Vyhláška ministerstva dopravy o vnitrozemské plavbě

§ 1

účinné od 1. 4. 1964(1) Při výkonu státního odborného dozoru Státní plavební správa v Bratislavě (dále jen „plavební správa“) sleduje

1. účinné od 1. 4. 1964a) stav sledované vodní cesty, označení plavební dráhy, přívozů, vedení (potrubí) a plavebních překážek,
2. účinné od 1. 4. 1964b) provoz přístavů, pořádek a čistotu v nich,
3. účinné od 1. 4. 1964c) dodržování předpisů týkajících se plavby, zvlášť pravidel plavebního provozu,
4. účinné od 1. 4. 1964d) způsobilost plavidel k plavbě, provádění opětovných technických prohlídek a u osobních lodí dodržování nejvyššího přípustného počtu cestujících (osob),
5. účinné od 1. 4. 1964e) vybavení plavidel dostatečnou posádkou a předepsanými lodními listinami,
6. účinné od 1. 4. 1964f) zdravotní a odbornou způsobilost pracovníků na plavidle a v přístavu k výkonu prací, kterými byli pověřeni, a jejich obeznámení s předpisy pro výkon služby a s předpisy o bezpečnosti při práci.

účinné od 1. 4. 1964(2) Z ostatních úkolů přísluší plavební správě

účinné od 1. 4. 1964na úseku péče o plavební bezpečnost

1. účinné od 1. 4. 1964a) pečovat o plavební bezpečnost na vodních cestách a v přístavech a činit opatření k zajištění plynulého a bezpečného plavebního provozu,
2. účinné od 1. 4. 1964b) rozhodovat o dočasném přerušení nebo omezení plavebního provozu,
3. účinné od 1. 4. 1964c) dbát o včasné ukrytí plavidel v ochranných přístavech při velkých vodách, chodu ledu, živelních pohromách apod.,
4. účinné od 1. 4. 1964d) zajistit poskytnutí pomoci plavidlům, která jsou v nebezpečí,
5. účinné od 1. 4. 1964e) vyšetřovat plavební nehody a činit při nich nutná opatření;

účinné od 1. 4. 1964na úseku péče o vodní cesty

1. účinné od 1. 4. 1964f) zjišťovat plavební hloubky, zjišťovat překážky v plavební dráze a zajišťovat jejich odstranění, sledovat vodní poměry a zajišťovat zlepšování plavebních poměrů,
2. účinné od 1. 4. 1964g) hájit zájmy plavby při vodohospodářských a jiných řízeních; požadovat od organizace, které přísluší správa vodních toků, řádné udržování hydrotechnických staveb a zařízení, jakož i plavebních zařízení na těchto stavbách (zpevňování břehových svahů, údržba přístavních zdí, vyvazovacích zařízení, sedel pro vzpěry a přístavní můstky, trvalých přistávacích zařízení, schodů apod.),
3. účinné od 1. 4. 1964h) dávat podněty a vyjadřovat se k projektům a úpravám vodních staveb z hlediska potřeb plavby,
4. účinné od 1. 4. 1964ch) určovat přístaviště, vyvaziště, kotviště, obratiště, jakož i přistávací místa plavidel;

účinné od 1. 4. 1964na úseku péče o plavidla

1. účinné od 1. 4. 1964i) rozhodovat o způsobilosti plavidel k plavbě,
2. účinné od 1. 4. 1964j) stanovit počty a složení lodních posádek,
3. účinné od 1. 4. 1964k) určovat nejvyšší přípustný počet cestujících na plavidlech,
4. účinné od 1. 4. 1964l) provádět cejchování plavidel a ostatní úkony podle předpisů o technické způsobilosti plavidel,
5. účinné od 1. 4. 1964m) vydávat příslušné lodní listiny a vést evidenci plavidel,
6. účinné od 1. 4. 1964n) dávat souhlas k rekonstrukci a vyřazování plavidel;

účinné od 1. 4. 1964na úseku péče o lodní posádky

1. účinné od 1. 4. 1964o) provádět zkoušky způsobilosti členů lodních posádek, vydávat a odnímat příslušné průkazy a vést jejich evidenci,
2. účinné od 1. 4. 1964p) spolupracovat při soustavném zvyšování odborné úrovně lodních posádek;

účinné od 1. 4. 1964na úseku péče o přístavy

1. účinné od 1. 4. 1964r) spravovat přístavy určené pro veřejnou potřebu,
2. účinné od 1. 4. 1964s) provádět prohlídky a činit opatření nutná k zajištění řádného a bezpečného provozu přístavů,
3. účinné od 1. 4. 1964t) spolupůsobit při projektování a výstavbě hydrotechnických částí přístavů,
4. účinné od 1. 4. 1964u) vyměřovat a vybírat náhradu za používání přístavů určených pro veřejnou potřebu.

§ 2

účinné od 1. 4. 1964(1) Splavnost bude sledována a udržována u těchto vodních cest (dále jen „sledované vodní cesty“):

1. účinné od 1. 4. 1964a) v úseku Dunaje od ústí Moravy k ústí Ipelu; je určen pro plavbu plavidly o nosnosti do 5000 tun,
2. účinné od 1. 4. 1964b) v úseku Labe od Jaroměře do Hřenska (státní hranice); je určen pro plavbu plavidly o nosnosti do 1500 tun,
3. účinné od 1. 4. 1964c) v úseku Vltavy od Českých Budějovic do Mělníka; od Českých Budějovic do Slap je určen pro plavbu plavidly o nosnosti do 250 tun a od Slap do Mělníka pro plavbu plavidly o nosnosti do 1500 tun,
4. účinné od 1. 4. 1964d) plavební kanál Otrokovice - Rohatec; je určen pro plavbu plavidly o nosnosti do 150 tun.

účinné od 1. 4. 1964(2) Výhledově se sleduje splavnění Ohře, Berounky, Moravy, Odry, Dyje a Váhu; ustanovení o vodních cestách se sledovanou splavností platí pro tyto vodní cesty přiměřeně.

účinné od 1. 4. 1964(3) Plavba na vodních cestách je možná celoročně v době denní i noční, pokud z důvodu bezpečnosti nebo jiných závažných důvodů není omezena, zastavena nebo zakázána.

