Platné znění

Vyhláška Ministerstva zemědělství o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků

účinné od 1. 1. 1999

účinné od 1. 1. 1999275

účinné od 1. 1. 1999VYHLÁŠKA

účinné od 1. 1. 1999Ministerstva zemědělství

účinné od 1. 1. 1999ze dne 12. listopadu 1998

účinné od 1. 1. 1999o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků

účinné od 1. 1. 1999Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 16 písm. d) a e) zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech):

účinné od 1. 1. 1999

§ 1

Odkaz účinné od 1. 1. 1999§ 1

účinné od 1. 1. 1999Odběr vzorků zemědělských půd

účinné od 1. 1. 1999(1) Osoba pověřená Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (dále jen „ústav“) k odběru vzorků zajišťuje při provádění odběru dokumentační materiál sestávající se z protokolu o odběru vzorků a mapových podkladů k evidenci odběrových míst.

účinné od 1. 1. 1999(2) Půdní vzorky zemědělských půd se odebírají v období od 1. února do 31. května a v období od 1. července do 30. listopadu kalendářního roku.

účinné od 1. 1. 1999(3) Vzorek se na zemědělské půdě odebírá výhradně sondovací tyčí, nejméně 30 vpichy rozmístěnými rovnoměrně po ploše pozemku se stejnou plodinou a jednotným hnojením.

účinné od 1. 1. 1999(4) Plocha pro odběr jednoho vzorku je v průměru

  1. účinné od 1. 1. 1999a) u orné půdy v bramborářské a horské oblasti 7 ha a u orné půdy v řepařské a kukuřičné oblasti 10 ha. Odběr vzorku se provádí do hloubky 30 cm,
  2. účinné od 1. 1. 1999b) u trvalých travních porostů v bramborářské a horské oblasti 7 ha a u travních porostů v řepařské a kukuřičné oblasti 10 ha. Odběr vzorku se provádí do hloubky 15 cm s tím, že drnová vrstva půdy se z použité sondovací tyče odstraňuje,
  3. účinné od 1. 1. 1999c) u chmelnic 3 ha. Odběr vzorku se provádí do hloubky 40 cm s tím, že vrchní deseticentimetrová vrstva půdy se z použité sondovací tyče odstraňuje,
  4. účinné od 1. 1. 1999d) u vinic 2 ha. Odběr vzorku se provádí odděleně z vrstev půdy do hloubky 30 cm a od 30 cm do 60 cm,
  5. účinné od 1. 1. 1999e) u intenzivních sadů 3 ha. Odběr vzorku se provádí do hloubky 30 cm.

účinné od 1. 1. 1999(5) Pověřená osoba provádějící odběry půdních vzorků, pokud odběry nezajišťuje ústav, předá odebrané vzorky, mapové podklady a protokol o odběru vzorků v uspořádání uvedeném v příloze č. 1 ústavem pověřené osobě provádějící chemické rozbory půdních vzorků nejpozději do 1 měsíce po ukončení odběru vzorků.

účinné od 1. 1. 1999Zjišťované agrochemické vlastnosti zemědělských půd

§ 2

Odkaz účinné od 1. 1. 1999§ 2

účinné od 1. 1. 1999(1) V půdních vzorcích se zjišťuje

  1. účinné od 1. 1. 1999a) půdní reakce, obsah uhličitanů a potřeba vápnění,
  2. účinné od 1. 1. 1999b) obsah přístupného fosforu, draslíku, hořčíku a vápníku,
  3. účinné od 1. 1. 1999c) kationtová výměnná kapacita.

účinné od 1. 1. 1999(2) V půdních vzorcích z pozemků chmelnic, vinic, intenzivních sadů a zelinářských ploch se dále zjišťuje obsah mědi, zinku, manganu, železa, boru a molybdenu jako stopových živin výběrově podle pěstovaných kultur.

účinné od 1. 1. 1999(3) V půdních vzorcích z pozemků s rizikem vstupu nežádoucích látek do potravního řetězce sleduje ústav rizikové prvky a rizikové látky uvedené v příloze č. 2.

