Nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu

§ 1

Předmět úpravy

Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹) a stanoví zranitelné oblasti a akční program pro tyto oblasti.

§ 2

Stanovení zranitelných oblastí

Zranitelné oblasti jsou územně vymezeny katastrálními územími²), jejichž seznam je uveden v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

§ 3

Přezkoumání zranitelných oblastí

Přezkoumání vymezení zranitelných oblastí provádí Ministerstvo životního prostředí na základě identifikace povrchových nebo podzemních vod znečištěných nebo ohrožených dusičnany ze zemědělských zdrojů a po vyhodnocení těchto podkladů:

1. a) výsledků zjišťování a hodnocení jakosti a množství povrchových a podzemních vod provedených správci povodí a pověřenými odbornými subjekty podle § 21 odst. 4 zákona,
2. b) údajů ze sledování jakosti odebírané vody podle § 22 odst. 2 zákona,
3. c) údajů o jakosti odebírané surové vody sledované provozovateli vodovodů podle jiných právních předpisů³).

§ 4

Akční program

(1) Akční program se vztahuje na fyzické nebo právnické osoby, které provozují zemědělskou výrobu ve zranitelných oblastech, používají a skladují hnojiva a jsou zapsány do evidence podle zákona o zemědělství⁴) (dále jen „zemědělský podnikatel“).

(2) Pokud se obchodní závod zemědělského podnikatele nachází ve zranitelné oblasti částečně, vztahuje se akční program

1. a) na zemědělské pozemky podle § 5 ve zranitelných oblastech, s výjimkou požadavku podle § 8 odst. 1, nebo
2. b) na všechny skladovací prostory statkových hnojiv, pokud jde o požadavek podle § 9 odst. 1.

(3) Akční program se nevztahuje na pěstování plodin ani na používání a skladování hnojiv pro účely výzkumu, vývoje a pokusnictví.

§ 5

Zemědělský pozemek a dusíkatá hnojivá látka

(1) Zemědělským pozemkem se pro účely tohoto nařízení rozumí

1. a) souvisle obhospodařovaná plocha zemědělské půdy, nebo
2. b) díl půdního bloku nebo jeho část s jednou plodinou nebo směsí plodin, je-li zemědělský podnikatel zařazen v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství.

(2) Dusíkatou hnojivou látkou se pro účely tohoto nařízení rozumí

1. a) minerální dusíkatá hnojiva, a to minerální jednosložková dusíkatá hnojiva⁵) a minerální vícesložková hnojiva⁵) s obsahem dusíku,
2. b) hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, a to statková hnojiva⁶), jako je kejda a tekutý podíl po její mechanické separaci, hnojůvka, močůvka, silážní šťávy, trus drůbeže a drobných hospodářských zvířat s podestýlkou nebo bez podestýlky, výkaly, popřípadě moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jiném pobytu na zemědělském pozemku a organická nebo organominerální hnojiva⁵), v nichž je poměr uhlíku k dusíku nižší než 10, jako je digestát,
3. c) hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem, a to statková hnojiva⁶), jako je hnůj nebo tuhý podíl kejdy po její mechanické separaci a organická nebo organominerální hnojiva⁵), v nichž je poměr uhlíku k dusíku roven nebo je vyšší než 10,
4. d) skliditelné rostlinné zbytky⁷), zejména sláma, chrást, plodina na zelené hnojení a tráva,
5. e) upravené kaly⁸).

§ 6

Období zákazu hnojení

(1) Období, ve kterých je ve zranitelných oblastech na orné půdě a trvalých travních porostech zakázáno používání dusíkatých hnojivých látek, jsou uvedena v tabulce č. 1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.

(2) Období zákazu hnojení podle odstavce 1 se nevztahuje na výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku a na hnojení ploch ve sklenících, fóliovnících nebo pařeništích.

(3) Jestliže dojde v obchodním závodě k havarijní situaci, postupuje se podle vyhlášky č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, ve znění pozdějších předpisů, a zákaz hnojení podle odstavce 1 se nepoužije.

