vyrobené mletím korkových odpadků Korkové drti se užívá na př jako hmoty isolační k parním vedením a k vedením pro horkou vodu, jakož i k výrobě korkových cihel; korkové moučky se užívá hlavně k výrobě korkových pokrývek na podlahu (linoleových pokrývek) a pokrývek kamptulikonových.

   (2) Korkové odpadky (odřezky), saz. pol. 134c).

1. 2. (1) Korkem v kostkách saz. čís. 363 se rozumějí jen kostky řezané z korku nespojené s jinými hmotami, jež slouží jako polotovary k výrobě korkových zátek; mohou mít na jedné straně ještě vnější rozpukanou a drsnou kůru (tak zvané zátky kůrové nebo kostkové) nebo mohou být na všech stranách ořezané. Podle saz. čís 363 se projednávají též korkové kostky se zaokrouhlenými podélnými hranami, jež nemají však ještě normální tvar zátek a u kterých jsou ještě na některých místech znatelné stopy původní kůry.

   (2) Rovněž tak se projednávají upotřebené zátky z lahví od šampaňského vína, jichž nelze užívat jako zátek bez předchozího zpracování, nýbrž které dostanou teprve napařením přibližně svůj původní kostkový tvar a potom se teprve hodí k řezání zátek.

   (3) Korkové kostky k jiným účelům, na př. jako hračky, saz čís 366, spojené s jinými hmotami, saz. čís. 366 nebo saz. pol. 362a) nebo b).

   (4) Korek ve špalcích, saz. pol. 134c).

   (5) Viz též 2 odstavec 5. vysvětlivky a 5. odstavec 6 vysvětlivky k saz. čís. 134.

Saz. čís. 364.

Korek v deskách a kotoučích.

(1) Podle tohoto saz. čísla se projednávají čtyřhranné nebo okrouhlé tabule řezané z korku, jež nejsou ještě k určitému účelu zřejmě připraveny (vyjma surové, pouze přiříznuté přírodní desky korkové kůry a dýhy), nespojené s jinými hmotami. Slouží jako polotovary k výrobě podešví a pod.

(2) Korkové desky, které jsou k určitému účelu zřejmě připraveny (na př. na vložky do klobouků, na plovací pásy, na uzávěrky větších sklenic atd. ), jakož i korkové dyhy, saz. čís. 366.

(3) Korkové desky spojené s jinými hmotami (na př. pokládané papírem, koží, voskovaným plátnem nebo textiliemi atd.), saz. čís. 366 nebo saz. pol. 362a) nebo b). Desky stmelené z korkových odpadků, saz. čís. 365 nebo 366.

(4) Korek v neloupaných tabulích, v surových, pouze přiříznutých přírodních deskách korkové kůry, saz pol. 134c) (viz 2. odstavec 5. vysvětlivky k saz. čís. 134).

Saz. čís. 365.

Korkové cihly.

1. 1. (1) Jako korkové cihly saz. čís. 365 se projednávají cihly, desky, trouby, žlábkovité předměty atd., jež byly vyrobeny tvářením a sušením z hrubě umletého nebo jiným způsobem rozmělněného korku s různými tmely (vápnem, hlínou, cementem, pískem, roztokem vodního skla, mazem, klihem, papírovinou, lněným olejem, dehtem atd.), též s přísadou chlupů nebo rostlinných vláken, dřevěných odpadků a pod ke stavebním, isolačním a podobným technickým účelům.

   (2) Korkové cihly saz. čís. 365 nesmějí být spojeny s jinými hmotami; je-li tomu tak, projednávají se podle saz. čís. 366, nebo podle saz. pol. 362a) nebo b).

   (3) Desky stmelené z rozmělněného korku jako náhražka přírodního korku (umělý korek, suberit), saz. čís. 366.

1. 2. Podle saz. čís. 365 se též projednávají tvářené hmoty isolační (desky, cihly, trouby, žlábkovité předměty atd.) z křeménky pomíšené s osinkem, chlupy, pilinami a pod., též s vložkami z drátěného pletiva, avšak nespojené s jinými hmotami (viz vysvětlivky k saz. čís. 398). Tyto předměty spojené s jinými obyčejnými hmotami (na př. s podložkami z jutových tkanin saz. pol. 217a)), saz. čís. 366; spojené s jemnými nebo velmi jemnými hmotami, saz. pol. 362a) nebo b).

Saz. čís. 366.

Korkové zátky, podešve a podobné zboží, též spojené s obyčejnými hmotami.

1. 1. Sem patří veškeré zboží z korku (vyjma zboží galanterní), jež není jmenováno v saz. čís 363—365, též spojené s obyčejnými hmotami; dále zboží saz čís. 363—365 spojené s obyčejnými hmotami; korkové dýhy, t. j. korkové listy tenké jako papír, nejvýše 1 mm silné, též pokládané nebo povlečené papírem nebo obyčejnými hmotami; dále desky z umělého korku, t. zv. desky suberitové, jež se vyrábějí stmelením rozmělněného korku (na př. roztokem nitrované celulosy v etheru, alkoholu atd.) a je náhražkou za přírodní korek k výrobě zboží korkového (podrážek a pod.), jakož i zboží z těchto desek.
2. 2. (1) Do saz. čís. 366 tedy patří: korkové zátky; korkové vložky do bot; vložky do klobouků (stuhy, podšívky a pásky do klobouků), též povlečené papírem nebo jinými obyčejnými hmotami; hračky z korku; plovací pásy nebo plovací kruhy (korkové desky a pruhy, spojené popruhy nebo šňůrami); korkové desky a kotouče, zřejmě připravené k určitému účelu (viz vysvětlivku k saz. čís. 364) nebo pokládané či povlečené papírem nebo spojené s obyčejnými hmotami a mnoho jiných.

   (2) Korkové klobouky (též přilbice), saz. pol. 267c) a saz. čís. 268 a 269.

   (3) Korkové nárazníky, t. j. hrubé sítě, plněné korkovými odpadky (jako nárazníky k zamezení tření přistávajících lodí), saz. pol. 219e).

1. 3. Veškeré zboží korkové, též zboží saz. čís. 363—365, spojené s jemnými nebo velmi jemnými hmotami, se projednává podle saz. pol. 362a) nebo b). Takovým zbožím jsou na př. korkové zátky s poniklovanými nebo postříbřenými kovovými kloboučky; korkové dýhy, vložky do klobouků, desky a kotouče, pokládané nebo povlečené kaučukem, voskovaným plátnem, koží atd. nebo textiliemi; korkové vložky do bot s obrubou z kaučuku, kůže, voskovaného plátna, plsti nebo z jiných textilií a pod.
2. 4. (1) Nové (dosud neupotřebené) korkové zátky po délce rozříznuté, jakož i upotřebené zátky korkové všech druhů, kterých se užívá k zušlechtění vinné révy, jsou bez cla, jestliže se dovážejí pro vinaře na osvědčení některého tuzemského zemědělského sdruženi a jsou určeny k zušlechtění vinné révy.

   (2) Tato osvědčení, která musí znít na jméno tuzemského vinaře nebo na některé sdružení vinařů, se předem zašlou tuzemskými objednateli cizozemskému odesilateli, aby je přiložil k nákladnímu listu zásilku doprovázejícímu, nebo se odevzdají před vyclením zásilky projednávajícímu celnímu oddělení. Podle poznámky za saz. čís. 366 smějí být projednány jen takové zásilky, které jsou kryty těmito osvědčeními.

   (3) O projednávání hraček viz úvodní vysvětlivky.

Saz. čís. 367.

Zboží této třídy vystrojené drahými kovy.

Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.

1. XXXV. Sklo a skleněné zboží.

   Do této saz. třídy jsou zařaděny: sklovina atd. (saz. čís. 368); skleněné tyčinky atd. (saz. čís 369); sklo duté (saz. čís. 370—374); sklo tabulové (saz. čís. 375—380); sklo optické (saz. čís. 381 a 382); perly, skleněné knoflíky atd. (saz. čís. 383—386); skleněné zboží (saz. čís. 387—390).

   Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXV.

