Vyhláška Ministerstva zemědělství o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků

Příloha č. 1

Protokol o odběru vzorků

Příloha č. 2

Rizikové prvky a rizikové látky sledované při agrochemickém zkoušení zemědělských půd

1. 1. Rizikové prvky

   As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, F, Hg, Mo, Ni, Pb, V, Zn, Tl.

1. 2. Rizikové látky

   Polycyklické aromatické uhlovodíky - stanoveny jako součet 16 individuálních uhlovodíků [naftalen, acenaftylen, acenaften, fluoren, fenantren, antracen, fluoranten, pyren, benzo(a)antracen, chrysen, benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(a)pyren, dibenzo(ah)antracen, benzo(ghi)perylen, ideno(1,2,3-cd)pyren],
   Chlorované uhlovodíky,
   Polychlorované bifenyly (PCB),
   Extrahovatelný organicky vázaný chlor (EOCI),
   Adsorbovatelný organicky vázaný chlor (AOCI),
   Persistentní organochlorové pesticidy,
   Polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a dibenzofurany (PCDF).

Příloha č. 3

Principy chemických rozborů zemědělských půd

1. 1. Základní půdní parametry
   1. a) stanovení pH

      Mezi vyluhovacím roztokem a půdou se ustavuje rovnováha mezi ionty vodíku v roztoku a ionty vodíku vázanými v sorpčním komplexu půdy. Aktivita iontů vodíku se měří v půdní suspenzi skleněnou iontově selektivní elektrodou.

   1. b) stanovení obsahu uhličitanů

      Uhličitany v půdě se rozkládají kyselinou chlorovodíkovou. Objem uvolněného oxidu uhličitého je úměrný obsahu uhličitanů ve vzorku.

   1. c) stanovení podílu vodíku (H⁺) v sorpčním komplexu půdy

      pH tlumivého roztoku přidaného do půdní suspenze se změní vlivem uvolněných hydroxoniových iontů. Závislost je v běžném rozsahu půdních vzorků lineární a změna pH suspenze po přidání tlumivého roztoku se vyjádří jako množství uvolněných hydroxoniových iontů ze sorpčního komplexu půdy.

   1. d) stanovení obsahu přijatelných živin podle Mehlicha III

      Půda se extrahuje kyselým roztokem, který obsahuje fluorid amonný pro zvýšení rozpustnosti různých forem fosforu vázaných na železo a hliník. V roztoku je přítomen i dusičnan amonný ovlivňující desorpci draslíku, hořčíku a vápníku. Kyselá reakce vylupovacího roztoku je nastavena kyselinou octovou a kyselinou dusičnou. Vyluhovací roztok dobře modeluje přístupnost živin v půdě pro rostliny. Koncentrace hořčíku a vápníku v extraktu se stanoví metodou atomové absorpční spektrofotometrie po odstranění rušivých vlivů přídavkem lanthanu. Koncentrace draslíku se stanoví metodou plamenové fotometrie a koncentrace fosforu se stanoví spektrofotometricky po reakci s molybdenanem v kyselém prostředí jako molybdenová modř: Stanovit hořčík, draslík a vápník lze i metodou optické emisní spektrometrie v indukčně vázaném plazmatu. Ve všech případech se využívá metoda kalibrační křivky.

1. 2. Stanovení stopových živin
   1. a) stanovení mědi, zinku, manganu a železa v extraktu podle Lindsaye a Norvella

      Půda se extrahuje roztokem: 0.1 mol.l^-1 triethanolaminu; 0.01 mol.l^-1 chloridu vápenatého a 0.005 mol.l^-1 DTPA (kyselina dietylentriaminopentaoctová), pH upraveno na hodnotu 7,3. Extrakce probíhá za přesně definovaných podmínek při poměru půda: extrakční roztok 1: 2 (w/v). Stanovení jednotlivých prvků se provádí metodou atomové absorpční spektrofotometrie, případně metodou optické emisní spektrometrie v indukčně vázaném plazmatu metodou kalibrační křivky.