§ 7

Užití dusíkatých hnojivých látek podle půdně klimatických podmínek stanoviště

(1) Způsob užití dusíkatých hnojivých látek určí zemědělský podnikatel podle potřeb jednotlivých plodin na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek. Pro hnojení jednotlivých plodin jsou stanoveny limity v tabulkách č. 4 až 6 v příloze č. 3 k tomuto nařízení, tyto limity je nutné dodržet na jednotlivých zemědělských pozemcích. V případě zapravení porostu z důvodů jeho poškození se přívod dusíku z předchozího hnojení k zapravené plodině nezapočítá do limitu náhradní plodiny.

(2) Limity přívodu dusíku k jednotlivým plodinám, s výjimkou plodin uvedených v tabulkách č. 5 a 6 v příloze č. 3 k tomuto nařízení, závisí na začlenění zemědělského pozemku do jedné ze tří výnosových hladin uvedených v tabulkách č. 1 až 3 v příloze č. 3 k tomuto nařízení, a to s využitím systému bonitovaných půdně ekologických jednotek stanoveným vyhláškou č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění pozdějších předpisů.

(3) Na zemědělském pozemku lze hnojit podle limitů pro vyšší výnosovou hladinu, než do jaké je pozemek zařazen podle odstavce 2, pokud zemědělský podnikatel na základě jím vedené evidence pro účely kontroly doloží Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému údaje o maximálních výnosech všech plodin na zemědělském pozemku nejméně za posledních 5 kalendářních let. Výnosů odpovídajících vyšší výnosové hladině dosáhne v těchto letech nejméně třikrát.

(4) Plodiny a kultury neuvedené v tabulkách č. 4 až 6 v příloze č. 3 k tomuto nařízení nemají stanovený limit přívodu dusíku a hnojí se podle jejich potřeby na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek. Limity přívodu dusíku pro zeleninu se použijí pouze v případě jejího pěstování na orné půdě a stanoví se na základě výnosů dosahovaných na zemědělském pozemku doložených pro účely kontroly na základě evidence vedené zemědělským podnikatelem. Při prvním pěstování zeleniny v obchodním závodě se použijí limity pro střední výnos.

(5) Za účelem dodržení limitu přívodu dusíku se postupuje takto:

1. a) dusík z minerálních hnojiv a hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem použitých k podpoře rozkladu slámy nebo k meziplodině se nezapočítává do přívodu dusíku pro následně pěstovanou plodinu,
2. b) při pěstování plodin ve směsích je limit určen nejvyšším limitem plodiny ve směsi,
3. c) do přívodu dusíku je započítán celkový dusík z minerálních hnojiv a dusík využitelný pěstovanou plodinou v prvním roce, a to
   1. 1. 30 % z celkového dusíku hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalů,
   2. 2. 60 % z celkového dusíku hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem, s výjimkou kejdy prasat, nebo
   3. 3. 70 % z celkového dusíku kejdy prasat,

1. d) pro určení přívodu dusíku do půdy ve statkových hnojivech živočišného původu se použijí údaje zjištěné vlastními rozbory nebo údaje uvedené v příloze č. 3 k vyhlášce č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv.

(6) Požadavky na hnojení zeleniny pěstované na celkové ploše větší než 20 ha jsou tyto:

1. a) rozbor vzorku půdy odebraného z každé plochy zemědělského pozemku se zeleninou, a to z půdního profilu minimálně do hloubky 30 cm pro zjištění obsahu minerálního dusíku, se provede před každým výsevem nebo výsadbou zeleniny v příslušném kalendářním roce,
2. b) obsah minerálního dusíku v půdě přesahující 30 kg N/ha zjištěný rozborem podle písmene a) se započte do limitu uvedeného v tabulce č. 6 v příloze č. 3 k tomuto nařízení,
3. c) odběry a rozbory vzorků půdy provede osoba odborně způsobilá, která má osvědčení o akreditaci podle § 16 zákona o technických požadavcích na výrobky,
4. d) záznamy o výsledcích rozborů jsou uchovány nejméně po dobu 7 kalendářních let následujících po roce, ve kterém byl rozbor proveden, a
5. e) dusík využitelný pěstovanou plodinou v prvním roce vypočtený podle odstavce 5 písm. c) se do přívodu dusíku započte pouze z hnojiv aplikovaných až po datu odběru vzorků půdy.