   1. 1. Rozlišujeme: sklo přírodní barvy, bílé, barevné (barvené) a malované. Přírodní zabarvení skla má svůj původ toliko v nečistotě hmot použitých k výrobě. Jako sklo bílé se projednává jen sklo bílé a polobílé, průhledné; bílé průhledné sklo je bezbarvé, polobílé má pouze slabý nazelenalý nebo nažloutlý nádech. Barevné sklo se vyrábí přimíšením barviv (zpravidla kysličníků kovů) ke sklářskému kmeni a liší se od skla přírodní barvy stejnoměrností a čistotou zabarvení. Sklo barevné je buď barvené ve hmotě nebo podjímané, t. j. povlečené tenkou vrstvou skla barevného.
   2. 2. (1) Jako sklo barevné se kromě skla filigránového a skla duhového projednává všecko sklo, které jeví ve své hmotě stejnoměrné nebo zvláštním výrobním postupem docílené nestejnoměrné zbarvení.

      (2) Sklo filigránové (vláknové či petinetové) je sklo nebarvené nebo barvené, do kterého byla zatavena skleněná vlákna barevná nebo jinobarevná, též mléčně bílá. Sklo duhové je jak bílé průhledné, tak i barevné sklo, které hraje různými barvami; této vlastnosti bylo docíleno působením par solí kovů za tepla.

      (3) Ke sklu barevnému patří též bílá neprůhledná skla, jako sklo úbělové, mléčné, kostní a opálové, která přimíšením mastku, kryolitu, kosti, kazivce atd. jsou ve hmotě zkalena nebo nabyla takového vzhledu tím, že takovýmto sklem byla podjímána. Jako sklo barevné se projednává též sklo floretové, t. j. bílé nebo barevné sklo nestejné tloušťky, které má na silnějších místech odstín mléčně zkalený, ostře neohraničený. Tohoto účinku se dociluje stejnými přísadami, jakých se užívá k výrobě skla mléčného atd., a to tím, že se tyto přísady usazují spíše na místech silnějších, kde sklo pomaleji chladne, a způsobují tak zakalení skla, kdežto místa tenká, rychleji chladnoucí zůstávají nezakalena.

      (4) Bílé sklo průhledné, do kterého bylo zataveno sklo barevné, se projednává jako sklo barevné.

   1. 3. (1) Sklem malovaným je sklo, na jehož povrch byly naneseny po jeho úplném zhotovení vzory nebo vyobrazení barvou, též skelnou barvou. Takovéto sklo se pokládá za malované i tehdy, když po pomalování bylo tak zpracováno, aby mělo duhové barvy. Nános jinobarevného skla nelze pokládat za malování.

      (2) K malovanému sklu se řadí nejen sklo zdobené ruční malbou, nýbrž i sklo, které bylo natřeno barvou nebo na které byly natištěny, napatronovány nebo metachromotypií (obtisky) naneseny vzory, figury a jiné kresby (též písmo).

      (3) Podle týchž celních sazeb jako malované sklo se projednává též sklo zlacené a stříbřené.

      1. Tímto sklem je veškeré sklo, na jehož povrchu nebo v jehož sklovině jsou jakýmkoli způsobem naneseny nebo vpáleny zlaté nebo stříbrné linky, obruby, ornamenty, figury atd., též písmo ze zlata nebo stříbra (pravého i nepravého).

   Saz. čís. 368.

   Sklovina; smaltovina a glazura; sklo rozemleté (skelný prášek).

   1. 1. (1) Skloviny jsou hmoty vzniklé tavením sklářského kmene (t. j. směsi hmot používaných k výrobě skla), v beztvarých úlomcích nebo kusech,

      (2) Ke sklovinám patří též sklo barevné v podobě šišek a pod., jehož se používá k výrobě barevného skla podjímáním atd. Sklo avanturinové, t. j. sklovina žlutohnědá, třpytící se uvnitř zlatově jako krystalky, patří rovněž do saz. čís. 368.

      (3) Kameny mlýnské ze skloviny, též se železnými obručemi, se projednávají jako sklovina.

   1. 2. Smaltoviny (smalty, emaily) jsou nízko tavitelné sklovité hmoty, jež se vyskytují v obchodě výhradně ve stavu taveném (fritovaném) jako koláče, kusy, zrna nebo prášek suchý nebo výjimečně rozdělaný vodou. Dávají po vytavení neprůhledný sklovitý povlak, mléčně zakalený, barvy bílé nebo jiné a jsou určeny k smaltování kovového zboží.
   2. 3. Glazury se vyskytují v obchodě buď ve stavu taveném jako taveniny (frity) nemleté v podobě nepravidelných zrn (granulované) nebo mleté v podobě prášku různé jemnosti anebo ve stavu netaveném jako mechanické směsi v podobě prášku nebo ve slepených hrudkách. Po vytavení dávají hladké, průhledné, lesklé sklovité povlaky, buď bezbarvé nebo zbarvené. Užívá se jich ke glazování (polévání) hliněného zboží.
   3. 4. Sklo rozemleté (skelný prášek, skelné šupiny, skelný lesk), též barevné, se upotřebuje k posypávání papíru, pohlednic, čalounů, dřevěného a lepenkového galanterního zboží, umělých květin a pod.
   4. 5. (1) Mosaikové desky, destičky a tyčinky z barevného nebo avanturinového skla, kterých se po rozřezání používá k výrobě mosaikových obrazů, saz. pol. 374b).

      (2) Skelná pěna (skelná žluč), saz. pol. 599b).

      (3) Sklo vodní, saz. pol. 599e).

      (4) Šmolka, cafra, saz. pol. 601a).

      (5) Barvy tavné, saz. čís. 626.

      (6) Odpadky z výroby skla, skelné střepy, sklo nístějní, saz. čís. 656.

   Saz. čís. 369.

   Skleněné tyčinky, skleněné destičky a skleněné trubičky bez ohledu na barvu (užívané k výrobě perel, k uměleckému vyfukování a k výrobě knoflíků).

   (1) Jako skleněné tyčinky saz. čís. 369 se projednávají tyčinky ze skla průhledného (bílého nebo polobílého) průměru nejvýše 8 mm a tyčinky z barevného skla průměru nejvýše 2 mm, jichž se používá k výrobě perel, knoflíků, elektrických žárovek a pod. Silnější tyčinky patří mezi masivní sklo saz. čís. 374.

   (2) Skleněné destičky k výrobě knoflíků se projednávají podle saz. čís. 369 i tehdy, jsou-li pokládány amalgamem nebo folií.

   (3) Skleněné trubičky, které pro svůj větší průměr nebo pro tenkost svých stěn nebo z jiných důvodů nemohou být upotřebeny k výrobě perel, k uměleckému vyfukování, k výrobě knoflíků, na př. trubky pro vodoznaky, trubky isolační, nehotové trubky k teploměrům a tlakoměrům, ochranné trubky k teploměrům, skleněné trubky k chemickým přístrojům a pod., vůbec skleněné trubky všech druhů s přibroušenými, broušenými nebo hladkými obtavenými okraji se projednávají podle své bližší povahy jako sklo duté saz. čís. 370—372.

   Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 370—372.

   1. 1. (1) Předměty z dutého skla jsou na př. sklenice k pití, láhve, džbány, cylindry, stínítka a jiná skla k lampám (též nádržky na petrolej a pod.), poklopy, zvony, trubky, balony (veliké silné láhve, zvané demižony), duté koule, umyvadla, nádobky k vyplachovačům (irigátorům), vany k chemickým účelům a pod., retorty, kelímky, misky, šálky, nálevky, duté cihly (dutá skelná tělesa) k stavebním účelům a pod., nejeví-li tyto předměty známek skla lisovaného (švů pocházejících od lisování) nebo nejsou-li opatřeny nalisovanými ozdobami.

      (2) O dutém skle, vyrobeném foukáním do forem nevzorkovaných viz 2. odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 374.

      (3) Jsou-li ke sklu dutému přitavena ucha, držadla, nožky (u kalíšků), upevňovací čepy, jakož i na hrdle lahví jednotlivé obroučky a pod. ze skla masivního, neplyne z toho ještě, že se mají zařaditi ke sklu masivnímu.