   1. b) stanovení boru

      Vzorek půdy se extrahuje definovaným způsobem vodou za varu. V extraktu se stanoví bor spektrofotometricky metodou kalibrační křivky po reakci s azomethinem-H, kdy vzniká oranžovožlutý komplex při pH 4 - 5. Zbarvené organické látky se odstraní oxidací manganistanem. Vliv rušících iontů je odstraněn přídavkem kyseliny askorbové. Bor je možné stanovit i metodou optické emisní spektrometrie v indukčně vázaném plazmatu metodou kalibrační křivky.

   1. c) stanovení molybdenu

      V půdním extraktu se molybden stanoví atomovou absorpční spektrofotometrií s elektrotermickou atomizací po extrakci komplexu molybdenu s 8-hydroxychinolinem do chloroformu při pH 1,6 - 5,6. Při extrakci dochází současně k odstranění nejzávažnějších rušivých prvků a k zakoncentrování molybdenu. Koncentrace molybdenu se stanoví metodou kalibrační křivky.

1. 3. Stanovení cizorodých látek
   1. a) stanovení rizikových prvků

      Upravený vzorek půdy se extrahuje směsí kyseliny chlorovodíkové a kyseliny dusičné (3+1, v+v) za varu. Obsahy jednotlivých prvků v extraktu se stanoví nejvhodněji metodou optické emisní spektrometrie v indukčně vázaném plazmatu, případně metodou hmotnostní spektrometrie v indukčně vázaném plazmatu. Lze využít i atomovou absorpční spektrofotometrii s atomizací v plameni nebo elektrotermickou, případně hydridovou metodu.

   1. b) stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH)

      Půda se extrahuje vhodným organickým rozpouštědlem (aceton, toluen, směs hexan+aceton). Obsah jednotlivých PAH v extraktu se stanoví metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s fluorescenčním detektorem nebo plynovou chromatografií s hmotnostním detektorem.

   1. c) stanovení obsahu extrahovatelného organicky vázaného chloru (EOCI)

      V extraktu se stanoví obsah EOCI po rozkladu při vysoké teplotě mikrocoulometrickou titrací.

   1. d) stanovení obsahu adsorbovatelného organicky vázaného chloru (AOCI)

      Sloučeniny s organicky vázaným chlorem se adsorbují na aktivní uhlí. Po termickém rozkladu se jejich obsah stanoví mikrocoulometrickou titrací.

   1. e) stanovení chlorovaných uhlovodíků, polychlorovaných bifenylů (PCB), persistentních organochlorovaných pesticidů, polychlorovaných dibenzodioxinů (PCDD) a dibenzofuranů (PCDF)

      Půda se extrahuje vhodným organickým rozpouštědlem (hexan+aceton). Extrakt se po přečištění na sloupci modifikovaného silikagelu analyzuje metodou plynové chromatografie hmotnostním detektorem.

1. 4. Stanovení oxidovatelného uhlíku

   Postup stanovení: Oxidovatelný organicky vázaný uhlík v zemině se oxiduje kyselinou chromovou v prostředí nadbytku kyseliny sírové za definovaných podmínek. Výsledky vyjádřené v % Cox je možno přepočítat na % humusu za předpokladu, že huminové kyseliny obsahují 58 % C.

1. 5. Stanovení celkového dusíku

   Postup stanovení: Půdní vzorek se mineralizuje za mokra koncentrovanou kyselinou sírovou za přítomnosti katalyzátoru (Kjeldahlova metoda), při níž se organické sloučeniny N oxidují na NH₄⁺, který se po destilaci stanoví neutralizační titrací nespotřebovaného nadbytku kyseliny odměrným roztokem zásady.

1. 6. Stanovení potenciální kationtové výměnné kapacity

   Postup stanovení: Sorpční komplex půdy se nasytí ionty barya opakovanou extrakcí roztokem chloridu barnatého upraveného na hodnotu pH 8,1. V eluátu se acidimetrickou titrací stanoví výměnný vodík. Ve druhém kroku se sorbované baryum ze vzorku vytěsní roztokem chloridu hořečnatého. Ve druhém eluátu se stanoví baryum, jehož koncentrace je přímo úměrná potenciální kationtové výměnné kapacitě.