(7) Omezení dávek dusíku na orné půdě v období po sklizni hlavní plodiny, které je stanoveno v tabulce č. 6 v příloze č. 2 k tomuto nařízení,

1. a) se vztahuje k období od 15. června příslušného kalendářního roku do začátku období zákazu hnojení uvedeného v tabulce č. 1 v příloze č. 2 k tomuto nařízení,
2. b) závisí na začlenění zemědělského pozemku do jednoho ze tří aplikačních pásem podle rizika vyplavení dusičnanů z půdního profilu vymezených v tabulkách č. 2 až 5 v příloze č. 2 k tomuto nařízení, s využitím systému bonitovaných půdně ekologických jednotek stanovených vyhláškou č. 327/1998 Sb.,
3. c) se týká hnojení k následným ozimým plodinám, meziplodinám, podpoře rozkladu slámy nebo k následným jarním plodinám a
4. d) se vztahuje pouze na minerální dusíkatá hnojiva a hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem.

(8) Pro stanovení dávek dusíku podle tabulky č. 6 v příloze č. 2 k tomuto nařízení v období po sklizni hlavní plodiny se postupuje takto:

1. a) maximální celkové dávky stanovené pro jednotlivé způsoby hnojení a hnojiva podle písmen A a B nelze mezi sebou sčítat,
2. b) v případě použití hnojiv k podpoře rozkladu slámy je navíc možné použít nejvýše 20 kg N/ha ve hnojivech podle písmene A nebo B ke hnojení ozimých plodin následujících po obilnině,
3. c) v rámci jednoho způsobu hnojení je možné dělení celkové dávky na dílčí dávky a
4. d) kombinování dílčích dávek při dodržení maximální celkové dávky dusíku je možné
   1. 1. mezi způsoby hnojení č. 1 a 3,
   2. 2. mezi hnojivy podle písmen A a B, při přepočtu dusíku v poměru 1 : 2, nebo
   3. 3. kombinací podle bodů 1 a 2.

(9) Za hnojení na podporu rozkladu slámy se považuje přímé nebo následné hnojení do doby předseťové přípravy pro následující ozimou plodinu nebo do začátku období zákazu hnojení a za meziplodinu je považován i výdrol řepky použitý pro zelené hnojení. Strniště po sklizni kukuřice na siláž o výšce nejméně 40 cm se považuje za slámu.

(10) Pokud je v rámci zemědělského pozemku více bonitovaných půdně ekologických jednotek patřících do různých výnosových hladin, aplikačních pásem nebo do jiných skupin bonitovaných půdně ekologických jednotek, začlení se takový zemědělský pozemek s přihlédnutím k převažujícímu zařazení. Při stejném poměrném zastoupení různých skupin bonitovaných půdně ekologických jednotek se použije vždy opatření hodnocené jako přísnější.

(11) Na trvalých travních porostech na zemědělských pozemcích se zamokřenými půdami vymezenými hlavními půdními jednotkami 65 až 76⁹), pokud nebyly meliorovány odvodněním, nelze používat dusíkaté hnojivé látky. V případě, že uvedené zemědělské pozemky byly odvodněny, je při používání hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku na 1 ha a při používání minerálních dusíkatých hnojiv omezena jednorázová dávka na 40 kg celkového dusíku na 1 ha. Na trvalých travních porostech na zemědělských pozemcích s mělkými půdami nebo půdami s nevyvinutým půdním profilem vymezenými hlavními půdními jednotkami 37 až 39⁹) je při používání hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku na 1 ha a při používání minerálních dusíkatých hnojiv omezena jednorázová dávka na 40 kg celkového dusíku na 1 ha.

(12) Pokud je půda na zemědělském pozemku zaplavená, přesycená vodou, promrzlá nebo pokrytá sněhem, nelze na ní používat dusíkaté hnojivé látky, s výjimkou skliditelných rostlinných zbytků.

(13) Odstavce 7, 8, 11 a 12 se nevztahují na výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku.

(14) Na zemědělském pozemku nelze používat dusíkaté hnojivé látky, pokud způsob jejich užití nevede k rovnoměrnému pokrytí pozemku.

