Zákon o Rejstříku trestů

§ 2c

Součástí rejstříku trestů je evidence

1. a) odsouzení,
2. b) podmíněného zastavení trestního stíhání,
3. c) podmíněného odložení podání návrhu na potrestání,
4. d) podmíněného upuštění od trestního stíhání,
5. e) narovnání
6. f) odstoupení od trestního stíhání,
7. g) ochranného léčení,
8. h) zabezpečovací detence,
9. i) skutečností důležitých pro práci s dětmi a
10. j) dalších skutečností, pokud tak stanoví jiný zákon.

§ 2d

(1) Soudy neprodleně zasílají ministerstvu trestní listy pravomocně odsouzených osob a sdělují i všechny další skutečnosti důležité pro zápis do rejstříku trestů nebo pro změnu zápisu. Stejně postupuje i státní zástupce, pokud rozhoduje o skutečnosti evidované podle § 1a odst. 1.

(2) Trestním listem se pro účely tohoto zákona rozumí oznámení soudu, které obsahuje údaje o

1. a) odsouzené osobě, aby nebyla zaměnitelná s jinou osobou, včetně údaje o její státní příslušnosti, není-li státním příslušníkem pouze České republiky, nebo informace, že je osobou bez státní příslušnosti nebo že se její státní příslušnost nepodařilo zjistit,
2. b) soudu a spisové značce trestní věci a
3. c) rozhodnutí o vině, trestu a o ochranném opatření, a informaci o tom, zda rozhodl, že záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi v případě odsouzení za trestný čin uvedený v § 9d odst. 1 písm. a) proveden nebude nebo že si rozhodnutí o tom vyhradil veřejnému zasedání anebo že záznam v případě odsouzení za jiný trestný čin proveden bude.

(3) Dalšími skutečnostmi důležitými pro zápis do rejstříku trestů nebo pro změnu zápisu se rozumí zejména oznámení, které obsahuje údaje o

1. a) výkonu trestu a ochranného opatření,
2. b) rozhodnutí soudu při podmíněném odsouzení, podmíněném propuštění z výkonu trestu nebo upuštění od výkonu jeho zbytku,
3. c) udělení milosti,
4. d) účasti odsouzeného na amnestii, nebo
5. e) zahlazení odsouzení.

§ 2e

Údaje se v rejstříku trestů uchovávají 100 let od

1. a) narození fyzické osoby, které se týkají,
2. b) pravomocného odsouzení právnické osoby, které se týkají, nebo
3. c) právní moci rozhodnutí o skutečnosti evidované podle § 1a odst. 1, která se týká právnické osoby.

§ 3

(1) V rejstříku trestů jsou založeny údaje z trestních listů všech osob pravomocně odsouzených soudy České republiky.

(2) Součástí rejstříku trestů jsou i údaje o osobách pravomocně odsouzených soudy, které byly shromážděny podle dříve platných předpisů, a údaje o pravomocně odsouzených osobách předané na základě mezinárodní smlouvy se Slovenskou republikou.

§ 4

(1) Do rejstříku trestů se zaznamenávají též údaje o odsouzení

1. a) cizozemským soudem, jestliže o uznání rozhodnutí takového soudu rozhodl soud podle zvláštního právního předpisu a uznané rozhodnutí bylo cizozemským soudem vydáno pro čin trestný i podle právního řádu České republiky,
2. b) mezinárodním trestním soudem, mezinárodním trestním tribunálem, popřípadě obdobným mezinárodním soudním orgánem (dále jen „mezinárodní soud“), které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. b) nebo c) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, pokud o uznání jeho rozhodnutí rozhodl soud podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních,
3. c) mezinárodním soudem, který splňuje alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. a) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, pokud jde o odsouzení občana České republiky, osoby bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, právnické osoby, která má sídlo v České republice nebo má na území České republiky umístěn podnik nebo organizační složku, anebo zde alespoň vykonává svoji činnost nebo zde má svůj majetek, nebo jiné osoby, která vykonává trest uložený takovým mezinárodním soudem v České republice.

