Platné znění

Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

ČÁST PRVNÍ

účinné od 1. 1. 2002Dosavadní hlavy sedmnáctá až dvacátá čtvrtá se označují jako hlavy osmnáctá až dvacátá pátá.

  1. účinné od 1. 1. 2002193. V § 266 odstavec 1 zní:
    účinné od 1. 1. 2002

    účinné od 1. 1. 2002„(1) Proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení, může ministr spravedlnosti podat u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona. Nestanoví-li zákon jinak, není proti rozhodnutí Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona přípustná.“.

  1. účinné od 1. 1. 2002194. V § 266 odst. 5 se slova „soudu, státního zástupce nebo vyšetřovatele“ nahrazují slovy „soudu nebo státního zástupce“.
  2. účinné od 1. 1. 2002195. V § 266 se odstavec 7 zrušuje.
  3. účinné od 1. 1. 2002196. Za § 266 se vkládá nový § 266a, který zní:
    účinné od 1. 1. 2002

    㤠266a

    Odkaz účinné od 1. 1. 2002„§ 266a

    účinné od 1. 1. 2002(1) Proti rozhodnutím, jejichž zrušení se lze domáhat cestou dovolání, může ministr spravedlnosti podat stížnost pro porušení zákona ve lhůtě dvou měsíců od doručení pravomocného rozhodnutí státnímu zástupci. Jestliže nebylo v takové věci podáno dovolání, může ministr spravedlnosti podat ve prospěch obviněného stížnost pro porušení zákona i po uplynutí této lhůty.

    účinné od 1. 1. 2002(2) Podanou stížnost pro porušení zákona, která nebyla odůvodněna, je ministr spravedlnosti povinen odůvodnit do 14 dnů od jejího podání.

    účinné od 1. 1. 2002(3) Stížnost pro porušení zákona a dovolání podané v téže věci projedná Nejvyšší soud ve společném řízení. To nevylučuje postup podle § 23.“.

  1. účinné od 1. 1. 2002197. § 267 zní:
    účinné od 1. 1. 2002

    㤠267

    Odkaz účinné od 1. 1. 2002„§ 267

    účinné od 1. 1. 2002(1) Ve stížnosti pro porušení zákona musí být vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se ministr spravedlnosti domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí Nejvyššího soudu. Ministr spravedlnosti je povinen ve stížnosti pro porušení zákona uvést, zda ji podává ve prospěch nebo v neprospěch obviněného.

    účinné od 1. 1. 2002(2) Podanou a ve lhůtě uvedené v § 266a odst. 2 též odůvodněnou stížnost pro porušení zákona již nelze v průběhu řízení před Nejvyšším soudem měnit.

    účinné od 1. 1. 2002(3) Nejvyšší soud přezkoumá zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející. K vadám výroků, které nebyly stížností pro porušení zákona napadeny, Nejvyšší soud přihlíží, jen pokud by mohly mít vliv na správnost výroků, proti nimž byla podána stížnost pro porušení zákona.

    účinné od 1. 1. 2002(4) Jestliže ministr spravedlnosti podá důvodně stížnost pro porušení zákona proti výroku o vině, přezkoumá Nejvyšší soud v návaznosti na vytýkané vady vždy i výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad, bez ohledu na to, zda byla i proti těmto výrokům podána stížnost pro porušení zákona.

    účinné od 1. 1. 2002(5) Byla-li stížností pro porušení zákona napadena část rozhodnutí týkající se jen některé z více osob, o nichž bylo rozhodnuto týmž rozhodnutím, přezkoumá Nejvyšší soud uvedeným způsobem jen tu část rozhodnutí a předcházejícího řízení, která se týká této osoby.“.

