Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady

§ 57

Požadavky na ověření technologie úpravy kalů z hlediska účinnosti hygienizace

Ověření technologie úpravy kalů z hlediska účinnosti hygienizace se provádí podle § 50.

§ 58

Podmínky soustřeďování a označování kalů

(1) Kaly lze soustřeďovat za splnění následujících podmínek:

1. a) shromažďování, skladování nebo dočasné uložení upravených kalů před jejich použitím na zemědělské půdě je v souladu s programem použití kalů,
2. b) kaly nesmí obsahovat méně než 4 % sušiny, pokud jsou shromažďovány, skladovány nebo dočasně uloženy ve speciálních nádobách, kontejnerech, obalech, jímkách a nádržích,
3. c) při soustřeďování kalů jiným způsobem než podle písmene b) nesmí upravené kaly obsahovat méně než 18 % sušiny,
4. d) musí být zabráněno přítoku povrchových nebo srážkových vod a úniku kalů a výluhů z nich na vodohospodářsky nezabezpečené plochy nebo do půdy,
5. e) upravené kaly musí být před použitím na zemědělské půdě soustřeďovány odděleně a označeny podle čistírny odpadních vod nebo zařízení na úpravu kalů, kde byly upraveny, a programu použití kalů, který se na ně vztahuje,
6. f) pokud jsou jednotlivé kaly soustřeďovány jiným způsobem než podle písmene b), musí být dodržena maximální výška uložených nebo skladovaných upravených kalů 3 m, a pokud v takovém případě není oddělení jednotlivých upravených kalů řešeno jiným technickým způsobem, musí být od sebe jednotlivé kaly vzdáleny minimálně 1 m.

(2) Místo soustřeďování kalů musí splňovat následující podmínky:

1. a) v případech, kdy se zachází s kaly ve větším rozsahu¹⁵) nebo kdy je zacházení s nimi spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, je schváleno havarijním plánem podle vodního zákona¹⁶); obsah programu použití kalů a havarijního plánu si musí odpovídat,
2. b) je zabezpečeno proti vstupu nepovolaných osob a
3. c) jeho minimální vzdálenost od obytné zástavby nesmí být menší než 300 m, s výjimkou obytné zástavby, která je součástí areálu, kde je kal uložen nebo skladován.

(3) Způsob označení kalu podle § 67 odst. 2 zákona je vymezen v příloze č. 36 k této vyhlášce.

§ 59

Technické podmínky použití upravených kalů na zemědělské půdě

(1) Upravené kaly lze na zemědělské půdě používat pouze za splnění těchto podmínek:

1. a) upravené kaly musí být použity nebo umístěny na půdní blok, kde budou použity, do 8 měsíců ode dne jejich výstupu z technologie úpravy,
2. b) pokud je překročena lhůta podle písmene a), musí být před použitím upravených kalů ověřeno splnění mikrobiologických kritérií pro jejich použití; časový odstup od odběru vzorku pro provedení analýz do jejich použití nebo alespoň umístění na půdní blok, kde budou použity, nesmí být delší než 30 dní,
3. c) upravené kaly mohou být v množství podle písmene f) umístěny v rámci půdního bloku, kde budou použity, nejvýše 30 dnů před jejich použitím,
4. d) nejpozději do 48 hodin od rozprostření upravených kalů na půdní blok musí být upravené kaly zapraveny do půdy,
5. e) potřeba dodání živin do půdy na dílu půdního bloku určeného k použití upravených kalů musí být doložena výsledky rozborů agrochemických vlastností půd uvedenými v evidenčním listu využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 37 k této vyhlášce, použití výsledků rozborů je možné 2 roky od jejich provedení,
6. f) na 1 ha může být použito nejvýše 5 t sušiny kalů; upravené kaly musí být na jednom dílu půdního bloku použity v jedné agrotechnické operaci a v jednom souvislém časovém období za příznivých fyzikálních a vlhkostních podmínek; pokud použité kaly obsahují méně než polovinu limitního množství každé ze sledovaných rizikových látek a prvků, může množství kalů dosáhnout 10 t sušiny kalů na 1 ha,
7. g) po dobu 3 let následujících po použití upravených kalů nesmí být na dotčených dílech půdního bloku použity žádné další kaly; to platí pro celý díl půdního bloku, i když bylo použití upravených kalů provedeno jen na jeho části,
8. h) dávka dusíku dodaného v kalech nepřekročí limit dusíku stanovený pro hnojenou plodinu podle nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu¹⁷); množství a doba užití kalů se řídí též požadavkem rostlin na živiny s přihlédnutím k přístupným živinám a organické složce v půdě, jakož i ke stanovištním podmínkám,
9. i) při přímém použití upravených kalů musí být minimální obsah sušiny kalu 4 %,
10. j) kaly mohou být míseny, pouze pokud je to vhodné s ohledem na nutriční potřeby rostlin nebo s ohledem na zlepšování kvality půdy, a to pouze se zeminou, pískem, hnojivy nebo pomocnými půdními látkami podle zákona o hnojivech nebo exkrementy, slámou nebo jinými přírodními látkami ze zemědělské výroby nebo lesnictví, které nevykazují žádnou z nebezpečných vlastností a běžně se využívají v zemědělství v souladu se zákonem o hnojivech.

