Zákon atomový zákon

§ 29

(1) K zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení musí být zaveden a udržován systém řízení

1. a) držitelem povolení podle
   1. 1. § 9 odst. 1,
   2. 2. § 9 odst. 2 písm. a) až d),
   3. 3. § 9 odst. 2 písm. f) bodu 7, provozuje-li pracoviště III. kategorie,
   4. 4. § 9 odst. 3 a 4,
   5. 5. § 9 odst. 6 písm. a), provádí-li odbornou přípravu a další odbornou přípravu vybraných pracovníků vykonávajících činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti,

1. b) osobou projektující jaderné zařízení,
2. c) osobou, která navrhuje nebo vyrábí vybrané zařízení nebo provádí jeho změnu,
3. d) osobou, která připravuje, řídí a provádí výstavbu staveb a technologických celků, jež jsou součástí jaderného zařízení,
4. e) osobou provádějící hodnocení bezpečnosti podle § 48 a
5. f) osobou provádějící posouzení území k umístění jaderného zařízení podle § 47.

(2) Odstupňovaný přístup při zavádění a udržování systému řízení musí odpovídat

1. a) složitosti procesů a činností, které ovlivňují jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení (dále jen „procesy a činnosti“), jejich vstupů a výstupů a jejich významu z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,
2. b) možným následkům neshody vykonávaných procesů a činností s dokumentovanými požadavky (dále jen „neshoda“) a jejímu vlivu na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události, zabezpečení a kvalitu výstupu z procesů a činností a
3. c) potřebnosti a přiměřenosti zdrojů pro procesy a činnosti, jejich vstupů a výstupů.

(3) Osoba podle odstavce 1 je v rámci systému řízení povinna

1. a) určit procesy a činnosti včetně procesů, u nichž nelze v plném rozsahu ověřit soulad jejich výstupu s požadavky na něj (dále jen „zvláštní procesy“),
2. b) plánovaně řídit a provádět procesy a činnosti tak, aby účinně přispívaly k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,
3. c) dokumentovat systém řízení včetně procesů a činností a postupovat podle dokumentace systému řízení,
4. d) určit organizační strukturu a vzájemné vztahy mezi organizačními jednotkami, pracovníky a jinými osobami,
5. e) stanovit vnitřní orgány nebo pracovníky, kteří mají obecnou povinnost zajistit zavedení a udržování systému řízení,
6. f) stanovit práva a povinnosti pracovníků a způsob komunikace mezi nimi tak, aby účinně přispívaly k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,
7. g) plánovat zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a toto plánování dokumentovat,
8. h) provádět změny systému řízení způsobem zajišťujícím integritu všech oblastí systému řízení,
9. i) posuzovat účinnost systému řízení včetně procesů a činností a jejich změn a
10. j) integrovat všechny požadavky, které mohou sloužit k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení nebo na ni mohou mít negativní vliv, tak, aby byly naplňovány ve vzájemném souladu.

(4) Osoba podle odstavce 1 je v rámci systému řízení povinna zajistit řízení neshody, kterým je soubor opatření k

1. a) předcházení neshodě,
2. b) odhalování neshody,
3. c) neprodlené nápravě neshody a
4. d) předcházení opakování neshody.

(5) Osoba podle odstavce 1 je v rámci systému řízení povinna zajistit a využívat personální, technické, materiálové a finanční zdroje, včetně vhodného pracovního prostředí, které jsou nezbytné k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.

(6) Osoba podle odstavce 1 je v rámci systému řízení povinna hledat možnosti jeho zlepšování a na základě takto nalezených možností systém řízení změnit opatřením, jehož průběh musí naplánovat, sledovat a dokumentovat a po provedení opatření ověřit jeho účinnost.

(7) Prováděcí právní předpis stanoví

1. a) požadavky na zavedení, udržování a zlepšování systému řízení,
2. b) obsah dokumentace systému řízení a způsob jejího vedení,
3. c) pravidla provádění a řízení procesů a činností včetně zvláštních procesů,
4. d) způsob plánování v systému řízení a rozsah a způsob provedení dokumentace tohoto plánování,
5. e) postup provádění změn systému řízení,
6. f) pravidla posuzování účinnosti systému řízení včetně procesů a činností a jejich změn,
7. g) postupy řízení neshody.

§ 30

(1) Osoba podle § 29 odst. 1 je v rámci systému řízení povinna stanovit požadavky na výběr a kvalifikaci dodavatele výrobku nebo služby a řídit a sledovat dodávky výrobků nebo služeb.

(2) Dodavatelem výrobku nebo služby osobě podle § 29 odst. 1 může být jen osoba, která má zaveden a udržován systém řízení v souladu s požadavky tohoto zákona nebo jiným způsobem, který zajišťuje kvalitu procesů a činností a jejich výstupů v míře srovnatelné s požadavky tohoto zákona.

