Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady

Obsah provozního řádu zařízení k využívání biologicky rozložitelných odpadů

Provozní řád zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady obsahuje údaje stanovené pro provozní řád v příloze č. 1 k této vyhlášce a tyto další údaje:

1. a) předpokládaný způsob využití výstupu ze zařízení,
2. b) opatření pro splnění požadavků na ochranu zdraví a životního prostředí v souladu s jinými právními předpisy,
3. c) opatření k provádění kontroly emisí pachů,
4. d) v případě bioplynových stanic je nezbytné vždy uvést následující údaje:
   1. 1. specifikace vstupů do zařízení a jejich předpokládané množství podle jednotlivých druhů vstupů v tunách/rok,
   2. 2. popis způsobu skladování vstupů,
   3. 3. popis průběhu procesu anaerobní digesce, včetně klasifikace procesu anaerobní digesce podle sušiny substrátu a podle provozní teploty, dále doby zdržení vstupů v procesu anaerobní digesce,
   4. 4. popis míst možného vývinu emisí pachových látek a popis přijatých technicko-organizačních opatření k zamezení vzniku a záchytu emisí pachových látek při běžném provozu zařízení i při mimořádných stavech,
   5. 5. popis způsobu nakládání s rekultivačním digestátem, včetně upřesnění způsobu nakládání s digestátem vzniklým při havarijních nebo jiných mimořádných situacích,

1. e) v případě jiných zařízení než bioplynová stanice popisem procesního modelu, který zajistí splnění podmínek provozu kompostárny, a který obsahuje:
   1. 1. popis příjmu odpadů a dalších materiálů, popis kontroly odpadů z hlediska jejich vhodnosti pro přijetí ke zpracování z hlediska jejich vlastností, zejména obsahu nečistot; nastavení pravidel pro odmítnutí odpadů nebo materiálů a nastavení mechanismu odstranění nečistot; popis sledování změn vlhkosti v návaznosti na správné sestavení zakládky,
   2. 2. popis skladování a předúpravy odpadů,
   3. 3. popis tvorby zakládky, stanovení receptury surovinové skladby, způsob označení zakládek,
   4. 4. popis řízení zakládky, včetně hygienizace a dozrávání,
   5. 5. popis finální úpravy a skladování výstupů,

1. f) opatření k minimalizaci obtěžování a rizik z provozu zařízení, zejména emise pachu, emise tuhých znečišťujících látek, materiály zanášené větrem, hluk a dopravní provoz, ptáci, paraziti a hmyz, vznik aerosolů,
2. g) v případě zpracování odpadů vedlejších produktů živočišného původu opatření pro splnění požadavků jiných právních předpisů²⁷),
3. h) rozsah sledovaných ukazatelů stanovených pro hodnocení výstupů ze zařízení a četnost jejich kontrol podle přílohy č. 28, č. 30 a č. 31 k této vyhlášce,
4. i) případné další podmínky pro příjem biologicky rozložitelných odpadů navržené provozovatelem zařízení podle typu provozované technologie.
5. j) pokud kompostárna nemá zařízení ke sledování vlhkosti popis způsobu sledování vlhkosti zakládky a zpracovávaných biologicky rozložitelných odpadů (například provedením pěstní zkoušky).

Teplotní režimy při hygienizaci

Tabulka č. 27.1

Kompostárna

Postačuje dosažení jedné z uvedených možností.

Tabulka č. 27.2

Anaerobní digesce

Limitní hodnoty indikátorových mikroorganismů

Způsob stanovení hodnot indikátorových mikroorganismů

Pro stanovení hodnot indikátorových mikroorganismů musí být použity výhradně metody uvedené v Katalogu odpadů.

Zařazování výstupů ze zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady do skupin

Výstupy ze zařízení pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů se podle svých vlastností a způsobu využití zařazují do následujících skupin:

1. 1. skupina – výstupy využívané na zemědělské a lesní půdě
   1. třída I výstupy, které splňují požadavky na uvádění do oběhu pro výrobky podle jiných právních předpisů¹³);
   2. třída II výstupy, které splňují požadavky na uvádění do oběhu pro výrobky podle nařízení, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU²⁸);
   3. třída III výstupy využívané na zemědělské a lesní půdě, které nejsou uváděny do oběhu podle jiných právních předpisů¹³);

