(5) Syřidlové přípravky tekuté prosté alkoholu (tekutý výtažek syřidlových fermentů z telecích žaludků), pak pevné (sušený výrobek z tekutého syřidla ve formě prášku nebo tabletek), též s přísadou kuchyňské soli, ledku, mléčného cukru atd., se projednávají podle tohoto saz. čísla.
(6) Syřidlové přípravky tekuté s přísadou alkoholu, viz 4. vysvětlivku k saz. čís. 108.
(7) Do saz. čís. 622 patří též corichrom a corilactin (mořidla při barvení koží, jež obsahují obyčejně mléčnany titanu).
(8) Peroxyd sodíku je bílý až nažloutlý prášek. Ve vodě se rozpouští na roztok obsahující hydroxyd sodný a peroxyd vodíku, který však se rychle rozkládá za šumění a vývoje kyslíku; roztok dává reakci na peroxyd vodíku, popsanou v 12. vysvětlivce k saz. čís. 597. Slouží jako energické okysličovadlo v laboratořích, v běličství, k regeneraci zkaženého vzduchu a k přípravě různých peroxydů a desinfekčních a bělicích přípravků.
(9) Kyselina benzoová se vyrábí z pryskyřice benzoové nebo z toluenu (umělá, synthetická). Tvoří lesklé jehlice nebo lístky rozpustné ve vodě na roztok kyselý Chemicky čistá je bez vůně, technická někdy příjemně voní (od stop přimíšených esterů). Zahříváním sublimuje a její páry dráždí ke kýchání a ke kašli.
(10) Benzoan sodný tvoří bílý prášek nebo porovité kousky, chuti sladce svíravé. Rozpouští se ve vodě.
(11) Kyselina benzoová i benzoan sodný se upotřebují v lékařství a jako konservační prostředek v průmyslu potravinářském. Zahříváním kyseliny benzoové nebo roztoku benzoanu s lihem a sehnanou kyselinou sírovou vzniká benzoan ethylnatý, osobité pichlavé vůně. Vodné roztoky kyseliny benzoové, opatrně zneutralisované vodným roztokem sodného louhu, jakož i vodné roztoky benzoanu dávají zahříváním s vodným roztokem chloridu železitého hnědé zbarvení.
(12) K jodidům saz. pol. 622c) patří na př. jodid draselný (Kalium jodatum), jodid sodný (Natrium jodatum) a jodid amonný (Ammonium jodatum), jež tvoří průsvitné krychlovité krystalky nebo bílý prášek, jodid měďný (Cuprum jodatum), bílý až hnědý prášek, jodid kademnatý (Cadmium jodatum), bezbarvé perleťově lesklé šupinky, jodid zinečnatý (Zincum jodatum), bezbarvá zrnitá hmota kyselé reakce, na vzduchu se rozplývající, jodid stříbrný (Argentum jodatum), žlutý prášek, a jodid olovnatý (Plumbum jodatum), zlatožlutý krystalinický prášek.
(13) Všechny jodidy v pevném stavu uvolňují zahřátím ve zkoumavce se sehnanou kyselinou sírovou a burelem jod, který uniká jako fialové páry. Přidá-li se k vodnému roztoku jodidu ve zkoumavce zředěná kyselina sírová a pak vodný roztok dusitanu sodného, uvolňuje se jod, který se pozná buď podle zmodrání tekutiny po přidání škrobového mazu nebo tak, že se tekutina protřepe se sirouhlíkem nebo s chloroformem, jenž po rozvrstvení je zbarven fialově (rozpuštěným jodem).
(14) Podle 1. poznámky k saz. čís. 622 lze projednat zboží jen na základě posudku příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy, provedeného na útraty strany.
(15) Zboží dovážené podle 2. poznámky k saz. čís. 622 smí se projednávat jen u celních oddělení ONV výslovně zmocněných. Pro jeho projednávání platí obdobně ustanovení 15. a 16. odstavce vysvětlivek k saz. čís. 619.
(16) Povolení k dovozu karbidu křemíku a umělého korundu podle 3. poznámky k saz. čís. 622 vydává ministerstvo financí.
- XLVII. Pokosty, zboží barvířské, lékárnické a voňavkářské.
V této třídě jsou obsaženy: pokosty saz. čís. 623 a 624, barvy, vyjma barevné hlinky a černi, saz. čís. 625—627 inkousty saz. čís. 628, tužky saz. čís. 629, zboží lékárnické a voňavkářské saz. čís. 630—633.
Saz. čís. 623.
Pokosty olejové (bez přísady pryskyřice, terpentinu nebo minerálních olejů).
(1) Pokosty olejové (fermeže) saz. čís. 623 jsou vařeny z mastných vysychavých olejů (oleje lněného, konopného, makového atd.) s vysychadly (sikativy), na př. klejtem, burelem a j., bez přísady pryskyřic, terpentinu, terpentinového nebo minerálního oleje a pod., páchnou po použitých mastných olejích a nevznítí se ihned na plameni jako pokosty pryskyřičné.
(2) Vysychavé oleje, vařené bez přísady sikativů nebo okysličené protlačovaným vzduchem (foukané), jež rovněž patří do saz. čís. 623, jsou konsistencí podobné olejovým pokostům (lepkavé, někdy se vytahující až do vlákna). Liší se však od přírodních olejů pouze lisovaných změněným zápachem a chutí, jakož i poměrně větší vysychavostí.
(3) Lněný olej saz. čís. 103 rozpozná se od vařeného lněného oleje a pokostu ze lněného oleje takto:
(4) Vzorek lněného oleje, který se má zkoušet, smísíme ve zkoumavce se stejným dílem vápenné vody a důkladně protřepeme. Surový lněný olej dává stejnorodou (homogenní) hmotu (liniment), kdežto u vařeného oleje a pokostu ze lněného oleje rozeznáme dvě ostře oddělené vrstvy kapalin.
(5) Sem patří též sířený lněný olej (sirný balzám) a umělý olej (hustý olej) k výrobě knihtiskařské fermeže.
(6) O rozeznávání olejových pokostů od lakových pokostů viz též vysvětlivky k saz. čís. 624.
(7) Jako olejové pokosty v sudech se projednávají též olejové pokosty v jiných nádobách o hrubé váze nejméně 25 kilogramů.
Saz. čís. 624.
Pokosty lakové (s přísadou pryskyřice, terpentinu, minerálních olejů nebo alkoholu).
(1) Lakové pokosty (laky a politury) jsou roztoky asfaltu, pryskyřic, parafinu, smol, zbytků destilace minerálních olejů, vosků, ceresinu a jim příbuzných látek v esterech, alkoholu, benzinu nebo v jiných uhlovodících, chloroformu, sirouhlíku, terpentinovém oleji a podobných rozpouštědlech; vyznačují se jednak silným zápachem po rozpouštědlu v nich obsaženém, jednak tím, že poskytují více nebo méně lesklé a rychle schnoucí nátěry.
(2) Za lakový pokost se považuje též asfaltový lak či lak na železo (roztoky asfaltu, smůly nebo pryskyřice v terpentinovém nebo minerálním oleji, jakož i v lehkých olejích z černouhelného dehtu, též s přísadou krycí barvy).
(3) Dále sem patří: barvy (na př. barevné hlinky, dehtová barviva a barvy výslovně nejmenované) s přísadou lakových pokostů nebo s nimi utřené, cement na obuv (pryskyřice rozpuštěná v benzenu), glazura na dřevo (k impregnování kvasných kádí), lak na kočáry (alkoholický přípravek z barviva a vosku, lak zaponový (roztoky kolodiové bavlny v octanu amylnatém k lakování kovů t. zv. máčením, též obarvené), jakož i brassolin, krystalové laky a lak viktoria (na př. roztoky celuloidu v octanu amylnatém a pod.), pokosty olejové s přísadou esterů, alkoholu, benzinu a jiných uhlovodíků, chloroformu, sirouhlíku, terpentinového oleje a podobných rozpouštědel, nebo s přísadou pryskyřic (na př. olejový pokost s terpentinem, tekutá vysychadla [sikativy] s přísadou terpentinového oleje, roztoky sířeného lněného oleje v terpentinovém oleji, t. j. tak zvaný sířený terpentinový olej a pod.), všeliké politury (též vodné roztoky boraxu a jiných solí s přísadou šelaku), velmi řídké roztoky kaučuku v alkoholu nebo v chloroformu (viz též vysvětlivky k saz. čís. 305), ssedlina laková (zbytek po výrobě lakových pokostů), tinktury lakové (k průmyslovému upotřebení), tmel šelakový nebo tmel na linoleum (syrupovitý alkoholický roztok šelaku a pod.), tužidlo na klobouky (alkoholický roztok šelaku nebo jiných pryskyřic).
(4) Bronzová tinktura, stříbrný lak, zlatý lak (zlatý lakový pokost, lesklé zlato, zlatý pokost), obsahující bronzový prášek nebo bronzovou barvu, saz. čís. 513; viz též 3. vysvětlivku k saz. čís. 513.
(5) Lak na čokoládu (vonný lihový roztok pryskyřice), saz. pol. 108b)2.
(6) Tekutiny na zřeďování lakových pokostů, jež se skládají v podstatě z lihu, saz. pol. 108b)2; jiné se projednávají podle své povahy.
(7) Tinktury, obsahující pryskyřice, k léčebným účelům (na př. Tinctura Asae foetidae), saz. čís. 630.
(8) Japonský lak, t. j. zahuštěná šťáva čínské a japonské škumpy pokostové, viz 4. vysvětlivku k saz. čís. 174.
(9) Kaučukový klih, druh kaučukového tmelu, saz. čís. 609.
(10) Lešticí vosk (polotuhá nebo tuhá směs vosků, kalafuny a terpentinového oleje) a tvárný vosk (t. j vosk s přísadou terpentinu, olivového oleje, loje, olověné běloby a barvy) podle povahy použitého vosku, saz. čís. 81 nebo saz. čís. 94.
(11) Lak na válce (tekutá nebo těstovitá hmota z obilního lepku, obsahující kyselinu octovou a kysličník chromitý), saz. čís. 626.
(12) Zaponový lak syrupovité až máslovité konsistence, t. j. zaponový lak, jenž obsahuje více než 20% kolodiové bavlny, saz. čís. 646.
(13) Nitrocelulosové pokosty lakové dovážené podle 1. poznámky k saz. čís. 624 jsou roztoky nitrocelulosy v organických rozpouštědlech, jako v acetonu, octanu ethylnatém, amylnatém a pod., zpravidla s přísadou měkčidel (plastifikátorů), jako kafru, trifenylfosfátu, trikresylfosfátu a pod. Jsou to tekutiny pronikavě esterově páchnoucí, viskosní, lepkavé, bezbarvé nebo různě zbarvené přísadou minerálních nebo organických barviv.
