katastrální vyhláška

1. 11.1 Mapové značky

   Poř. číslo	Předmět	Značka
   1	Hranice státní
   2	Hranice kraje
   3	Hranice okresu
   4	Hranice obce
   5	Hranice katastrálního území
   6	Hranice chráněného území
   7	Chmelnice
   8	Vinice
   9	Zahrada
   10	Trvalý travní porost
   11	Sad
   12	Lesní půda
   13	Koryto vodního toku
   14	Hřbitov

1. 11.2 Mapové značky nově nevyznačované

   Poř. číslo	Předmět	Mapová značka
   1	Hranice neznatelná
   2	Pastvina
   3	Koryto vodního toku kryté
   4	Ostatní plochy
   5	Zamokřená půda bez rákosí
   	Zamokřená půda s rákosím
   6	Zřícenina
   7	Most kamenný, betonový
   	Most železný
   	Most dřevěný
   8	Lávka užší než 2 m
   	Lávka širší než 2 m

2. Poznámka:

   Tloušťka čar kresby mapové značky je 0,1 mm, pokud není uveden jiný rozměr.

   Rozměry mapových značek jsou uvedeny v mm.

1. 12.1 Poloha bodů podrobného polohového bodového pole se volí tak, aby body nebyly ohroženy, aby jejich signalizace byla jednoduchá a aby body byly využitelné pro připojení podrobného měření.
2. 12.2 Body podrobného polohového bodového pole se volí především na objektech trvalého rázu nebo na jiných místech tak, aby co nejméně omezovaly vlastníka v užívání pozemků, například v obvodu dopravních komunikací.
3. 12.3 Body podrobného polohového bodového pole se zřizují
   1. a) na technických objektech poskytujících trvalou signalizaci, zejména na rozích budov,
   2. b) na hranici pozemku se znakem, který svojí stabilizací vyhovuje ustanovením bodu 12.4 a 12.5,
   3. c) na objektech se stabilizační značkou, například na nivelačních kamenech, stabilizacích tíhových bodů, znacích lomových bodů na hranicích obcí, na mostcích a propustcích s nivelační hřebovou značkou.

1. 12.4 Pokud nejsou pro umístění bodů podrobného polohového bodového pole vhodné objekty, potom se výjimečně stabilizují kamennými hranoly o celkové délce nejméně 500 mm a s opracovanou hlavou o rozměrech nejméně 120 mm x 120 mm x 70 mm. Byl-li již v místě pevně osazen k jinému účelu opracovaný kámen o stejných rozměrech, použije se po doplnění křížkem nebo důlkem.
2. 12.5 Body podrobného polohového bodového pole je možno také stabilizovat
   1. a) vysekáním křížku na opracované ploše skály,
   2. b) hřebovými značkami zabetonovanými do skály, kovovými konzolami, čepovými značkami apod., pevně osazenými na budovách,
   3. c) železnými trubkami nebo čepy apod. v betonových blocích o velikosti nejméně 200 mm x 200 mm x 700 mm,
   4. d) železnými trubkami o průměru nejméně 30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm, délky nejméně 600 mm (nebo nejméně 500 mm, je-li trubka opatřena závitem proti vytažení znaku) a pevně připojenou hlavou z plastu velikosti nejméně 120 mm x 120 mm x 120 mm,
   5. e) kovovými značkami o průměru nejméně 8 mm s plochou hlavou o průměru nejméně 25 mm a délce značky nejméně
      1. 1. 100 mm, zatlučenými do zpevněného povrchu,
      2. 2. 40 mm s hmoždinkou, zapuštěnými do pevných konstrukcí;
      3. 3. takto stabilizovaný bod se zpravidla zřizuje spolu s dalším bodem na blízkém technickém objektu podle bodu 12.3 písm. a).

1. 12.6 Body podrobného polohového bodového pole se volí v hustotě s přihlédnutím k technickým možnostem měření pro účely správy katastru.
2. 12.7 Body podrobného polohového bodového pole se zaměřují v terénu určováním hodnot délek a úhlů (určovací prvky), popřípadě výšek, nebo určením souřadnic technologií GPS.
3. 12.8 Zaměření každého bodu podrobného polohového bodového pole se provede nezávisle nejméně dvakrát. Měření musí být připojeno na body nejméně takové přesnosti, která má být dosažena u nově určovaných bodů.
4. 12.9 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y bodů podrobného polohového bodového pole je střední souřadnicová chyba m_xy, daná vztahem
   1. m_x, m_y jsou střední chyby určení souřadnic x, y. Podrobné polohové bodové pole se vytváří s přesností, která je dána základní střední souřadnicovou chybou 0,06 m a vztahuje se k nejbližším bodům základního polohového bodového pole a zhušťovacím bodům.