(3) Procesy a činnosti dodavatele výrobku nebo služby musí mít úroveň kvality obdobnou procesům a činnostem osoby podle § 29 odst. 1. Výstup z procesu a činnosti dodavatele výrobku nebo služby může být osobou podle § 29 odst. 1 použit jen v případě, pokud je ve shodě s požadavky kladenými na něj technickou specifikací.

(4) Osoba podle § 29 odst. 1 je v rámci systému řízení povinna pravidelně hodnotit systém řízení dodavatele, včetně procesů a činností a jejich výstupů, a jeho účinnost z hlediska zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.

(5) Osoba podle § 29 odst. 1 je v rámci systému řízení povinna s dodavatelem výrobku nebo služby sjednat

1. a) rozsah a způsob komunikace s dodavatelem výrobku nebo služby,
2. b) opatření pro dohled nad dodavatelem výrobku nebo služby,
3. c) požadavky na systém řízení dodavatele, včetně požadavků na procesy a činnosti, a jeho účinnost z hlediska zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,
4. d) požadavky na kvalifikaci pracovníků provádějících procesy a činnosti v systému řízení dodavatele,
5. e) požadavky na pravidelné hodnocení systému řízení dodavatele, včetně procesů a činností a jejich výstupů, a jeho účinnosti z hlediska zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,
6. f) způsob nakládání s výsledky hodnocení procesů a činností a jejich výstupů v systému řízení dodavatele a
7. g) rozsah a způsob posouzení, zda dodávané výrobky nebo služby splňují ujednané požadavky.

(6) Procesy a činnosti musí provádět pracovníci s kvalifikací odpovídající druhu a významu jimi prováděného procesu a činnosti tak, aby byla zajištěna jaderná bezpečnost, radiační ochrana, technická bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.

(7) Osoba podle § 29 odst. 1 je povinna zavést systém řízení tak, aby jeho prostřednictvím byly trvale rozvíjeny a pravidelně hodnoceny vlastnosti a postoje osob vykonávajících činnosti související s využíváním jaderné energie a činnosti v rámci expozičních situací a vlastnosti a postoje jejich pracovníků zajišťující jaderné bezpečnosti, radiační ochraně, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace a zvládání radiační mimořádné události pozornost odpovídající jejich významu (dále jen „kultura bezpečnosti“).

(8) Požadavky podle odstavců 1 až 5 se nevztahují na držitele povolení, který provozuje pracoviště nejvýše III. kategorie, provádí vyřazování z provozu takového pracoviště nebo provádí rekonstrukce nebo jiné změny ovlivňující jeho radiační ochranu.

(9) Prováděcí právní předpis stanoví

1. a) způsob zajištění kvalifikace pracovníků provádějících procesy a činnosti,
2. b) rozsah a způsob zajištění trvalého rozvíjení a pravidelného hodnocení kultury bezpečnosti.

§ 31

(1) Činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany může vybraný pracovník vykonávat jen na základě oprávnění uděleného Úřadem.

(2) Úřad rozhodne o udělení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti nebo radiační ochrany na základě žádosti vybraného pracovníka, pokud

1. a) má požadované vzdělání, odbornou praxi a absolvoval odbornou přípravu,
2. b) je osobnostně způsobilý v rozsahu odpovídajícím vykonávané činnosti a zdravotně způsobilý podle zákona o specifických zdravotních službách, jde-li o činnost zvláště důležitou z hlediska jaderné bezpečnosti, a
3. c) úspěšně složil zkoušku ověřující zvláštní odbornou způsobilost.

(3) Za osobnostně způsobilého se pro účely odstavce 2 písm. b) považuje vybraný pracovník, u něhož byly zjištěny výkonové a osobnostní charakteristiky, které jsou předpokladem pro výkon činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti.

(4) Úřad uzná odbornou kvalifikaci získanou v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci jako zvláštní odbornou způsobilost pro výkon činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany. Při uznávání odborné kvalifikace postupuje Úřad podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.

(5) Odbornou přípravu podle odstavce 2 písm. a) lze pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany nahradit absolvováním studijního programu k získání způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání radiologického fyzika.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví

1. a) výčet činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany,
2. b) druh a stupeň požadovaného vzdělání pro jednotlivé činnosti,
3. c) typ a délku odborné praxe pro jednotlivé činnosti,
4. d) náplň a způsob provádění odborné přípravy pro jednotlivé činnosti,
5. e) výkonové a osobnostní charakteristiky, které jsou předpokladem pro výkon činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, a způsob ověřování osobnostní způsobilosti.