1. 2. skupina – výstupy, které splňují požadavky podle této vyhlášky a využívají se mimo zemědělskou a lesní půdu. Na základě skutečných vlastností, složení a způsobu využití se skupina dělí na tyto třídy:
   1. třída I – určena pro využití na povrchu terénu užívaného nebo určeného pro zeleň u sportovních a rekreačních zařízení včetně těchto zařízení v obytných zónách s výjimkou venkovních hracích ploch (rekultivační kompost);
   2. třída II – určena pro využití na povrchu terénu užívaného nebo určeného pro městskou zeleň, zeleň parků a lesoparků, pro využití při vytváření rekultivačních vrstev nebo pro přimíchávání do zemin při tvorbě rekultivačních vrstev, v intravilánu průmyslových zón, při úpravách terénu v průmyslových zónách (rekultivační kompost a rekultivační digestát). Použité množství v místě použití nesmí přesahovat v průměru 200 t sušiny na 1 ha v období deseti let. Rekultivační digestát musí být aplikován v dělených dávkách tak, aby nedošlo k zamokření pozemku na dobu delší než 12 hodin či k jeho zaplavení. Pro uvedená místa a účely je možné užívat i třídu I;
   3. třída III – určena pro využití k vytváření rekultivačních vrstev zabezpečených skládek odpadů podle ČSN 83 8035 Skládkování odpadů – Uzavírání a rekultivace skládek, rekultivačními vrstvami odkališť nebo pro filtrační náplně biofiltrů (rekultivační kompost,). Pro uvedené účely je možné užívat i třídu I a třídu II;

1. 3. skupina – upravený biologicky rozložitelný odpad určený k dalšímu zpracování v zařízení určeném k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady;
2. 4. skupina – biologicky stabilizovaný odpad určený k dalšímu zpracování; do této skupiny mohou být zařazeny pouze výstupy, které nesplňují podmínky pro zařazení do 1., 2. nebo 3. skupiny;
3. 5. skupina – odpad, který nebyl biologicky rozložitelným odpadem.

Požadavky na výstupy ze zařízení určených k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady

Tabulka č. 30.1

Limitní koncentrace vybraných rizikových látek a prvků mg/kg sušiny

Tabulka č. 30.2

Kvalitativní znaky jakosti kompostu skupiny 2

Rekultivačním kompostem se rozumí stabilizovaný výstup z aerobního zpracování biologicky rozložitelných odpadů, určený pro udržení nebo zlepšení vlastností půdy, použitelný mimo zemědělskou a lesní půdu

Tabulka č. 30.3

Kvalitativní znaky jakosti rekultivačního digestátu skupiny 2

Rekultivační digestát je stabilizovaný výstup z anaerobního zpracování biologicky rozložitelných odpadů, použitelný mimo zemědělskou a lesní půdu, nesmí vykazovat pachy svědčící o nedostatečné stabilitě výstupu nebo o přítomnosti nežádoucích látek.

Podrobnosti o vzorkování výstupů ze zařízení pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů

1. 1. Četnost ověřování limitních hodnot indikátorových mikroorganismů, splnění požadavků na obsah škodlivin v sušině a kvalitativních znaků jakosti výstupů ze zařízení na využívání biologicky rozložitelných odpadů podle příloh č. 28 a č. 30 k této vyhlášce nebo jiných právních předpisů¹³).

   Příloha č. 31 Podrobnosti o vzorkování výstupů ze zařízení pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů

   Roční produkce výstupů [ t ]	Četnost kontrol výstupů
   0 - 1000	2 x za rok
   1001 - 5000	4 x za rok
   5001 – 10 000	6 x za rok
   10001 a více	12 x za rok

   V případě celoročního provozu se kontroly provádějí v zimním a letním období.

   Snížení četnosti zkoušek obsahu škodlivin v sušině a kvalitativních znaků jakosti výstupů pro kterýkoliv ze sledovaných ukazatelů je možné, jestliže v průběhu dvouletého období byly hodnoty daného ukazatele trvale pod 75 % stanoveného limitu. Snížení četnosti zkoušek je možné pouze na četnost uvedenou v předcházejícím řádku tabulky. Snížená četnost zkoušek musí být stanovena v provozním řádu příslušného zařízení.

