Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku

1. 2. (1) Podle saz. pol. 394a) se projednávají kamenné desky zhruba osekané, štípané nebo řezané pilou, jevící obyčejně ještě stopy tohoto opracování (nerovný, drsný povrch atd.). Při řezání kamenů pilou (viz 5. odstavec 5. všeobecné vysvětlivky k této saz. třídě) se užívá buď ocelového zrní nebo mořského písku; tvrdé kameny se řežou výhradně za pomoci ocelového zrní, kdežto při řezání měkčích kamenů (na př. mramoru) se používá raději mořského písku, ježto se jím docílí jemnějšího řezu. Plochy kamenných desek řezaných za pomoci ocelového zrní jeví zpravidla nerovnosti a rýhy po pile; plochy kamenných desek řezaných za použití mořského písku (zvláště mramorových, jež se dovážejí ponejvíce z Italie a z Belgie), mívají na řezných plochách někdy t. zv. zářezy (nepatrné podélné vyvýšeniny nebo vlnění ve směru řezu) nebo hladší rovnoběžné pruhy, vznikající nedostatečným nasypáním písku, mimo pruhy hrubšího vzhledu; někdy mívají žlutohnědé skvrny od rzi (zvláště mramory světlých barev) nebo pod lupou znatelné stopy zadřeného písku. Často však jsou plochy kamenných desek řezaných za použití mořského písku úplně rovné, více méně hladké, bez oněch stop po řezání pískem. Takové desky se pak podobají deskám broušeným, dovážejí se však jinak baleny nežli broušené. Řezané desky se dovážejí zpravidla v otevřených vagonech, obyčejně několik desek stejné velikosti, řezaných z jednoho a téhož balvanu, bez zvláštního balení, podložené jen slamou a pod.; desky broušené však jsou pečlivě baleny, obyčejně v bednění.

   (2) Jsou-li kamenné desky dále opracovány (na př. pemrlicí), broušeny nebo leštěny, projednávají se podle saz. pol. 394b). Broušené desky mají povrch úplně rovný, stejnoměrný, hladký bez lesku, kdežto leštěné desky mají zrcadlový lesk a dovážejí se zpravidla buď v bednění, nebo jsou k sobě lesklou plochou po dvou přisádrovány.

   (3) Jen nepatrně zhruba přibroušené kamenné desky, jejichž povrch má ještě korýtkovité nebo žlábkovité prohloubeniny nebo přírodně drsná místa, nejsou vyloučeny z projednávání podle saz. pol. 394a).

   (4) Jak se rozeznávají druhy kamenů a způsoby opracování, viz všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXVI.

1. 3. (1) Do saz. pol. 394a) 1 patří též tenké surové desky štípané ze slídy a selenitu (mariánského skla, tabulkovitého sádrovce), v různých nepravidelných mnohoúhelnících, s oříznutými okraji; jsou-li barveny nebo dále opracovány, nikoli však přiříznuty pro určitou potřebu, projednávají se takové desky, jakož i tak zvané desky mikanitové, t. j. desky vyrobené ze stmelených destiček slídových, podle saz. pol. 394b)1.

   (2) Surové deskovité kusy slídy z kamene jen vylámané, nepravidelných tvarů, obyčejně neoříznuté, saz. čís. 142.

   (3) Slídové a mikanitové desky přiříznuté k určitému účelu, rovněž kotoučky, děrované kroužky a pod. ze slídových a mikanitových desek vyříznuté, vyseknuté, či jinak tvářené, saz. čís. 409.

   (4) Mikanitové desky podlepené papírem neba tkaninami, anebo s takovými vložkami se projednávají podle saz. čís. 409, právě tak jako zboží ze slídy či selenitu spojené s jinými hmotami; je-li jakkoli montované, viz saz. třídu XLI.

1. 4. Dále opracované desky z leštitelného vápence (écaussines), mají-li menší rozměr než uvedeno v poznámce k saz. pol. 394b) 2, jakož i všecky takové desky bez zřetele na rozměry, nedovážejí-li se na dovolovací list, projednávají se podle saz. pol. 394b)2.

Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 395—397.

Předměty výslovně nejmenované z kamenů.

1. 1. (1) Do saz. čís. 395—397 patří všechny v saz. čís. 393, 394 a 398—410 neuvedené předměty z kamenů (práce kamenická, soustružnická atd.), na př.: obrubně (veřeje) dveřní a okenní, sloupy a jejich součástky, žlaby, trouby, koryta, válce (kamenné válce k ovocným lisům, k facetování skleněných tabulí atd.), moždíře, plynové hořáky, vřetenové pánvičky, opracované filtrační kameny, srdce k mlýnským kamenům, koule z nepálených zemin k odstraněni přiboudliny při rektifikaci lihu a pod.; jinou skupinu zboží těchto saz. čísel tvoři náhrobní kameny (náhrobky), krby a jejich součástky, pak práce sochařské a řezbářské, na př. architektonické okrasy (balustrády, konsoly, římsy atd.), vázy a jiné plastické výrobky, vyjma sochy (také poprsí a zvířecí figury), basreliefy a hautreliefy saz. čís. 651 a vyjma předměty přepychové a hračky saz. čís. 408.

   (2) Podle těchto saz. čísel se projednávají též kameny, jakož i kamenné desky silnější než 16 cm, jež jsou více opracovány, než je dovoleno v saz. čís. 391 a jež jsou tedy zcela nebo částečně opracovány pemrlicí, broušeny, přibroušeny, leštěny nebo jinak dále opracovány (viz vysvětlivky k saz. čís. 391).

   (3) Sochy, poprsí atd. z kamenů vážící více než 5 kg, které jsou součástmi náhrobků a s nimi se zároveň dovážejí, mohou být projednány odděleně podle saz. čís. 651. Právě tak se projednávají ozdoby a tabule pro nápisy z kovů podle hmoty, ze které jsou vyrobeny, nejsou-li pevně spojeny s náhrobky.

   (4) Součástky krbů s plastickými ozdobami (figurami, reliefy atd.), váží-li kus 5 kg nebo méně, saz. čís. 408.

1. 2. (1) O rozlišování druhů kamenů a jejich opracování viz všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXVI. K tomu, jak odlišovat podle znění saz. čís. 395—397 výrobky prostě profilované nebo prostě pracované, nekroužené [a)1] od výrobků jinak profilovaných, ornamentovaných nebo kroužených [a)2], se poznamenává: Podle a)1 se projednávají jen hrubé práce kamenické, které jsou pracovány prostě, t. j. bez ozdoby, a mají profil prostý, t. j. přímočarý nebo jednoduše oblý (konkávní nebo konvexní). Zboží zařaděné do a)1 nesmí být krouženo (soustruhováno) a nesmí tedy mít známky po opracování kamenickým soustruhem; též nesmí být spojeno s jinými hmotami (viz následující 3. všeobecnou vysvětlivku).

   (2) Do a)2 patří zboží kamenné zcela nebo částečně kroužené, i když je jen prostě pracováno nebo prostě profilováno, jakož i kamenné zboží jinak profilované (profilu několikanásobně oblého nebo kombinovaně přímočarého a oblého nebo ornamentované (s ozdobami tvaru perel, vajec, arabesek, růžic, všechno zboží kanelované [žlábkované] s rovnými okrasnými čarami, které vnikají do ploch nebo vynikají z nich [s pásovým ornamentem meandrovým, vodními kapkami a pod.] atd.), vyjma zboží uvedené pod b); vrtání se pokládá za opracování uvedené pod a)2. Vývrty pro čepy a pod. nevylučují však projednání podle a)1.

   (3) Do b) patří všechny výrobky zcela nebo částečně broušené, leštěné, zlacené nebo stříbřené (též bronzované), bez zřetele jsou-li prostě pracované nebo ornamentované a jsou-li prostě nebo jinak profilované. Sem patří též práce kamenické pomalované nebo mnohobarevně natřené. K pouhému jednoduchému nátěru olejovou barvou se nepřihlíží. Broušené práce se odlišují od kroužených (soustruhovaných) tím, že kroužené mají viditelné známky po opracování soustruhem, kdežto zboží broušené je hladké a má nejvýš tu a tam nějakou brusnou čáru.

1. 3. (1) Spojení předmětů saz. čís. 395—397 se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami ze železa nebo z jiných obecných kovů nevylučuje jejich projednání podle těchto saz. čísel, neboť se k takovému spojení nepřihlíží, nejde-li o předměty saz. pol. 395a)1, které se, jsou-li takto spojené, projednávají podle saz. pol 395a)2.

   (2) Spojení uvedená v předcházejícím odstavci, k nimž se nepřihlíží, jsou jen podřadné součástky, na př.: patky, rozpěrky a spojky ze dřeva; čepy, tyče, rozpěrky zhruba kované, zhruba opilované nebo přibroušené, zhruba pozinkované, pocínované atd. nebo natřené; dále kotouče a objímky ze železa nebo jiných obecných kovů u otáčivých plastických výrobků těchto saz. čísel. Nepatří však k nim ozdoby ze železa nebo jiných obecných kovů, na př. profilované lišty, ornamenty, květiny, ovoce a pod., které při náhrobcích, studnách a pod. bývají často spojovány s pracemi z kamenů; takové zboží se projednává podle saz. čís. 409.

   (3) Práce z kamenů spojené s jinými hmotami (vyjma se dřevem nebo hrubě pracovanými součástkami ze železa nebo jiných obecných kovů) se projednávají podle saz čís. 409.

Saz. čís. 398.

Isolační hmoty z křeménky promíšené s osinkem, chlupy, pilinami a pod.

(1) Isolační hmoty (obkládací) saz. čís. 398 jsou směsi křeménky s osinkem (také s cementem a jinými nerostnými hmotami), chlupy, dřevěnými pilinami, rostlinnými vlákny a pod., kterými se plní dutiny ledniček a ohnivzdorných pokladen, obkládají parovodní potrubí atd Isolační hmoty se vyskytují buď jako prášek, nebo jsou v kusech, jež lze snadno rozetřít.

(2) Křeménka je sypký, jemný (jako mouka) prášek nebo hmota šedobílá až světle hnědá, která se dá snadno rozetřít a skládá se z křemenných skořápek odumřelých rozsivek (infusorií), jejichž pravidelná struktura se pozná drobnohledem.

(3) Tvářené hmoty isolační z křeménky s osinkem atd. v deskách, cihlách, žlábkovitých kusech a pod., též s vložkami z drátěných pletiv, saz. čís. 365.

(4) Tvářené hmoty isolační z cementu, saz. čís. 400.

Saz. čís. 399.

Cement.

1. 1. (1) Do saz. čís. 399 patří portlandský a románský cement (hydraulický cement, cementové vápno, nesprávně zvané také vápno hydraulické), jakož i podobné výrobky, na př. struskový cement.

   (2) Získávají se z hlinitých vápenců a slínů nebo ze směsí vápenců s hlínou, též s přídavky trasu (sopečného tufu), pucolánky nebo santorinky, strusky, střepů hliněných, moučky z cihel a pod., které se rozkládají uměle regulovaným pálením za chemické kontroly v zamýšlené sloučeniny vápníku, křemíku a hliníku a ztvrdnou po kratší nebo delší době i pod vodou:

   (3) Tyto cementy přicházívají do obchodu obyčejně jemně rozemleté jako drsný prášek zelenošedý nebo žlutavý, nahnědlý až červenohnědý, v sudech nebo pytlích, opatřených obyčejně továrními známkami.

   (4) Sem patří také barvené cementy všech druhů k výrobě různého zboží cementového.

