Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku

(8) Obrazy a fotografie saz. pol. 648b) jsou i tenkrát beze cla, jsou-li malovány (kolorovány), lakovány, opatřeny tištěným textem, též jsou-li připevněny na papíře, lepence, plátně a pod., nebo jsou-li napjaty na slepých rámech, ale bez zlaté ořízky, bez zlatých, stříbrných, bronzových, lisovaných nebo prorážených okras, bez rámů a nejsou-li dále zpracovány, t. j. nejsou-li vyzdobeny rámovými obrubami (kartonážnickou prací) a pod.

(9) Předměty, u kterých obrazy a malby na nich se vyskytující lze považovat pouze za výzdobu nebo za věc vedlejší a které tudíž neslouží výlučně za obrazy, nýbrž zřejmě k obyčejným potřebám, nelze projednávat beze cla jako obrazy. Sem patří na př. malované čalouny, rolety, pokrývky, dopisní papíry, podnosy a pod., jež se projednávají podle povahy hmoty.

(10) Vázané obrazy a fotografie (díla obrazová, alba obrazová), jež skutečně slouží nějakému odvětví uměleckému nebo vědeckému, na př. reprodukce galerií (obrazáren), architektonických děl atd., se projednávají podle saz. čís. 648; přitom nutno se řídit ustanoveními uvedenými pro knihy u saz. čís. 647. Alba měst, krajin, upomínková alba atd. nemají nároku na bezcelné projednání.

(11) Obrazy a fotografie, jen zasklené nebo v rámových obrubách z papíru nebo lepenky (paspartech), i když jsou určeny za přílohy k časopisům atd., saz. čís. 300; zarámované, podle povahy rámů; v paspartech a zarámované, jako složené zboží podle součásti podléhající vyššímu clu.

(12) Obrazová díla, obrazová alba z obrazů saz. čís. 299, jakož i takové obrazy zasklené, v rámech a pod. patří do saz. čís. 299, pokud nejsou spojeny s hmotami velmi jemnými; rovněž tak obrázkové knihy pro děti z papíru a z lepenky, též s obrázky na bavlněné látce nebo na plátně.

(13) Obrázky rozkládací nebo skládací, nalepené a vystříhané figury, i t. zv. obrázky tahací (t. j. obrazy na papíře s jednotlivými figurami tak zařízenými, že se tahem za drát, niti nebo proužek lepenky pohybují), chromolitografické atd. reliefové obrázky (na př. ovoce a zvířata), vyobrazení ptáků atd. s nalepeným peřím a částkami rostlin, jakož i veškeré obrázky na papíře bez uměleckého rázu, saz. čís. 299.

(14) Obrázky na klihovatině, tištěné, malované, lisované atd., saz. čís. 610.

(15) Obrazy z porcelánového biskvitu (t. zv. litofanie čili obrazy diafanové) se projednávají jako porcelán; na tkaninách tištěné nebo malované (vyjma malby, barvotisky a obrázkové knihy pro děti na bavlně nebo plátně), jako příslušné potištěné zboží tkané; na jiných hmotách tištěné, malované, litografované, fotografované atd., na př. na nádobách, nádobí, víčkách, hlavičkách dýmek, táccích, tabulkách a destičkách k brožím a jiným ozdobám, na stínidlech, stolních deskách, vlysech a pod. z papírové hmoty, slonoviny, dřeva, kaučuku, kůže, voskovaného plátna, skla, kamene, hlíny, kameniny, porcelánu nebo z kovů, jako zboží z těchto hmot; obrazy složené z různých hmot (obrazy mosaikové ze dřeva, kostí, lastur, skla, kamene, hlíny, kovů a pod.), jakož i obrazy spojené s jinými výrobky, na př. s hodinami (obrazové hodiny), obrazy vypravené hracími strojky nebo jinými mechanickými přídatky, oltáře s obrazy a pod., projednávají se však podle ustanovení o složeném zboží.

(16) Předlohy pro účely živnostenské a vyučovací jsou beze cla, při čemž je jedno, dovážejí-li se v obyčejných deskách saz. pol. 300a) nebo b) nebo v podobě knih (opatřených též obyčejnými vazbami) nebo v sešitech vydávaných v pravidelných lhůtách.

(17) Grafická znázornění pro účely vyučovací, t. j. obrázkové tabulky, jichž se používá jako učebných pomůcek, jsou beze cla tenkrát, jsou-li schváleny příslušným školním úřadem za učebné pomůcky a dovážejí-li se v malém množství (není-li v zásilce více než 12 kusů téhož předmětu).

(18) Vzorníky průmyslových výrobků s vyobrazeními (zhotovenými světlotiskem nebo jiným způsobem), saz. čís. 298, po příp. 299.

