účinné od 1. 7. 195726
účinné od 1. 7. 1957Zákon
účinné od 1. 7. 1957ze dne 18. dubna 1957
účinné od 1. 7. 1957o notářských poplatcích.
účinné od 1. 7. 1957Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
účinné od 1. 7. 1957Aby byly sjednoceny a zjednodušeny předpisy o zpoplatnění dědictví, darování a úplatných převodů nemovitostí a zhospodárněny administrativní práce při zpoplatňování, zavádějí se jednotné notářské poplatky, a to z dědictví, z darování, z převodu nemovitostí a za úkony.
účinné od 1. 7. 1957(1) Poplatek z dědictví se platí z majetku,
účinné od 1. 7. 1957(2) Majetek uvedený v odstavci 1 se pro účely poplatku nazývá „dědictví“, podíl, kterého nabývá z tohoto majetku dědic nebo jiná osoba, „dědický podíl“.
účinné od 1. 7. 1957(3) Pro základ a sazby poplatku a pro rozsah platební povinnosti je rozhodující stav v době smrti zůstavitele. Jestliže si však dědici za projednání dědictví rozdělí majetek patřící do dědictví a k dohodě je přihlíženo v potvrzení o nabytí dědictví, má se pro účely poplatku za to, že stav vytvořený takovou dohodou nastal již v době smrti zůstavitele.
účinné od 1. 7. 1957(4) Místo poplatku z dědictví platí se poplatek z převodu nemovitostí, je-li dědictví, ve kterém je nemovitost, tak zadluženo, že by poplatek z dědictví byl nižší než poplatek z převodu nemovitostí.
účinné od 1. 7. 1957(1) Poplatek z dědictví platí nabyvatel. Rukou společnou a nerozdílnou s nabyvatelem je povinen poplatek zaplatit právní nástupce ve vlastnictví věci, na níž vázne pro poplatek zákonné zástavní právo, avšak jen do výše její ceny.
účinné od 1. 7. 1957(2) Jestliže nabývají dvě nebo více osob majetek společně, jsou povinny zaplatit poplatek rukou společnou a nerozdílnou. Poplatník není však povinen zaplatit více, než činí cena dědického podílu jím nabytého. Ve vzájemném poměru je každý nabyvatel zavázán uhradit část poplatku připadající na jeho dědický podíl.
účinné od 1. 7. 1957(3) Za poplatek ručí, kdo odmítl dědictví, jestliže je z toho důvodu nabyl jeho nezletilý potomek. To však neplatí, jestliže soud odmítnutí dědictví za nezletilého potomka neschválil.
účinné od 1. 7. 1957(1) Poplatek z dědictví se vypočítá z obecné (prodejní) ceny dědického podílu po srážce odpočitatelných závazků.
účinné od 1. 7. 1957(2) Majetek,
účinné od 1. 7. 1957považuje se pro účely poplatku za součást dědictví, pokud ten, kdo uplatňuje své vlastnické právo, toto právo neprokáže.
účinné od 1. 7. 1957(3) Pohledávka zůstavitele proti dědici nebo odkazovníku zahrnuje se do dědictví, i když ji zůstavitel v závěti dlužníkovi prominul.
účinné od 1. 7. 1957(4) Je-li nabyvatel dědictví členem jednotného zemědělského družstva, které přijalo vzorové stanovy, vyloučí se ze základu poplatku zděděný majetek, který je sdružen v jednotném zemědělském družstvu ke společnému hospodaření nebo bude takto sdružen do jednoho roku ode dne smrti zůstavitele. Vstoupí-li nabyvatel do jednoho roku ode dne smrti zůstavitele do takového družstva, vyloučí se ze základu poplatku zděděný majetek, který v něm bude v této době sdružen ke společnému hospodaření. Nabyvatel je však povinen zaplatit (doplatit) poplatek, jestliže z družstva vystoupil nebo byl z něho vyloučen před uplynutím pěti let od smrti zůstavitele.
účinné od 1. 7. 1957Odpočitatelnými závazky jsou
účinné od 1. 7. 1957Sazba poplatku z dědictví se určuje podle příbuzenského (osobního) poměru nabyvatele k zůstaviteli a podle základu poplatku, a to v prvé skupině od 5 % do 25 %, ve druhé skupině od 12 % do 30 % a ve třetí skupině od 20 % do 55 %. Pro majetek v soukromém vlastnictví je sazba poplatku o 3 % vyšší.
účinné od 1. 7. 1957(1) Poplatník je povinen přiznat notářství, které je příslušné k projednání dědictví, nebo notářství, které určí nařízení vydané podle § 27, veškerý majetek podrobený poplatku nejpozději do tří měsíců od smrti zůstavitele. Doví-li se poplatník o dědictví (jeho části) později, počíná běžet tříměsíční lhůta ode dne, kdy se o něm dověděl.