   (5) Do saz. čís. 399 patří dále pálená magnesie saz. pol. 597c) s přísadou dřevěných pilin nebo nerostů (magnesiový cement).

   (6) Podle saz. čís. 399 se projednává též hydraulické vápno v kusech nebo mleté (hubené vápno, vodní vápno) Mleté hydraulické vápno je lehký moučnatý prášek světložlutý, skoro bílý, který pod vodou vůbec netvrdne, na vzduchu tvrdne velice pomalu až po několika dnech; u vodního vápna musí tedy předcházet vždy ztvrdnutí na vzduchu, než se stane nepromočitelným. Vodní vápno v kusech se hasí ve vodě, při čemž se vyvine vysoká teplota a značně se zvětší objem; tento zjev se objevuje též u mletého, nehašeného vodního vápna, třebas i slaběji, ale vždy ještě se zřejmě viditelným zvětšením objemu (asi o třetinu), kdežto u cementu pozorujeme jen slabé, sotva znatelně zahřátí a žádné zvětšení objemu.

   (7) Podle saz. čís. 399 se projednávají dále směsi hydraulického vápna s křemenným pískem, vápencem, živcem, struskovou moučkou atd. s příměsí barevných hlinek, sazí, ultramarinu a pod nebo bez nich, které přicházejí do obchodu pod různými jmény, jako na př. diabasit, lithinový umělý kámen, lithin, lithin-estrich, felsit-porfýr, reformní čisticí hmota, terranova, terrasit, terrasit-estrich, terrasitový umělý kámen, suchá malta atd., jichž se užívá jednak na omítku, jednak ke zhotovení prací kamenických (jako umělé kamenné hmoty). Vaří-li se vzorek tohoto zboží s kyselinou solnou, nerozpouští se jeho větší díl.

   (8) Zkouška, zda jde o žíravé vápno saz. čís. 150 nebo o cement, hydraulické vápno (vodní vápno) nebo o směs hydraulického vápna s křemenným pískem atd., které vesměs reagují alkalicky, tedy barví, navlhčeny vodou, červený lakmusový papír zřetelně na modro, provádí se takto:

   (9) Hrubě rozemletý vzorek asi 2 g se rozmíchá s vodou, smísí s nadbytkem zředěné kyseliny solné (jeden objem koncentrované kyseliny na 3 až 4 objemy vody) a vaří pak aspoň 2 minuty, načež se zfiltruje. Čistý filtrát se povaří s několika kapkami kyseliny dusičné a smísí s nadbytkem zředěného amoniaku (jeden objem amoniaku na 2 až 3 objemy destilované vody). Kapalina se pak opět zahřeje do varu, při čemž musí být patrný silný zápach amoniaku, a opět se filtruje.

   (10) Zbude-li na filtru hojná vločkovitá sraženina, zbarvená více nebo méně rezavě a rosolovitá (t. j. směs kyseliny křemičité, hydroxydu hlinitého a železitého), projedná se zboží podle saz. čís. 399.

   (11) Silniční celní oddělení a silniční odbočky celních oddělení mohou sice projednávat zboží bez tohoto rozboru a bez zajištění, jsou však povinny zaslat vzorek nejbližšímu nádražnímu nebo vnitrozemskému celnímu oddělení, aby jej přezkoušelo.

1. 2. (1) Do saz. čís. 399 patří též šamotová pojidla, šamotová moučka nebo šamotová malta, t. j. prášek vyrobený z pálené žárovzdorné hlíny, který je více nebo méně jemný, na omak ostrý (též smíšený s nepálenou žárovzdornou hlínou nebo se zrnky křemene). Dále sem patří též t. zv. moučka z rozemletých pouzdrových (muflových) střepin, t. j. hrubě mletá moučka ze střepin nepotřebných žárovzdorných pouzder (muflí).

   (2) Přírodní cementy (tras, tuf, pucolánka a santorinka), saz. čís. 150.

Saz. čís. 400.

Zboží z cementu nebo sádry, výslovně nejmenované, též spojené se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami ze železa nebo z jiných obecných kovů.

1. 1. (1) Do saz. čís. 400 patří veškeré zboží z cementu nebo sádry vyjma hračky a přepychové předměty z těchto nerostných látek, které patří do saz. čís. 408, jako těžítka, svícny, misky, kalamáře a podobné drobnůstky, dále sochy, poprsí a zvířecí figury a jiné plastické výrobky, jejichž kus neváží více než 5 kg.

   (2) Viz též 2. a 3. vysvětlivku k saz. čís. 408.

1. 2. Při zařaďování tohoto zboží se nepřihlíží k drátu, železným tyčím, dřevu, rákosu, kouskům z hrubých tkanin, k motouzu, koudeli a pod., které bývají spolu zpracovány ve vnitřku cementového a sádrového zboží, aby je ztužily nebo aby jednotlivé díly držely pohromadě nebo je rozepřely; cementové a sádrové zboží, jinak spojené a s jinými hmotami, patří do saz. čís. 409.
2. 3. (1) Zboží z cementu se tváří z tekuté cementové hmoty, která se nechává pak ztuhnouti. Patří k němu na př. žlábky, trouby, sloupy, koryta a pod. jako náhražka kamenického zboží; pak architektonické ozdoby, jako balustrády, konsoly, římsy, růžice, lišty a pod., tašky a dlaždiče, cihly, filtrační kameny cementové, tvářené isolační hmoty z cementu (na př. v žlábkovitých kusech) atd., bez zřetele na váhu kusu; dále sochy, poprsí, reliefy, vázy a jiné plastické výrobky, váží-li kus více než 5 kg. Ke zboží cementovému patří dále tak zvané umělé kameny (cementové kameny), t. j. kameny tvářené z cementu nebo jím povlečené, jako na př. kameny do zdiva, obrubníky, desky, schody a pod.; rovněž takové zboží kajolitové (zboží z magnesiového cementu).

   (2) Viz též 1. vysvětlivku shora.

   (3) O mlýnských kamenech spojených s cementem viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 402.

1. 4. (1) Zboží ze sádry jsou výrobky tvářené nebo odlévané ze sádry nebo ze směsi sádry se sírou, křídou a klihem nebo jinými přísadami, na př. sádrové formy pro tovární účely, štukové práce (ozdoby, růžice, lišty atd.) pro stavební nebo jiné dekorační účely, tabule (desky), napodobeniny anatomických preparátů, geometrické modely, stereometrická tělesa, krystalové tvary a pod., kopie drahých kamenů, modely, odlitky mincí nebo řezaných kamenů (též ze síry), bez zřetele na váhu kusu; dále sochy, poprsí, figury zvířecí, reliefy, vázy, modely staveb, znázornění krajin a jiné plastické výrobky, váží-li kus více než 5 kg.

   (2) Viz též 1. vysvětlivku shora.

1. 5. (1) Zboží z cementu nebo ze sádry nebroušené, nenatřené, nelakované se projednává podle saz. pol. 400a); totéž zboží patří však do saz. pol. 400b), je-li broušeno, naleštěno fermeží, voskem, stearinem nebo podobnými látkami nebo natřeno, černěno (též posypáno za mokra manganovou černí a pod. a pak otřeno), barveno, lakováno, bronzováno atd. nebo kamennými střípky barevně mramorováno nebo vzorkováno barevnými kamennými kostkami jako mosaika (na př. takové tašky a dlaždice).

   (2) Sochy, poprsí a podobné plastické výrobky ze sádry galvanicky poměděné atd. se projednávají jako zboží kovové; jsou-li aspoň přírodní velikosti a zároveň uměleckým dílem, projednají se podle saz. čís. 651.

Saz. čís. 401.

Zboží osinkové.

1. 1. Do saz. čís. 401 patří všechno zboží z osinku nebo ze směsi osinku s jinými hmotami (papírovinou, vápnem, cementem, asfaltem, dehtem, pryskyřicí, hlínou a pod.), též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami; je-li spojeno s velmi jemnými hmotami, patří do saz. pol. 409c).
2. 2. (1) Netvářený osinkový papír a netvářená osinková lepenka saz. pol. 401a) jsou desky (tabule, archy) více nebo méně silné, až i tenké jako papír, čtyřhranné, nepřistřižené nebo pouze přistřižené do pravého úhlu, anebo též do pravého úhlu přistřižené pruhy z osinku nebo ze směsi osinku s papírovinou, cementem, vápnem nebo jinými nerostnými hmotami, též ve hmotě barvené (na př. uralit obarvený přísadou kysličníku železitého). Osinkový papír a osinková lepenka patří do saz. pol. 401b), nabyly-li střihem nebo jiným způsobem nějakého tvaru (okrouhlého, trojúhelníkového, polygonálního atd.) nebo jsou-li dírkovány (těsnicí kroužky a pod.); sem patří i všechen osinkový papír a osinková lepenka, netvářené nebo tvářené, mají-li vložky z drátu železného nebo z jiných obecných kovů; drátěné tkaniny propletené osinkovým předivem patří však do saz. pol. 401e).

   (2) Osinkocementová břidlice, též přikrojená ke krytí střech, saz. pol. 401a), osinkocementové trouby (trouby ze směsi osinku s cementem), saz. pol. 401b).

   (3) Upozorňuje se, že drátěné vložky v nepřistřižené osinkové lepence nejsou zpravidla viditelné; mohou být však zjištěny zářezem do okraje lepenky.

   (4) Osinkové desky napuštěné voskem, ceresinem a pod. nebo natřené fermeží a pod. nebo lakované se projednávají právě tak jako osinkové desky spojené s jinými hmotami podle saz. pol. 401e).

1. 3. (1) Osinkovým předivem saz. pol. 401c) je příze, provázky, prameny, provazy a pod., kroucené nebo pletené, též ucpávky z osinkových nití pletených v jednom prameni obložené dalším pletivem z tenkých osinkových nití (nikoli však tkanou osinkovou hadicí). Do osinkových přediv může být vetřena olověná běloba, lůj, tuk, tuha a pod.

   (2) Osinkové tkaniny se projednávají podle saz pol 401d).

   (3) Osinková přediva, jakož i osinkové tkaniny mohou být spojeny s jinými předivy nebo s dráty železnými nebo z jiných obecných kovů a mohou být též ve hmotě barveny.

   (4) Jsou-li spojené s jinými hmotami nebo natřené, lakované atd., patří do saz. pol. 401e); avšak osinkové hadice, jež jsou plněny křeménkou (osinkové ucpávky), se projednávají podle saz. pol. 401d).

1. 4. (1) Do saz. pol. 401e) patří všechny předměty z osinku nebo ze směsi osinku s jinými hmotami (vyjma kaučuk), které nejsou zařaděny v předcházejících vysvětlivkách do saz pol. 401a)—d) Zejména patří sem ebonitu podobné výrobky tvářené z pryskyřičného (dřevitého) cementu, dehtu, plastického uhlí atd. s přísadou osinku, jichž se zpravidla užívá v elektrotechnickém průmyslu jako náhražek za tvrdou gumu (na př. jako krabic, kabelových cívek, isolačních těles z ambroinu, eburinu, rhadoonitu, heliositu, clemateitu atd.), nejeví-li se již při pouhém přižehnutí kaučukovou komposicí svým zápachem po kaučuku; za těchto okolností se projednávají jako zboží z tvrdé gumy podle saz. čís. 313, 314 nebo 320.

   (2) Výrobky z osinku nebo ze směsí osinkových, jejichž zápach (třebas přižehnutím) prozrazuje přítomnost kaučuku, které však nemají povahy zboží z tvrdé gumy, nýbrž se podobají svou ohebností spíše zboží z měkkého kaučuku (na př. postlerit), buďtež projednávány podle saz. čís. 312 nebo 320.

