Zákon České národní rady o dani z přidané hodnoty (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)

§ 36

Zdaňovací období

(1) Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc, pokud obrat plátce za předchozí kalendářní rok dosáhl 10 000 000 Kč.

(2) Pokud obrat plátce za předchozí kalendářní rok nedosáhl 10 000 000 Kč, je zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí. Plátce si může zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc a tuto změnu oznámí finančnímu orgánu, v případě registrace uvede změnu do přihlášky k registraci.

(3) Není-li znám obrat za předcházející kalendářní rok, vychází se pro stanovení zdaňovacího období podle odstavce 1 nebo 2 z předpokládaného ročního obratu v běžném roce.

(4) Prvním zdaňovacím obdobím plátce je kalendářní měsíc nebo kalendářní čtvrtletí, v němž nabyde účinnosti registrace plátce vyznačená v osvědčení o registraci.

(5) Změnu zdaňovacího období z měsíčního na čtvrtletní anebo ze čtvrtletního na měsíční je možné provést nejdříve od počátku následujícího kalendářního roku. Plátce je povinen oznámit finančnímu orgánu změnu zdaňovacího období nejpozději do 31. ledna příslušného kalendářního roku.

§ 37

Splatnost daně

Vlastní daňová povinnost za zdaňovací období je splatná nejpozději do 25 dnů po jeho skončení, s výjimkou daně u dovezeného zboží podle § 43, u kterého je splatnost daně stanovena zvláštním předpisem,⁴⁰) a příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku splatné ve lhůtě stanovené v § 48.

§ 37a

Vracení nadměrného odpočtu

(1) Pokud vznikne v důsledku vyměření nadměrného odpočtu vratitelný přeplatek, vrátí se plátci bez žádosti do 30 dnů od vyměření nadměrného odpočtu. Tento postup se neuplatní, vznikne-li vratitelný přeplatek změnou daňové povinnosti na základě dodatečného vyměření. V tomto případě se postupuje podle zvláštního předpisu.^40a)

(2) Vznikne-li v důsledku uplatnění nadměrného odpočtu daňový nedoplatek, počítá se penále^40e) od počátku běhu lhůty podle odstavce 1. Toto penále se neuplatní do doby vrácení nadměrného odpočtu.

(3) Za den vzniku přeplatku v důsledku nadměrného odpočtu se považuje den vyměření.

§ 38

Daňové přiznání

Plátce je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období předložit daňové přiznání,^40b) a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost.

§ 38a

Dodatečné daňové přiznání

(1) V dodatečném daňovém přiznání uvádí plátce pouze rozdíly oproti poslední známé daňové povinnosti příslušného zdaňovacího období. Dodatečné daňové přiznání předkládá plátce samostatně podle odstavce 2 a samostatně podle odstavce 3.

(2) Dodatečné daňové přiznání je plátce povinen předložit^40c) v případě, že jednotlivými opravami týkajícími se jednotlivých uskutečněných, popřípadě přijatých zdanitelných plnění pouze zvyšuje daňovou povinnost.

(3) V případě, že plátce jednotlivými opravami týkajícími se jednotlivých uskutečněných, popřípadě přijatých zdanitelných plnění pouze snižuje daňovou povinnost, může předložit dodatečné daňové přiznání finančnímu orgánu do šesti měsíců od lhůty pro předložení daňového přiznání za zdaňovací období, kterého se oprava týká. Nedodržením lhůty nárok zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani navrátit v předešlý stav. Tímto přiznáním nelze provést opravu sazby daně a výše daně podle § 15a odst. 4.

(4) Plátce, který postupuje podle § 20, v případě opravy uskutečněných zdanitelných plnění provede opravu odpočtu daně s nově propočteným koeficientem za zdaňovací období s promítnutím všech oprav vztahujících se k opravovanému zdaňovacímu období. V případě opravy uskutečněných zdanitelných plnění za zdaňovací období roku již vypořádaného podle § 20 odst. 6 je plátce povinen opravit vypořádání nároku na odpočet daně podle § 20 odst. 7 současně s předkládanou opravou v dodatečném daňovém přiznání.