(2) Nejvyšší soud na návrh ministerstva rozhodne, že se do rejstříku trestů zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky soudem jiného než členského státu Evropské unie, nejde-li o odsouzení soudem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Spojené království“), nebo mezinárodním soudem, který splňuje alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. b) nebo c) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, jestliže se toto odsouzení týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a zápis do rejstříku trestů je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

(3) Nejvyšší soud na návrh ministerstva rozhodne, že se do rejstříku trestů zaznamenají údaje o jiném odsouzení osoby bez státní příslušnosti, která má na území České republiky povolen trvalý pobyt, nebo právnické osoby, která má sídlo v České republice nebo má na území České republiky umístěn podnik nebo organizační složku, anebo zde alespoň vykonává svoji činnost nebo zde má svůj majetek, jde-li o odsouzení cizozemským soudem nebo mezinárodním soudem, který splňuje alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. b) nebo c) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních a jestliže se toto odsouzení týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a zápis do rejstříku trestů je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

(4) Pokud byly do rejstříku trestů zaznamenány údaje o odsouzení občana České republiky, osoby bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, nebo právnické osoby podle odstavce 2 nebo 3 a soud podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních následně rozhodne o uznání takového rozhodnutí, Nejvyšší soud z podnětu tohoto soudu zruší své předchozí rozhodnutí o zaznamenání údajů o odsouzení; ministerstvo v takovém případě eviduje pouze rozhodnutí o uznání rozhodnutí.

(5) Na rozhodnutí cizozemského soudu nebo mezinárodního soudu zaznamenaná do rejstříku trestů podle odstavců 1 až 3 se hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

§ 4a

(1) Do rejstříku trestů se zaznamenávají též údaje o pravomocných odsouzeních občanů České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království v trestním řízení a údaje navazující na tato odsouzení, a to na základě informací zaslaných těmito státy.

(2) Je-li ministerstvo informováno jiným členským státem Evropské unie nebo Spojeným královstvím o změně údajů podle odstavce 1, provede tuto změnu v rejstříku trestů.

§ 8

(1) Soudy, státní zastupitelství a Úřad evropského veřejného žalobce jsou povinny neprodleně zasílat ministerstvu zprávu o podmíněném zastavení trestního stíhání. Ve zprávě se uvede označení soudu, státního zastupitelství nebo Úřadu evropského veřejného žalobce, datum rozhodnutí a spisová značka, pod kterou se řízení vede, právní kvalifikace trestného činu, kterého se rozhodnutí týká, datum skončení zkušební doby a informace o započtení doby, po kterou bylo obviněnému před právní mocí rozhodnutí oprávnění k činnosti, která je předmětem závazku, v souvislosti s trestným činem odňato podle zvláštního právního předpisu nebo na základě rozhodnutí nebo opatření státního orgánu nesměl již tuto činnost vykonávat, do doby, po kterou se zavázal zdržet se určité činnosti.

(2) Soudy, státní zastupitelství a Úřad evropského veřejného žalobce jsou povinny neprodleně zasílat ministerstvu dodatečnou zprávu s informacemi důležitými pro změnu zápisu v evidenci podmíněného zastavení trestního stíhání, kterými jsou zejména informace o tom, že zbytek závazku zdržet se během zkušební doby podmíněného zastavení trestního stíhání určité činnosti nebude vykonán, o ponechání podmíněného zastavení trestního stíhání v platnosti, jakož i o tom, že bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že se obviněný v průběhu zkušební doby osvědčil.

§ 9

Údaje získané postupem podle § 8 se vyřazují z evidence ihned po doručení dodatečné zprávy o tom, že bylo pravomocně rozhodnuto o osvědčení se obviněného v průběhu zkušební doby; neobdrží-li ministerstvo takovou zprávu, vyřadí údaje z evidence po uplynutí jednoho roku od skončení zkušební doby podmíněného zastavení trestního stíhání.

§ 9a

Evidence podmíněného odložení podání návrhu na potrestání a evidence podmíněného upuštění od trestního stíhání

Při zasílání údajů do evidence podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo evidence podmíněného upuštění od trestního stíhání a jejich vyřazování se postupuje přiměřeně podle § 8 a 9.

§ 9b

Evidence ochranného léčení

(1) V evidenci ochranného léčení jsou evidovány údaje o ochranném léčení uloženém za spáchání trestného činu i činu jinak trestného. Údaje o ochranném léčení uloženém osobě, která se dopustila trestného činu, jsou evidovány zároveň v evidenci odsouzení i v evidenci ochranného léčení.