   (3) Tyto hmoty vystrojené pro elektrotechnické účely součástkami ze železa nebo jiného kovu atd. patří do saz. třídy XLI.

   (4) Tvářené isolační hmoty ze směsi křeménky, osinku, chlupů, dřevěných pilin a pod., jako cihly korkové, saz. čís. 365.

   (5) Netvářená isolační hmota, saz. čís. 398.

Saz. čís. 402.

Mlýnské kameny, též se železnými obručemi nebo s kovovými obaly; kameny litografické.

1. 1. (1) Jako mlýnské kameny saz. čís. 402 se projednávají přírodní nebo umělé kameny, a to jak hořejší otáčivé běhouny, tak i dolejší nehybné spodky, bez zřetele na průmyslové odvětví, v němž se jich užívá (k semílání obilí, rýže, luštěnin, kakaových bobů, sádry atd.).

   (2) Mlýnské kameny jsou většinou z tvrdého jemnozrnného pískovce nebo porfyru, žuly nebo podobných tvrdých kamenů, a to buď vhodně tvářené z jednoho kusu nebo sestavené z několika dílů, které drží pohromadě železné obruče.

   (3) Do saz. čís. 402 patří též mlýnské kameny, vyrobené z několika kusů, u nichž bylo použito cementu jako tmele nebo k zarovnání povrchu.

   (4) Jako mlýnské kameny se projednávají též přírodní nebo umělé kameny k defibreurům, t. j. brusy tvaru mlýnských kamenů k výrobě dřevoviny, kterých se užívá v brusírnách dřeva a v papírnách k broušení dřeva.

1. 2. (1) Podle saz. čís. 402 se projednávají mlýnské kameny i tehdy, mají-li vedle železných obručí a kovových objímek ještě vyrovnávací otvory (aby se zajistila rovnováha u běhounů tím, že se do nich vkládají přiměřeně těžká tělesa), které jsou vyloženy plechem železným nebo z jiných obecných kovů, nebo mají-li železem obložené otvory (k zasazení lehčidla) nebo vyčnívá-li jejich železná obruba (obruč) daleko přes okraj kamene, jak tomu bývá u spodků, aby se zamezilo vypadávání mlýnského výrobku.

   (2) Mlýnské kameny, které se dovážejí zároveň s mlýny, avšak nejsou pevně spojeny se strojovými součástmi, mohou být projednány zvlášť.

   (3) Mlýnské kameny stmelené ze skloviny, saz. čís. 368.

1. 3. (1) Kameny litografické jsou velmi husté a jemnozrnné, čisté nebo trochu hlinité vápencové kameny stejnorodého složení, barvy šedé nebo žlutavé až žluté, které se vyznačují tím, že vsávají jak mastnotu, tak i vodu a jiné tekutiny.

   (2) Litografické kameny saz. čís. 402 mohou být i řezané, broušené, leštěné nebo i opatřené vzorky k potiskování tkanin a pod.; mají-li však na sobě jiné ryté nebo leptané kresby (též písmo nebo notová znaménka), patří do saz. čís. 650.

   (3) Podle saz. čís. 402 se projednávají též t. zv. tmelové desky, t. j. desky, kterých se užívá k zesílení litografických kamenů a jež bývají slabší než tyto kameny a jsou broušeny na jedné velké ploše.

Saz. čís. 403.

Přírodní brusy a brousky.

1. 1. (1) Sem patří všechny brusy a brousky, obtahovací, zkušební a leštící kameny z přírodních kamenů, vyjma ty, které jsou z polodrahokamů (na př. lešticí acháty a obtahovací brousky z chalcedonu zvané arkansas a pod., viz saz. čís. 571).

   (2) Brusy jsou tvaru kotoučovitého nebo válcovitého, dají se otáčeti kolem osy a slouží k opracování povrchu (obrušování a pod.) nebo k ostření; výrobní hmotou bývá bílý nebo šedý pískovec, který má rovnoměrné složení, jemné zrno a jen mírnou tvrdost. Leštící kameny z přírodní břidlice, krevele (červené rudy železné) nebo z jiných druhů přírodních kamenů se projednávají jako brusy. Brousky, jichž se užívá na rozdíl od brusů vždycky ručně, jsou tvaru podlouhlého, k oběma koncům se zužujícího a slouží k ostření kos, srpů a pod. za sucha; vyrábějí se obyčejně z modré nebo šedé hlinité břidlice nebo též z břidlice křemenné. Obtahovací brousky (brousicí nebo ostřicí kameny, olejové brousky) jsou z velmi tvrdé, světle nebo zelenavě šedé hlinité břidlice, jsou protáhlé nebo okrouhlé, nepravidelné, deskovité a užívá se jich k obtahování jemných nástrojů (břitev, chirurgických nástrojů, rydel atd.) za mokra (s vodou nebo olejem); k nim se řadí i t. zv. levantinské olejné brousky, t. j. šedohnědé dolomity, prosycené kyselinou křemičitou. Zkušební kameny jsou z černého čediče nebo z černé křemenné břidlice (lydického kamene) a užívá se jich ke zkoušení drahých kovů (zkouška čarou).

   (3) Podle saz. čís. 403 se projednávají též tvářené přírodní kameny cídicí a na drhnutí (cihly na drhnutí) a tvářená přírodní pemza.

   (4) Kameny k defibrérům, viz saz. čís. 402.

1. 2. (1) Do saz. pol. 403a) patří uvedené brusy a brousky, nejsou-li spojeny s jinými hmotami a jsou-li vyrobeny jen z jednoho druhu kamene. Brusy a brousky stmelené ze dvou nebo několika rozličných druhů kamene (na př. z bílého vápence a šedé břidlice) se projednávají tak jako spojené se dřevem, železem nebo s jinými obecnými kovy podle saz. pol. 403b). K nalepeným papírovým etiketám (s označením firmy nebo s návodem k použití) se nepřihlíží jako ke spojení.

   (2) Jsou-li spojeny s jinými hmotami, patří do saz. čís. 409.

   (3) Přírodní brusy a brousky nespojené s jinými hmotami, avšak natřené barvami nebo lakované, bronzované atd. se projednávají podle saz. pol. 403b).

Saz. čís. 404.

Umělé brusy a brousky, též spojené se dřevem, železem nebo s jinými obecnými kovy.

1. 1. (1) Umělými brusy a brousky saz. čís. 404 rozumíme brusy a brousky tvářené pojidly (vodním sklem, šelakem, magnesiovým cementem, kaučukem a pod.) z mletého nebo zrněného smirku nebo z jiných brusidel (karbidu křemíku, mleté pemzy, písku atd.), též se směsí těchto hmot nebo z jejich směsí s hlínou. Ke spojení se dřevem, železem nebo jinými obecnými kovy se nepřihlíží, i když je lakováno nebo jinak opracováno.

   (2) Jako umělé brousky se projednávají též brousky na kosy, vyráběné nanášením směsi dehtu s pískem, smirkem a pod. na dřevo, jimiž se ostří (brousí) kosy atd., dále dřevěná leštítka (leštící pilníčky) s naneseným smirkem atd. nebo s nalepenými proužky papíru smirkového, papíru posypaného karbidem křemíku, papíru pemzového a papíru pískového nebo dřevěná leštítka s nalepenými pruhy brousicího plátna, a to podle povahy naneseného brusidla buď podle a), nebo b).

1. 2. (1) Do saz. pol. 404a) patří všechny umělé brusy a brousky z tvrdých brusidel, zejména ze smirku nebo z karbidu křemíku, kdežto do saz. pol. 404b) patří brusy a brousky z písku, mleté pemzy a jiných mletých měkkých kamenů. Přírodní netvářená pemza, surová nebo mletá, saz. čís. 150; pemza tvářená, saz. čís. 403; pemza v prášku upravená pro drobný prodej, saz. čís. 405.

   (2) Brusy a brousky pálené z preparovaných hlín se projednávají podle saz. pol. 420b); mají-li však značnější příměs smirku, projednají se podle saz. pol. 404a).

1. 3. Umělé brusy a brousky spojené s jinými hmotami než se dřevem, železem nebo s jinými obecnými kovy se projednávají podle saz. čís. 409; při zařaďování se však nepřihlíží k nalepeným papírovým etiketám (s firmou nebo s návodem k použití), ani k papírovým kroužkům nalepeným okolo otvoru (u kotoučů), ani k vylepení tohoto otvoru papírem nebo lepenkou.

Saz. čís. 405.

Nerostná cididla, brusidla a leštidla, pro drobný prodej upravená.

(1) Sem patří všechna přírodní cididla, brusidla a leštidla z pálených, plavených nebo mletých nerostů, v plechovkách, sklenicích, skleněných lahvích, džbánech, v sypátkách (též lakovaných), v papírových krabičkách nebo v podobné úpravě pro drobný prodej, bez příměsi jiných hmot než minerálních, jako tuku, mýdla, chemických výrobků atd., na př. čisticí vápno (lešticí nebo vídeňské vápno), cídicí prášek, lešticí červeň (krevel), pemza, písek (posýpátko a pod., i zbarvené), také písek na drhnutí (preparáty písku na drhnutí označené jako léčivo, saz. čís. 630), smirek, posýpátko zlaté nebo stříbrné, t. j. vyrobené ze slídy (kočičí zlato, kočičí stříbro, též barvené nebo smíšené se skelným práškem); křeménka (rozsivková zemina, lešticí břidlice, tripl) a pod.

(2) Do saz. čís. 405 patří též plavená tuha ve tvaru tabulek, kuliček anebo lisovaná v malých válečcích, kterých se používá k natírání železných kamen, trub atd.

(3) Umělá pemza, saz. pol. 404b).

(4) Kameny na drhnutí z pálené hlíny, saz. pol. 420b).

(5) Cídicí pasty z chemických směsí nebo z nerostných látek s přísadou minerálních olejů, tuku, pojidel a pod., saz. čís. 618, s přísadou mýdla saz. čís. 637.

Saz. čís. 406.

Brousicí papír.

(1) Do saz. čís. 406 patří papír v arších nebo nastříhaný na pásy širší než 18 cm, na povrchu s mletými (pálenými, plavenými) nerosty, též se skelným prachem atd., k čištění, broušení a leštění rozličných předmětů, na př. papír pemzový, pazourkový, skelný, rezivý, pískový, smirkový a pod.

(2) Brousicí papír přistřižený v kotouče nebo nastříhaný na pásy široké 18 cm nebo užší, slepený, prohnutý nebo jinak upravený pro určitou potřebu (na př. k povlečení lešticích kotoučů) se projednává podle saz. pol. 409a).

(3) Na zařadění nemá vliv, je-li brousicí papír určen k jiným účelům než k broušení a k čištění (na př. jako třecí plocha ke krabičkám na zápalky).

(4) Dřevěná leštítka (lešticí pilníčky), t. j. dřívka s nalepenými proužky brousicího papíru, patří podle povahy brousicí hmoty nanesené na papír do saz. pol. 404a) nebo b).

Saz. čís. 407.

Brousicí plátno, pásy a pod.

(1) Podle saz. čís. 407 se projednávají listy z tkanin, stuhy nebo popruhy povlečené nerostnými látkami, skelným prachem atd., jakož i brousicí plátno pouze nastříhané na pásy širší než 18 cm.

(2) Brusidla tohoto saz. čísla se projednávají podle saz. čís. 409, jsou-li tvaru kotoučovitého, v pásech širokých 18 cm nebo užších anebo jinak přistřižená, slepená, prohnutá či jinak upravená k určitému účelu (na př. k povlečení lešticích kotoučů).