účinné od 1. 1. 1999(4) Agrochemické zkoušení zemědělských půd a sledování rizikových prvků a rizikových látek zahrnuje

  1. účinné od 1. 1. 1999a) zjišťování výsledků chemických rozborů jednotlivých zkoušených pozemků, včetně průměrných hodnot těchto výsledků,
  2. účinné od 1. 1. 1999b) agronomické zhodnocení stavu jednotlivých zkoušených pozemků,
  3. účinné od 1. 1. 1999c) zhodnocení vývoje agrochemických vlastností zkoušených zemědělských půd průběžně a za období 6 let,
  4. účinné od 1. 1. 1999d) zjišťování aktuálního stavu kontaminace zemědělských půd, včetně vedení seznamu kontaminovaných pozemků,
  5. účinné od 1. 1. 1999e) zjišťování a hodnocení průběžných výsledků monitoringu zemědělských půd se zaměřením na ochranu potravního řetězce před vstupy nežádoucích látek.

§ 3

Odkaz účinné od 1. 1. 1999§ 3

účinné od 1. 1. 1999(1) Principy chemických rozborů zemědělských půd jsou uvedeny v příloze č. 3.

účinné od 1. 1. 1999(2) Pověřená osoba provádějící chemické rozbory půdních vzorků, pokud tyto rozbory nezajišťuje ústav, předá protokol o výsledcích rozborů ústavu v uspořádání uvedeném v příloze č. 4 do 1 měsíce po převzetí vzorků, protokolu o odběru vzorků a mapových podkladů.

účinné od 1. 1. 1999(3) Kritéria hodnocení výsledků chemických rozborů jsou uvedena v příloze č. 5.

§ 4

Odkaz účinné od 1. 1. 1999§ 4

účinné od 1. 1. 1999Odběr půdních vzorků lesních pozemků

účinné od 1. 1. 1999(1) Z každého odběrového místa se minimálně odebere organická vrstva složená ze 3 horizontů (opad, fermentační a humusový horizont) z plochy 25 x 25 cm. Odběr se provádí kvantitativně až k rozhraní s minerální půdou. V případě výskytu horizontu T (rašelina) se odebere vzorek z tohoto horizontu zvlášť.

účinné od 1. 1. 1999(2) Z minerální půdy se odebere ze stejného místa odděleně minimálně vzorek z hloubky do 10 cm a z hloubky od 10 cm do 20 cm.

účinné od 1. 1. 1999(3) Odebrané půdní vzorky včetně charakteristiky odběrového místa (souřadnice, popis porostu a stanovištních podmínek v místě odběru) se předávají ústavu k analýze.

§ 5

Odkaz účinné od 1. 1. 1999§ 5

účinné od 1. 1. 1999Zjišťované půdní vlastnosti lesních pozemků

účinné od 1. 1. 1999(1) Chemickým rozborem půdních vzorků se stanoví

  1. účinné od 1. 1. 1999a) v organických horizontech váhové množství organické vrstvy, půdní reakce (pH), oxidovatelný uhlík, celkový dusík, fosfor, draslík, vápník a hořčík, případně další prvky, vyžadují-li to místní podmínky,
  2. účinné od 1. 1. 1999b) v minerálních horizontech půdní reakce (pH), oxidovatelný uhlík, celkový dusík, přístupné živiny a případně další prvky, vyžadují-li to místní podmínky.

účinné od 1. 1. 1999(2) Principy chemických rozborů jsou uvedeny v příloze č. 6.

§ 6

Odkazúčinné od 1. 1. 1999
účinné od 1. 1. 1999

účinné od 1. 1. 1999Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1999.

účinné od 1. 1. 1999
účinné od 1. 1. 1999Ministr:
účinné od 1. 1. 1999Ing. Fencl v. r.
účinné od 1. 1. 1999
účinné od 1. 1. 1999

Příloha č. 1

účinné od 1. 1. 1999 k vyhlášce č. 275/1998 Sb.