      (4) Jako sklo laboratorní saz. pol. 370b)1, 371a)1 a 372a)1α) se projednává takové duté sklo, patřící jinak svou povahou do těchto tří saz. čísel, jehož se podle jeho zvláštních vlastností a tvaru používá jen k pracím v chemických, přírodovědeckých, výzkumných a jiných vědeckých nebo technických laboratořích, na př. baňky (kulovité, konické, odměrné a pod.), chladiče, dialysátory, exsikátory, extraktory, jímadla, kádinky, křivule, láhve filtrační, láhve na výrobu plynů, láhve s tubusy, misky odpařovací, nádoby dekantační, nálevky dělicí (s kohoutkem), pipety, plynojemy, promývačky, sklíčka reagenční, válce odměrné, válce kolorimetrické, váženky, zkumavky, zvony s tubusy atd:

   1. 2. (1) Sklo duté (nerafinované), na němž jsou pouze vlisována, vleptána nebo natištěna obvyklá obchodní označení (firma, ochranná známka, prostorový obsah atd.) nebo jednoduché čáry, nebo jež má ve dno vlisovanou hvězdu, nebo je obtočeno ostřicí nebo slamou stočenou v tenké provázky, nebo opleteno neoloupanými proutky (balony na kyseliny a jiná větší tělesa ze skla dutého), není vyloučeno z projednávání podle saz. čís. 370 a 371.

      (2) Duté sklo opletené jiným pletivem nebo jinak spojené s jinými hmotami se projednává podle saz. čís. 388.

   Saz. čís. 370.

   Duté sklo obyčejné, t. j. nebroušené, nevzorkované, nezabroušené, nelisované.

   1. 1. (1) Duté sklo obyčejné přírodní barvy saz. pol. 370a) je pouze takové, které má povahu jako zcela obyčejné láhve (na př. pivní a pod.) ze žlutobílé, světle nebo tmavě zelené, modravé, žluté, hnědé, tmavočernohnědé skloviny s bublinami, uzlíky a pod. a nemá tedy čistý vzhled.

      (2) Při dutém skle saz. pol 370a) lze vždy zřetelně rozeznat barevný odstín i u světlých barev přírodních, jako světle zelené, modravé nebo světle žluté, i na místech, kde jsou stěny docela slabé.

      (3) Duté sklo úplně bezbarvé nebo takové, které položeno na bílý papír má na tenkých místech toliko slabý nádech do zelena nebo do žluta a jinak též má vzhled čistý, téměř bez bublinek, se projednává podle saz. pol. 370b).

      (4) Sem patří též zkumavky, láhve a jiné nádoby pro laboratoře, zhotovené z taveného křemene na způsob foukaných skel.

   1. 2. Duté sklo zbarvené přísadou barviv (zpravidla kysličníků kovů) do sklářského kmene nebo barveným sklem podjímané patří do saz. pol. 370c). Viz též 1. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXV.
   2. 3. Při zařaďování dutého skla saz. čís. 370 se nepřihlíží k tomu, byly-li okraje opuknuty a pouze tavením zaobleny (obtaveny).

   Saz. čís. 371.

   Duté sklo se zátkami jen zabroušenými nebo s obroušenými dny a kraji.

   (1) Dutému sklu se zátkami zabroušenými je na roveň postaveno sklo se zátkami přibroušenými a tedy i s přibroušeným hrdlem; dna a okraje přibroušené se rovnají obroušeným. Sem patří rovněž cylindry k lampám, jejichž opuknuté okraje byly zbaveny vyčnívajících hran a špiček zběžným přidržením na brus.

   (2) Opracování (rafinace) dutého skla saz. čís. 370 na kterýchkoli jiných místech, než která jsou uvedena v saz. čís. 371, má za následek projednání skla podle saz. čís. 372; proto patří na př. kapací lahvičky s vbroušeným otvorem pro vzduch do saz. čís. 372.

   Saz. čís. 372.

   Duté sklo rafinované.

   1. 1. Sklo leptané je opatřeno různými ozdobami a kresbami nebo pouhými stupnicemi (na př. u nádobek odměřovacích a pod.), které vznikly působením kyseliny fluorovodíkové Sklo broušené (leštěné) má čisté, hladké a zrcadlící plochy, někdy se znatelnými brusnými čarami. Sklo vzorkované je takové, na němž byly vytvořeny matované figury, arabesky atd. pískovým tryskačem. Jako vzorkované sklo se projednává také sklo ledové (craquelé), jehož povrch je trhlinkovitý. Matované sklo má plochy drsné (matné), nikoli úplně průhledné, nýbrž jen průsvitné (na př. opracováním brousicími kotouči, pískovým tryskačem nebo leptáním). Ryté sklo je takové, do kterého byly zvláštními rydly nebo brusidly uměle vryty arabesky, figury nebo jiné kresby.
   2. 2. Stříbrovité sklo (duté sklo mezi dvojitými stěnami chemicky stříbřené), zdobené nebo bez ozdob, se projednává podle saz. pol. 372b).
   3. 3. (1) Bílé sklo duté označené stupnicemi (odměrné nádoby jako válce, baňky, zkumavky, pipety a pod.) se projednává podle saz. pol. 372a)1α), i když jsou vleptané nebo vryté dělicí čárky, číslice a pod. obarveny. K pouhým cejchovním značkám se nepřihlíží.

      (2) Byrety, skleněné přístroje používané při chemických rozborech, saz. čís. 574.

   1. 4. (1) K dutému sklu sklem opředenému nebo sklem obkládanému saz. pol. 372c) patří veškeré duté sklo (tedy také obyčejné duté sklo saz čís. 370), na jehož povrchu jsou jako výzdoba přitavena vlákna ze skla bílého i barevného (v rovnoběžných kruzích nebo v určitých obrazcích do sebe se vplétajících) nebo jiná samostatně vyrobená obkládání z bílého nebo barevného skla (na př. skelné slitky, ornamenty, květiny a pod.).

      (2) Opředením nebo obkládáním zdobené duté sklo malované, zlacené nebo stříbřené, jakož i jiné duté sklo, u něhož obkládání je malováno, zlaceno nebo stříbřeno, projednává se vždy podle saz. pol. 372b); všechno ostatní duté sklo zdobené opředením nebo obkládáním se však projednává podle saz. pol. 372c). Viz též 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXV.

   Saz. čís. 373.

   Skleněné baňky (hrušky) pro elektrické žárovky.

   (1) Skleněnými baňkami pro elektrické žárovky se rozumí duté sklo hruškovité podoby, tence foukané, bezbarvé nebo barevné, s jinými hmotami však nespojené, kterého se používá k výrobě žárovek.

   (2) Ochranná a výzdobná skla (jako na př. tvaru tulipánového a jiných květů nebo tvaru zvonového) pro elektrické žárovky se projednávají podle své jinaké povahy.

   (3) Podle saz. čís. 373 se projednávají též skleněné baňky pro elektronky (elektronové lampy), výbojky (usměrňovací lampy), stabilisátory, doutnavky, fotobuňky a pod.

   (4) Skleněné baňky jakkoli montované viz 4. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 540—543.

   Saz. čís. 374.

   Lisované a masivní sklo výslovně nejmenované.

   1. 1. (1) Sklem lisovaným (nebo litým) jsou skleněné předměty tvaru miskovitého nebo vydutého, hladké nebo ozdobené (napodobeniny broušeného zboží), vyrobené v kovových formách, jako misky na máslo, misky ke svícnům, slánky, mísy, talíře a pod.

      (2) Duté sklo vyrobené foukáním do vzorkovaných forem se projednává jako sklo lisované podle saz. čís. 374. Sem patří všechno duté sklo s ozdobami reliefními, jako na př. duté sklo opatřené polokulovitými nebo oválovými perlami, štítky, kroužky, ovály, napodobeným diamantovým broušením, se žebírky, vícenásobnými obroučkami, ornamenty, odlisovanými jmény, průpovídkami atd. (džbány, láhve, pivní sklenice a pod.), jakož i takové duté sklo, jehož povrch je pokryt vlnovitými, vzájemně se proplétajícími pruhy, jak to zhusta bývá u džbánů, nádrží na petrolej u lamp atd. Pouze vlisovaná v obchodě obvyklá označení firmy, ochranné známky, označení prostorového obsahu atd., cejchovní značky, jednoduché čáry a obroučky, jakož i hvězdice vlisovaná do dna se nepovažují při zařaďování foukaného dutého skla za reliefní ozdoby.