(19) Plakáty, saz. čís. 298.

(20) Stereoskopické obrázky, vyříznuté, transparentní (průsvitné), v papírových rámcích, saz. čís. 299.

(21) Předlohy (k psaní, kreslení, vyšívání, předlohy na iniciálky atd.), litografované, ryté atd., též s potřebnými prázdnými místy pro psaní nebo kreslení, pak módní obrázky, saz. čís. 299.

(22) O bezcelném projednávání ilustrací k dílům vědeckým a vyučovacím vydávaným v Československu viz 5. vysvětlivku k saz. čís. 299.

Saz. čís. 649.

Malby na plátně, papíře, dřevě, obecných kovech nebo kameni; kresby na papíře.

1. 1. Jako malby se posuzují všeobecně ruční malby, provedené olejovými a podobnými barvami na plátně, malířské lepence, dřevě, na obecných kovech nebo kameni, dále akvarely (obrazy provedené vodovými barvami) a kresby tužkou, perem, uhlem nebo křídami, též pastely, provedené na papíře nebo lepence. Jediným účelem všech těchto prací je vyobrazení.
2. 2. (1) O zarámovaných malbách a kresbách viz 2 poznámku za saz. čís. 651.

   (2) Má-li se projednat ve smyslu této poznámky polovice celkové váhy maleb na plátně, dřevě, obecných kovech nebo kameni podle povahy rámu, může se povolit z hrubé váhy, připadající na rámy, tárová srážka stanovená pro zboží, k němuž rámy patří.

   (3) Malby na papíře a kresby na papíře, zasklené, na paspartu, s rámcovými obrubami nebo v rámech a pod. se projednávají jako stejně upravené obrazy saz. čís. 648.

   (4) Jako kresby saz. čís. 649 se projednávají: vzorkové kresby pro tkalcovny, tiskárny (původní ruční kresby); plány a výkresy geometrické a architektonické na papíře nebo kopírovacím (pausovacím) plátně, nikoli však litografované, ryté nebo jinak mechanicky nebo chemicky rozmnožené (viz níže odst. 7); výkresy od ruky kreslené na papíře; náčrtky a návrhy (ruční kresby) pro kostymy, divadelní dekorace atd.

   (5) Divadelní dekorace (kulisy, závěsy a pod., malované na tkaninách, lepence a papíře, též taková pozadí pro fotografy, malované divadelní opony atd.), také na dřevěných tyčích nebo na slepých rámech, projednávají se podle tohoto saz. čísla.

   (6) Malby na hedvábí nebo na jiných tkaninách, jakož i fotografická pozadí na tkaninách, jednobarevná, hladká nebo půdovaná nebo pouze stínovaná, se projednávají jako potištěné nebo barvené zboží tkané; malby (také fotografická pozadí) na jiných hmotách než těch, jež jsou uvedeny v saz. čís. 649, podle povahy hmoty.

   (7) Plány a pod., litografované, ryté atd., saz. čís. 299.

   (8) Terče dřevěné, malované, pro střelnice, saz čís. 359.

Saz. čís. 650.

Desky z obecných kovů, kamene nebo dřeva pro tisk obrazů.

(1) Desky pro tisk obrazů (dřevorytů [dřevěné desky], mědirytin, ocelorytin, desky pro tisk not) jsou dřevěné špalky řezané, též jen tak upravené, že mají obraz, který se má vyřezat, pouze nakreslený nebo nafotografovaný, nebo jsou to kovové desky ryté nebo leptané, též galvanoplasticky povlečené tenkou vrstvou železa nebo jsou to konečně litografické kameny s kresbami, rytinami (též s písmem nebo s notami), pro tisk uměleckých věcí.

(2) Skleněné matrice s negativními obrazy, dovážené k rozmnožování fotograficky nebo světlotiskem, se projednávají beze cla jako desky pro tisk obrazů saz. čís. 650.

(3) Lité otisky, štočky desek pro tisk obrazů, z olova a dřeva s měděným povlakem galvanicky utvořeným nebo z jiných obecných kovů, jakož i takové lité otisky pro tisk oznámení, vinět atd. (t. j. štočky s vyobrazeními, figurami atd., také s písmem) z liteřiny neb z jiných obecných kovů, též galvanicky poměděné nebo spojené se dřevem, projednávají se jako kovové zboží podle svého opracování.

(4) Štočky, reprodukce desek pro tisk obrazů, zhotovené galvanoplasticky z mědi, podlité olovem, též montované na dřevě, projednávají se podle saz. pol. 517a); jsou-li poniklovány nebo jinak jemně opracovány, podle saz. pol. 517b).