1. 12.10 Mezní odchylka se stanoví 2,5 násobkem základní střední souřadnicové chyby.
2. 12.11 Přesnost bodů podrobného polohového bodového pole se posuzuje
   1. a) u jednotlivých bodů podle skutečné odchylky nebo empirické střední souřadnicové chyby, určené z vyrovnání metodou nejmenších čtverců, která nesmí překročit hodnotu mezní odchylky nebo podle rozdílů dvojího nezávislého měření, pokud byla použita technologie GPS,
   2. b) u souboru bodů testováním poměru empirické střední souřadnicové chyby souboru k základní střední souřadnicové chybě.

   Pro tento účel se rozumí skutečnou odchylkou rozdíl mezi hodnotou určenou kontrolním měřením podstatně vyšší přesnosti a hodnotou, jejíž přesnost se posuzuje.

1. 12.12 Při testování podle bodu 12.11 písm. b) u souboru o větším počtu bodů než 20 má mít nejméně 60 % bodů skutečné odchylky v mezích od nuly do hodnoty základní střední souřadnicové chyby. Přitom u žádného z bodů souboru nesmí být překročena mezní odchylka podle bodu 12.10. Empirická střední souřadnicová chyba souboru bodů se vypočte jako kvadratický průměr absolutních hodnot empirických středních souřadnicových chyb bodů souboru.
2. 12.13 Úplné číslo bodu podrobného polohového bodového pole je dvanáctimístné, kde
   1. a) první tři číslice jsou pořadovým číslem katastrálního území v rámci okresu,
   2. b) čtvrtá číslice je uvnitř okresu nulová, nebo může znamenat příslušnost bodu do katastrálního území sousedního okresu a pak má hodnotu v rozmezí 1 až 8,
   3. c) pátá až osmá číslice jsou nulové,
   4. d) poslední čtyři číslice jsou vlastním číslem bodu uvnitř katastrálního území v rozsahu 0501 až 3999.

1. 12.14 Úplné číslo dočasně stabilizovaného bodu podrobného polohového bodového pole má na prvém až osmém místě číslice podle bodu 12.13 písm. a), b) a c), a poslední čtyři číslice jsou vlastním číslem bodu od čísla 4001 včetně.
2. 12.15 Geodetické údaje o bodu podrobného polohového bodového pole obsahují
   1. a) číslo bodu,
   2. b) lokalizační údaje o katastrálním území a obci a označení listu Státní mapy 1:5000,
   3. c) souřadnice v S-JTSK zaokrouhlené na 2 desetinná místa, třídu přesnosti (jen u bodů zřízených před 28. dubnem 1993) a výšku bodu v Bpv (pokud byla určena),
   4. d) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami,
   5. e) nárys nebo detail,
   6. f) popis, způsob stabilizace a určení bodu,
   7. g) poznámky.

1. 12.16 Geodetické údaje o bodu podrobného polohového bodového pole se předávají na tiskopisech Úřadu nebo jako tiskový výstup z počítače, který je obsahově shodný a úpravou přiměřený tiskopisu Úřadu.
2. 12.17 Čísla zrušených bodů podrobného polohového bodového pole se znovu nesmí použít.

1. 13.1 Přesnost měření a výsledných souřadnic podrobných bodů se vyjadřuje ve vztahu k blízkým bodům polohového bodového pole.
2. 13.2 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic podrobného bodu je základní střední souřadnicová chyba m_xy, daná vztahem
   1. m_x, m_y jsou základní střední chyby určení souřadnic x, y.

1. 13.3 Charakteristikou relativní přesnosti určení souřadnic dvojice bodů je základní střední chyba m_d délky d přímé spojnice bodů této dvojice, vypočtené ze souřadnic.
2. 13.4 Poloha podrobných bodů musí být určena měřením v terénu tak, aby
   1. a) střední souřadnicová chyba m_xy nepřesáhla kritérium u_xy = 0,14 m,
   2. b) charakteristika m_d nepřesáhla kritérium u_d vypočtené pro každou vodorovnou délku ze vztahu

1. 13.5 Dosažení přesnosti určení souřadnic podrobných bodů se ověřuje pomocí
   1. a) oměrných měr nebo kontrolním měřením délek přímých spojnic jiných vybraných dvojic podrobných bodů a jejich porovnáním s délkami, vypočtenými ze souřadnic nebo
   2. b) nezávislého kontrolního měření a výpočtu souřadnic výběru podrobných bodů a jejich porovnání s prvotně určenými souřadnicemi.

