Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 473/2008 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce

Čl. 1

účinné od 12. 10. 2010Klinická definice onemocnění

1. účinné od 12. 10. 20101. Klinický obraz odpovídající infekci EHEC, to je průjem, často krvavý, a břišní křeče, obvykle bez teploty nebo pouze s nízkou teplotou (nižší než 38 °C). Onemocnění může být komplikováno hemolyticko-uremickým syndromem (HUS, dg. D59.3). V patogenezi EHEC infekcí mají hlavní úlohu Shiga toxiny (Verotoxiny): Shiga toxin 1 (Stx1) a Shiga toxin 2 (Stx2).
2. účinné od 12. 10. 20102. Inkubační doba onemocnění je 2 až 8 dní. Záleží na velikosti infekční dávky, která je velmi nízká (u kmenů O157:H7 se udává 10-100 bakterií), na věku a na vnímavosti jedince. Nejrizikovější skupiny nemocných jsou děti do 5 let a osoby starší nad 60 let.
3. účinné od 12. 10. 20103. Onemocnění trvá u lehčích případů 5 až 6 dní, v případě systémových komplikací onemocnění (HUS) onemocnění trvá až řadu týdnů.

Čl. 2

účinné od 12. 10. 2010Laboratorní diagnostika

1. účinné od 12. 10. 20101. Izolace a sérotypizace kmenů Escherichia coli (sklíčková aglutinace O, H antigenů).
2. účinné od 12. 10. 20102. Průkaz Shiga (Verotoxinů) (latexová aglutinace, ELISA a jiné).
3. účinné od 12. 10. 20103. Detekce genů kódujících produkci Shiga toxinů 1 a 2 a jejich subtypizace.
4. účinné od 12. 10. 20104. Zjištění dalších faktorů virulence kmenů EHEC: detekce genů pro adhezin intimin (eae) a EHEC hemolysin (EHEC-hlyA) metodou PCR.
5. účinné od 12. 10. 20105. Konfirmace O a H antigenů genetickými metodami.
6. účinné od 12. 10. 20106. Metoda restrikční analýzy (PFGE) ke genetickému zjištění shodných kmenů v epidemiologické souvislosti.
7. účinné od 12. 10. 20107. Imunologické stanovení protilátek lipopolysacharid (LPS) v séru nemocných metodami immunoblotting, pasivní hemaglutinace, ELISA.

účinné od 12. 10. 2010Vyšetření se provádí ze vzorku stolice hned na počátku onemocnění, jinak pravděpodobnost nálezu etiologického agens v materiálu rychle klesá. V případě neúspěchu klasické kultivace je ve vybraných laboratořích (Národní referenční laboratoř pro Escherichia coli a shigely) vhodné použít metodu imunomagnetické separace pro záchyt kmene EHEC ze stolice, která pro toto vyšetření musí být uchovávána při teplotě mínus 70 °C.

Čl. 3

účinné od 12. 10. 2010Epidemiologická kriteria

účinné od 12. 10. 2010Nejméně jedna z těchto epidemiologických souvislostí:

1. účinné od 12. 10. 20101. Přenos z člověka na člověka
2. účinné od 12. 10. 20102. Expozice společnému zdroji
3. účinné od 12. 10. 20103. Přenos ze zvířete na člověka
4. účinné od 12. 10. 20104. Expozice kontaminovaným potravinám nebo pitné vodě
5. účinné od 12. 10. 20105. Expozice enviromentálním zdrojům

Čl. 4

účinné od 12. 10. 2010Klasifikace případu onemocnění

1. účinné od 12. 10. 2010A. Možný: Nelze použít.
2. účinné od 12. 10. 2010B. Pravděpodobný: Případ s klinickými příznaky, který má epidemiologickou souvislost, případně laboratorně potvrzený izolát bez klinických příznaků onemocnění.
3. účinné od 12. 10. 2010C. Potvrzený: Klinicky odpovídající případ, který je laboratorně potvrzený izolací kmene EHEC.