§ 8

Omezení užití organického dusíku

(1) Množství celkového dusíku užitého ročně na zemědělských pozemcích v organických, organominerálních a statkových hnojivech nesmí v průměru celkové výměry zemědělských pozemků obchodního závodu překročit 170 kg N/ha; do tohoto průměru se započtou pouze zemědělské pozemky vhodné ke hnojení.

(2) Zemědělskými pozemky vhodnými ke hnojení hnojivy podle odstavce 1 se rozumí veškeré užívané zemědělské pozemky obchodního závodu, s výjimkou úhorů nebo zemědělských pozemků, které nelze na žádné jejich části hnojit, zejména v zastavěném území obce nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů.

(3) Výpočet dávky dusíku použité v průměru na 1 ha lze provést na základě údajů

1. a) z evidence hnojení o produkci dusíku hospodářskými zvířaty na pastvě nebo jiném pobytu na zemědělském pozemku a o přívodu celkového dusíku v použitých organických a organominerálních hnojivech a statkových hnojivech, nebo
2. b) o produkci dusíku ve výkalech a moči, popřípadě trusu chovaných hospodářských zvířat, po odpočtu ztrát dusíku ve stájích a při skladování statkových hnojiv, podle jiného právního předpisu⁷); u jednotlivých kategorií hospodářských zvířat se zohlední průměrné stavy zvířat ve sledovaném kalendářním roce.

(4) Do limitu podle odstavce 1 se

1. a) započítává přívod dusíku při používání upravených kalů podle zákona o odpadech⁸),
2. b) nezapočítává přívod dusíku ze skliditelných rostlinných zbytků.

(5) Jiné využití statkových hnojiv než ke hnojení v rámci obchodního závodu, kde byla vyprodukována, zejména jejich uvedení do oběhu, zpracování na organická hnojiva při kompostování a při výrobě bioplynu, při využití čistírenských technologií k likvidaci exkrementů nebo při jiném nakládání se statkovými hnojivy je nutno dokladovat. Rovněž je nutno dokladovat i uvedení do oběhu organických hnojiv vzniklých zpracováním statkového hnojiva.

§ 9

Skladování dusíkatých hnojivých látek ve zranitelných oblastech

(1) Zemědělský podnikatel zajistí skladovací prostory pro statková hnojiva⁶) s minimální kapacitou odpovídající jejich šestiměsíční produkci; to neplatí pro

1. a) hnojůvku, u které musí být kapacita skladovacích prostor nejméně pro pětiměsíční produkci, nebo
2. b) tuhá statková hnojiva, při možnosti uložení na zemědělském pozemku před jejich použitím.

(2) Snížení potřeby kapacit skladovacích prostor je možné jen při splnění podmínek podle jiného právního předpisu⁷) a technický stav skladovacích zařízení musí splňovat kvalitativní požadavky z hlediska ochrany vod¹⁴).

(3) Tuhá statková hnojiva vznikající při ustájení hospodářských zvířat a kompost lze uložit na zemědělském pozemku pouze způsobem, který neohrozí životní prostředí. Doba uložení statkových hnojiv bez meziskladování nesmí přesáhnout 12 měsíců, při jejich meziskladování podle odstavce 4 pak 9 měsíců. Kompost lze uložit nejdéle po dobu 12 měsíců. Na stejném místě zemědělského pozemku lze uložit tato hnojiva opakovaně nejdříve po 4 letech, po provedení kultivace půdy a každoročním pěstování plodin na tomto zemědělském pozemku. Uložení hnojiva je možné pouze na místech uvedených ve schváleném havarijním plánu¹¹), pokud je

1. a) zajištěna bezpečnost jakosti povrchových a podzemních vod,
2. b) složiště vzdáleno minimálně 50 m od útvaru povrchových vod, na zemědělských pozemcích se sklonitostí vyšší než 5 stupňů minimálně 100 m od útvaru povrchových vod,
3. c) složiště umístěno na půdě zemědělského pozemku, která
   1. 1. nebyla meliorována odvodněním,
   2. 2. není zamokřenou půdou vymezenou hlavními půdními jednotkami 65 až 76⁹),
   3. 3. není lehkou písčitou půdou nebo půdou na velmi propustném podloží vymezenou v bodech 1 a 2 v tabulce č. 4 v příloze č. 2 k tomuto nařízení a
   4. 4. není ornou půdou vymezenou v bodech 11 a 12 v tabulce č. 4 v příloze č. 2 k tomuto nařízení,

1. d) zabráněno odtoku hnojůvky a přítoku povrchové vody a
2. e) tuhé statkové hnojivo urovnáno ve vrstvě o minimální výšce 1,7 m, při orientaci složiště delší stranou po spádnici.