1. 13.6 Pro porovnání délek podle bodu 13.5 písm. a) se vypočtou rozdíly délek Δd = d_m - d_k, kde d_m je délka spojnice vypočtená z výsledných souřadnic a d_k je délka spojnice určená měřením. Přesnost se považuje za vyhovující, když platí, že |Δd| ≤2u_d (v m) a přitom pro alespoň 60% posuzovaných odchylek platí, že |Δd| ≤u_d. V případě, že některé rozdíly délek d nevyhovují kritériu, prověří se správnost určení příslušných dvojic bodů a zjištěné nesprávnosti se opraví.
2. 13.7 Pro porovnání souřadnic výběru podrobných bodů podle bodu 13.5 písm. b) se vypočtou pro body výběru rozdíly souřadnic Δx= x_m - x_k, Δ_y = y_m - y_k, kde x_m, y_m jsou výsledné souřadnice podrobného bodu a x_k, y_k jsou souřadnice téhož bodu z kontrolního určení. Přesnost se testuje pomocí výběrové střední souřadnicové chyby s_xy, vypočtené jako kvadratický průměr středních chyb souřadnic s_x, s_y, které se určí ve výběru o rozsahu N bodů ze vztahů

   Hodnota koeficientu k = 2, má-li kontrolní určení stejnou přesnost jako měření nebo k = 1, má-li kontrolní určení přesnost podstatně vyšší, tj. m_xy < 0,10 m. Přesnost určení souřadnic se pokládá za vyhovující, když

   1. a) při posuzování jednotlivých bodů střední odchylka v poloze u_p vypočtená ze vztahu
      1. nepřekročí mezní odchylku 2u_xy a přitom alespoň 60 % posuzovaných odchylek nepřekročí hodnotu u_xy příslušného kódu kvality,
   1. b) výběrová střední souřadnicová chyba s_xy, vypočtená ze vztahu
      1. vyhovuje kritériu s_xy ≤ 0,15 m pro výběr o rozsahu N od 100 do 300 bodů a s_xy ≤ 0,14 m pro výběr větší než 300 bodů.

1. 13.8 Pro přesnost souřadnic podrobných bodů polohopisu katastrální mapy v S-JTSK, zhotovené ve 4. třídě přesnosti mapování podle dřívějších předpisů, platí tyto hodnoty kritérií pro charakteristiky stanovené podle bodu
   1. 13.4 písm. a): u_xy = 0,26 m,
      1. písm. b):
   1. 13.7 písm. a): 2u_xy = 0,52 m,
      1. písm. b): s_xy je menší nebo rovno 0,29 m pro N od 100 do 300 bodů, s_xy je menší nebo rovno 0,26 m pro N větší než 300 bodů.

1. 13.9 Kódy kvality podrobných bodů

   Kód kvality	podle
   	přesnosti	původu
   	bod, jehož souřadnice byly určeny se střední souřadnicovou chybou	bod digitalizovaný z analogové mapy v měřítku
   3	≤ 0,14 m	-
   4	> 0,14 m a ≤ 0,26 m	-
   5	> 0,26 m a ≤ 0,50 m	-
   6	≤ 0,21 m	1:1000, 1:1250
   7	> 0,21 m a ≤ 0,50 m	1:2000, 1:2500
   8	> 0,50 m	1:2880 a jiném výše neuvedeném

   Body převzaté ze schváleného návrhu pozemkových úprav se považují za body určené se střední souřadnicovou chybou 0,14 m a jsou označeny kódem kvality 3.