účinné od 1. 1. 1999Protokol o odběru vzorků

účinné od 1. 1. 1999Obrázek
účinné od 1. 1. 1999

Příloha č. 2

účinné od 1. 1. 1999 k vyhlášce č. 275/1998 Sb.

účinné od 1. 1. 1999Rizikové prvky a rizikové látky sledované při agrochemickém zkoušení zemědělských půd

  1. účinné od 1. 1. 19991. Rizikové prvky

    účinné od 1. 1. 1999As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, F, Hg, Mo, Ni, Pb, V, Zn.

  1. účinné od 1. 1. 19992. Rizikové látky

    účinné od 1. 1. 1999Polycyklické aromatické uhlovodíky - stanoveny jako součet 16 individuálních uhlovodíků [naftalen, acenaftylen, acenaften, fluoren, fenantren, antracen, fluoranten, pyren, benzo(a)antracen, chrysen, benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(a)pyren, dibenzo(ah)antracen, benzo(ghi)perylen, ideno(1,2,3-cd)pyren],
    Chlorované uhlovodíky,
    Polychlorované bifenyly (PCB),
    Extrahovatelný organicky vázaný chlor (EOCI),
    Adsorbovatelný organicky vázaný chlor (AOCI),
    Persistentní organochlorové pesticidy,
    Polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a dibenzofurany (PCDF).

účinné od 1. 1. 1999

Příloha č. 3

účinné od 1. 1. 1999 k vyhlášce č. 275/1998 Sb.

účinné od 1. 1. 1999Principy chemických rozborů zemědělských půd

  1. účinné od 1. 1. 19991. Základní půdní parametry
    1. účinné od 1. 1. 1999a) stanovení pH

      účinné od 1. 1. 1999Mezi vyluhovacím roztokem a půdou se ustavuje rovnováha mezi ionty vodíku v roztoku a ionty vodíku vázanými v sorpčním komplexu půdy. Aktivita iontů vodíku se měří v půdní suspenzi skleněnou iontově selektivní elektrodou.

    1. účinné od 1. 1. 1999b) stanovení obsahu uhličitanů

      účinné od 1. 1. 1999Uhličitany v půdě se rozkládají kyselinou chlorovodíkovou. Objem uvolněného oxidu uhličitého je úměrný obsahu uhličitanů ve vzorku.

    1. účinné od 1. 1. 1999c) stanovení podílu vodíku (H+) v sorpčním komplexu půdy

      účinné od 1. 1. 1999pH tlumivého roztoku přidaného do půdní suspenze se změní vlivem uvolněných hydroxoniových iontů. Závislost je v běžném rozsahu půdních vzorků lineární a změna pH suspenze po přidání tlumivého roztoku se vyjádří jako množství uvolněných hydroxoniových iontů ze sorpčního komplexu půdy.

    1. účinné od 1. 1. 1999d) stanovení obsahu přijatelných živin podle Mehlicha III

      účinné od 1. 1. 1999Půda se extrahuje kyselým roztokem, který obsahuje fluorid amonný pro zvýšení rozpustnosti různých forem fosforu vázaných na železo a hliník. V roztoku je přítomen i dusičnan amonný ovlivňující desorpci draslíku, hořčíku a vápníku. Kyselá reakce vylupovacího roztoku je nastavena kyselinou octovou a kyselinou dusičnou. Vyluhovací roztok dobře modeluje přístupnost živin v půdě pro rostliny. Koncentrace hořčíku a vápníku v extraktu se stanoví metodou atomové absorpční spektrofometrie po odstranění rušivých vlivů přídavkem lanthanu. Koncentrace draslíku se stanoví metodou plamenové fotometrie a koncentrace fosforu se stanoví spektrofometricky po reakci s molybdenanem v kyselém prostředí jako molybdenová modř: Stanovit hořčík, draslík a vápník lze i metodou optické emisní spektrometrie v indukčně vázaném plazmatu. Ve všech případech se využívá metoda kalibrační křivky.