(2) Soudy neprodleně zasílají ministerstvu zprávu o ochranném léčení uloženém osobě, která se dopustila činu jinak trestného, ve které uvede označení soudu, datum rozhodnutí a spisovou značku, pod kterou se řízení vede. Soudy neprodleně zasílají ministerstvu i dodatečnou zprávu s informacemi důležitými pro změnu zápisu v evidenci ochranného léčení, kterými jsou zejména informace o změně ochranného léčení a o jeho výkonu.

§ 9c

Evidence zabezpečovací detence

(1) V evidenci zabezpečovací detence jsou evidovány údaje o zabezpečovací detenci uložené za spáchání trestného činu i činu jinak trestného. Údaje o zabezpečovací detenci uložené osobě, která se dopustila trestného činu, jsou evidovány zároveň v evidenci odsouzení i v evidenci zabezpečovací detence.

(2) Při zasílání údajů do evidence zabezpečovací detence se postupuje přiměřeně podle § 9b odst. 2.

§ 9d

Evidence skutečností důležitých pro práci s dětmi

(1) V evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi jsou evidovány údaje o osobách, které se dopustily úmyslného trestného činu nebo činu jinak trestného, za podmínky, že

1. a) osoba byla pravomocně odsouzena za trestný čin vraždy (§ 140 trestního zákoníku), těžkého ublížení na zdraví (§ 145 trestního zákoníku), ublížení na zdraví podle § 146 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, obchodování s lidmi podle § 168 odst. 1 písm. a) nebo § 168 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, znásilnění (§ 185 trestního zákoníku), sexuálního útoku (§ 185a trestního zákoníku), sexuálního nátlaku (§ 186 trestního zákoníku), pohlavního zneužití (§ 187 trestního zákoníku), zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193 trestního zákoníku), týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 2 nebo 3 trestního zákoníku nebo týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 2 nebo 3 trestního zákoníku anebo spáchala čin jinak trestný, který naplňuje znaky některého z těchto trestných činů, pokud soud nerozhodne, že záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi nemá být proveden, neboť vzhledem k okolnostem případu nebo osobě pachatele nehrozí nebezpečí, že se pachatel v souvislosti s činností, která zahrnuje přímý a pravidelný kontakt s dětmi, dopustí takového trestného činu nebo činu jinak trestného vůči dítěti, nebo
2. b) osoba byla pravomocně odsouzena za jiný úmyslný trestný čin neuvedený v písmenu a), spáchala jako mladistvý trestný čin pohlavního zneužití (§ 187 trestního zákoníku) nebo jako dítě čin jinak trestný, který naplňuje znaky tohoto trestného činu, anebo spáchala čin jinak trestný, který naplňuje znaky trestného činu neuvedeného v písmenu a), pokud soud rozhodne, že záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi se provede, neboť vzhledem k okolnostem případu nebo osobě pachatele hrozí nebezpečí, že se pachatel v souvislosti s činností, která zahrnuje přímý a pravidelný kontakt s dětmi, dopustí vůči dítěti trestného činu uvedeného v písmenu a) nebo činu jinak trestného, který naplňuje znaky některého z těchto trestných činů.

(2) Soudy neprodleně zasílají ministerstvu zprávu o nutnosti provést záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, který se týká osob, které spáchaly čin jinak trestný. V této zprávě se uvede označení soudu, spisová značka, pod kterou se řízení vede, a doba, po kterou má být záznam veden.

(3) Záznam je v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi veden, týká-li se

1. a) osoby, která spáchala trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody nejméně 5 let, 100 let od jejího narození, jde-li o fyzickou osobu, nebo od pravomocného odsouzení, jde-li právnickou osobu,
2. b) osoby, která spáchala trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody nižší než 5 let, po dobu 20 let a
3. c) fyzické osoby, která se dopustila činu jinak trestného, po dobu stanovenou soudem.

(4) Po uplynutí doby záznamu podle odstavce 3 písm. b) nebo c) jsou údaje z evidence skutečností důležitých pro práci s dětmi uváděny pouze v příloze opisu vydávaného na žádost orgánu činnému v trestním řízení pro potřeby trestního řízení a Kanceláři prezidenta republiky, týká-li se opis osoby, ohledně níž Kancelář prezidenta republiky provádí řízení o žádosti o milost, nebo užívaného ministerstvem podle § 10 odst. 2 a 3.