(14) Rozlišují se od jiných lakových pokostů zkouškou s činidlem difenylaminovým. Činidlo difenylaminové jest roztok 1 g difenylaminu ve 100 cm3 sehnané kyseliny sírové, k němuž se přidá 20 cm3 destilované vody. Činidlo dodá celním oddělením ONV na požádání příslušný chemicko-technický ústav finanční správy. Ze zkoušeného lakového pokostu se vyjme kapka skleněnou tyčinkou a rozetře se ve slabou vrstvu na skleněné desce, položené na bílém papíru. Když nátěr vyschl, což trvá asi 10 minut, potře se jeho okraj skleněnou tyčinkou ovlhčenou činidlem difenylaminovým. Je-li ve zkoušeném lakovém pokostu přítomna nitrocelulosa, objeví se po několika vteřinách syté tmavomodré zbarvení, jež však po několika minutách mizí. Sytě zbarvené laky se doporučuje před zkouškou zředit asi 10násobným množstvím acetonu, aby očekávané modré zbarvení při zkoušce s činidlem difenylaminovým nebylo vlastním barvivem lakového pokostu příliš rušeno.
(15) V případě, že nátěr provedený zkoušeným nitrocelulosovým pokostem nevysychá ani po 15ti minutách, neobjeví se zpravidla při zkoušce difenylaminové očekávané modré zbarvení. V takovém případě, jakož i v jiných případech pochybných nutno vyžádat si o zboží posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy na útraty strany.
(16) Projednávání roztoků umělých pryskyřic podle 2. poznámky k saz. čís. 624 se smí dít jen u celních oddělení ONV výslovně zmocněných. Pro jejich projednávání platí obdobně ustanovení 15. a 16. odstavce vysvětlivek k saz. čís. 619.
(17) Roztoky umělých pryskyřic, bez přísad, jsou zpravidla husté, lepkavé, syrupovité tekutiny, jež smějí obsahovat pouze umělou pryskyřici a rozpouštědlo; obsahují-li přísady, na př. barevný pigment nebo jinou barvu, změkčovadlo, olejový pokost, přirozenou pryskyřici a pod., nemohou být projednávány podle 2. poznámky k saz. čís. 624. Má-li celní oddělení pochybnost o povaze zboží, je oprávněno vzít ze zboží vzorek v množství nejméně 0.5 kg za účelem zjištění správnosti celní prohlášky.
Saz. čís. 625.
Dehtové barvy.
- 1. Dehtová barviva jsou organické chemické látky odvozené téměř výhradně ze sloučenin řady aromatické. Surovinou pro tyto sloučeniny je dehet, získaný suchou destilací černého uhlí. V obchodě se vyskytují pevné (v krystalech, kouscích, prášku), ve způsobě pasty nebo tekuté, a to buď čisté nebo s přísadou různých látek, které dodávají dehtovým barvivům žádané barevné intensity.
- 2. (1) Dehtová barviva možno dělit buď podle chemické povahy nebo podle způsobu vybarvování.
(2) Podle chemické povahy se dělí dehtová barviva na barviva sirná, azová, antrachinonová a jiná.
(3) Barviva sirná se vyrábějí tavením ústrojných látek se sírou, sirníkem sodným nebo s polysulfidy.
(4) Barviva azová obsahují zvláštní atomovou skupinu, t. zv. azovou (—N = N—).
(5) Barviva antrachinonová jsou odvozena od antrachinonu. Sem patří barviva nazývaná dříve alizarinová a antracenová.
(6) K jiným barvivům patří barviva, která svým chemickým složením nepatří k barvivům sirným, azovým nebo antrachinonovým, jako na příklad barviva trifenylmethanová a j.
- 3. Pomůckou při celním projednávání dehtových barviv jsou obchodní názvy, jimiž továrny jednotlivé skupiny dehtových barviv zpravidla trvale označují. Nejdůležitější tovární značky dehtových barviv jsou obsaženy v seznamu, dodaném celním oddělením ONV.
- 4. (1) Chemicky možno zjistit povahu dehtových barviv takto:
(2) Malá část zkoušeného barviva se povaří s vodou a poté se přidá několik kapek kyseliny solné. Sirná barviva vyvíjejí při tom zpravidla sirovodík.
(3) Některá sirná barviva však tuto reakci nedávají. V tom případě nutno zkoušet, zda barvivo ve vodném roztoku sirníku sodného vybarvuje nastálo nemořenou a nemercerovanou bavlnu. K tomu cíli se připraví v malé kádince z malého množství barviva a z vodného roztoku sirníku sodného barvicí lázeň, jež musí být čirá. Do této lázně se vnoří proužek nemořené a nemercerované bavlněné tkaniny, který se v ní ponechá za varu a za stálého míchání po dvě minuty. Obarvená tkanina se pak vypere několikrát vodou a mýdlem. Zůstane-li proužek bavlněné tkaniny nastálo obarven a je-li zkoušené barvivo ve vodě nerozpustné, jde o barvivo sirné.
(4) U dehtových barviv ve vodě rozpustných nutno provést ještě další dvě zkoušky:
- a) Do vodného roztoku zkoušeného barviva se vloží proužek bavlněné tkaniny a povaří se. Je-li tkanina vybarvena, není zkoušené barvivo sirné. (Je to barvivo azové nebo jiné, přímo vybarvující.)
- b) Nevybarví-li se při této zkoušce proužek bavlněné tkaniny, přidá se do vodného roztoku zkoušeného barviva něco kuchyňské nebo Glauberovy soli, v níž se bavlněná tkanina povaří. Je-li tkanina vybarvena, není zkoušené barvivo sirné. (Je to barvivo azové nebo jiné t. zv. solné.)
(5) Nebyla-li při obou předchozích zkouškách bavlněná tkanina vybarvena, rozpustíme barvivo ve vodě, přidáme několik kapek kyseliny sírové a povaříme s vlněnou přízí. Je-li příze vybarvena, nejedná se o barvivo sirné, nýbrž jde o kyselé barvivo z jiných skupin.
(6) Zůstane-li bavlněná tkanina nebo vlněná příze při těchto třech zkouškách nezbarvena nebo patrně slaběji zbarvena než z lázně sirníku sodného, patří zkoušené rozpustné barvivo k barvivům sirným.
(7) Sirná barviva se dělí na dvě skupiny: sirné černi a sirná barviva pestrá.
(8) Sirné černi jsou barviva sirná ve vodě buď zčásti nebo povětšině zcela nerozpustná, barvy sytě černé. Přicházejí do obchodu ve způsobě černého prášku, pasty nebo tekuté. Obsahují-Ii přísadu Glauberovy, kuchyňské nebo jiných solí, mají odstín více či méně šedý. Se zředěnou kyselinou solnou vyvíjejí sirovodík. V roztoku sirníku sodného vybarvují bavlněnou tkaninu sytě černě.
(9) Zkouška na rozpoznání sirných černí od tmavých odstínů pestrých sirných barviv (tmavomodré, tmavozelené a pod.) se provádí takto: 1 g barviva se rozpustí se 2 g sirníku sodného ve 100 cm3 destilované vody a kapka tohoto roztoku se nanese na bílý filtrační papír. Vznikne-li černá skvrna, je barvivo sirná čerň. V případech pochybných je nutno vybarvit proužek bavlněné tkaniny v barvicí lázni, obsahující 10% zkoušeného barviva (počítáno na váhu upotřebené tkaniny) ve dvacetinásobném množství vody. Vybarví-li se tkanina sytě černě, jde o sirnou čerň; jinak nutno zkoušené sirné barvivo pokládat za pestré.
- 5. (1) Nebylo-li zkoušené barvivo zjištěno jako sirné, nutno zkoušet na barviva azová. Zkouška se zakládá na význačné vlastnosti těchto barviv, že se redukovadly rozkládají, následkem čehož (na rozdíl od jiných dehtových barviv) nenabývají okysličením (vzduchem nebo roztokem persíranu sodného) již původní barvy.
(2) Zkouška na azová barviva se provádí jednak s bavlněnou tkaninou, jednak s vlněnou přízí.
- a) Malá část zkoušeného barviva rozpuštěného ve vodě, k níž bylo přidáno kuchyňské nebo Glauberovy soli, se povaří po několik minut v malé kádince s proužkem bavlněné tkaniny (nemořené a nemercerované). Nato se vytáhne tkanina z lázně a vypere důkladně ve studené vodě.
- b) Druhá část zkoušeného barviva se rozpustí ve vodě, k níž bylo přidáno několik kapek kyseliny sírové. V tomto roztoku se povaří obdobně jako u bavlněné tkaniny kousek vlněné příze, která se po vynětí vypere ve studené vodě.
(3) Je-li bavlněná tkanina nebo vlněná příze vybarvena, vnoří se do roztoku formaldehydsulfoxylátu sodného, za varu nasyceného, a vaří se asi 10 minut. Nastane-li úplné odbarvení, vypere se vyňatá tkanina a příze ve studené vodě a zkropí nasyceným roztokem persíranu sodného. Neobjeví-li se původní zbarvení (t. j. neobjeví-li se vůbec zbarvení nebo objeví-li se zbarvení jiné), je zkoušené barvivo azové.
(4) Není-li při zkoušce uvedené pod a) a b) zkoušená bavlněná tkanina a vlněná příze vybarvena nebo objeví-li se při zkoušce persíranem sodným původní zbarvení, nejde o barvivo azové a nutno pokračovat ve zkoušce na barviva antrachinonová.
(5) Budiž podotknuto, že se jako barviva azová chovají též nitrované zásady barviv saz. čísla 622, které samy o sobě vybarvují vlnu v kyselé lázni žlutě nebo oranžově a jichž se užívá jako vyvíjecích barev k výrobě t. zv. ledových barviv k barvení bavlny. V takových případech nutno si vyžádat posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
- 6. (1) Barviva antrachinonová se dovážejí ve způsobě prášku nebo pasty. Jsou to barviva, která se snadno rozpouštějí ve studené nebo horké vodě, po případě ve vodě, k níž bylo přidáno něco málo sodného louhu. Jejich význačnou vlastností je, že dávají zahříváním v alkalickém roztoku formaldehydsulfoxylátu sodného zabarvené roztoky.