1. 2. Postup při odběru vzorku
   1. a) Způsob vzorkování pro mikrobiologické parametry je nutné zvolit tak, aby odebrané vzorky byly reprezentativní pro celé množství posuzovaného výstupu, aby byl monitorován celý profil posuzovaného množství.
   2. b) Při stanovení mikrobiologických kritérií se odebírají vždy jednorázové vzorky. Pro jednu analýzu výstupu musí být odebráno vždy 5 jednorázových vzorků v souladu s přílohou č. 28 přímo použitelného evropského předpisu o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě²⁹) ze dne 25. února 2011 během jednoho dne. V případě kontinuálního procesu musí být vzorky odebrány během 24 hodin v minimálně v 1-2 hodinových intervalech, s ohledem na použitou technologie úpravy bioodpadů. U bioplynových stanic a zařízení s anaerobní digescí se vzorky odebírají zařízením pro odběr vzorku (zejména ventilem umístěným buď v uskladňovací nádrži digestátu nebo v přítokové části do uskladňovací nádrže). Množství jednoho odebraného vzorku musí být minimálně 0,5 kg (pevná matrice) nebo 0,5 I (tekutá matrice).
   3. c) Vzorek ke zkoušce vybraných rizikových látek a prvků (tabulka č.1, příloha č. 30 k této vyhlášce,) se vytvoří smísením dílčích vzorků odebraných rovnoměrně z celého objemu vzorkovaného celku podle Plánu odběru vzorků. Pro ověření hodnoty indikátorových organizmů se odebírají prosté vzorky v počtu uvedeném v příloze č. 28 k této vyhlášce.
   4. d) Velikost vzorku a způsob úpravy, například drcení, vzorku se stanoví po dohodě s laboratoří.
   5. e) Vzorek pro ověření indikátorových mikroorganismů se před předáním do laboratoře uchovává při teplotě do 6 °C a předává do laboratoře tak, aby vzorek byl zpracován do 48 hod. po odběru.
   6. f) Vzorek kompostu je možné odebrat jen v případě, že teplota kompostu je nižší než 40 °C.

Požadavky na obsah průvodní dokumentace pro výstupy ze zařízení určených pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, které přestávají být odpadem

V případě výstupů skupiny 1 upravuje požadavky na průvodní dokumentaci jiný právní předpis¹³).

V případě výstupů skupin 2 a 3 průvodní dokumentace obsahuje:

1. a) identifikační údaje zařízení, kde výstup vznikl: název, IČZ, adresa,
2. b) název výstupu, zařazení výstupu podle přílohy č. 29 k této vyhlášce,
3. c) datum produkce (výroby), balení a expedice,
4. d) vlastnosti výstupu - výsledky zkoušek sledovaných ukazatelů stanovených v příloze č. 28 a č. 30 k této vyhlášce a další údaje o složení,
5. e) způsob balení výstupu, zejména údaje o množství v obalu nebo ve volně ložené dodávce, například objem, hmotnost, počet obalů ve skupinovém obalu,
6. f) návod k použití, alespoň doporučené dávkování, způsob aplikace, ochrana zdraví lidí a životního prostředí,
7. g) vymezení prostředí použití (místo použití),
8. h) doporučený způsob skladování a doba použitelnosti,
9. i) vliv na jiné výrobky,
10. j) způsob distribuce.

Obsah provozního deníku komunitní kompostárny

1. 1. Provozní deník obsahuje:
   1. a) název komunitní kompostárny a adresu včetně parcelního čísla pozemku a názvu katastrálního území a obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo vlastníka pozemku, je-li právnickou osobou; jméno, popřípadě jména a příjmení, obchodní firmu a sídlo, je-li vlastník pozemku podnikající fyzickou osobou; jméno, popřípadě jména a příjmení, adresu bydliště a telefonní číslo je-li vlastník pozemku nepodnikající fyzická osoba,
   2. b) obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo provozovatele komunitní kompostárny jeli právnickou osobou, včetně jmen a příjmení zástupců, kteří za právnickou osobu jednají, a jejich telefonního čísla, popřípadě jména a příjmení, obchodní firmu, sídlo a telefonní číslo je-li provozovatel komunitní kompostárny podnikající fyzickou osobou,
   3. c) jméno osoby odpovědné za provoz komunitní kompostárny a údaje o její dosažitelnosti,
   4. d) jména osob odpovědných za vedení jednotlivých záznamů a přehled údajů a informací, které budou do provozního deníku zaznamenávány.

1. 2. Záznamy do provozního deníku komunitní kompostárny musí být vedeny a číslovány v nepřerušované číselné řadě, datovány a podepsány osobou, která záznam provedla, a to bezprostředně po vzniku situace, kterou popisují, a to minimálně v následujícím rozsahu:
   1. - všechny skutečnosti charakteristické pro provoz zařízení, zejména jména obsluhy a vybrané údaje o sledování provozu zařízení,
   2. - datum a množství příjmu rostlinných zbytků (dostačuje, pokud je součástí evidence),
   3. - datum založení zakládky, surovinové složení a odhadovaná hmotnost zakládky,
   4. - datum překopávek, záznamy naměřených teplot a vlhkosti v rámci použitého technologického způsobu,
   5. - informace o využití výstupu,
   6. - záznamy o havarijních situacích,
   7. - záznamy o školení pracovníků zařízení, o kontrolách v zařízení.

