Vyhláška Ministerstva financí, kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru celníků

§ 33

Vymezení pojmů

(1) Náhradami výdajů poskytovaných v souvislosti s výkonem služby (dále jen „náhrada“) se rozumí náhrady výdajů při vyslání celníka na služební cestu nebo studijní pobyt, do školy nebo kursu, při přijetí do služebního poměru a změnách služebního poměru, při stěhování, při preventivní rehabilitaci.

(2) Rodinou celníka se pro účely poskytování náhrad rozumí

1. a) manžel nebo manželka, vlastní děti, osvojenci, děti svěřené do pěstounské péče nebo do výchovy, pokud mají trvalý pobyt na území České republiky, nebo nemá-li je,
2. b) vlastní rodiče, osvojitelé, pokud mají trvalý pobyt na území České republiky, nebo nemá-li je,
3. c) další osoby, které trvale žijí s celníkem a společně uhrazují náklady na své potřeby, pokud mají trvalý pobyt na území České republiky.

(3) Místem služebního působiště celníka se pro účely poskytování náhrad rozumí správní obvod obce určené rozhodnutím služebního funkcionáře, pokud služební funkcionář blíže nevymezí místo, kde celník pravidelně vykonává službu.

(4) Služební cestou se rozumí doba od nástupu celníka na cestu k výkonu služby nebo služebních úkolů do jiného místa, než je místo jeho služebního působiště, včetně výkonu služby nebo služebních úkolů v tomto místě, do návratu celníka z této cesty.

(5) Místem bydliště celníka se rozumí místo, kde je celník přihlášen k trvalému pobytu.

(6) Místem služebního působiště celníka, který provádí celní dohled nad zbožím, které překračuje státní hranice, je část území České republiky a sousedního státu vymezená podle mezinárodních smluv,¹¹) kde je celní dohled prováděn.

(7) Zahraniční služební cestou se rozumí služební cesta podle odstavce 4 mimo území České republiky.

(8) Služební funkcionář, který vysílá celníka na služební cestu, určí celníkovi dobu a místo nástupu služební cesty, dobu a místo ukončení služební cesty, místo plnění služebních povinností, způsob dopravy na služební cestě, popřípadě další podrobnosti. Nebrání-li tomu důležitý zájem služby, přihlédne služební funkcionář k oprávněným zájmům celníka.

§ 34

Druhy náhrad

(1) Celníkovi vyslanému na služební cestu náleží

1. a) náhrada prokázaných jízdních výdajů,
2. b) náhrada prokázaných výdajů za ubytování,
3. c) stravné,
4. d) náhrada prokázaných nutných vedlejších výdajů,
5. e) náhrada prokázaných jízdních výdajů za cesty k návštěvě rodiny do místa trvalého nebo předem dohodnutého pobytu rodiny, trvá-li služební cesta více než sedm po sobě následujících kalendářních dnů, a to za každý týden.

(2) V případě mimořádného povolání celníka z místa bydliště do místa služebního působiště, při kterém mu vzniknou zvýšené výdaje, náleží celníkovi náhrada prokázaných jízdních výdajů, prokázaných nutných vedlejších výdajů a stravné podle § 35 za dobu přepravy z místa bydliště do místa služebního působiště.

(3) Je-li celník vyslán na služební cestu z místa služebního působiště do obce bydliště nebo do obce, ze které se denně vrací do obce bydliště, náleží mu stravné pouze za dobu výkonu služby. Náhrada výdajů za ubytování se neposkytuje.

(4) Celníkovi náleží náhrada prokázaných jízdních výdajů za prostředky hromadné dopravy za cesty konané v obci služebního působiště, je-li cesta konána za účelem plnění služebních povinností. Ustanovení předchozí věty se nevztahuje na cesty z místa bydliště do místa služebního působiště a zpět.

§ 34a

Náhrada jízdních výdajů

(1) Při služební cestě náleží celníkovi náhrada jízdních výdajů za použití veřejných dopravních prostředků, jež vynaložil v souladu s § 33 odst. 8, ve výši, kterou prokáže služebnímu funkcionáři.