(2) Zkouška na ně se provádí takto: Do pokusné barvicí lázně, připravené z malé části barviva a okyselené několika kapkami kyseliny octové, se vnoří kus normální zkušebné bavlněné tkaniny, potištěné různými kovovými mořidly (kterou možno objednat u příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy) a kapalina se zahřívá po 10 minut přibližně do varu. Nato se vypere vyňatá bavlněná tkanina nejprve studenou vodou a poté vřelým roztokem mýdlovým. Zůstanou-li mořené pruhy zkušebné tkaniny nastálo vybarveny, je zkoušené barvivo barvivem antrachinonovým.
- 7. (1) Podle způsobu vybarvování se dělí dehtová barviva na zásaditá, kyselá, barviva vybarvující přímo bavlnu, mořidlová, vyvíjecí a kypová.
(2) Barviva kypová (vyjma indigo) patří podle chemického složení buď do skupiny barviv sirných nebo antrachinonových nebo ostatních. Jsou to barviva ve vodě nerozpustná, vyznačující se tím, že ve vodě nerozpustné barvivo se mění odkysličením (redukcí) na sloučeninu rozpustnou v alkaliích, která se pak okysličením mění zase v původní nerozpustné barvivo. Vzhledem k této vlastnosti možno kypových barviv použít k barvení pouze ve způsobě kyp, t. j. roztoků redukovaných barviv v alkalickém prostředí.
(3) Zkouška na kypová barviva se provádí takto: Něco zkoušeného barviva se rozpouští po ⅟₄ hodiny za stálého míchání v 50 cm3 formaldehydsulfoxylátu sodného, k němuž bylo přidáno 5 cm3 sodného louhu hustoty 1˙3. Nato se roztok barviva zfiltruje a do filtrátu (kypy) se vnoří proužek bavlněné tkaniny, který se ponechá v kypě po několik minut za mírného zahřívání. Z kypy vyňatá bavlněná tkanina se vypere studenou vodou a zkropí se nasyceným roztokem persíranu sodného. Objeví-li se syté vybarvení, je zkoušené barvivo kypové.
- 8. (1) V pochybných případech budiž vyžádán posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
(2) Mořenové výtažky a alizarin, barvivo z nich, viz vysvětlivky k saz. čís. 161.
(3) O umělém indigu viz 2. vysvětlivku k saz. čís.162.
(4) Sulfonované deriváty indiga, viz vysvětlivku o přírodních organických barvivech u saz. čís. 626; ostatní deriváty indiga, saz. čís. 625.
- 9. (1) Deriváty suché destilace černouhelného (kamenouhelného) dehtu rozumějí se suroviny, získané destilací černouhelného dehtu, a zboží z nich dalším čištěním nebo chemicky vyrobené, vyjma veškerá k saz. čís. 625 patřící dehtová barviva.
(2) Podle 2. poznámky za saz. čís. 625 lze dovážet jen takové deriváty černouhelného dehtu, které se svou povahou nejeví hotovými výrobky barvářského průmyslu (leukosloučeniny dehtových barviv, na př kypových saz. čís. 622, kyselina pikrová saz. čís. 646 a j.). Výrobou dehtových barev se rozumí skutečná přeměna derivátů suché destilace černouhelného dehtu v dehtová barviva, nikoliv jejich použití k pomocným účelům, na př. rozpouštěcím.
(3) O tom, které deriváty lze s celní výhodou dovážet, rozhoduje ministerstvo financí.
(4) Dehtová barviva s přísadou albuminu, glycerinu, kaseinu, lepku, mýdla, oleje, pojidel (klihu, klovatiny, klovatiny tragantové a vyziny), olejového pokostu, tuku, vosku a pod., potom tiskařské barvy a podobné přípravky, jež obsahují dehtová barviva, saz. čís. 626.
(5) Dehtová barviva, rozředěná dextrinem, kuchyňskou solí, síranem sodným (Glauberovou solí), sodou nebo sirníkem sodným patří podle 1. poznámky k saz čís. 625 do tohoto sazebního čísla; tomuto zařazení není na závadu, bude-li dehtové barvivo rozředěno též směsí těchto látek, jejichž obsah nesmí překročit 80%. Dehtové barvy s přísadou těchto ředitel přes 80%, obsahují-li dextrin, se projednávají podle saz. čís. 626, jinak podle své sazební povahy. Přezkoušení obsahu ředidel se provede zpravidla jen občas, bude-li k zásilkám připojeno prohlášení výrobcovo podle tohoto vzoru:
(6) Dehtová barviva s přísadou cukru, saz. čís. 132.
(7) Lihové roztoky dehtových barviv (bez přísady pryskyřice), saz. pol. 108b).
(8) Dehtová barviva s přísadou lakových pokostů, saz. čís. 624.
(9) Dehtová barviva s mastnými kyselinami, saz. čís. 626.
Saz. čís. 626.
Barvy výslovně nejmenované.
- 1. K barvám výslovně nejmenovaným patří k jiným sazebním číslům nepřidělené: minerální barvy, přírodní organická barviva, tavné a podobné barvy, jichž se používá v keramickém průmyslu, a upravené barvy.
- 2. (1) Minerální barvy, t. j. zpravidla uměle připravené chemické výrobky určité barvy:
(2) Modré barvy, jako: berlínská modř (modř erlangenská, hamburská, nová, olejová, pařížská, pruská), též rozpustná berlínská modř, brémská modř (hydroxyd měďnatý, brémská zeleň), coeruleum (cíničitan kobaltnatý, nebeská modř, coelin), horská modř (zásaditý uhličitan měďnatý, azurit, modř azurová, anglická, hamburská, lazurová, minerální), chromová modř (na př. výrobek vzniklý tavením dvojchromanu draselného, kysličníku křemičitého a kazivce), kobaltová modř (v podstatě hlinitan kobaltnatý, modř Thenardova, vídeňská, leydenská, kobaltový ultramarin), olejová modř (sirník měďnatý, měďné indigo), Turnbullova modř, ultramarin (modř azurová, lazurová) přírodní (z lazuritu, lapis lazuli) i umělý, modrý a zelený, vápenná modř (směs hydroxydu měďnatého se síranem vápenatým, neuwiederská modř).
(3) Hnědé barvy, jako: hnědý hydroxyd železitý, chemicky čistý a vratislavská hněď (kyanoželeznatan měďnatý, Hatchettova hněď).
(4) Žluté barvy, jako: barytová žluť (chroman barnatý, žlutý ultramarin či ultramarinová žluť, též chromovou žlutí zvaná), chromová oranž (chroman vápenatý), chromová žluť (chroman olovnatý, žluť citronová, královská, lipská, kolínská, nová, pařížská), kadmiová žluť (sirník kademnatý sirná žluť, jaune briliante), kaselská žluť (oxychlorid olovnatý, žluť minerální, veronská), kobaltová žluť (indická žluť, dusitan kobaltitodraselný, hexanitrokobaltitan draselný), neapolská žluť (zásaditý antimoničnan olovnatý), patentní žluť (zásaditý chlorid olovnatý, žluť Turnerova, montpellierská, anglická), sideritová žluť (chroman železitý), uranová žluť (uranan sodný, uranan draselný), zinková žluť (chroman zinečnatý).
(5) Zelené barvy, jako: Gentelova zeleň (cíničitan měďnatý, cínová zeleň), Guignetova zeleň, horská zeleň (též z mletého malachitu), chromová zeleň (směsi chromové žluti a pařížské modři a pod., t. zv. zelená rumělka), Rinmannova zeleň (sloučenina kysličníků kobaltnatého a zinečnatého, kobaltová zeleň, zinková zeleň), Scheeleova zeleň (arsenitan měďnatý, zeleň minerální, švédská), svinibrodská zeleň, t. j. sloučenina octanu a arsenitanu měďnatého (zeleň anglická, císařská, Mitisova, papoušková, patentní, luční).
(6) Červené barvy, jako: antimonová rumělka (oxysulfid antimonu), chromová červeň (zásaditý chroman olovnatý, chromová rumělka), kobaltová červeň (arsenitan nebo fosforečnan kobaltnatý), chemický čistý, červený, žíhaný kysličník železitý (crocus martis), minerální kermes (kartuziánský prášek), pinková barva (cíničitan chromitý, pink colour, pink), rumělka (sirník rtuťnatý, červeň čínská, patentní, cinobr, vermillon; o nepravé rumělce, t. j. imitaci rumělky, připravené ze suříku a dehtového barviva, viz 9. vysvětlivku k saz. čís. 597), zlatá síra (též červený sirník antimonitý), zlatý purpur (Cassiův purpur) a na prášek rozmělněné měděné okuje, červenohnědá natěračská barva, skládající se v podstatě z kysličníku měďného (viz také 10. vysvětlivku k saz. čís. 488).
(7) Fialové barvy, jako: manganová violeť (fosforečnan manganitý, norimberská violeť).
- 3. (1) Přírodní organické barvy, t. j. čisté barvy, připravené ze živočišných nebo rostlinných částí, jakož i sloučeniny těchto barviv s minerálními zásadami (barvicí laky):
(2) Anotto (barva na máslo nebo sýr; viz též vysvětlivky k saz. čís. 161), azolithmin (z lakmusu), bixin (barvivo z orleanu), brasilin (z červeného dřeva), červeň alkanová či alkanin, flavin (z kůry kvercitronové), hematoxylin (ze dřeva kampeškového), chlorofyl (listová zeleň), karmin (lak karminový, florentský, vídeňský, pařížský, často též kulový nebo mnichovský lak, kyselina karminová, cochenille ammoniacale), karmin saflorový (saflorový výtažek, saflorové těsto), karthamin (kyselina karthaminová, červeň saflorová či čínská) z rostlinného safloru, katechin (přípravek z katechu), kolorin (přípravek z mořeny), kurkumin (z kurkumy), kvercitrin (z kůry kvercitronové), lak fisetový (připravený ze dřeva fisetového čili fustiku), lak řešetlákový (připravený z řešetláku), lokao (čínská zeleň), morin a morinová kyselina ze žlutého dřeva, náhražka za indigo (noir reduit, noir solide, barvivo uměle připravené ze dřeva kampeškového s přísadou solí železa, chromu a pod., viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 162), oenocyanin (tekutá rostlinná červeň), orcein (z orseille), přípravky indigové (indigový roztok, indigový výtažek, indychkarmín, modrý karmín, purpurová modř, rozpustná indomodř, indigosulfonan sodný), též s přísadou škrobu (modř na prádlo), purée (jaune indien, piuri, indická žluť), santalin (ze dřeva santalového), zeleň měchýřová (řešetláková, šťavná zeleň) z plodů řešetláku, žluť řešetláková připravená z řešetláku.
(3) Viz též vysvětlivky k saz. čís. 163.
(4) Podle saz. čís. 626 se projednávají i barvicí laky umělých organických barviv; o rozpoznávání barvicích laků od barevných hlinek viz 5. vysvětlivku k saz. čís. 148.