Čl. 5

účinné od 12. 10. 2010Shromažďování údajů a jejich hlášení

účinné od 12. 10. 2010Osoba poskytující péči¹), která diagnostikuje onemocnění EHEC, podle kritérií v článcích 1 až 3, hlásí orgánu ochrany veřejného zdraví pravděpodobný nebo potvrzený případ onemocnění EHEC nebo úmrtí na toto onemocnění.

Čl. 6

účinné od 12. 10. 2010Epidemiologická šetření při podezření na výskyt EHEC

1. účinné od 12. 10. 20101. Osoba poskytující péči¹), která vyslovila podezření na onemocnění EHEC, zajistí odběr stolice a její okamžitý transport do vyšetřující mikrobiologické laboratoře. Mikrobiologická laboratoř ohlásí výsledky osobě poskytující péči¹) a příslušnému protiepidemickému oddělení orgánu ochrany veřejného zdraví. Při záchytu suspektních kmenů EHEC, zejména séroskupiny O157, O26, O111, O103 a O145, laboratoř okamžitě odešle kmeny do Národní referenční laboratoře pro Escherichia coli a shigely Státního zdravotního ústavu. Národní referenční laboratoř provede konfirmaci kmenů, detekci Shiga toxinů i dalších faktorů virulence EHEC a zpětně hlásí výsledky ošetřujícímu lékaři, příslušnému protiepidemickému oddělení orgánu ochrany veřejného zdraví a mikrobiologické laboratoři.
2. účinné od 12. 10. 20102. Příslušné protiepidemické oddělení orgánu ochrany veřejného zdraví zajistí u všech případů epidemiologické šetření. Šetření je zaměřeno především na detailní pátrání po zdroji nákazy, cestě přenosu nákazy a po dalších případech v ohnisku, na klinickou formu onemocnění a případné úmrtí, na ověření řádného provedení odběru biologického materiálu na laboratorní průkaz etiologie, případně na aktivní zajištění odběrů biologického materiálu. Tato šetření musí být zahájena okamžitě po průkazu EHEC infekce u prvního případu (index case).

Čl. 7

účinné od 12. 10. 2010Protiepidemická opatření v ohnisku onemocnění EHEC

1. účinné od 12. 10. 20101. Hlášení onemocnění EHEC podle článku 5.
2. účinné od 12. 10. 20102. Zajištění odběru biologického materiálu na laboratorní vyšetření.
3. účinné od 12. 10. 20103. Izolace nemocného, v těžších případech nutná hospitalizace podle jiného právního předpisu⁴).
4. účinné od 12. 10. 20104. Aktivní vyhledávání všech kontaktů a mikrobiologické vyšetření jejich vzorku stolice, s požadavkem sérotypizace Escherichia coli. U kmenů sérotypově shodných s původcem onemocnění zajistit vyšetření produkce Shiga toxinů.
5. účinné od 12. 10. 20105. Lékařský dohled po dobu 8 dnů od výskytu posledního případu onemocnění.
6. účinné od 12. 10. 20106. Důsledné dodržování hygienických opatření v potravinářské výrobě, včetně dodržování technologie výroby a správné výrobní praxe.
7. účinné od 12. 10. 20107. Spolupráce s orgány Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce při dohledávání vehikula nákazy.

Čl. 1

účinné od 12. 10. 2010Klinická definice onemocnění

1. účinné od 12. 10. 20101. Klinický obraz odpovídající VHA: postupný rozvoj příznaků, zejména únavy, bolesti břicha, ztráty chuti k jídlu, občasné nevolnosti a zvracení, společně s příznakem horečky, nebo žloutenky, nebo zvýšené hladiny sérové aminotransferázy.
2. účinné od 12. 10. 20102. Období nakažlivosti: Ve stolici je virus přítomen 1až 2 týdny před počátkem onemocnění a 1 až 3 týdny po začátku onemocnění, výjimečně bylo popsáno období až 6 měsíců. V krvi je virus přítomen v druhé polovině inkubační doby a na začátku onemocnění.