(5) Kameny pro tisk obrazů se vzorky k potiskování tkaného zboží, saz. čís. 402.

(6) Formy tiskací (dřevěné štočky s kovovými hroty) a pod., saz. třída XXXIX.

(7) Tiskací desky, písmo tiskařské, stereotypové desky z liteřiny, saz. čís. 506; tiskací modely k potiskování papírových čalounů, malířských patron, tkanin a pod., jakož i tiskací štočky k předtisku pro vyšívání atd., řezané ve dřevě, saz. čís. 359.

(8) Knihařské průbojnice (ryté původní desky k lisování ornamentů, okrajových ozdob a pod. na deskách knih, blahopřejných lístcích a k podobným pracím raženým) z obecných kovů, saz. pol. 517b).

(9) Tiskací desky (hektografy, snímací desky) ze směsi klihu, melasy, sádry atd. (též ve skřínkách z obyčejného dřeva), saz. čís. 610.

(10) Skleněné desky (skleněné tabule) s fotografickými positivy, t. zv. diapositivy, saz. čís. 377.

(11) Matrice mincovní (razidla) z oceli, ryté nebo leštěné, saz. čís. 460.

(12) Matrice písmolijecké a galvanoplastické z mědi, saz. čís. 516, 517.

Saz. čís. 651.

Sochy, též poprsí, sochy zvířat a reliefy, z kamene, těžší než 5 kg; sochy, poprsí, sochy zvířat, z kovu nebo ze dřeva, avšak aspoň v přirozené velikosti.

1. 1. (1) Sochy, poprsí, sochy zvířat, jakož i reliefy z kamene jsou beze cla, váží-li bez podstavce více než 5 kg. Takové sochy atd. zůstávají zařaděny do saz. čís. 651 i tenkrát, jsou-li opatřeny podružným kovovým čepem, ložiskem nebo jinými kovovými vlitky, jež slouží jen ke spojení jednotlivých částí; spojení se železem a dřevem, bez laku a politury, zůstává bez povšimnutí.

   (2) Sochy, poprsí atd. z kamene, těžší než 5 kg, spojené s jinými obyčejnými hmotami, než jaké byly shora uvedeny, saz. pol. 409a).

   (3) Díla z kamene pouze zhruba opracovaná, t. zv vytečkovaná (vyžadující ještě dalšího uměleckého opracování), se projednávají podle povahy hmoty právě tak jako sloupy, desky podkládací atd., dovážené současně s bezcelnými sochami a pod.

   (4) Sochy, poprsí atd. a jiné plastické výrobky z kamene, vážící nejvýše 5 kg, také spojené s obyčejnými hmotami, saz. čís. 408.

1. 2. (1) Za sochy, poprsí a sochy zvířat, z kovu, saz. čís. 651, se uznávají takové výrobky, jimž se dostalo skutečné umělecké ceny ciselováním, rytím atd., jež nelze pokládat za tovární zboží a jež jsou provedeny nejméně v přirozené velikosti. Sochy ze sádry s galvanoplastickými kovovými povlaky, mající tyto vlastnosti, patří rovněž do saz. čís. 651.

   (2) Sochy, poprsí atd., jež se jeví jako hrubé, dále neopracované odlitky nebo jako tovární zboží anebo jež jsou provedeny v menší než přirozené velikosti, se projednávají podle povahy hmoty. Stejně se projednávají sochy ze sádry s galvanoplastickými kovovými povlaky (na př. rozmnožené původní modely, na nichž má galvanický povlak především ten účel, aby vzdorovaly účinkům, počasí), jež jsou továrním zbožím.

1. 3. Dřevěné sochy, poprsí atd., pouze zhruba opracované nebo jen zhruba vyřezávané, jakož i výrobky toho druhu v menší než přirozené velikosti, dále figury pro výkladní skříně, manekýny (modely pro malíře) patří do saz. třídy XXXIV.
2. 4. (1) Sochy, poprsí, sochy zvířat, ze dřeva, saz. čís. 651, mohou být natřeny, pomalovány, bronzovány, zlaceny, stříbřeny atd., též lakovány, nesmějí však mít podstatného spojení s jinými hmotami

   (2) Sochy, poprsí atd., z jantaru, gagatu, slonoviny, perleti, želvoviny, mořské pěny, kosti, rohu, celuloidu a podobných umělých surovin řezbářských, saz. čís. 361.

   (3) Kamenořezby z drahokamů a polodrahokamů, saz. třída XLIII; sochy ze sádry, saz. třída XXXVI.

1. LI. Odpadky.

   Do této saz. třídy jsou zařaděny: Odpadky k hnojení atd. (saz. čís. 652), rostlinné odpadky ke krmení (saz. čís. 653), mláto, matoliny, vinné droždí (saz. čís. 654—655), odpadky z výroby skla, odpadky hub mycích a koňských, jakož i kůže na klih (saz. čís. 656), odpadky k výrobě papíru (saz. čís. 657).