Příloha č. 4

Protokol o výsledcích agrochemických rozborů půdních vzorků

Příloha č. 5

Kritéria pro hodnocení výsledků chemických rozborů zemědělských půd

1. 1. Kritéria hodnocení obsahu fosforu, draslíku a hořčíku (Mehlich III)

   Orná půda

   Příloha č. 5 Kritéria pro hodnocení výsledků chemických rozborů zemědělských půd Orná půda

   obsah	FOSFOR (mg.kg-1)	DRASLÍK (mg.kg-1)			HOŘČÍK (mg.kg-1)
   		půda			půda
   		lehká	střední	těžká	lehká	střední	těžká
   nízký	do 50	do 100	do 105	do 170	do 80	do 105	do 120
   vyhovující	51 - 80	101 - 160	106 - 170	171 - 260	81 - 135	106 - 160	121 - 220
   dobrý	81 - 115	161 - 275	171 - 310	261 - 350	136 - 200	161 - 265	221 - 330
   vysoký	116 - 185	276 - 380	311 - 420	351 - 510	201 - 285	266 - 330	331 - 460
   velmi vysoký	nad 185	nad 380	nad 420	nad 510	nad 285	nad 330	nad 460

   Trvalé travní porosty

   Příloha č. 5 Kritéria pro hodnocení výsledků chemických rozborů zemědělských půd Orná půda Trvalé travní porosty

   obsah	FOSFOR (mg.kg-1)	DRASLÍK (mg.kg-1)			HOŘČÍK (mg.kg-1)
   		půda			půda
   		lehká	střední	těžká	lehká	střední	těžká
   nízký	do 25	do 70	do 80	do 110	do 60	do 85	do 120
   vyhovující	26 - 50	71 - 150	81 - 160	111 - 210	61 - 90	86 - 130	121 - 170
   dobrý	51 - 90	151 - 240	161 - 250	211 - 300	91 - 145	131 - 170	171 - 230
   vysoký	91 - 150	241 - 350	251 - 400	301 - 470	146 - 220	171 - 245	231 - 310
   velmi vysoký	nad 150	nad 350	nad 400	nad 470	nad 220	nad 245	nad 310

   Sady a vinice (speciální kultury)

   Příloha č. 5 Kritéria pro hodnocení výsledků chemických rozborů zemědělských půd Orná půda Trvalé travní porosty Sady a vinice (speciální kultury)

   obsah	FOSFOR (mg.kg-1)	DRASLÍK (mg.kg-1)			HOŘČÍK (mg.kg-1)
   		půda			půda
   		lehká	střední	těžká	lehká	střední	těžká
   nízký	do 55	do 100	do 125	do 180	do 80	do 105	do 170
   vyhovující	56 - 100	101 - 220	126 - 250	181 - 310	81 - 180	106 - 225	171 - 300
   dobrý	101 - 170	221 - 340	251 - 400	311 - 490	181 - 320	226 - 365	301 - 435
   vysoký	171 - 245	341 - 500	401 - 560	491 - 680	321 - 425	366 - 480	436 - 580
   velmi vysoký	nad 245	nad 500	nad 560	nad 680	nad 425	nad 480	nad 580

   Chmelnice

   Příloha č. 5 Kritéria pro hodnocení výsledků chemických rozborů zemědělských půd Orná půda Trvalé travní porosty Sady a vinice (speciální kultury) Chmelnice

   obsah	FOSFOR (mg.kg-1)	DRASLÍK (mg.kg-1)			HOŘČÍK (mg.kg-1)
   		půda			půda
   		lehká	střední	těžká	lehká	střední	těžká
   nízký	do 155	do 170	do 220	do 290	do 135	do 160	do 210
   vyhovující	156 - 220	171 - 275	221 - 370	291 - 400	136 - 210	161 - 250	211 - 300
   dobrý	221 -290	276 - 400	371 - 515	401 - 570	211 - 300	251 - 350	301 - 395
   vysoký	291 - 390	401 - 560	516 - 650	571 - 680	301 - 400	351 - 460	396 - 530
   velmi vysoký	nad 390	nad 560	nad 650	nad 680	nad 400	nad 460	nad 530

1. 2. Kritéria pro hodnocení obsahu uhličitanů v půdách

   Příloha č. 5 Kritéria pro hodnocení výsledků chemických rozborů zemědělských půd Orná půda Trvalé travní porosty Sady a vinice (speciální kultury) Chmelnice