účinné od 1. 4. 1964(4) Způsob a dobu proplavování plavidel plavebními komorami stanoví plavební správa v dohodě s organizací, které přísluší správa vodních toků. Nárok na proplavování mají všechna plavidla. Přednost při proplavování mají lodi pravidelné osobní dopravy. Malá a sportovní plavidla jsou proplavována zpravidla ve stanovených hodinách nebo současně s velkými plavidly.

§ 3

účinné od 1. 4. 1964(1) Přístavy určenými pro veřejnou potřebu jsou:

1. účinné od 1. 4. 19641. Přístav Praha - Smíchov

   účinné od 1. 4. 1964Přístav tvoří nádrž na levém břehu Vltavy v říčním km 187,6 - 189,3 s územním obvodem; přístav slouží jako obchodní, ochranný a zimní.

1. účinné od 1. 4. 19642. Přístav Praha - Podolí

   účinné od 1. 4. 1964Přístav tvoří přístavní nádrž na pravém břehu Vltavy s vjezdem v říčním km 188,9 s územním obvodem; přístav slouží jako ochranný a zimní pro sportovní lodi.

1. účinné od 1. 4. 19643. Přístav Praha - Holešovice

   účinné od 1. 4. 1964Přístav tvoří nádrž na levém břehu Vltavy v říčním km 197,1 - 199,2 s územním obvodem; přístav slouží jako obchodní, ochranný a zimní.

1. účinné od 1. 4. 19644. Přístav Praha - Libeň

   účinné od 1. 4. 1964Přístav tvoří nádrže na pravém břehu Vltavy v říčním km 197,1 - 198,3; přístav slouží jako ochranný a zimní.

1. účinné od 1. 4. 19645. Přístav Kolín

   účinné od 1. 4. 1964Přístav tvoří levý břeh Labe v říčním km 84,3 - 84,4 s územním obvodem; přístav slouží jako obchodní.

1. účinné od 1. 4. 19646. Přístav Mělník

   účinné od 1. 4. 1964Přístav tvoří pravý břeh Labe v říčním km 0,7 - 3,0, přístavní nádrže a územní obvod; přístav slouží jako obchodní, ochranný a zimní.

1. účinné od 1. 4. 19647. Přístav Lovosice

   účinné od 1. 4. 1964Přístav tvoří levý břeh Labe a plavebního kanálu v říčním km 49,6 - 50,9 s územním obvodem; přístav slouží jako obchodní a ochranný.

1. účinné od 1. 4. 19648. Přístav Ústí nad Labem
   1. účinné od 1. 4. 1964Přístav tvoří
      1. účinné od 1. 4. 1964a) překladiště ve Vaňově na levém břehu Labe v říčním km 67,5 - 68,7 s územním obvodem;
      2. účinné od 1. 4. 1964b) překladiště Ústí nad Labem - Větruše na levém břehu Labe v říčním km 69,4 - 71,0 s územním obvodem;
      3. účinné od 1. 4. 1964c) přístav Ústí nad Labem - Krásné Březno na levém břehu Labe v říčním km 71,8 - 75,3 s přístavními nádržemi a s územním obvodem; přístav slouží jako obchodní, ochranný a zimní;
      4. účinné od 1. 4. 1964d) přístaviště osobních lodí na levém břehu Labe v říčním km 71,0 - 71,4;
      5. účinné od 1. 4. 1964e) překladiště Olšinka na pravém břehu Labe v říčním km 73,5 - 74,0 s územním obvodem; slouží jako překladiště olejů;
      6. účinné od 1. 4. 1964f) překladiště Neštěmice na levém břehu Labe v říčním km 75,6 - 76,3 s územním obvodem.

1. účinné od 1. 4. 19649. Přístav Děčín
   1. účinné od 1. 4. 1964Přístav tvoří
      1. účinné od 1. 4. 1964a) přístav Děčín - Rozbělesy na levém břehu Labe v říčním km 92,0 - 94,2 s přístavní nádrží a územním obvodem; slouží jako přístav obchodní, ochranný a zimní;
      2. účinné od 1. 4. 1964b) přístav Děčín město na obou březích Labe v říčním km 95,0 - 98,2 s územním obvodem; slouží jako přístav obchodní.

1. účinné od 1. 4. 196410. Přístav Bratislava

   účinné od 1. 4. 1964Přístav tvoří přístavní nádrže a oba břehy Dunaje v říčním km 1871,5 - 1862,3 s územním obvodem; slouží jako přístav obchodní, ochranný a zimní.

1. účinné od 1. 4. 196411. Přístav Komárno

   účinné od 1. 4. 1964Přístav tvoří přístavní nádrže a levý břeh Dunaje v říčním km 1770,0 - 1764,0 a oba břehy Váhu od železničního mostu k ústí Váhu do Dunaje s územním obvodem; slouží jako přístav obchodní, ochranný a zimní.

1. účinné od 1. 4. 196412. Přístav Štúrovo

   účinné od 1. 4. 1964Přístav tvoří levý břeh Dunaje v říčním km 1718,7 - 1718,4 s územním obvodem; slouží jako obchodní přístav.

účinné od 1. 4. 1964(2) Územní obvody těchto přístavů stanoví ministerstvo dopravy v dohodě s krajským národním výborem. Plány územních obvodů jsou uloženy u plavební správy. V územním obvodu smějí být zřizovány pouze objekty sloužící vodní dopravě; k zřízení těchto objektů, k jejich zrušení nebo rekonstrukci je třeba souhlasu plavební správy.

účinné od 1. 4. 1964(3) Za přístavy určené pro veřejnou potřebu se též považují přistávací místa ležící mimo území přístavů podle odstavce 1, zřízená a udržovaná plavební správou, pokud je plavidlům dovoleno na nich přistávat a používat jich k překladním nebo k obchodním účelům.

§ 4

účinné od 1. 4. 1964(1) Na sledovaných vodních cestách nesmějí být zřizována a provozována zařízení, která by mohla způsobit ohrožení zdraví nebo života osob provozujících plavbu a nadměrně ztížit, popřípadě znemožnit plavbu (lano přes vodní cestu, hrázky nebo jiné překážky v plavební dráze). Veškeré plavební překážky, jako staveniště a pracoviště, je povinen ten, kdo je zřídil, označit plavebními znaky a světly a tyto udržovat.

