Zákon o Rejstříku trestů

§ 2c

Součástí rejstříku trestů je evidence

1. a) odsouzení,
2. b) podmíněného zastavení trestního stíhání,
3. c) podmíněného odložení návrhu na potrestání,
4. d) narovnání a
5. e) odstoupení od trestního stíhání.

§ 3

(1) V rejstříku trestů jsou založeny údaje z trestních listů všech osob pravomocně odsouzených soudy České republiky.

(2) Součástí rejstříku trestů jsou i údaje o osobách pravomocně odsouzených soudy, které byly shromážděny podle dříve platných předpisů, a údaje o pravomocně odsouzených osobách předané na základě mezinárodní smlouvy se Slovenskou republikou.

(3) Trestním listem se pro účely tohoto zákona rozumí oznámení soudu, které obsahuje údaje o

1. a) odsouzené osobě, aby nebyla zaměnitelná s jinou osobou, včetně údaje o její státní příslušnosti, není-li státním příslušníkem pouze České republiky, nebo informace, že je osobou bez státní příslušnosti nebo že se její státní příslušnost nepodařilo zjistit,
2. b) soudu a spisové značce trestní věci,
3. c) rozhodnutí o vině, trestu a o ochranném opatření a o jejich výkonu,
4. d) rozhodnutí soudu při podmíněném odsouzení nebo podmíněném propuštění z výkonu trestu nebo upuštění od výkonu jeho zbytku,
5. e) udělení milosti,
6. f) účasti odsouzeného na amnestii,
7. g) zahlazení odsouzení.

§ 4

(1) Do rejstříku trestů se zaznamenávají též údaje o odsouzení

1. a) cizozemským soudem, jestliže o uznání rozhodnutí takového soudu rozhodl soud podle zvláštního právního předpisu a uznané rozhodnutí bylo cizozemským soudem vydáno pro čin trestný i podle právního řádu České republiky,
2. b) mezinárodním trestním soudem, mezinárodním trestním tribunálem, popřípadě obdobným mezinárodním soudním orgánem (dále jen „mezinárodní soud“), které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. b) nebo c) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, pokud o uznání jeho rozhodnutí rozhodl soud podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních,
3. c) mezinárodním soudem, který splňuje alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. a) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, pokud jde o odsouzení občana České republiky, osoby bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, právnické osoby, která má sídlo v České republice nebo má na území České republiky umístěn podnik nebo organizační složku, anebo zde alespoň vykonává svoji činnost nebo zde má svůj majetek, nebo jiné osoby, která vykonává trest uložený takovým mezinárodním soudem v České republice.

(2) Nejvyšší soud na návrh ministerstva rozhodne, že se do rejstříku trestů zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky soudem jiného než členského státu Evropské unie, nejde-li o odsouzení soudem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Spojené království“), nebo mezinárodním soudem, který splňuje alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. b) nebo c) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, jestliže se toto odsouzení týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a zápis do rejstříku trestů je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

(3) Nejvyšší soud na návrh ministerstva rozhodne, že se do rejstříku trestů zaznamenají údaje o jiném odsouzení osoby bez státní příslušnosti, která má na území České republiky povolen trvalý pobyt, nebo právnické osoby, která má sídlo v České republice nebo má na území České republiky umístěn podnik nebo organizační složku, anebo zde alespoň vykonává svoji činnost nebo zde má svůj majetek, jde-li o odsouzení cizozemským soudem nebo mezinárodním soudem, který splňuje alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. b) nebo c) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních a jestliže se toto odsouzení týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a zápis do rejstříku trestů je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

(4) Pokud byly do rejstříku trestů zaznamenány údaje o odsouzení občana České republiky, osoby bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, nebo právnické osoby podle odstavce 2 nebo 3 a soud podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních následně rozhodne o uznání takového rozhodnutí, Nejvyšší soud z podnětu tohoto soudu zruší své předchozí rozhodnutí o zaznamenání údajů o odsouzení; ministerstvo v takovém případě eviduje pouze rozhodnutí o uznání rozhodnutí.

(5) Na rozhodnutí cizozemského soudu nebo mezinárodního soudu zaznamenaná do rejstříku trestů podle odstavců 1 až 3 se hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

§ 4a

(1) Do rejstříku trestů se zaznamenávají též údaje o pravomocných odsouzeních občanů České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království v trestním řízení a údaje navazující na tato odsouzení, a to na základě informací zaslaných těmito státy.

(2) Je-li ministerstvo informováno jiným členským státem Evropské unie nebo Spojeným královstvím o změně údajů podle odstavce 1, provede tuto změnu v rejstříku trestů.

§ 5

Soudy jsou povinny neprodleně ministerstvu zasílat trestní listy osob pravomocně odsouzených a sdělovat i všechny další skutečnosti důležité pro zápis v rejstříku trestů nebo pro změnu zápisu. Stejně postupuje i státní zástupce, pokud činí rozhodnutí, které se eviduje podle zvláštního právního předpisu.^2b)

§ 6

Údaje o osobách pravomocně odsouzených soudy se uchovávají 100 let od

1. a) narození fyzické osoby, které se týkají,
2. b) pravomocného odsouzení právnické osoby, které se týkají, nebo
3. c) právní moci jiné skutečnosti významné pro trestní řízení evidované podle § 1 odst. 1, která se týká právnické osoby.

§ 8

(1) Soudy, státní zastupitelství a Úřad evropského veřejného žalobce jsou povinny neprodleně zasílat ministerstvu zprávy o podmíněném zastavení trestního stíhání, o započtení doby, po kterou bylo obviněnému před právní mocí rozhodnutí oprávnění k činnosti, která je předmětem závazku, v souvislosti s trestným činem odňato podle zvláštního právního předpisu nebo na základě rozhodnutí nebo opatření státního orgánu nesměl již tuto činnost vykonávat, do doby, po kterou se zavázal zdržet se určité činnosti, o tom, že zbytek závazku zdržet se během zkušební doby podmíněného zastavení trestního stíhání určité činnosti nebude vykonán, o ponechání podmíněného zastavení trestního stíhání v platnosti, jakož i dodatečnou zprávu, zda se obviněný v průběhu zkušební doby osvědčil, jakmile příslušné rozhodnutí nabude právní moci.

(2) Ve zprávě se uvede označení soudu, státního zastupitelství nebo Úřadu evropského veřejného žalobce, datum rozhodnutí a spisová značka, pod kterou se řízení vede, druh rozhodnutí a v případě podmíněného zastavení trestního stíhání i právní kvalifikace trestného činu, kterého se rozhodnutí týká, a datum skončení zkušební doby.

§ 9

Údaje získané postupem podle § 8 se vyřazují z evidence ihned po doručení dodatečné zprávy; neobdrží-li ministerstvo takovou zprávu, vyřadí údaje z evidence po uplynutí jednoho roku od skončení zkušební doby podmíněného zastavení trestního stíhání.

§ 9a

Evidence podmíněného odložení návrhu na potrestání

Při zasílání údajů do evidence podmíněného odložení návrhu na potrestání a jejich vyřazování se postupuje přiměřeně podle § 8 a 9.