účinné od 1. 7. 1957(2) Nebylo-li dědictví (jeho část) přiznáno nebo nebylo přiznáno včas, zvýší se poplatek za každý i započatý kalendářní měsíc prodlení o 1 % poplatku z majetku, který nebyl přiznán nebo byl přiznán opožděně.
účinné od 1. 7. 1957(1) Poplatek z darování se platí z majetku, který se převádí zcela nebo zčásti bezplatně do osobního nebo soukromého vlastnictví jiných osob.
účinné od 1. 7. 1957(2) Převádí-li se majetek movitý, jehož cena beze srážky závazků nepřevyšuje 3000 Kčs, poplatek se neplatí.
účinné od 1. 7. 1957(3) Převádí-li se částečně bezplatně majetek nemovitý, platí se poplatek z darování jen tehdy, je-li vyšší než poplatek z převodu nemovitostí.
účinné od 1. 7. 1957(4) Pro poplatnost se sčítá cena majetku převedeného mezi týmiž osobami v období dvou let před posledním převodem.
účinné od 1. 7. 1957(1) Poplatek z darování platí nabyvatel. Rukou společnou a nerozdílnou s nabyvatelem je povinen poplatek zaplatit právní nástupce ve vlastnictví věci, na níž vázne pro poplatek zákonné zástavní právo, avšak jen do výše její ceny.
účinné od 1. 7. 1957(2) Jestliže nabývají dvě nebo více osob majetek společně, jsou povinny zaplatit poplatek rukou společnou a nerozdílnou. Poplatník není však povinen zaplatit více, než činí cena podílu jím nabytého.
účinné od 1. 7. 1957(3) Má-li nabyvatel povinnost plnit ve prospěch třetí osoby, platí poplatek z tohoto plnění třetí osoba, nabyvatel však ručí za poplatek z takového plnění; zaplatí-li poplatek ručitel, může požadovat na třetí osobě (obdarovaném) náhradu anebo si částku poplatku srazit při plnění.
účinné od 1. 7. 1957(4) Za poplatek ručí převodce.
účinné od 1. 7. 1957(1) Poplatek z darování se vypočítá z obecné (prodejní) ceny převedeného majetku. Je-li část ceny převedeného majetku kryta odpočitatelnou úplatou nebo odpočitatelnými závazky, sníží se základ poplatku o tuto úplatu a závazky; jaká úplata a které závazky jsou odpočitatelné, stanoví nařízení vydané podle § 27.
účinné od 1. 7. 1957(2) Sazba poplatku z darování je stejná jako sazba poplatku z dědictví.
účinné od 1. 7. 1957(1) Poplatek z převodu nemovitostí se platí z nemovitého majetku, který je v osobním nebo soukromém vlastnictví a úplatně se převádí do vlastnictví jiných osob nebo přechází prodejem nebo udělením příklepu v exekučním řízení, vyvlastněním nebo vydržením.
účinné od 1. 7. 1957(2) Je-li úplatou kryta jen část ceny převedeného nemovitého majetku, platí se poplatek z převodu nemovitostí, je-li vyšší než poplatek z darování. Poplatek z převodu nemovitostí se platí i tehdy, převádí-li se nemovitost z osobního nebo soukromého vlastnictví do socialistického vlastnictví převážně úplatně.
účinné od 1. 7. 1957(3) Na převod (přechod) dočasných staveb a na zřízení a převod (přechod) práva stavby se hledí jako na převod (přechod) do vlastnictví k nemovitosti.
účinné od 1. 7. 1957(4) Pro poplatnost se sčítá cena majetku převedeného mezi týmiž osobami v období jednoho roku před posledním převodem.
účinné od 1. 7. 1957(1) Poplatek z převodu nemovitostí jsou povinni platit rukou společnou a nerozdílnou nabyvatel, převodce a nabyvatelův právní nástupce ve vlastnictví převedené věci (její části). To platí obdobně také, přechází-li nemovitost prodejem v exekučním řízení. Při převodu nemovitosti do socialistického vlastnictví platí poplatek převodce.
účinné od 1. 7. 1957(2) Přechází-li nemovitost udělením příklepu v exekučním řízení, vyvlastněním nebo vydržením, platí poplatek nabyvatel a rukou společnou a nerozdílnou s ním právní nástupce ve vlastnictví převedené věci, pokud nabyvatelem není socialistická právnická osoba.
účinné od 1. 7. 1957(3) Jestliže nabývají nebo převádějí nemovitost dvě nebo více osob společně, jsou povinny platit poplatek rukou společnou a nerozdílnou. Poplatník však není povinen zaplatit více, než činí cena podílu jím nabytého nebo převedeného.
účinné od 1. 7. 1957(1) Poplatek z převodu nemovitostí se vypočítá z obecné (prodejní) ceny převedené nemovitosti a jejího příslušenství (v dalším jen „nemovitost“).