účinné od 1. 4. 1964(2) Činnost na sledovaných vodních cestách, která by mohla ovlivnit plynulost plavby a způsobit dočasné nebo trvalé omezení plavebního provozu nebo přerušení plavební dráhy, musí být předem povolena plavební správou (pořádání závodů nebo slavností na vodě, provádění cvičení, plavba zvláštním zařízením, práce na vodní cestě, výstavba mostů a jiných staveb ve vodní cestě apod.). Těžbu štěrkopísku ve sledované vodní cestě povoluje v dohodě s plavební správou organizace, jíž přísluší správa vodního toku.

§ 5

účinné od 1. 4. 1964(1) Na sledované vodní cestě určené pro lodi o nosnosti do 5000 tun smějí být stavěny mosty o nejmenší podjezdné výšce 10 m nad nejvyšší plavební hladinou; u obloukových mostů musí být nejmenší podjezdná výška dodržena v šířce 80 m. Plavební dráha pod mosty musí být nejméně 100 m široká.

účinné od 1. 4. 1964(2) Na sledované vodní cestě určené pro lodi o nosnosti do 1500 tun smějí být stavěny mosty o nejmenší podjezdné výšce 6,5 m nad nejvyšší plavební hladinou; u obloukových mostů musí být podjezdná výška dodržena v šířce 30 m. Plavební dráha pod mosty musí být nejméně 50 m široká.

účinné od 1. 4. 1964(3) Na sledované vodní cestě určené pro lodi o nosnosti do 250 tun smějí být stavěny mosty o nejmenší podjezdné výšce 6,5 m nad nejvyšší plavební hladinou. Plavební dráha pod mosty musí být nejméně 36 m široká.

účinné od 1. 4. 1964(4) Pokud není možno dodržet nejmenší podjezdnou výšku mostu, musí být zřízen most se zvedací konstrukcí. Výjimky povoluje, jsou-li k tomu závažné důvody, plavební správa.

účinné od 1. 4. 1964(5) Nejvyšší plavební hladinu na vodní cestě stanoví plavební správa.

účinné od 1. 4. 1964(6) Na dobu časově omezenou lze zřizovat na vodních cestách pontonové mosty; na sledovaných vodních cestách musí být na mostě trvale obsluha, která most, vyžaduje-li to plavební provoz, otevře, na ostatních vodních cestách musí pontonové mosty umožňovat proplutí plavidel používaných na vodní cestě. U pontonových mostů nemusí být dodržena nejmenší podjezdná výška. Před velkou vodou a na zimu musí být pontonové mosty vhodně zajištěny, popř. z vodní cesty odstraněny.

účinné od 1. 4. 1964(7) Plavební průjezdy pod mosty označuje organizace, které přísluší správa vodního toku.

§ 6

účinné od 1. 4. 1964(1) Na sledovaných vodních cestách určených pro plavidla o nosnosti do 5000 tun smějí být zřízeny lanové dráhy a potrubí nejméně 12 m, sdělovací vedení 15,5 m a elektrická vedení do napětí 110 kV 19 m nad nejvyšší plavební hladinou.

účinné od 1. 4. 1964(2) Na sledovaných vodních cestách určených pro plavidla o nosnosti do 250 tun a na přehradních nádržích smějí být zřízeny lanové dráhy a sdělovací vedení a potrubí nejméně 10 m nad nejvyšší plavební hladinou, elektrická vedení do napětí 110 kV 12 m nad nejvyšší plavební hladinou.

účinné od 1. 4. 1964(3) Elektrická vedení o napětí vyšším než 110 kV smějí být zřízena ve výšce stanovené v odstavcích 1 a 2 zvýšené o 1 cm na každý 1 kV, který přesahuje 110 kV.

účinné od 1. 4. 1964(4) Na ostatních vodních cestách smějí být zřízeny lanové dráhy, potrubí a vedení nejméně 6 m nad nejvyšší plavební hladinou.

účinné od 1. 4. 1964(5) Do dna sledované vodní cesty mohou být vložena kabelová vedení v rýze chráněné záhozem, a to slaboproudé kabely v záhozu o výšce nejméně 120 cm, silnoproudé kabely nejméně 200 cm; zához v síle 50 cm musí být proveden z kamene. Potrubí může být vloženo do dna sledované vodní cesty v rýze tak hluboké, aby zához měl výšku nejméně 120 cm; polovina záhozu musí být provedena z těžkého kamene. V místech, kde jsou prováděny bagrovací práce, musí být hloubka rýhy přiměřeně zvětšena.

účinné od 1. 4. 1964(6) Umístění potrubí a kabelového vedení označuje správce potrubí a vedení.

§ 7

účinné od 1. 4. 1964(1) Horní vodič přívozu na sledované vodní cestě musí být nejméně 12 m, na ostatních vodních cestách nejméně 5 m nad nejvyšší plavební hladinou.

účinné od 1. 4. 1964(2) Spodní vodič přívozu na sledované vodní cestě musí být označen. Při provozu přívozu nesmí být stoupáním nebo klesáním spodního vodiče ohrožena plavba.

účinné od 1. 4. 1964(3) Umístění přívozu označuje správce přívozu.

§ 8

účinné od 1. 4. 1964(1) Provozovatel plavidla je povinen projednat s ministerstvem dopravy základní technické podmínky před jejich schválením; ministerstvo dopravy přitom stanoví rozsah projektové dokumentace, která bude předložena ministerstvu dopravy k posouzení. Plovoucím strojem se rozumí všechny druhy plovoucích bagrů, jeřábů, zdvihadel, elevátorů, transportérů, čerpadel, beranidel a jiných zařízení určených výhradně k mechanické práci na vodě.