(2) Použije-li celník se souhlasem služebního funkcionáře při služební cestě silniční motorové vozidlo, s výjimkou služebního silničního motorového vozidla, náleží mu za každý 1 km jízdy sazba základní náhrady a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu ve výši stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.^11a)

(3) Náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu se vypočte z ceny pohonné hmoty a ze spotřeby pohonné hmoty silničního motorového vozidla.

(4) Při výpočtu náhrady výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu se vychází z ceny pohonné hmoty prokázané celníkem.

(5) Jestliže celník cenu pohonné hmoty neprokáže, vypočte se mu tato náhrada výdajů z průměrné ceny pohonné hmoty stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.^11b)

(6) Spotřeba pohonné hmoty silničního motorového vozidla se vypočte aritmetickým průměrem z údajů o spotřebě paliva uvedených v technickém průkazu tohoto vozidla. Pokud je technický průkaz neobsahuje, náleží celníkovi náhrada výdajů za pohonnou hmotu jen v případě, že spotřebu pohonné hmoty prokáže technickým průkazem jiného silničního motorového vozidla shodného typu se shodným objemem válců motoru.

(7) Použije-li celník se souhlasem služebního funkcionáře při služební cestě silniční motorové vozidlo, s výjimkou služebního silničního motorového vozidla, lze s ním předem dohodnout též poskytnutí náhrady výdajů za použití silničního motorového vozidla ve výši odpovídající ceně jízdenky hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy.

§ 34b

Náhrada výdajů za ubytování

(1) Při služební cestě náleží celníkovi náhrada výdajů za ubytování, jež vynaložil v souladu s § 33 odst. 8, ve výši, kterou prokáže služebnímu funkcionáři.

(2) Je-li vyslán celník z místa služebního působiště na služební cestu, která trvá déle než jeden kalendářní den, do místa jeho trvalého pobytu^11c) nebo do místa trvalého pobytu členů jeho rodiny anebo do místa, ze kterého se denně vrací do místa svého trvalého pobytu nebo své rodiny, náhrada výdajů za ubytování se mu neposkytuje.

§ 35

Stravné

(1) Při služební cestě náleží celníkovi za každý kalendářní den služební cesty stravné ve výši stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.¹²)

(2) Zabezpečí-li služební funkcionář celníkovi na služební cestě bezplatné stravování, stravné se mu neposkytuje. Zabezpečí-li služební funkcionář celníkovi bezplatné stravování jen částečně, krátí se mu náležející stravné o 20 % za snídani, o 40 % za oběd a o 40 % za večeři. Stravné zkrácené podle předchozí věty se zaokrouhluje na celé koruny do výše 50 haléřů směrem dolů a od 50 haléřů včetně směrem nahoru.

(3) Celníkovi vyslanému na služební cestu, která trvá 5 a více hodin a jejíž doba nástupu je určena po 19. hodině kalendářního dne a doba ukončení před 5. hodinou následujícího kalendářního dne, náleží stravné podle odstavce 1 stanovené pro časové pásmo 5 až 12 hodin.

(4) Celníkovi vyslanému na služební cestu, při níž je mu znemožněno stravovat se obvyklým způsobem a která trvá méně než 5 hodin, může přiznat služební funkcionář stravné až do výše dolní hranice stanovené sazby stanovené podle odstavce 1 pro časové pásmo 5 až 12 hodin.

(5) Je-li vyslán celník na služební cestu, která trvá déle než jeden kalendářní den, do místa jeho trvalého pobytu nebo jeho rodiny anebo do místa, ze kterého se denně vrací do místa svého trvalého pobytu nebo do místa trvalého pobytu členů své rodiny, náleží mu stravné pouze za dobu výkonu služby.

§ 36

Náhrada prokázaných nutných vedlejších výdajů

Jiné výdaje, které celník musel nutně vynaložit v souvislosti s plněním služebních úkolů na služební cestě, (např. výdaje za přepravu nebo úschovu cestovních zavazadel, parkovné, výdaje za služební telefony a faxy, místní poplatky vybírané obcemi za ubytování apod.) se poskytují v prokázané výši jako nutné vedlejší výdaje.