- 4. (1) Barvy tavné, t. j. barvy sklovité povahy jichž se používá v průmyslu keramickém, sklářském a smaltárenském, jsou jemně práškovité směsi kysličníků kovů s tavidly (křemičitany, různými nerosty, hlínou a pod.). Do obchodu přicházejí jako hotové přípravky bud’ v podobě jemných prášků nebo rozdělány v těstovité pasty v tubách pod různými názvy, jako na př. porcelánové či muflové barvy, emailové barvy, barvy na glazuru, barvy pro keramický barevný tisk a pod Užívá se jich bez další složitější úpravy k malbě, listrování a podobnému zdobení keramického, skleněného a kovového zboží.
(2) Na rozdíl od polev a smaltů saz. čís. 368 vyznačují se barvy tavné větší jemností (plavením nezanechávají hrubších částeček a neskřípou mezi zuby), vysokým obsahem barvicích kysličníků (nejméně 7%) a sytou barvou po vytavení.
(3) Kysličníky kovů v sazebníku výslovně nejmenované nebo vysvětlivkami určitému sazebnímu číslu výslovně nepřidělené se projednávají, neobsahují-li přísad tavidel, podle saz. čís. 622.
(4) Kysličníky kovů v sazebníku výslovně nejmenované k výrobě kovů na osvědčení Československé obchodní komory, saz. čís. 144.
- 5. (1) Upravené barvy:
(2) Sádra, uhličitan vápenatý a těživec, a to bez rozdílu, zda přírodní či uměle srážené, nebo jejich směsi s minerálními barvami nebo organickými barvivy, bez zřetele zda obsahují více nebo méně než 5% barvivé látky.
(3) Chemické látky pomocné a chemické výrobky saz. třídy XLVI, krášlené barevnými hlinkami, dehtovými barvivy nebo jinými barvami, nejsou-li výslovně přiděleny jinému sazebnímu číslu, nezávisle na množství krášlidla, na př. nepravá rumělka, t j. suřík krášlený dehtovými barvivy.
(4) Všechna dehtová barviva s přísadou oleje, olejového pokostu, mýdla, vosku, tuku, glycerinu, albuminu, kaseinu, lepku, klihu, vyziny, klovatiny, tragantové klovatiny nebo s těmito látkami utřená, potom všechny s těmito a podobnými pojidly, jakož i s dextrinem smíšené nebo utřené barevné hlinky, minerální barvy, přírodní organické barvy a jim na roveň postavené nebo přidělené zboží (na př. akvarelové barvy, lak na válce, klihové, fasádní a tiskařské barvy, vyjma připravené černi, jež nutno projednávat podle saz. čís. 607); laková čerň ze sazí ze smolného dřeva a pod. v tabulkách nebo kloboučcích s přísadou pojidel a barvené impregnační oleje z černouhelného dehtu (barvy s přísadou karbolinea a pod.), lasturové vápno v kloboučcích; též křída litografická.
(5) Podle poznámky za saz. čís. 626 se projednávají jen dehtová barviva kypová obsahující glycerin, avšak bez jiných přísad. Žádá-li strana projednání zboží podle této poznámky, vyžádá si celní oddělení ONV posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy o povaze zboží na útraty strany. Celní oddělení ONV může od vyžádání tohoto posudku upustit, prokáže-li dovozce povahu zboží osvědčením cizozemského výrobce podle tohoto vzoru:
(6) O barevných hlinkách a zemitých barvách sem patřících viz 5. vysvětlivku k saz. čís. 148.
(7) Mezi upravené barvy patří i maz škrobový, smíšený s mletou slídou a lihuprostá trest’ z rybích šupin (na výrobu nepravých perel)
- 6. (1) Všechno zboží přidělené tomuto saz číslu v koláčcích, v sáčcích, pastách, tubách, měchýřcích, mističkách, skleničkách, lasturách a krabicích, saz. čís. 627; s přísadou lakových pokostů nebo s nimi utřené, saz. čís. 624; cukrářské barvy s přísadou cukru, saz. čís. 132, obsahují-li však ještě alkohol, saz. pol. 108a)4.
(2) Musivní zlato (sirník cíničitý), jako bronzové barvy saz. čís. 513.
(3) Šmolka (královská modř), saz. pol. 601a).
(4) Barevné hlinky, saz. čís. 148.
(5) Dehtová barviva, saz. čís. 625.
Saz. čís. 627.
Všechny barvy ve tvaru tabulek a pod., v sáčcích, pastách, tubách, měchýřcích, mističkách, skleničkách, lasturách a krabicích.
(1) Sem patří všechny barevné hlinky, dehtová barviva, jakož i jmenovitě uvedené i výslovně nejmenované barvy upravené jako malířské, vodové (akvarelové) a pastelové barvy, v měchýřcích, skleničkách, tobolkách, skřínkách, lasturách, mističkách, pastách, tabulkách, tubách, ve tvaru koláčků, na talířcích, paletách a pod., potom pro drobný prodej upravené v papírových sáčcích, kornoutech a pod., pak skřínky (pouzdra) s barvami (jež mohou obsahovati též jeden — skřínce přiměřený — štětec) a malířské palety s barvami, pokud skřínky a palety nejsou podrobeny vyššímu clu, dále barvivá mýdla (t. j. mýdla s přísadou barviva), modř na prádlo v kuličkách, kostkách, tyčinkách a pod., známkovací barva (známkovací tuš) v hranolovitých kusech, patentní folie (barvivé lístky v knížkách z hedvábného papíru, opatřených návěštími) a barvivé cídicí kameny na boty.
(2) Do saz. čís. 627 však nepatří: barvy v továrním balení v obchodě obvyklém, obsahujícím určité, ⅟₄ kg přesahující množství, a černi saz. čís. 607, upravené pro drobný prodej.
(3) Dehtová barviva v původním továrním balení patří též, váží-li méně než ⅟₄ kg, do saz. čís. 625.
(4) Bronzové barvy, saz. čís. 513.
Saz. čís. 628.
Inkousty, inkoustové prášky, pečetní vosk.
(1) Do saz. čís. 628 patří všechny druhy černých a barevných inkoustů, způsobilých bez další přípravy k psaní, snímání a kreslení.
(2) Inkoustovým práškem saz. čís. 628 rozumí se prášek, jenž obsahuje pevné součástky černého inkoustu, připraveného z duběnek nebo z kampeškového dřeva. Jednoduchým rozpuštěním ve vodě musí poskytnout použitelný černý inkoust.
(3) Inkoustový prášek na přípravu barevných inkoustů (dehtová a jiná barviva s přísadami), podle své povahy a úpravy, saz. čís. 625, 626 nebo 627.
(4) K pečetnímu vosku saz. čís. 628 patří vedle různých druhů pečetního vosku (pečetní vosk na lahve, zlatý pečetní vosk, pečetní vosk na obaly a pod.) též otisky pečetí z pečetního vosku.
(5) Pečetní vosk z živočišného vosku, saz. čís. 81.
Saz. čís. 629.
Tužky, též barevné, kreslířská křída, zasazené i nezasazené; kreslířský uhel, tuše tekuté i pevné.
(1) Do saz. čís. 629 patří:
(2) Tužky nezasazené nebo zasazené, pokud látka, do které jsou zasazeny, nepodléhá vyššímu clu, též s kostěnými knoflíky nebo s nepatrným kováním z obecných kovů;
(3) barevné tužky (červené i jinobarevné), pastelky (tužky z pastelových barev), též zasazené, pokud látka, do níž jsou zasazeny, nepodléhá vyššímu clu, a pisátka z tuhy (olůvka);
(4) kreslířská křída, a to: plavené barevné hlinky, plavená bílá, černá a červená křída, potom uměle srážená křída, lité nebo tvářené do hůlek, roubíčků nebo tyčinek, pak černá křída nařezaná na tyčinky (kreslířská křída), též zasazená; viz též vysvětlivky k saz. čís. 409;
(5) kreslířský uhel, t. j. nařezané dřevěné uhlí na kreslení;
(6) tuše, též v obalech nezatížených vyšším clem
(7) Litografická křída (křída připravená z vosku, mýdla, lampové černi a pod.), saz. čís. 626.
Saz. čís. 630.
Lékárnické zboží (léčiva, léky a diagnostické látky, jakož i látky označené jako lékárnické zboží); prostředky proti škodlivým činitelům výroby rostlinné (jakož i látky jako takové označené); vaty a obvazy upravené k účelům léčebným.
- 1. (1) Za lékárnické zboží se považují léčiva, léky a diagnostické látky.
(2) Léčivy se rozumějí látky nerostné, rostlinné nebo živočišné, též látky uměle připravené (zpravidla chemická individua), neupravené k přímému použití, které jsou určeny k tomu, aby působily k ochraně zdraví nebo k zábraně a léčení nemocí lidí a zvířat. K nim se řadí i sacharin a jiná umělá sladidla, pak na př. vitaminy, steroly (steriny), jako cholesterin a fytosterin, hormony i antibiotika, jako penicillin a streptomycin.
(3) Léky jsou léčiva již upravená k použití nebo směsi léčiv. Připravují se míšením, rozpouštěním, vyluhováním a podobnými operacemi z léčiv, často též s přísadou látek pomocných, indiferentních a pod. Sem náležejí i léčivé speciality.
(4) Diagnostické látky jsou látky (čisté nebo smíšené), jichž se používá k zjištění chorobného nebo abnormálního stavu organismu, na př. síran barnatý chemicky čistý nebo různými přísadami upravený (jako t. zv. kontrastní látka k vyšetření zažívacího traktu), tetrajodfenolftalein k zjišťování činnosti žlučovodu.
(5) Do saz. čís. 630 patří všechno vpředu uvedené lékárnické zboží, jestliže není v celním sazebníku jinde jmenováno nebo ve vysvětlivkách k němu zařaděno do jiného sazebního čísla. Podle tohoto sazebního čísla se projednávají též všechny látky (přípravky), označené buď přímo na obalech nebo i v průvodních dokladech pojmenováním (nápisy, štítky) nebo návody k upotřebení a pod. jako lékárnické zboží, pokud podle své jiné povahy nebo svého složení nepodléhají vyššímu clu.
(6) Přísada cukru nebo čokolády nebo kakaa nemění nic na zařadění lékárnického zboží do saz. čís. 630. Používá-li se ho však zároveň jako poživatiny (na př. ibiškové, peprnomátové a jiné cukrovinky) nebo jako výživných přípravků, projednává se podle saz. čís. 127, 130, 132, po příp. 131.