účinné od 1. 4. 1964(2) Vybudovaná loď a plovoucí stroj nového typu určené pro tuzemskou potřebu podléhají z hlediska bezpečnosti, pevnosti a stability přezkoušení a schválení ministerstva dopravy; to přezkouší, zda stavba byla provedena podle schváleného projektu, provede technickou prohlídku lodi a plovoucího stroje, jejich jednotlivých částí, popř. strojního zařízení, zkušební plavbu a zkoušku stability u osobních lodí a podle potřeby i u jiných plavidel. Od zkoušky stability může být upuštěno, předloží-li výrobce doklad o provedení této zkoušky klasifikační organizací. Schválení typu se provádí po skončení a vyhodnocení provozních zkoušek, jejichž rozsah se stanoví v technických podmínkách. Zkoušky se provedou za účasti zástupců, výrobce (řešitele), odběratele, jakož i plavební správy nebo klasifikační organizace. Shledá-li se, že plavidlo nového typu je způsobilé k sériové výrobě nebo k dovozu ve větším počtu, vydá ministerstvo dopravy průkaz způsobilosti typu.

účinné od 1. 4. 1964(3) Sériově vyráběny nebo dováženy ve větším počtu mohou být pouze plavidla, pro jejichž typ byl vydán průkaz způsobilosti typu; výrobce nebo dovozce vydá pro každé plavidlo typové osvědčení.

účinné od 1. 4. 1964(4) Žádost o schválení typu a vydání průkazu způsobilosti typu se podává u plavební správy.

§ 9

účinné od 1. 4. 1964Plavidlo musí odpovídat rozměrům vodní cesty, musí být těsné, pevně stavěné a mít dostatečnou stabilitu. Kormidelní a kotevní zařízení musí být spolehlivé a účinné. Svým provedením a použitým materiálem musí plavidlo odpovídat pravidlům pro stavbu lodí; pravidlům pro stavbu lodí nemusí odpovídat malá plavidla, která nejsou určena k vlečení nebo tlačení lodí nebo k hromadné přepravě osob.

§ 10

účinné od 1. 4. 1964(1) Při ověřování způsobilosti plavidla k plavbě plavební správa provádí

1. účinné od 1. 4. 1964a) přezkoušení, zda plavidlo bylo postaveno podle schváleného projektu,
2. účinné od 1. 4. 1964b) technickou prohlídku plavidla, jeho jednotlivých částí, popř. strojního zařízení, jakož i úkony s ní obvykle spojené (určení vodorysky maximálního přípustného ponoru, určení ponorových stupnic apod.),
3. účinné od 1. 4. 1964c) zkušební plavbu,
4. účinné od 1. 4. 1964d) zkoušku stability u osobních lodí a podle potřeby i u jiných plavidel.

účinné od 1. 4. 1964(2) Nebylo-li plavidlo, které podléhá cejchovní povinnosti, dosud ocejchováno, provede se současně také cejchování plavidla. U plovoucího zařízení se provádí jen technická prohlídka. Dobu a místo technické prohlídky a zkušební plavby stanoví plavební správa. Provozovatel plavidla je povinen předvést plavidlo k technické prohlídce a zkušební plavbě, popř. ke zkoušce stability prázdné, vyčištěné a s potřebnou výstrojí, je povinen umožnit plavební správě přístup do všech prostor plavidla a poskytnout pracovníky a věcné prostředky.

účinné od 1. 4. 1964(3) U plovoucího zařízení se v lodním osvědčení určí, kde smí být plavební zařízení umístěno, a stanoví se jeho výstroj. Plovoucí zařízení musí být vyvázáno, popř. zakotveno tak, aby mohlo sledovat kolísání vodních stavů, aby neohrožovalo jiná zařízení a samo bylo chráněno před poškozením, nasednutím nebo jeho odplavením z dosavadního stanoviště. Plovoucím zařízením jsou plovárny, doky, hangáry, přístavní můstky, lodní restaurace, mlýny, dílny, pontony apod. mající určité stanoviště na vodě.

§ 11

účinné od 1. 4. 1964(1) Opětovná technická prohlídka plavidla se provádí:

1. účinné od 1. 4. 1964a) u osobní lodi a přívozního plavidla každý rok,
2. účinné od 1. 4. 1964b) u nádržové (tankové) lodi každý druhý rok,
3. účinné od 1. 4. 1964c) u nákladní lodi se strojním pohonem každý třetí rok,
4. účinné od 1. 4. 1964d) u vlečné nebo tlačné lodi, nákladní lodi a plovoucího stroje do stáří 20 let každý pátý rok, u starších plavidel každý třetí rok,
5. účinné od 1. 4. 1964e) u loděk půjčoven, u plováren, plovoucích restaurací, plovoucích dílen, plovoucích prodejen, přístavních můstků osobní dopravy každý rok,
6. účinné od 1. 4. 1964f) u plavidel na uzavřených štěrkovištích každý rok.

účinné od 1. 4. 1964(2) Na souši se provádí opětovná technická prohlídka plavidel uvedených v odstavci 1 písm. a) až d) do stáří dvaceti let každý desátý rok, u starších plavidel každý pátý rok, na uzavřených štěrkovištích každý pátý rok.

účinné od 1. 4. 1964(3) Opětovná technická prohlídka se dále provede po každé havárii, která naruší způsobilost plavidla k plavbě, po každé důležité opravě nebo změně strojního zařízení, konstrukce tělesa nebo důležitých částí plavidla nebo každé jiné změně, která ovlivňuje stabilitu plavidla. Dále se provede technická prohlídka, má-li být plavidlo používáno k jinému účelu a vznikne-li pochybnost o technické způsobilosti plavidla.

§ 12

účinné od 1. 4. 1964(1) Vodoryska maximálního přípustného ponoru musí být vyznačena zřetelně a trvanlivě na obou bocích plavidla. Značka se skládá z kružnice dva centimetry silné o vnějším průměru 15 centimetrů a vodorovné přímky nejméně 25 cm dlouhé a 2 cm široké; spodní okraj přímky, který tvoří vlastní vodorysku, prochází středem kružnice. Vodoryska nesmí být zakryta a neoprávněně měněna. Nad vodoryskou musí zůstat volný okraj. Počet a způsob vyznačení ponorových stupnic stanoví řád pro cejchování vnitrozemských plavidel vydaný ministerstvem dopravy.