Čl. 2

účinné od 12. 10. 2010Laboratorní diagnostika

účinné od 12. 10. 2010Nejméně jedno z těchto kritérií:

1. účinné od 12. 10. 20101. Detekce specifických protilátek IgM proti VHA.
2. účinné od 12. 10. 20102. Detekce nukleové kyseliny VHA v séru, plasmě, nebo ve stolici.
3. účinné od 12. 10. 20103. Detekce antigenu VHA ve stolici.

Čl. 3

účinné od 12. 10. 2010Epidemiologická kriteria

účinné od 12. 10. 2010Nejméně jedna z těchto epidemiologických souvislostí:

1. účinné od 12. 10. 20101. Přenos z člověka na člověka
2. účinné od 12. 10. 20102. Expozice společnému zdroji
3. účinné od 12. 10. 20103. Expozice kontaminovaným potravinám nebo pitné vodě
4. účinné od 12. 10. 20104. Expozice enviromentálním zdrojům

Čl. 4

účinné od 12. 10. 2010Klasifikace případu onemocnění

1. účinné od 12. 10. 2010A. Možný: Nelze použít.
2. účinné od 12. 10. 2010B. Pravděpodobný: Každá osoba splňující klinická kriteria s epidemiologickou souvislostí.
3. účinné od 12. 10. 2010C. Potvrzený: Každá osoba splňující klinická a laboratorní kriteria.

Čl. 5

účinné od 12. 10. 2010Shromažďování údajů a jejich hlášení

účinné od 12. 10. 2010Osoba poskytující péči¹), která diagnostikuje onemocnění VHA, hlásí orgánu ochrany veřejného zdraví potvrzený případ onemocnění a úmrtí na toto onemocnění.

Čl. 6

účinné od 12. 10. 2010Epidemiologické šetření při podezření na výskyt VHA

účinné od 12. 10. 2010Osoba poskytující péči¹), která vyslovila podezření na onemocnění VHA, provede odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu onemocnění a zajistí jeho transport do vyšetřující laboratoře. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj infekce a cestu přenosu.

Čl. 7

účinné od 12. 10. 2010Protiepidemická opatření v ohnisku onemocnění VHA

1. účinné od 12. 10. 20101. Hlášení onemocnění VHA podle článku 5.
2. účinné od 12. 10. 20102. Zajištění odběrů a transportu biologického materiálu pacienta a kontaktů k ověření diagnózy v příslušné laboratoři.
3. účinné od 12. 10. 20103. Izolace nemocného, nebo z nemoci podezřelého, na infekčním oddělení podle jiného právního²).
4. účinné od 12. 10. 20104. U osob, které byly v kontaktu s nemocným, se provádí lékařský dohled v délce 50 dnů od posledního kontaktu.
5. účinné od 12. 10. 20105. Příjem nových osob do kolektivů dětí předškolního věku je zakázán v době provádění lékařského dohledu pro výskyt VHA podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.
6. účinné od 12. 10. 20106. Osoby v kontaktu s VHA vykonávající činnosti epidemiologicky závažné, se vyloučí z těchto činností uložením zvýšeného zdravotnického dozoru na dobu 50 dnů od posledního kontaktu s nemocným.
7. účinné od 12. 10. 20107. Omezení uvedená v odstavci 4, 5 a 6 se nevztahují na osoby, u nichž byla prokázána přítomnost celkových protilátek a současně negativita na specifické protilátky IgM proti viru VHA a na osoby prokazatelně řádně očkované proti VHA.
8. účinné od 12. 10. 20108. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nařídí rozsah a způsob imunoprofylaxe a v mimořádných situacích, po schválení hlavním hygienikem ČR, zajišťuje mimořádné očkování v kolektivech. Na základě rozhodnutí místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví o lékařském dohledu nebo o zvýšeném zdravotním dozoru, zajistí osoba poskytující péči¹) u osob v přímém kontaktu s VHA očkování proti VHA.
9. účinné od 12. 10. 20109. U dárců krve a jiného biologického materiálu se postupuje podle jiných právních předpisů⁵).