   % uhličitanů	hodnocení obsahu uhličitanů
   0	žádný
   0,1 - 0,5	nízký
   0,6 - 3,0	střední
   3,1 - 5,0	vysoký
   nad 5,0	velmi vysoký

1. 3. Kritéria pro hodnocení půdní reakce

   Příloha č. 5 Kritéria pro hodnocení výsledků chemických rozborů zemědělských půd Orná půda Trvalé travní porosty Sady a vinice (speciální kultury) Chmelnice

   hodnota pH	půdní reakce
   do 4,5	extrémně kyselá
   4,6 - 5,0	silně kyselá
   5,1 - 5,5	kyselá
   5,6 - 6,5	slabě kyselá
   6,6 - 7,2	neutrální
   7,3 - 7,7	alkalická
   nad 7,7	silně alkalická

1. 4. Potřeba vápnění

   Orná půda a ovocné sady

   Příloha č. 5 Kritéria pro hodnocení výsledků chemických rozborů zemědělských půd Orná půda Trvalé travní porosty Sady a vinice (speciální kultury) Chmelnice Orná půda a ovocné sady

   lehká půda		střední půda		těžká půda
   pH	t CaO.ha-1	pH	t CaO.ha-1	pH	t CaO.ha-1
   do 4,4	1,20	do 4,5	1,50	do 4,5	1,70
   4,6 - 5,0	0,80	4,6 - 5,0	1,00	4,6 - 5,0	1,25
   5,1 - 5,5	0,60	5,1 - 5,5	0,70	5,1 - 5,5	0,85
   5,6 - 5,7	0,30	5,6 - 6,0	0,40	5,6 - 6,0	0,50
   		6,1 - 6,5	0,20	6,1 - 6,5	0,25
   				6,6 - 6,7	0,20

   Trvalé travní porosty

   Příloha č. 5 Kritéria pro hodnocení výsledků chemických rozborů zemědělských půd Orná půda Trvalé travní porosty Sady a vinice (speciální kultury) Chmelnice Orná půda a ovocné sady Trvalé travní porosty

   lehká půda		střední půda		těžká půda
   pH	t CaO.ha-1	pH	t CaO.ha-1	pH	t CaO.ha-1
   do 4,5	0,50	do 4,5	0,70	do 4,5	0,90
   4,6 - 5,0	0,30	4,6 - 5,0	0,50	4,6 - 5,0	0,70

   Vinice

   Příloha č. 5 Kritéria pro hodnocení výsledků chemických rozborů zemědělských půd Orná půda Trvalé travní porosty Sady a vinice (speciální kultury) Chmelnice Orná půda a ovocné sady Trvalé travní porosty Vinice

   lehká půda		střední půda		těžká půda
   pH	t CaO.ha-1	pH	t CaO.ha-1	pH	t CaO.ha-1
   do 4,5	0,60	do 4,5	1,00	do 4,5	1,30
   4,6 - 5,0	0,45	4,6 - 5,0	0,70	4,6 - 5,0	0,90
   5,1 - 5,5	0,30	5,1 - 5,5	0,50	5,1 - 5,5	0,60
   5,6 - 6,0	0,20	5,6 - 6,5	0,30	5,6 - 6,5	0,40
   				6,6 - 6,9	0,20

   Chmelnice

   Příloha č. 5 Kritéria pro hodnocení výsledků chemických rozborů zemědělských půd Orná půda Trvalé travní porosty Sady a vinice (speciální kultury) Chmelnice Orná půda a ovocné sady Trvalé travní porosty Vinice Chmelnice

   pH	lehká půda	střední půda	těžká půda
   	t CaO.ha-1
   do 4,5	0,60	1,00	1,30
   4,6 - 5,0	0,45	0,70	0,90
   5,1 - 5,5	0,30	0,50	0,60
   5,6 - 6,5	0,20	0,30	0,40
   6,6 - 6,9	0,20	0,20	0,20

Příloha č. 6

Principy chemických rozborů lesních pozemků

1. 1. Stanovení vlhkosti

   Přesná navážka půdy se suší při teplotě 105 °C do konstantní hmotnosti. Z rozdílu hmotností před a po vysušení se vypočítá vlhkost půdního vzorku.