(3) Dřevěná leštítka (lešticí pilníčky), t. j. dřívka s nalepenými pruhy brousicího plátna, patří podle povahy brousicí hmoty nanesené na plátno do saz. pol. 404a) nebo b).

Saz. čís. 408.

Kamenné zboží jemné, t. j. předměty přepychové (těžítka, svícny, misky, kalamáře a podobné drobnůstky [nippes]; sochy, poprsí, sošky zvířat a jiné plastické výrobky, vážící nejvýše 5 kg), hračky; všechny tyto předměty též spojené s obyčejnými hmotami.

1. 1. (1) Jako kamenné zboží jemné saz. čís. 408 se projednávají přepychové předměty a hračky z kamenů všech druhů (vyjma z drahokamů a polodrahokamů, z lávy a z mořské pěny), dále z nepálených zemin, sádry, cementu a pod., vyjma takové předměty z osinku, které se projednávají vždy podle saz. pol. 401e).

   (2) Zboží saz. čís. 408 může být spojeno s obyčejnými hmotami; je-li spojeno s jemnými nebo velmi jemnými hmotami, patří do saz. pol. 409b) nebo c).

1. 2. (1) Přepychovými předměty tohoto saz. čísla jsou na př.: těžítka, svícny, misky, kalamáře, skřínky hodinové, stojany pro teploměry a podobné drobnůstky, bez zřetele na váhu; dále sochy, poprsí, zvířecí figury a jiné plastické výrobky (hautreliefy a basreliefy, figurky, vázy, popelnice, plastické obrazy, modely staveb, plastická znázornění krajin, jesličky, součástky krbu s plastickými okrasami a pod.), neváží-li kus více než 5 kg, kdežto architektonické okrasy (konsoly, balustrády, římsy atd), jakož i štukatérské práce ze sádry pro účely stavební a pod. a sádrové formy pro výrobní účely se za přepychové předměty nepovažují (viz 1. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 395—397 a 3. a 4. vysvětlivku k saz. čís. 400).

   (2) Podle saz. čís. 408 se dále projednávají: perly, knoflíky a pod., stínítka (též cylindry k lampám) a podobné výrobky z mariánského skla, kamenná mosaika (musivní práce, t. j. obrazy sestavené z různobarevných kamenných, hliněných a skleněných kolíčků nebo destiček atd. v kamenném tmelu), vložky do akvarií (z kamenů stmelených cementovou hmotou a pod.) a j.

1. 3. (1) K hračkám patří též kuličky na hraní. Kamenné kuličky se vyrábějí obyčejně z vápence, jsou na dotek, až na jednotlivá místa, velice hladké a umělé zbarvení povrchu nevniká do hutné hmoty vnitřní. Polijeme-Ii úlomky kyselinou solnou, rozpouštějí se za silného šumění, zvláště když je zahřejeme. Podobně se vůči kyselině solné chovají kuličky z cementu. 0 rozlišování od kuliček hliněných, patřících do saz čís. 425, viz 2. vysvětlivku k tomuto saz. číslu.

   (2) Jako hračky patří dále do saz. čís. 408 stavebnice nebo sestavovací hry z kaménků, kuliček a pod., z cementu, kamenné hmoty, nepálené hlíny atd., též v krabicích ze dřeva nebo lepenky i s předlohami; koriandoli ze semen obilního plevele povlečených vrstvou vápna různě zbarveného.

   (3) O vyclívání hraček viz úvodní vysvětlivky.

Saz. čís. 409.

Kamenné zboží spojené s jinými hmotami, jestliže se k takovému spojení nepřihlíží v jiných číslech této třídy.

1. 1. Sem patří všechno zboží saz. třídy XXXVI spojené s jinými hmotami, není-li toto spojení u jednotlivých saz. čísel zvlášť uvedeno nebo prohlášeno za přípustné.
2. 2. Mezi zboží této třídy spojené s obyčejnými hmotami, které se projednává podle saz. pol. 409a), nepatří zboží osinkové (saz. čís. 401) a jemné zboží kamenné (saz. čís. 408); zvláštní výjimky jsou dále stanoveny v saz. pol. 393c), v poznámce za saz. čís. 397 a v saz. čís. 400, 402, 403 a 404.
3. 3. (1) Do saz. pol. 409a) patří pisátka řezaná z přírodní břidlice, pomalovaná, lakovaná nebo bronzovaná, a to jak nespojená s jinými hmotami, tak i povlečená papírem, zasazená ve dřevě nebo jinak spojená s obyčejnými hmotami; rovněž sem patří pisátka z plavené hmoty břidličné povlečená papírem. Pisátka z plavené hmoty břidličné jinak upravená (na př. zasazená do dřeva) anebo vůbec bez další úpravy se projednávají jako tužky saz. čís. 629.

   (2) Do saz. pol. 409a) patří křída plavená nebo uměle srážená, tvářená, jakož i každá křída psací, krejčovská a křída ke kulečníkům (bílá, červená a jinobarevná, nikoli však černá), je-li obalená papírem; rovněž sem patří pisátka z mastku, zasazená do obyčejných hmot; avšak kreslicí křídu, t. j. řezanou přírodní křídu černou anebo litou křídu bílou nebo barevnou v tyčinkách je třeba projednávat podle saz. čís. 629.

   (3) O křídě psací nespojené s jinými hmotami viz 3 vysvětlivku k saz. čís. 393.

1. 4. (1) Do saz pol. 409b) patří všechno zboží této třídy, též kamenné zboží jemné saz. čís. 408, je-li spojeno s jemnými hmotami; vyňato je jen zboží osinkové.

   (2) Do saz. pol. 409c) patří veškeré zboží této třídy, i zboží osinkové, spojené s velmi jemnými hmotami, též kamenná mosaika spojená s jantarem, gagatem, slonovinou, perletí nebo želvovinou.

   (3) Jak se vyclívají hračky, viz úvodní vysvětlivky.

Saz. čís. 410.

Zboží této třídy vystrojené drahými kovy.

Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568

1. XXXVII. Hliněné zboží.

   Do této saz. třídy jsou zařaděny: cihly žáru nevzdorující a žáruvzdorné (saz čís. 411—413); zvonivky (saz. čís. 414); hliněné trouby (saz. čís. 415 a 416); obkládačky a dlaždice (saz. čís. 417); stavební okrasy (saz. čís. 418); obyčejná kamna (saz. čís. 419); technické předměty (saz. čís. 420 a 423); obyčejné nádobí hrnčířské (saz. čís. 421 a 422); porcelán (saz. čís. 424); hliněné zboží výslovně nejmenované (saz. čís. 425); hliněné zboží spojené (saz. čís. 426); hliněné zboží vystrojené drahými kovy (saz. čís. 427).

   Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXVII.

   1. 1. (1) Hliněným zbožím rozumíme veškeré zboží zhotovené z uhnětené hlínovité hmoty a vypálené nebo jen sušené.

      (2) K výrobě hliněného zboží se používá hlavně různých druhů hlín a jílů, kaolinu a jiných zemin, hornin i nerostů. Zeminy mají zpravidla vlastnost, že zpracovány s vodou stanou se plastickými (hnětitelnými) a pálením ztvrdnou. Silnějším pálením se hlína spéká (sline); jisté druhy hlín, jež obsahují tavidla (živec, baryt atd.) nebo bývají s nimi smíchány, slinou až v hutný výrobek.

      (3) Jako suroviny k výrobě zboží této sazební třídy se používá také tuhy, uhelného a koksového prachu, rozsivkové zeminy (křemeliny), bauxitu, magnesitu a pod., zejména k výrobě některého zboží žáruvzdorného.

   1. 2. (1) Hliněné zboží bývá často glazované (polévané), t j. opatřené lesklým, sklovitým (bezbarvým nebo barevným) povlakem zv. glazura.

      (2) K přípravě glazur se používá různých hmot, na př. leštěnce olověného (galenitu), klejtu, olověné běloby a suříku (glazury olověné), dále boraxu a kyseliny borité (glazury bez olova), pak kysličníku cíničitého, kysličníku antimonitého nebo antimoničnanu draselného (na neprůhledné glazury smaltové), kuchyňské soli (solná glazura), vodního skla, živce, křemene a mnohých jiných.

   1. 3. (1) Zboží hliněné se podle povahy střepu (lomu) dělí na průlinčivé a hutné.

      (2) Průlinčivé zboží hliněné má střep neprůhledný, zemitý, buď vůbec neslinutý nebo pouze poněkud na povrchu; střep je nasákavý (ssaje vodu) a lpí proto na jazyku.

      (3) K průlinčivému zboží hliněnému, které má právě udané znaky, patří:

      (4) a) Zboží z obyčejné neslinuté hlíny, jež se vypaluje barevně (červenohnědě, žlutohnědě, šedohnědé). Toto zboží se vyznačuje svou barvou, svým pískově drsným střepem matné barvy a tím, že je buď neglazované (nepolévané) nebo glazované (polévané) pouze glazurou hrubou (s bublinami atd.), obyčejně neprůhlednou, jednobarevnou, ale i pestrou.

      (5) Zboží této povahy se zařaďuje takto: cihly nikoli žáruvzdorné, saz. čís. 411, 412; hliněné trouby, saz. čís. 415; obkládačky a dlaždice, saz. čís. 417; stavební okrasy, saz. čís. 418; kamna, saz. čís. 419; nádobí hrnčířské, saz. čís. 422; retorty, kelímky a podobné technické předměty, jakož i veškeré ostatní zboží, saz. pol. 425b) nebo saz. čís. 426.

      (6) b) Terakota je hliněné zboží zpravidla z lepší cihlářské nebo hrnčířské hlíny, jemně zpracované, neglazované, vypalující se bělavě, nažloutle, načervenale až červeně, obyčejně uměleckého provedení. S výjimkou obkládaček a dlaždic saz. čís. 417 a stavebních okras saz. čís. 418 se terakota, jako na př. sochy, vázy, sloupy, obruby a jiné samostatné výtvarné předměty, jimiž se vyzdobují zahrady nebo obydli, projednává podle saz. pol. 425b), je-li spojena s jinými hmotami, podle saz. čís. 426.

      (7) c) Fajans. Tímto označením rozumíme dva různé druhy hliněného zboží, a to fajans obyčejnou, zvanou též bílá fajans, a fajans jemnou.

      (8) Obyčejná fajans se vyrábí z bílé hlíny, často nádechu světle žlutého, je jen slabě pálena (tedy dosti průlinčivá) a opatřena neprůhlednou, opálově bílou glazurou cíničitou. Sem patří též tak zvaná majolika z hlíny, která má žlutavý nebo načervenalý nádech a je buď opatřena povlakem bílé hlíny (t. zv. engobováním) a pak pálena, nebo je povlečena bílou glazurou cíničitou a různě pomalována.

      (9) Jemná fajans je z bílé neprůhledné hmoty, která je hutná (málo průlinčivá), jemného zrna, žáruvzdorná a slabě zvoní; bývá opatřena průhlednou glazurou olovnatou.

      (10) Zvláštní druh hliněného zboží jež se povahou blíží jednak fajansi, jednak terakotě, je hliněné zboží známé pod jménem siderolit a terralit. Siderolit je hliněné zboží lakované, terralit je hliněné zboží broušené i leštěné koží, rohem, ocelí a pod.

      (11) Zboží fajansové jak z obyčejné fajanse a majoliky, tak i z jemné fajanse, dále zboží ze siderolitu a terralitu patří do saz. čís. 425 nebo 426, vyjma obkládačky a dlaždice saz. čís. 417 a technické potřeby saz. čís. 423.