- 2. (1) Za léky se považují na př.: balzámy umělé, na př. bylinný balzám a pod.; cigarety antiastmatické bez tabáku; čaje bylinné z nařezaných nebo rozmělněných léčivých rostlin s přísadou jiných látek nebo bez ní, avšak označené jako lék, pokud neobsahují pravý čaj nebo maté; elixíry; kolíčky medicinální, na př. kamencové, z dusičnanu stříbrného, z modré skalice; léčiva plněná do tobolek, např. želatinových; masti; mixtury; mýdla medicinální; náplasti, na př. olovnaté; papíry medicinální, na př. hořčičný; pastilky, též ze zřídelných výrobků, na př. emžské, vichyské, wiesbadenské; pilulky; podklady mastí nenavoněné; prášky léčivé, též šumivé, dále směsi rozmělněných nebo jinak rozdrobených částí rostlin s přísadou i bez přísady jiných látek, označované jako dobytčí prášek (na př. ke zvýšení užitkovosti nebo zlepšení zdravotního stavu zvířat atd.); prostředky tajné, jež nelze považovat za kosmetické prostředky saz. čís. 633; přípravky organotherapeutické, na př. jemně mleté sušené živočišné orgány, přípravky ovariální, thyreoidalní a pod., výtažky z hypofysy, nadledvinek, varlat a pod.; roztoky léčiv, jež nelze považovat za ústní a podobné vody saz. čís. 633; soli do koupelí, na př. rašelinná nebo slatinná sůl, též slatinný louh, pokud nejde o zboží saz. čís. 593 a 594; syrupy medicinální; tabletky; tinktury; výtažky rostlinné, např. z léčivých drog; výtažky sladové s přísadou léčiv, u nichž převládá účinek léčivý nad výživným, na př. s přísadou jaterního tuku (40%) nebo fosforečnanu a mléčnanu vápenatého nebo s přísadou nejméně 0˙25% jodidu železitého (viz též vysvětlivky k saz. čís. 132).
(2) Jako medicinální mýdla se projednávají na rozdíl od mýdel saz. čís. 637 mýdla, která obsahují zvláštní přísady, na př. dehet, sublimát, resorcin, síru, β-naftol, jimiž mají působit léčivě, nebo taková, jimž jejich úprava dává povahu přípravků určených k léčebným účelům.
(3) Za léky se považují též léčivé tekutiny obsahující alkohol ethylnatý, na př.: líh hořčičný, kafrový, křenový, melisový, mýdlový; tinktura arniková, chinová, kantaridová, rulíková; tekuté výtažky (extrakty), jako kolový, kondurangový, a jiné léčivé přípravky s lihem.
(4) Jako sera, vakciny, lymfy a jiné očkovací látky se projednávají též toxiny a jiné bakteriální léčivé přípravky.
(5) K lékárnickému zboží patří též prostředky desinfekční (proti nákazám) a prostředky insekticidní (proti obtížnému hmyzu), na př. tinktury na parasity zvířat; viz též 6. vysvětlivku k saz. čís. 604. Dále sem patří prostředky deratisační (k hubení krys a myší), na př. strychninový oves, strychninová pšenice, fosforové těsto, přípravky z mořské cibule.
(6) Za lékárnické zboží upravené pro drobný prodej se považuje nejen zboží v balení, v jakém se vydává spotřebiteli, nýbrž i zboží, které je upraveno v hotové dispensační formě, na př ve tvaru tablet, pilulek, tyčinek, čípků, v želatinových tobolkách a j., byť i ve velkém balení.
- 3. Prostředky proti škodlivým činitelům výroby rostlinné jsou na př. mořidlo na osivo, prostředky houbomorné, na hubení plevele, proti mšicím, dřepčíkům, pilousům a jinému hmyzu a chorobám ohrožujícím rostlinnou výrobu. Do saz. čís. 630 patří ty z nich, jež se takovými jeví svou povahou, nejsou-li v sazebníku jinde jmenovány ani ve vysvětlivkách k němu do určitého sazebního čísla zařaděny. Sem náležejí též látky, označené pojmenováním, nápisy, štítky, obaly a pod. jako prostředky proti škodlivým činitelům výroby rostlinné, pokud podle jiné povahy nebo složení nepodléhají vyššímu clu
- 4. K vatám a obvazům upraveným k léčebným účelům (chirurgickým, lékařským) saz. čís. 630 patří: bavlněná vata chemicky čištěná a odtučněná, pak vata impregnovaná, na př. fenolem, dále jiná rostlinná a umělá vlákna, též t. zv. papírová vata, obdobně upravené; impregnované obvazy, na př. dermatolem, jodoformem, xeroformem, škrobem, želatinou, sádrou; měsíční pásy plněné ssavou hmotou (opasky dovážené případně s těmito pásy se projednávají podle jejich povahy, na př. podle saz. čís. 274); kompresy; třírohé šátky obvazové; katgut, chemicky upravený, sterilisovaný, v lahvích a pod.
- 5. (1) Suchary, konservy a podobné výrobky s přísadou léčivých látek patří do saz. čís. 630, jestliže se jich nepoužívá současně jako potravin nebo poživatin. Léčivá (medicinální) vína neobsahující více než 22˙5% obj. alkoholu patří do saz. čís. 109; viz též 1. vysvětlivku k saz. čís. 109.
(2) Podle saz. čís. 130, 132 po příp. 127 (jde-li o přísadu kakaa nebo čokolády) se projednávají výživné přípravky počítaje v to přípravky dietetické, t. j. zboží, jež neslouží výlučně k léčení určitých nemocí, nýbrž obsahuje látky nutné k výživě ve zvláštní koncentraci nebo ve zvlášť vhodné úpravě (na př masové peptony, somatosa, sanatogen, plasmon, nutrosa, roborát, tropon a j.). Viz též 6. odstavec 1. vysvětlivky.
(3) Medicinální čaje (bylinné a pod.), jež obsahují pravý čaj nebo maté, saz. čís. 3.
(4) Pastilky vonné (orientální a jiné), saz čís. 633.
(5) Cigarety a doutníky, označené jako medicinální, jež obsahují tabák, saz. čís. 22.
(6) Pevné výrobky zřídelné obsahující kuchyňskou sůl, k léčebným a vědeckým účelům, saz. čís. 593.
(7) Prostředky na barvení a odbarvování vlasů a jiné prostředky krášlicí, saz. čís. 633.
(8) Bromid methylnatý, chlorid ethylnatý a bromid ethylnatý, upravené v nádobkách k bezprostřednímu použití (na př. k anesthesi ve skleněných tubách s kovovým závěrem, jenž současně slouží jako stříkačka), saz. pol. 620b).
(9) Formalinové pastilky k výrobě desinfikujících par formaldehydu v lampách k tomu účelu zvlášť sestrojených, saz. pol. 604f).
(10) O živočišných orgánech čerstvých, též sušených nebo na hrubo drcených, jichž se zpravidla užívá k výrobě organopreparátů, viz vysvětlivky k saz. čís. 87. O syřidle z telecích žaludků viz vysvětlivky k saz. čís. 622.
- 6. (1) Katgut (t. j. zpravidla střevová vlákna ovčí) k chirurgickým účelům neupravený, saz. pol. 584c).
(2) Chirurgické hedvábí, též pletené, v přadénkách, na cívkách, kartičkách atd., též v lahvičkách, saz. čís 246.
(3) Kroužky na kuří oka z plsti, natřené lepidlem, saz. pol. 238b).
(4) Bavlněná, jutová a podobná vata, česaná do tvaru tabulí, v balících nebo velikých svitcích, pak obvazové látky a konfekcionované obvazové předměty, jež nejsou impregnovány k léčebným účelům, se projednávají bez ohledu na balení podle saz. tř. XXII—XXVI, případně XXXI. Viz též 4. vysvětlivku k saz. čís. 630.
(5) Gutaperčové pleny (t. j. jako papír tenká vyválená gutaperča) a makintosh (obvazové látky ze tkanin potažených kaučukem), též upravené, se projednávají jako kaučukové zboží saz. tř. XXX.
(6) Cestovní lékárničky (domácí lékárničky a pod.), naplněné lékárnickým zbožím, se projednávají jako lékárnické zboží, pokud povaha lékárniček neodůvodňuje, aby byly zařaděny do sazebního čísla s vyšším clem.
Saz. čís. 631.
Octy, tuky a oleje, navoněné.
(1) K navoněným octům, tukům a olejům saz. čís. 631 patří ocet na vykuřování, ocet na čichání, růžový ocet a pod.
(2) Navoněné tuky a oleje saz. čís. 631 jsou základními látkami voňavkářského průmyslu, připravené macerací nebo absorpcí (enfleurage) z květin; vyluhováním alkoholem nabývá se z nich voňavkářských základních trestí. Pro veliký obsah vonných látek nepoužívá se jich jako kosmetických přípravků.
(3) Navoněné tuky (corps durs) nazývají se v obchodě pomádami, kdežto navoněným olejům se dává jméno huiles antiques; poznávají se tím, že i po smíšení s velikým množstvím vůně prostého tuku nebo oleje lze ještě postřehnout jejich silnou vůni.
(4) Sem patří dále, vyjma navoněnou vaselinu a lanolin, všechny hotové výrobky voňavkářského průmyslu, připravené z tuků, olejů a octů, pokud nepatří se zřetelem na svou úpravu nebo obsah alkoholu do saz. čís. 633.
(5) Octy, tuky a oleje, navoněné, s přísadou alkoholu, též ve schránách nad 5 kg, saz. pol. 633b).
Saz. čís. 632.
Alkoholické aromatické tresti.
(1) Za alkoholické aromatické tresti saz. čís. 632 nutno pokládat: ovocné tresti (ovocné ethery, ovocné silice), jimiž se napodobuje přírodní aroma a chuť určitých druhů ovoce a plodů, jakož i nápojů, připravené smíšením různých esterů, silic a jiných podobných látek s alkoholem atd. nebo extrakcí z rostlinných částí, na př. trest’ ananasová, araková, broskvová, cognacová, estragonová, hrušková, jablková, jahodová, malinová, meruňková, rumová, slivovicová, třešňová, třešňovicová, vanilková, višňovicová, vinná vůně (bouquet) a pod., jakož i směsi esterů a alkoholu, obsahující mýdlo, jichž se používá jako prostředků na čištění skvrn a jež se prodávají pod různými fantastickými názvy, a likérové patrony, obsahující alkohol.
(2) Technicky čisté estery a jejich směsi (vyjma ty z nich, jež se projednávají jako náhražky silic podle saz. pol. 155b)), na př. mravenčan ethylnatý (mravenčí ether, rumový ether), máselnan ethylnatý (máselný ether), octan ethylnatý (octový ether), dusitan ethylnatý, dusitan, octan, máselnan, valeran a kaprinan amylnatý a pod., saz. pol. 620b).