1. 2. Stanovení půdní reakce

   Mezi vylupovacím roztokem a půdou se ustavuje rovnováha mezi ionty vodíku v roztoku a ionty vodíku vázanými v sorpčním komplexu půdy. Aktivita iontů vodíku se měří v půdní suspenzi skleněnou iontově selektivní elektrodou.

1. 3. Stanovení oxidovatelného uhlíku

   Uhlík se oxiduje za horka přebytkem chromsírové směsi. Nezreagovaný dvojchroman je stanoven titrací nebo spektrofotometricky. Variantně lze použít automatické analyzátory uhlíku, ve kterých se uvolněný CO₂ po dokonalém spálení přesné navážky vzorku stanoví vhodnou detekční technikou (například infračervenou spektroskopií).

1. 4. Stanovení celkového dusíku

   Vzorek se rozkládá metodou podle Kjeldahla. V mineralizátu se, stanoví obsah dusíku titrací po destilaci nebo spektrofotometricky. Variantně lze použít automatické analyzátory založené na stanovení dusíku podle Dumase.

1. 5. Stanovení fosforu, draslíku, vápníku, hořčíku a dalších prvků v extraktu půdy lučavkou královskou

   Upravený vzorek půdy se extrahuje směsí kyseliny chlorovodíkové a kyseliny dusičné (3+1,v+v) za varu. Obsahy jednotlivých prvků se stanoví metodou optické emisní spektrometrie v indukčně vázaném plazmatu, plamenovou atomovou absorpční spektrofotometrií nebo v případě fosforu spektrofotometricky.

1. 6. Stanovení obsahu přijatelných živin podle Mehlicha III

   Půda se extrahuje kyselým roztokem, který obsahuje fluorid amonný pro zvýšení rozpustnosti různých forem fosforu vázaných na železo a hliník. V roztoku je přítomen i dusičnan amonný, který příznivě ovlivňuje desorpci draslíku, hořčíku a vápníku. Kyselá reakce vyluhovacího roztoku je nastavena kyselinou octovou a kyselinou dusičnou. Vyluhovací roztok dobře modeluje přístupnost živin v půdě pro rostliny. Koncentrace hořčíku a vápníku v extraktu se stanoví metodou atomové absorpční spektrofotometrie po odstranění rušivých vlivů přídavkem lanthanu. Koncentrace draslíku se stanoví metodou plamenové fotometrie a koncentrace fosforu se stanoví spektrofotometricky po reakci s molybdenanem v kyselém prostředí jako molybdenová modř. Stanovení draslíku, hořčíku, fosforu a vápníku je možné i metodou optické emisní spektrometrie v indukčně vázaném plazmatu. Ve všech případech se využívá metoda kalibrační křivky. V extraktu je možno stanovit některé další prvky.

1. 7. Stanovení mědi, zinku, manganu a železa v extraktu podle Lindsaye a Norvella

   Půda se extrahuje roztokem: 0,1 mol.l^-1 triethanolaminu, 0,01 mol.l^-1 chloridu vápenatého a 0,005 mol.l^-1 DTPA(kyselina dietylentriaminopentaoctová), pH upraveno na hodnotu 7,3. Extrakce probíhá za definovaných podmínek při poměru půda: extrakční roztok 1:2 (w/v). Stanovení jednotlivých prvků se provádí metodou atomové absorpční spektrofotometrie, případně metodou optické emisní spektrometrie v indukčně vázaném plazmatu metodou kalibrační křivky.

1. 8. Stanovení kationtové výměnné kapacity a výměnné acidity

   Kationty vázané v sorpčním komplexu půdy se vytěsní extrakcí půdy zředěným roztokem chloridu barnatého. V extraktu se stanoví obsah vápníku, hořčíku, draslíku, sodíku; hliníku, železa a manganu metodou ICP-AES nebo metodou AAS.Výsledná kationtová výměnná kapacita se vypočte součtem zastoupení draslíku, vápníku, hořčíku a sodíku v sorpčním komplexu půdy. Podíl nasycení ionty vodíku se zjistí titrací extraktu do hodnoty pH = 7,8 nebo z obsahu hliníku, železa a manganu.

