Vyhláška Ministerstva zemědělství o skladování a způsobu používání hnojiv

§ 1

Skladování tuhých hnojiv

(1) Tuhá hnojiva se skladují ve skladech¹) jako volně ložená nebo balená.

(2) Volně ložená hnojiva se skladují

1. a) v hromadách označených názvem hnojiva do maximální výše 6 m, od sebe vzdálených minimálně 2 m,
2. b) v odděleních označených názvem hnojiva, kde hromady mohou dosahovat nejvýše po horní hranu přepážky, nebo
3. c) v zásobnících.

(3) Balená hnojiva do hmotnosti 50 kg se skladují v pytlích uložených na sebe do výše maximálně 1,5 m nebo na paletách do výše maximálně 3,5 m.

(4) Toto ustanovení se nevztahuje na tuhá volně ložená organická hnojiva.

§ 2

Skladování jednosložkových hnojiv typu dusičnanu amonného

(1) Jednosložkovými hnojivy typu dusičnanu amonného se pro účely této vyhlášky rozumějí hnojiva s celkovým obsahem obou forem dusíku vyšším než 28 %.

(2) Hnojiva uvedená v odstavci 1 se mohou skladovat pouze

1. a) ve skladech,¹) odděleně a chráněna před jakýmkoli vnosem látek organického původu, zejména pilin, slámy, dřeva, oleje nebo látek alkalicky reagujících, zejména vápna a cementu,
2. b) balená a v množství maximálně do 25 tun,
3. c) tak, aby byla chráněna proti přímému slunečnímu záření,
4. d) minimálně ve vzdálenosti 1 m od zdi a stropu skladu a minimálně 0,5 m od tepelného a světelného zdroje, a
5. e) za podmínky, že ve skladě rozsypané hnojivo a zbytky obalů jsou neprodleně odstraněny mimo skladovací prostor.

§ 3

Skladování kapalných hnojiv

(1) Kapalná hnojiva se skladují v nádržích²) k tomu účelu vybudovaných a označených názvem skladovaného hnojiva, umístěných v záchytných vanách o objemu větším, než je objem největší nádrže ve vaně umístěné.

(2) Suspenzní hnojiva se skladují v nádržích opatřených účinným míchacím zařízením.

§ 4

Skladování statkových hnojiv

(1) Kapacita skladovacích prostor³) musí odpovídat skutečné produkci hnoje, popřípadě jiných tuhých statkových hnojiv za 6 měsíců.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na statková hnojiva uložená na zemědělské půdě před jejich použitím.

(3) Jímky musí kapacitně odpovídat minimálně čtyřměsíční předpokládané produkci u kejdy a minimálně tříměsíční předpokládané produkci u močůvky a hnojůvky, a to v závislosti na klimatických a povětrnostních podmínkách regionu. Při provozu jímek musí být vyloučen přítok povrchových vod do jímky.³)

(4) Pokud nejsou k dispozici údaje o skutečné produkci statkových hnojiv, použijí se střední hodnoty z tabulek A a B přílohy č. 3.

§ 5

Používání hnojiv, statkových hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů na zemědělské půdě a lesních pozemcích

(1) Při používání hnojiv, statkových hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů nesmí dojít k jejich přímému vniknutí do povrchových vod nebo na sousední pozemek.

(2) U statkového hnojiva uváděného do oběhu v souladu s § 3 odst. 2 zákona o hnojivech, je jeho způsob použití uveden v jeho označení.

(3) Diferencované hnojení splňuje podmínky rovnoměrného pokrytí pozemku, pokud je zaručena vyrovnanost agrochemických vlastností pozemku.

(4) Při aplikaci kejdy nebo močůvky na povrch orné půdy je nutné jejich zapracování do půdy nejpozději do 24 hodin s výjimkou řádkového přihnojování porostů hadicovými aplikátory. Při aplikaci hnoje a průmyslových kompostů bude zapracování provedeno do 48 hodin.

(5) Při hnojení dusíkem za účelem rozkladu slámy je možno použít kejdu nebo močůvku v dávce do 80 kg dusíku na hektar.

(6) Pro určování potřeby hnojiv se vychází

1. a) z potřeby živin porostu pro předpokládaný výnos a kvalitu produkce,
2. b) z množství přístupných živin v půdě a stanovištních podmínek (zejména vlivu klimatu, půdního druhu a typu),
3. c) z půdní reakce (pH), poměru důležitých kationtů (vápníku, hořčíku a draslíku) a množství půdní organické hmoty (humusu), a
4. d) z pěstitelských podmínek ovlivňujících přístupnost živin (předplodina, zpracování půdy, závlaha).

(7) Údaje o množství živin v půdě poskytuje agrochemické zkoušení půdy podle § 10 zákona o hnojivech. Chemickým rozborem je stanovena půdní reakce (pH), obsah uhličitanů, potřeba vápnění, obsah přístupných živin (P, K, Mg, Ca) a kationtová výměnná kapacita půdy.

§ 6

Hnojení lesních pozemků

Hnojiva se používají podle

1. a) vyhodnocení výsledků chemických rozborů půdy a porostů,
2. b) vnějších příznaků poruch výživy, růstu a vývoje porostů a jejich celkového stavu,
3. c) stanovištních podmínek, a
4. d) výsledků předchozího použití hnojiv v porostech.

§ 7

Vedení evidence o použití hnojiv, statkových hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků, substrátů a upravených kalů

(1) Fyzické osoby, které provozují zemědělskou nebo lesní výrobu a jsou zapsány do evidence podle zvláštního právního předpisu⁴), jakož i právnické osoby, které provozují zemědělskou nebo lesní výrobu podnikatelsky⁵), (dále jen „podnikatel v zemědělství“) a vlastníci lesních pozemků hospodařící na těchto pozemcích jsou povinni vést evidenci o použití hnojiv a statkových hnojiv, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravků a substrátů (dále jen „pomocné látky“) na zemědělské půdě a lesních pozemcích, jakož i o použití upravených kalů⁶) na zemědělské půdě podle vzoru vedení evidence, který je uveden v příloze č. 1.

(2) Pokud nejsou k dispozici výsledky rozborů pro účely určení obsahu živin v použitých statkových hnojivech, používají se obsahy živin podle tabulky uvedené v příloze č. 2.

§ 8