účinné od 1. 4. 1964(2) U osobních lodí musí být stanoven nejvyšší přípustný počet cestujících, u přívěsných (záchranných) člunů a loděk půjčoven největší počet osob, které smějí být na plavidle, a to se zřetelem ke stabilitě a prostorovým poměrům, u lodí se strojním pohonem také s přihlédnutím k výkonu stroje. Nejvyšší přípustný počet cestujících (osob) stanoví plavební správa; musí být vyznačen na viditelném místě na plavidle. Nejvyšší přípustný počet cestujících (osob) nesmí být překročen; použije-li se prostoru na plavidle určeného pro cestující k uložení nákladu, zmenšuje se nejvýše přípustný počet cestujících za každou polovinu čtverečního metru použitého prostoru nebo za každých 65 kg nákladu o jednu osobu.

§ 13

účinné od 1. 4. 1964(1) Cejchováním stanoví se vztah mezi ponorem lodi a vahou jejího nákladu tak, aby podle údajů ponorových stupnic a cejchovního průkazu bylo lze zjistit váhu lodního nákladu. Povinnost opatřit si cejchovní průkaz přísluší provozovateli plavidla. Cejchovní průkaz musí být vždy na lodi. Při zrušení cejchované lodi musí být cejchovní průkaz vrácen plavební správě. Plavební správa vede rejstřík vydaných průkazů o cejchování, cejchovních zkouškách a přecejchování plavidla.

účinné od 1. 4. 1964(2) Cejchovní značky, vodorysku a ponorové stupnice udržuje provozovatel plavidla a za plavby vůdce plavidla.

účinné od 1. 4. 1964(3) Plavební správa uzná cejchovní průkaz vydaný orgány států, které přistoupily k Úmluvě o cejchování vnitrozemských lodí. Provozovatel československé lodi je povinen oznámit plavební správě cejchování, přecejchování nebo provedení cejchovní zkoušky lodi v cizím státě, sdělit orgán, číslo a datum vydání cejchovních průkazů a největší nosnost lodi stanovenou cejchováním, přecejchováním nebo cejchovní zkouškou.

§ 14

účinné od 1. 4. 1964(1) Evidence plavidel spočívá v zápisu plavidla do rejstříku vnitrozemských plavidel a v přidělení poznávacích znaků. Evidenční povinnosti nepodléhají malá plavidla, která nejsou určena k vlečení nebo tlačení jiných lodí nebo k hromadné přepravě osob.

účinné od 1. 4. 1964(2) Poznávací znaky tvoří označení plavidla, místo registrace plavidla, údaj o nosnosti plavidla, které slouží k přepravě nákladů, a údaj o nejvyšším přípustném počtu cestujících u osobních lodí. Poznávací znaky musí být udržovány stále v dobrém a čitelném stavu.

účinné od 1. 4. 1964(3) Označení plavidla musí být vyznačeno na obou bocích a na záďové části plavidla. Jestliže v bočně vyvázaném závěsu nebo v postrkovém soulodí jedno nebo několik označení na samohybu je zacloněno, musí být označení opakováno na štítcích. Označení plavidla se provede jménem plavidla nebo názvem (zkratkou) provozovatele a číslem, nebo jen číslem, pod kterým je plavidlo zapsáno v rejstříkové knize.

účinné od 1. 4. 1964(4) Místo registrace plavidla musí být vyznačeno na jeho zádi. U plavidel se stálým stanovištěm na Slovensku a na Moravě je místem registrace Bratislava, u ostatních československých plavidel je místem registrace Praha.

účinné od 1. 4. 1964(5) Nosnost plavidel sloužících k přepravě nákladů a nejvyšší přípustný počet cestujících u osobních lodí musí být vyznačeny na obou bocích plavidla nebo na pevně připevněných štítcích na dobře viditelném místě.

účinné od 1. 4. 1964(6) Poznávací znaky musí být provedeny stojatými latinskými písmeny a arabskými číslicemi jednoduchých tvarů bez ozdob. Písmena a číslice musí být na tmavém podkladě lodi světlé a na světlém podkladě lodi tmavé. Šířka písmen a jejich tloušťka musí být uměrná jejich výšce. U jména plavidla nesmí být výška písmen menší než 20 cm, u ostatních částí poznávacího znaku 15 cm. Plavidlo plavební správy nese ještě státní znak a na vodní cestě mezinárodního významu jednotný mezinárodně dohodnutý znak.

účinné od 1. 4. 1964(7) Malá plavidla, která nejsou určena k vlečení nebo tlačení nebo k hromadné přepravě osob, nejsou opatřena poznávacími znaky; musí být opatřena jen jménem a bydlištěm provozovatele plavidla.

§ 15

účinné od 1. 4. 1964(1) Lodi a plovoucí stroje musí mít vedle lodního osvědčení tyto listiny:

1. účinné od 1. 4. 1964a) cejchovní průkaz (jen lodi o nosnosti větší než 25 tun),
2. účinné od 1. 4. 1964b) seznam posádky, doložený průkazy o způsobilosti vůdce plavidla a členů posádky k řízení plavidla a obsluze strojů,
3. účinné od 1. 4. 1964c) lodní deník (jen československé lodi).

účinné od 1. 4. 1964(2) Mimo listiny uvedené v odstavci 1 musí mít lodi a plovoucí stroje listiny předepsané zvláštními předpisy nebo mezinárodními úmluvami a dohodami, zejména

1. účinné od 1. 4. 1964a) revizní knihu parních kotlů u lodí s parními kotly,
2. účinné od 1. 4. 1964b) revizní knihu tlakových nádob u lodí, které mají nádoby se stlačeným vzduchem nebo plynem,
3. účinné od 1. 4. 1964c) povolení ke zřízení a provozu radioelektrické stanice a deník radioelektrické služby u lodí vybavených radioelektrickou stanicí.

účinné od 1. 4. 1964(2) Malá plavidla, která jsou určena k vlečení nebo tlačení jiných lodí nebo k hromadné přepravě osob, musí mít vedle lodního osvědčení seznam posádky doložený průkazy způsobilosti k řízení plavidla a obsluze strojů a listiny předepsané zvláštními předpisy nebo mezinárodními úmluvami a dohodami.