§ 37

Náhrada při vysílání do škol a kursů

Celníkovi, který byl rozhodnutím služebního funkcionáře vyslán k účasti na školení, v kursu a studiu k prohloubení kvalifikace požadované pro výkon funkce, náleží náhrady jako při služební cestě. Náhrady jako při služební cestě mohou být přiznány i celníkovi, se kterým byla uzavřena dohoda o zvýšení nebo rozšíření vzdělání, pokud to bylo v dohodě sjednáno.

§ 38

(1) Celníkovi, který je přeložen¹³) do jiného místa služebního působiště, náleží náhrady jako při služební cestě.

(2) Služební funkcionář může celníkovi, který v důsledku přijetí do služebního poměru¹⁴) nebo přeložení na vlastní žádost¹⁵) žije v místě služebního působiště odloučeně od své rodiny, přiznat rozhodnutím¹⁶) poskytování náhrad jako při služební cestě až v rozsahu a do výše stanovené v § 34 až 36, a to nejvíce na dobu tří let od rozhodnutí o přijetí do služebního poměru nebo o přeložení na vlastní žádost.

(3) Je-li celníkovi přiznáno stravné podle odstavce 2 nižší než stravné stanovené v § 35 odst. 1 písm. c), náleží mu za dobu pobytu v místě služebního působiště v den odjezdu k návštěvě rodiny nebo příjezdu z návštěvy rodiny stravné ve výši

1. a) 40 % přiznaného stravného, trvá-li tato doba 5 až 12 hodin,
2. b) 63 % přiznaného stravného, trvá-li tato doba déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin,
3. c) 100 % přiznaného stravného, trvá-li tato doba déle než 18 hodin.

(4) Celníkovi, kterému se poskytují náhrady podle odstavců 1 a 2 a je v této době vyslán na služební cestu, se poskytne náhrada, která je pro něho výhodnější.

(5) Celníkovi, který byl v době přeložení převeden na jinou funkci,¹⁷) náleží náhrady podle odstavců 1 a 2 v rozsahu, v jakém mu byly přiznány. Náhrady podle odstavce 2 mu náleží, jen pokud již neuplynula doba, na kterou mu byly přiznány.

(6) Ve výroku rozhodnutí¹⁶) podle odstavce 2 služební funkcionář stanoví výši jednotlivých náhrad podle § 35 a 36, dobu, případně další podmínky jejich poskytování.

§ 39

Náhrada při stěhování

(1) Celníkovi, který splňuje podmínky pro poskytování náhrad podle ustanovení § 38 této vyhlášky, přizná služební funkcionář náhradu prokázaných výdajů za přepravu bytového zařízení a svršků celníka a jeho rodiny.

(2) Dále může služební funkcionář přiznat náhradu prokázaných jízdních výdajů celníka a jeho rodiny z obce dosavadního pobytu do obce nového pobytu a náhradu nezbytně nutných prokázaných výdajů spojených s malováním a menší úpravou bytu, která však může činit nejvýše 3000 Kč.

§ 41

Základní ustanovení

(1) Za zahraniční služební cestu se nepovažuje služební cesta konaná na pohraniční odbavovací stanoviště, pokud je to místo jeho pravidelného služebního působiště, včetně výkonu služby nebo služebních úkolů v tomto místě.¹¹)

(2) Na poskytování náhrad při zahraničních služebních cestách se vztahují ustanovení § 34 až 39, pokud není dále stanoveno jinak.

(3) Dobou rozhodnou pro vznik nároku celníka na náhradu cestovních výdajů v cizí měně je doba přechodu státní hranice České republiky nebo doba odletu a příletu letadla při letecké přepravě.

§ 42

Náhrady za cesty k návštěvě rodiny

Při zahraniční služební cestě služební funkcionář dohodne s celníkem poskytování náhrad za cesty k návštěvě rodiny do místa trvalého pobytu rodiny. Ustanovení § 34 odst. 1 písm. e) se nepoužije na cesty k návštěvě rodiny celníka vyslaného na zahraniční služební cestu.