   1. 2. Sklem masivním jsou předměty tvářené z masivního skla, jako na př. těžítka, krystalové tvary, figury, koule, svícny, podložky pod nože, zátky, válce, tyče ze skla průhledného (bílého nebo polobílého) průměru většího než 8 mm a tyče ze skla barevného průměru většího než 2 mm, jakož i jiné zboží ze skla masivního výslovně nezařaděné, hladké nebo ozdobené.
   2. 3. (1) Sklo lisované a masivní, přírodní barvy nebo bílé, surové, t. j. v tom stavu, jak opustilo formu, tedy s plastickými ozdobami, jež vznikly přímo při lisování, lití nebo foukání do vzorkovaných forem bez dalšího rafinování, projednává se podle saz. pol. 374a).

      (2) Obtavení opuknutých okrajů, jakož i obroušení dna a okrajů nemá vlivu na zařaďování jinak surového skla této saz. položky.

      (3) Do saz. pol. 374b) patří sklo barevné tohoto saz. čísla vždy, i když není dále rafinováno, sklo přírodní barvy nebo bílé (průhledné) jen tehdy, je-li rafinováno. Patří tedy do saz. pol. 374b) všechno barevné, malované, zlacené, stříbřené, leptané, broušené, vzorkované (ve smyslu 1. vysvětlivky k saz. čís. 372), matované nebo ryté sklo tohoto saz. čísla.

      (4) Kolečkové sklo (tabulky k zasklívání oken po středověkém způsobu) je uprostřed vypouklé. I když je přírodní barvy nebo bílé, projednává se podle saz. pol. 374b).

   1. 4. (1) Podle saz. čís. 374 se též projednávají: skleněná ouška k nitěnkám (maillons), skleněné kroužky, skleněné pasty (t. j. destičky ze skloviny, na kterých jsou otisky antických kamenů) a pasty mosaikové, mosaikové kostky, mosaikové tyčinky; skleněné čočky pro lodi; lisované skleněné dlaždice, skleněné cihly (po jedné straně otevřené), skleněné desky na světlíky, též vybíhající na dolní ploše v trojstranný jehlan, skleněné tašky, lité desky skleněné tvaru kruhovitého nebo podlouhlého, jakých se užívá k uzavření kukátek do topicích zařízení, tavicích pecí atd.

      (2) Skleněné kuličky k čištění lahví a pod., saz. čís. 385.

      (3) Skleněné kuličky (hračky), saz. čís. 388.

   Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 375—377.

   1. 1. Sklo zrcadlové a tabulové zařaděné do saz. čís. 375—377 je zpravidla v tabulích nejrůznější velikosti pravoúhle přiříznutých; tvar nemá však vlivu na zařadění, takže lichoběžně, okrouhle nebo jinak přiříznuté zrcadlové a tabulové sklo podléhá podle druhu týmž celním sazbám jako pravoúhle přiříznuté.
   2. 2. Dojde-li sklo zrcadlové a tabulové rozbito, projedná se jako skelné střepiny podle saz. čís. 656 jen tehdy, nelze-li těchto střepin použít k ničemu jinému než k výrobě sklářského kmene. Větší kusy, ještě upotřebitelné jako zrcadlové a tabulové sklo, se však projednávají podle druhu skla a je za tím účelem přípustné, aby byly přiříznuty v žádaný tvar; odpadek při tom vzniklý se propustí beze cla. Nesvolí-li však strana, aby byly upotřebitelné části takových poškozených zásilek vycleny, mohou být na její přání úplně rozbity za úředního dohledu a pak projednány beze cla. Viz také 1. vysvětlivku k saz. čís. 656.
   3. 3. (1) Sklo zrcadlové a tabulové výslovně nejmenované, neohýbané, zelené, polobílé nebo bílé (bezbarvé) patří do saz. čís. 375 jen tenkrát, je-li surové, t. j. bez jakéhokoli dodatečného rafinování; barvené, též přírodní barvy (žluté, hnědé atd.), rovněž bez dodatečného rafinování, patří do saz. čís. 376.

      (2) Surové zrcadlové a tabulové sklo ohýbané, jakož i všechno zrcadlové a tabulové sklo výslovně nejmenované broušené, leštěné, vzorkované nebo vůbec nějakým způsobem dodatečně rafinované se projednává podle saz. čís. 377, všechno takovéto sklo pokládané výhradně podle saz. pol. 377c).

      (3) Sklo zrcadlové a tabulové, též surové, jehož okraje jsou obroušeny, facetovány (šikmo seříznuty), matovány atd., se projednává podle saz. čís. 377.

   Saz. čís. 375.

   Sklo zrcadlové a tabulové výslovně nejmenované surové, nebroušené, neleštěné, nevzorkované, nepokládané, nebarvené.

   1. 1. Surové sklo zrcadlové saz. pol. 375a) je, a to bez rozdílu tloušťky, buďto:
      1. a) lité sklo v tabulích, které byly pouze vyválcovány a jsou na jedné nebo obou stranách vlnitě nerovné, toliko přiříznuté; nebo
      2. b) foukané sklo vyrovnané, jež je na jedné straně od vtisků vyrovnávacího kamene drsné, trhlinovité a pouze mdle prosvítající (neúplně průhledné); i když je toto sklo vyčištěno, má místy nelesklý povrch, při čemž jedna strana je stále ještě zcela patrně drsná, a liší se právě svou pouze mlhavou průhledností od okenního a jiného tabulového skla dokonale průhledného.
   1. 2. (1) K saz. pol. 375a) patří surové sklo lité, je-li silnější než 5 mm; vyskytuje se v tabulích nebo v deskách a užívá se ho ke krytí střech, k obkládání stěn, na světlíky, k výplni menších otvorů pro světlo atd. Surové sklo lité uvedené tloušťky nemění sazební položky, je-li jeho povrch toliko jednoduše ryhován (kanelován), t. j. má-li rýhy 2 mm hluboké nebo mělčí; zato se však desky a tabule s rýhami hlubšími než 2 mm, jakož i desky a tabule s povrchem vlnitým, zrnkovitým, kostkovaným, kruhovitým nebo polygonálním či jinak ornamentovaně lisovaným, projednávají podle saz. čís. 377.

      (2) Viz také 4. vysvětlivku k saz. čís. 374.

      (3) Surové sklo lité silné 5 mm nebo slabší, nemá-li shora stanovených rozlišovacích znaků pro surové lité sklo zrcadlové, se projednává podle saz. pol. 375b).

   1. 3. (1) Veškeré tabulové sklo průhledné, nebroušené, neleštěné, nevzorkované (mimo foukané surové sklo zrcadlové saz. pol. 375a)) ve své přírodní barvě (zelené, polobílé nebo bílé), ať se ho užívá k oknům, zrcadlům nebo k jiným účelům, se projednává bez zřetele na jeho tloušťku podle saz. pol. 375b). Sklo okenní (tabulové sklo), jakož i sem patřící surové sklo lité silné 5 mm nebo slabší, vlnitě šupinaté nebo jinak vzorkované, saz. čís. 377; naproti tomu se takové sklo ryhované (kanelované) projednává podle saz. pol. 375b).

      (2) Viz také všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 375—377.

   Saz. čís. 376.

   Sklo zrcadlové a tabulové výslovně nejmenované barvené, nebroušené, neleštěné, nevzorkované, nepokládané.

   (1) Sem patří též sklo opalisující, t. j. lité tabulové sklo mramorové k ozdobným zasklívkám, jež bylo vyrobeno vmísením různobarevných sklovin do tekutého skla; vyskytuje se obyčejně v menších kouscích.

   (2) Viz též 2. a 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 375—377.

   Saz. čís. 377.

   Sklo zrcadlové a tabulové výslovně nejmenované broušené, leštěné, vzorkované, ohýbané, též barvené nebo podjímané.

   1. 1. (1) Broušené nebo leštěné sklo zrcadlové a tabulové se vyznačuje ponejvíce již svou větší stejnoměrnou tloušťkou, hladkostí i čistotou ploch (zrcadlové plochy bez bublinek, vláken, kroužků, šmouh a pod.), jakož i svým pečlivějším balením.