1. 14.1 V digitální mapě se výměra parcely vypočte z grafického souboru podle § 77 odst 2 písm. a) nebo c), v digitalizované mapě se ponechají dosavadní výměry v rozsahu uvedeném v § 63 odst. 6 písm. b) a v ostatních případech se výměra parcely vypočte podle § 77 odst. 2 písm. a) až c) a v analogové mapě se výměra vypočte podle § 77 odst. 2 písm. a) až d).
2. 14.2 U výpočtu výměr v analogové mapě jsou přípustná tato zjednodušení
   1. a) při dělení parcely s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2, lze výměru jedné části určit odpočtem výměr ostatních dílů, určených s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2,
   2. b) při dělení parcely s kódem způsobu určení výměry 0 na díly s velmi rozdílnou výměrou lze upustit od výpočtu největšího dílu, je-li tento díl větší než
      1. 1. 19/20 dělené parcely s původní výměrou do 1 ha,
      2. 2. 4/5 dělené parcely s původní výměrou nad 1 ha,
   1. c) při slučování parcel je prvním výpočtem součet dosavadních výměr a grafický výpočet je kontrolní,
   2. d) je-li parcela dělena rámem mapového listu, lze upustit od výpočtu výměry části na mapovém listu nedotčeném změnou, pokud je tato již známa z dřívějšího výpočtu.

1. 14.3 Při výpočtu výměr dílů parcel zjednodušené evidence se postupuje obdobně jako u parcel katastru.
2. 14.4 Výměra změněné parcely nebo dílu se určí dvěma nezávislými výpočty, nejedná-li se o digitální mapu, u které se výměra určí jedním výpočtem a jeho kontrola se provede porovnáním s výměrou celé parcely podle bodu 14.6. Sestavení parcel z dílů se kontroluje grafickým nebo číselným výpočtem celé výměry.
3. 14.5 Po ukončení každého uceleného výpočtu výměr se porovnají celkové výměry dosavadního a nového stavu. Rozdíl obou hodnot musí být nulový nebo shodný s vykazovanou opravou výměry nebo změnou.
4. 14.6 Rozdíl mezi dosavadní a nově vypočtenou výměrou skupiny je početní odchylka, která nesmí být větší než mezní odchylka. Početní odchylka se rozdělí úměrně velikosti jednotlivých vypočtených výměr parcel a dílů ve skupině. Nerozděluje se na
   1. a) výměry parcel (dílů) určené s kódem způsobu určení výměry 1 a 2,
   2. b) výměry dílů převzaté z vyrovnání dílů podle odstavce 14.7,
   3. c) výměry dílů nových parcel, tvořené celými dosavadními parcelami, není-li to z důvodu vyrovnání nutné,
   4. d) výměry celých čtverců souřadnicové sítě zahrnutých do grafického výpočtu.

1. 14.7 Vyrovnání výměr s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2.

   Při výpočtu výměry parcely určené s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2, která je tvořena

   1. a) z dílů původních parcel s kódem způsobu určení výměry 0, se
      1. 1. výměry dílů vyrovnají na určenou výměru nové parcely; pokud je dílem celá dosavadní parcela, převezme se její výměra z operátu katastru, po její kontrole jedním výpočtem a zpravidla se nevyrovnává,
      2. 2. u jednotlivých výpočetních skupin pro dělení původních parcel výměry dílů nové parcely vypočtené podle bodu 1 již nevyrovnávají,
   1. b) z dílů původních parcel s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2, se případný rozdíl mezi nově určenou výměrou a součtem jejích dílů vzniklý zaokrouhlováním poznamená v geometrickém plánu.

1. 14.8 Výměry parcel s kódem způsobu určení výměry 0 se vyrovnávají ve výpočetních skupinách. Skupinu tvoří zpravidla dělená parcela nebo souvislý celek změnou dotčených parcel jednoho vlastníka. Není-li mezní odchylka podle bodu 14.11 překročena, vyrovnají se nově vypočtené výměry parcel a dílů tak, aby se jejich součet rovnal výměře skupiny. Odchylka od dosavadní výměry skupiny se při vyrovnání rozdělí úměrně výměrám vyrovnávaných parcel a dílů. Nelze-li provést vyrovnání ve skupině, ale rozdíl lze přiřadit pouze jedné parcele, čímž dochází k překročení mezní odchylky, navrhne se oprava výměry. Výměra zbytku parcely zjednodušené evidence se určí odpočtem výměry jejích dílů slučovaných do parcel katastru. Zaniká-li celá parcela zjednodušené evidence, vyrovnání na evidovanou výměru se neprovádí, případný rozdíl evidované výměry s výměrou jejích dílů slučovaných do parcel katastru se poznamená v geometrickém plánu a v záznamu výsledku výpočtu výměr parcel (dílů) podle bodu 16.23 písm. d).
2. 14.9 Mezní odchylky v digitální mapě a v digitalizované mapě

