Platné znění

Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů

ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ

ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ

Čl. XXXV

změněno 1. 1. 2008 Odkaz Čl. XXXV

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb. a zákona č. 181/2007 Sb., se mění takto:

  1. 1. V § 6 odst. 4 písm. a) se na konci textu bodu 12 doplňují slova „, a o době a rozsahu péče osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je podle zvláštního právního předpisu52b) závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),“.
  2. 2. V § 6 odst. 4 písm. a) bodě 13 se za slovo „pečuje“ vkládají slova „o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo“.
  3. 4. V § 6 odst. 4 písmeno c) zní:
    1. „c) vrací zaměstnanci přeplatek na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,“.
  1. 5. V § 7 písmena b) a c) včetně poznámky pod čarou č. 9a znějí:
    1. „b) místem trvalého pobytu občana nebo místem hlášeného pobytu9a) v České republice, jde-li o cizince, v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. c), písm. g) č. 1, 3 a 4, písm. ch), i), k), písm. o) č. 1, písm. p), r), s) a v),
    2. c) sídlem malé organizace v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. g) č. 2, písm. o) č. 1 a písm. r) a pro účely důchodového pojištění, jde-li o fyzickou osobu a místní příslušnost nelze určit podle písmene d), též v případě uvedeném v § 6 odst. 4 písm. u); je-li malou organizací fyzická osoba, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby nebo místem hlášeného pobytu9a) v České republice, jde-li o cizince,
  2. 9a) § 93 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
  1. 7. V § 18 odst. 1 písmeno m) zní:
    1. „m) členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů provádí Ústav pro studium totalitních režimů,“.
  1. 8. V § 29 odst. 1 se věta pátá nahrazuje větou „Vznikne-li dočasná pracovní neschopnost po skončení zaměstnání nebo skončí-li dočasná pracovní neschopnost po skončení zaměstnání a vznikne další dočasná pracovní neschopnost, která je podle zvláštního právního předpisu pokračováním předcházející dočasné pracovní neschopnosti, je organizace povinna, pokud potvrzení vydala, vyžádat si potvrzení zpět a potvrzení doplnit, popřípadě vydat potvrzení nové.“.
  2. 9. V § 32 odst. 1 se slova „písm. b), c), d)“ nahrazují slovy „písm. b) a d)“.
  3. 10. V § 37 odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „; za tuto dobu se považuje též období prvních 3 kalendářních dnů v rámci trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, po které se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění (péči) neposkytuje, a období prvních 3 dnů v rámci trvání dočasné pracovní neschopnosti (neschopnosti ke službě nebo neschopnosti k výkonu funkce) nebo karantény, po které se podle zvláštních právních předpisů neposkytuje plat, služební příjem nebo odměna“.
  4. 11. V § 37 odst. 1 písm. g) se slova „§ 29, 30, 31, 74,“ nahrazují slovy „§ 29, 30, 31, 74, 74a,“.
  5. 12. V § 48 odst. 1 písm. e) se za slova „přestala osobně pečovat“ vkládají slova „o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo“.
  6. 13. V § 57 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, a přeplatku na dávce podle § 47 odst. 2 věty třetí a § 48 odst. 2 věty druhé zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců“.
  7. 14. V § 61 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.

    Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).

  1. 15. V § 83 odst. 2 písm. a) se slovo „důchodu“ nahrazuje slovem „příjmu“.
  2. 16. V § 83 odst. 2 písmeno c) zní:
    1. „c) vyplácí nemocenské a datum vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo datum, od něhož byla nařízena karanténa, na základě které nemocenské vyplácí, datum skončení výplaty nemocenského a datum skončení podpůrčí doby.“.
  1. 18. V § 83a odst. 2 se slova „odst. 8“ nahrazují slovy „odst. 4“.

ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ

Čl. XXXVI

změněno 1. 1. 2008 Odkaz Čl. XXXVI

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb. a zákona č. 181/2007 Sb., se mění takto:

  1. 1. V § 3 odst. 1 písm. c) bodu 8 se za slova „televizní vysílání,“ vkládají slova „členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů,“.
  2. 2. V § 5 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.“.
  3. 3. V § 5 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních právních předpisů4a)“.

    Poznámka pod čarou č. 4a zní:

  4. „4a) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
    Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších přepisů.
    Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.“.
  1. 4. V § 5 odst. 2 písmeno f) zní:
    1. „f) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.“.
  1. 5. V § 5 odst. 4 větě první se za slova „nemocenském pojištění,“ vkládají slova „a to ve výši, ve které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů3)“ a na konci se za slova „v souvislosti s tímto pracovním vztahem“ vkládají slova „, a příjmů uvedených v odstavci 2 písm. e) a f)“.
  2. 12. V § 14 odst. 2 větě druhé se slova „částku 40 500 Kč“ nahrazují slovy „před rokem 2008 částku 40 500 Kč a od roku 2008 částku ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy“.
  3. 13. V § 14 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Za průměrnou mzdu se pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu19b); vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.“.