(2) Při umístění upravených kalů podle odstavce 1 písm. c) musí být od okamžiku umístění upravených kalů do jejich použití splněny následující podmínky:

1. a) upravené kaly obsahují minimálně 18 % sušiny,
2. b) umístění upravených kalů je v souladu s programem použití kalů,
3. c) minimální vzdálenost umístěných upravených kalů od povrchových vod nesmí být menší než 50 m při zohlednění místní hydrologické situace,
4. d) minimální vzdálenost umístěných upravených kalů od zdrojů pitné vody nesmí být menší než 100 m při zohlednění místní hydrologické situace,
5. e) minimální vzdálenost umístěných kalů od obytné zástavby nesmí být menší než 300 m,
6. f) umístění upravených kalů je možné pouze na pozemcích, které nejsou meliorovány, nejedná se o trvale zamokřené půdy vymezené hlavními půdními jednotkami 65 až 76 nebo lehké písčité – silně propustné půdy¹⁵),
7. g) v případech, kdy se zachází s upravenými kaly ve větším rozsahu¹⁵) nebo kdy je zacházení s nimi spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, je vypracován a schválen havarijní plán podle vodního zákona¹⁸); obsah programu použití kalů a havarijního plánu si musí odpovídat,
8. h) úložiště kalů musí být zabezpečeno proti úniku tekutého podílu z úložiště,
9. i) sklon svahu, na kterém jsou upravené kaly uloženy, dosahuje maximálně 5° a
10. j) jednotlivé upravené kaly musí být odděleny a označeny podle čistírny odpadních vod nebo zařízení na úpravu kalů, kde byly upraveny, a programu použití kalů, který se na ně vztahuje.

§ 60

Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků, které mohou být do zemědělské půdy přidány v průběhu 10 let

(1) Celkový povolený vnos rizikových látek do zemědělské půdy použitím upravených kalů v průběhu 10 let je určen povolenou dávkou kalů uvedenou v § 58 odst. 1 písm. f) a mezními hodnotami koncentrací rizikových látek a prvků uvedených v příloze č. 38 k této vyhlášce.

(2) Kaly není možné používat na zemědělské půdě, kde bylo zjištěno překročení preventivních hodnot podle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 153/2016 Sb., o stanovení podrobností ochrany kvality zemědělské půdy a o změně vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.

§ 61

Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků v upravených kalech a mikrobiologická kritéria pro použití upravených kalů na zemědělské půdě

Na zemědělskou půdu mohou být použity pouze upravené kaly, které

1. a) nepřekračují mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků uvedené v příloze č. 38 k této vyhlášce a
2. b) vyhovují mikrobiologickým kritériím uvedeným v příloze č. 28 k této vyhlášce.