  1. účinné od 1. 1. 2002198. V § 268 odstavec 1 zní:
    účinné od 1. 1. 2002

    účinné od 1. 1. 2002„(1) Nejvyšší soud zamítne stížnost pro porušení zákona,

    1. účinné od 1. 1. 2002a) není-li přípustná,
    2. účinné od 1. 1. 2002b) byla-li podána opožděně (§ 266a odst. 1), nebo
    3. účinné od 1. 1. 2002c) není-li důvodná.“.
  1. účinné od 1. 1. 2002199. V § 272 odst. 1 a 2 se slova „do tří měsíců od jejího podání“ nahrazují slovy „do šesti měsíců od jejího podání“.
  2. účinné od 1. 1. 2002200. § 274 zní:
    účinné od 1. 1. 2002

    㤠274

    Odkaz účinné od 1. 1. 2002„§ 274

    účinné od 1. 1. 2002O stížnosti pro porušení zákona rozhoduje Nejvyšší soud ve veřejném zasedání za účasti státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství. Považuje-li to ministr spravedlnosti nebo předseda senátu za potřebné, účastní se veřejného zasedání též pověřený zástupce ministra spravedlnosti. Rozhodnutí podle § 268 odst. 1 může Nejvyšší soud učinit též v neveřejném zasedání.“.

  1. účinné od 1. 1. 2002201. § 277 včetně nadpisu zní:
    účinné od 1. 1. 2002

    㤠277

    Odkaz účinné od 1. 1. 2002„§ 277

    účinné od 1. 1. 2002Obecné ustanovení

    účinné od 1. 1. 2002Skončilo-li trestní stíhání vedené proti určité osobě pravomocným rozsudkem, pravomocným trestním příkazem, pravomocným usnesením o zastavení trestního stíhání, pravomocným usnesením o podmíněném zastavení trestního stíhání, pravomocným usnesením o schválení narovnání nebo pravomocným usnesením o postoupení věci jinému orgánu, lze v trestním stíhání téže osoby pro týž skutek pokračovat, pokud nebylo takové rozhodnutí zrušeno v jiném předepsaném řízení, jen byla-li povolena obnova trestního řízení. Před povolením obnovy lze k zajištění důkazního materiálu a k zajištění osoby obviněného provádět vyšetřovací úkony jen v mezích ustanovení této hlavy.“.

  1. účinné od 1. 1. 2002202. V § 278 odst. 1 se za slova „skončilo pravomocným rozsudkem“ před čárku vkládají slova „nebo trestním příkazem“ a na konci odstavce 1 se doplňuje tato věta: „Obnova řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem, jímž bylo rozhodnuto o podmíněném upuštění od potrestání s dohledem, se povolí, a to i dříve, než nastaly skutečnosti uvedené v § 26 odst. 5 a 6 trestního zákona, také tehdy, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit rozhodnutí o trestu.“.
  2. účinné od 1. 1. 2002203. V § 278 odstavec 2 zní:
    účinné od 1. 1. 2002

    účinné od 1. 1. 2002„(2) Obnova řízení, které skončilo pravomocným usnesením soudu o zastavení trestního stíhání, včetně schválení narovnání, o postoupení věci jinému orgánu nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání, a to i v případě, jestliže ještě nenastaly skutečnosti uvedené v § 308 odst. 3, se povolí, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve vést k závěru, že důvody k takovému rozhodnutí tu nebyly a že je na místě v řízení pokračovat.“.

  1. účinné od 1. 1. 2002204. V § 278 odstavec 3 zní:
    účinné od 1. 1. 2002

    účinné od 1. 1. 2002„(3) Obnova řízení, které skončilo pravomocným usnesením státního zástupce o zastavení trestního stíhání, včetně schválení narovnání, o postoupení věci jinému orgánu nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání, a to i v případě, jestliže ještě nenastaly skutečnosti uvedené v § 308 odst. 3, se povolí, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy státnímu zástupci dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve vést k závěru, že důvody k takovému rozhodnutí tu nebyly a že je na místě podat proti obviněnému obžalobu.“.

  1. účinné od 1. 1. 2002205. V § 278 odst. 4 se zrušuje text „vyšetřovatel,“.
  2. účinné od 1. 1. 2002206. V § 279 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
    účinné od 1. 1. 2002
    1. účinné od 1. 1. 2002„b) uplynula lhůta v délce jedné poloviny promlčecí doby trestného činu, o kterém se vedlo trestní stíhání,“.