    Poznámka pod čarou č. 19b zní:

  4. „19b) § 17 odst. 2 a 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
  1. 15. V § 14 odst. 6 větě první se slova „, která se stanoví jako součin poloviny všeobecného vyměřovacího základu19b) za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se měsíční vyměřovací základ stanoví, a přepočítacího koeficientu19c) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu" nahrazují slovy „stanovené jako polovina průměrné mzdy“.

    Poznámka pod čarou č. 19c se zrušuje.

  1. 16. V § 14 odst. 6 větě druhé se slova „částky stanovené jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se měsíční vyměřovací základ stanoví, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu“ nahrazují slovy „průměrné mzdy“.
  2. 17. V § 15 odst. 1 větě druhé se za slova „příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ vkládají slova „a úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance, pokud spolu s vyměřovacím základem ze samostatné výdělečné činnosti přesahuje částku maximálního vyměřovacího základu (§ 15a)“.
  3. 18. V § 15 odst. 2 větě první se za slovo „udržení“ vkládají slova „nebo údaj o úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance“.
  4. 19. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který včetně nadpisu zní:

    㤠15a

    Odkaz 㤠15a

    Maximální vyměřovací základy

    (1) Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje.

    (2) Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ podle odstavce 1 a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán

    1. a) jen u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální vyměřovací základ; to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele,
    2. b) u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek na pojistném (§ 17); tento přeplatek však nemůže být vyšší než částka, která byla zaměstnanci z jeho příjmů sražena na pojistném.

    (3) Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti; zjistí-li zaměstnavatel, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení.

    (4) Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnanec neplatí v kalendářním roce pojistné podle odstavce 2 písm. a).

    (5) Maximálním vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy.

    (6) Byla-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce též zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti přesáhl maximální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné stanovený podle odstavce 5, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a je-li přesahující částka vyšší než tento vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance; přitom se nejdříve sníží vyměřovací základy z těch zaměstnání, v nichž je zaměstnanec poplatníkem pouze pojistného na důchodové pojištění. Vyměřovací základy zaměstnance dokládá osoba samostatně výdělečně činná potvrzením podle odstavce 3.

    (7) Zálohy na pojistné není povinna platit osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna důchodového pojištění též jako zaměstnanec a v zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu zaměstnance, a to od kalendářního měsíce, v němž příslušné okresní správě sociálního zabezpečení oznámila a doložila, že v zaměstnání dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu, do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu.

    (8) Ustanovení tohoto zákona o vyměřovacím základu osoby samostatně výdělečně činné nejvýše v částce 486 000 Kč a o snižování této částky o částku 40 500 Kč se nepoužijí pro rozhodná období po roce 2007.“.

  1. 20. V § 17 se doplňuje odstavec 3, který zní:

    „(3) Přeplatek podle § 15a odst. 2 písm. b) vrátí okresní správa sociálního zabezpečení zaměstnanci jen na základě jeho písemné žádosti doložené potvrzením zaměstnavatele podle § 15a odst. 3; ustanovení odstavce 1 věty druhé a odstavce 2 věty druhé platí přitom obdobně. Nárok na vrácení přeplatku zaniká, nebyla-li žádost o vrácení přeplatku podána do 5 let po uplynutí kalendářního roku, v němž přeplatek vznikl. Pro účely vrácení přeplatku na pojistném zaměstnanci se do částky maximálního vyměřovacího základu zahrnují nejdříve vyměřovací základy z těch zaměstnání, v nichž je zaměstnanec poplatníkem pojistného.“.

  1. 21. V § 22 odst. 1 úvodní části ustanovení se před slova „§ 20a odst. 1“ vkládají slova „§ 15a odst. 3,“.
  2. 22. V § 23 odst. 4 se za slovo „tiskopisu“ vkládá slovo „, žádosti“.
  3. 23. V § 23b se doplňuje odstavec 3, který zní:

    „(3) Za pobírání nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných se pro účely tohoto zákona považuje též období prvních 3 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény), po které se nemocenské podle zvláštního právního předpisu neposkytuje, pokud se jedná o osobu samostatně výdělečně činnou, která je účastna nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných.“.

Čl. XXXVII

Odkaz Čl. XXXVII

Přechodná ustanovení

  1. 1. Maximální vyměřovací základ stanovený podle § 15a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro rozhodné období, které počíná 1. lednem 2008.
  2. 2. Údaje o vyměřovacích základech zaměstnance uvádí osoba samostatně výdělečně činná na přehledu podle § 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poprvé na tomto přehledu za rok 2008.