§ 32

(1) Žádost o udělení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany musí být doložena

1. a) dokladem o dosaženém požadovaném vzdělání, absolvování odborné praxe a absolvování odborné přípravy a
2. b) v případě činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti dokladem osobnostní a zdravotní způsobilosti v rozsahu odpovídajícím vykonávané činnosti.

(2) Doklady o vzdělání vydané v zahraničí, s výjimkou dokladů o vzdělání vydaných v členském státu Evropské unie nebo předkládaných žadatelem z tohoto státu, musí být opatřeny nostrifikační doložkou podle jiného právního předpisu, v případě dokladů o vysokoškolském vzdělání osvědčením o uznání podle jiného právního předpisu.

(3) Zkoušku ověřující zvláštní odbornou způsobilost je žadatel povinen složit do 12 měsíců od podání žádosti před zkušební komisí jmenovanou Úřadem. Zkušební komise má nejméně 3 členy a jejím předsedou je státní zaměstnanec zařazený k výkonu služby v Úřadu.

(4) Zkoušku ověřující zvláštní odbornou způsobilost nebo její část je žadatel oprávněn v rámci období podle odstavce 3 opakovat nejvýše dvakrát.

(5) Žadateli, který na základě zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost získal oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, vydá Úřad doklad zvláštní odborné způsobilosti.

(6) Doklad zvláštní odborné způsobilosti obsahuje

1. a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu,
2. b) určení rozsahu činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti nebo radiační ochrany, k jejímuž vykonávání je držitel oprávnění oprávněn.

(7) Oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska radiační ochrany se uděluje na dobu neurčitou.

(8) Oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti se uděluje na dobu nejvýše 8 let, a to v závislosti na počtu předchozích oprávnění k vykonávání téže činnosti, která byla témuž žadateli udělena, a na výsledku zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost.

(9) Rozhodnutí Úřadu o uznání odborné kvalifikace získané v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci nahrazuje úspěšné složení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost před zkušební komisí jmenovanou Úřadem.

(10) Prováděcí právní předpis stanoví

1. a) rozsah, obsah a způsob provedení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro jednotlivé činnosti a způsob jejího hodnocení,
2. b) podmínky opakování zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost,
3. c) délku trvání oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti.

§ 33

(1) Držitel oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany je povinen se účastnit další odborné přípravy.

(2) Vznikne-li důvodné podezření, že úroveň zvláštní odborné způsobilosti držitele oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany není zachována, je Úřad oprávněn nařídit a provést jeho přezkoušení. Úřad postupuje při přezkoušení obdobně jako při udělování oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany.

(3) Držitel oprávnění k vykonávání činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti je povinen se podrobit pravidelnému ověřování své osobnostní a zdravotní způsobilosti.

(4) Oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany zaniká

1. a) smrtí držitele oprávnění,
2. b) omezením svéprávnosti držitele oprávnění,
3. c) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, jde-li o činnost zvláště důležitou z hlediska jaderné bezpečnosti, nebo
4. d) nabytím právních účinků rozhodnutí o zrušení oprávnění podle odstavce 5 nebo 6.

(5) Úřad zruší oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, pokud držitel oprávnění

1. a) závažným způsobem nebo opakovaně poruší tento zákon,
2. b) poruší zásady mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření,
3. c) neuspěje při přezkoušení,
4. d) pozbude osobnostní nebo zdravotní způsobilost v rozsahu odpovídajícím vykonávané činnosti, jde-li o činnost zvláště důležitou z hlediska jaderné bezpečnosti,
5. e) dlouhodobě nevykonává činnost, k níž bylo oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany uděleno, nebo
6. f) požádá o jeho zrušení.

(6) Úřad zruší oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, pokud došlo k podstatné změně podmínek, za kterých bylo oprávnění k vykonávání těchto činností uděleno.

(7) Odvolání proti rozhodnutí o zrušení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany nemá odkladný účinek.

(8) Prováděcí právní předpis stanoví

1. a) náplň další odborné přípravy a způsob a četnost jejího provádění,
2. b) interval pravidelného ověřování osobnostní způsobilosti držitele oprávnění k vykonávání činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti,
3. c) doby nevykonávání činností, které jsou předpokladem pro zrušení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany.

§ 34

Vymezení poplatků

Poplatky na odbornou činnost Úřadu jsou

1. a) poplatek za žádost o vydání povolení (dále jen „poplatek za žádost“),
2. b) udržovací poplatek,
3. c) poplatek za požádání o předběžnou informaci.

§ 35

Subjekty poplatků

(1) Poplatníkem poplatku za žádost je žadatel o vydání povolení.

(2) Poplatníkem udržovacího poplatku je držitel povolení.