účinné od 1. 7. 1957(2) Při směně se poplatek vypočítá z ceny jedné ze směňovaných nemovitostí; nemají-li stejnou cenu, vypočítá se poplatek z ceny nemovitosti, která má cenu vyšší.
účinné od 1. 7. 1957(3) Sazba poplatku se určuje od 6 % do 13 % základu poplatku. Pro nabyvatele v blízkém příbuzenském (osobním) poměru k převodci určuje se sazba poplatku od 1 % do 5 % základu poplatku. Pro nemovitosti v soukromém vlastnictví je sazba poplatku o 2 % vyšší.
účinné od 1. 7. 1957(1) Poplatky se platí za úkony notářství.
účinné od 1. 7. 1957(2) Za provedení úkonu mimo úřadovnu notářství je poplatník také povinen nahradit skutečně vzešlé výlohy.
účinné od 1. 7. 1957(1) Poplatek platí, kdo o úkon žádá.
účinné od 1. 7. 1957(2) Je-li poplatníků několik, jsou povinni zaplatit poplatek rukou společnou a nerozdílnou.
účinné od 1. 7. 1957(1) Sazby poplatků za úkony stanoví nařízení vydané podle § 27, a to buď pevnými částkami za jednotlivé úkony nebo úhrn úkonů anebo z ceny předmětu úkonu.
účinné od 1. 7. 1957(2) Notářství může poplatek zvýšit až o 50 %, jde-li o úkony zvlášť složité a obtížné nebo o úkony prováděné mimo úřadovnu notářství; v těchto případech zahrnuje zvýšený poplatek i drobné hotové výdaje (místní jízdné a pod.).
účinné od 1. 7. 1957Nebyl-li zaplacen poplatek stanovený pevnou částkou, neprovede notářství úkon, leč by tak vyžadoval obecný zájem nebo bylo nebezpečí v prodlení.
účinné od 1. 7. 1957(1) Právní úkon o převodu majetku, ze kterého se platí poplatek z darování nebo poplatek z převodu nemovitostí, vyžaduje k platnosti, aby byl u notářství zapsán do poplatkového rejstříku (registrace). Je-li třeba k převodu majetku přivolení nebo schválení jiného orgánu, ohlašuje se právní úkon k registraci až po tomto přivolení nebo schválení. Právní úkon je platný jen v tom rozsahu a s tím obsahem, jak byl registrován.
účinné od 1. 7. 1957(2) Ustanovení odstavce 1 se netýká nemovitého majetku, který se převádí do socialistického vlastnictví nebo přechází prodejem nebo udělením příklepu v exekučním řízení anebo vyvlastněním. Takový převod (přechod) nemovitosti jsou účastníci povinni do 15 dnů ohlásit u notářství.
účinné od 1. 7. 1957(3) Účastníci právního úkonu jsou povinni předložit originál a opis listiny o převodu majetku, pokud byla vyhotovena, a jiné pomůcky potřebné pro posouzení poplatnosti a udat základ poplatku.
účinné od 1. 7. 1957(4) Jestliže účastníci provedli převod majetku, který nebyl registrován, bude jim vyměřen zvláštní poplatek, jako by šlo o převod registrovaný. Dojde-li k registraci, bude poplatek vyměřen znovu.
účinné od 1. 7. 1957(1) Pro poplatky z dědictví, z darování a z převodu nemovitostí vázne zákonné zástavní právo na věcech, které jsou podrobeny poplatku; u nemovitých věcí má zástavní právo přednost přede všemi zástavními právy váznoucími na nemovitosti.
účinné od 1. 7. 1957(2) Dokud nabytí dědictví nebylo potvrzeno, smí být majetek zůstavitele, který je uložen u jiných osob, před zaplacením nebo zajištěním poplatku z dědictví vydán, vyzvednut nebo dán do zástavy jen s přivolením notářství.
účinné od 1. 7. 1957(1) Do výše, kterou stanoví nařízení vydané podle § 27 vyměří poplatky notářství ústně, a není-li to možno, písemnou výzvou k zaplacení poplatku.
účinné od 1. 7. 1957(2) Poplatky, které převyšují hranici stanovenou podle odstavce 1, vyměřuje notářství platebním výměrem. O výši skutečně vzešlých výloh rozhodne notářství zpravidla platebním výměrem, kterým vyměří poplatek.
účinné od 1. 7. 1957(3) Jestliže poplatky vyměřené podle odstavce 1 nebyly včas zaplaceny, vydá na ně notářství platební výměr.
účinné od 1. 7. 1957(1) Poplatky vyměřené ústně nebo písemnou výzvou k zaplacení poplatku jsou splatné takto:
účinné od 1. 7. 1957(2) Poplatky vyměřené ústně nebo písemnou výzvou se platí kolkovými známkami.