Čl. 1

účinné od 12. 10. 2010Klinická definice onemocnění

1. účinné od 12. 10. 20101. Klinický obraz odpovídající VHB: postupný rozvoj příznaků, zejména únavy, bolesti břicha, ztráty chuti k jídlu, občasné nevolnosti a zvracení, společně s příznakem horečky, nebo žloutenky, nebo zvýšené hladiny sérové aminotransferázy.
2. účinné od 12. 10. 20102. Období nakažlivosti: všechny HBsAg pozitivní osoby jsou potencionálně infekční.

Čl. 2

účinné od 12. 10. 2010Laboratorní diagnostika

účinné od 12. 10. 2010Detekce specifických protilátek IgM proti nukleokapsidovému antigenu (core) VHB.

Čl. 3

účinné od 12. 10. 2010Epidemiologická kriteria

účinné od 12. 10. 2010Epidemiologická souvislost s přenosem z člověka na člověka, zejména přenos krví, sexuálním stykem, nebo přenos vertikální.

Čl. 4

účinné od 12. 10. 2010Klasifikace případu onemocnění

1. účinné od 12. 10. 2010A. Možný: Nelze použít.
2. účinné od 12. 10. 2010B. Pravděpodobný: Každá osoba splňující klinická kriteria s epidemiologickou souvislostí.
3. účinné od 12. 10. 2010C. Potvrzený: Každá osoba splňující klinická a laboratorní kriteria.

Čl. 5

účinné od 12. 10. 2010Shromažďování údajů a jejich hlášení

účinné od 12. 10. 2010Osoba poskytující péči¹), která diagnostikuje onemocnění akutní VHB, hlásí orgánu ochrany veřejného zdraví potvrzený případ onemocnění a úmrtí na toto onemocnění.

Čl. 6

účinné od 12. 10. 2010Epidemiologické šetření při podezření na výskyt akutní VHB

účinné od 12. 10. 2010Osoba poskytující péči¹), která vyslovila podezření na onemocnění akutní VHB, provede odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu etiologie a zajistí jejich transport do vyšetřující laboratoře. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj infekce a cestu přenosu.

Čl. 7

účinné od 12. 10. 2010Protiepidemická opatření v ohnisku onemocnění akutní VHB

1. účinné od 12. 10. 20101. Hlášení onemocnění akutní VHB podle článku 5.
2. účinné od 12. 10. 20102. Zajištění odběrů a transportu biologického materiálu pacienta a kontaktů k ověření diagnózy v příslušné laboratoři.
3. účinné od 12. 10. 20103. Izolace nemocného nebo z nemoci podezřelého na infekčním oddělení podle jiného právního předpisu²).
4. účinné od 12. 10. 20104. U fyzických osob, které byly v kontaktu s nemocným, se provádí lékařský dohled v délce 180 dnů od posledního kontaktu.
5. účinné od 12. 10. 20105. U dárců krve a jiného biologického materiálu se postupuje podle jiných právních předpisů.⁵)
6. účinné od 12. 10. 20106. Omezení uvedená v odstavci 3 a 4 se nevztahují na osoby s prokazatelně prožitým onemocněním VHB a na osoby, u nichž byla prokázána přítomnost protilátek proti povrchovému antigenu HBV v ochranných množstvích (minimálně 10 IU/1).

Čl. 1

účinné od 12. 10. 2010Klinická definice onemocnění

účinné od 12. 10. 2010Není důležitá pro účely systému epidemiologické bdělosti.