§ 39

Zrušení registrace

(1) Žádá-li plátce o zrušení registrace, je povinen prokázat, že důvody pro zrušení registrace uvedené v § 5 existují.

(2) Správce daně může zrušit registraci plátce, který se zaregistroval na vlastní žádost,

1. a) neplní-li svoje povinnosti vyplývající ze zákona,
2. b) neuskutečňuje-li bez udání důvodů zdanitelná plnění během kalendářního roku.

(3) V případě osob, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, může správce daně zrušit registraci plátce, pokud v průběhu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců jeho obrat nepřesáhne částku 750 000 Kč.

§ 40

Nesprávné uplatnění dokladů z časového hlediska

(1) Pokud plátce zahrnul daň na výstupu nesprávně do daňového přiznání za dřívější zdaňovací období, než ve kterém mu vznikla tato povinnost podle § 10, nebo zahrnul daň na vstupu do daňového přiznání za pozdější zdaňovací období, než ve kterém mu vznikl nárok na odpočet daně, správce daně daň za toto zdaňovací období dodatečně nevyměří.

(2) Pokud plátce uplatnil nárok na odpočet daně a zahrnul jej do daňového přiznání za dřívější zdaňovací období, než ve kterém mohl tento nárok uplatnit podle § 19, nebo pokud plátce zahrnul daň na výstupu do daňového přiznání za pozdější zdaňovací období, než ve kterém mu vznikla tato povinnost podle § 10, správce daně daň za toto zdaňovací období dodatečně nevyměří, ale stanoví mu penále podle zvláštního předpisu,^40e) a to za dobu, po kterou nebyla vyrovnána jeho daňová povinnost vůči státnímu rozpočtu.

§ 41

zrušen

§ 42

Uplatnění celních předpisů

Pro uplatnění daně při dovozu zboží platí ustanovení celních předpisů, pokud tento zákon dále nestanoví jinak.

§ 43

Dovoz zboží

(1) Dani podléhá dovezené zboží, kterým se rozumí

1. a) zboží propuštěné do režimu volného oběhu,⁴¹)
2. b) zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení,^41a)
3. c) zpět dovážené zboží propuštěné do volného oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího styku,⁴²)
4. d) zboží propuštěné do režimu dočasného použití.^42a)

(2) Povinnost vyměřit daň při dovozu zboží vzniká dnem vzniku celního dluhu.⁴³)

(3) Nárok na odpočet daně při dovozu zboží uplatňuje plátce podle ustanovení části druhé hlavy VI tohoto zákona, a to nejdříve ve zdaňovacím období, kdy bylo zboží propuštěno do příslušného režimu a má daňový doklad. Plátce má nárok na odpočet daně při dovozu osobních automobilů deklarovaných do režimu dočasného použití, pokud je tento režim ukončen a osobní automobily jsou vyvezeny zpět do zahraničí.

(4) Daňovým dokladem při dovozu je písemné celní prohlášení, s výjimkou celního prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu, potvrzené celním orgánem.

(5) Zboží z dovozu je osvobozeno od daně, pokud se na něj vztahuje osvobození od cla.⁴⁴) Od daně je osvobozeno české zboží,^44a) které po umístění ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu neplátcem daně je tomuto neplátci daně propuštěno do režimu volného oběhu v nezměněném stavu. Toto ustanovení se nevztahuje na dovezené zboží, které je osvobozeno od cla v rámci všeobecného systému celních preferencí⁴⁵) nebo vyplývajícího z mezinárodních dohod o celní unii nebo oblasti volného obchodu.⁴⁶)

(6) Při dovozu zboží uskutečněného prostřednictvím nepřímého zástupce^47a) je povinen tento zástupce vyměřenou daň přeúčtovat zastoupené osobě, která je kupujícím ve vztahu k zahraničí. Nepřímý zástupce neuplatňuje nárok na odpočet daně a je povinen předat daňový doklad zastoupené osobě. Nárok na odpočet daně má zastoupená osoba, která je plátcem daně. Na daňovém dokladu musí být uvedena zastoupená osoba vedle příjemce zboží, pokud jím není zastoupená osoba. Daňový doklad musí být doložen příslušnou smlouvou o zastoupení.