    účinné od 1. 1. 2002Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d).

  1. účinné od 1. 1. 2002207. V § 280 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
    účinné od 1. 1. 2002

    účinné od 1. 1. 2002„(4) Osoba, která návrh na povolení obnovy řízení podala, může jej výslovným prohlášením vzít zpět, a to až do doby, než se soud prvního stupně odebere k závěrečné poradě. Návrh na povolení obnovy řízení podaný ve prospěch obviněného jinou oprávněnou osobou nebo za obviněného obhájcem nebo zákonným zástupcem může být vzat zpět jen s výslovným souhlasem obviněného; to neplatí, pokud takový návrh podal státní zástupce nebo byl-li takový návrh podán oprávněnou osobou po smrti obviněného. Zpětvzetí návrhu na povolení obnovy řízení vezme usnesením na vědomí předseda senátu soudu prvního stupně. Takové rozhodnutí nebrání pozdějšímu opětovnému podání návrhu na povolení obnovy řízení.“.

    účinné od 1. 1. 2002Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

  1. účinné od 1. 1. 2002208. V § 281 odstavce 1 a 2 znějí:
    účinné od 1. 1. 2002

    účinné od 1. 1. 2002„(1) O návrhu na povolení obnovy řízení, které skončilo pravomocným usnesením státního zástupce o zastavení trestního stíhání, včetně schválení narovnání, o postoupení věci jinému orgánu nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání, rozhoduje soud, který by byl příslušný rozhodovat o obžalobě.

    účinné od 1. 1. 2002(2) O návrhu na povolení obnovy řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem nebo trestním příkazem, a řízení, které skončilo pravomocným usnesením soudu o zastavení trestního stíhání, včetně schválení narovnání, o postoupení věci jinému orgánu nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání rozhoduje soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni.“.

  1. účinné od 1. 1. 2002209. V § 284 odst. 2 se za slova „o zastavení trestního stíhání“ vkládají slova „včetně schválení narovnání, o postoupení věci jinému orgánu nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání“.
  2. účinné od 1. 1. 2002210. V § 288 odstavec 1 zní:
    účinné od 1. 1. 2002

    účinné od 1. 1. 2002„(1) Byla-li pravomocně povolena obnova řízení, které skončilo pravomocným usnesením státního zástupce o zastavení trestního stíhání, včetně schválení narovnání, o postoupení věci jinému orgánu nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání, pokračuje se v přípravném řízení.“.

  1. účinné od 1. 1. 2002211. V § 291 se slova „sdělení obvinění“ nahrazují slovy „zahájení trestního stíhání“.
  2. účinné od 1. 1. 2002212. V § 295 se na konci textu doplňuje tato věta: „Nesouhlasí-li soud, jemuž byla věc postoupena, s takovým postoupením věci, rozhodne o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu, který je nejblíže společně nadřízen jemu a soudu, jenž mu věc postoupil.“.
  3. účinné od 1. 1. 2002213. V § 297 odstavec 1 zní:
    účinné od 1. 1. 2002

    účinné od 1. 1. 2002„(1) Nejde-li o řízení proti uprchlému, nelze hlavní líčení konat v nepřítomnosti mladistvého, který v době jeho konání nedosáhl věku osmnácti let.“.

  1. účinné od 1. 1. 2002214. V § 301 odst. 2 písmeno b) zní:
    účinné od 1. 1. 2002
    1. účinné od 1. 1. 2002„b) bylo-li zahájeno trestní stíhání až po dovršení devatenáctého roku obviněného.“.
  1. účinné od 1. 1. 2002215. V § 301 odst. 3 se zrušují slova „ve vykonávacím řízení“.
  2. účinné od 1. 1. 2002216. V § 302 se zrušuje odstavec 2 a ruší se číslování odstavců.
  3. účinné od 1. 1. 2002217. § 303 zní:
    účinné od 1. 1. 2002

    㤠303

    Odkaz účinné od 1. 1. 2002„§ 303

    účinné od 1. 1. 2002(1) V řízení proti uprchlému se trestní stíhání zahajuje doručením usnesení o zahájení trestního stíhání obviněného obhájci. Nebyl-li mu obhájce zvolen (§ 37 odst. 1), je třeba ho ustanovit.