§ 16

účinné od 1. 4. 1964(1) Provozovatel plavidla je povinen zajistit řádné vedení seznamu posádky, lodního deníku i deníku radioelektrické služby.

účinné od 1. 4. 1964(2) Do seznamu posádky se zapisují členové posádky, jejich rodinní příslušníci, jakož i všechny jiné osoby naloděné na plavidle. Za řádné vedení seznamu posádky odpovídá vůdce plavidla. Každý samostatný ucelený zápis v seznamu posádky musí být označen datem zápisu a podpisem vůdce plavidla.

účinné od 1. 4. 1964(3) Do lodního deníku se zapisují denně všechny závažné události a důležité údaje týkající se plavby plavidla, služby na plavidle, lodní posádky, jakož i záznamy o povětrnostních poměrech a vodních stavech za plavby. Za řádné vedení lodního deníku odpovídá vůdce plavidla.

účinné od 1. 4. 1964(4) Do deníku radioelektrické služby se zapisují denně záznamy o všech vysílaných i přijatých oznámeních, důležité události ze služby, jakož i příslušné místní a časové údaje. Podrobnosti týkající se vedení radioelektrického deníku stanoví orgán, vydávající povolení ke zřízení a provozu radioelektrické stanice. Za řádné vedení deníku odpovídá radiotelegrafista pověřený obsluhou radioelektrické stanice, který musí zápisy do deníku denně podpisovat.

účinné od 1. 4. 1964(5) Povinnost vést seznam posádky, lodní deník a deník radioelektrické služby začíná dnem, kdy plavidlo nebo radioelektrická stanice byla uvedena do provozu, a končí dnem, kdy plavidlo nebo radioelektrická stanice byla trvale vyřazena z provozu.

účinné od 1. 4. 1964(6) Provozovatel plavidla je povinen uschovat seznam posádky, lodní deník a deník radioelektrické služby po dobu 3 let ode dne posledního zápisu.

§ 17

účinné od 1. 4. 1964(1) Jakékoliv změny v obsahu lodní listiny (přepsání, škrtání, doplňky apod.) musí být provedeny tak, aby původní znění zůstalo čitelné. Orgán, který provedl změnu, musí záznam podepsat a opatřit razítkem a datem.

účinné od 1. 4. 1964(2) Provozovatel plavidla je povinen oznámit ztrátu lodní listiny neprodleně orgánu, který listinu vydal, a požádat o vydání druhopisu. Příslušný orgán vydá druhopis listiny, na kterém poznamená, že originál byl ztracen a je neplatný.

účinné od 1. 4. 1964(3) Ustanovení odstavce 2 platí obdobně v případech, že lodní listina se stala z jakéhokoliv důvodu nečitelnou nebo nepouživatelnou. V takovém případě musí být listina vrácena příslušnému orgánu, který ji znehodnotí.

účinné od 1. 4. 1964(4) Vzory lodních listin stanoví plavební správa.

§ 18

účinné od 1. 4. 1964Plavidla určená a používaná plavební správou, československá plavidla na mezinárodních tocích, jakož i československá plavidla plující za hranice musí nést československou státní vlajku; plavidla vztyčují československou státní vlajku na zádi. Na místě určeném pro československou státní vlajku nesmí být vztyčena jiná vlajka nebo znak. Při používání vlajek na plavidle je nutno dbát toho, aby jiné vlajky nebyly větších rozměrů, než je československá státní vlajka, která je s nimi současně vztyčena.

§ 19

účinné od 1. 4. 1964(1) Plavební správa při stanovení nejmenšího počtu členů posádky a jejího složení bere zřetel na zvláštní vlastnosti plavidla, jeho rozměry, stupeň mechanizace hnacího zařízení a výstroje, jakož i na jiné okolnosti, jako například zvláštní určení plavidla, způsob remorkáže, povahu plavební dráhy atd.

účinné od 1. 4. 1964(2) Provozovatelé plavidel jsou povinni při vzniku mimořádných okolností (vysoká voda, chod ledu apod.) posílit posádku bez zvláštní výzvy plavební správy na stav zajišťující plnou bezpečnost plavby a plavidla.

účinné od 1. 4. 1964(3) Odborná způsobilost k vedení plavidel, řízení a obsluze hnacího a jiného zařízení se prokazuje zkouškou, po jejímž úspěšném složení vydá plavební správa průkaz způsobilosti. Ke zkoušce může být připuštěna jen osoba, která je spolehlivá, zdravotně způsobilá a má pro žádané oprávnění potřebné předpoklady.

účinné od 1. 4. 1964(4) Průkaz způsobilosti musí pracovník nosit stále při sobě a předložit jej na vyzvání orgánům plavební správy. Plavební správa je oprávněna kdykoliv přezkoušet způsobilost členů posádek československých plavidel; podle výsledku přezkoušení průkaz způsobilosti pracovníkovi ponechá a poznamená v něm výsledek přezkoušení nebo rozsah oprávnění omezí nebo průkaz způsobilosti odejme. Plavební správa také odejme průkaz způsobilosti, vykazuje-li pracovník při výkonu oprávnění takové nedostatky, které by mohly ohrozit bezpečnost plavby.

účinné od 1. 4. 1964(5) Průkazy způsobilosti vydané orgány cizích států se uznávají na základě vzájemnosti.

§ 20

účinné od 1. 4. 1964(1) Způsobilost plavidla se nezjišťuje u malých plavidel, která nejsou určena k vlečení nebo tlačení lodí nebo k hromadné přepravě osob. Tato plavidla musí mít k zajištění bezpečnosti plavby alespoň dvě vesla nebo jedno pádlo; plavidlo o výtlaku větším než 1 tuna další veslo nebo pádlo, dále vylévačku, bidlo s háčkem, přiměřené lanko delší než 10 m a plavidlo se strojním pohonem kromě toho ještě kotvu, přiměřený hasicí prostředek a skřínku první pomoci.