1. 3. V provozním deníku komunitní kompostárny musí být dohledatelné všechny výše uvedené údaje za poslední 3 roky provozu, pokud je komunitní kompostárna v provozu kratší dobu, musí být dohledatelné výše uvedené údaje od zahájení provozu zařízení.

1. Vysvětlivky:

   Komunitní kompostárna - uvede se název kompostárny.

   Provozovatel zařízení - uvede se osoba provozující komunitní kompostárnu.

   IČO - uvede se identifikační číslo osoby (provozovatele zařízení).

   Telefon - uvede se kontaktní telefon na provozovatele zařízení.

   Adresa, ulice č.p. / č.o., obec - uvedou se adresní údaje, kde se nachází komunitní kompostárna.

   IČZÚJ - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž území se nachází komunitní kompostárna. Číslo se uvádí podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem.

   Pro obce, obec, IČO - uvedou se názvy a IČO všech obcí, pro které je komunitní kompostárna určena.

   Osoba odpovědná za vedení průběžné evidence - uvede se jméno a příjmení osoby odpovědné za vedení průběžné evidence.

   Telefon - uvede se kontaktní telefon na osobu odpovědnou za vedení průběžné evidence.

   Pořadové číslo - uvede se číslo záznamu přijetí rostlinných zbytků.

   Datum - uvede se datum ve formátu DD.MM.RRRR přijetí rostlinných zbytků.

   Množství (t) - uvede se hmotnost přijatých rostlinných zbytků v tunách maximálně na tři desetinná místa.

   Z území obce – uvede se název obce, z jejíhož území byly rostlinné zbytky přijaty.

Příloha č. 37

k vyhlášce č. 273/2021 Sb.

1. Vysvětlivky
2. Způsob vyplnění:

   V případě používání kalů z více zdrojů se vyplní Evidenční list využití kalů v zemědělství samostatně pro každou provozovnu původce a zařízení určené pro nakládání s odpady.

   List 1 – Identifikace

   Předávající osoba

   IČO - uvede se identifikační číslo osoby předávající osoby (nejčastěji provozovatele ČOV); pokud je IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet osm míst.

   Obchodní firma / název / jméno a příjmení provozovatele zařízení - uvede se tak, jak je zapsán v obchodním nebo v živnostenském rejstříku.

   Ulice, č.p., č.o., obec, PSČ - uvedou se adresní údaje sídla provozovatele zařízení.

   Kód SO ORP / SOP - uvede se kód správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo správního obvodu hlavního města Prahy s přenesenou působností, ve kterém má provozovatel zařízení sídlo.

   IČZÚJ - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území má provozovatel zařízení sídlo. Číslo se uvede podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem.

   Datum vyhotovení dokladu - uvede se datum vyplnění dokladu ve formátu DD.MM.RRRR.

   Razítko a podpis – údaje se potvrdí aspoň jedním potvrzením např. podpisem.

   Provozovna nebo zařízení

   Identifikační číslo provozovny (IČP) - uvede se identifikační číslo provozovny ČOV přidělené živnostenským úřadem. Pokud provozovna nemá přiděleno identifikační číslo provozovny, vyplňuje se zde interní číslo provozovny, které si ohlašovatel zvolí sám.

   Identifikační číslo zařízení (IČZ) – uvede se identifikační číslo zařízení pro nakládání s odpady – ČOV přidělené krajským úřadem.

   Název provozovny nebo zařízení - uvede se název provozovny nebo zařízení pro nakládání s odpady.

   Ulice, č.p., č.o., obec, PSČ - uvedou se adresní údaje provozovny nebo zařízení pro nakládání s odpady. .

   Kód SO ORP / SOP - uvede se kód správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo správního obvodu hlavního města Prahy s přenesenou působností, ve kterém se nachází provozovna nebo zařízení pro nakládání s odpady.

   Osoba oprávněná jednat za provozovatele zařízení - uvede se jméno a příjmení osoby oprávněné k jednání.

   Adresa elektronické pošty, telefon - uvedou se kontaktní údaje osoby vyplňující doklad.

   IČZÚJ - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území se nachází čistírna odpadních vod. Číslo se uvede podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem.

   Vlastník čistírny – uvede se IČO, jméno, adresní údaje sídla vlastníka, tedy ulice č.p., č.o. obec a kód SO ORP / SOP sídla vlastníka

   Provozovatel zařízení na úpravu kalů nebo provozovatel zařízení ke skladování upravených kalů

   IČO - uvede se identifikační číslo osoby (provozovatele zařízení); pokud je IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet osm míst.

   Obchodní firma / název / jméno a příjmení provozovatele zařízení - uvede se tak, jak je zapsán v obchodním nebo v živnostenském rejstříku.

   Ulice, č.p., č.o., obec, PSČ - uvedou se adresní údaje sídla provozovatele zařízení.