1. 9. Stanovení vybraných prvků po mineralizaci na suché cestě

   Vzorek se spaluje za postupného nárůstu teploty při 550 °C. Popel se rozpustí v kyselině dusičné. Výsledná koncentrace kyseliny je 2 mol. 1^-1. V mineralizátu se stanoví obsah fosforu, draslíku, vápníku, hořčíku a případně dalších prvků spektrofometricky a metodou AAS nebo metodou ICP-AES.

Příloha č. 7

Mikrobiologické rozbory zemědělských půd

1. 1. Principy mikrobiálních rozborů zemědělských půd

   Stanovení abundance a aktivity půdní mikroflóry měřením respiračních křivek

   (ISO DIS 17155)

   Čerstvé půdní vzorky s obsahem vody odpovídající 40-60% maximální vodní kapacity jsou před zahájením měření preinkubovány 3-4 dny při konstantní teplotě. Doporučená teplota se pohybuje v rozmezí 20-25°C. Během měření je v pravidelných intervalech (doporučeno každou hodinu) stanoven uvolněný oxid uhličitý nebo spotřebovaný kyslík. Rychlost bazální respirace je definována jako množství uvolněného CO₂ nebo spotřebovaného O₂ za jednotku času bez přídavku substrátu. Respirační křivky jsou měřeny po přídavku snadno rozložitelného substrátu (např. glukózy). Měření probíhá, dokud nedojde k poklesu rychlosti respirace. Pro měření respirace lze použít jakékoliv zařízení umožňující kontinuální měření uvolněného oxidu uhličitého nebo spotřebovaného kyslíku.

   Z respiračních křivek jsou odečteny hodnoty parametrů charakterizující biomasu a aktivitu mikrobiálního společenstva: substrátem indukované respirace, lag fáze, růstové rychlosti a času t_peakmax. Substrátem indukovanou respirací rozumíme konstantní zvýšenou rychlost respirace bezprostředně po přídavku substrátu, lag fází dobu do zahájení exponenciálního růstu rychlosti respirace a růstovou rychlostí rychlostní konstantu naměřenou během exponenciálního růstu rychlosti respirace. Čas t_peakmax je doba od přídavku substrátu do maximální respirační rychlosti. Z podílu bazální a substrátem indukované respirace je vypočtena hodnota respiračního aktivačního kvocientu Q_R.

   Nitrifikační potenciál – rychlý test měřením rychlosti oxidace amonných iontů

   (ISO DIS 15685)

   Rychlost oxidace amonných iontů na dusitanové je měřena během 6 hodin inkubace v půdní suspenzi pufrované na pH 7.2. Substrát je k suspenzi přidán ve formě síranu amonného. Oxidace dusitanů na dusičnany je inhibována přídavkem chlorečnanu sodného. Dusitanové ionty jsou stanoveny vhodnou analytickou metodou.

   Ke zjištění, zda půda obsahuje kontaminant, který ovlivňuje nitrifikaci, se použije kontrolní půdní vzorek se známou hodnotou nitrifikačního potenciálu v rozmezí 500-800 ng N.g^-1.h^-1. Vzorky zkoušené a kontrolní půdy jsou preinkubovány dva dny při vlhkosti odpovídající obsahu vody při 60 % maximální vodní kapacity. Poté je připraven směsný vzorek v poměru 1:1 (přepočteno na suchou půdu). Směsný vzorek a vzorky půd zkoušené a kontrolní jsou inkubovány 1 den při teplotě 20°C a poté je v nich stanoven nitrifikační potenciál.

1. 2. Kritéria hodnocení

   Stanovení abundance a aktivity půdní mikroflóry měřením respiračních křivek

   Kontaminované půdy vykazují vyšší hodnoty Q_R a delší dobu lag fáze a t_peakmax. Hodnoty Q_R>0.3 nebo lag fáze>20 h a t_peakmax >50h při Q_R 0.2-0.3 indikují kontaminovanou půdu.