   Saz. čís. 652.

   Hnojivo živočišné i jiné, též umělá hnojiva jinde nezařaděná; popel dřevěný a uhelný; kosti; popel z kostí; využité uhlí kostní upotřebitelné pouze k hnojení; moučka kostní; struska Thomasova a jiné strusky, též mleté; odštěpky z rohů a paznehtů; krev tekutá i vyschlá; zvířecí šlachy; masné odpadky k hnojení; zbytky při výrobě žluté krevní soli; voda amoniaková (voda plynárenská) nenasycená.

   1. 1. (1) K hnojivům živočišným a jiným patří: mrva chlévská, smetí, poudrette, vápno klihárenské, rybí guano, koncentrovaná mrva dobytčí, moučka ze zdechlin, zkompostovaní chrousti a jiný hmyz, netopýří guano, recentní guano (t. j. uleželý ptačí trus mladšího původu ve stavu surovém na rozdíl od guana fosilního saz. čís. 150 a guana rozloženého saz. čís. 617).

      (2) K umělým hnojivům (se solí nesmíšeným) patří cukrovarské kaly, kompost a tovární odpadky obsahující sádru, Koželužské kaly vápenné (t. j. šedobílé kašovité kaly, zbývající po odstranění chlupů z kůže ve vápenných luzích, jež obsahují organické dusíkaté látky a chlupy).

      (3) Jako výrobní odpadky saz. čís. 652 obsahující sádru smějí být projednávány pouze takové usazeniny a pod., pocházející od výroby klihu, kyseliny vinné a jiné výroby, které je nutno považovat za odpadky jedině k hnojení způsobilé již pro jejich vnější vlastnosti (tmavou barvu a odporný zápach, vzniklý silným znečištěním organickými zbytky) nebo které za takové byly uznány nálezem příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy,

      (4) Umělá hnojiva ze solných směsí, viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 599.

      (5) Fosfáty rozložené kyselinami (superfosfáty), saz. čís. 617.

      (6) Hnojivo na květiny a do kořenáčů, upravené pro drobný prodej v krabicích, plechovkách a pod., podle povahy obalu.

   1. 2. (1) K popelu dřevěnému a uhelnému patří jak popel dřevěný, černouhelný a hnědouhelný, tak i popel koksový a rašelinový.

      (2) Kelp (varek), saz. čís. 599.

   1. 3. (1) Ke kostem saz. čís. 652 patří pouze kosti určené k výrobě klihu nebo umělého hnojiva, surové nebo tuku zbavené, celé nebo rozdrcené, zlámané či nastrouhané.

      (2) Kosti (odtučněné a klihu zbavené), jako suroviny soustružnické a řezbářské, saz. čís. 138.

      (3) Prášek na tvrzení železa (cementační prášek) z kostí hrubě rozmělněných, odpadků rohových, spodia a sody nebo kuchyňské soli, saz. čís. 622.

   1. 4. (1) Jako popel kostní se projednává také nečistý srážený fosforečnan vápenatý, t. zv. Precipitát, způsobilý toliko ke hnojení.

      (2) Čistý srážený fosforečnan vápenatý, saz. pol. 600 l); určený za krmivo, saz. čís. 630.

      (3) Jak lze rozeznat různé druhy fosforečnanu vápenatého viz vysvětlivky k saz. čís. 600.

   1. 5. (1) Kostní moučka přichází do obchodu jako surová kostní drť (tluč, šrot), pak jako klihu zbavená a pařená kostní moučka.

      (2) Rozložená kos ní moučka, saz. čís. 617.

   1. 6. (1) Využité kostní uhlí způsobilé pouze ke hnojení, je spodium na hrubý prášek rozdrcené, které pozbylo své odbarvovací mohutnosti a nehodí se již k regeneraci pro silné znečištění. Kostní uhlí smí být projednáno podle saz. čís. 652 jen tehdy, nemůže-li ho být vzhledem k jeho povaze použito jinak než k výrobě umělého hnojiva nebo prokáže-li se, že ho bude skutečně použito pro tuto výrobu.