   Kód SO ORP / SOP - uvede se kód správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo správního obvodu hlavního města Prahy s přenesenou působností, ve kterém má provozovatel zařízení sídlo.

   IČZÚJ - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území má provozovatel zařízení sídlo. Číslo se uvede podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem.

   Datum vyhotovení dokladu - uvede se datum vyplnění dokladu ve formátu DD.MM.RRRR.

   Razítko a podpis – údaje se potvrdí aspoň jedním potvrzením např. podpisem.

   Identifikační číslo zařízení (IČZ) – uvede se identifikační číslo zařízení pro nakládání s odpady přidělené krajským úřadem.

   Název zařízení - uvede se název zařízení pro nakládání s odpady.

   Ulice, č.p., č.o., obec, PSČ - uvedou se adresní údaje zařízení pro nakládání s odpady. .

   Kód SO ORP / SOP - uvede se kód správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo správního obvodu hlavního města Prahy s přenesenou působností, ve kterém se nachází zařízení pro nakládání s odpady.

   Osoba oprávněná jednat za provozovatele zařízení - uvede se jméno a příjmení osoby oprávněné k jednání.

   Adresa elektronické pošty, telefon - uvedou se kontaktní údaje osoby vyplňující doklad.

   IČZÚJ - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území se nachází zařízení pro nakládání s odpady. Číslo se uvede podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem.

   Uživatel kalů – zemědělec

   IČO - uvede se identifikační číslo osoby (provozovatele zařízení - zemědělce); pokud je IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet osm míst.

   Obchodní firma / název / jméno a příjmení provozovatele zařízení - uvede se tak, jak je zapsán v obchodním nebo v živnostenském rejstříku.

   Ulice, č.p., č.o., obec, PSČ - uvedou se adresní údaje sídla provozovatele zařízení.

   Kód SO ORP / SOP - uvede se kód správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo správního obvodu hlavního města Prahy s přenesenou působností, ve kterém má provozovatel zařízení sídlo.

   IČZÚJ - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území má provozovatel zařízení sídlo. Číslo se uvede podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem.

   Datum vyhotovení dokladu - uvede se datum vyplnění dokladu ve formátu DD.MM.RRRR.

   Razítko a podpis – údaje se potvrdí aspoň jedním potvrzením např. podpisem.

   Identifikační číslo zařízení (IČZ) – uvede se identifikační číslo zařízení pro nakládání s odpady tj. zemědělce přidělené krajským úřadem.

   Místo použití kalů - číslo dílu půdního bloku, na kterém se upravený kal použije (IČZÚJ, název obce, číslo dílu půdního bloku podle LPIS).

   Místo uložení kalů – identifikace místa, kde byl upravený kal dočasně uložen (IČZUJ, název obce, adresa, číslo dílu půdního bloku). Vyplňuje se pouze v případě, že byl upravený kal uložen u zemědělce.

   Osoba oprávněná jednat za provozovatele zařízení - uvede se jméno a příjmení osoby oprávněné k jednání.

   Adresa elektronické pošty, telefon - uvedou se kontaktní údaje osoby vyplňující doklad.

   Celkové množství kalů – uvede se celkové množství aplikovaných kalů na půdu v tunách na tři desetinná místa.

   Poznámka – uvede se vysvětlení v případě potřeby.

   
   
   1. Vysvětlivky
   2. ¹⁾ Obsah Hg se stanoví jako celkový obsah; obsahy ostatních prvků, tj. As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Ni, Pb, V, Zn se stanoví extrakcí lučavkou královskou.
   3. ²⁾ PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180).
   4. ³⁾ PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a) antracenu, benzo(b) fluoranthenu, benzo(k) fluoranthenu, benzo(a) pyrenu, benzo(ghi) perylenu, fenantrenu, fluoranthenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd) pyrenu, naftalenu a pyrenu).

List 4

Počet stran listu 4:

Tabulka č. 1

Kal kategorie I.

Tabulka č. 2

Kal kategorie I.

Tabulka č. 3

Kal kategorie II

Podmínky použití kalů na zemědělské půdě

Tabulka č. 38.1 Mikrobiologická kritéria pro použití kalů na zemědělské půdě

Tabulka č. 38.2 Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků v kalech pro jejich použití na zemědělské půdě (ukazatele pro hodnocení kalů)

1. 1) AOX - halogenované organické sloučeniny

Minimální četnost chemických a mikrobiologických analýz kalů využívaných na zemědělské půdě za rok

V případě technologie úpravy kalů, u které bylo provedeno ověření z hlediska účinnosti hygienizace v souladu s požadavky § 57 odst. 1 až 3, a v případě technologie úpravy kalů, která se považuje za ověřenou podle § 81 odst. 4, se mikrobiologická analýza provádí pouze dvakrát za rok.