   Nitrifikační potenciál – rychlý test měřením rychlosti oxidace amonných iontů

   Zkoušená půda je považována za kontaminovanou, pokud nitrifikační potenciál směsného vzorku je menší než 90% průměrné hodnoty nitrifikačních potenciálů vzorků zkoušené a kontrolní půdy stanovené odděleně.

   A_s + SD < 0.9*A_vyp
   A_s - aktivita směsného vzorku
   A_prum - aktivita vypočtená jako průměr kontrolní a zkoušené půdy
   SD – směrodatná odchylka.

Příloha č. 8

Fyzikální rozbory zemědělských půd

Stanovení zrnitostního složení.

Postup stanovení: Půdní částice se podle velikosti dělí do podílů zrnitostních frakcí.

Základním dělítkem skeletu od jemnozemě je rozměr 2 mm, který byl zvolen proto, že je horní hranicí kapilárního pohybu vody. Pro třídění zrnitostních frakcí se nejčastěji používá sedimentační pipetová metoda. Spočívá v tom, kdy z určitých hloubek sedimentující suspenze v sedimentačním válci se po uplynutí příslušných dob odebírá malý podíl, který se po vysušení váží. Výsledky zrnitostního rozboru se zpravidla upravují do tabulky.

Kritéria hodnocení: Pro agronomické účely slouží Klasifikační stupnice zemin podle Nováka, která třídí půdy podle zastoupení frakce pod 0,01 mm.

Stanovení obsahu skeletu.

Postup stanovení: Vodou v odměrném válci se stanoví objem vzorku, ten se rozdělí síty na jednotlivé frakce, jejichž objem se postupně stanoví opět v odměrném válci. Výsledek - objem jednotlivých frakcí se vyjádří v % celkového objemu vzorku.

Kritéria hodnocení: Klasifikační stupnice, vytvořená pro komplexní průzkum půd, dělí půdu na jemnozem (pod 2 mm)a skelet. Ten je tvořen třemi frakcemi (hrubý písek 2-4 mm, štěrk 4-30 mm, kamení nad 30mm). Rozsah použití je vhodný pro větší vzorky (řádově kg), odebrané výlučně pro toto stanovení.

Obsah skeletu v ornici do 20% zpravidla nepůsobí nepříznivě ani na růst rostlin, ani při obdělávání. Vyšší objem jde na úkor jemnozemě a zvlášť nepříznivě se projevují vrstvy skeletu s těžkým jílovým tmelem.

Stanovení fyzikálních vlastností.

Postup stanovení: Fyzikálními vlastnostmi se rozumí ukazatele, zjišťované na neporušeném vzorku zeminy, odebraném do kovového kroužku. Postup je vhodný pro jemnozrnné soudržné zeminy bez hrubého skeletu nebo velkých organických zbytků. U vzorku, odebraného nejlépe ze sondy, se zjišťuje hmotnost čerstvého, vodou nasyceného, odsátého a vysušeného vzorku a stanovením jeho zdánlivé hustoty se získají základní údaje pro výpočet hledaných ukazatelů: objemová vlhkost momentní (okamžitá, původní), maximální kapilární vodní kapacita, momentní (původní) vzdušnost, minimální vzdušná kapacita, nasáklivost, objemová hmotnost redukovaná (suché půdy), pórovitost.

Kritéria hodnocení vyjadřují vlastnosti půdy. Momentní vlhkost (objemová %) a momentní vzdušnost (objemová %) závisí na konkrétní situaci a klimatu. Maximální kapilární vodní kapacita (objemová %) – čím hrubozrnnější půdy, tím menší. U jemnozrnných, vazkých a ulehlých půd je větší (bývá 20 – 40%). Minimální vzdušná kapacita (objemová %) – pod 10% u polních půd a pod 5% lučních půd – náchylné k zamokření, je-li to trvalý stav – půdy zamokřené, nad 20% u polí – půdy vysychavé, je-li to trvalý stav – půdy výsušné. Nasáklivost (objemová %) – udává nasycení celého sloupce zeminy, tzv.kapilárních pórů. U jílovitých půd je vyšší než u písčitých. Podle objemové hmotnosti suché půdy a podle pórovitosti můžeme přibližně hodnotit strukturní stav humusového horizontu středně těžkých a těžkých půd (Kutílek, 1966):