      (2) Požaduje-li se bezcelné projednání z důvodů povahy zboží, nutno si vyžádat posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

      (3) Jinak je třeba splnit tyto podmínky:

      1. a) Zásilka musí být odbírána továrnou na umělá hnojiva.
      2. b) Odběr se smí dít pouze za účelem zpracování na umělé hnojivo.
      3. c) Československá obchodní komora musí potvrdit, že údaje strany jsou správné, že množství odběru je v přiměřeném poměru k výkonnosti průmyslového závodu a že odbírající továrna na umělé hnojivo nevyrábí kromě umělého hnojiva jiné zboží, při jehož výrobě se upotřebuje uhlí kostního. Toto potvrzení platí pouze pro příslušnou zásilku a nutno je připojit vždy k příslušné položce rejstříku.
      4. d) Vzniknou-li pochybnosti, zda dováženého kostního uhlí se použije k výrobě umělého hnojiva, může být odbírající továrna dána pod úřední dozor, který vykonávají, dohlížejíce na zpracování, zpravidla celní nebo kontrolní oddělení ONV, příslušná podle místa podniku. Oddělení pověřené dozorem je třeba vyrozumět.

      (4) Kostní uhlí čerstvé, regenerované nebo určené k regeneraci, saz. pol. 600d).

      (5) Kostní uhlí jemně rozmělněné, saz. čís. 605.

   1. 7. Jako Thomasova struska se projednává též struska Talbotova a Martinova, dále struska z vysokých pecí, sloužící jako přísada do cementu atd., bez rozdílu, dovážejí-li se v kusech nebo mleté.
   2. 8. Jako odštěpky z rohů a paznehtů posuzují se také moučky z rohů a paznehtů.
   3. 9. Krev vyschlá, patřící do saz. čís. 652, se liší od technického krevního albuminu a čisté sušené krve saz. čís. 612 svou vnější povahou (znečištění dřevem, slamou a jinými zbytky organickými, potom pískem a pod.).
   4. 10. (1) K zvířecím šlachám (a vazivu) patří též takové, které jsou zhruba připraveny k výrobě jezdeckých bičíků nebo holí (pouze napjaty, dále nezpracovány).

      (3) Hole z hroší kůže a z koží podobných, na vzduchu usušené (také ze šlach), saz. čís. 342.

   1. 11. (1) K masným odpadkům k hnojení patří též moučka šlachová a sušené zbytky po výrobě masového výtažku. Rovněž tak je třeba projednávat odpadky masné nebo odpadky rybí s přísadou otrub, mouky a pod. nebo bez ní ke krmení dobytka, na př. krmná moučka rybí a masová, moučka ke krmení ptáků a pod., pokud nepatří do saz. pol. 117b).

      (2) Viz též 3. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 117.

      (3) Dovoz odpadků tohoto druhu podléhá veterinárním předpisům.

      (4) Zbytky po škvaření, viz vysvětlivky k saz. čís. 92.

   1. 12. (1) Zbytky po výrobě krevní soli (krevní černi) tvoří černý prášek, smíšený s hrubými částkami. Při zahřátí ve skleněné rource, na jedné straně zatavené, nedávají buď žádný nebo jen nepatrný nálet, skýtají velké množství červeně zbarveného popela, rozpustného pouze částečně ve zředěné kyselině solné a obsahují vedle sloučenin kyanových hlavně jemné částečky kovového železa, jež se dají magnetem vytáhnout.

      (2) Jako zbytky po výrobě krevní soli se projednávají též zbytky po čištění plynu hmotou Luxovou, Lamingovou a podobnými hmotami (t. j. využitá hmota na čištění plynu, která se často chybně nazývá vápnem plynárenským).

      (3) Zbytky po výrobě krevní soli na jemný prášek rozmělněné (t. j. zbytky obsahující přes 75% jemnozrnného podílu), saz. čís. 605.

      (4) Vápno plynárenské (t. j. upotřebené, tedy nasycené pravé vápno plynárenské), saz. pol. 600f).

   1. 13. Jako vodu amoniakovou (vodu plynárenskou) nenasycenou (nezahuštěnou) nutno projednávat pouze surovou vodu plynárenskou, která neobsahuje více než 5% čpavku; viz vysvětlivky k saz. čís. 597.
   2. 14. Podle saz. čís. 652 nutno projednávat také dluž (smoluňka, propolis), t. j. včelami připravenou směs pryskyřice a včelího vosku z rámků a česel úlů, pak vyextrahované voštiny.

   Saz. čís. 653.

   Otruby (též mandlové); rýžové odpadky; sladový květ; plevy; tuhé zbytky po výrobě mastných olejů, též mleté; výpalky, pomyje; vyloužené řepné řízky.

   1. 1. (1) Jako otruby se projednávají otruby obyčejné, též s nepatrným příměskem odpadků při čištění obilí trieurem (pšenice, žito, koukol, semeno travní) ke krmení dobytka, dále pravé otruby mandlové a mandlové slupky, jakož i mlýnské smetky z otrub a prachu, i když obsahují zrnka obilná, avšak méně než 2 procenta.