Metody stanovení koncentrace polychlorovaných bifenylů

1. 1. Stanovení koncentrace polychlorovaných bifenylů v provozních kapalinách zařízení

   ČSN EN 61619 “Izolační kapaliny - Kontaminace polychlorovanými bifenyly (PCB) - Stanovení metodou kapilární plynové chromatografie“.

   ČSN EN 12766-1 (656205) Ropné výrobky a upotřebené oleje - Stanovení PCB a příbuzných výrobků - Část 1: Separace a stanovení vybraných PCB kongenerů plynovou chromatografií (GC) použitím detektoru elektronového záchytu (ECD)

   ČSN EN 12766-2 (656205) Ropné výrobky a upotřebené oleje - Stanovení PCB a příbuzných sloučenin - Část 2: Výpočet obsahu polychlorovaného bifenylu (PCB)

1. 2. Stanovení obsahu polychlorovaných bifenylů v ostatních materiálech

   ČSN EN 16167 “Kaly, upravený bioodpad a půdy - Stanovení polychlorovaných bifenylů (PCB) plynovou chromatografií s detekcí hmotnostní spektrometrií (GC-MS) a plynovou chromatografií s detektorem elektronového záchytu (GC-ECD)“

   ČSN EN 15308 “Charakterizace odpadů - Stanovení vybraných polychlorovaných bifenylů (PCB) v pevných odpadech kapilární plynovou chromatografií s detektorem elektronového záchytu nebo detekcí hmotnostní spektrometrie“

   Koncentrace polychlorovaných bifenylů v zařízeních nebo látkách se pro účely vedení evidence podle § 82 odst. 1 zákona stanovuje podle metody B uvedené v normě ČSN EN 12766-2 (65 6205) Ropné výrobky a upotřebené oleje - Stanovení PCB a příbuzných sloučenin - Část 2: Výpočet obsahu polychlorovaného bifenylu (PCB).

Postup dekontaminace zařízení obsahujícího polychlorované bifenyly

U zařízení obsahujícího polychlorované bifenyly, které je schopno dalšího provozu a které bude jeho vlastník/provozovatel po dekontaminaci dále provozovat, se postupuje při dekontaminaci podle následujících bodů č. 11 až č. 17. Při soustřeďování zařízení, kapalin a provozních náplní s obsahem polychlorovaných bifenylů se postupuje podle následujících bodů č. 1 až 10.

1. 1. Soustřeďování musí odpovídat požadavkům na soustřeďování odpadů. Soustřeďování nemůže probíhat na volné ploše.
2. 2. Prostor pro soustřeďování musí být zvenčí označen v souladu s nařízením vlády č. 375/2017 Sb., o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů a nápisem „Sklad zařízení s PCB“. Zařízení obsahující provozní náplně s obsahem polychlorovaných bifenylů musí být označeno v souladu s požadavky na označování podle této vyhlášky.
3. 3. Spolu se zařízeními s obsahem polychlorovaných bifenylů nesmějí být soustřeďování věci nebo jakékoli jiné látky a přípravky klasifikované jako nebezpečné.
4. 4. Zařízení s obsahem polychlorovaných bifenylů není samo o sobě nádrží, kontejnerem nebo obalem podle normy ČSN 75 3415 Ochrana vody před ropnými látkami. Objekty pro manipulaci s ropnými látkami a jejich skladování.
5. 5. Stavební řešení skladu musí odpovídat požadavkům části IV.A normy ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny - Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci.
6. 6. Technicky musí být zajištěno, že v případě úniku PCB nebo provozní náplně s obsahem PCB nedojde ke kontaminaci životního prostředí.
7. 7. Zaměstnanci musí mít k dispozici osobní ochranné pracovní prostředky především k ochraně pokožky celého těla a tam, kde by dočasně nebylo možno zajistit dosažení PEL, resp. NPK-P, i k ochraně dýchacích cest.
8. 8. V místě soustřeďování polychlorovaných bifenylů musí být k dispozici prostředky pro zdolávání havárií, jakož i prostředky pro poskytování první pomoci.
9. 9. Základním principem dekontaminace je výměna i několikanásobná askarelu, kapaliny kontaminované polychlorovanými bifenyly nebo provozní náplně s obsahem polychlorovaných bifenylů a její náhrada elektroizolační kapalinou prokazatelně bez polychlorovaných bifenylů.