účinné od 1. 4. 1964(2) Cizozemská plavidla mohou být používána k plavbě v tuzemsku, mohou-li prokázat svou způsobilost k plavbě průkazy vydanými orgány cizího státu. Plavební správa může se souhlasem ministerstva dopravy povolit úlevy pro určitý druh mezinárodního styku, zejména pro styk pohraniční, sportovní a turistický, pro připouštění cizozemských plavidel určitého druhu a určitého státu.

§ 21

účinné od 1. 4. 1964(1) Vůdce plavidla (provozovatel plavidla) je povinen bez odkladu a nejrychlejším způsobem ohlásit plavební nehodu plavební správě; na vodních nádržích ohlásí plavební nehodu nejbližšímu orgánu Veřejné bezpečnosti, který o tom neprodleně uvědomí plavební správu.

účinné od 1. 4. 1964(2) Plavební nehodu, ke které došlo v cizině a při níž byla způsobena škoda větší než Kčs 10 000,-, těžký, smrtelný nebo hromadný úraz, je povinen ohlásit plavební správě provozovatel plavidla.*)

účinné od 1. 4. 1964(3) Plavební nehodu, které se zúčastnila plavidla ozbrojených sil a Veřejné bezpečnosti, ohlásí plavební správě velitelství útvaru ozbrojených sil a Veřejné bezpečnosti, a to jen tehdy, došlo-li k poškození plavebních zařízení nebo k vytvoření překážky ve vodní cestě nebo k jiné skutečnosti, jež by mohla mít vliv na bezpečnost plavby.

§ 22

účinné od 1. 4. 1964(1) O plavební nehodě, při níž došlo k požáru (výbuchu), musí být uvědoměna místně příslušná okresní inspekce požární ochrany a oddělení Veřejné bezpečnosti.

účinné od 1. 4. 1964(2) O plavební nehodě, při níž došlo k poškození vodní cesty (nasednutí plavidla na mělčinu, náraz na zařízení plavebních komor apod.), musí být uvědoměna též organizace, které přísluší správa vodního toku.

§ 23

účinné od 1. 4. 1964(1) Vyšetřování plavebních nehod přísluší plavební správě. Při vyšetřování je třeba v nejkratší době objasnit okolnosti, za kterých došlo k plavební nehodě, určit příčiny a následky plavební nehody a stanovit, zda a která ustanovení pravidel plavebního provozu byla porušena. Přitom je třeba dbát, aby při vyšetřování nedocházelo k neodůvodněnému zdržení plavidel nebo členů lodních posádek.

účinné od 1. 4. 1964(2) Vyšetřování plavebních nehod se mohou zúčastnit zástupci organizací zúčastněných na nehodě. Jejich účast nesmí vést ke zdržení vyšetřování.

účinné od 1. 4. 1964(3) Při vyšetřování plavebních nehod na hraniční čáře nebo v bezprostřední její blízkosti je třeba dodržovat ustanovení mezinárodních dohod.*)

účinné od 1. 4. 1964(4) Jakmile se při vyšetřování plavební nehody zjistí podezření z trestného činu, je plavební správa povinna přizvat vyšetřovací orgány Veřejné bezpečnosti.

účinné od 1. 4. 1964(5) Plavební správa neprovádí vyšetřování, jestliže nedošlo k porušení pravidel plavebního provozu a jestliže následky nehody nepřesahují rámec lodi.

§ 24

účinné od 1. 4. 1964Vůdce plavidla (provozovatel plavidla) je povinen předložit plavební správě veškeré materiály a podklady potřebné pro objasnění hlášené nehody, například podrobnou zprávu s uvedením okolností, následků a příčin nehody spolu s plánkem úseku vodního toku, kde se stala nehoda a s vyznačením různých postavení plavidla, popřípadě plavidel, výpis z lodního deníku týkající se nehody, seznam, popis a rozsah způsobených škod a podle možnosti fotografie.

§ 25

účinné od 1. 4. 1964Vyšetřování plavebních nehod, kterých se zúčastnilo plavidlo ozbrojených sil nebo Veřejné bezpečnosti, přísluší útvarům ozbrojených sil a Veřejné bezpečnosti. Při srážce těchto plavidel s jinými plavidly, při najetí těchto plavidel na jiná plavidla nebo opačně, při poškození vodní cesty, pobřežních nebo hydrotechnických staveb, plavebních znaků a světel plavidly ozbrojených sil a Veřejné bezpečnosti provádějí vyšetřování plavební správa a vyšetřovací orgán útvaru ozbrojených sil a Veřejné bezpečnosti ve vzájemné spolupráci.

§ 26

účinné od 1. 4. 1964Na závěr vyšetřování oznámí plavební správa organizacím zúčastněným na nehodě výsledek vyšetřování. Současně vyhlásí, stanoví nebo doporučí vhodná opatření, která by v budoucnosti předešla nebo zabránila opakování plavební nehody.

§ 27

účinné od 1. 4. 1964(1) Do společné havárie patří též škody, které jsou přímým následkem úkonu společné havárie; ve společné havárii se však nehradí škody, které jsou v okamžiku úkonu společné havárie nevyhnutelné nebo které by, i kdyby takového úkonu nebylo, nevyhnutelně nastaly před ukončením podniknutí, ledaže příčinou nevyhnutelnosti škody bylo nebezpečí hrozící celému podniknutí.

účinné od 1. 4. 1964(2) Společnou havárií jsou zejména:

1. účinné od 1. 4. 1964a) škody vzniklé svržením nákladu nebo lodního příslušenství, odříznutím kotev, řetězů a lan a škody způsobené plavidlu nebo nákladu v souvislosti s tím,
2. účinné od 1. 4. 1964b) škody způsobené plavidlu nebo nákladu záměrným najetím plavidla na mělčinu proto, aby se plavidlo nepotopilo, nebo záměrným potopením proto, aby byl uhašen požár, jakož i výdaje a škody vzniklé odtahováním nebo zdviháním plavidla,
3. účinné od 1. 4. 1964c) poškození strojů a kotlů vzniklé úsilím o uvolnění uvázlého plavidla,
4. účinné od 1. 4. 1964d) mimořádné výdaje spojené s překladem nákladu z plavidla na odlehčovací plavidlo, s nájmem odlehčovacího plavidla a s opětovným překladem do plavidla, jakož i škody, které přitom nastaly na plavidlu nebo nákladu,
5. účinné od 1. 4. 1964e) výdaje spojené se zdviháním plavidla s nákladem, potopilo-li se plavidlo nehodou, jakož i škody způsobené za účelem vyzdvižení záměrně potopeného plavidla nebo nákladu,
6. účinné od 1. 4. 1964f) výdaje spojené se získáním pomoci jiných plavidel, jakož i škody způsobené plavidlu nebo nákladu takovou pomocí,
7. účinné od 1. 4. 1964g) výdaje spojené s veplutím do přístavu útočiště k záchraně před zámrazou nebo při povodňovém stavu vody, včetně výdajů za hlídání naloženého plavidla i jeho vyplutí.