(3) O rozlišování alkoholických aromatických trestí saz. čís. 632, aromatickými látkami poměrně bohatých od lihovin rovněž aromatických, avšak aromatickými látkami chudších (na př. punčovina, cognac, arak, třešňovice atd.), srovnej vysvětlivky u saz. čís. 108.
(4) Alkoholické výtažky (extraits), vůně (esprits) a bukety (bouquets) s vůní květinovou a podobnou (voňavkářské tresti) a lihové roztoky vonných silic a umělých vonných látek, saz. pol. 633b).
Saz. čís. 633.
Zboží voňavkářské (jakož i všechny voňavé látky a směsi označené úpravou, štítky, návody a pod. jako voňavky); kosmetické prostředky.
(1) Sem patří všecky vonné látky a směsi, jež již svou povahou anebo úpravou, štítky, návody k upotřebení a pod. se jeví jako voňavkářské zboží, potom všechny kosmetické a tajné prostředky, t. j. výtažky, oleje, šťávy, vodičky a podobné tekuté nebo pevné látky, označené jako prostředky na barvení vlasů, na krášlení pleti a pod., na př.:
(2) ličidla, též ličidlové lístky, t. j. ličidlo natřené na nějakém podkladu, na př. papíru, tkanině a pod.;
(3) pudry, zásypy včetně zásypů na nohy, pokud jsou označeny jako kosmetické prostředky nebo jsou-li navoněny; jiné s přísadou léčiv nebo označené jako léky, saz. čís. 630;
(4) oleje na vlasy a prostředky na barvení a odbarvování vlasů (na př. zlatá voda, t. j. peroxyd vodíku a pod.); potom prostředky podporující vzrůst vlasů a na odstranění chloupků (depilátory);
(5) pomády a masti, na př. cold-cream, vosková pomáda, navoněná vaselina, boroglycerinový lanolin;
(6) prostředky k holení (mýdlo, krémy a pod.);
(7) zubní pasty (zubní mýdlo), označené i neoznačené, prášky na zuby (na př. navoněná plavená křída), zubní krémy;
(8) všeliká mýdla, jež kromě pouhého označení jako prostředek k pěstění kůže (na mýdle nebo na připojených návěstích) jsou ještě také doporučována jako prostředek působící zlepšení pleti atd. nebo jako prostředek mající jiné specificky kosmetické účinky;
(9) františky a jiná vykuřovadla (na př. vykuřovací pásky, lístky, trest’, uhlí, papír, prášky a pod., vykuřovací líh, potpourri a pod.);
(10) navoněné t. zv. mandlové otruby a podobné přípravky, pak všeliké nenavoněné otruby v obalech pro drobný prodej (v papírových sáčcích, krabičkách atd.), nebo označené jako otruby do koupelí, kosmetikum a pod., saz. pol. 633a);
(11) pastilky vonné (orientální a jiné), vonné pastilky do koupelí, vonné tabletky (amulety), cachous aromatisés, též kuřácké pastilky (připravené z lékořicové šťávy s přísadou vonných látek, obyčejně stříbřené pilulky nebo celtle k zastření nepříjemného zápachu z úst);
(12) holičské kameny obsahující kamenec k desinfekci kůže po holení;
(13) sůl na čichání, t. j. uhličitan amonný navoněný silicemi (někdy i s přísadou alkoholu), pak navoněné soli do koupelí;
(14) terpentinový olej navoněný;
(15) vonné vody, silice, přírodní balzámy a rostlinné šťávy, navoněné octy, tuky a oleje saz. čís. 154, 155, 174 a 631a) i b), jež pojmenováním, úpravou, štítky, návody k upotřebení a pod. se jeví jako zboží voňavkářské, nebo s přísadou alkoholu, saz. pol. 633a) nebo 633b);
(16) alkoholické výtažky, bukety a esprits s květinovou nebo podobnou vůní (voňavkářské tresti), na př.: extraits triples, essbuket (essence de bouquet), fleur ďoranger, šeřík, jasmín, millefleurs, muguet (konvalinka), reseda, spring flowers, violette de Mars, ylang-ylang, potom alkoholické roztoky umělých látek vonných, líh z jehličí (koniferový), savon liquide (t. j. navoněný mýdlový líh), navoněný pevný líh, saz. pol. 633b).
(17) Do saz. čís. 633 nepatří voňavkářské zboží nebo kosmetické prostředky v obalech podléhajících vyššímu clu; takové zboží je podrobeno celní sazbě podle obalů (na př. vonné polštáříky a sachets konfekcionované ze tkanin se projednávají podle saz. čís. 274).
(18) Navoněné kalendáře z papíru, saz třída XXIX.
- XLVIII. Svíčky, mýdlo a voskové zboží.
V této třídě jsou zařazeny smolné pochodně (saz. čís. 634), svíčky (saz. čís. 635, 636 a 638), mýdlo (saz. čís. 637) a zboží z tvárného vosku (saz. čís. 639).
Saz. čís. 634.
Smolné pochodně.
Jako smolné pochodně se projednávají i smolné věnce.
Saz. čís. 635.
Lojové svíčky.
Svíčky lojové saz. čís. 635 se liší od jiných svíček jak zevnějším vzhledem a zápachem, tak i balením. Jsou mnohem měkčí, zapáchají zřetelně lojem a jsou na omak mastné. Většinou bývají svými knoty svázány do svazků.
Saz. čís. 636.
Svíčky, vyjma lojové a voskové; výrobky výslovně nejmenované z kyseliny stearové, parafinu a z jiných podobných látek, vyjma z tvárného vosku a ceresinu.
(1) Do saz. čís. 636 patří svíčky z kyseliny stearové a palmitové, parafinu, ozokeritu a ceresinu, též svíčky ze směsí těchto látek. Jestliže takové svíčky obsahují podstatnou přísadu vosku, nutno je právě tak jako svíčky podjímané voskem nebo zdobené voskovými květinami projednávat jako svíčky voskové saz. čís. 638.
(2) Jsou-li pochybnosti, mají-li se svíčky projednat podle saz. čís. 636 jako vosku prosté či podle saz. čís. 638 jako vosk obsahující, zašle se vzorek k rozboru příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy.
(3) K výrobkům výslovně nejmenovaným saz. čís 636 patří otisky, figurky, plody, reliefy a pod. z pevných tuků, kyseliny stearové atd. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 639.
Saz. čís. 637.
Mýdlo.
- 1. (1) Mýdlem se rozumějí všeobecně soli vyšších mastných kyselin. V obchodě se označují jako mýdla jen alkalické, ve vodě rozpustné soli těchto mastných kyselin Podle saz. čís. 637 se projednávají však i jiné soli vyšších mastných kyselin, jichž se užívá v průmyslu, tak na př. mýdla hlinitá, olovnatá, manganatá atd., pak olej na tureckou červeň a j.
(2) V obchodě se dělí mýdla na draselná a sodná Mýdla draselná (mýdla mazlavá) jsou měkká, mýdla sodná (mýdla jádrová) pevná.
(3) Též pryskyřice tvoří s alkaliemi „mýdla“, která se sice nedají vyloučit (vysolit) kuchyňskou solí jako mýdla pravá, avšak při vysolování mýdel, jež neobsahují více pryskyřice než odpovídá 30 až 50 procentům použitého tuku, sráží se veškeré mýdlo a získávají se tak jádrová mýdla pryskyřičná, která se vyznačují silnou a osobitou pryskyřičnou vůní.
(4) Mnohé tuky dávají mýdla, jichž nelze vysolit a jež proto přicházejí do obchodu nevysolená (klihová, t. j. i s vodou a glycerinem vzniklým při zmýdelnění).
(5) Surová mýdla (mýdla základní) upravují se různým způsobem (t. j. čistí se, mísí se s jinými látkami, plní se, leští, barví, napouštějí voňavkami a pod.), činí se vhodným zpracováním průsvitnými, lisují se do forem a přitom se opatřují též znaky, kresbami nebo nápisy, krájejí se, hladí, rozmělňují atd. Mívají pak označení: mýdla toaletní, glycerinová, hranolová atd.
- 2. (1) Jako mýdlo obyčejné saz. pol. 637a) nutno projednávat:
- a) Obyčejné pevné mýdlo v tyčkách, hranolech (též v hranolech s vlisovaným rozdělením, t j. tak lisované, že jest možno rozdělit je na kusy), v kostkách, špalcích, nezpůsobilých k bezprostřednímu upotřebení k toaletním účelům, potom obyčejné mýdlo v prášku (mýdlový prášek, prací prášek), též s přísadou sody, vodního skla a pod.;
- b) zelené, hnědé, černé a jiné mazlavé mýdlo, jakož i oleje nebo tekuté tuky, které byly alkaliemi nebo čpavkem upraveny v prací prostředky (na př. olej pro alizarin a pro ponceaux pro barvířství na červeno);
- c) olej na tureckou červeň, t. j. přípravky vyrobené z mastných olejů (oleje skočcového, olivového a pod.) sehnanou kyselinou sírovou, které obsahují buď volnou kyselinu sulforicinolejovou nebo sulfoolejovou nebo soli těchto kyselin, bylo-li na ně působeno čpavkem, sodným louhem atd. Třepáme-li olej na tureckou červeň ve zkumavce s destilovanou vodou, utvoří se průsvitná nebo mléčná kapalina (na rozdíl od mastných olejů, oleinu, atd., které s vodou neemulgují);
- d) prostředky na plnění mýdla a prostředky k praní z mýdla a kromě toho z tuku, vodního skla a pod.; emulse tukové pro továrny na chromovou kůži, které se dovážejí pod názvem degras čili tukové emulse na vyčiňování kůže, jež jsou z amonného mýdla a na rozdíl od pravého degras saz. čís. 97 se rozpouštějí téměř úplně ve vodě, jakož i špikové oleje obsahující mýdlo, bez přísady minerálních olejů;
- e) jinde výslovně nejmenované soli kyselin mastných, pryskyřičných a podobných, na př. pryskyřičnan (resinát) vápenatý, pryskyřičnan manganatý, linolean olovnatý a olejan (oleát) manganu (sikativy k přípravě pokostů), potom mýdlo hlinité.
(2) Obyčejné mýdlo, navoněné nebo dovážené v kartonech, malých plechových krabičkách, kelímcích, hedvábném papíru atd., patří do saz. pol. 637b).
(3) Mýdlo obyčejné s přísadou minerálního oleje, viz vysvětlivky k saz. čís. 177 a 178.