      (12) d) Zboží ze hmot žáruvzdorných se vyrábí ze žáruvzdorných jílů (zostřených nebo s ostřidly) nebo ze šamotu (žáruvzdorného jílu již páleného) nebo z přísadou šamotu. Žáruvzdorný jíl vzdoruje vysokému žáru, aniž se roztaví; žáruvzdornost je závislá na větším nebo menším množství kyseliny křemičité; zvýší se značně přidáním křemene, písku a pod. nebo šamotu.

      (13) Šamot je drť vyrobená z páleného žáruvzdorného materiálu, často z lupku. Šamot je vždy průlinčivý, barvy bělavé až světle hnědožluté, obyčejně nečisté. Šamot přichází buď v beztvarých kouscích nebo mletý na hrubší nebo jemnější, na omak ostrý prášek; v beztvarých kouscích se projednává podle saz. čís. 150; mletý, též s přísadou nepálených žáruvzdorných jílů, se projednává jako šamotová pojidla (šamotová moučka nebo malta) podle saz. čís. 399.

      (14) Hrubě mletý šamot se též přidává k žáruvzdorným hlínám. Výrobky pálené z těchto hmot, na př. cihly a pod., patří mezi zboží žáruvzdorné.

      (15) V obchodě se zboží šamotové nesprávně nazývá též zbožím z ohnivzdorné hlíny. Ze šamotu se vyrábějí zejména cihly nebo dlaždice (saz. čís. 413 nebo 417), trouby (saz. čís. 416) a technické potřeby (saz. čís. 420 nebo 423).

      (16) O ostatních žáruvzdorných hmotách viz saz. čís. 413.

   1. 4. (1) Hutné zboží hliněné se liší od průlinčivého zboží hliněného uvedeného ve 3. všeobecné vysvětlivce tím, že je silnějším pálením ve hmotě více slinuto, že má hutný střep, není skoro ani nasákavé (nessaje vodu) a nelpí proto na jazyku. Křesáno ocelí dává jiskry a má jasný zvuk.
      1. Sem patří:

         (2) a) Kamenina; je neprůsvitná nebo nanejvýše na hranách slabě průsvitná. Rozeznáváme obyčejnou a jemnou kameninu. Za zboží z obyčejné kameniny se považuje nejen zboží se střepem více nebo méně slinutým, vzhledu špinavě šedého, žlutého, červenohnědého nebo rezavě hnědého a zjizveného, které bývá glazováno (poléváno) obyčejně průhlednou solnou glazurou, nýbrž i zboží z hliněné hmoty na tvrdo vypálené, neprůlinčivé, slinuté buď glazované (polévané) hrubými krycími glazurami nebo neglazované (nepolévané), je-li hrubě pracováno. Dlažební kameny z obyčejné kameniny se projednávají podle saz. čís. 414, trouby podle saz. čís. 416, obkládačky a dlaždice podle saz čís. 417, technické předměty podle saz. čís. 420 nebo 423, obyčejné nádobí hrnčířské a zboží výslovně nejmenované (vyjma předměty přepychové a hračky saz. pol. 425b)) z obyčejné kameniny podle saz. čís. 421 nebo 426.

         (3) Jemná kamenina je buď neglazovaná (nepolévaná) nebo glazovaná (polévaná); neglazovaná kamenina bývá i bílá, neprůsvitná nebo pouze na hranách slabě průsvitná (zboží wedgewoodské, jemná anglická kamenina), nebo je barvená různými přísadami, na př. čedičová kamenina (čedičové nádobí, egyptian z hmoty černě zbarvené kovářskými okujemi a burelem), jaspisová kamenina (z bílé základní hmoty různě zbarvené kovovými kysličníky), bamboo (z hmoty barvy jako sláma nebo světle žluté) a j. Glazovaná jemná kamenina je bílá; je vyrobena ze směsi hlíny v žáru méně stálé s kaolinem a pazourkem a glazovaná průhlednou glazurou olověnou a boraxovou. Tvoří přechod k porcelánu a liší se od něho tím, že je neprůsvitná.

         (4) Zboží z jemné kameniny patří do saz. pol. 425b) nebo saz. čís. 426, vyjma okládačky a dlaždice saz. čís. 417 a isolační a montovací předměty saz. čís. 423.

         (5) b) Porcelán. Porcelán se liší od ostatního zboží hliněného jak svou stejnorodou, čistou, světlou, slinulou hmotou, tak zvláště svou značnou průsvitností na slabých místech, jakož i na hranách střepu (podobně jako u skla úbělového, kostního nebo mléčného). Snese silné zahřátí. Ostatně jsou u porcelánu vlastnosti hutného zboží hliněného nejzřetelněji patrny: střep má skelný, lasturový a nelpí na jazyku. Zboží porcelánové se v obchodě dělí na glazované, se skelným, lesklým, hladkým povrchem, a na neglazované čili přežehnuté zboží porcelánové (též zv. soškový porcelán), s matným povrchem, dále na porcelánové zboží tvrdé a měkké.

         (6) Zboží na způsob porcelánu (frita, poloporcelán, parský porcelán, kararský porcelán a pod.), které má nejdůležitější charakteristické vlastnosti porcelánu (skelný, lasturový střep, průsvitavá místa), se projednává jako porcelán.

         (7) Zboží porcelánové se projednává vždy podle saz. čís. 424 nebo 426, vyjma isolační a montovací předměty saz. čís. 423 a umělé zuby saz. čís. 389.

   1. 5. (1) O rozlišování zboží této saz. třídy na jednobarevné nebo na bílé a vícebarevné nebo na barevné platí toto:

      (2) Jednobarevné nebo bílé zboží hliněné, opatřené továrními známkami, jež však zboží nezdobí, se neprojednává jako zboží vícebarevné nebo barevné.

      (3) Hliněné nádoby, jež mají na vnější straně jinou barvu než na vnitřní, a hliněné předměty, které kromě přírodní barvy pálené hlíny mají jen jednu jinou barvu, nepokládají se proto ještě za vícebarevné.

   1. 6. (1) Zboží této saz. třídy spojené s jinými hmotami je zvlášť zařaděno do saz. pol. 424a)2 a b)2 a do saz. čís. 426 a 427. Z projednání podle saz. čís. 426 je však vyňato: zboží jmenované v saz. čís. 411—417a)1, 420b), 421 a 422 spojené se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z jiných obecných kovů, jež se projednává podle poznámky za saz. čís. 422; dále hrubé opletení zboží saz čís. 420, 421 a 422 vrbovým proutím (neloupaným nebo loupaným), lýkem, sítinou, slamou nebo rákosem, k němuž se při projednávání nepřihlíží.

      (2) Shora uvedené spojení se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z obecných kovů je přípustné jen k zazátkování nebo jako prostředek upevňovací nebo jako příslušenství nutné k používání; bylo-li tímto spojením docíleno ozdoby nebo zjemnění předmětu, patří takové zboží rovněž do saz. čís. 426.

   Saz. čís. 411.

   Cihly (mimo žáruvzdorné) nepolévané.

   1. 1. Cihlami tohoto saz. čísla rozumíme pouze obyčejné cihly, tašky a dlaždice, vyrobené z obyčejné hlíny (jílu), která se vypaluje do žlutočervena, červena až červenohněda, jež nejsou ani žáruvzdorné, ani glazované (polévané). Mohou být nepálené (pouze sušené) nebo pálené, pouze však tak, že zůstanou průlinčivé; jsou-li tvrdě pálené, takže jejich hmota seslinula (na způsob kameniny), patří do saz. čís. 414. Cihly saz. čís 411 nenatřené, neimpregnované nebo nečazené se projednávají podle a) nebo b); jsou-li natřené, impregnované nebo čazené, podle c).
   2. 2. (1) Za obyčejné cihly saz. pol. 411a) se považují pouze stavební cihly obvyklého tvaru, jež mají pískovitě drsný povrch a nejsou děrovány.

      (2) Cihly jiného než obyčejného tvaru, pálené nebo nepálené, se projednávají jako tvárnice podle saz. pol. 411b). Sem patří na příklad: klenovky (klínovité cihly na klenby), radiálky (klínovité cihly s konvexními a konkávními úzkými stranami k stavbě komínů), cihly drážkové (na klenby oken a dveří), cihly s vidlicovitými spojkami na styčných spárách, cihly s podobnými spojkami na styčných a ložných spárách, římsovky, podnožní kameny a nárožníky a pod. Jako tvárnice se projednávají též veškeré cihly děrované (duté cihly), t. j. cihly opatřené po délce nebo napříč, řidčeji na výšku průběžnými kulatými nebo hranolovitými otvory Lícovky (obkládačky, cihly průčelní), patřící rovněž do saz. pol. 411b), jsou cihly pečlivě tvářené, vzdorují více nepohodám, jsou stejnoměrné barvy a užívá se jich bez omítky k obkládání fasád, na obruby okenních otvorů a pod.; liší se od obyčejných cihel svojí jemnější a hutnější hmotou, jakož i hladkým (nikoliv pískovitým), stejnoměrným po vrchem.

      (3) Lehké porésní cihly (plovoucí cihly, tufové cihly) jsou velmi průlinčivé lehké cihly, kterých se pro jejich nepatrnou váhu užívá zvláště ke stavbě vnitřních přepážek a na klenby ve vyšších poschodích. Vyrábějí se ze směsi hlíny s křeménkou nebo s organickými látkami (s dřevěným uhlím, dřevěnou moučkou, slamou a pod.), které při pálení shoří. Sem patří též cihly z pemzového prášku smíchaného s vápenným mlékem jako pojidlem, které se nevypalují, nýbrž na vzduchu ztvrdnou; jsou rovněž lehké a velmi průlinčivé.

   1. 3. (1) K obyčejným taškám saz. pol. 411a) patří pouze ploché tašky a háky Ploché tašky jsou čtyřhranné ploché desky pravoúhlého tvaru, obyčejně na jedné straně zaokrouhlené, opatřené buď na hoření (nezaokrouhlené) hraně výstupkem k zavěšení na střešní latě, nebo blíže hrany dírkou pro hřebík, kterým se na střešní latě přibíjejí. Ploché tašky mohou mít též podélná žebra, aby mohla voda stékat. Háky (prejzy, žlabovnice) jsou tašky poloválcovitě nebo polokuželovitě prohnuté, jimiž se pokrývají hřebeny střech, někdy i střechy samé, při čemž se kladou střídavě řady háků dutou stranou vzhůru a do ní zapadají háky obrácené dutou stranou dolů.

      (2) Tašky drážkované saz. pol. 411b) se vyznačují tím, že mají na jedné podélné nebo též na úzké straně drážku (žlábek) a na druhé protilehlé straně vystupující hranu, která zapadá do drážky, takže se docílí pevného spojení mezi dvěma taškami ve směru podélném, po př. též příčném. Jako drážkované tašky se projednávají též t. zv. pánve (holandské tašky tvaru ~), t. j. vlnité tašky, opatřené výstupkem jako obyčejné tašky, které se kladou tak, že dolů obrácený okraj jedné tašky zasahuje do nahoru obráceného záhybu tašky sousední; dále flámské tašky, t. j. ploché tašky, které jsou na jedné podélné straně obloukovitě dolů zahnuty, na druhé podélné straně slabě ohraněny; kladou se tak, že dolů zahnutá strana přesahuje vždy hranu nejbližší tašky.