§ 28

účinné od 1. 4. 1964(1) Učiní-li se místo výdajů, které by náležely do společné havárie, nějaké jiné mimořádné výdaje, uhradí se ve společné havárii až do výše částky výdajů, které by náležely do společné havárie.

účinné od 1. 4. 1964(2) Za společnou havárii se nepokládají škody a výdaje způsobené:

1. účinné od 1. 4. 1964a) zdržením za cesty nebo po jejím skončení (zejména ztráta času u plavidla) a ztráta nebo zhoršení možnosti odbytu u nákladu,
2. účinné od 1. 4. 1964b) přerušením cesty mimo případ záchrany před zámrazou nebo při povodňovém stavu vody,
3. účinné od 1. 4. 1964c) přetěžováním strojů nebo kotlů plovoucího plavidla.

§ 29

účinné od 1. 4. 1964Pokud se dále nestanoví jinak, jsou podkladem pro výpočet náhrad i příspěvků ve společné havárii hodnoty platné v době a v místě skončení podniknutí.

§ 30

účinné od 1. 4. 1964(1) Je-li plavidlo ztraceno, hradí se cena plavidla v nepoškozeném stavu po odečtení výloh za opravu škod, které nenáleží do společné havárie, popřípadě též po odečtení výtěžku prodeje zbytků plavidla. Cenu plavidla i výši výloh za opravu odhadnou znalci.

účinné od 1. 4. 1964(2) Je-li plavidlo poškozeno, hradí se výlohy za opravu. Škodu vyšetří a odhadnou znalci.

účinné od 1. 4. 1964(3) Nahrazují-li se při opravě staré věci novými, sníží se úhrada o srážky odpovídající rozdílu mezi cenou nových a cenou starých věcí (tzv. srážky „nové za staré“). Srážky činí u plavidel, motorů, strojů a kotlů od druhého do pátého roku provozního stáří jednu pětinu, od šestého do desátého roku provozního stáří jednu čtvrtinu a od jedenáctého roku provozního stáří jednu třetinu; až do jednoho roku provozního stáří se nesráží nic. U kotevních řetězů činí srážka jednu šestinu, u vlečných lan jednu čtvrtinu, u kotev se nesráží nic. Z částky náhrady zbývající po provedení srážky „nové za staré“ se odečte ještě popřípadě zbytková hodnota starých věcí, které se nahrazují novými.

účinné od 1. 4. 1964(4) Náhrada za poškození lodi nemůže být vyšší než částka, která by se měla hradit při ztrátě plavidla.

§ 31

účinné od 1. 4. 1964(1) Je-li náklad ztracen, hradí se cena, jakou by měl v nepoškozeném stavu po odečtení částky odpovídající škodám, které nenáleží do společné havárie, jakož i po odečtení ušetřeného přepravného, cla a jiných výloh.

účinné od 1. 4. 1964(2) Je-li náklad poškozen, hradí se rozdíl mezi cenou ve stavu nepoškozeném a cenou ve stavu poškozeném. Byl-li poškozený náklad prodán, hradí se rozdíl mezi čistou cenou v nepoškozeném stavu a čistým výtěžkem prodeje.

§ 32

účinné od 1. 4. 1964(1) Ztráta přepravného se hradí částkou odpovídající hrubému přepravnému po odečtení částky, kterou by byl dopravce musel vynaložit na získání přepravného, kterou však v důsledku úkonu společné havárie nevynaložil, jakož i po odečtení čistého výtěžku z přepravy jiného nákladu místo nákladu, za nějž bylo přepravné ztraceno.

účinné od 1. 4. 1964(2) Plavidlo, přepravné i náklad přispívají ke společné havárii podle své skutečné hodnoty. K hodnotě se připočtou náhrady přiznané plavidlu, přepravnému a nákladu ve společné havárii. Od hodnoty přepravného se odečtou výdaje na získání přepravného, které by byl dopravce uspořil, kdyby bylo došlo ke ztrátě plavidla v době úkonu společné havárie.

§ 33

účinné od 1. 4. 1964(1) Ve společné havárii se nehradí ztráta ani poškození nákladu úmyslně nehlášeného nebo nesprávně hlášeného při podání k přepravě; byl-li však takový náklad zachráněn, přispívá ke společné havárii.

účinné od 1. 4. 1964(2) Ztráta nebo poškození nákladu, jehož cena byla při podání k přepravě hlášena nižší částkou, se hradí podle ceny hlášené, avšak takový náklad přispívá hodnotou skutečnou.

účinné od 1. 4. 1964(3) Zavazadla cestujících a osobní svršky přispívají ke společné havárii jen tehdy, byla-li na ně vydána přepravní listina nebo poskytne-li se za ně náhrada ve společné havárii.

§ 34

účinné od 1. 4. 1964(1) Stanovení náhrad a rozvrh příspěvků se provede v sídle provozovatele plavidla.

účinné od 1. 4. 1964(2) Provozovatel plavidla je povinen učinit bez odkladu opatření potřebná k vypracování dispaše.*) Odkládá-li splnění této povinnosti, je kterýkoliv účastník oprávněn zařídit vyhotovení dispaše.

účinné od 1. 4. 1964(3) Výlohy vyhotovení dispaše se vyúčtují ve společné havárii.

§ 35

účinné od 1. 4. 1964Ustanovení § 1 odst. 1 písm. d) až f), odst. 2 písm. e), i) až o), § 8 až 19, § 22 až 24 nevztahují se na plavidla ozbrojených sil.