    účinné od 1. 1. 2002(2) Vyvstal-li důvod pro konání řízení proti uprchlému až po doručení usnesení o zahájení trestního stíhání obviněnému do podání obžaloby, státní zástupce o tom učiní záznam, ve kterém uvede, od kterého dne je proti obviněnému konáno řízení proti uprchlému; záznam se doručí obhájci.“.

  1. účinné od 1. 1. 2002218. § 305 zní:
    účinné od 1. 1. 2002

    㤠305

    Odkaz účinné od 1. 1. 2002„§ 305

    účinné od 1. 1. 2002O konání řízení proti uprchlému po podání obžaloby rozhoduje soud na návrh státního zástupce nebo i bez takového návrhu. Návrh může státní zástupce učinit už v obžalobě.“.

  1. účinné od 1. 1. 2002219. Za § 306 se vkládá nový § 306a, který zní:
    účinné od 1. 1. 2002

    㤠306a

    Odkaz účinné od 1. 1. 2002„§ 306a

    účinné od 1. 1. 2002(1) Pominou-li důvody řízení proti uprchlému, pokračuje se v trestním řízení podle obecných ustanovení. Požaduje-li to obviněný, provedou se v řízení před soudem znovu důkazy v předchozím soudním řízení provedené, u nichž to jejich povaha připouští, nebo jejichž opakování nebrání jiná závažná skutečnost; v opačném případě se obviněnému protokoly o provedení těchto důkazů přečtou a umožní se mu, aby se k nim vyjádřil.

    účinné od 1. 1. 2002(2) Skončilo-li řízení proti uprchlému pravomocným odsuzujícím rozsudkem a poté pominuly důvody, pro které se řízení proti uprchlému vedlo, na návrh odsouzeného podaný do osmi dnů od doručení rozsudku soud prvního stupně takový rozsudek zruší a v rozsahu stanoveném v odstavci 1 se hlavní líčení provede znovu. O právu navrhnout zrušení pravomocného odsuzujícího rozsudku musí být při doručení rozsudku odsouzený poučen. Přiměřeně soud postupuje, vyžaduje-li to mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána.

    účinné od 1. 1. 2002(3) V novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného.“.

  1. účinné od 1. 1. 2002220. V § 307 odst. 1 písm. a) se slovo „trestnému“ zrušuje, v odstavci 1 se slovo „pachatele“ nahrazuje slovem „obviněného“ a v odstavci 4 se za slovo „omezení“ vkládají slova „a povinnosti“.
  2. účinné od 1. 1. 2002221. § 309 a 310 znějí:
    účinné od 1. 1. 2002

    㤠309

    Odkaz účinné od 1. 1. 2002„§ 309

    účinné od 1. 1. 2002(1) V řízení o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, může se souhlasem obviněného a poškozeného soud a v přípravném řízení státní zástupce rozhodnout o schválení narovnání a zastavit trestní stíhání, jestliže

    1. účinné od 1. 1. 2002a) obviněný prohlásí, že spáchal skutek, pro který je stíhán, a nejsou důvodné pochybnosti o tom, že jeho prohlášení bylo učiněno svobodně, vážně a určitě,
    2. účinné od 1. 1. 2002b) uhradí poškozenému škodu způsobenou trestným činem nebo učiní potřebné úkony k její úhradě, případně jinak odčiní újmu vzniklou trestným činem, a
    3. účinné od 1. 1. 2002c) složí na účet soudu nebo v přípravném řízení na účet státního zastupitelství peněžní částku určenou konkrétnímu adresátovi k obecně prospěšným účelům, a tato částka není zřejmě nepřiměřená závažnosti trestného činu,
    4. účinné od 1. 1. 2002a považuje-li takový způsob vyřízení věci za dostačující vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného činu, k míře, jakou byl trestným činem dotčen veřejný zájem, k osobě obviněného a jeho osobním a majetkovým poměrům.