(7) Pokud je dovoz zboží uskutečňován nepřímým zástupcem podle odstavce 6 pro více zastoupených osob, je daňovým dokladem písemné celní prohlášení vystavené nepřímým zástupcem samostatně na každou zastoupenou osobu s uvedením daně.

(8) Při dovozu zboží, které zařazením patří do různých podpoložek celního sazebníku a u kterého se uplatní jednotná celní sazba,^47d) použije se základní sazba, pokud alespoň jeden druh zboží této sazbě daně podléhá.

(9) Pokud dojde k vrácení nebo doměření a vybrání daně z důvodu nových skutkových okolností, než které vedly k jejímu vyměření nebo vybrání,^47e) bude daň vrácena nebo doměřena a vybrána celním úřadem. Vrácení nebo doměření a vybrání daně bude vyznačeno celním úřadem na původním daňovém dokladu a plátce daně je povinen provést opravu odpočtu daně způsobem stanoveným v § 21.

§ 44

Základ a výpočet daně u dovezeného zboží

(1) Základem daně u dovezeného zboží podle § 43 odst. 1 písm. a) a b) je součet

1. a) základu pro vyměření cla,
2. b) cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží,
3. c) příslušné spotřební daně.

(2) Základem daně u českého zboží, které je neplátci daně propuštěno do volného oběhu po jeho umístění ve svobodném celním skladu a svobodném celním pásmu, kde zboží prošlo zpracovatelskými operacemi,^47b) je základ pro vyměření cla ve výši nákladů na provedené zpracovatelské operace.

(3) U zboží propuštěného do volného oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího styku podle § 43 odst. 1 písm. c) se daň vypočte způsobem shodným s výpočtem cla. ^47c)

(4) U zboží uvedeného v § 43 odst. 1 písm. d) činí částka daně za každý, byť jen započatý kalendářní měsíc, během kterého bylo zboží propuštěno do režimu dočasného použití, 3 % z daně, která by měla být vyměřena za uvedené zboží, kdyby v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití bylo propuštěno do volného oběhu. Takto určená daň nesmí být vyšší než ta, která by byla vyměřena v případě propuštění tohoto zboží do volného oběhu v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití.

(5) U zboží propuštěného z režimu dočasného použití do režimu volného oběhu se výše daně stanoví rozdílem daní vypočtených podle § 43 odst. 1 písm. a) a podle odstavce 4.

(6) U dováženého zboží se uplatňují sazby daně podle § 16.

(7) Dovoz osobního automobilu provozovaného v zahraničí před jeho dovozem do České republiky je považován pro účely tohoto zákona za dovoz nového osobního automobilu.

§ 45

Vývoz zboží

(1) Vývoz zboží do zahraničí uskutečněný plátcem je osvobozen od povinnosti uplatnit daň na výstupu.

(2) Pro účely tohoto zákona je vývoz zboží uskutečněn, je-li zboží propuštěno do režimu vývozu, vystoupilo do zahraničí a na daňovém dokladu je potvrzen celním úřadem jeho výstup nebo celním úřadem umístění zboží do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma.

(3) Daňovým dokladem při vývozu zboží je písemné celní prohlášení s výjimkou celního prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu.

(4) Při vývozu zboží uskutečněného prostřednictvím nepřímého zástupce^47a) má nárok na osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu u vyváženého zboží zastoupená osoba, která je prodávajícím ve vztahu k zahraničí. Nepřímý zástupce má povinnost předat daňový doklad zastoupené osobě. Na daňovém dokladu musí být uvedena zastoupená osoba vedle odesilatele zboží, pokud jím není zastoupená osoba. Daňový doklad musí být doložen příslušnou smlouvou o zastoupení. Pokud je vývoz zboží uskutečňován nepřímým zástupcem pro více zastoupených osob, je daňovým dokladem písemné celní prohlášení vystavené nepřímým zástupcem samostatně na každou zastoupenou osobu.