§ 43

Stravné

(1) Při zahraniční služební cestě náleží celníkovi za podmínek dále stanovených stravné v cizí měně stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.^17a) Výše stravného v cizí měně se stanoví ze základní sazby stravného stanoveného pro stát, ve kterém celník stráví v kalendářním dni nejvíce času.

(2) Stravné v cizí měně ve výši základní sazby stravného v cizí měně náleží celníkovi, pokud doba jeho zahraniční služební cesty strávené mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 12 hodin. Trvá-li tato doba 12 a méně hodin, náleží celníkovi stravné v cizí měně ve výši, která se určí násobkem dvanáctiny poloviční výše základní sazby stravného v cizí měně a počtu celých hodin zahraniční služební cesty strávených mimo území České republiky.

(3) Trvá-li zahraniční služební cesta celníka mimo území České republiky méně než 1 hodinu, stravné v cizí měně mu nenáleží.

(4) Při zahraniční služební cestě náleží celníkovi stravné v české měně podle § 35 za dobu zahraniční služební cesty strávené na území České republiky.

(5) Nenáleží-li celníkovi za dobu zahraniční služební cesty strávené mimo území České republiky stravné v cizí měně podle odstavce 4, připočte se tato doba k době trvání zahraniční služební cesty na území České republiky podle předchozího odstavce.

(6) Celníkovi, který provádí pohraniční odbavování v dopravních prostředcích během jízdy nebo plavby na trase stanovené mezinárodní smlouvou,¹¹) náleží stravné v cizí měně podle odstavců 1 až 5.

§ 44

Kapesné

(1) Služební funkcionář může celníkovi při zahraniční služební cestě poskytnout vedle stravného kapesné v cizí měně do výše 40 % stravného určeného podle § 43.

(2) Kapesné se neposkytne celníkovi provádějícímu pohraniční odbavování v dopravních prostředcích během jízdy nebo plavby, kterému náleží stravné podle § 43 odst. 3.

§ 45

Náhrada jízdních výdajů

Při poskytnutí náhrady za použití silničního motorového vozidla podle § 34a odst. 2 až 7 náleží celníkovi při zahraniční služební cestě náhrada jízdních výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu v cizí měně až po ujetí vzdálenosti 350 km v zahraničí.

§ 46

Vyloučení souběhu náhrad poskytovaných v české a cizí měně

(1) Při zahraniční služební cestě přísluší celníkovi za dobu služební cesty na území České republiky stravné v české měně v rozsahu a za podmínek stanovených v § 35.

(2) Při zahraniční služební cestě je rozhodnou dobou pro vznik nároku na náhrady poskytované v cizí měně přechod české státní hranice a při letecké přepravě odlet a přílet letadla podle letového řádu.

§ 47

Zahraniční služební cesty konané na základě dohod o vzájemné výměně celníků

(1) V dohodě o vzájemné výměně celníků může služební funkcionář se zahraničním subjektem, ke kterému je celník vysílán, sjednat poskytování bezplatného ubytování, stravného, kapesného a náhradu za jízdní výdaje za cesty související s výkonem služby.

(2) Jízdní výdaje za cesty z místa služebního působiště nebo bydliště do sídla zahraničního subjektu a zpět hradí vysílající útvar.

(3) Služební funkcionář může se zahraničním subjektem dohodnout výši stravného poskytovaného celníkovi v zahraničí maximálně do výše stanovené touto vyhláškou.

(4) Služební funkcionář může se zahraničním subjektem dohodnout výši stravného poskytovaného zaměstnanci zahraničního subjektu vyslanému do České republiky až do výše dvojnásobku horní hranice stravného stanoveného při služebních cestách na území České republiky a kapesné do výše 40 % takto stanoveného stravného.

§ 47a

(1) Náhrady podle této vyhlášky lze paušalizovat. Při výpočtu paušální částky vychází ministerstvo z průměrných podmínek rozhodných pro poskytování náhrad celníkovi nebo skupině celníků. Změní-li se podmínky, za nichž byla paušální částka stanovena, je ministerstvo povinno tuto částku přezkoumat a upravit.