Čl. 2

účinné od 12. 10. 2010Laboratorní diagnostika

účinné od 12. 10. 2010Nejméně jedno z těchto kritérií:

1. účinné od 12. 10. 20101. Přítomnost specifických protilátek proti viru VHC potvrzená rozdílným testem na jiném principu testu na stanovení protilátek.
2. účinné od 12. 10. 20102. Detekce nukleové kyseliny viru VHC v séru nebo plasmě.
3. účinné od 12. 10. 20103. Detekce antigenu (core) viru hepatitidy C v séru nebo plasmě.

Čl. 3

účinné od 12. 10. 2010Epidemiologická kriteria

účinné od 12. 10. 2010Nelze použít.

Čl. 4

účinné od 12. 10. 2010Klasifikace případu onemocnění

1. účinné od 12. 10. 2010A. Možný: Nelze použít.
2. účinné od 12. 10. 2010B. Pravděpodobný: Nelze použít.
3. účinné od 12. 10. 2010C. Potvrzený: Každá osoba splňující laboratorní kriteria.

Čl. 5

účinné od 12. 10. 2010Shromažďování údajů a jejich hlášení

účinné od 12. 10. 2010Osoba poskytující péči¹), která diagnostikuje onemocnění VHC, hlásí orgánu ochrany veřejného zdraví potvrzený případ onemocnění a úmrtí na toto onemocnění.

Čl. 6

účinné od 12. 10. 2010Epidemiologické šetření při podezření na výskyt virové hepatitidy C

účinné od 12. 10. 2010Osoba poskytující péči¹), která vyslovila podezření na onemocnění VHC, provede odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu onemocnění a zajistí jejich transport do vyšetřující laboratoře. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj infekce a cestu přenosu.

Čl. 7

účinné od 12. 10. 2010Protiepidemická opatření v ohnisku onemocnění VHC

1. účinné od 12. 10. 20101. Hlášení onemocnění VHC podle článku 5.
2. účinné od 12. 10. 20102. Zajištění odběrů a transportu biologického materiálu nemocného k ověření diagnózy v příslušné laboratoři.
3. účinné od 12. 10. 20103. Pacienti s diagnostikovanou akutní VHC jsou izolováni na infekčních odděleních. Zdravotní péče je dále zajišťována podle klinického obrazu nemocného.
4. účinné od 12. 10. 20104. U osob, které byly v kontaktu s nemocným, se provádí lékařský dohled v délce 150 dnů od posledního kontaktu.
5. účinné od 12. 10. 20105. U dárců krve a jiného biologického materiálu se postupuje podle jiných právních předpisů⁵).

Čl. 1

účinné od 12. 10. 2010Klinická definice onemocnění

1. účinné od 12. 10. 20101. Klinický obraz odpovídající chlamydiové infekci, jiné než lymphogranuloma venereum (dále jen „LGV“), u dětí a dospělých- zánětlivé onemocnění charakterizované nejméně jedním z následujících projevů: uretritida, epididymitida, akutní salpingitida, akutní endometritida, cervitida, proktitida. Inkubační doba 7 až 14 dní, případně delší.
2. účinné od 12. 10. 20102. Klinický obraz odpovídající chlamydiové infekci, jiné než LGV, u novorozenců je charakterizován nejméně jedním z následujících projevů: zánět spojivek, pneumonie.
3. účinné od 12. 10. 20103. Klinický obraz odpovídající LGV: zánětlivě ulcerativní infekce charakterizované nejméně jedním z následujících příznaků: uretritida, genitální vřed, inguinální lymfadenopatie, cervitida, proktitida.
4. účinné od 12. 10. 20104. Období nakažlivosti může být velmi dlouhé a není omezeno na přítomnost klinických známek infekce. Nemocný může být zdrojem infekce i v době bez subjektivních a objektivních obtíží.