   Mezní odchylka mezi výměrou parcely grafického počítačového souboru a výměrou souboru popisných informací

   Mezní odchylka mezi výměrou parcely grafického počítačového souboru a výměrou souboru popisných informací

   Kód kvality u nejméně přesně určeného lomového bodu na hranici parcely (dílu parcely)	Mezní odchylka v m2
   3	2
   4	0,4.√P + 4
   5	1,2.√P + 12
   6	0,3.√P + 3
   7	0,8.√P + 8
   8	2,0.√P + 20

   P v m² je větší z porovnávaných výměr. Mají-li lomové body na hranici parcely, dílu parcely nebo skupiny parcel různé kódy kvality, použije se mezní odchylka podle kódu kvality bodu s největší střední souřadnicovou chybou.

1. 14.10 Mezní odchylky a kódy způsobu určení výměry v analogové mapě

   Hodnota mezní odchylky u_MP se vypočte ze vzorců uvedených v tabulce, kde P v m² je větší z porovnávaných výměr

   Mezní odchylka mezi výměrou parcely grafického počítačového souboru a výměrou souboru popisných informací

   Měřítko mapy	Výměra určená s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2 v porovnání s výměrou určenou s kódem 0	Výměra určená nezávisle dvakrát graficky
   1	2	3
   1:1000	uMP = 0,25.√P + 2	uMP = 0,20.√P + 3
   1:1250 a 1:1440	uMP = 0,35.√P + 3	uMP = 0,30.√P + 4
   1:2000	uMP = 0,50.√P + 4	uMP = 0,40.√P + 6
   1:2500 a 1:2880	uMP = 0,90.√P + 7	uMP = 0,60.√P + 8
   1:5000	uMP = 1,20.√P + 10	uMP= 1,05.√P + 14

1. 14.11 Hodnota mezní odchylky u_MP v m² mezi dosavadní výměrou skupiny a celkovým součtem výměr nových parcel (dílů) ve skupině se stanoví, jsou-li
   1. a) dosavadní a nové výměry určeny ze souřadnic lomových bodů obvodu parcely (dílu), které byly vypočteny s kódem způsobu určení výměry 1, ze vzorce
      1. kde n₁ je počet dosavadních parcel ve skupině,
      2. n₂ je počet nových parcel a dílů ve skupině,
   1. b) dosavadní a nové výměry určeny s kódem způsobu určení výměry 0 nebo kombinací různých způsobů, dvojnásobnou hodnotou vypočtenou podle vzorců uvedených ve třetím sloupci tabulky v bodu 14.10.

1. 14.12 Při postupu podle bodu 16.26 se mezní odchylky výpočtu výměr nepoužijí.

1. 15.1 Charakteristikou přesnosti zobrazení podrobných bodů v analogové mapě je základní střední souřadnicová chyba m_xy (bod 13.2), kde m_x, m_y jsou základní střední chyby zobrazení bodu na podkladě jeho výsledných souřadnic. Podrobné body musí být zobrazeny tak, aby charakteristika přesnosti zobrazení m_xy nepřesáhla hodnotu 0,16 mm na mapě.
2. 15.2 Dosažení přesnosti zobrazení podrobných bodů u analogové mapy se ověřuje porovnáním délek přímých spojnic dvojic podrobných bodů určených z přímého měření (například oměrných měr nebo jiných kontrolních měr) s délkami určenými z mapy.
3. 15.3 Dosažení přesnosti se posuzuje podle velikosti rozdílu délek daného vztahem Δd = d_m - d_k, kde d_m je
   1. a) délka spojnice vypočtená z výsledných souřadnic [bod 13.5 písm. a)], nebo
   2. b) délka spojnice určená z hodnot odměřených na analogové mapě s přihlédnutím k deformaci katastrální mapy (bod 15.2)
   3. a d_k je délka spojnice určená z přímého měření.