§ 62

(1) Odběry a analýzy vzorků půdy (dále jen „monitoring půdy“) na dílech půdního bloku určených k použití upravených kalů a odběry a analýzy vzorků kalů (dále jen „monitoring kalů“) zajišťuje osoba, která provedla úpravu kalů. Návrh monitoringu půdy a monitoringu kalů na dílech půdního bloku určených k použití upravených kalů je součástí programu použití kalů.

(2) Monitoring půdy se provádí vždy ke každému programu použití kalů podle § 63 prostřednictvím osob pověřených Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským, v souladu s vyhláškou o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků¹⁹) a v rozsahu uvedeném v příloze č. 37 k této vyhlášce. Pokud dochází k použití upravených kalů z různých čistíren odpadních vod nebo z různých technologií úpravy kalů na stejný díl půdního bloku, je možné provést pouze jeden monitoring půdy. Výsledky monitoringu půdy jsou platné po dobu 2 let ode dne odběru vzorků půdy.

(3) Při monitoringu kalů se provádí odběry a chemické a mikrobiologické analýzy kalů v rozsahu a četnosti uvedených v přílohách č. 28, 38 a 39 k této vyhlášce.

(4) Odběry a analýzy vzorků kalů pro ověření splnění podmínek podle § 58 odst. 1 písm. b) zajišťuje osoba, která provádí dočasné uložení nebo skladování upravených kalů. Pro odběry a analýzy vzorků kalů platí obdobně požadavky podle § 63.

(5) Výsledky monitoringu kalů a monitoringu půdy se uvádí na evidenčním listu využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 37 k této vyhlášce. Protokoly o provedeném monitoringu půdy a monitoringu kalů a výsledky odběru a analýzy upravených kalů pro ověření splnění podmínek podle § 58 odst. 1 písm. b) uchovává osoba, která jednotlivé odběry a analýzy zajišťuje podle odstavce 1 nebo 4, po dobu 10 let.

§ 63

Pro monitoring kalů platí dále tyto požadavky:

1. a) stanovení polychlorovaných bifenylů v kalech se provádí jednou ročně,
2. b) odběry vzorků kalů se provádí podle ČSN EN ISO 5667-13 – Jakost vod – Odběr vzorků – Část 13: Návod pro odběr vzorků kalů a podle programu vzorkování zpracovaného podle této normy,
3. c) při stanovení mikrobiologických kritérií pro jednu analýzu musí být odebráno vždy 5 vzorků během jednoho dne, každý z těchto vzorků musí být stanoven samostatně, tak, aby byl monitorován celý profil posuzovaného množství kalu, množství jednoho odebraného vzorku kalu musí být minimálně 0,5 kg; vzorky kalů pro mikrobiologická stanovení musí být odebrány, uchovávány a přepravovány tak, aby nedošlo k jejich smísení, sekundární kontaminaci nebo pomnožení mikroorganismů,
4. d) vzorkovnice se plní nejvýše do 80 % jejich kapacit a v případě biologicky aktivního kalu nejvýše do 50 % jejich kapacit,
5. e) vzorkovnice se uzavírá volně,
6. f) během přepravy se vzorky uchovávají při teplotě 1 až 8 °C,
7. g) analýza vzorku se provádí do 72 hodin od jeho odběru a v případě biologicky aktivního kalu do 24 hodin od jeho odběru.

§ 64

Program použití kalů

(1) Program použití kalů musí být zpracován pro upravený kal z konkrétní čistírny odpadních vod nebo z konkrétní technologie úpravy kalů a musí být zřejmé, na jakých dílech půdního bloku se bude tento upravený kal aplikovat. Při jakékoliv změně skutečností podle odstavce 2 musí být program použití kalů upraven.