   Výměna provozní náplně s obsahem polychlorovaných bifenylů:

   1. a) před vypuštěním se provozní náplň zahřeje zatížením transformátoru alespoň na 75 % jmenovitého výkonu po dobu 24 hodin, pokud je to technicky možné,
   2. b) vypuštění kontaminované kapaliny (askarelu či transformátorového oleje s polychlorovaných bifenylů) do vhodného přepravního nebo soustřeďovacího prostředku,
   3. c) po vypuštění provozní kapaliny ponechat zbytkové množství (zachycené ve vinutí a v izolaci zařízení) samovolně vytékat po dobu provozně přípustnou (přibližně 6 až 10 hodin) do vhodných prostředků,
   4. d) předání odpadu polychlorovaných bifenylů do zařízení určeného pro nakládání s těmito odpady,
   5. e) naplnění transformátoru upraveným transformátorovým olejem (dekontaminační olej zfiltrovaný, vysušený, odplyněný a bez polychlorovaných bifenylů), s důrazem na zajištění elektroizolačních parametrů pro příslušnou napěťovou hladinu; pokud bude pro úpravu elektroizolačních parametrů oleje použito filtrační zařízení, je třeba zajistit, aby nedošlo k jeho kontaminaci. Jakostní parametry oleje je třeba také zkontrolovat. Jako dekontaminační olej lze použít i středně zestárlý olej bez polychlorovaných bifenylů, avšak s dostatečnou rezervou s ohledem na možnost vypadnutí kalů. Pro poslední výměnu kapaliny (v případě několikanásobné výměny), kdy lze usoudit, že již nedojde k její kontaminaci nad limitní koncentraci 50 mg/kg polychlorovaných bifenylů, je třeba použít nový či regenerovaný olej s parametry nového oleje např. podle normy ČSN EN 60296.

1. 10. Po úspěšné aplikaci předepsaných diagnostických elektrických zkoušek následuje uvedení transformátoru do řádného provozu.
2. 11. Po 6 měsících od výměny provozní náplně a provozu transformátoru následuje provedení analytického stanovení obsahu polychlorovaných bifenylů a výpočet celkové koncentrace polychlorovaných bifenylů.
3. 12. V případě kladného výsledku testu, tj. analyticky stanovená koncentrace polychlorovaných bifenylů je menší než 50 mg/kg, lze dekontaminaci ukončit. V případě nevyhovujícího výsledku, tj. nebylo dosaženo koncentrace polychlorovaných bifenylů v provozní kapalině nižší než 50 mg/kg, se opakuje postup podle bodu 2.
4. 13. Odejmout označení zařízení o obsahu polychlorovaných bifenylů a oznámit tuto skutečnost a změnu v evidovaných skutečnostech ministerstvu.
5. 14. Zaměstnanci provádějící dekontaminační práce, musí dodržovat předepsaný technologický postup a zejména používat předepsané osobní ochranné pracovní prostředky, které nepropouští polychlorované bifenyly a zamezují kontakt polychlorovaných bifenylů s kůží zaměstnance.

Vzory štítku označujícího zařízení obsahujícího polychlorované bifenyly a štítku označujícího zařízení dekontaminované od polychlorovaných bifenylů

1. Vysvětlivky:

   List 0

   Tento list se vyplňuje u každého zařízení (látky), u kterého je prováděna inventarizace.

   Registrační číslo evidenčního listu – uvede se způsob vyplnění registračního čísla podle způsobu prokazování přítomnosti PCB v zařízení. Registrační číslo je přiděleno podle tabulky č. 1. Vyplňuje vlastník (držitel) nebo provozovatel zařízení.

Tabulka č. 1: Registrační číslo evidenčního listu pro inventarizaci zařízení obsahujících PCB a odpadů PCB

Vlastník (držitel)

Název subjektu - uvede se název / jméno a příjmení právnické osoby, fyzické osoby podnikající, fyzické osoby nepodnikající, právnické osoby bez IČO tak, jak je zapsán v obchodním rejstříku nebo v živnostenském listu nebo název zahraniční osoby.

IČO / ISPOP ID / Identifikace fyzické osoby (číslo OP/číslo pasu) - uvede se identifikační číslo osoby (IČO) vlastníka (držitele); pokud je IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet osm míst. V případě právnické osoby bez IČO nebo zahraniční osoby se uvede ISPOP ID. V případě fyzické osoby se uvede číslo občanského průkazu nebo číslo pasu.

Název státu - uvede se název státu, ve kterém má zahraniční osoba sídlo.

Ulice, č.p./č.o., Obec, PSČ - uvedou se adresní údaje sídla vlastníka (držitele).

Kód obce (IČZÚJ) - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území má vlastník (držitel) sídlo. Číslo se uvádí podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem.