(2) Kde tato vyhláška požaduje, aby celník prokázal cestovní nebo stěhovací výdaje a celník je neprokáže, lze výjimečně přiznat náhrady ve výši uznané služebním funkcionářem s přihlédnutím k § 33 odst. 8; to neplatí o náhradě výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu a náhradě za ubytování.

§ 47b

(1) Celníkovi se poskytne záloha ve výši podle předpokládané doby trvání a podmínek služební cesty.

(2) Celník předloží písemné doklady potřebné pro vyúčtování služební cesty do deseti dnů po dni ukončení služební cesty. Ve stejné lhůtě též vrátí nevyúčtovanou zálohu.

(3) Celníkovi se poskytne při zahraniční služební cestě záloha v příslušné cizí měně ve výši, která odpovídá předpokládané době trvání a podmínkám této cesty. Služební funkcionář se může s celníkem dohodnout na poskytnutí zálohy i v jiné cizí měně, než je stanovena pro příslušný stát, pokud je k této měně v kursovním lístku České národní banky vyhlašován kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr denominací jednotné evropské měny. Při určení výše stravného v dohodnuté měně se zjistí korunová hodnota stravného ve stanovené měně, která se přepočítá na dohodnutou měnu. Pro určení korunové hodnoty stravného a částky stravného v dohodnuté měně se použijí kurzy devizového trhu a přepočítací poměry denominací jednotné evropské měny vyhlášené v kursovním lístku České národní banky platném v den poskytnutí zálohy.

(4) Vyúčtování služební cesty a vyplacení náhrady výdajů celníkovi se provede do 10 dnů ode dne, kdy celník předloží služebnímu funkcionáři potřebné písemné doklady.

(5) Částku, o kterou převýší poskytnutá záloha celníkovi při zahraniční služební cestě jeho nárok, vrací celník ve měně, která mu byla poskytnuta, nebo ve měně, na kterou tuto měnu celník v zahraničí směnil, anebo v české měně. Byla-li poskytnuta záloha celníkovi nižší, než činil jeho nárok, doplatí se mu rozdíl vždy v české měně. Při vyúčtování zálohy použije služební funkcionář celníkem doložený kurz, kterým byla poskytnutá měna v zahraničí směněna na jinou měnu, a kurzy devizového trhu a přepočítací poměry uvedené v odstavci 3.

(6) Každou změnu skutečností, která je rozhodná pro poskytnutí náhrady cestovních nebo stěhovacích výdajů, oznámí celník služebnímu funkcionáři bez zbytečného odkladu.

§ 48

(1) Celníkovi, který výjimečně použije se souhlasem služebního funkcionáře vlastní předměty potřebné pro výkon služby, náleží náhrada za používání vlastních předmětů.

(2) Souhlas služebního funkcionáře s použitím vlastních předmětů podle předchozího odstavce nelze udělit na používání silničního motorového vozidla, vyjma případů upravených touto vyhláškou, na používání předmětů běžně zabezpečovaných ministerstvem a předmětů, jejichž použitím by mohly být ohroženy důležité zájmy služby, majetek, život a zdraví.

(3) Výši náhrady v celých korunách stanoví služební funkcionář na základě účelně vynaložených nákladů, které celník vynaložil v souvislosti s použitím vlastního předmětu.

(4) Pokud se celník se služebním funkcionářem dohodne na paušální částce jako náhradě za použití vlastního předmětu pro výkon služby, nemůže celník požadovat úhradu těch nákladů, o něž byla dohodnutá paušální částka překročena.

(5) Náhrady za používání vlastních předmětů potřebných pro výkon služby se vyplácejí vždy po uplynutí kalendářního čtvrtletí.