    účinné od 1. 1. 2002(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může obviněný, poškozený a v řízení před soudem i státní zástupce podat stížnost, jež má odkladný účinek.

    § 310

    Odkaz účinné od 1. 1. 2002§ 310

    účinné od 1. 1. 2002(1) Před rozhodnutím o schválení narovnání soud a v přípravném řízení státní zástupce vyslechne obviněného a poškozeného, zejména k způsobu a okolnostem uzavření dohody o narovnání, zda dohoda o narovnání mezi nimi byla učiněna dobrovolně a zda souhlasí se schválením narovnání. Obviněného vyslechne také k tomu, zda rozumí obsahu obvinění a zda si je vědom důsledků schválení narovnání. Součástí výslechu obviněného musí být i prohlášení, že spáchal skutek, pro který je stíhán.

    účinné od 1. 1. 2002(2) Před výslechem je třeba obviněného i poškozeného poučit o jejich právech a o podstatě institutu narovnání.

    účinné od 1. 1. 2002(3) Je-li poškozenou právnická osoba, lze místo výslechu statutárního zástupce nebo jiné osoby oprávněné jednat jejím jménem opatřit její písemné prohlášení k okolnostem uvedeným v odstavci 1.“.

  1. účinné od 1. 1. 2002222. Za § 310 se vkládá nový § 310a, který zní:
    účinné od 1. 1. 2002

    㤠310a

    Odkaz účinné od 1. 1. 2002„§ 310a

    účinné od 1. 1. 2002Práva poškozeného podle § 309 a 311 nepřísluší tomu, na koho pouze přešel nárok na náhradu škody.“.

  1. účinné od 1. 1. 2002223. § 311 zní:
    účinné od 1. 1. 2002

    㤠311

    Odkaz účinné od 1. 1. 2002„§ 311

    účinné od 1. 1. 2002(1) Rozhodnutí o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání musí obsahovat popis skutku, jehož se narovnání týká, jeho právní posouzení, obsah narovnání zahrnující výši uhrazené škody nebo škody, k jejíž úhradě byly provedeny potřebné úkony, případně způsob jiného odčinění újmy vzniklé trestným činem, peněžní částku určenou k obecně prospěšným účelům s uvedením jejího příjemce, včetně částky odevzdané státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti, a výrok o zastavení trestního stíhání pro skutek, ve kterém je spatřován trestný čin, jehož se narovnání týká.

    účinné od 1. 1. 2002(2) Při určení příjemce peněžité částky k obecně prospěšným účelům je soud vázán obsahem dohody o narovnání mezi obviněným a poškozeným.“.

  1. účinné od 1. 1. 2002224. § 314 zní:
    účinné od 1. 1. 2002

    㤠314

    Odkaz účinné od 1. 1. 2002„§ 314

    účinné od 1. 1. 2002Nebylo-li narovnání soudem nebo v přípravném řízení státním zástupcem schváleno poté, co obviněný učinil prohlášení podle § 309 odst. 1, že spáchal skutek, pro který je stíhán, nelze k tomuto prohlášení v dalším řízení přihlížet jako k důkazu.“.

  1. účinné od 1. 1. 2002225. V § 314b se vkládají nové odstavce 1 až 3, které znějí:
    účinné od 1. 1. 2002

    účinné od 1. 1. 2002„(1) Věci, v nichž se konalo zkrácené přípravné řízení, samosoudce projedná ve zjednodušeném řízení. Trestní stíhání se zahajuje tím, že návrh státního zástupce na potrestání byl doručen soudu.