      (2) Aby se rozeznaly otruby saz. čís. 653 od mouky saz. čís. 33, postupuje se v pochybných případech takto:

      (3) Zkouška se provádí soupravou sít uloženou u celních oddělení ONV, která se skládá ze síta plechového s okrouhlými dírkami průměru 1˙5 mm a ze síta z mlýnského hedvábí čís. 12 + + + příp. č. 12 X X X, jež se dají na obou stranách uzavřít.

      (4) Sítem plechovým se nejprve zkouší, jde-li o hrubé či jemné otruby.

      (5) Za tím účelem se vzorek ve váze 100 g stálým natřásáním a narážením na dlaň v plechovém sítu, na obou stranách uzavřeném, úplně proseje, což se zpravidla stane as ve 3 minutách. Pak odejmeme dno a přesvědčíme se nejdříve dalším natřásáním nad tmavou podložkou, zda sítem již nic nepropadává, jinak v prosévání pokračujeme. Podíl takto prosetý se zváží. Váží-li více než 80% původní váhy, jde o otruby jemné, jinak o otruby hrubé.

      (6) Uvedeným způsobem se pak další vzorek zboží vážící 100 g proseje na hedvábném sítě a zjistí podíl propadu v procentech. Nepřevyšuje-li tento podíl při zkoušení hrubých otrub 12%, a při zkoušení jemných otrub 25% původní váhy, nutno otruby, není-li jiné pochybnosti, propustit podle saz. čís. 653 beze cla. Při prosévání však je nutno přihlížet k tomu, že prosetý podíl u otrub jemných nesmí být nikdy čistě bílý, nýbrž musí mít vždy vzhled špinavě bílý, žlutavý nebo šedý.

      (7) Nejsou-li tyto předpoklady splněny, nutno zboží projednat jako mouku saz. čís. 33.

      (8) Pro větší jistotu se doporučuje, obzvláště tehdy, blíží-li se výsledek stanovené hranici, opakovat zkoušku a vždy vážit jak prosetý podíl, tak i zbytek na sítu.

      (9) Jestliže se touto zkouškou nedospěje k naprosto nepochybnému výsledku nebo dává-li důvod k pochybnostem jakost zboží, smí být zboží definitivně projednáno jako otruby jen na základě nálezu příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

      (10) Dovážet otruby padělané nerostnými látkami je zakázáno (viz přílohu A prov. nař. k c. z.). Je-li podezření, že otruby jsou padělány nerostnými látkami, nutno na jejich obsah zkoušet takto:

      (11) Nasype se trochu zkoušených otrub do zkumavky a naleje se na ně chloroform a pak se otruby protřepou a nechají několik vteřin v klidu, otruby vyplavou na povrch tekutiny, kdežto na dně zkumavky se usazují případné příměsky nerostné (prášek mramorový, těživec a pod.). Otruby obvykle obsahují ovšem též stopy nerostných nečistot, které pocházejí od mletí a nemohou tedy být podnětem k pozastávce, jako na př. písek a pod. Tyto součásti se rozeznávají však již podle své barvy od porušovacích prostředků toho druhu zúmyslně přidaných.

      (12) Kávové slupky, vnější i vnitřní obaly kávových zrn, saz. čís. 2.

   1. 2. (1) K odpadkům rýžovým saz. čís. 653 náležejí rýžové pluchy (rýžové plevy), které odpadávají při loupání a hlazení rýže, jakož i t. zv. moučka vzniklá při leštění rýže, která se skládá v podstatě z úlomků oplodí.

      (2) Rýžové odpadky, obsahující ještě značnější množství rýžové krupice nebo zlomkové rýže, se projednávají jen tehdy beze cla, bylo-li k nim na každých 100 kg přidáno 2 kg uhelného mouru, písku nebo hlíny. Bez denaturace se projednají podle saz. čís. 34.

      (3) K rozpoznání moučných a mouku obsahujících rýžových odpadků saz. čís. 653 od mlýnských výrobků z rýže, patřících do saz. čís. 33, slouží tato methoda: Výrobek, který má být zkoumán, nutno prosít v dostatečném množství na sítu z mlýnského hedvábí ze soupravy sít, jíž se používá na rozeznávání otrub a mouky Pak se asi lžíce získané jemné prosívky nasype na bílý, hladký, lesklý karton asi do výše půl cm a tato vrstva se pevně stiskne druhým kouskem kartonu a rukou nebo závažím a pod. Okraje slisované placky se nožem rovně a ostře přiříznou, takže nabude tvaru pravoúhelníku. Na to se hmota opatrně ponoří i s podložkou asi na 3 minuty do vody, v níž se namočí a zvlhne. Po vynětí je třeba barvu provlhlé placky porovnat s typou, která je u celních oddělení ONV.