Čl. 2

účinné od 12. 10. 2010Laboratorní diagnostika

účinné od 12. 10. 2010Infekce Chlamydia trachomatis, jiná než LGV, nejméně jeden z následujících způsobů průkazu:

1. účinné od 12. 10. 20101. izolace Chlamydia trachomatis ze vzorku z urogenitálního traktu, anální oblasti, nebo ze spojivky
2. účinné od 12. 10. 20102. průkaz Chlamydia trachomatis přímou imunofluorescencí v klinickém vzorku
3. účinné od 12. 10. 20103. detekce nukleové kyseliny Chlamydia trachomatis v klinickém vzorku

účinné od 12. 10. 2010Infekce Chlamydia trachomatis -LGV, nejméně jeden z následujících způsobů průkazu:

1. účinné od 12. 10. 20101. izolace Chlamydia trachomatis ze vzorku z urogenitálního traktu, anální oblasti, nebo ze spojivky
2. účinné od 12. 10. 20102. detekce nukleové kyseliny Chlamydia trachomatis v klinickém vzorku
3. účinné od 12. 10. 20103. v případě pozitivních výsledků podle bodu 1. nebo 2. zároveň identifikace sérovaru (genovaru) L₁, L₂ nebo L₃

Čl. 3

účinné od 12. 10. 2010Epidemiologická kritéria

účinné od 12. 10. 2010Epidemiologická souvislost - mezilidský přenos sexuálním stykem nebo vertikálním přenosem.

Čl. 4

účinné od 12. 10. 2010Klasifikace případu onemocnění

1. účinné od 12. 10. 2010A. Možný: Nelze použít.
2. účinné od 12. 10. 2010B. Pravděpodobný: Klinicky odpovídající případ s epidemiologickou souvislostí.
3. účinné od 12. 10. 2010C. Potvrzený: Klinicky odpovídající případ, laboratorně potvrzený.

Čl. 5

účinné od 12. 10. 2010Shromažďování údajů a jejich hlášení

1. účinné od 12. 10. 20101. Osoba poskytující péči¹), která diagnostikuje onemocnění vyvolané Chlamydia trachomatis (jiné než LGV, LGV), hlásí orgánu ochrany veřejného zdraví potvrzené a pravděpodobné případy onemocnění a úmrtí na toto onemocnění.
2. účinné od 12. 10. 20102. Kumulativní data hlásí laboratoře jedenkrát měsíčně místně příslušným orgánům ochrany veřejného zdraví dle vzoru:
   1. účinné od 12. 10. 2010a. počet všech provedených vyšetření strukturovaných podle:
      1. účinné od 12. 10. 2010i. pohlaví
      2. účinné od 12. 10. 2010ii. věku
      3. účinné od 12. 10. 2010iii. diagnózy
      4. účinné od 12. 10. 2010iv. odbornosti lékaře
   1. účinné od 12. 10. 2010b. počet všech pozitivních nálezů strukturovaných podle:
      1. účinné od 12. 10. 2010i. pohlaví
      2. účinné od 12. 10. 2010ii. věku
      3. účinné od 12. 10. 2010iii. diagnózy
      4. účinné od 12. 10. 2010iv. odbornosti lékaře
      5. účinné od 12. 10. 2010v. druhu biologického materiálu (výtěr z cervixu, moč apod.)
      6. účinné od 12. 10. 2010vi. metody průkazu (včetně názvu testu výrobce)

Čl. 6

účinné od 12. 10. 2010Epidemiologické šetření při podezření na infekci Chlamydia trachomatis

účinné od 12. 10. 2010Osoba poskytující péči¹), která vyslovila podezření na infekci Chlamydia trachomatis, zajistí odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu onemocnění, jeho transport do vyšetřující laboratoře, dále provádí cílené vyšetření u všech kontaktů a příslušné kontroly po léčbě pacientů s diagnostikovanou infekcí.