  1. účinné od 1. 1. 19992. Stanovení stopových živin
    1. účinné od 1. 1. 1999a) stanovení mědi, zinku, manganu a železa v extraktu podle Lindsaye a Norvella

      účinné od 1. 1. 1999Půda se extrahuje roztokem: 0.1 mol.l-1 triethanolaminu; 0.01 mol.l-1 chloridu vápenatého a 0.005 mol.l-1 DTPA (kyselina dietylentriaminopentaoctová), pH upraveno na hodnotu 7,3. Extrakce probíhá za přesně definovaných podmínek při poměru půda: extrakční roztok 1: 2 (w/v). Stanovení jednotlivých prvků se provádí metodou atomové absorpční spektrofometrie, případně metodou optické emisní spektrometrie v indukčně vázaném plazmatu metodou kalibrační křivky.

    1. účinné od 1. 1. 1999b) stanovení boru

      účinné od 1. 1. 1999Vzorek půdy se extrahuje definovaným způsobem vodou za varu. V extraktu se stanoví bor spektrofometricky metodou kalibrační křivky po reakci s azomethinem-H, kdy vzniká oranžovožlutý komplex při pH 4 - 5. Zbarvené organické látky se odstraní oxidací manganistanem. Vliv rušících iontů je odstraněn přídavkem kyseliny askorbové. Bor je možné stanovit i metodou optické emisní spektrometrie v indukčně vázaném plazmatu metodou kalibrační křivky.

    1. účinné od 1. 1. 1999c) stanovení molybdenu

      účinné od 1. 1. 1999V půdním extraktu se molybden stanoví atomovou absorpční spektrofotometrií s elektrotermickou atomizací po extrakci komplexu molybdenu s 8-hydroxychinolinem do chloroformu při pH 1,6 - 5,6. Při extrakci dochází současně k odstranění nejzávažnějších rušivých prvků a k zakoncentrování molybdenu. Koncentrace molybdenu se stanoví metodou kalibrační křivky.

  1. účinné od 1. 1. 19993. Stanovení cizorodých látek
    1. účinné od 1. 1. 1999a) stanovení rizikových prvků

      účinné od 1. 1. 1999Upravený vzorek půdy se extrahuje směsí kyseliny chlorovodíkové a kyseliny dusičné (3+1, v+v) za varu. Obsahy jednotlivých prvků v extraktu se stanoví nejvhodněji metodou optické emisní spektrometrie v indukčně vázaném plazmatu, případně metodou hmotnostní spektrometrie v indukčně vázaném plazmatu. Lze využít i atomovou absorpční spektrofotometrii s atomizací v plameni nebo elektrotermickou, případně hydridovou metodou.

    1. účinné od 1. 1. 1999b) stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH)

      účinné od 1. 1. 1999Půda se extrahuje vhodným organickým rozpouštědlem (aceton, toluen, směs hexan+aceton). Obsah jednotlivých PAH v extraktu se stanoví metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s fluorescenčním detektorem nebo plynovou chromatografií s hmotnostním detektorem.

    1. účinné od 1. 1. 1999c) stanovení obsahu extrahovatelného organicky vázaného chloru (EOCI)

      účinné od 1. 1. 1999V extraktu se stanoví obsah EOCI po rozkladu při vysoké teplotě mikrocoulometrickou titrací.

    1. účinné od 1. 1. 1999d) stanovení obsahu adsorbovatelného organicky vázaného chloru (AOCI)

      účinné od 1. 1. 1999Sloučeniny s organicky vázaným chlorem se adsorbují na aktivní uhlí. Po termickém rozkladu se jejich obsah stanoví mikrocoulometrickou titrací.

    1. účinné od 1. 1. 1999e) stanovení chlorovaných uhlovodíků, polychlorovaných bifenylů (PCB), persistentních organochlorovaných pesticidů, polychlorovaných dibenzodioxinů (PCDD) a dibenzofuranů (PCDF)

      účinné od 1. 1. 1999Půda se extrahuje vhodným organickým rozpouštědlem (hexan+aceton). Extrakt se po přečištění na sloupci modifikovaného silikagelu analyzuje metodou plynové chromatografie hmotnostním detektorem.