1. 15.4 Dosažená přesnost se považuje u katastrální mapy v S-JTSK za vyhovující tehdy, když
   1. a) absolutní hodnoty všech rozdílů délek, vypočtených podle bodu 15.3 vyhovují kritériu ǀΔdǀ ≤ 2u_d.k (v m),
   2. b) kritérium ǀΔdǀ ≤u_d.k (v m) je splněno pro 60 % testovaných délek d, přičemž u_d se vypočte podle bodu 13.4 a koeficient k má hodnotu pro případ podle bodu 15.3 písm. a) k = 1,0 a pro případ podle bodu 15.3 písm. b) k = 1,5 u měřítka katastrální mapy 1:1000, k = 1,6 u měřítka 1:2000 a k = 1,9 u měřítka 1:5000.

   V případě, že některé rozdíly délek d nevyhovují kritériu podle písmena a), prověří se správnost určení příslušných dvojic bodů a zjištěné nesprávnosti se opraví.

1. 15.5 Přesnost zobrazení bodů v analogové mapě v jiném souřadnicovém systému než S-JTSK se považuje za vyhovující, když absolutní hodnota rozdílu délek Δd nepřekročí mezní odchylku uvedenou v tabulce

   Mezní odchylka mezi výměrou parcely grafického počítačového souboru a výměrou souboru popisných informací

   Měřítko katastrální mapy	Mezní odchylka v metrech pro délku d
   	do 50 metrů	nad 50 metrů
   1	2	3
   1 : 1250	0,58	0,68
   1 : 1440	1,33	1,48
   1 : 2500	1,16	1,36
   1 : 2880	2,66	2,96

   Pro katastrální mapu, která vznikla v jiném systému a později byla převedena do S-JTSK, se použije mezní odchylka podle původního měřítka mapy.

1. 16.1 Záznam podrobného měření změn má tyto náležitosti
   1. a) popisové pole,
   2. b) náčrt,
   3. c) zápisník,
   4. d) protokol o výpočtech,
   5. e) záznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů),
   6. f) návrh zobrazení změny,
   7. g) údaje o seznámení vlastníků s označením a s průběhem nových nebo změněných hranic; zpravidla pod popisovým polem.

   Záznam podrobného měření změn pro vytyčení hranice pozemku, pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku a pro vymezení chráněného území nebo jeho ochranného pásma obsahuje pouze náležitosti podle písmene a) až d) a f). Záznam podrobného měření změn pro upřesněný přídělový plán obsahuje pouze náležitosti podle písmene a), b), d), e) a f).

1. 16.2 Přílohou záznamu podrobného měření změn podle povahy změny je
   1. a) dokumentace o zřízení bodu podrobného polohového bodového pole (§ 68 odst. 2) a oznámení o změnách a zjištěných závadách v geodetických údajích o bodu podrobného polohového bodového pole,
   2. b) písemný podnět podle § 52 odst. 3 na opravu chybných údajů katastru obsahující důvody, pro které vyhotovitel považuje obsah katastru za chybný, popřípadě údaje, podle kterých může být chyba opravena,
   3. c) kopie geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby v takovém rozsahu, který je potřebný pro vyznačení dalšího prvku polohopisu nebo jeho změny a srovnávací sestavení čísel bodů v záznamu podrobného měření změn a v geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby,
   4. d) kopie dokumentace o vytyčení hranice pozemku,
   5. e) technická zpráva obsahující údaje o použitých podkladech o dosažených odchylkách na bodech použitých pro zobrazení přídělu v katastrální mapě.

1. 16.3 V záznamu podrobného měření změn pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku lze rozsah věcného břemene vymezit bez jeho vytyčení v terénu, a to vzdáleností od liniového nebo bodového prvku, jehož poloha v terénu je evidována v katastru nebo na základě vytyčení tohoto prvku v terénu¹²⁴). Při převzetí souřadnic bodů použitých pro vymezení rozsahu věcného břemene z výsledků jiných zeměměřických činností ověřených ověřovatelem, například z dokumentace skutečného provedení stavby, se k těmto údajům připojí poznámka obsahující bližší specifikaci výsledku zeměměřické činnosti.
2. 16.4 V záznamu podrobného měření změn pro vymezení chráněného území nebo jeho ochranného pásma lze průběh jejich hranice vymezit i s využitím map dřívějších pozemkových evidencí.
3. 16.5 Úplné číslo podrobného bodu je dvanáctimístné, kde
   1. a) první tři číslice jsou pořadovým číslem katastrálního území v rámci okresu,
   2. b) čtvrtá číslice je uvnitř okresu buď nulová, nebo může znamenat příslušnost záznamu podrobného měření změn do katastrálního území sousedního okresu a pak má hodnotu v rozmezí 1 až 8,
   3. c) pátá až osmá číslice jsou číslem záznamu podrobného měření změn,
   4. d) poslední čtyři číslice jsou vlastním číslem bodu uvnitř záznamu podrobného měření změn v rozsahu 0001 až 3999.