      (2) Lze je dále poznat podle toho, že se skrz zrcadlové a tabulové sklo broušené jeví předměty přímočaré, skrz sklo nebroušené však nerovné (pokřivené), jakož i podle toho, že broušené tabule skleněné na sebe položeny k sobě pevně přilnou a stěží se dají posunovat, čemuž tak není u tabulí nebroušených.

      (3) Sklíčka krycí a nosná na drobnohledné preparáty se projednávají jako broušené sklo tabulové.

      (4) Podle saz. pol. 377a) se projednává též velice tenké čisté, bezbarvé sklo tabulové, ze kterého se řezají krycí sklíčka na drobnohledné preparáty. Pro svou křehkost se vyskytuje pouze ve zcela nepravidelných kusech nepatrné velikosti. Žádá-li se, aby se projednalo jako sklo rozbité, lze to povolit jen s tou podmínkou, že bude napřed úplně rozbito.

   1. 2. (1) Jako vzorkované sklo zrcadlové a tabulové se projednává nejen takové sklo, na jehož povrchu byly vytvořeny figury, ornamenty nebo jiné vzorky leptáním, pískovým tryskačem, rytím nebo jiným mechanickým nebo chemickým způsobem, nýbrž i sklo žlábkované, vlnité nebo vlnitě šupinaté a pod., dále tabulové sklo opatřené hvězdičkami, kvítky nebo jinakými lisovanými ozdobami, jakož i takové lité sklo surové. Lité sklo surové v tabulích nebo deskách, bez ohledu na tloušťku, je jen tenkrát vyloučeno z projednávání podle saz. čís. 377 a projednává se jako hladké podle saz. pol. 375a) nebo b), je-li jednoduše ryhováno (kanelováno). Viz 1. odstavec 2. vysvětlivky k saz. čís. 375.

      (2) Matované sklo zrcadlové a tabulové se projednává rovněž podle saz. čís. 377 i když není vzorkované.

      (3) Veškeré ohýbané sklo zrcadlové a tabulové, ať je surové nebo jakkoli rafinované, se projednává podle saz. čís. 377; užívá se ho u vyčnívajících oken, rohů výkladních skříní, k zasklívání osvětlovacích těles, luceren a pod.

   1. 3. Sklo facetované je na okrajích šikmo broušené a projednává se, není-li pokládané, podle saz. pol. 377b), i když není jinak broušeno.
   2. 4. Sklo chrámové (kathedrální) má drsný, nerovný (jako od tepání) povrch, který tlumí světlo; užívá se ho v uměleckém malířství na skle a také k zasklívání.
   3. 5. Jako zrcadlové a tabulové sklo pokládané se projednává všechno zrcadlové a tabulové sklo pokládané amalgamem, folií (lístky), též stříbrem.
   4. 6. (1) O zrcadlovém a tabulovém skle malovaném, zlaceném nebo stříbřeném platí ustanovení všeobecných vysvětlivek k saz. třídě XXXV.

      (2) Jako malované sklo zrcadlové a tabulové se projednává též tabulové sklo, jež je natřeno olejovými nebo jinakými barvami nebo opatřeno vzorky nebo písmem, napatronovanými barvou.

      (3) Podle saz. pol. 377c) se projednávají též diapositivy na skle (fotografie na skle) Skleněné negativy k rozmnožování fotografickou cestou nebo světlotiskem jsou obdobně jako desky na tisknutí obrazů podle saz. čís. 650 beze cla.

      (4) Fotografické desky citlivé, saz. čís. 380.

   Saz. čís. 378.

   Zarámovaná zrcadla.

   (1) Jako zarámovaná zrcadla se projednávají větší zrcadla (zařízení pokojová) v rámech z obyčejných hmot. Taková zrcadla v rámech ze hmot jemných nebo velmi jemných se projednávají jako skleněné zboží, spojené s jinými hmotami podle saz. pol. 388b), c), d). Menší zrcadla, která již nemají povahy pokojových zařízení, se projednávají, jsou-li bez rámů nebo v rámech z jiných hmot, než které jsou jmenovány v saz. pol. 388b) až d), podle saz. čís. 378. Taková zrcadla v rámech ze hmot v saz. pol. 388b) až d) jmenovaných se projednávají podle saz. pol. 388b) až d), nepatří-li jako drobné potřeby (kapesní zrcátka) do saz. čís. 468 nebo 509 nebo jako zboží galanterní (malá ozdobná stolní zrcátka) do saz. čís. 480 nebo 511.

   (2) Zrcátka pozorovací (přístroj chirurgický), saz. čís. 573. Vydutá zrcadla optická, vyjma vydutá zrcadla k holení, saz. pol. 575b).

   Saz. čís. 379.

   Drátové sklo (lité tabule nebo desky s drátěnou vložkou).

   (1) Drátové sklo je sklo ztužené drátěným pletivem, probíhajícím pravidelně středem tloušťky celou tabulí. Vyrábí se tak, že se buď na žhavou skleněnou desku položí drátěné pletivo a na to se lisuje druhá vrstva skla, nebo se drátěné pletivo napne v určité výšce (v poloviční tloušťce skla) a nalitá sklovina se promačkává drátěným pletivem a válcuje v desku. Podobně se zhotovují skleněné tabule, v kterých probíhají ocelové dráty rovnoběžně.

   (2) Drátové sklo může být dvoubarevné, vzorkované a pod.

   Saz. čís. 380.

   Fotografické desky citlivé.

   (1) Sem patří pouze skleněné desky pokryté citlivou vrstvou fotografickou (emulsí).

   (2) Vyskytují se v obchodě většinou po dvanácti kusech zabalené v červeném nebo černém papíře a vložené do zalepených papírových krabiček. Poznají se již podle balení.

   Saz. čís. 381.

   Optické sklo surové, v čočky nevybroušené, v kusech, tabulích nebo jako čočky, lité, lisované nebo řezané, též přibroušené, bílé nebo barevné.

   (1) Sklo určené k účelům optickým je úplně čiré a má velikou způsobilost k lomu světla. K nejhlavnějším druhům optických skel patří sklo flintové, korunové (crownglass), zinkové a boraxové.

   (2) Surové sklo optické v kusech má tvar nepravidelných drsných zlomků; tabule takového skla, zpravidla ne příliš veliké, mají poměrně velkou tloušťku, někdy tvar kostek a mají vždy povrch drsný Surové sklo optické ve tvaru čoček se podobá hladkým válcovitým koláčům, jejichž povrch je rovněž drsný.

   (3) Veškeré tyto tvary bývají téměř vždy k vyzkoušení čistoty skla na dvou protilehlých místech přibroušeny.

   (4) Jako optické sklo saz. čís. 381 se projednávají také skla plochá a lasturovitá (skla vydutá, konkavní), vyříznutá okrouhle nebo oválně ze skla válcovaného nebo z foukaných skleněných dutých koulí, jakož i řezané, ne příliš veliké tabule a pásy, bílé, modré, šedé nebo jinak tmavě zbarvené, avšak nebroušené ani na plochách, ani na okrajích.

   (5) Sem patří též Strassovo sklo (sklo lehko tavitelné, obsahující mnoho olova a lámající silně světlo) v surové hmotě, kdežto pierres de Strass (napodobeniny diamantů) nezasazené se projednávají podle saz. čís. 386.

   Saz. čís. 382.

   Sklíčka hodinková, skla do brýlí a jiná skla optická, broušená.

   (1) Skly do brýlí a podobnými optickými skly (skleněnými čočkami a pod.) podle saz. čís. 382 rozumíme skla broušená vypoukle a vydutě, broušené optické hranoly, dále podobná skla plochá a lasturovitá (coquilles) atd., která nejsou spojena s jinými hmotami; jsou-li obroubena, projednávají se jako přístroje optické saz. čís. 575.

   (2) Optická skla sem patřící mohou mít obroušené plochy nebo být přibroušena pouze na okrajích (předběžně upravena), na př. skla do brýlí nebroušená na plochách, avšak s okraji přibroušenými, též s vyvrtanou dírkou po straně k upevnění pera (pro skřipce bez obruby) a pod.

   (3) Vypoukle a vydutě broušené sklo zrcadlové k optickým přístrojům, jež lze poznat podle jeho čirosti, patří do saz. čís. 382; zato se však projednává takové pokládané sklo zrcadlové na zrcadla holicí nebo na zrcadla pro jiné potřeby podle saz. pol. 377c).