účinné od 1. 1. 1999

Příloha č. 4

účinné od 1. 1. 1999 k vyhlášce č. 275/1998 Sb.

účinné od 1. 1. 1999Protokol o výsledcích agrochemických rozborů půdních vzorků

účinné od 1. 1. 1999Obrázek
účinné od 1. 1. 1999

Příloha č. 5

účinné od 1. 1. 1999 k vyhlášce č. 275/1998 Sb.

účinné od 1. 1. 1999Kritéria pro hodnocení výsledků chemických rozborů zemědělskch půd

  1. účinné od 1. 1. 19991. Kritéria hodnocení obsahu fosforu, draslíku a hořčíku (Mehlich III)
    účinné od 1. 1. 1999
    Příloha č. 5 Kritéria pro hodnocení výsledků chemických rozborů zemědělskch půd
    obsahFOSFOR (mg.kg-1)
    nízkýdo 50
    vyhovující51 - 80
    dobrý81 - 115
    vysoký116 - 185
    velmi vysokýnad 185
    účinné od 1. 1. 1999
    Příloha č. 5 Kritéria pro hodnocení výsledků chemických rozborů zemědělskch půd
    obsahDRASLÍK (mg.kg-1)
    půda
    lehkástřednítěžká
    nízkýdo 100do 105do 170
    vyhovující101 - 160106 - 170171 - 260
    dobrý161 - 275171 - 310261 - 350
    vysoký276 - 380311 - 420351 - 510
    velmi vysokýnad 380nad 420nad 510
    účinné od 1. 1. 1999
    Příloha č. 5 Kritéria pro hodnocení výsledků chemických rozborů zemědělskch půd
    obsahHOŘČÍK (mg.kg-1)
    půda
    lehkástřednítěžká
    nízkýdo 80do 105do 120
    vyhovující81 - 135106 - 160121 - 220
    dobrý136 - 200161 - 265221 - 330
    vysoký201 - 285266 - 330331 - 460
    velmi vysokýnad 285nad 330nad 460
  1. účinné od 1. 1. 19992. Kritéria pro hodnocení obsahu uhličitanů v půdách
    účinné od 1. 1. 1999
    Příloha č. 5 Kritéria pro hodnocení výsledků chemických rozborů zemědělskch půd
    půdy% uhličitanů
    nevápnitédo 0,3
    slabě vápnité0,3 - 3,0
    vápnité3,1 - 25,0
    slíny25,1 - 60,0
    vápenaté zeminynad 60,0
  1. účinné od 1. 1. 19993. Kritéria pro hodnocení kationtové výměníkové kapacity
    účinné od 1. 1. 1999
    Příloha č. 5 Kritéria pro hodnocení výsledků chemických rozborů zemědělskch půd
    hodnocenísorpční kapacita (mmol/kg)
    nízkádo 120
    střední121 - 180
    vysokánad 180
  1. účinné od 1. 1. 19994. Kritéria pro hodnocení půdní reakce
    účinné od 1. 1. 1999
    Příloha č. 5 Kritéria pro hodnocení výsledků chemických rozborů zemědělskch půd
    hodnota pHpůdní reakce
    do 4,5extrémně kyselá
    4,6 - 5,0silně kyselá
    5,1 - 5,5kyselá
    5,6 - 6,5slabě kyselá
    6,6 - 7,2neutrální
    7,3 - 7,7alkalická
    nad 7,7silně alkalická
  1. účinné od 1. 1. 19995. Potřeba vápnění