(5) Plátce nemá nárok na vrácení daně v případě zpět vyváženého zboží z režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení.

(6) Daň za uskutečněné nákupy zboží a za vybrané druhy služeb se vrací

1. a) diplomatickým a zvláštním misím a konzulárním úřadům cizích států,
2. b) mezinárodním organizacím,
3. c) osobám jiných států, které nemají v tuzemsku trvalý pobyt,

které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.⁴⁸) K zajištění principu vzájemnosti Ministerstvo financí po dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí stanoví vyhláškou způsob vracení daně uvedeným osobám jiných států a maximální celkovou částku daně, která může být za kalendářní rok vrácena.

(7) Ministerstvo financí na žádost udělí povolení

1. a) k zásobování zahraničních leteckých společností zbožím za ceny bez daně, určeným k prodeji na palubách jejich letadel,
2. b) k prodeji zboží za ceny bez daně v prodejnách typu DUTY/TAX FREE fyzickým osobám při přestupu státních hranic České republiky, v tranzitním prostoru českých celních letišť a na palubách letadel českých leteckých společností,
3. c) k prodeji zboží za ceny bez daně členům posádek letadel zahraničních linek při odletu z České republiky.

(8) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou podmínky udělování a odnímání povolení k prodeji zboží za ceny bez daně osobám při přestupu státní hranice České republiky přes celní přechod, v tranzitním prostoru českých mezinárodních letišť, na palubách letadel zahraničních linek a členům posádek letadel zahraničních linek při odletu z České republiky.

(9) Na zboží umístěné v prodejnách typu DUTY/TAX FREE se pohlíží jako na zboží vyvezené.^48a)

§ 46

Poskytování služeb a převod a využití práv do zahraničí

(1) Poskytování služeb a převod a využití práv do zahraničí je osvobozeno od povinnosti uplatnit daň na výstupu. Poskytováním služeb do zahraničí se pro účely tohoto zákona rozumí poskytování služeb s místem plnění v tuzemsku, pokud nejsou určeny pro spotřebu nebo použití v tuzemsku s výjimkou telekomunikačních služeb. V případě telekomunikačních služeb se za služby poskytované do zahraničí považují telekomunikační služby poskytované osobám se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, které jsou oprávněny poskytovat telekomunikační služby. Převodem a využitím práv do zahraničí se rozumí převod a využití práv s místem plnění v tuzemsku, pokud nejsou určeny pro využití, spotřebu nebo použití v tuzemsku. Poskytování služeb zařazených do pododdílů SKP 74.1 (služby právní, účetnické, vedení účtů, kontroly účtů, daňové poradenství, průzkum trhu a veřejného mínění), 74.4 (reklamní služby), 74.5 (zprostředkovací služby v oblasti zaměstnanosti a služby s tím související) a skupiny 74.84 (ostatní obchodní služby jinde neuvedené) osobám, které nemají sídlo nebo bydliště na území České republiky, je vždy považováno za poskytování služeb do zahraničí.

(2) Pro účely odstavce 1 se poskytování služeb do zahraničí osvobozených v tuzemsku od daně nepovažuje za zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 25.

(3) Plátce poskytující služby a převod a využití práv do zahraničí podle odstavců 1 a 2 má nárok na odpočet daně na vstupu. Při uplatňování nároku na odpočet postupuje plátce podle § 19, 20 a 21.

(4) Za daňový doklad při poskytování služeb a převodu a využití práv do zahraničí se pro účely tohoto zákona považuje doklad o zaplacení nebo písemná smlouva o úhradě poskytnutých služeb nebo převodu a využití práv, potvrzená zahraniční osobou, v jejíž prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění.