(2) Program použití kalů obsahuje

1. a) vyhodnocení kalů z hlediska jejich použití na zemědělské půdě v souladu s přílohami č. 28, 37 a 38 k této vyhlášce,
2. b) popis technologie úpravy kalů včetně ověření účinnosti technologie úpravy z hlediska hygienizace,
3. c) celkové množství upravených kalů, na které se program použití kalů vztahuje,
4. d) výčet dílů půdního bloku určených k použití upravených kalů včetně ukazatelů pro jejich hodnocení podle listu 2 přílohy č. 37 k této vyhlášce,
5. e) popis způsobu zabezpečení podmínek podle § 58 odst. 2, dočasného uložení a skladování upravených kalů před jejich použitím včetně popisu způsobu doložení délky doby podle § 58 odst. 1 písm. c), dočasného uložení či skladování včetně data prvního a posledního dne této doby a způsobu označení jednotlivých uložených upravených kalů,
6. f) hydrologická situace v zájmovém území použití upravených kalů,
7. g) zařazení použití upravených kalů do osevního postupu,
8. h) návrh monitoringu kalů a monitoringu půdy,
9. i) plán odběru vzorků,
10. j) opatření na ochranu zdraví při práci s kaly a
11. k) evidenční listy využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 37 k této vyhlášce.

§ 65

Metody pro stanovení celkové koncentrace polychlorovaných bifenylů v látkách, které je obsahují

(1) Požadavky na metody pro stanovení koncentrace polychlorovaných bifenylů jsou splněny, pokud jsou použity metody uvedené v příloze č. 40 k této vyhlášce.

(2) Odběry vzorků pro účely vedení evidence zařízení provádějí pouze osoby, které kromě obecných požadavků na vzorkování musí splňovat odbornou způsobilost podle jiných právních předpisů²⁰).

§ 66

Podmínky pro dekontaminaci zařízení

(1) Dekontaminací zařízení obsahujícího polychlorované bifenyly se rozumí postup, kterým se provede trvalé snížení koncentrace polychlorovaných bifenylů v zařízení pod 50 mg/kg nebo náhrada polychlorovaných bifenylů jinými vhodnými látkami neobsahujícími polychlorované bifenyly.

(2) Náhradní kapaliny nebo provozní náplně, které neobsahují polychlorované bifenyly, musí představovat znatelně nižší rizika.

(3) Dekontaminace mimo provozní pozici může být prováděna pouze v zařízení určeném pro nakládání s odpady.

(4) Provozovatel zařízení nebo vlastník provádějící dekontaminaci na provozní pozici nebo demontáž zařízení před přepravou do zařízení, ve kterém je provedena dekontaminace, provede před jejím započetím opatření minimalizující riziko úniku provozní náplně ze zařízení do životního prostředí. Za tímto účelem musí vždy vybavit provozní pozici zařízení bez vlastní záchytné jímky nebo provozní pozici netěsného zařízení záchytnou jímkou nepropustnou pro provozní kapalinu s obsahem polychlorovaných bifenylů o obsahu větším nebo rovném maximálnímu obsahu provozní náplně v zařízení. Pokud to není možné, musí přijmout alternativní technické opatření vedoucí k zabránění úniku provozní náplně a k minimalizaci ohrožení životního prostředí.

(5) Soustřeďování zařízení obsahujících polychlorované bifenyly a postup dekontaminace jsou stanoveny v příloze č. 41 k této vyhlášce.

§ 67

Způsob označování zařízení obsahujících polychlorované bifenyly

Provozovatel a vlastník zařízení obsahujícího polychlorované bifenyly jsou povinni označovat toto zařízení a v případě, že se jedná o zařízení uvnitř objektu, rovněž přístupové dveře objektu, kde je toto zařízení umístěno, neodstranitelným reliéfním nebo rytým štítkem podle bodu A přílohy č. 42 k této vyhlášce.

§ 68

Způsob označování dekontaminovaných zařízení

Provozovatel a vlastník dekontaminovaného zařízení jsou povinni označovat toto zařízení a v případě, že se jedná o zařízení uvnitř objektu, rovněž přístupové dveře objektu, kde je toto zařízení umístěno, neodstranitelným reliéfním nebo rytým štítkem podle bodu B přílohy č. 42 k této vyhlášce.

