Zákon o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů

§ 1

Vymezení některých pojmů

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

1. a) audiovizuálním dílem dílo, které sestává z řady zaznamenaných spolu souvisejících obrazů, ať již doprovázených zvukem či nikoli, vnímatelných zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem,¹) pokud je určeno k veřejnému šíření²) pomocí technického zařízení,
2. b) českým audiovizuálním dílem audiovizuální dílo, jehož výrobce podle odstavce 2 písm. a) má nebo měl v době jeho prvního veřejného předvedení trvalý pobyt nebo sídlo na území České republiky; za české audiovizuální dílo se považuje i takové audiovizuální dílo, na jehož vytvoření se tento výrobce podílí,
3. c) audiovizuální produkcí veřejné předvedení audiovizuálního díla pomocí technického zařízení s výjimkou televizního vysílání;³) audiovizuální dílo je předvedeno veřejně, jestliže je předvedeno před individuálně neurčenými osobami.

(2) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí

1. a) výrobcem audiovizuálního díla osoba, z jejíhož podnětu a na jejíž odpovědnost byl záznam audiovizuálního díla poprvé pořízen,
2. b) distributorem audiovizuálního díla osoba, která smluvně zpravidla za úplatu zajišťuje šíření audiovizuálního díla, s výjimkou jeho šíření televizním vysíláním,³) subjektům uvedeným pod písmeny c) až e),
3. c) pořadatelem audiovizuální produkce osoba, která veřejně předvádí audiovizuální dílo pomocí technického zařízení, s výjimkou televizního vysílání,³)
4. d) provozovatelem prodejny audiovizuálních děl osoba, která prodává rozmnoženiny audiovizuálních děl veřejnosti,
5. e) provozovatelem půjčovny audiovizuálních děl osoba, která za úplatu půjčuje veřejnosti rozmnoženiny audiovizuálních děl.

§ 2

Evidence

(1) Ministerstvo kultury (dále jen „ministerstvo“) vede evidenci osob uvedených v § 1 odst. 2 písm. a) a b), které živnostensky podnikají. Evidence těchto osob je informačním systémem podle zvláštního zákona.⁴)

(2) Účelem evidence podle odstavce 1 je zajištění ústředních přehledů k provádění autorského zákona⁵) a tohoto zákona.

(3) Příslušný živnostenský úřad zašle ministerstvu za účelem evidence podle odstavce 1 opis živnostenského listu.

§ 3

Označování audiovizuálních děl

(1) Výrobce audiovizuálního díla je povinen zajistit, aby na originálním nosiči audiovizuálního díla byly uvedeny

1. a) název díla,
2. b) jméno a příjmení, popřípadě pseudonym autora (autorů), pokud je znám a pokud uvedení svého jména výslovně nezakázal,
3. c) jména a příjmení výkonných umělců,⁶)
4. d) jméno a příjmení nositele autorských práv, není-li jím autor (autoři) nebo výkonný umělec (výkonní umělci),
5. e) jméno a příjmení výrobce, je-li fyzickou osobou, nebo jeho obchodní jméno, je-li právnickou osobou,
6. f) místo a rok výroby díla a
7. g) jména a příjmení pracovníků u profesí podílejících se na výrobě díla, pokud je jejich uvádění obvyklé.

(2) Distributor audiovizuálního díla je povinen zajistit, aby na rozmnoženinách audiovizuálního díla byly uvedeny údaje výrobce podle odstavce 1, a dále vyznačeno, že je distributorem s uvedením svého jména a příjmení, je-li fyzickou osobou, nebo obchodního jména, je-li právnickou osobou.

§ 4

Přístupnost audiovizuálních děl veřejnosti

(1) U audiovizuálního díla, jehož obsah by mohl ohrozit mravní vývoj nezletilých,⁷) se stanoví hranice jeho přístupnosti dosažením věku 15 nebo 18 let.

(2) Výrobce českého audiovizuálního díla je povinen stanovit hranici přístupnosti podle odstavce 1 u každého jím vyrobeného audiovizuálního díla a ve smlouvě s distributorem ji uvést.

(3) Distributor audiovizuálního díla je povinen stanovit a ve smlouvě s osobami uvedenými v § 1 odst. 2 písm. c) až e) vymezit hranici přístupnosti audiovizuálního díla. Pokud byla hranice přístupnosti stanovena podle odstavce 2, je distributor povinen ji dodržet.