§ 47

Mezinárodní přeprava

(1) Mezinárodní přeprava zboží, peněz a mezinárodní pravidelná přeprava osob, kterou se rozumí přeprava dopravním prostředkem

1. a) z místa v zahraničí do místa v zahraničí přes tuzemsko,
2. b) z místa v zahraničí do místa v tuzemsku,
3. c) z místa v tuzemsku do místa v zahraničí,
4. d) mezi dvěma místy v tuzemsku jako součást mezinárodní letecké a vodní dopravy,

je od povinnosti uplatňovat daň na výstupu osvobozena. Za mezinárodní přepravu se nepovažuje přeprava z místa v tuzemsku do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma a naopak a mezi dvěma svobodnými celními sklady nebo svobodnými celními pásmy.

(2) Pravidelnou přepravou osob se rozumí přeprava osob v určeném dopravním spojení podle předem stanovených jízdních řádů a tarifních a přepravních podmínek, kdy cestující vystupují a nastupují na předem určených zastávkách nebo místech.

(3) Služby související s mezinárodní přepravou zboží, peněz a mezinárodní pravidelnou přepravou osob nebo v souvislosti s mezinárodní nepravidelnou přepravou osob jsou osvobozeny od povinnosti uplatňovat daň na výstupu. Za služby související s mezinárodní přepravou nelze považovat zejména ubytovací služby, stravovací služby a opravy dopravních prostředků, s výjimkou stravovacích a ubytovacích služeb poskytovaných v rámci mezinárodní pravidelné i nepravidelné železniční a letecké přepravy osob.

(4) Plátce daně uskutečňující mezinárodní přepravu podle odstavce 1 a plátce poskytující služby související s mezinárodní přepravou podle odstavce 3 má nárok na odpočet daně na vstupu. Plátce uplatňuje nárok na odpočet daně podle § 19 až 21 tohoto zákona.

(5) Mezinárodní nepravidelná přeprava osob podléhá dani, a to jak za výkony uskutečněné v tuzemsku, tak za výkony uskutečněné v zahraničí. Plátce mimo základ daně samostatně uvádí úhrady mající charakter poplatků a daní v zahraničí, tj. silniční daň, daň z přidané hodnoty za nepravidelnou přepravu osob v zahraničí, poplatky za použití dálnic, tunelů a také úhradu za parkování a hlídání dopravních prostředků; tyto úhrady v tuzemsku dani nepodléhají.

(6) Za daňový doklad při uskutečňování mezinárodní přepravy podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona považuje přepravní doklad potvrzený pohraničním celním úřadem. Přepravním dokladem se rozumí doklad, který je používán pro dopravní prostředek, jímž je mezinárodní přeprava prováděna.

(7) Za daňový doklad při poskytování služeb souvisejících s mezinárodní přepravou podle odstavců 1 a 3 se pro účely tohoto zákona považuje doklad o zaplacení nebo písemná smlouva potvrzená osobou, která mezinárodní přepravu provádí.

§ 48

Příležitostná autobusová přeprava v tuzemsku

(1) Daňové povinnosti podléhá příležitostná autobusová přeprava v tuzemsku.

(2) Daňová povinnost vzniká dnem překročení státní hranice České republiky do tuzemska.

(3) Základem daně je součin počtu přepravovaných osob a počtu ujetých kilometrů v tuzemsku. Do počtu přepravovaných osob se nezapočítává jeden řidič a jeden průvodce nebo vedoucí zájezdu.

(4) Sazba daně je 0,05 Kč za osobu a ujetý kilometr v tuzemsku.

(5) Daň se vypočítá jako součin základu a sazby daně.

(6) Daň je splatná zálohově při překročení státní hranice České republiky do tuzemska podle předpokládaného počtu ujetých kilometrů a vyúčtování daně se provede před opuštěním území České republiky. Je-li zaplacená záloha nižší než skutečná daň, je provozovatel povinen rozdíl doplatit; je-li zaplacená záloha vyšší než skutečná daň, správce daně rozdíl ihned vrátí.

(7) Daň se nevyměřuje ani nevrací do hodnoty 100 Kč.