    účinné od 1. 1. 2002(2) Byl-li soudu s doručením návrhu předán zadržený podezřelý, soudce jej do 24 hodin vyslechne jako obviněného, zejména k okolnostem zadržení a důvodům vazby, dále k tomu, které skutečnosti považuje za nesporné, a zda souhlasí s tím, aby takové skutečnosti nebyly v hlavním líčení dokazovány. Podle povahy věci buď vydá rozhodnutí, jež může vydat mimo hlavní líčení, nebo obviněnému doručí předvolání k hlavnímu líčení, které se může se souhlasem obviněného konat ihned po jeho výslechu. Současně rozhodne o vazbě, a vezme-li do vazby obviněného, který si obhájce dosud nezvolil, ani mu nebyl ustanoven (§ 179b odst. 2), umožní mu, aby si zvolil ve stanovené lhůtě obhájce (§ 38), a pokud tak neučiní, obhájce mu ustanoví (§ 39 odst. 1).

    účinné od 1. 1. 2002(3) Nebyl-li podezřelý zadržen, samosoudce podle protokolu o výslechu podezřelého posoudí, zda je třeba obviněného předvolat k výslechu nebo je možné ihned nařídit hlavní líčení.“.

    účinné od 1. 1. 2002Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 4 a 5.

  1. účinné od 1. 1. 2002226. V § 314c odstavec 1 zní:
    účinné od 1. 1. 2002

    účinné od 1. 1. 2002„(1) Samosoudce obžalobu a návrh na potrestání předběžně neprojednává, přezkoumá je však z hledisek uvedených v § 181 odst. 1 a § 186. Podle výsledků přezkoumání samosoudce

    1. účinné od 1. 1. 2002a) učiní některé z rozhodnutí uvedených v § 188 odst. 1 písm. a) až f),
    2. účinné od 1. 1. 2002b) může zastavit trestní stíhání, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 172 odst. 2, nebo
    3. účinné od 1. 1. 2002c) nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 179a odst. 1 pro konání zjednodušeného řízení, návrh na potrestání odmítne.“.
  1. účinné od 1. 1. 2002227. V § 314c odst. 2 větě první se číslovka „191“ nahrazuje číslovkou „195“ a ve větě druhé se slova „samosoudce rozhodne“ nahrazují slovy „může samosoudce rozhodnout“.
  2. účinné od 1. 1. 2002228. V § 314c odst. 4 se věta druhá nahrazuje touto větou: „Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o schválení narovnání mohou takovou stížnost podat též obviněný a poškozený.“.
  3. účinné od 1. 1. 2002229. V § 314c se doplňuje odstavec 5, který zní:
    účinné od 1. 1. 2002

    účinné od 1. 1. 2002„(5) Právní mocí rozhodnutí o odmítnutí návrhu na potrestání podle odstavce 1 písm. c) se věc vrací do přípravného řízení a státní zástupce nařídí konat vyšetřování.“.

  1. účinné od 1. 1. 2002230. V § 314d se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
    účinné od 1. 1. 2002

    účinné od 1. 1. 2002„(2) Při hlavním líčení ve zjednodušeném řízení samosoudce vyslechne obviněného; na přečtení protokolu o výslechu podezřelého (§ 179b odst. 3) se užije § 207 odst. 2 obdobně. Poté může rozhodnout o upuštění od dokazování těch skutečností, které strany označily za nesporné a s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti není závažného důvodu o těchto prohlášeních pochybovat. Se souhlasem stran může přečíst i úřední záznamy o vysvětlení osob a o provedení dalších úkonů (§ 158 odst. 3 a 5).“.

    účinné od 1. 1. 2002Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

  1. účinné od 1. 1. 2002231. V § 314e odstavec 1 zní:
    účinné od 1. 1. 2002

    účinné od 1. 1. 2002„(1) Samosoudce může bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, a to i ve zjednodušeném řízení konaném po zkráceném přípravném řízení.“.