   (4) Skla do brýlí z horského křišťálu hrubě přiříznutá a zhruba přibroušená se projednávají podle saz. čís. 381, hotově broušená podle saz. čís. 382.

   (5) Jako broušená sklíčka hodinková se projednávají všecka broušená sklíčka, mající tvar a velikost sklíček hodinkových, bez zřetele na jejich upotřebení.

   Saz. čís. 383.

   Skleněné perly.

   1. 1. (1) Skleněné perly se lijí (též lisují nebo brousí) masivně (též s podjímáním) z bílé nebo barevné skloviny nebo se z ní dutě vyfukují nebo se sekají ze skleněných trubiček. Okraje perel sekaných se zakulacují dodatečně obtavením.

      (2) Skleň (šmelc, bůstky, t. j. tenké krátké kousky trubiček s ostrými hranami) a skelné šupiny (tenké cetkovité částečky skla, dírkované) se projednávají jako skleněné perly.

   1. 2. (1) Napodobeniny pravých perel (umělé, nepravé perly) se projednávají jako takovéto napodobeniny jen tehdy, mají-li barvu, tvar a velikost pravých perel a průměr nejvýše 8 mm; zpravidla se vyfukují z velmi tenkých skleněných trubiček, uvnitř nebo vně se pokládají zvláštní hmotou (perlovou trestí, t. zv. rybím stříbrem) a vyplňují voskem, aby byly pevnější.

      (2) Podle saz. pol. 383c) se projednávají též jiné napodobeniny perel z umělé perlové hmoty zhotovené z rybích šupin nebo opatřené perlovým leskem, jehož bylo docíleno působením směsí (ze želatiny a j.) a pod., podobají-li se skutečným perlám barvou, tvarem a velikostí. Skleněné fantastické útvary, které se barvou, tvarem nebo velikostí nepodobají perlám pravým, jakož i napodobeniny perel průměru většího než 8 mm patří do saz. čís. 388.

   1. 3. (1) Při zařaďování se nepřihlíží k tomu, jsou-li skleněné perly nebo skleň (šmelc, bůstky) navlečeny na nitích jen za tím účelem, aby se daly snáze zabalit a zasílat.

      (2) Dají-li se skleněné předměty navlečené na nitích nebo šňůrách upotřebit přímo jako náramky nebo náhrdelníky, patří do saz. čís. 387.

      (3) Skleněné kroužky, které nelze považovat pro jejich větší průměr za skleněné perly, saz. čís. 374.

   Saz. čís. 384.

   Skleněné ověsky k lustrům atd. masivní, též barevné, broušené, s očky nebo bez nich.

   Skleněné ověsky saz. čís. 384 se liší od podobných předmětů saz. čís. 374 z lisovaného, masivního skla tím, že jsou buď vrtané nebo opatřené vtavenými očky k zavěšení na lustry.

   Saz. čís. 385.

   Skleněné knoflíky s očky nebo bez nich, skleněné korály, skleněné kuličky, skleněné krůpěje, též z barevného skla.

   1. 1. Skleněné knoflíky na podložkách z obecných kovů nezlacených nebo nestříbřených, u kterých kov na stranu lícní nepřesahuje, se projednávají podle saz. čís. 385; jsou-li tyto podložky na líci viditelné, projednávají se takové knoflíky podle saz. čís. 388.
   2. 2. (1) Skleněné korály se lijí (též lisují nebo brousí) jako skleněné perly saz. čís. 383 masivně (též s podjímáním) z bílé nebo barevné skloviny nebo se z ní dutě vyfukují.

      (2) Nepravé korály z umělé hmoty korálové, saz. čís. 571.

      (3) Skleněnými kuličkami tohoto saz. čísla se rozumějí jednak malé dírkované kuličky nebo podobné kuličky ze skla dutého, jakých se užívá k výzdobě konfekce, dámských klobouků, ozdobných předmětů a pod., jednak malé masivní kuličky skleněné k čištění lahví atd. Masivní skleněné koule, použitelné jako hračky a pod., saz. čís. 388.

      (4) Při zařaďování se nepřihlíží k tomu, jsou-li skleněné korály a skleněné kuličky navlečeny na nitích jen za tím účelem, aby se daly snáze zabalit a zasílat. Viz též saz. čís. 387.

      (5) Skleněné krůpěje (skleněné slzy, rozpraskané sklo, zvané též kapky batavské) jsou kapky z bílého nebo barevného skla, vybíhající v dlouhou špičku, které vznikají kapáním roztaveného skla do studené vody. Náhlým tímto ochlazením se sklo stává velmi křehkým a rozpadne se, ulomíme-li špičku na nejkrajnějším bodu.

   Saz. čís. 386.

   Nepravé kameny nezasazené.

   (1) Skleněné kameny, skleněné drahokamy, skelné slitky, nepravé kameny ozdobné, nepravé drahokamy (zvané obyčejně pierres de Strass) jsou lisované nebo broušené napodobeniny drahokamů ze skla.

   (2) Pravé drahokamy saz. čís. 571 se liší od nepravých tím, že mají větší stupeň tvrdosti, živější hru barev, značnější sílu a stálost lesku (oheň), a také někdy tím, že mají větší specifickou váhu. Vzniknou-li pochybnosti, podá nám potřebné vysvětlení cena udaná v účtu nebo posudek znalců.

   (3) Sem patří též dírkované nepravé kameny, které jsou upraveny k navléknutí na šňůrky pro ozdobné předměty nebo k přišití na konfekční zboží.

   (4) Nepravé kameny zasazené nebo zboží z nich, saz. čís. 387.

   Saz. čís. 387.

   Skleněné náramky a náhrdelníky; předměty ze skleněných perel (mimo napodobeniny pravých perel), z nepravých kamenů, ze skleněných destiček, skleněného přediva a pod., též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.

   (1) Sem patří náramky a náhrdelníky, též jiné ozdoby pánské i dámské, na př. brože, náušnice, jehlice náprsní atd. ze skla, nepravých kamenů, skleněných destiček, skleněné mosaiky, skleněného přediva a skleněných korálů; dále šňůry perel, t. j. perly skleněné na šňůrkách nebo drátcích upravené na náramky a náhrdelníky a pod., vyjímaje výrobky z nepravých perel, patřící do saz. čís. 570.

   (2) Viz též 3. vysvětlivku k saz. čís. 383 a 2. vysvětlivku k saz. čís. 385.

   (3) K tomuto saz. číslu patří též jiné výrobky ze skleněných perel atd., jako nášivky ze skleně (šmelce) nebo skleněných perel a pod. navlečených na šňůrkách nebo drátu (sem patří též perly navlečené na přízi, jež jsou upevněny dvěma v opačném směru taženými hedvábnými nitmi), náhrobní věnce ze skleněných perel atd., růžence ze skleněných korálů, skleněných perel atd.; dále krajky z předeného skla, vypoukle ryté lehko tavitelné sklo (napodobeniny kamejí), do hloubky ryté lehko tavitelné sklo (napodobeniny gem) a j.

   (4) Zboží tohoto saz. čísla spojené s velmi jemnými hmotami, saz. pol. 388d).

   Saz. čís. 388.

   Skleněné a smaltové zboží výslovně nejmenované.

   1. 1. (1) Do saz. čís. 388 patří ozdoby na vánoční stromek, hračky a veškeré zboží skleněné a smaltové výslovně nejmenované, nespojené nebo spojené s jinými hmotami Nespojené s jinými hmotami jsou na př. umělé oči, zhotovené se skla a smaltu, hotové tlakoměrové trubičky, skleněné trubičky pro chemické účely, které nebyly najednou vyfukovány, nýbrž jsou sestaveny z různých dílů, sošky zvířat, květiny a podobné výrobky uměleckého vyfukování skla; zboží skleněné spojené s jinými hmotami jsou na př. sklenice na pivo a skleněné džbánky s kovovými víčky, skleněné mísy, cukřenky atd. s kovovou obrubou; skleněné láhve povlečené nebo opletené proutěným nebo slaměným pletivem, koží, kaučukem nebo tkaným a stávkovým zbožím, skleněné láhve syfonové s kovovým mechanismem tlakovým, skleněné přístroje na sodovku s opletením rákosovým nebo drátěným a s kovovým kováním; skleněná svítidla spojená s kovovými součástkami; montované skleněné koule pro elektrické obloukovky, avšak bez součástek vlastního lampového mechanismu; skleněné obrazy, u nichž jsou jednotlivé kusy skla spojeny okenním olovem nebo jiným pojivem (tmelem); skleněná mosaika, jejíž dílky jsou položeny na desce povlečené tmelem; skleněné pískové a vodní hodiny (přesýpací a překapovací) spojené se dřevem nebo s jinými hmotami; drobnohledné preparáty na skle.