1. 16.6 Úplné číslo pomocného měřického bodu a pomocného bodu pro výpočet má na prvém až osmém místě číslice podle bodu 16.5 písmen a), b) a c) a poslední čtyři číslice jsou vlastním číslem bodu od čísla 4001 včetně.

Popisové pole

1. 16.7 Vzor popisového pole
   

1. 16.8 Věcné a formální náležitosti popisového pole jsou vymezeny tiskopisem Úřadu. Název „Záznam podrobného měření změn“ v tiskopisu nebo při jeho vyhotovení počítačovými prostředky se upraví na název podle této vyhlášky, jedná-li se o neměřický záznam.

   Pod popisovým polem se uvádí

   1. a) text: „S průběhem a trvalým označením nových navrhovaných nebo změněných hranic byl v terénu seznámen:“. Za textem se uvede jméno a příjmení osoby, která byla seznámena s průběhem a označením hranic pozemků, místo (název obce) a datum seznámení s průběhem a označením hranic pozemků,
   2. b) seznam příloh podle bodu 16.2,
   3. c) případné upozornění na návrh opravy geometrického a polohového určení pozemku podle § 28 odst. 1 písm. d) nebo změny výměry podle § 29 odst. 1 písm. b), c) nebo d).

1. 16.9 Záznamy podrobného měření změn se číslují v rámci katastrálního území v jedné číselné řadě v rozsahu 0001 až 9999.

Náčrt

1. 16.10 Vzor náčrtu
   

1. 16.11 Náčrt obsahuje zobrazení bodů geometrického základu, identických bodů značkou č. 1.10, měřické sítě, rámu s označením listů katastrální mapy (je-li jím náčrt dělen, a to jen u analogových map), dosavadního a nového (změnou vzniklého nebo zamýšleného) stavu polohopisu, způsob označení lomových bodů hranic, dále čísla bodů, parcelní čísla, označení dílů a mapové značky druhů pozemků, značky budov, ohrazení a oplocení a oměrné a jiné kontrolní míry, popřípadě další související údaje obsahu katastru (způsob využití nebo ochrany nemovitosti apod.). Pokud jsou oměrné a jiné kontrolní míry uvedeny v zápisníku, je možné symbolizovat míru v náčrtu zakreslením krátké čárky uprostřed a podél příslušné délky. Pokud není možné oměrnou míru změřit ani nepřímo, poznamená se u dotčeného úseku hranice místo měřického údaje písmenná zkratka „n.m.“. U zaměřované budovy a budov, které mají pro zaměření změny význam, je vhodné uvést jejich popisné nebo evidenční číslo, typ a způsob využití, jsou-li tyto údaje známy.
2. 16.12 Náčrt obsahuje také zobrazení dosavadního i nového stavu parcel zjednodušené evidence, které jsou dotčeny změnou.
3. 16.13 Náčrt má formální náležitosti grafického znázornění geometrického plánu. Vyhotovuje se v takovém měřítku, aby všechny údaje byly zřetelné i při jeho případné reprodukci. Není-li možné v použitém měřítku některou část změny zobrazit (například drobné výstupky), vykreslí se na okraji náčrtu detail ve větším měřítku s vyznačením vzájemné souvislosti písmenem velké abecedy. Pro zobrazení vzdálených bodů se použije ustanovení bodu 17.5. Není na závadu, jsou-li v náčrtu zobrazeny skutečnosti nad rámec stanoveného obsahu a je-li významnější obsah zvýrazněn (například měřická síť červeně, budovy šrafováním), nesmí tím však být zhoršena čitelnost nebo reprodukovatelnost náčrtu. U budov dotčených změnou se uvádí číslo popisné nebo evidenční, je-li takové číslo přiděleno, tak, že se umístí podél té strany budovy, kde je vchod.
4. 16.14 Číslo bodu, jehož poloha byla určena z výsledků měření dokumentovaných v předchozím záznamu podrobného měření změn, obsahuje na prvém místě číslo tohoto záznamu podrobného měření změn oddělené pomlčkou od vlastního čísla bodu (u obou čísel se vynechají počáteční nuly). V případě, že takový bod bude zrušen a nahrazen bodem s kódem kvality 3, uvede se nejprve číslo nového bodu, dále za rovnítko škrtnuté číslo rušeného bodu.
5. 16.15 V náčrtu se užijí mapové značky uvedené u geometrického plánu v bodu 17.7. Záměry na vytyčované lomové body se v náčrtu zobrazují čárou 0.102.
6. 16.16 Náčrt má formát A4 a v případě většího formátu (při měření většího rozsahu) se skládá do uvedeného formátu tak, aby na vrchní straně byl údaj o jeho příslušnosti k záznamu podrobného měření změn nebo, má-li náčrt více samostatných částí než 3, uvede se na první z nich také jednoduchý přehled jejich kladu.