Evidenci za vlastníka vyplnil - uvede se jméno, příjmení, adresa elektronické pošty, číslo telefonu osoby, která hlášení vyplnila a je kontaktní osobou pro oblast PCB.

Datum vyhotovení hlášení - uvede se datum vyhotovení hlášení ve formátu DD.MM.RRRR.

Do položky „Poznámka k hlášení“ uvede vlastník (držitel) případně další informace k ohlašovanému zařízení, které není možné uvést v dalších listech hlášení.

List 1

Inventarizaci provádí - označte kdo provádí inventarizaci.

Provozovatel zařízení

Název subjektu - uvede se název / jméno a příjmení právnické osoby, fyzické osoby podnikající, fyzické osoby nepodnikající, právnické osoby bez IČO tak, jak je zapsán v obchodním rejstříku nebo v živnostenském listu nebo název zahraniční osoby.

IČO / ISPOP ID / Identifikace fyzické osoby (číslo OP / číslo pasu) - uvede se identifikační číslo osoby (IČO) provozovatele zařízení; pokud je IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet osm míst. V případě právnické osoby bez IČO nebo zahraniční osoby se uvede ISPOP ID. V případě fyzické osoby se uvede identifikace fyzické osoby - číslo občanského průkazu nebo číslo pasu.

Název státu - uvede se název státu, ve kterém má zahraniční osoba sídlo.

Ulice, č.p../ č.o., Obec, PSČ - uvedou se adresní údaje sídla provozovatele zařízení.

Kód obce (IČZÚJ) - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území má provozovatel zařízení sídlo. Číslo se uvádí podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem.

Evidenci za provozovatele zařízení vyplnil - uvede se jméno, příjmení, adresa elektronické pošty, číslo telefonu osoby, která hlášení vyplnila a je kontaktní osobou pro otázku PCB.

Místo umístění zařízení - uvede se identifikace provozovny, kde je zařízení umístěno.

Obec, Kód obce (IČZÚJ) - uvede se název obce a identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území se nachází provozovna, kde je zařízení umístěno. Číslo se uvádí podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem.

Specifikace místa - rozumí se specifikace místa uložení zařízení.

Zeměpisné souřadnice přibližného umístění zařízení - uvede se zeměpisná šířka a délka umístění ohlašovaného zařízení ve formátu DD MM SS.sss, uvedená v souřadnicovém systému WGS 84 (World Geodetic System).

Výrobní číslo zařízení (jiná identifikace) - uvede se číslo ze štítku výrobce, rozumí se výrobní číslo základního zařízení nebo výrobní číslo oddělené části naplněné provozní kapalinou, která má své vlastní výrobní číslo, nebo jiná identifikace uskladnění provozní kapaliny s PCB (platí pro kódy zařízení 81, 82, 83 a 90).

Kód zařízení / Hermetizace zařízení - uvede se kód druhu zařízení nebo způsobu uskladnění, na které se vztahuje vedení evidence, podle tabulky č. 2. Hermetizace zařízení - vyplňte “H“ v případě hermetizovaného zařízení a “N“ nehermetizovaného zařízení.

Tabulka č. 2: Seznam druhu zařízení nebo způsobu uskladnění včetně přiřazených kódů pro inventarizaci zařízení obsahujících PCB a odpadů PCB

(DZ) – Dílčí zařízení

(MZ) – Mateřské zařízení

Upřesnění druhu zařízení (platí pro kódy zařízení 30, 70 a 90) - uvede se druh zařízení či způsobu uskladnění, na které se vztahuje vedení evidence a na které nelze použít jiný kód zařízení.

Rozlišení oddělených částí naplněných provozní kapalinou - uvede se tehdy, pokud zařízení obsahuje více oddělených částí naplněných provozní kapalinou, více než 5 litrů, a které nemají své vlastní výrobní číslo, například jednotlivé póly u vypínače.

Vazba na mateřské zařízení - uvede se výrobní číslo základního zařízení, například výrobní číslo transformátoru se použije pro identifikaci průchodek a přepínače odboček. Nevyplňuje se, pokud zařízení neobsahuje oddělené části naplněné provozní kapalinou s vlastním výrobním číslem.

Typ zařízení - uvede se ze štítku výrobce.

Výrobce zařízení - uvede se ze štítku výrobce.

Rok výroby zařízení - uvede se ze štítku výrobce ve formátu RRRR.

Jmenovitá napětí - uvedou se jmenovitá napětí zařízení v kV, např. 110/22 kV.

Jmenovitý výkon - uvede se jmenovitý výkon zařízení, např. 63 MVA.

Druh provozní kapaliny - uvede se kód druhu provozní kapaliny, podle tabulky č. 3.

Tabulka č. 3: Seznam kódů provozních kapalin obsahujících PCB