      (4) Výrobky mající barvu této typy nebo tmavší se projednají jako odpadky rýžové saz. čís. 653, světlejší však jako rýžová mouka saz. čís. 33.

      (5) V tomto druhém případě může však strana navrhnout, aby zboží bylo přezkoušeno na její útraty příslušným chemicko-technickým ústavem finanční správy; uzná-li tento ústav zboží za rýžové otruby, ač je světlejší než barevná typa, projedná se podle saz. čís. 653.

   1. 3. (1) K tuhým zbytkům po výrobě mastných olejů náležejí na př.: pokrutiny bavlníkové, bukvicové, konopné, z kokosových ořechů, lněné, makové, mandlové (t. zv. mandlové otruby), olivové, z palmových jader, podzemnicové, řepkové, sezamové, skočcové, slunečnicové, tykvové.

      (2) Navoněné mandlové pokrutiny (t. zv. mandlové otruby) a podobné přípravky, pak všeliké otruby nenavoněné v obalech pro drobný prodej (v papírových sáčcích, krabicích atd.) nebo označené jako otruby do koupele, kosmetické a pod., saz. pol. 633a).

      (3) Krmivo z otrub nebo mouky a odpadků masných, viz 11. vysvětlivku k saz. čís. 652.

      (4) Krmivo z otrub nebo mouky, připravené bez odpadků masných (s pojidlem, též s přísadou krve, zrněné a pečené nebo sušené), saz. čís. 113, po příp. 116.

   1. 4. Jako výpalky, t. j. zbytky po výrobě lihu destilací, projednávají se též sušené výpalky bramborové, řepné, žitné a pod. Viz však 1. vysvětlivku k saz. čís. 654.
   2. 5. K pomyjím náležejí pomyje pivovarské a jiné, jichž lze upotřebit pouze k napájení dobytka nebo jako hnojiva.
   3. 6. K vylouženým řízkům řepným (řízkům z difuserů) náležejí také vyloužené řízky lisované, zkvašené a sušené.

   Saz. čís. 654.

   Mláto a matoliny.

   1. 1. Vinné mláto a vinné matoliny jsou zbytky po vylisování vinných hroznů nebo vinných rmutů (vřetena, stonky, úponky hroznové, slupky a zrna bobulí) nebo zbytky po oddestilování vinného destilátu ze zkvašených matolin.
   2. 2. (1) Mezi jiné mláto a matoliny patří na př. pevné zůstatky po výrobě piva, škrobu, na př. pivovarské mláto, mláto z obilovin, bramborové zdrtky a pod., také sušené.

      (2) Tuhé zbytky po výrobě mastných olejů, saz. čís. 653.

   1. 3. Vinné matoliny napojené lihem, saz. pol. 108b) 2. Za matoliny napojené lihem se považují takové, které obsahují, přepočítáno na sušinu, více než 7.5% váh. alkoholu nebo do kterých byl dokazatelně přidán alkohol v jakémkoli množství. V podezřelých případech, t. j. zapáchá-li projednávané zboží zřetelně po lihu nebo lze-li soudit z jiných okolností, že líh byl zúmyslně přidán, nutno zvláště u větších nebo se opakujících zásilek zaslat vzorek k rozboru příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy.

   Saz. čís. 655.

   Vinné droždí (kvasnice) těstovité.

   (1) Vinné droždí (kvasnice) saz. čís. 655 je těstovitá usazenina, která se odloučila při kvašení vína a obsahuje hlavně buňky kvasinek a vinný kámen. Liší se od pivovarského i lisovaného droždí a jiných kvasnicových přípravků zřetelnou vůní po víně. Vinné droždí tekuté (vinný kal) nutno projednávat jako víno saz. čís 109, když se ze vzorku, který stál 24 hodin v měrném válci, vyloučí více než 6% obj. čiré kapaliny; jinak se zboží projedná podle saz. čís. 655.

   (2) Vinné droždí suché, saz. pol. 599a).

   (3) Vinné droždí pálené, jako potaš saz. pol. 599c) nebo e).

   Saz. čís. 656.

   Odpadky z výroby skla, též nístějní sklo, skelné a hliněné střepy; odpadky hub mycích a koňských; kůže na klih.

   1. 1. (1) Nístějní sklo je znečištěná, přeteklá sklovina.

      (2) Skelná pěna (skelná žluč), saz. pol. 599b).

      (3) Skelný prášek (rozemleté sklo), saz. čís. 368.

      (4) Úlomky barevného skla tabulového (skla opalisujícího atd.), kterých lze ještě upotřebit k ozdobnému zasklívání, saz. čís. 376.