   1. 4. (1) Za obyčejné dlaždice saz. pol. 411a) se považují dlaždice silnější než 30 mm, vyrobené z téže hmoty jako obyčejné cihly, tedy ze hmoty neslinuté (nikoli na způsob kameniny); do síly 30 mm se tyto dlaždice projednávají podle saz. čís. 417.

      (2) Viz též saz. čís. 414.

   1. 5. Podle saz. pol. 411c) se projednávají cihly, jsou-li natřené, impregnované nebo čazené. Čazené cihly mají barvu břidlicově šedou až černou, tuhově lesklou. Čazení cihel se provádí tím způsobem, že se po vypálení vhodí do pece něco dehtu, zbytků destilace minerálních olejů a pod., čímž se v peci dobře uzavřené vyvine mnoho kouře, který se usadí v pórech a utvoří tuhovitý povlak.
   2. 6. (1) O projednávání zboží saz. čís. 411 spojeného s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz třídě.

      (2) Ornamentované cihly (perlovcem nebo vejcovkou, arabeskami, růžicemi atd.) se projednávají podle saz. čís. 418.

   Saz. čís. 412.

   Cihly (mimo žáruvzdorné) polévané.

   (1) Sem patří veškeré cihly jmenované ve vysvětlivkách k saz. čís. 411, jsou-li glazované (polévané) a nejsou-li spojeny s jinými hmotami.

   (2) O projednávání zboží saz. čís. 412 spojeného s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě

   Saz. čís. 413.

   Cihly žáruvzdorné.

   1. 1. Do tohoto saz. čísla patří všeliké cihly bez zřetele na jejich tvar (vyjma ornamentované saz čís. 418), jež jsou zhotoveny ze žáruvzdorných hmot, a vzdorují tedy vysokému žáru, aniž se taví. V případech pochybnosti rozhoduje zkouška žáruvzdornosti, podle níž jsou žáruvzdornými takové cihly, jejichž žáruvzdornost se rovná aspoň žáruvzdornosti Segerovy žároměrky č. 20.
   2. 2. (1) Podle saz. pol. 413a) se projednávají cihly dinasové (dinasbriks), z magnesitu, bauxitu a tuhy. Cihly dinasové jsou žáruvzdorné cihly, zhotovené z křemencových zrn s přísadou pojidla (vápna a pod.); mají poněkud vrásčitý povrch, barvy špinavě bílé a mívají načernalé skvrny nebo žilky. Přírodní žáruvzdorné kameny křemencové tvaru cihel patří do saz. čís. 392. Magnesitové cihly se vyrábějí z páleného, obyčejně železnatého magnesitu, jsou hutné, barvy obyčejně hnědé a mají velikou žáruvzdornost. Cihly bauxitové se zhotovují z bauxitu, špinavě žlutého nebo hnědého nerostu, podobného bolusu, a obsahují značné množství kysličníku hlinitého (přes 40%). Tuhové cihly jsou zhotoveny ze žáruvzdorné hlíny s přísadou tuhy nebo z tuhy, ke které bylo přidáno malé množství hlíny jako pojidla.

      (2) Jako tuhové cihly se projednávají též t. zv. uhlíkové nebo koksové cihly, jež obsahují místo tuhy uhelný prach nebo koksovou moučku a jsou rovněž značně žáruvzdorné.

   1. 3. (1) Do saz. pol. 413b) patří veškeré cihly, vyrobené ze žáruvzdorné hlíny, též s přísadou křemencových zrn nebo šamotu, t. zv. šamotové cihly, šamotky (viz bod d) všeobecné vysvětlivky 3. k saz. třídě XXXVII). Mívají obyčejně světlou barvu, bělavě žlutou až bledě červenavou, často s nahnědlým nádechem; výjimečně se vyskytují též cihly úplně bílé nebo tmavobarevné (pak hnědočervené až černé).

      (2) Na lomu cihel saz. pol. 413b) je vidět, že po celé jejich hmotě je rozptýlena více či méně hrubá ostřící přísada (šamot nebo křemen).

      (3) Jejich povrch je vždy drsný, často vrásčitý, nestejnotvarý nebo skvrnitý; nemají nikdy ostré hrany. Tím se liší od jemnějších cihel žáru nevzdorujících, jež se vyrábějí často též z hmoty ostřené, mají přesný tvar, hladký povrch a jsou stejnoměrně zbarveny (na př. obkládačky a pod.); tyto cihly se projednávají podle saz. pol. 411b) Cihly saz. pol. 413b) jsou vždy průlinčivé (neslinuté), ssají tudíž silně vodu a tím se liší od zvonivek a dlažebního materiálu z obyčejné kameniny saz. čís. 414.

   1. 4. (1) Jako cihly saz. čís. 413 se projednávají též desky ze žáruvzdorných hmot, které sem patří, jsou-li silnější než 30 mm a nejsou-li ornamentovány; užívá se jich jako dlažebních kamenů, jako dlaždic, k obkládání pecí a pod.

      (2) Takové desky do síly 30 mm, saz. čís. 417; ornamentované desky, saz. čís. 417 nebo 418.

   1. 5. O projednávání zboží saz. čís. 413 spojeného s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.

   Saz. čís. 414.

   Zvonivky a dlaždice z obyčejné kameniny, silnější než 30 mm.

   1. 1. (1) Zvonivky (kabřince) saz. čís. 414 jsou cihly různých tvarů (nikoli však ornamentované), jež pálením při vyšší teplotě až ke slinutí ztvrdly a zpevněly; mají hutný střep a jsou málo nasákavé. Pro tyto vlastnosti jsou vhodným materiálem dlažebním i velice odolnou hmotou stavební. Užívá se jich tudíž velmi často k stavebním účelům, k stavbě značně zatížených nosičů zdí (pilířů), k vodním stavbám, na dna stok a pod. Liší se od obyčejných cihel a od cihel žáruvzdorných (šamotek), jež jsou vždy průlinčivé, též svou zvláštní hutností a tvrdostí. Obyčejně je jejich hladký nebo ryhovaný povrch trochu mastně lesklý a žlutý, hnědý, hnědočervený, šedý až černý.

      (2) Zvonivky jsou obyčejně na hranách ostřejší a jsou čistší než vlastní zboží cihlářské, poněvadž byly vyrobeny lisováním, jsou též většinou menší než obyčejné cihly. Vyskytují se však též zvonivky tvaru cihel obyčejných.

      (3) Podle tohoto sazebního čísla se projednávají též struskové cihly (cihly ze strusek, též smíšených s pemzovými odpadky) jež mají podobné vlastnosti jako zvonivky.

   1. 2. Za dlaždice saz. čís. 414 se považují dlaždice z obyčejné kameniny (též z hmoty na zvonivky), jsou-li silnější než 30 mm, glazované (polévané) nebo neglazované (nepolévané); dlaždice do síly 30 mm se projednávají podle saz. čís. 417.
   2. 3. O projednávání zvonivek a dlaždic spojených s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.

   Saz. čís. 415.

   Hliněné trouby.

   (1) Do tohoto sazebního čísla patří jen trouby žáru nevzdorující, vyrobené z hlíny (jílu), jež mají střep zemitý a průlinčivý, buď s hrdly nebo bez nich. Trubky trativodné (drenážní), jež se projednávají podle saz. pol. 415a), jsou velmi průlinčivé, neglazované (nepolévané) trouby různých velikostí k odvodňování mokrých polí a luk.

   (2) Trouby z průlinčivé hlíny, glazované (polévané), se projednávají podle saz. pol. 415b)

   (3) O projednávání hliněných trub spojených s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.

   Saz. čís. 416.

   Trouby z obyčejné kameniny nebo ze hmot žáruvzdorných.

   (1) Za trouby (též žlaby) tohoto sazebního čísla se považují trouby k stavebním účelům, na př. do záchodů, na výlivky, ke kanalisacím (na dna stok), jako nástavky na komíny, k vodovodům a pod., z obyčejné kameniny nebo žáruvzdorných hmot, glazované (polévané) nebo neglazované (nepolévané), s hrdly nebo bez nich.

   (2) Trouby k technickým účelům (na př. trouby filtrační, chladicí, isolační atd.), jakož i kohouty, ventily a pod. se projednávají podle saz. pol. 420b) nebo saz. čís. 423.

   (3) O projednávání trub spojených s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.

   Saz. čís. 417.

   Obkládačky a dlaždice do síly 30 mm (mimo porcelánové).

   1. 1. (1) Sem patří obkládačky a dlaždice do síly 30 mm (dlaždičky, dlaždice do průjezdů, na chodníky, obkládačky do koupelen, na fasády atd.) z obyčejné hlíny, terakoty, kameniny, též z hmoty na zvonivky (jako na př. dlaždice z Metlachu, Sinzigu a Trieru), dále z jemných hmot fajansových, vůbec ze všech druhů hlín vyjma z porcelánu.

      (2) Na zařadění nemá vliv, zda povrch obkládaček a dlaždic je hladký, ryhovaný, vzorkovaný nebo ornamentovaný.

      (3) Podle saz. čís. 417 se projednávají též obkládačky a dlaždice spojené po dvou v jednom kuse, které možno rozpoltěním rozdělit (t. zv. štípenky).

   1. 2. (1) Neglazované (nepolévané) obkládačky a dlaždice se projednávají podle saz. pol. 417a), glazované (polévané) podle saz. pol. 417b). Glazované se vyznačují lesklým skelným vzhledem. Smaltované, bíle nebo barevně, se projdnávají jako glazované; to platí též o obkládačkách a dlaždicích, které mají barevný nátěr na způsob smaltu, kterého však nebylo docíleno pálením.

      (2) Jak se rozlišují jednobarevné obkládačky a dlaždice od vícebarevných, viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXVII. Mimo to se poznamenává: Obkládačky a dlaždice vyrobené stlačením různých hliněných hmot, které však přes to mají povrch jednobarevný, se považují za jednobarevné, kdežto vznikly-li stlačením různobarevných hliněných hmot na jejich líci vzorky, považují se za vícebarevné. Obkládačky a dlaždice, které mají kromě přírodní barvy pálené hlíny ještě jednu jinou barvu, nelze rovněž považovat za vícebarevné.

   1. 3. (1) Jsou-li obkládačky a dlaždice saz. pol. 417a)] spojeny se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z jiných obecných kovů a není-li toto spojení zároveň ozdobou nebo jejich zjemněním, projednávají se podle poznámky za saz. čís. 422; je li takovéto spojení ozdobou nebo jejich zjemněním, projednávají se právě tak jako spojené s jinými hmotami podle saz. čís. 426.

      (2) Ostatní obkládačky a dlaždice tohoto saz. čísla (vyjma saz. pol 417a)1) se projednávají podle saz. pol. 417a)2 až 417b)2, i když jsou spojeny se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z jiných obecných kovů, není-li toto spojení ozdobou nebo jejich zjemněním. Je-li takové spojení ozdobou nebo zjemněním obkládaček a dlaždic, projednávají se stejně jako spojené s jinými hmotami podle saz. čís. 426.

   Saz. čís. 418.

   Stavební okrasy (též terakotové), polévané nebo nepolévané.

   1. 1. (1) Sem patří stavební okrasy z obyčejné hlíny, terakoty nebo slinuté hlíny, buď glazované (polévané) nebo neglazované (nepolévané), na př. ramenáče (konsoly), hlavice sloupů, římsy, zábradelní kuželky (balustry), vlysy, též stavební cihly ornamentovaně tvářené, dále hliněné knoflíky (z pálené cihlářské hlíny k upevňování Stropní omítky při pracích štukatérských) a pod.