(4) Výrobce, popřípadě distributor audiovizuálního díla odpovídá také za vyznačení hranice přístupnosti na obalu nosiče, na kterém je audiovizuální dílo zaznamenáno.

(5) Pořadatel audiovizuální produkce je povinen zajistit zveřejnění hranice přístupnosti stanovené výrobcem nebo distributorem a kontrolovat její dodržení účastníky produkce.

(6) Provozovatel prodejny nebo půjčovny audiovizuálních děl nesmí prodat nebo půjčit rozmnoženinu audiovizuálního díla osobám mladším, než připouští hranice přístupnosti stanovená výrobcem nebo distributorem.

§ 5

Reklama při audiovizuální produkci

(1) Pořadatel audiovizuální produkce, jejíž součástí je reklama, je povinen zajistit, aby uveřejňovaná reklama byla jako reklama označena a oddělena od ostatního obsahu produkce.

§ 6

Národní filmový archiv

(1) Národní filmový archiv se sídlem v Praze zřízený ministerstvem (dále jen „Archiv“) je archivem zvláštního významu⁹) pro audiovizuální archiválie. Jeho posláním je shromažďování, ochrana, vědecké zpracování a využívání audiovizuálních archiválií, zejména těch, které tvoří součást národního kulturního dědictví a dokumentují vznik a vývoj filmu.

(2) Archiv vytváří na základě smluv s oprávněnými nositeli práv zvláštní fond vybraných uměleckých audiovizuálních děl, která nevýdělečně poskytuje k dočasnému užití občanským sdružením,¹⁰) jejichž hlavním posláním podle jejich stanov je zpřístupňování uměleckých audiovizuálních děl svým členům.

(3) Orgánem rozhodujícím o tom, která umělecká audiovizuální díla se mohou stát součástí zvláštního fondu podle odstavce 2, je Rada Fondu.¹¹)

§ 7

Nabídková povinnost

(1) Výrobce českého audiovizuálního díla je povinen písemně nabídnut Archivu ke koupi dvě nové nepoškozené kopie českého audiovizuálního díla, a to do 60 dnů od jeho prvního uvedení na veřejnosti. Cena se sjednává podle cenových předpisů.¹²)

(2) Lhůta pro přijetí návrhu na uzavření kupní smlouvy podle odstavce 1 činí šest měsíců ode dne doručení nabídky. Nepřijme-li Archiv návrh na uzavření kupní smlouvy v této lhůtě, návrh zaniká a nabídková povinnost podle odstavce 1 se tím považuje za splněnou. O této skutečnosti je Archiv povinen vydat nejpozději do sedmi dnů osobě, která nabídku učinila, písemné potvrzení. Obsah potvrzení musí vylučovat možnost záměny předmětu nabídkové povinnosti.

(3) Výrobce českého audiovizuálního díla vytvořeného s využitím příspěvku z Fondu¹³) je povinen bezplatně odevzdat Archivu vzorovou nepoškozenou kopii českého audiovizuálního díla k archivování, a to do 60 dnů od jeho prvního uvedení na veřejnosti.

(4) Převodem vlastnictví kopií českého audiovizuálního díla podle odstavců 1 a 3 nenabývá Archiv právo tyto kopie jakkoli veřejně využívat. Tím není dotčeno ustanovení § 6 odst. 2.

(5) Povinnost podle odstavců 1 a 3 se nevztahuje na audiovizuální díla vyrobená Českou televizí¹⁴) pouze pro účely šíření televizním vysíláním.³)

§ 8

Výrobce audiovizuálního díla může nabídnout k uložení v Archivu negativ a rozmnožovací materiály za podmínek dohodnutých ve smlouvě mezi ním a Archivem.

§ 9

Dohled

(1) Dohled nad dodržováním povinností podle tohoto zákona, s výjimkou povinností podle § 4 odst. 5 a 6 a § 5, vykonává orgán kraje v přenesené působnosti. Za účelem dohledu jsou pověření zaměstnanci kraje oprávněni vstupovat do objektů, zařízení a provozů osob uvedených v § 1 odst. 2 a požadovat od nich předložení dokladů a dalších písemností, jakož i potřebná vysvětlení, pokud souvisejí s předmětem dohledu. Dotčené osoby jsou povinny výkon dohledu umožnit.