§ 51

Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků

(1) Služební funkcionář poskytne celníkovi osobní ochranné pracovní prostředky v případech,

1. a) vyžaduje-li to ochrana života nebo zdraví celníka,
2. b) vyžaduje-li to ochrana celníka z důvodů hygienických a protiepidemiologických,
3. c) podléhá-li oděv nebo obuv vlivem pracovního prostředí mimořádnému opotřebení nebo znečištění.

(2) Osobní ochranné pracovní prostředky mohou být používány jen k účelu, pro který byly poskytnuty, a jen při výkonu služby.

§ 52

Závazek k setrvání ve služebním poměru

(1) Doba setrvání ve služebním poměru po skončení studia, na níž se celník může dohodou o rozšíření nebo zvýšení vzdělání zavázat, činí

1. a) u denního (prezenčního) studia trojnásobek doby trvání studia,
2. b) u studia při výkonu služby (distančního studia) dobu trvání studia.

(2) Při kombinované formě studia se doba setrvání ve služebním poměru po skončení studia podle odstavce 1 stanoví poměrně podle skutečné doby trvání denního (prezenčního) studia a studia při výkonu služby (distančního studia).

(3) Dobou trvání studia je doba, po kterou je celník studentem školy. Dobu trvání distančního studia lze dohodnout nejdéle na dobu deseti let.

§ 53

Náhrada nákladů vynaložených na rozšíření nebo zvýšení vzdělání

(1) Náklady vynaložené na rozšíření nebo zvýšení vzdělání zahrnují služební příjem poskytnutý celníkovi po dobu studijního volna, popřípadě též náhrady výdajů poskytnutých celníkovi v souvislosti se studiem a školné, pokud ho celníkovi uhradí ministerstvo.

(2) Výše nákladů stanovených podle předchozího odstavce, kterou je celník povinen uhradit při nesplnění závazku setrvání ve služebním poměru nebo při skončení služebního poměru před dokončením studia k rozšíření nebo zvýšení vzdělání, nesmí překročit částku

1. a) 400 000 Kč při studiu na vysoké škole v magisterském studijním programu při zařazení do zálohy pro celníky studující na školách,
2. b) 200 000 Kč při studiu na vysoké škole v magisterském studijním programu při výkonu služby,
3. c) 100 000 Kč při studiu na vysoké škole v magisterském studijním programu při zařazení do zálohy pro celníky studující na školách, navazuje-li toto studium na bakalářský studijní program,
4. d) 50 000 Kč při studiu na vysoké škole v magisterském studijním programu při výkonu služby, navazuje-li toto studium na bakalářský studijní program,
5. e) 300 000 Kč při studiu na vysoké škole v bakalářském studijním programu při zařazení do zálohy pro celníky studující na školách,
6. f) 150 000 Kč při studiu na vysoké škole v bakalářském studijním programu při výkonu služby,
7. g) 150 000 Kč při studiu na střední nebo vyšší odborné škole při zařazení do zálohy pro celníky studující na školách,
8. h) 70 000 Kč při studiu na střední nebo vyšší odborné škole při výkonu služby.

§ 54

Poskytování preventivní rehabilitace

(1) Preventivní rehabilitace se poskytuje ve formě rekondice nebo rehabilitace.

(2) Rekondice je forma organizovaného aktivního odpočinku směřující k obnovení standardních tělesných a duševních schopností celníka snížených nebo oslabených následkem dlouhodobého výkonu služby.

(3) Rehabilitace je forma léčení směřující k opětovnému nabytí standardních tělesných a duševních schopností celníka ztracených nebo výrazně snížených následkem dlouhodobého výkonu služby.

§ 55

(1) Preventivní rehabilitace se poskytuje celníkovi

1. a) u něhož služební poměr trval nejméně 20 let a v kalendářním roce dosáhne nejméně 45 let věku,
2. b) bez ohledu na dobu trvání služebního poměru a věk, doporučí-li to lékařská komise.

(2) Preventivní rehabilitace se neposkytne celníkovi

1. a) v prvním roce služebního poměru,
2. b) požádal-li o uvolnění ze služebního poměru,
3. c) bylo-li rozhodnuto o jeho propuštění ze služebního poměru,
4. d) byla-li mu v kalendářním roce poskytnuta lázeňská péče podle zvláštního předpisu;¹⁹) to neplatí, doporučí-li to lékařská komise,
5. e) u něhož to vylučuje jeho zdravotní stav.