   1. 2. Malé odřezky mycích hub, z nichž se vyrábějí štětce k natírání obuvi apreturou a pod., saz. čís. 82.
   2. 3. (1) Jako kůži na klih (klihovku) nutno projednávat koželužské odřezky, ovčí nohy (jako kožní odřezky), staré upotřebené kusy koží, odpadky kůže, kožené postružiny a odřezky, také pergamen odpadkový (poškozené nebo jinak znehodnocené, popsané, potištěné nebo pomalované listy pergamenové) a jiné odpadky kožní, kterých se nedá již upotřebit jako kůže, nýbrž toliko jako suroviny k výrobě klihu. Rovněž tak se projednávají kožní odpadky a kožní moučka k hnojení.

      (2) Odpadky nebo odřezky při výrobě koženého zboží, které se hodí k výrobě knoflíků nebo hraček, nutno projednávat podle povahy hmoty. Požadují-li se však, aby byly projednány beze cla jako odpadky, může celní oddělení ONV povolit jejich další rozřezání pod úředním dozorem tak, aby se jich vůbec nedalo použít k zmíněnému účelu. Na rozřezání musí dohlédnout vedoucí úředník a potvrdit je v nálezu o prohlídce.

   Saz. čís. 657.

   Hadry a jiné odpadky k výrobě papíru, t. j. lněné, bavlněné, hedvábné a vlněné hadry, odřezky papírové (odstřižky papírové), makulatura (popsaná i potištěná), staré sítě, staré lanoví a staré provazy; lněná cupanina (roztřepené plátno); odřezky klobouků.

   (1) Sem patří též třásně (osnovní konce), t. j. odpadky tkalcovské, a to odřezky osnov (bavlněné, lněné a vlněné konce osnov), mají-li kromě konců osnovních nití též proužky tkanin a nejsou-li již upotřebitelný jako příze nebo tkanina;

   (2) odstřižky sukna (odpadky krejčovské); staré provazy, provázky a lana, jako provazy atd. již neupotřebitelné.

   (3) Stará lana rozkroucená, jichž lze ještě použít k vázání, saz. pol. 219a).

   (4) Soukenné okrajky (soukenné růžky, okraje, lisiéry), jakož i vlněné okraje ženilkové (materiál útkový pro laciné pokrývky a koberce), saz. čís. 228.

   (5) Odpadky tkanin a zboží stávkového, které jsou způsobilé k upotřebení v krejčovství, na prýmky, knoflíky, hračky atd., je třeba projednávat podle povahy hmoty.

   (6) Požaduje-li se však, aby byly projednány beze cla, může se tak stát pouze za podmínek stanovených ve 3 vysvětlivce k saz. čís. 656 o projednávání odpadků kožních.

   (7) Dovážejí-li se noviny, časopisy a pod., které vzhledem ke svému stáří pozbyly svého vlastního významu, ve větších zásilkách, zjistí se (z dopravních listin, účtů atd.), zda se dovážejí papírnami pro výrobu papíru či k jinému účelu (na př. jako balicí papír). Zvýhodněný dovoz možno přiznat jen zásilkám novin, časopisů a pod., jež jsou určeny pro papírny k výrobě papíru.

   Poznámka k saz. třídě LI.

   1. 1. Podle ustanovení této poznámky se projednávají na př odpadky španělského rákosu, jantaru, gagatu, slonoviny, želvoviny, mořské pěny, perleti, kostice, korálů jako tyto suroviny řezbářské; štěpinky od vrtání, obrábění a hoblování dřeva nebo kovů — pokud jsou použivatelné pouze jako příslušné suroviny a nejsou určeny nebo upraveny k účelům čisticím, filtračním a jiným — jako tyto suroviny; odpadky přádelní (odpadky při tření, potěrky, odpadky při čechrání a mykání), jakož i odpadky při předení a navíjení (zmotky nití, konce nití) — pokud snad nebyly zpracovány na trhacích strojích (vlcích) a pod. a upraveny k účelům čisticím a jiným — jako příslušné předivo v odpadcích.
   2. 2. (1) Naopak je třeba však projednávat podle bližší povahy odpad a zbytky od výroby chemické, jestliže nejsou v sazebníku nebo v prováděcích předpisech k němu výslovně uvedeny; na př.:

      (2) využitý sulfitový louh, zbytek po výrobě celulosy, jakož i odpadní louhy podobného složení, podle saz. čís. 162.

      (3) salmiaková struska, odpad zinkových hutí a pozinkovacích závodů, viz 6. vysvětlivku k saz. čís. 602.

      (4) Vznikne-li pochybnost o složení a sazební příslušnosti takových odpadních nebo vedlejších výrobků, nutno si opatřit posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.