(3) Poplatníkem poplatku za požádání o předběžnou informaci je osoba, která požádala o předběžnou informaci.

§ 36

Předmět poplatků

(1) Předmětem poplatku za žádost je činnost Úřadu související s vydáním

1. a) povolení k umístění jaderného zařízení,
2. b) povolení k výstavbě
   1. 1. jaderného zařízení, nebo
   2. 2. pracoviště IV. kategorie kromě pracoviště s jaderným zařízením,

1. c) prvního povolení k provozu
   1. 1. jaderného zařízení,
   2. 2. pracoviště III. kategorie pro činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu, nebo
   3. 3. pracoviště IV. kategorie kromě pracoviště s jaderným zařízením,

1. d) povolení k jednotlivým etapám vyřazování z provozu
   1. 1. jaderného zařízení,
   2. 2. pracoviště III. kategorie pro činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu, nebo
   3. 3. pracoviště IV. kategorie kromě pracoviště s jaderným zařízením.

(2) Předmětem udržovacího poplatku je činnost Úřadu související s výkonem kontroly nad činností držitelů povolení k

1. a) provozu
   1. 1. jaderného zařízení,
   2. 2. pracoviště III. kategorie pro činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu, nebo
   3. 3. pracoviště IV. kategorie kromě pracoviště s jaderným zařízením,

1. b) jednotlivým etapám vyřazování z provozu
   1. 1. jaderného zařízení,
   2. 2. pracoviště III. kategorie pro činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu, nebo
   3. 3. pracoviště IV. kategorie kromě pracoviště s jaderným zařízením.

(3) Předmětem poplatku za požádání o předběžnou informaci je činnost Úřadu související s poskytnutím předběžné informace.

§ 37

Poplatková povinnost k udržovacímu poplatku

(1) Poplatková povinnost k udržovacímu poplatku vzniká prvním dnem kalendářního měsíce, ve kterém nabylo rozhodnutí o vydání povolení právní moci.

(2) Poplatková povinnost k udržovacímu poplatku zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém povolení zaniklo.

§ 38

Osvobození od poplatků

(1) Od poplatků na odbornou činnost Úřadu se osvobozují

1. a) zdravotnická zařízení, která činnosti podle tohoto zákona vykonávají za úhradu z veřejného zdravotního pojištění,
2. b) veřejné vysoké školy a
3. c) osoby, které činnosti podle tohoto zákona vykonávají pouze za úhradu z veřejných prostředků na výzkum a vývoj, včetně prostředků z fondů Evropské unie nebo Euratomu.

(2) Skutečnosti rozhodné pro osvobození od poplatků na odbornou činnost Úřadu dokládá poplatník při podání žádosti o vydání povolení nebo na výzvu Úřadu.

(3) Dojde-li ke změně skutečností rozhodných pro osvobození od poplatků na odbornou činnost Úřadu, oznámí poplatník tuto skutečnost Úřadu do 15 dnů ode dne, kdy k této změně došlo.

§ 39

Sazba poplatků

(1) Sazba poplatku za žádost činí v případě žádosti o povolení podle

1. a) § 36 odst. 1 písm. a) nejvýše 30 000 000 Kč,
2. b) § 36 odst. 1 písm. b) nejvýše 150 000 000 Kč,
3. c) § 36 odst. 1 písm. c) nejvýše 60 000 000 Kč,
4. d) § 36 odst. 1 písm. d) nejvýše 60 000 000 Kč.

(2) Je-li jednou žádostí požadováno vydání více povolení, činí sazba poplatku za žádost součet sazeb příslušných pro jednotlivé žádosti o tato povolení.

(3) Sazba udržovacího poplatku činí za každý kalendářní měsíc, ve kterém trvala poplatková povinnost, nejvýše 4 000 000 Kč.

(4) Sazba poplatku za požádání o předběžnou informaci činí nejvýše 1 500 000 Kč.

(5) Vláda stanoví nařízením sazby poplatků na odbornou činnost Úřadu pro jednotlivé činnosti Úřadu podle § 36.

§ 40

Splatnost poplatků

(1) Poplatek za žádost je splatný do 30 dnů ode dne podání žádosti o povolení.

(2) Udržovací poplatek je splatný do 30 dnů ode dne skončení poplatkového období, kterým je kalendářní rok.

(3) Poplatek za požádání o předběžnou informaci je splatný do 30 dnů ode dne požádání o předběžnou informaci.

§ 41

Správce poplatků

Správu poplatků na odbornou činnost Úřadu vykonává Úřad.

§ 42

Rozpočtové určení poplatků

Poplatky na odbornou činnost Úřadu jsou příjmem státního rozpočtu, kapitoly Státní úřad pro jadernou bezpečnost.