      (2) Je-li toto zboží pomalováno, potištěno, bronzováno, stříbřeno, zlaceno nebo vyrobeno z jiných druhů hlíny než zde jmenovaných (na př. z jemné hmoty fajansové a j.), projednává se podle saz. pol. 425b), je-li vyrobeno z porcelánu podle saz. pol. 424b).

      (3) Sochy, figury, vázy a podobné plastické předměty z hlíny nebo z terakoty, jichž se užívá též k výzdobě staveb, neprojednávají se podle saz. čís. 418, nýbrž podle saz. pol. 425b) nebo saz čís. 426.

   1. 2. Spojení se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z jiných obecných kovů, jež je určeno jen k tomu, aby zesílilo stavební okrasy, nebo aby mohly být tyto okrasy připevněny na jiné stavební součásti, na př. železné tyče připevněné na zadní části konsol, dále řídké drátěné pletivo s nalisovanými a pak vypálenými malými hliněnými hvězdičkami na místech skřížení drátu (cihelné pletivo), jehož se užívá při omítkách vodorovných stropů, projednávají se rovněž podle saz. čís 418 Tvoří-li však takové spojení ozdobu nebo zjemnění stavebních okras, projednávají se stejně jako spojené s jinými hmotami podle saz. čís. 426.

   Saz. čís. 419.

   Obyčejná kamna a jejich součástky.

   1. 1. Sem patří všechna obyčejná kamna, kachlíky a obkládačky k stavbě a obkládání kamen a sporáků z obyčejné hlíny, neglazované (nepolévané) nebo glazované (polévané), bílé, jednobarevné nebo vícebarevné, též mramorované nebo stříkané, avšak hrubě pracované, t. j. s vnějšími stěnami drsnými, hrubě pískovitými a bez okras Kamna a součástky kamen (kachlíky, nástavce, římsy, medailony a pod.) jemně pracované, t. j. bíle nebo barevně smaltované nebo hladce glazované (na př. míšeňská kamna), potom všechna kamna s plastickými nebo barevnými okrasami, dále krby a jejich součásti z obyčejné hlíny (též terakoty) se však projednávají podle saz. pol. 425b).
   2. 2. Obyčejná kamna a jejich součástky spojené se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z jiných obecných kovů, pokud toto spojení netvoří ozdobu nebo jejich zjemnění, na př. spojení s rošty, skobami, obyčejnými dvířky a pod., projednávají se rovněž podle saz. čís. 419; tvoří-li však takové spojení ozdobu nebo zjemnění, projednávají se stejně jako spojené s jinými hmotami podle saz. čís. 426.

   Saz. čís. 420.

   Retorty, kelímky, mufle, vypalovačky, duvky (dyksy), kopistě a podobné technické potřeby.

   1. 1. (1) Sem patří veškeré technické potřeby (vyjma isolační a montovací předměty pro elektrotechnické účely saz. čís. 423), na př. retorty (plynárenské a jiné, též jejich součástky), kelímky, jakož i tavné nádobí a náčiní, misky, kapelky (malé misky z rozemletého kostního popele ke stanovení obsahu drahých kovů na suché cestě odháněním), tyglíky k technickým účelům, mufle, t. j. polokulaté nebo skříňovité nádoby se všech stran uzavřené, pouze na jedné straně otevřené, jichž se užívá k pálení hliněného zboží a při chemických a metalurgických žíhacích procesech v t. zv. muflových pecích, vypalovačky, t. j. kulaté nádoby, do kterých se ukládá zboží hrnčířské k vypalování v hrnčířských pecích, aby bylo uchráněno před přímým účinkem ohně, Segerovy žároměrky (jehlance a pod.), duvky, t. j. trubková ústí dmychadel do metalurgických tavicích pecí, chladicí trouby (chladicí hady), trouby procezovací, kameny procezovací (t. zv. pískové procezovací desky, t. j. duté desky vyrobené pálením z písku a mletého skla), kameny vodu odvádějící (dírkované procezovací kameny z pálené hlíny, kterých se užívá při výrobě papíru), desky (na př. příklopy kelímků, desky pro lisy a pod.), umělé pazourkové kameny (jako pěst veliké koule pro bubnové a kulové mlýny), kopistě (k míchání roztavených hmot), kohouty (pípy a stáčecí kohouty), ventily (uzávěry a výtoky, k vystrojení strojů a přístrojů) a pod. Jsou-li tyto předměty vyrobeny z tuhy (též z uhelného prachu nebo koksové moučky), i s jinakými přísadami, projednávají se podle saz. pol 420a), jsou-li z jiných žáruvzdorných hmot nebo z obyčejné kameniny, podle saz. pol. 420b).

      (2) Hrubé opletení jmenovaných předmětů vrbovým proutím (neloupaným nebo loupaným), lýkem, sítím, slamou nebo rákosem nemá vliv na projednávání.

      (3) Takovéto předměty z jiných hliněných hmot, na př. z fajanse nebo z jemné kameniny, se projednávají podle saz. čís. 425, z porcelánu podle saz čís. 424.

   1. 2. (1) Do saz. pol. 420b) patří dále umělé brusy a brousky, též umělé zkušební kameny a kameny na drhnutí (hladicí kameny) ze všelikých pálených zemin (z preparovaných pálených hlín), vyjma ony, jež mají značnou přísadu smirku a patří do saz. pol. 404a) (viz vysvětlivky k saz. pol. 404a)), a vyjma umělé pemzové kameny saz. pol. 404b).

      (2) Umělé brusy a brousky saz. čís. 420 jsou kameny na tvrdo pálené, více méně tmavošedé nebo hnědé až červenohnědé, které jsou obyčejně z křemenného písku stmeleného hlinou. Umělé zkušební kameny se zhotovují též z černé, na tvrdo vypálené jemné kameniny (čedičové kameniny).

   1. 3. (1) Technické potřeby saz. pol. 420a) se projednávají podle této saz. položky, i když jsou spojeny se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z jiných obecných kovů a není-li toto spojení zároveň ozdobou nebo jejich zjemněním. Je-li takové spojení ozdobou nebo jejich zjemněním, projednávají se stejně jako spojené s jinými hmotami podle saz. čís. 426.

      (2) Technické potřeby saz. pol. 420b) spojené se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z jiných obecných kovů a není-li toto spojení zároveň ozdobou nebo jejich zjemněním, projednávají se podle poznámky za saz. čís. 422; je-li takovéto spojení ozdobou nebo jejich zjemněním, projednávají se stejně jako spojené s jinými hmotami podle saz. čís. 426.

   Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 421 a 422.

   Za obyčejné nádobí hrnčířské saz. čís. 421 a 422 se pokládá pouze obyčejné nádobí pro domácnost a k účelům živnostenským, na př. džbány, baňky, hrnky (též obyčejné květináče), pekáče, mísy, okříny, kelímky (vyjma kelímky k technickým účelům saz. čís. 420), balony na kyseliny a pod. Obyčejné nádobí hrnčířské z obyčejné kameniny a černé nádobí patří do saz. čís. 421, z obyčejné hlíny barevně se vypalující, do saz. čís. 422 Jemnější nádobí hrnčířské a přepychové předměty, dětské nádobíčko na hraní, ampule, košíčky, kalamáře, misky fasonované na způsob lastur a podobné předměty se projednávají však vždy podle saz. pol. 425b).

   Saz. čís. 421.

   Obyčejné nádobí hrnčířské a výslovně nejmenované zboží z obyčejné kameniny; černé nádobí.

   1. 1. (1) O obyčejném nádobí hrnčířském saz. čís. 421 viz vysvětlivky k saz. čís. 421 a 422; kromě toho platí tato ustanovení:

      (2) Do saz. čís. 421 patří též džbány a podobné nádoby z obyčejné kameniny se škrabanými, vroubkovanými nebo barevnými čarami, tečkami a pod., obyčejného jednoduchého provedení, jak se vyskytují na obyčejných džbánech.

      (3) Jiné džbány a pod. z obyčejné kameniny, s lisovanými nebo barevnými ozdobami, projednávají se jako jemná kamenina podle saz. pol 425b).

   1. 2. (1) Do saz čís. 421 patří dále výslovně nejmenované zboží z obyčejné kameniny, t. j. všecky předměty v jiných sazebních číslech nejmenované, na př. výlevky, kesony, jesle, žlaby pro dobytek, vany, nádoby pro tovární účely (s výjimkou technických předmětů jmenovaných v saz. čís. 420), spodkové kameny (podložky k připevnění mříží a j.) a pod., s výjimkou předmětů přepychových a hraček saz. pol. 425b).

      (2) T. zv černé nádobí, jež se projednává rovněž podle saz. čís. 421, je obyčejné hliněné nádobí, černošedé až černé, více méně tuhového zbarvení, vyrobené z obyčejné hlíny s přísadou uhelného prachu nebo koksové moučky nebo též čazením.

   1. 3. (1) Obyčejné nádobí hrnčířské saz. čís. 421 hrubě opletené vrbovým proutím (neloupaným nebo loupaným), lýkem, sítím, slamou nebo rákosem se projednává tak, jako by nebylo spojeno s těmito hmotami.

      (2) O projednávání zboží saz. čís. 421 spojeného s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.

   Saz. čís. 422.

   Obyčejné nádobí hrnčířské z obyčejné hlíny barevně se vypalující.

   1. 1. (1) Sem patří veškeré obyčejné nádobí hrnčířské (obyčejné zboží hliněné) z hrnčířské hlíny obyčejné, barevně (žlutohnědě, červenavě nebo červenohnědě až šedohnědě nebo červeně) se vypalující, buď neglazované (nepolévané) nebo částečně nebo úplně glazované (polévané) obyčejnou, neprůhlednou, bílou, hnědou nebo jinobarevnou glazurou (obyčejně olovnatou), která je většinou jednobarevná, může však býti též skvrnitá nebo křiklavě pestrá. Střep je písčitý, drsný, silně průlinčivý, mdlé barvy. Hmota se dá lehce drobiti, má tedy nepatrnou pevnost a střep je nasákavý.

      (2) Do saz. čís. 422 patří též obyčejné hornolužické a boleslavské nádobí hrnčířské, i když má bělavý střep a je primitivně ozdobeno nastříkanými nebo tečkovanými barvami.

      (3) Toto hrnčířské nádobí tvoří do jisté míry přechod od obyčejného zboží hrnčířského k obyčejné kamenině, poněvadž je páleno při vysoké teplotě až do okamžiku, kdy počíná slinutí, a je zpravidla glazováno (poléváno) olova prostou, neprůhlednou glazurou. Střep je homogenní, hutný a vodu buď vůbec nessaje, nebo jen nepatrně.

      (4) Hornolužické a boleslavské obyčejné nádobí hrnčířské se projednává i tenkrát podle saz. čís. 422, když je uvnitř obyčejně bíle glazované. Hnědé nádobí uvnitř jemně bíle smaltované, pak bíle glazované (nemalované nebo malované) hrnčířské nádobí, které se podobá zevnějškem obyčejné fajansi, a nemá tedy povahu obyčejného nádobí hrnčířského ve smyslu bodu a) všeobecné vysvětlivky 3. k saz. třídě XXXVII, patří do saz. pol. 425b).

   1. 2. (1) Hrubé opletení hrnčířského nádobí saz. čís. 422 vrbovým proutím (neloupaným nebo loupaným), lýkem, sítím, slamou nebo rákosem nemá vliv na zařadění.

      (2) Dětské nádobíčko na hraní z hmoty tohoto sazebního čísla, saz. čís. 425.

      (3) O projednávání zboží saz. čís. 422 spojeného s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.

   K poznámce za saz. čís. 422.

   Viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.