§ 69

Způsob prokazování existence polychlorovaných bifenylů, evidence zařízení a látek s obsahem polychlorovaných bifenylů a způsob ohlašování

(1) Provozovatel nebo vlastník zařízení podle § 81 odst. 1 písm. d) zákona prokazuje existenci polychlorovaných bifenylů v zařízení ministerstvu na evidenčním listu podle přílohy č. 43 k této vyhlášce. V případě prokazování existence polychlorovaných bifenylů analytickým stanovením je přílohou evidenčního listu rovněž protokol o stanovení koncentrace polychlorovaných bifenylů.

(2) U zařízení, která obsahují původní provozní kapalinu dodanou výrobcem, se kterou nebylo dále manipulováno v podobě filtrace, regenerace, doplňování nebo výměny, může být protokol o stanovení obsahu polychlorovaných bifenylů nahrazen čestným prohlášením výrobce zařízení, které obsahuje následující údaje:

1. a) identifikaci výrobce,
2. b) základní údaje o zařízení; alespoň druh zařízení, typ a výrobní číslo,
3. c) druh provozní kapaliny a její obchodní název,
4. d) koncentraci polychlorovaných bifenylů v provozní kapalině,
5. e) podpis zodpovědné osoby výrobce zařízení.

(3) Evidence a ohlašování podle § 83 odst. 1 zákona se vede podle přílohy č. 43 k této vyhlášce.

(4) Evidence a ohlašování převodu nebo přechodu vlastnického nebo užívacího práva se vede na evidenčním listu 5 podle přílohy č. 43 k této vyhlášce a činí tak provozovatel nebo vlastník zařízení, který provedl první ohlášení podle § 81 odst. 1 písm. d) zákona.

§ 70

Ohlašování, osvědčení a výkaz

(1) Vzor formuláře pro ohlašování údajů podle čl. 12 odst. 1 písm. a) až c) přímo použitelného předpisu Evropské unie o rtuti²¹) je uveden v příloze č. 44 k této vyhlášce.

(2) Vzor osvědčení podle čl. 14 odst. 1 až 3 přímo použitelného předpisu Evropské unie o rtuti²¹) je uveden v příloze č. 45 k této vyhlášce.

(3) Vzor výkazu podle čl. 14 odst. 4 přímo použitelného předpisu Evropské unie o rtuti²¹) je uveden v příloze č. 46 k této vyhlášce.

§ 71

Odstraňování odpadní rtuti

Odpadní rtuť může být odstraněna pouze na skládce skupiny S-nebezpečný odpad v samostatném sektoru. Kromě požadavků této vyhlášky pro skládku skupiny S-nebezpečný odpad musí být při trvalém uložení odpadní rtuti splněny požadavky uvedené v bodech A a B přílohy č. 47 k této vyhlášce.

§ 72

(1) Odpady ze zdravotní nebo veterinární péče musí být odděleně soustřeďovány od okamžiku svého vzniku, a to alespoň v následujícím rozsahu:

1. a) ostré předměty,
2. b) nepoužitelná léčiva,
3. c) odpady určené ke spálení,
4. d) odpady určené k dekontaminaci a
5. e) komunální odpad.

(2) Soustřeďovací prostředky na odpady ze zdravotní nebo veterinární péče musí splňovat následující požadavky:

1. a) musí být certifikovány pro daný způsob použití,
2. b) nádoby na ostré předměty musí splňovat požadavky podle technické normy ČSN EN ISO 23907 (85 4002) Ochrana před poraněním ostrými předměty,
3. c) nádoby pro nebezpečný odpad musí být pevné, nepropustné, nepropíchnutelné a uzavíratelné,
4. d) plastové pytle musí mít maximální objem 0,1 m³, tloušťka materiálu musí být alespoň 0,1 mm; v případě plastových pytlů, které se používají na pracovištích s vysokým rizikem infekčních činitelů, musí být tloušťka materiálu alespoň 0,2 mm; při použití plastového pytle z tenčího materiálu musí být použito více pytlů do požadované tloušťky nebo musí být pytel umístěn do nádoby, která musí být z dezinfikovatelného a čistitelného materiálu,
5. e) kromě obecných požadavků musí být dále označeny
   1. 1. časem vzniku odpadu,
   2. 2. konkrétním oddělením, kde odpad vznikl,
   3. 3. jménem osoby zodpovědné za nakládání a označení,
   4. 4. údajem o hmotnosti odpadu a
   5. 5. údajem o dalším způsobu nakládání.