      (2) Viz též všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 370—372.

      (3) Trubky zaváděcí a katétry k účelům chirurgickým, saz. čís. 573.

   1. 2. (1) Ozdoby na vánoční stromek a jiné hračky se projednávají podle saz. čís. 388, jsou-li jenom ze skla (na př. kuličky na hraní, kuželníkové koule, skleněná vlna upravená pro drobný prodej) nebo tvoří-li sklo hlavní součást. Skleněné předivo a skleněná vlna neupravené pro drobný prodej se projednávají jako ostatní skleněné zboží výslovně nejmenované.

      (2) Jak se projednávají hračky, viz úvodní vysvětlivky.

   Saz. čís. 389.

   Umělé zuby nevystrojené drahými kovy.

   (1) Sem patří umělé zuby (jako náhražka za přírodní) tvářené ze smaltu, tmelů, porcelánu a pod. nebo řezané ze slonoviny nebo jiných živočišných nebo rostlinných surovin soustružnických a řezbářských, jakož i hotové chrupy, též spojené s obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami, avšak nevystrojené drahými kovy.

   (2) Toto zboží spojené s drahými kovy, saz. čís. 390.

   (3) Za spojení s drahými kovy se považují i nýtky nebo trubky z platiny nebo platinové slitiny (crampony), které slouží k upevnění zubů na patrových destičkách a jež bývají zapuštěny většinou do voskových podložek garnitur, takže nejsou viditelny. Při prohlídce takových zásilek buďtež proto jednotlivé zuby z voskové podložky vytaženy, aby mohla být jejich sazební povaha určena.

   Saz. čís. 390.

   Zboží této třídy, vystrojené drahými kovy.

   Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.

1. XXXVI. Kamenné zboží z kamene, nepálených zemin, cementu a kamenné směsi.

   Do této saz. třídy jsou zařaděny: kameny a desky určitým způsobem opracované (saz. čís. 391), žárovzdorné kameny křemencové (saz. čís. 392), břidlice (saz. čís. 393), kamenné desky 16 cm silné nebo slabší (saz. čís. 394), výslovně nejmenované předměty z kamene (saz. čís 395—397), hmoty isolační (saz. čís. 398), cement (saz. čís 399), zboží z cementu nebo sádry (saz. čís. 400), zboží osinkové (saz. čís. 401), kameny mlýnské a litografické (saz. čís. 402), brusy a brousky, cídidla, brusidla a leštidla (saz. čís. 403—407), kamenné zboží jemné (saz. čís. 408), kamenné zboží spojené s jinými hmotami (saz. čís. 409) a kamenné zboží vystrojené drahými kovy (saz. čís. 410).

   Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXVI.

   1. 1. (1) Zbožím kamenným rozumíme zboží z kamene, nepálených zemin, cementu a kamenné směsi. U desek saz. čís. 394 a u výslovně nejmenovaných předmětů saz. čís. 395—397 rozeznáváme předměty z úběle, mramoru nebo hadce, pak ze žuly, porfyru, syenitu a podobných tvrdých kamenů a konečně předměty ze všech kamenů jinakých.

      (2) Pro rozeznávání těchto tří skupin se podotýká toto:

      (3) Úběl (alabastr, odrůda sádrovce) je průsvitný, jemnozrnný, čistě bílý, tu a tam přechází v bledou červeň nebo šeď, též bývá prostoupen jemnými žlutavými, červenavými nebo šedými žilkami a má nízký stupeň tvrdosti, takže se dá rýpat již nehtem. Odrůdou jeho je tak zvaný vápencový úběl, který je rovněž průsvitný, ale hrubozrnný, lupenatý a žlutavě bílý až žlutý jako víno nebo med, někdy pruhovaný světlejšími nebo tmavšími barevnými pruhy; je tvrdší než úběl shora jmenovaný a nedá se nehtem rýpat.

      (4) Mramor je vápenec leštitelný, krystalinicko-zrnitý, bílý ve všech odstínech, méně často černý nebo jiné barvy, většinou žíhaný skvrnami v podobě plamenů nebo oblakovitých chuchvalců, žilkovitý nebo jinak skvrnitý. Mramor se liší od žuly tím, že se rozpouští v teplé zředěné kyselině solné (při čemž unikající kyselina uhličitá šumí), čehož u žuly není. K mramoru patří též tak zvaný onyxový mramor živých barev s kresbou v podobě plamenů, místy průsvitný jako úběl.

      (5) Všechny předměty z écaussines, t. j. leštitelného vápence, se projednávají jako předměty z mramoru.

      (6) Hadec (převážně vodnatý křemičitan horečnatý) má slabý mastný lesk a velmi často má skvrny a žilkovité světlejší pruhy, takže jeho kresba se podobá hadí kůži; barvy je nejčastěji tmavozelené, zřídka kdy hnědé. Hadec je měkký, lehko se řeže a rozkládá se v kyselině solné nebo sírové, při čemž se vylučuje rosolovitá kyselina křemičitá.

   1. 2. Druhou skupinu tvoří žula, porfyr, syenit a podobné tvrdé kameny, na př. rula, diabas, diorit, gabro, trachyt, čedič, labradorit. Tyto kameny jsou velice tvrdé, nedají se nožem rýpat vůbec nebo jen nepatrně a kyselina solná na ně prakticky nepůsobí.
   2. 3. (1) Všechny druhy kamenů v 1. a 2. vysvětlivce neuvedené patří do třetí skupiny, na př. pískovec, mastek, lasturové vápno (odrůda vápence, která se nedá leštit a kterou nelze počítat k mramoru) atd.; sem patří též nepálené zeminy a nepálená tuha.

      (2) Zboží z cementu nebo ze sádry, saz. čís. 400.

   1. 4. Kamenné zboží složené z různě zařaděných kamenů se projednává podle druhu, na který je stanovena vyšší sazba, na př. náhrobky ze žuly a pískovce jako zboží ze žuly.
   2. 5. (1) Různé způsoby opracování (zhruba osekané, pemrlicí opracované, pilou nebo lanem řezané, broušené, leštěné), podle kterých je zboží do saz. čís. 391—397 zařaděno, se poznávají takto:

      (2) Zhruba osekanými nebo osekanými rozumíme kameny (saz. čís. 391), kamenné desky 16 cm silné nebo slabší (saz. čís. 394), jakož i hrubě pracované předměty z kamene (saz. čís. 395—397), u nichž byly pouze odstraněny hrubé nerovnosti opracovaných ploch, jako vyčnívající hrany, výstupky, hrboly a pod., kamenickým kladivem, špičákem, dvojšpicí, nosákem, sekerou, oškrtem nebo korunicí (vesměs nástroje podobné kladivu nebo dlátu), ovšem jenom potud, pokud tím nepovstanou plochy vyrovnané, t. j. čistě opracované. K pečlivějšímu opracování úzkého okraje (pásku) kamenickým dlátem se nepřihlíží.

      (3) Od kamenů atd. zhruba osekaných buďtež rozeznávány kameny atd. opracované pemrlicí, jejíž čtvercová úderná plocha je pokryta špičkami. Takto opracované kameny mají rovnoměrný, vyrovnaný povrch, pokrytý všude nepatrnými dolíčky.

      (4) Jako pemrlicí opracované kameny se projednávají též kameny ryhované, t. j. kameny opracované rýhovačkou (širokým plochým dlátem); mají rovnoměrně vyrovnané plochy, na nichž jsou viditelné rovnoběžné stopy po úderech dláta.