  1. účinné od 1. 1. 2002232. V § 314e odst. 2 písm. a) se na konci doplňují slova „s podmíněným odkladem jeho výkonu“.
  2. účinné od 1. 1. 2002233. V § 314e odst. 2 se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí:
    účinné od 1. 1. 2002
    1. účinné od 1. 1. 2002„f) vyhoštění do pěti let,
    2. účinné od 1. 1. 2002g) zákaz pobytu do pěti let.“.
  1. účinné od 1. 1. 2002234. V § 314f odst. 1 písmena e) a f) znějí:
    účinné od 1. 1. 2002
    1. účinné od 1. 1. 2002„e) výrok o náhradě škody (§ 228 a § 229 odst. 1 a 2), jestliže byl nárok na její náhradu řádně uplatněn (§ 43 odst. 3),
    2. účinné od 1. 1. 2002f) poučení o právu podat odpor, včetně upozornění, že v případě, kdy obviněný odpor nepodá, vzdává se tím práva na projednání věci v hlavním líčení.“.
  1. účinné od 1. 1. 2002235. V § 314g se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Po doručení trestního příkazu může se oprávněná osoba odporu výslovně vzdát.“.
  2. účinné od 1. 1. 2002236. Za § 314g se vkládá nový oddíl šestý, který včetně nadpisu zní:
    účinné od 1. 1. 2002

    „Oddíl šestý účinné od 1. 1. 2002Řízení po zrušení rozhodnutí nálezem Ústavního soudu účinné od 1. 1. 2002„Oddíl šestý

    § 314h

    Odkaz účinné od 1. 1. 2002§ 314h

    účinné od 1. 1. 2002(1) Po doručení nálezu Ústavního soudu, kterým bylo zrušeno rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení nebo jeho části, pokračuje tento orgán v tom stadiu řízení, které bezprostředně předcházelo vydání zrušeného rozhodnutí, nestanoví-li zákon nebo nález Ústavního soudu jinak. Přitom je vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Ústavní soud, a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení Ústavní soud nařídil.

    účinné od 1. 1. 2002(2) Ustanovení odstavce 1 se použije přiměřeně, pokud Ústavní soud nálezem zakázal některému orgánu činnému v trestním řízení, aby pokračoval v porušování ústavně zaručeného základního práva nebo svobody, a přikázal mu, aby, pokud je to možné, obnovil stav před jejich porušením.

    § 314i

    Odkaz účinné od 1. 1. 2002§ 314i

    účinné od 1. 1. 2002Bylo-li nálezem Ústavního soudu zrušeno rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení pouze ve prospěch obviněného,

    1. účinné od 1. 1. 2002a) doba od právní moci původního rozhodnutí ve věci samé do doručení nálezu Ústavního soudu se do promlčecí doby nezapočítává,
    2. účinné od 1. 1. 2002b) nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch; jde-li o jiné rozhodnutí, platí ustanovení § 150 přiměřeně,
    3. účinné od 1. 1. 2002c) nepřekáží jeho smrt provedení dalšího řízení a trestní stíhání nelze zastavit proto, že obviněný zemřel.

    § 314j

    Odkaz účinné od 1. 1. 2002§ 314j

    účinné od 1. 1. 2002Jestliže nález Ústavního soudu zrušil rozsudek, jen pokud jde o některý z trestných činů, za něž byl pravomocně uložen úhrnný nebo souhrnný trest, stanoví příslušný soud neprodleně po doručení nálezu ve veřejném zasedání rozsudkem přiměřený trest za zbývající trestné činy.

    § 314k

    Odkaz účinné od 1. 1. 2002§ 314k

    účinné od 1. 1. 2002(1) Vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu rozsudkem, rozhodne příslušný soud neprodleně po doručení nálezu Ústavního soudu, kterým byl zrušen výrok o tomto trestu, o vazbě. Při tom postupuje podle § 67 a 68.

    účinné od 1. 1. 2002(2) Vykonává-li se jiné rozhodnutí zrušené nálezem Ústavního soudu, rozhodne příslušný orgán činný v trestním řízení po doručení nálezu, nestanoví-li zákon nebo nález Ústavního soudu jinak, o zastavení nebo přerušení jeho výkonu, popřípadě učiní jiné vhodné opatření.“.