účinné od 1. 7. 1957(3) Poplatek z převodu nemovitostí, pokud připadá na kupní cenu určenou v penězích, jsou poplatníci povinni zaplatit před registrací. Dokud poplatek není zaplacen, může notářství provedení registrace odepřít.
účinné od 1. 7. 1957(4) S výjimkou poplatku splatného podle odstavce 3 jsou poplatky vyměřené platebním výměrem a náhrada výloh splatné do 15 dnů po doručení výměru. Nařízení vydané podle § 27 stanoví, na který účet mají být poplatky placeny.
účinné od 1. 7. 1957(5) Nebyl-li poplatek zaplacen včas, je poplatník povinen zaplatit za každý i započatý kalendářní měsíc prodlení penále ve výši 1 % dlužné částky.
účinné od 1. 7. 1957(1) Poplatky nelze vyměřit a vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, ve kterém mohl být poplatek (dodatek) vyměřen. Ve stejné lhůtě lze dodatečně vyměřit částky, o něž bylo předepsáno méně, protože poplatek nebyl správně vyměřen.
účinné od 1. 7. 1957(2) Je-li proveden úkon k vyměření nebo vymáhání poplatku, běží promlčecí doba znovu od konce kalendářního roku, ve kterém byl poplatník o tomto úkonu uvědoměn.
účinné od 1. 7. 1957Notářství jsou povinna pečovat, aby poplatky byly správně a včas vyměřovány, a pokud jde o poplatky podle § 20 odst. 1 a § 21 odst. 3, též správně a včas placeny.
účinné od 1. 7. 1957(1) Proti vyměření poplatků lze u notářství, které poplatky vyměřilo, podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru.
účinné od 1. 7. 1957(2) O odvolání rozhoduje s konečnou platností finanční odbor rady krajského národního výboru, v jehož obvodu je sídlo notářství, které poplatek vyměřilo. Lze-li odvolání plně vyhovět, rozhodne o něm notářství, proti jehož rozhodnutí bylo odvolání podáno.
účinné od 1. 7. 1957(3) Splatné a nezaplacené poplatky a penále se vymáhají soudní exekucí.
účinné od 1. 7. 1957Orgány justiční správy jsou povinny pečovat, aby poplatky byly včas vymáhány, a kontrolují pravidelnými dohlídkami, zda se poplatky vybírají a vymáhají podle platných předpisů.
účinné od 1. 7. 1957(1) Ministerstvo financí a podle jeho směrnic orgány jím pověřené se přesvědčují občasnými kontrolami o způsobu provádění tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných.
účinné od 1. 7. 1957(2) Místní orgány státní správy jsou povinny poskytovat účinnou pomoc při provádění tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných.
účinné od 1. 7. 1957(3) Při provádění kontroly jsou kontrolní orgány oprávněny vstupovat do místností, zařízení nebo na pozemky a provádět přitom šetření potřebná pro zjištění skutečností, které jsou rozhodující pro výši poplatků.
účinné od 1. 7. 1957(4) Poplatníci jsou oprávněni a povinni při kontrole spolupůsobit, poskytnout kontrolním orgánům vysvětlení a důkazní prostředky, předložit písemnosti a pomůcky, týkající se skutečností rozhodných pro vyměření poplatků a učinit vše, co je k usnadnění a urychlení kontroly potřebné.
účinné od 1. 7. 1957(1) Ministr financí vydá v dohodě s ministrem spravedlnosti nařízením předpisy k provedení tohoto zákona, zejména
účinné od 1. 7. 1957(2) Ministerstvo financí může
účinné od 1. 7. 1957(3) Zmocnění podle odstavce 2 písm. b) a c) použije se také na dávky, které budou vybrány podle dřívějších předpisů (§ 28 odst. 1); ministerstvo financí může zejména také stanovit, že zaniká odklad placení daně z obohacení a s ní souvisícího nemovitostního poplatku, které se podle dřívějších předpisů platily po zániku práva požívání, práva užívání k vlastní potřebě nebo práva na opětující se plnění.
účinné od 1. 7. 1957(1) Ustanovení tohoto zákona se vztahují na dědictví, zemřel-li zůstavitel za účinnosti tohoto zákona, a na převody majetku, které byly za této účinnosti uskutečněny (dovršeny); došlo-li k těmto skutečnostem do dne účinnosti tohoto zákona, použije se dřívějších předpisů.
účinné od 1. 7. 1957(2) Dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti, zrušují se všechny předpisy, které mu odporují nebo upravují věci, na něž se tento zákon a předpisy podle něho vydané vztahují; zejména se zrušují
účinné od 1. 7. 1957Tento zákon nabývá účinnosti dnem, který stanoví nařízením ministr financí v dohodě s ministrem spravedlnosti; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.