(3) Odpady se z pracoviště zdravotnického zařízení nebo místa poskytování veterinární péče odstraňují denně.

(4) Vysoce infekční odpad musí být bezprostředně po vzniku upraven dekontaminací certifikovaným technologickým zařízením²²).

§ 73

(1) Náležitosti pokynů pro nakládání s odpady ze zdravotnictví a veterinární péče jsou stanoveny v příloze č. 48 k této vyhlášce.

(2) Kategorie zaměstnanců pro účely školení pro nakládání s odpady ze zdravotní a veterinární péče jsou vymezeny v bodě 1 přílohy č. 49 k této vyhlášce.

(3) Požadavky na obsah školení pro nakládání s odpady ze zdravotní a veterinární péče jsou vymezeny v bodě 2 přílohy č. 49 k této vyhlášce.

§ 74

Úprava odpadů ze zdravotní a veterinární péče

(1) V provozním řádu zařízení určeného pro nakládání s odpady, které provádí odstranění nebezpečné vlastnosti HP9 infekčnost (dále jen „dekontaminace odpadů“), musí být uveden způsob a četnost kontroly účinnosti dekontaminace odpadů včetně nastavení fyzikálních, chemických a biologických indikátorů. Součástí provozního řádu musí být i nastavení způsobu záznamu o průběhu jednotlivých dekontaminačních cyklů.

(2) Provozovatel zařízení podle odstavce 1 je povinen průběžně kontrolovat nastavení technických parametrů, které ovlivňují účinnost dekontaminačního procesu, a minimálně jedenkrát ročně provádět kontrolu zařízení autorizovanou servisní firmou. O provedených kontrolách vede záznamy v provozním deníku zařízení a dokumenty archivuje.

(3) Za účinnou dekontaminaci odpadů lze považovat dosažení alespoň úrovně účinnosti dekontaminace třídy III. V případě kontaminace rezistentními bakteriemi Staphylococcus aureus se vyžaduje úroveň IV. Třídy úrovně účinnosti dekontaminace odpadů jsou uvedeny v příloze č. 50 k této vyhlášce.

§ 75

Odpad léčiv z domácností

(1) Odpad léčiv z domácností se v lékárnách shromažďují v pevných, nepropíchnutelných a nepropustných nádobách. Náklady na pořízení, udržování, vyprazdňování, výměnu a odstraňování nádob jsou součástí nákladů vzniklých s odevzdáním nepoužitelných léčiv a s jejich odstraněním, které osobám přebírajícím bezúplatně nepoužitelná léčiva od lékáren hradí stát prostřednictvím krajského úřadu.

(2) Provozovatel lékárny předává krajskému úřadu údaje o množství odpadu léčiv z domácností předaného do zařízení pro nakládání s odpady na formuláři podle přílohy č. 51 k této vyhlášce.

(3) Provozovatel lékárny splní povinnost zaslání ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady ve vztahu k odpadu léčiv z domácností, pokud předá krajskému úřadu údaje o množství odpadu léčiv z domácností za všechny 4 kalendářní čtvrtletí daného roku.

(4) Krajský úřad zasílá ministerstvu souhrnné údaje o množství odpadu léčiv z domácností předaných provozovateli lékáren do zařízení určených pro nakládání s odpady podle jednotlivých druhů odpadu prostřednictvím Informačního systému odpadového hospodářství nebo s využitím dálkového přístupu do Informačního systému odpadového hospodářství.