- 3. (1) Za jemné mýdlo saz pol. 637b) budiž pokládáno každé mýdlo tvářené jinak, než jak je uvedeno ve vysvětlivce 2a, t. j. pevné mýdlo lité nebo lisované do tvaru tabulek, listů (mýdlové listy) oválů, koulí, plodů atd., jakož i práškovité nebo tekuté mýdlo a mýdlová pasta v nádobách sloužících k bezprostřední potřebě (krabicích, lahvích, pouzdrech, miskách, kelímcích a pod.), jakož i všechna mýdla zabalená v kartonech, hedvábném papíře atd., též nenavoněná, a všechna mýdla navoněná.
(2) Navoněným mýdlem se rozumí každé mýdlo, kterému bylo přidáno vonných látek (k nimž v tomto případě se počítá i nitrobenzen), i když se dováží ještě netvářené a neadjustované, pouze v nakrájených deskách, hranolech nebo špalcích, v prášku nebo tekuté.
(3) Sem patří všechna mýdla opatřená návody k upotřebení, štítky a pod., potom pískové a cídicí mýdlo (mýdla s mletou pemzou nebo pískem, sloužící k drhnutí kovových předmětů atd.), jakož i cídicí pasty a prostředky k čištění, obsahující mýdlo, které přicházejí do obchodu v tabulkách, v plechových nebo skleněných lahvičkách či v krabičkách pod různými jmény, jako albinit, geolin a pod., a jsou vyrobeny většinou z mýdel amonných s jinými přísadami, jako hlínou, mastkovým práškem a pod.
- 4. (1) Mýdla, neobsahující více než 5% váh. alkoholu, nutno projednat vždy podle jejich povahy buď jako mýdlo obyčejné saz. pol. 637a) nebo jako mýdlo jemné saz. pol. 637b). Jestliže obsah alkoholu přesahuje 5%-váh. (jako na př. u pevného lihu, t. j. mýdla, obsahujícího až na 90 procent alkoholu), nutno příslušné zboží projednat podle saz. pol. 108b), po příp., bylo-li by navoněno, podle saz. pol. 633b).
(2) Mýdla, krémy a pasty na čištění zubů, jakož i mýdla, krémy a pod. na holení, saz. čís. 633.
(3) Mýdla medicinální, viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 630.
(4) O rozlišování jemných mýdel od prostředků kosmetických viz vysvětlivky k saz. čís. 633.
(5) Mýdlo jemné s minerálním olejem (na př. prostředky na čištění skvrn), saz. pol. 637b) (viz vysvětlivky k saz. čís. 177 a 178).
(6) Mýdla na barvení, saz. čís. 627.
Saz. čís. 638.
Voskové svíčky, voskové pochodně, voskové sloupky, noční knůtky, zapalovací svíčičky.
(1) O svíčkách viz vysvětlivky k saz. čís. 635 a 636.
(2) K voskovým svíčkám saz. čís. 638 patří též voskovice vyzdobené malovanými nebo tvářenými květinami.
(3) Voskové pochodně mají jeden nebo více knotů, též hrubě spletených, napuštěných svíčkovou hmotou (t. j. voskem s parafinem, ceresinem atd.)
(4) K voskovým sloupkům se počítají všechny výrobky, mající tvar obyčejného voskového sloupku, při čemž je jedno, z jaké hmoty je povlak knotu.
(5) Noční knůtky jsou krátké kusy knotu, napuštěné voskem, kyselinou stearovou, lojem a pod.; bývají též spojeny s plováčky z korku, tuhého papíru nebo jiných hmot nebo bývají k nim takové plováčky zvlášť přidány. Jako noční knůtky se projednává i svíčková hmota, nalitá do malých plechových nádobek (mističek) se zasazeným knotem.
(6) Zapalovací svíčičky (voskové zápalky) jsou třecí rozžehací svíčky z bavlněných knotů nebo nití, povlečených kyselinou stearovou, voskem nebo ceresinem.
Saz. čís. 639.
Zboží z tvárného vosku nebo z ceresinu.
(1) K saz. čís. 639 patří lité nebo tvářené zboží, jako vosková poprsí, květiny, figury, plody, hlavy k loutkám a průsvitné obrazy, z bílého nebo barevného připraveného vosku (též ceresinu), duté nebo s jádry, potom takovéto zboží tvářené z jiných hmot (na př. z papíroviny) povlečené voskem nebo ceresinem.
(2) Umělé včelí plástve (buňkovitě lisované základy pláství z vosku, t. zv. mezistěny), saz. pol. 81b).
(3) Papírové květiny, povoskované, s prašníky z textilních vláken, saz. čís. 261.
(4) Škrabošky (masky) papírové, povlečené voskem, saz. čís. 299.
- 1. (1) Mýdlem se rozumějí všeobecně soli vyšších mastných kyselin. V obchodě se označují jako mýdla jen alkalické, ve vodě rozpustné soli těchto mastných kyselin Podle saz. čís. 637 se projednávají však i jiné soli vyšších mastných kyselin, jichž se užívá v průmyslu, tak na př. mýdla hlinitá, olovnatá, manganatá atd., pak olej na tureckou červeň a j.
- XLIX. Zápalné zboží.
Saz. čís. 640.
Zápalné zboží obyčejné, a to: zápalky, sirné niti, třecí fidibus; zápalná hubka přírodní, mořená; zápalná hubka umělá; troud (přírodní i umělý); troudový papír.
(1) Jako zápalky saz. čís. 640 se projednávají jen obyčejné zápalky, t. j. tyčinky ze dřeva, papíru a pod., opatřené zápalnou hmotou, která se vznítí třením (někdy jen o určité hmoty).
(2) Voskové zápalky, saz. čís. 638.
(3) Bengálské zápalky a zápalky do větru, saz čís. 641.
(4) Jako sirné niti se projednávají též sirné knoty, t. j. proužky papíru nebo tkanin, na nichž je nanesena síra.
(5) Do saz. čís. 640 patří též umělé podpalovače, t. j. podpalky všech druhů, jako na př tabulky, kostky a brikety vyrobené ze směsi pilin nebo rašeliny s dehtem, smolou nebo minerálním olejem, pak trhací uhlí na sklo (tyčinky tvářené z dřevěného uhlí, ledku a pojidla) a papírové pochvy, plněné směsí práškovité síry, dřevěných pilin a ledku, sloužící k hubení myší.
(6) Zápalná hubka přírodní, mořená i umělá (papírová hubka a pod.), patří rovněž do saz. čís. 640; klobouky (též přilbice) ze zápalné hubky, viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 267—269; jiné zboží z hubky zápalné, saz. pol. 361a); hubka zápalná přírodní, surová, saz. čís. 62.
(7) Rozžehadla z pryskyřičného mýdla a minerálního oleje (t. zv. pevný minerální olej), viz vysvětlivky k saz. čís. 177 a 178.
Saz. čís. 641.
Zboží ohňostrojné.
(1) Do saz. čís. 641 patří na př. všeliké ohňostroje, t. j. prskavky, slunce, žabky, dělové rány, bengálská světla, svítící koule a pod., zinkové pochodně (lepenkové pochvy opatřené zápalnou látkou a naplněné stružinami nebo pilinami kovového zinku), bengálské zápalky a zápalky do větru, bleskové světlo ( z hořčíkového prášku s chlorečnanem draselným nebo s dusičnanem draselným nebo s burelem či s jiným okysličovadlem), též upravené v malých plechovkách, opatřených nálepkou, dále nassávací náložky pro tekutý kyslík k účelům trhacím (papírové pochvy naplněné dřevěným uhlím, sazemi nebo jinou porovitou hmotou, t. zv. ssavinou), opatřené dutinkou (nádobkou) s výbušnou hmotou (iniciátorem), jakož i jemný prášek hořčíku.
(2) Práškovitý hliník, saz. čís. 513.
Saz. čís. 642.
Doutnáky, žápalnice a bleskovice.
(1) Do saz. čís. 642 patří doutnáky, t. j. impregnované provazce, které zapáleny doutnají a slouží k zažehování zápalnic, zápalnice, bleskovice (mžikové zápalnice) a detonační zápalnice, t. j. šňůry nebo trubky, obsahující černý prach či kteroukoli jinou výbušnou látku, které slouží k roznětu rozbušek nebo trhacích náloží (dynamitu a pod.) a liší se od doutnáků tím, že zapálením hoří nebo explodují se značnou rychlostí.
(2) Sem patří též proužky nebo lístky papírové, bavlněné a pod. se zápalnou nebo třaskavou hmotou, nanesenou na ně v mezerách (jako bradavky) pro kapesní zapalovadla, pro důlní lampy, pro dětské pistole a pod.
Saz. čís. 643.
Dutinky nábojnicové, roznětkové a rozbuškové, prázdné, neplněné.
Do saz. čís. 643 patří dutinky nábojnicové, roznětkové a rozbuškové, neobsahující výbušné náplně ani náplně prachu ani střely nebo broků; jsou zhotoveny z kovu nebo z papíru (případně z kovu s papírovým nástavkem).
Saz. čís. 644.
Nábojnice, nábojky, náboje, roznětky, rozbušky, rozněcovače.
(1) Do saz. čís. 644 patří nábojnice, t. j. nábojnicové dutinky s roznětkou nebo třaskavou složí, nábojky, t. j. nábojnicové dutinky s roznětkou nebo třaskavou složí a náplní prachu, jež je zpravidla uzavřena zátkou, bez střely (broků), jakož i náboje, t. j. nábojnicové dutinky s roznětkou nebo třaskavou složí, zpravidla dále ještě s náplní prachu, avšak vždy se střelou nebo broky. Nábojnice, nábojky a náboje patří do saz. čís. 644, ať mají roznětku vsazenu do dna dutinek nebo třaskavou slož vetřenu nebo vlisovánu do dna a okraje dna dutinek. Roznětky a rozbušky se zápalnou složí jsou kovové dutinky plněné třaskavou složí buď samotnou nebo v kombinaci s jinou výbušnou látkou, používané k roznětu prachových náplní (k vypalování ran ze střelných zbraní) a trhacích náloží.
(2) Do saz. čís. 644 patří dále třaskavky, t. j. pouzdra nebo dutinky plněné třaskavou složí, jejíž explose má dát výstrahu (na př. vlakvedoucím a pod.), třaskače či detonátory (roznětky nebo rozbušky, sloužící jako pomůcky k okamžitému zavedení explose střelných nebo trhacích náplní) a konečně rozněcovače, t. j. zařízení sloužící k roznětu rozbušek nebo trhacích náloží, jež se uvádějí v činnost buď elektricky (elektrické rozněcovače) roznětným vedením (drátem) bez ohledu na jeho délku, nebo mechanicky (na př. trhnutím provazce, jenž je upevněn na háčku rozněcovače), po případě též zažehnutím zápalnice. Rozněcovače patří sem i tenkrát, nejsou-li opatřeny rozbuškou. Jako rozněcovače se projednávají též zápalné pilulky pro elektrické rozněcovače.