(4) Tuhá statková hnojiva vznikající při ustájení skotu, prasat a drůbeže mohou být uložena na zemědělském pozemku až po jejich tříměsíčním skladování nebo po jednorázovém vyskladnění ze stáje s hlubokou podestýlkou, kde se nacházela nejméně 3 týdny. Pokud je průměrná denní spotřeba steliva při ustájení skotu větší než 6 kg/DJ, lze takto vyrobenou chlévskou mrvu, a to i po jejím následném doplnění na potřebný podíl steliva, uložit na zemědělském pozemku bez meziskladování.

§ 10

Střídání plodin ve zranitelných oblastech

(1) Při pěstování jednoletých plodin je nutné omezit mezidobí bez porostu v zájmu omezení eroze půdy a snížení vyplavování živin. Při pěstování meziplodin, pokud nenásleduje ozimá plodina, se ponechá porost na zemědělském pozemku alespoň do 31. října příslušného kalendářního roku.

(2) Při obnově trvalých travních porostů a po zaorávce jetelovin je nutné vysévat v nejbližším agrotechnickém termínu následné plodiny. Jestliže po jetelovinách následuje jarní plodina, je třeba porost jetelovin zaorat po 31. říjnu příslušného kalendářního roku.

§ 11

Hospodaření na svažitých zemědělských pozemcích

(1) Z důvodů ochrany půdy před erozí a vod před znečištěním se nesmí pěstovat erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok na zemědělských pozemcích se sklonitostí převyšující 7 stupňů, jejichž jakákoliv část se nachází ve vzdálenosti menší než 25 m od útvaru povrchových vod.

(2) Na zemědělských pozemcích s ornou půdou se sklonitostí převyšující 10 stupňů a na zemědělských pozemcích s trvalým travním porostem se sklonitostí převyšující 12 stupňů se nesmí používat dusíkaté hnojivé látky, s výjimkou tuhých statkových hnojiv a tuhých organických hnojiv, v případě orné půdy bez porostu zapravených do 24 hodin po jejich použití a přívodu dusíku ve výkalech a moči při pastvě hospodářských zvířat nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku. Požadavek na zapravení se nevztahuje na ponechané skliditelné rostlinné zbytky.

(3) Na zemědělských pozemcích s trvalými travními porosty se sklonitostí převyšující 7 stupňů je při používání hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku na 1 ha a při používání minerálních dusíkatých hnojiv omezena jednorázová dávka na 40 kg celkového dusíku na 1 ha. To se nevztahuje na přívod dusíku ve výkalech a moči při pastvě hospodářských zvířat nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku.

(4) Odstavce 1 až 3 se nevztahují na svahy upravené terasováním.

§ 12

Hospodaření na zemědělských pozemcích sousedících s útvary povrchových vod

(1) Na zemědělských pozemcích přímo sousedících s útvary povrchových vod se

1. a) zachová ochranný pás nehnojené půdy o šířce nejméně 3 m od břehové čáry; v tomto případě se na tuto část zemědělského pozemku nevztahuje § 7 odst. 14,
2. b) u zemědělských pozemků se sklonitostí převyšující 7 stupňů se zachová ochranný pás o šířce nejméně 25 m od břehové čáry s tím, že v něm nebudou užita hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, s výjimkou tuhých hnojiv; v tomto případě se na tuto část zemědělského pozemku nevztahuje § 7 odst. 14.

(2) Odstavec 1 se nevztahuje na ponechané skliditelné rostlinné zbytky ani na výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku a je třeba zabránit samovolnému přístupu zvířat do útvarů povrchových vod, poškození koryt a údolních niv, zničení břehových porostů nebo znečištění vod.