(3) O poskytnutí a stanovení termínu konání preventivní rehabilitace rozhoduje služební funkcionář.

§ 56

Zabezpečování preventivní rehabilitace

(1) Preventivní rehabilitace zabezpečuje a náklady s nimi spojené hradí ministerstvo.

(2) Preventivní rehabilitace se zabezpečuje s celodenním ubytováním a celodenním stravováním.

(3) Rekondice se uskutečňuje v ubytovacích zařízeních zajišťovaných ministerstvem formou organizovaného aktivního odpočinku spojeného s rekondičními procedurami a tělesnými cvičeními pod dohledem odborného personálu nebo s pracemi na údržbě zařízení celní správy nebo ministerstva. Práce na údržbě zařízení jsou prováděny v prvním týdnu konání preventivní rehabilitace v rozsahu nejvýše 40 hodin.

(4) Rehabilitace se uskutečňuje v ubytovacích zařízeních zajišťovaných ministerstvem s poskytováním léčebných a rehabilitačních služeb (s procedurami a tělesnými cvičeními) nebo v určených lázeňských léčebných ústavech.

§ 57

Nástup na preventivní rehabilitaci, její průběh, přerušení a skončení

(1) Služební funkcionář je oprávněn změnit původně stanovený termín nástupu na preventivní rehabilitaci, případně přerušit její výkon, vyžaduje-li to důležitý zájem služby nebo důležitá překážka na straně celníka.

(2) Náhradní termín pro nástup preventivní rehabilitace musí být stanoven tak, aby preventivní rehabilitace byla poskytnuta do konce kalendářního roku, v němž na ni vznikl nárok, a není-li to možné, nejpozději do konce června následujícího roku.

§ 58

Náhrada výdajů při preventivní rehabilitaci

(1) Celníkovi, kterému byla poskytnuta preventivní rehabilitace podle § 54 odst. 2 zákona v jiné obci, než je obec jeho bydliště, náleží

1. a) náhrada prokázaných jízdních výdajů za cestu do obce, v níž je preventivní rehabilitace konána, a zpět,
2. b) náhrada prokázaných výdajů za ubytování,
3. c) stravné podle § 35.

(2) Celníkovi, kterému byla poskytnuta preventivní rehabilitace podle § 54 odst. 3 zákona v jiné obci, než je obec jeho bydliště, náleží

1. a) náhrada prokázaných výdajů za ubytování za dobu trvání preventivní rehabilitace,
2. b) stravné podle § 35 za dobu trvání preventivní rehabilitace,
3. c) náhrada prokázaných jízdních výdajů za cestu do obce, v níž je preventivní rehabilitace konána, a zpět, pokud nejsou hrazeny podle zvláštních předpisů.²⁰)

(3) Dohodne-li se celník se služebním funkcionářem, že k cestě na preventivní rehabilitaci a zpět použije silniční motorové vozidlo, s výjimkou služebního motorového vozidla, přísluší mu náhrada ve výši odpovídající ceně jízdenky hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy.

§ 59

(1) Služby zakázané všem celničkám, těhotným celničkám a matkám do konce devátého měsíce po porodu jsou uvedeny v příloze č. 2 této vyhlášky.

(2) V případě pochybností, zda jsou splněny podmínky pro použití zákazu výkonu služby, musí projednat služební funkcionář použití zákazu s lékařem a s příslušným orgánem hygienické služby.

(3) Výjimky ze zákazu výkonu služeb podle odstavce 1 jsou přípustné jen v rozsahu a za podmínek stanovených u jednotlivých zákazů výkonu služeb příslušným orgánem hygienické služby.

(4) Celnička, těhotná celnička a matka do konce devátého měsíce po porodu je povinna oznámit služebnímu funkcionáři písemně skutečnosti rozhodné pro posouzení zákazu výkonu služby vztahující se k jejímu služebnímu zařazení.