(2) Pověření zaměstnanci kraje jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své činnosti podle odstavce 1, popřípadě v souvislosti s ní. Tato povinnost trvá i po skončení jejich pověření.

§ 9a

(1) Dohled nad dodržováním povinností podle § 4 odst. 5 a 6 a § 5 tohoto zákona vykonává orgán obce v přenesené působnosti. Za účelem dohledu jsou pověření zaměstnanci obce oprávněni vstoupit do objektů, zařízení a provozů osob uvedených v § 1 odst. 2 a požadovat od nich předložení dokladů a dalších písemností, jakož i potřebná vysvětlení, pokud souvisejí s předmětem dohledu. Dotčené osoby jsou povinny výkon dohledu umožnit.

(2) Pověření zaměstnanci obce jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své činnosti podle odstavce 1, popřípadě v souvislosti s ní. Tato povinnost trvá i po skončení jejich pověření.

§ 10

(1) Orgán kraje v přenesené působnosti uloží

1. a) výrobci a distributorovi audiovizuálního díla za porušení povinností podle § 3 odst. 1 a 2 pokutu až do výše 100 000 Kč,
2. b) výrobci a distributorovi audiovizuálního díla za porušení povinností podle § 4 odst. 2 až 4 pokutu až do výše 10 000 Kč,
3. c) výrobci českého audiovizuálního díla za porušení povinností podle § 7 odst. 1 a 3 pokutu až do výše 50 000 Kč.

(2) Při stanovení výše pokuty orgán kraje v přenesené působnosti přihlíží k závažnosti porušení povinnosti a způsobenému následku; u fyzických osob přihlíží též k míře zavinění. Podle odstavce 1 se nepostupuje, jestliže zvláštní právní předpis stanoví za nesplnění nebo porušení těchto povinností vyšší sankci.

(3) Řízení o správním deliktu lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se orgán kraje v přenesené působnosti dozvěděl o jednání uvedeném v odstavci 1, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k tomuto jednání došlo. Správní delikt nelze projednat, uplynuly-li od jeho spáchání 3 roky. Do běhu lhůty se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení podle zvláštního zákona.

(4) Na řízení o uložení pokuty se vztahují obecné předpisy o správním řízení.¹⁵)

(5) Pokuty podle odstavce 1 jsou příjmem rozpočtu kraje.

(6) Pokuty ukládá, vybírá a vymáhá orgán kraje v přenesené působnosti, příslušný podle sídla výrobce nebo distributora audiovizuálního díla, je-li tento právnickou osobou, nebo podle jeho bydliště, popřípadě místa podnikání, je-li fyzickou osobou.

(7) Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.¹⁶)

§ 10a

(1) Orgán obce v přenesené působnosti uloží

1. a) pořadateli audiovizuální produkce za porušení povinností podle § 4 odst. 5 pokutu až do výše 10 000 Kč,
2. b) pořadateli audiovizuální produkce za porušení povinností podle § 5 pokutu až do výše 10 000 Kč,
3. c) provozovateli prodejny nebo půjčovny audiovizuálních děl za porušení povinností podle § 4 odst. 6 pokutu až do výše 10 000 Kč.

(2) Při stanovení výše pokuty orgán obce v přenesené působnosti přihlíží k závažnosti porušení povinnosti a způsobenému následku; u fyzických osob přihlíží též k míře zavinění. Podle odstavce 1 se nepostupuje, jestliže zvláštní právní předpis stanoví za nesplnění nebo porušení těchto povinností vyšší sankci.

(3) Řízení o správním deliktu lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se orgán obce v přenesené působnosti dozvěděl o jednání uvedeném v odstavci 1, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k tomuto jednání došlo. Správní delikt nelze projednat, uplynuly-li od jeho spáchání 3 roky. Do běhu lhůty se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení podle zvláštního zákona.

(4) Na řízení o uložení pokuty se vztahují obecné předpisy o správním řízení.¹⁵)

(5) Pokuty podle odstavce 1 jsou příjmem rozpočtu obce.

(6) Pokuty ukládá, vybírá a vymáhá orgán obce v přenesené působnosti, příslušný podle sídla pořadatele audiovizuální produkce nebo provozovatele prodejny nebo půjčovny audiovizuálních děl, je-li tento právnickou osobou, nebo podle jeho bydliště, popřípadě místa podnikání, je-li fyzickou osobou.

(7) Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.¹⁶)