   Saz. čís. 423.

   Isolační a montovací předměty pro elektrotechnické účely, nespojené s jinými hmotami.

   1. 1. K isolačním a montovacím předmětům pro elektrotechnické účely patří isolační tělesa, objímky, tabule k rozvodným deskám, tělesa pro zařízení dotyková, kladky, ouška a podobné předměty pro elektrická vedení a pro jiná elektrická zařízení z porcelánu, fajanse, majoliky a z jiných pálených hlín všech druhů, bez jakéhokoli spojení s jinou hmotou.
   2. 2. (1) Předměty tohoto sazebního čísla z bílé hmoty, třebas i zevnějšku zeleně šedého nebo jinak tmavěji zbarveného, který vznikl pálením, se přesto projednají podle saz. pol. 423a) Tovární známky, jež zboží nezdobí, nejsou důvodem, aby bílé zboží saz. pol. 423a) bylo projednáváno podle saz. pol 423b).

      (2) Isolační a montovací předměty tohoto sazebního čísla spojené s jinými hmotami, viz 4. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 540-543 a vysvětlivky k těmto sazebním číslům

   Saz. čís. 424.

   Porcelán.

   1. 1. (1) Sem patří s výjimkou elektrotechnických předmětů saz. čís 423 a umělých zubů saz čís. 389 veškeré zboží z porcelánu všech druhů a z porcelánovitých hmot (viz bod b) všeobecné vysvětlivky 4 k této saz. třídě), též spojené s obyčejnými hmotami.

      (2) Podle saz. pol. 424a) se projednávají dýmkové hlavičky a součástky dýmek, jako mokváčky, špičky na doutníky, též sestavené dýmky na doutníky a na tabák; hračky, na př nádobíčko pro loutky, dětské nádobíčko na hraní, malé loutky s pohyblivými údy a pod., vyjma loutkové hlavičky; zboží galanterní, drobnůstky (nippes) a toaletní předměty, na př. vázy, figurky, sošky, těžítka, toaletní misky, kelímky na pomádu a voňavkářské zboží atd.

      (3) Do saz. pol. 424b) patří všechny ostatní předměty, zvláště nádobí, a to stolní a kuchyňské, nádoby a přístroje k chemickým a fysikálním účelům, na př tavicí kelímky, odpařovací misky, hmoždíře, třecí misky a pod., dále kamna, krby a jejich součástky (kachlíky, nástavce, římsy atd.), koupací vany, klosetové mísy, desky (obkládačky, dlaždice, vlysy a pod ), lithophanie (průsvitné obrazy, porcelánové průsvitné obrazy), malby na porcelánu, štítky, hodinové číselníky, držadla (rukojeti), knoflíky, perly, ouška (maillons), trubičky (na tkalcovská brda) a m. j.

      (4) Perly a knoflíky z fritového (sklovitého) porcelánu se někdy velice podobají skleněným perlám saz. čís 383 nebo skleněným knoflíkům saz. čís. 385, liší se však od nich tím, že lze na nich rozpoznat místo, které leželo při pálení v porcelánové peci na podložce, dále tím, že se neroztaví ani v bílém žáru.

   1. 2. (1) Podle saz pol. 424a) 1 nebo b)1 se projednává pouze čistě bílý porcelán, glazovaný nebo neglazovaný, nespojený s jinými hmotami; činí-li však glazura dojem barvy (na př. zelenošedé, žlutavé atd.), nebo má-li jinak bílý porcelán perleťový lesk, zbarvení napodobující slonovinu a pod., projednává se jako barevný porcelán podle saz pol. 424a)2 nebo b)2 Podle týchž saz. čísel se projednává bílý porcelán ozdobený písmem, monogramy, znaky a pod; pouhé tovární známky, jež zboží nezdobí, neodůvodňují projednávání bílého porcelánu jako barevného.

      (2) Podle saz. pol. 424a)2 nebo b)2 se projednává též jak porcelán bílý, tak i barevný atd., spojený s obyčejnými hmotami; porcelán všech druhů spojený s jemnými nebo velmi jemnými hmotami patří do saz. pol. 426b) nebo c).

      (3) Podle poznámky k saz. čís. 424 se projednávají hlavičky k loutkám (k připevnění na loutkové trupy), též s brvami z vlasů nebo chlupů.

      (4) Jak se projednávají hračky, viz úvodní vysvětlivky.

   Saz. čís. 425.

   Hliněné zboží výslovně nejmenované.

   1. 1. Sem patří veškeré zboží nejmenované v saz čís. 411—423 z obyčejné hlíny, terakoty, šamotu, obyčejné a jemné fajanse, majoliky, siderolitu, terralitu, jemné kameniny (zboží wedgewoodské, nádobí čedičové, jaspisová kamenina, bamboo atd.), vůbec ze všech hmot v této sazební třídě se vyskytujících, vyjma z porcelánu saz. čís. 424 a z obyčejné kameniny saz. čís. 421 (viz 1. až 4. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě). Podle saz. čís. 425 se však projednává hliněné zboží výslovně nejmenované jen tenkrát, není-li spojeno s jinými hmotami.
   2. 2. (1) Do saz. pol. 425a) patří zboží fajansové pro technické a hygienické účely, na př. retorty, kelímky a podobné nádoby k továrním účelům, odpařovací misky, chladicí trouby, kohouty, ventily a pod., dále pissoirové a klosetové mísy, plivátka, bidetové mísy atd. Do saz. pol. 425b) patří všechny ostatní předměty z fajanse a všechno zboží z jiných druhů hlín.

      (2) Zařaďují se tudíž do b): hračky (loutkové hlavičky, dětské nádobíčko na hraní, hliněné kuličky na hraní a pod.), vyjma hračky z porcelánu, předměty přepychové (zboží galanterní, drobnůstky [nippes] a toaletní předměty, ampule, nádoby na tabák, košíčky, kalamáře atd.), hliněné hlavičky k dýmkám, hrnčířské nádobí (džbány, hrnky, květináče atd.) vyrobené z jiných hliněných hmot než těch, které patří do saz. čís. 421, 422 a 424, dále hrnčířské nádobí s barevnými nebo plastickými ozdobami, t. j. opatřené plastickými nebo malovanými arabeskami, figurami, znaky a pod., jakož i veškeré jemné glazované nebo smaltované nádobí hrnčířské, stolní a kuchyňské nádobí (soupravy jídelní a na umyvadlo, nádobí na vaření, soudečky na koření a pod.), alcarazzos (t. j. džbány nebo láhve na vodu z velice průlinčivé nepolévané hlíny), koupací vany, kamna, krby a jejich součástky, s výjimkou obyčejných, patřících do saz čís. 419 (viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 419), stavební okrasy z jiných hliněných hmot, než které jsou vyjmenovány v 1. vysvětlivce k saz. čís. 418, plastické modely, figury a pod., lišty a spojky pro obkládačky, perly, knoflíky a m. j.

      (3) Hliněné kuličky na hraní z pálené hlíny nebo pálených zemin mají obyčejně nerovný povrch; do hmoty více nebo méně průlinčivé vniká vnější barva často značně hluboko. Takové kuličky se poléváním kyselinou solnou nemění. Jak se rozlišují od kamenných kuliček, viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 408.

      (4) Jak se projednávají hračky, viz úvodní vysvětlivky.

   1. 3. Bílé zboží hliněné saz. čís 425 se projednává jako jednobarevné; bílé nebo jednobarevně zboží hliněné ozdobené však písmem, monogramy, znaky a pod. se projednává jako vícebarevné. Viz též 5. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.

   Saz. čís. 426.

   Hliněné zboží jiné (jinde nezařaděné), spojené s obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami.

   (1) Sem patří veškeré zboží hliněné spojené s jinými hmotami (s výjimkou drahých kovů), pokud není toto spojení prohlášeno u jiných sazebních čísel za přípustné (viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě). Projednávají se tedy podle saz. čís. 426 na př.: hračky (stavebnice, skládací hry, nádobíčko pro loutky a pod.) v krabicích, figury (zvířecí a jiné) se skleněnýma očima, dýmky s troubeli, nástavci, kováním a podobným spojením z jiných hmot (nepatrné přídatky jako destičky, kroužky, růžice, šňůrky, pytlíčky z látek nebo kůže k ochraně hlaviček a pod. zůstávají nepovšimnuty), džbány s víkem, láhve s přimontovanou t. zv. patentní uzávěrou (z drátu, porcelánu a kaučuku), sifonové láhve s mechanickým tlakovým zařízením, přístroje na sodovku opletené drátem a s kovovým kováním; lustry (ramenové svícny a jejich součástky) s kovovým montováním, klosetové mísy s dřevěnými sklapovacími sedadly nebo s kovovým zařízením splachovacím, filtrační válce s plnicími násadci z poniklovaného kovu a pod.; dále veškeré zboží z porcelánu saz. čís. 424 spojené s jemnými nebo velmi jemnými hmotami.

   (2) Porcelán saz. pol. 424a)1 nebo b)1 spojený s obyčejnými hmotami se projednává podle saz. pol. 424a) 2 nebo b)2.

   (3) Porcelán saz. pol. 424a)2 nebo b)2 zůstává v těchto položkách i tehdy, je-li spojen s obyčejnými hmotami.

   (4) Jak se projednávají hračky, viz úvodní vysvětlivky.

   Saz. čís. 427.

   Zboží této třídy, vystrojené drahými kovy.

   Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz čís. 560, 562, 564—568.

1. XXXVIII. Železo a železné zboží.

   Do této saz. třídy jsou zařaděny: Železo surové a staré (saz. čís. 428), železné polotovary (saz. čís. 429—435) a železné zboží (saz. čís. 436—487) Stroje a přístroje, jakož i jejich součásti ze železa, dále elektrické stroje ze železa patří do saz. třídy XL a XLI, vozidla ze železa do saz. třídy XLII, železné přístroje (instrumenty), měřicí nástroje, váhy, hodiny a hodinové součástky do saz. třídy XLIV.

   Všeobecné poznámky k saz. třídě XXXVIII.

   1. 1. Podle celního sazebníku se slovem železo rozumí technické železo; jeho kujné druhy se označují souhrnným názvem kujné železo a jsou v něm zahrnuty nejen všechny druhy oceli (i ocelová litina), ale i temperovaná litina (změkčená i kujná) a elektrolytické železo.

      (1) Pokud se v celním sazebníku nebo ve vysvětlivkách k němu užívá názvu železo, rozumí se jím vždy železo technické a jen tehdy, když je to výslovně řečeno nebo ze souvislosti úplně zřejmé, označuje se jím železo čisté (prvek).

      (2) Výrazu kujné železo se v celním sazebníku a ve vysvětlivkách k němu užívá jen jako souhrnného názvu a označují se jím všechny kujné druhy technického železa, není-li třeba nebo možno rozlišovati mezi jeho jednotlivými druhy, jak tomu zpravidla je při celním zařadění.

      (3) Neoznačuje se zde tedy názvem železo nebo kujné železo jeho jeden určitý druh, a zejména se ho neužívá k rozlišení mezi ocelí a kujným železem nebo železem, u nás dříve všeobecně obvyklým.

      (4) Je samozřejmé, že na celní zařadění nemá vliv, označí-li se zboží názvem v cizině (v obchodě, sazebnících a pod.) obvyklým, použitým nebo i v některých oborech mezinárodně sjednaným, který však odporuje našemu označení.

   1. 2. U zboží z technického železa (v celním sazebníku „železné zboží“) opracovaného — proti neopracovanému (surovému) — rozeznávají se tři stupně opracování.