Saz. čís. 645.
Střeliviny (pro střelné zbraně); trhaviny ze součástek černého prachu (ledku, síry a uhlí).
(1) Do saz. čís. 645 patří střeliviny, t. j. černý střelný prach, bezdýmný prach a všechny výbušiny způsobilé pro střelné zbraně, dále trhaviny ze složek černého střelného prachu (ledku, síry a uhlí).
(2) Sem patří též torpeda opatřená zapalovačem, ať plněná vlastní trhací náloží nebo bez ní.
Saz. čís. 646.
Výbušiny (třaskaviny a trhaviny) nejmenované v saz. čís. 645.
(1) Do saz. čís. 646 patří nitrocelulosa všech druhů (kolodiová bavlna či dinitrocelulosa, střelná bavlna či trinitrocelulosa či pyroxylin a pod.), nitroglycerin, nitrované sloučeniny řady alifatické a aromatické, pokud samy o sobě jsou výbušinamí (na př. trinitrofenol, trinitrotoluen, nitroaminy), jakož i zboží z těchto látek (dynamity, třaskavé fidibusy a pod.). Nitrované sloučeniny uvedených druhů přicházejí do obchodu pod různými jmény, tak na př. kyselina pikrová, ekrasit, melinit, lyddit, pertit, pikrinit (látky obsahující v podstatě trinitrofenol), trotyl, tritol (látky obsahující trinitrotoluen), tetryl (tetranitromethylanilin) a pod.
(2) Do saz. čís. 646 patří dále t. zv. bezpečnostní trhaviny, t. j. všechny trhaviny obsahující dusičnan sodný, draselný, amonný, barnatý nebo olovnatý, někdy též s přísadou šťavelanu amonného a pod., a vyznačující se menší citlivostí vůči nárazu a pod. Jsou to na př. amonál, cheddit, permonit, alkasit, různé amonity (dahmenit, bellit, roburit, westfalit, brokkit, dynamon, kolínsko-rottweilerský bezpečnostní prach, negropowder, rhexit), dále želatinové karbonity (grisoutit, nobelit, phoenix, donarit, methanit a pod.), pak trhaviny obsahující chlorečnany, chloristany a peroxydy, a konečně iniciální třaskaviny (výbušné azidy na př. olovnatá nebo stříbrná sůl kyseliny dusíkovodíkové a pod., fulmináty, na př. třaskavá rtuť, třaskavé stříbro a pod., dále nitrobenzendiazoperchlorát a j.).
- L. Díla literární a umělecká.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě L.
Do saz. třídy L. patří knihy, tiskoviny a pod. beletristického, literárního, vědeckého nebo vzdělávacího obsahu, mapy, hudebniny, popsaný papír, malby na plátně, papíře, dřevě, kovu nebo kameni, kresby, jakož i jejich umělecké reprodukce, desky pro tisk uměleckých obrazů, dále díla sochařská umělecky provedená.
Jiné knihy, tiskoviny atd. a obrazy patří do saz. třídy XXIX, desky pro tisk obrazů po živnostensku, štočky, jakož i jiná díla sochařská se projednávají podle povahy hmoty.
Saz. čís. 647.
Knihy, tiskoviny, též kalendáře s literární přílohou, časopisy, mapy, hudebniny, popsaný papír, spisy a rukopisy.
(1) Jako knihy, tiskoviny, kalendáře, časopisy (odborné časopisy a měsíčníky, deníky, módní časopisy a pod.) saz. čís. 647 se projednávají jen tiskařské výrobky obsahu literárního, ať vědeckého nebo beletristického, jakož i knihy pro slepce s písmeny vypoukle lisovanými nebo tečkovaně vybodanými. Časopisy jsou tiskařské výrobky uvedeného obsahu, jež vycházejí periodicky, t. j. aspoň 4krát do roka, v nichž je uvedena redakce (vydavatel), vyznačeno předplatné nebo cena jednotlivého čísla a označeny stránky.
(2) Knihy a tiskoviny obsahu obchodního, seznamy knih a katalogy, knižní prospekty, jakož i všeliký papír svázaný jako knihy nebo též jen sešitý na knihy snímací, zápisní, kreslicí atd. se projednávají podle saz. třídy XXIX.
(3) Viz též 2. vysvětlivku k saz. čís. 298.
(4) Knihy, kalendáře atd. s literárními přílohami, s několika prázdnými listy nebo s oznámeními (anoncemi) a pod. patří do saz. čís. 647; avšak knihy atd., jichž možno upotřebit pro větší počet prázdných listů jako knih obchodních, zápisníků nebo deníků, se projednávají podle saz. čís. 300.
(5) Na prospekty vložené do knih, časopisů a pod., jakož i na vlepené korespondenční lístky (vztahující se na předplatné atd.), se nehledí.
(6) Noviny a měsíčníky se projednávají podle saz. čís. 647 beze cla, i když obsahují oznámení.
(7) Spony, kování a pod., ozdoby ze železa nebo z obecných kovů (nikoli však zlacené nebo stříbřené), jakož i hřbety a rohy z kůže nebo z tkanin zůstávají u vázaných knih bez povšimnutí; rovněž tak nemá u takových knih na zařadění vliv zlatý (stříbrný) tisk nebo zlatá (stříbrná) ořízka.
(8) Při projednávání knih se nepřihlíží ke kartonům ze surové lepenky, též s bavlněnými nebo lněnými proužky, nalepenými na okrajích (hranách), jež se dovážejí současně s knihami a chrání je jen za dopravy.
(9) Do saz. čís. 647 patří také knihy modlitební, mešní (misály) a pod., i když jsou do nich vevázány hedvábné stužky, určené pouze k označení míst v knize; mapy (zeměpisné, námořní, geologické a jiné), též vázané v papíře nebo lepence nebo napjaté na plátně, papíře nebo na jiných látkách, též s lištami a pod., jakož i plastické (vypouklé) mapy; hudebniny tištěné nebo psané, též vázané v papíře nebo lepence; rukopisy (manuskripty) na papíře nebo pergamenu; památníky (alba) s popsanými listy, též vázané v papíře nebo lepence; cenné papíry (vyhotovené akcie, státní papíry, směnky a pod.); papírové peníze atd.; poštovní známky (orazítkované i neorazítkované), též vlepené v upotřebených sešitech (alba s poštovními známkami, saz. čís. 300). Do tohoto saz. čísla patří také průtiskem předkreslené podložky z papíru k výrobě výšivek, též výšivek s vystřihováním, nášivek ze stužek a podobných prací, jež se zpravidla dovážejí současně s potřebnými vyšívacími hmotami.
(10) Dopisní obálky s adresou, saz. čís. 300.
(11) Tiskoviny a tiskopisy, jako na př. upozornění (oznámení), stvrzenky, oběžníky, programy, ceníky, jídelní lístky atd., saz. čís. 298.
(12) Globusy, saz. čís. 574.
(13) Plastické plány (modely) podle povahy hmoty.
(14) Mapy železniční, paroplavební atd., k propagačním účelům, saz. čís. 298.
(15) Kalendáře tvaru knihy bez literárních příloh nebo jen s tak nepatrnou literární přílohou, že kalendarium tvoří hlavní část, saz. čís. 300.
(16) Kalendáře útržkové, miniaturní, posunovací, zápiskové, kapesní, nástěnné nebo tabulkové a pod., saz. čís. 300.
(17) Notové podkládací listy pro hudební nástroje, saz. čís. 300.
(18) Prospekty, oznámení a podobné papíry reklamní, katalogy, ceníky a pod., saz. čís. 298.
Saz. čís. 648.
Mědirytiny a ocelorytiny, kamenotisky, dřevorytiny, umělecké barvotisky a podobné výrobky, mimo hromadné výrobky obrázkového tisku patřící do saz. čís. 299; fotografie.
(1) Sem patří, vyjma hromadné výrobky obrázkového tisku a obrázkový papír, všechny umělecké grafické výrobky tiskařské na papíře nebo na plátně, u kterých vyobrazení je hlavním a jediným jejich účelem a u nichž je vyjádřen umělecký ráz jak předmětem, tak i způsobem provedení.
(2) Pro bezcelné projednání obrazů saz. čís. 648 je rozhodujícím vždy umělecký ráz. Umělecké obrazy se balí vzhledem k vyšší ceně pečlivěji a zřídka se dováží současně větší počet jedné a téže reprodukce; umělecké obrazy mívají také zpravidla široký prázdný okraj a bývají opatřeny podpisem (značkou) umělce, kdežto hromadné výrobky nebývají obyčejně nikdy tak pečlivě provedeny a také se zhotovují většinou na méně cenném materiálu.
(3) Za umělecké tisky, jež jsou beze cla, se považují hlavně:
(4) Mědirytiny (rytiny jehlou nebo rydlem, zvláště též rytiny Herkomerovy, způsobem křídovým, ruletovým), lepty (provedené též způsobem zvaným akvatinta, vernis mou, monotypy); všechny jednobarevné nebo vícebarevné, též provedené vzájemným kombinováním vyjmenovaných reprodučních způsobů; tisky provedené jinými reprodukčními způsoby jen potud, pokud není pochybnosti o jejich uměleckém rázu.
(5) V pochybných případech se smějí obrazy, pokud je v jedné zásilce více než 14 kusů jednoho a téhož předmětu, projednat jen tenkrát podle saz. čís. 648, je-li jejich umělecký ráz výslovně uznán rozhodnutím nebo výkladem o sazební příslušnosti.
(6) Do saz. čís. 648 patří dále fotografie (obrázky bromostříbrné, platinové atd.), též barevné nebo na plátně (linografie) i fotografické zvětšeniny podobizen, jestliže to nejsou hromadné výrobky zhotovené rychlosnímacím fotografickým strojem. V pochybných případech, dovážejí-li se ve větším počtu (více než 25 kusů), nutno odborným dobrozdáním nebo jinak prokázat, že nejsou zhotoveny rychlosnímacím fotografickým strojem. Za fotografické zvětšeniny podobizen saz. pol. 648a) se považuji fotografické zvětšeniny, jejichž každá strana nebo nejmenší průměr obrazové plochy uvnitř paspartu nebo uvnitř rámu měří nejméně 18 cm. Fotografické zvětšeniny podobizen pouze na paspartu se nepovažují za zarámované.
(7) Stereoskopické obrázky, zhotovené fotograficky, se projednávají jako fotografie.