    účinné od 1. 1. 1999Orná půda a ovocné sady

    účinné od 1. 1. 1999
    Příloha č. 5 Kritéria pro hodnocení výsledků chemických rozborů zemědělskch půd Orná půda a ovocné sady
    lehká půdastřední půdatěžká půda
    pHt Ca0/hapHt CaO/hapHt CaO/ha
    do 4,41,20do 4,51,50do 4,51,70
    4,6 - 5,00,804,6 - 5,01,004,6 - 5,01,25
    5,1 - 5,50,605,1 - 5,50,705,1 - 5,50,85
    5,6 - 5,70,305,6 - 6,00,405,6 - 6,00,50
    6,1 - 6,50,206,1 - 6,50,25
    6,6 - 6,70,20

    účinné od 1. 1. 1999Trvalé travní porosty

    účinné od 1. 1. 1999
    Příloha č. 5 Kritéria pro hodnocení výsledků chemických rozborů zemědělskch půd Orná půda a ovocné sady Trvalé travní porosty
    lehká půdastřední půdatěžká půda
    pHt Ca0/hapHt CaO/hapHt CaO/ha
    do 4,50,60do 4,50,70do 4,50,90
    4,6 - 5,00,304,6 - 5,00,504,6 - 5,00,70
    5,1 - 5,60,255,1 - 5,50,35
    5,6 - 6,00,20

    účinné od 1. 1. 1999Vinice

    účinné od 1. 1. 1999
    Příloha č. 5 Kritéria pro hodnocení výsledků chemických rozborů zemědělskch půd Orná půda a ovocné sady Trvalé travní porosty Vinice
    lehká půdastřední půdatěžká půda
    pHt Ca0/hapHt CaO/hapHt CaO/ha
    do 4,50,60do 4,51,00do 4,51,30
    4,6 - 5,00,454,6 - 5,00,704,6 - 5,00,90
    5,1 - 5,50,305,1 - 5,50,505,1 - 5,50,60
    5,6 - 6,00,205,6 - 6,50,305,6 - 6,50,40
    6,6 - 6,90,2

    účinné od 1. 1. 1999Chmelnice

    účinné od 1. 1. 1999
    Příloha č. 5 Kritéria pro hodnocení výsledků chemických rozborů zemědělskch půd Orná půda a ovocné sady Trvalé travní porosty Vinice Chmelnice
    pHlehká půdastřední půdatěžká půda
    t CaO/ha
    do 4,50,601,001,30
    4,6 - 5,00,450,700,90
    5,1 - 5,50,300,500,60
    5,6 - 6,50,200,300,40
    6,6 - 6,90,200,200,20
účinné od 1. 1. 1999

Příloha č. 6

účinné od 1. 1. 1999 k vyhlášce č. 275/1998 Sb.

účinné od 1. 1. 1999Principy chemických rozborů lesních pozemků

  1. účinné od 1. 1. 19991. Stanovení vlhkosti

    účinné od 1. 1. 1999Přesná navážka půdy se suší při teplotě 105 °C do konstantní hmotnosti. Z rozdílu hmotností před a po vysušení se vypočítá vlhkost půdního vzorku.

  1. účinné od 1. 1. 19992. Stanovení půdní reakce

    účinné od 1. 1. 1999Mezi vylupovacím roztokem a půdou se ustavuje rovnováha mezi ionty vodíku v roztoku a ionty vodíku vázanými v sorpčním komplexu půdy. Aktivita iontů vodíku se měří v půdní suspenzi skleněnou iontově selektivní elektrodou.

  1. účinné od 1. 1. 19993. Stanovení oxidovatelného uhlíku

    účinné od 1. 1. 1999Uhlík se oxiduje za horka přebytkem chromsírové směsi. Nezreagovaný dvojchroman je stanoven titrací nebo spektrofotometricky. Variantně lze použít automatické analyzátory uhlíku, ve kterých se uvolněný CO2 po dokonalém spálení přesné navážky vzorku stanoví vhodnou detekční technikou (například infračervenou spektroskopií).

  1. účinné od 1. 1. 19994. Stanovení celkového dusíku

    účinné od 1. 1. 1999Vzorek se rozkládá metodou podle Kjeldahla. V mineralizátu se, stanoví obsah dusíku titrací po destilaci nebo spektrofotometricky. Variantně lze použít automatické analyzátory založené na stanovení dusíku podle Dumase.