      (5) Pilou nebo lanem řezané plochy jsou na rozdíl od osekaných rovné, mívají však často ještě stopy tohoto opracování (rýhy po pile nebo drsný povrch atd.). Nezřídka však tyto znaky chybějí a řezné plochy jsou více méně hladké. V tomto případě se podobají plochám broušeným nebo hoblovaným, jež mají povrch stejnoměrný, hladký. Je jedno, jsou-li dále uvedené „pilou řezané“ plochy vytvořeny pilovým listem ozubeným či neozubeným, tenkým úzkým pásem ocelovým nebo kotoučem (nikoli však brusem), lanem či drátem. Viz též 1. odstavec 2. vysvětlivky k saz. čís. 394.

      (6) Leštěné plochy jsou nejen úplně hladké, nýbrž i lesklé jako zrcadlo, kdežto plochy řezané pilou, i broušené nebo hoblované, jsou bez lesku.

   Saz. čís. 391.

   Kameny na více než třech stranách pilou nebo lanem řezané, jinak však hrubé nebo jen zhruba osekané; kamenné desky silnější než 16 cm, toliko pilou nebo lanem řezané nebo štípané.

   1. 1. (1) Sem patří kameny řezané pilou na více než třech stranách nebo na všech stranách. Nejsou-li jednotlivé strany řezané pilou, pak smějí být jen surové nebo pouze zhruba osekané (viz vysvětlivky k saz. čís. 142). Plochy pilou řezané, jež byly Špičákem deformovány a nejsou tedy použitelné, nelze považovat za řezané pilou, nýbrž jen za zhruba osekané.

      (2) Kvádry a jiné tvářené osazovací kameny, které mají jednu nebo více vyrovnaných ploch, patří podle druhu kamene do saz. čís. 395—397 i tenkrát, když je líc zhruba osekán (alla rustica).

   1. 2. (1) Kamenné desky jsou kameny s dvěma hlavními plochami rovnoběžnými nebo jen nepatrně k sobě nakloněnými, jejichž tloušťka je poměrně nepatrná k délce a šířce, nikdy však nepřesahuje 20 cm. Jsou-li pochybnosti, pokládají se za desky jen takové kameny, jejichž největší plocha je větší než součet plochy po ní největší a obou ploch nejmenších.

      (2) Kamenné desky silnější než 16 cm se projednávají podle saz. čís. 391, jsou-li řezány pilou nebo štípány z balvanů, kdežto za desky, které se projednávají podle saz. čís. 142, se považují jen balvany tvaru deskového, surové, jak byly vytrhány nebo vylámány ze skály (lomu). Viz vysvětlivky k saz. čís. 142.

      (3) Štípané desky jsou na štěpné ploše více nebo méně nerovné, vlnité a jeví zpravidla na mnohých místech stopy použitých nástrojů. Naproti tomu desky buď oddělené (odkryté, sňaté), též nástroji, nebo získané trháním z horniny uložené ve vrstvách mají zpravidla více méně rovnou vrstevní plochu.

      (4) Kamenné desky saz. čís. 391 mohou být také zhruba osekány; toto zařadění se nemění, jsou-li zhruba osekány i okrajové plochy.

      (5) Břidlice v deskách silnějších než 16 cm se projednává jako jiné kamenné desky této tloušťky podle saz. čís. 391, kdežto břidlicové desky silné nejvýše 16 cm patří do saz. čís. 393. Jiné kamenné desky než břidličné, 16 cm silné nebo slabší, patří do saz. čís. 394, litografické kameny vždy do saz. čís. 402.

      (6) Kameny, jakož i kamenné desky silnější než 16 cm, které jeví na všech nebo na jednotlivých plochách nebo místech další opracování, než je u saz. čís. 391 přípustné, na př. opracované pemrlicí, ryhované, hoblované, broušené, leštěné, patří do saz. čís. 395—397, vyjma břidlici, která takto opracovaná patří do saz. pol. 393c).

      (7) O způsobech opracování viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXVI.

   Saz. čís. 392.

   Žáruvzdorné kameny křemencové tvaru cihel, osekané anebo řezané pilou nebo lanem.

   Křemenec je křemen sklovitého lesku, bílého, šedého, též červenavého zbarvení; je tak tvrdý, že rýpe sklo. Žáruvzdorné kameny patřící do saz. čís. 392 jsou z křemene vysekány nebo pilou vyřezány, nikoli však stmeleny z křemencových zrn. Takové žáruvzdorné cihly (dinasové), saz. čís. 413.

   Saz. čís. 393.

   Břidlice.

   1. 1. (1) Břidlicí v deskách saz. pol. 393a) rozumíme nehoblované a nebroušené desky, silné 10 mm až 16 cm, kterých se užívá jako obkládaček nebo dlaždiček, desek stolních atd., i když jsou upraveny pilou, osekáním atd. na hranách na tvar pro budoucí použití; jsou-li dále opracovány (hoblovány, broušeny atd.), patří do saz. pol. 393c).

      (2) Břidlicové desky silnější než 16 cm, pouze pilou řezané nebo štípané, se projednávají podle saz. čís. 391, dále opracované podle saz. pol. 393c).

   1. 2. (1) Jako břidlice pokryvačská a jiná břidlice tabulková saz. pol. 393b) se projednávají tenčí tabule, štípané z balvanů, dále neopracované, na krytí střech a k výrobě počítacích (psacích) tabulek.

      (2) Při projednávání břidlice pokryvačské a tabulkové se nepřihlíží k tomu, jsou-li hrany pouze ořezány, osekány nebo řezány pilou.

      (3) Za pokryvačskou břidlici se pokládají všechny břidlicové desky slabší než 10 mm a obvodu menšího než 2 m.

      (4) Břidlicové desky pokryvačské mohou býti též jiného tvaru než pravoúhlého nebo kosočtverečného; při zařadění se nepřihlíží k vysekaným nebo proráženým otvorům.

      (5) Jako tabulková břidlice se projednávají břidlicové desky, které jsou slabší než 10 mm a obvodu 2 m nebo většího.

   1. 3. (1) Do saz. pol. 393c) patří všechny břidlicové desky (též silnější než 16 cm), jakož i břidlice pokryvačská a tabulková, jsou-li dále opracovány, t. j. hoblovány, broušeny, černěny, linkovány, žlábkovány, drážkovány, vrtány, nebo mají-li profilovaný okraj atd., též v rámech ze surového dřeva, které mohou mít na rozích kování z bílého plechu toliko k upevnění, avšak bez dalšího jiného spojení.

      (2) Břidlicové tabulky (počítací tabulky) v rámech z pokostovaného nebo leštěného dřeva, saz pol. 409a).

      (3) Podle saz. pol. 393c) se projednává dále zboží z břidlice nespojené s jinými hmotami, nejde-li o přepychové předměty nebo hračky saz. čís. 408.

      (4) Pisátka se však projednávají podle saz pol. 393c) jen tehdy, jsou-li řezána z přírodní břidlice a nejsou-li malována, lakována nebo bronzována, ani spojena s jinými hmotami.

      (5) Podle saz. pol. 393c) se projednávají též tyčinky z bílé nebo červené přírodní křídy nebo mastku, jen řezané, neobkládané ani papírem, ani ničím jiným, kterých se používá ke psaní na tabulích atd. (viz 3. vysvětlivku k saz čís. 409). Černá křída řezaná, saz. čís. 629.

      (6) Pisátka řezaná z přírodní břidlice, malovaná, lakovaná nebo bronzovaná nebo spojená s obyčejnými hmotami, saz. pol. 409a); pisátka z plavené hmoty břidličné, tvářená pojidly (zasazená nebo nezasazená), saz. čís. 629, jen papírem povlečená, saz. pol. 409a).

      (7) Zboží z břidlice (též desky, tabule a pisátka řezaná z přírodní břidlice) spojené s jinými hmotami (vyjma břidlicové tabule v rámci ze surového dřeva), saz. čís. 409.

   Saz. čís. 394.

   Kamenné desky silné nejvýše 16 cm (mimo desky břidlicové a kameny litografické).

   1. 1. (1) Sem patří všecky kamenné desky 16 cm silné nebo slabší, vyjma desky břidlicové (saz. čís. 393) a kameny litografické (saz. čís. 402).

      (2) O pojmu kamenných desek viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 391.