Zápisník

1. 16.17 Zápisník obsahuje
   1. a) čísla bodů geometrického základu měření, kontrolních, identických a nových bodů a měřené hodnoty určující jejich polohu,
   2. b) změřené údaje pro ověření polohy bodů geometrického základu a identických bodů,
   3. c) další měřené kontrolní údaje, popřípadě doplňující popis bodů.

1. 16.18 Zápisník, obsahující měřené údaje může být nahrazen v případě použití technologie GPS výstupem výpočetního protokolu ze zpracovatelského programu.

Protokol o výpočtech

1. 16.19 Protokol o výpočtech podle povahy změny obsahuje
   1. a) seznam souřadnic bodů geometrického základu měření a bodů polohopisu katastrální mapy použitých pro výpočet souřadnic nových podrobných bodů a výměr,
   2. b) údaje o použitých metodách výpočtu souřadnic, porovnání dosažených výsledků a mezivýsledků s mezními hodnotami,
   3. c) vytyčovací prvky nebo seznam souřadnic bodů, vypočtených transformací z vytyčovacích prvků, a jejich kódy kvality,
   4. d) výpočty spojené s napojením a přiřazením změny,
   5. e) výpočet číselně určených výměr,
   6. f) seznam souřadnic nově určených bodů,
   7. g) datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která výpočty prováděla.

1. 16.20 Pro seznam souřadnic nově určených bodů platí obdobně ustanovení bodu 17.19 s tím, že se
   1. a) uvádějí souřadnice i těch nově určených bodů, které neleží na nových hranicích,
   2. b) u všech bodů uvádějí jejich úplná čísla,
   3. c) u bodů se souřadnicemi v S-JTSK uvádí kód kvality.

1. 16.21 Samostatnou částí seznamu souřadnic jsou údaje o bodech, které na podkladě výsledků měření mají být při zápisu v katastru zrušeny. Pokud je rušený bod nahrazován novým bodem, uvede se tato skutečnost v poznámce údajem o čísle nového bodu.

Záznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů)

1. 16.22 Vzor záznamu výsledků výpočtu výměr parcel (dílů)

   Výpočet výměr parcel (dílů)

   

   Výpočet výměr parcel (dílů)

   

1. 16.23 Záznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů) obsahuje
   1. a) číslo geometrického plánu nebo záznamu podrobného měření změn, pokud se nezhotovuje geometrický plán, a označení listu katastrální mapy,
   2. b) sestavení výměr parcel, dílů a výpočetních skupin s jejich vyrovnáním a kódem způsobu výpočtu,
   3. c) podle potřeby výpočet dílů parcel zjednodušené evidence s uvedením druhu dřívější pozemkové evidence podle bodu 7.3,
   4. d) případný rozdíl při výpočtu jednotlivých výpočetních skupin s uvedením jeho velikosti a příčiny a
   5. e) datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která výměry vypočítala.

Návrh zobrazení změny

1. 16.24 Návrh zobrazení změny v digitální nebo digitalizované mapě a ve stanovených prostorech podle § 16 odst. 9 s analogovou mapou se předává ve výměnném formátu v digitální podobě. Součástí návrhu zobrazení je návrh změny nebo opravy souřadnic a kódu kvality bodů, které budou v katastru zapsány z moci úřední, nebo na základě ohlášení vlastníka nebo návrh na opravu chybného geometrického a polohového určení nemovitosti. Rozsah věcného břemene nebo skupiny věcných břemen se v návrhu vyznačuje svým obvodem, který tvoří jedna nebo více uzavřených křivek.
2. 16.25 Návrh zobrazení změny pro přizpůsobení digitalizované mapy se řídí těmito pravidly