  1. účinné od 1. 1. 19995. Stanovení fosforu, draslíku, vápníku, hořčíku a dalších prvků v extraktu půdy lučavkou královskou

    účinné od 1. 1. 1999Upravený vzorek půdy se extrahuje směsí kyseliny chlorovodíkové a kyseliny dusičné (3+1,v+v) za varu. Obsahy jednotlivých prvků se stanoví metodou optické emisní spektrometrie v indukčně vázaném plazmatu, plamenovou atomovou absorpční spektrofotometrií nebo v případě fosforu spektrofotometricky.

  1. účinné od 1. 1. 19996. Stanovení obsahu přijatelných živin podle Mehlicha III

    účinné od 1. 1. 1999Půda se extrahuje kyselým roztokem, který obsahuje fluorid amonný pro zvýšení rozpustnosti různých forem fosforu vázaných na železo a hliník. V roztoku je přítomen i dusičnan amonný, který příznivě ovlivňuje desorpci draslíku, hořčíku a vápníku. Kyselá reakce vyluhovacího roztoku je nastavena kyselinou octovou a kyselinou dusičnou. Vyluhovací roztok dobře modeluje přístupnost živin v půdě pro rostliny. Koncentrace hořčíku a vápníku v extraktu se stanoví metodou atomové absorpční spektrofotometrie po odstranění rušivých vlivů přídavkem lanthanu. Koncentrace draslíku se stanoví metodou plamenové fotometrie a koncentrace fosforu se stanoví spektrofotometricky po reakci s molybdenanem v kyselém prostředí jako molybdenová modř. Stanovení draslíku, hořčíku, fosforu a vápníku je možné i metodou optické emisní spektrometrie v indukčně vázaném plazmatu. Ve všech případech se využívá metoda kalibrační křivky. V extraktu je možno stanovit některé další prvky.

  1. účinné od 1. 1. 19997. Stanovení mědi, zinku, manganu a železa v extraktu podle Lindsaye a Norvella

    účinné od 1. 1. 1999Půda se extrahuje roztokem: 0,1 mol.l-1 triethanolaminu, 0,01 mol.l-1 chloridu vápenatého a 0,005 mol.l-1 DTPA(kyselina dietylentriaminopentaoctová), pH upraveno na hodnotu 7,3. Extrakce probíhá za definovaných podmínek při poměru půda: extrakční roztok 1:2 (w/v). Stanovení jednotlivých prvků se provádí metodou atomové absorpční spektrofotometrie, případně metodou optické emisní spektrometrie v indukčně vázaném plazmatu metodou kalibrační křivky.

  1. účinné od 1. 1. 19998. Stanovení kationtové výměnné kapacity a výměnné acidity

    účinné od 1. 1. 1999Kationty vázané v sorpčním komplexu půdy se vytěsní extrakcí půdy zředěným roztokem chloridu barnatého. V extraktu se stanoví obsah vápníku, hořčíku, draslíku, sodíku; hliníku, železa a manganu metodou ICP-AES nebo metodou AAS.Výsledná kationtová výměnná kapacita se vypočte součtem zastoupení draslíku, vápníku, hořčíku a sodíku v sorpčním komplexu půdy. Podíl nasycení ionty vodíku se zjistí titrací extraktu do hodnoty pH = 7,8 nebo z obsahu hliníku, železa a manganu.

  1. účinné od 1. 1. 19999. Stanovení vybraných prvků po mineralizaci na suché cestě

    účinné od 1. 1. 1999Vzorek se spaluje za postupného nárůstu teploty při 550 °C. Popel se rozpustí v kyselině dusičné. Výsledná koncentrace kyseliny je 2 mol. 1-1. V mineralizátu se stanoví obsah fosforu, draslíku, vápníku, hořčíku a případně dalších prvků spektrofometricky a metodou AAS nebo metodou ICP-AES.