Čl. 7

účinné od 12. 10. 2010Protiepidemická opatření v ohnisku Chlamydia trachomatis

1. účinné od 12. 10. 20101. Hlášení onemocnění vyvolaných Chlamydia trachomatis podle článku 5.
2. účinné od 12. 10. 20102. Protiepidemická opatření spočívají v řádném provedení depistážního šetření a vyšetření všech kontaktů nemocného podle jiného právního předpisu⁶).
3. účinné od 12. 10. 20103. Kontrolní vyšetření pacienta po 6 týdnech po ukončení terapie a vyšetření na další závažné pohlavně přenosné nemoci (syfilis, kapavka, HIV/AIDS).
4. účinné od 12. 10. 20104. Dispenzarizace pacienta po dobu 3 měsíců s následným vyšetřením a vyřazením z evidence na základě negativního kontrolního vyšetření⁷).
5. účinné od 12. 10. 20105. U dárců reprodukčních buněk se postupuje podle jiného právního předpisu⁸).

Čl. 1

účinné od 12. 10. 2010Klinická definice onemocnění

účinné od 12. 10. 2010Klinický obraz odpovídající invazivnímu onemocnění, to je meningitida, septikémie, bakteriémie, pneumonie. U pneumonie je nutný průkaz původce v krvi, séru nebo sekčním materiálu.

Čl. 2

účinné od 12. 10. 2010Laboratorní diagnostika

1. účinné od 12. 10. 20101. Kultivační průkaz Streptococcus pneumoniae z klinického materiálu, který je za normálních podmínek sterilní (cerebrospinální mok, krev, sekční materiál) u klinických projevů podle článku 1.
2. účinné od 12. 10. 20102. Bezkultivační průkaz antigenů Streptococcus pneumoniae latexovou aglutinací z klinického materiálu, který je za normálních podmínek sterilní (cerebrospinální mok, krev, sekční materiál) u klinických projevů podle článku 1.
3. účinné od 12. 10. 20103. Bezkultivační průkaz DNA Streptococcus pneumoniae metodami molekulární mikrobiologie z klinického materiálu, který je za normálních podmínek sterilní (cerebrospinální mok, krev, sekční materiál) u klinických projevů podle článku 1.

účinné od 12. 10. 2010Vzhledem ke skutečnosti, že výše uvedené klinické syndromy mohou být způsobeny řadou jiných etiologických agens, je laboratorní potvrzení etiologie Streptococcus pneumoniae nezbytné. Izoláty Streptococcus pneumoniae z invazivního pneumokokového onemocnění posílají mikrobiologické laboratoře do Národní referenční laboratoře pro streptokoky a enterokoky Státního zdravotního ústavu v Praze. Národní referenční laboratoř pro antibiotika zjišťuje rezistenci vůči chemoterapeutikům. Odběr na kultivační vyšetření je nutné provést před nasazením antibiotické terapie.

Čl. 3

účinné od 12. 10. 2010Epidemiologická kriteria

účinné od 12. 10. 2010Nejsou definována.

Čl. 4

účinné od 12. 10. 2010Klasifikace případu onemocnění

1. účinné od 12. 10. 2010A. Možný: Nelze použít.
2. účinné od 12. 10. 2010B. Pravděpodobný: Nelze použít.
3. účinné od 12. 10. 2010C. Potvrzený: Případ laboratorně potvrzený výsledkem pozitivního kultivačního vyšetření nebo detekcí nukleové kyseliny Streptococcus pneumonie nebo detekcí antigenu Streptococcus pneumoniae z výše uvedeného klinického materiálu podle článku 2.

Čl. 5

účinné od 12. 10. 2010Shromažďování údajů a jejich hlášení

účinné od 12. 10. 2010Osoba poskytující péči¹), která diagnostikuje invazivní onemocnění vyvolané Streptococcus pneumoniae hlásí orgánu ochrany veřejného zdraví potvrzený případ onemocnění a úmrtí na toto onemocnění.

Čl. 6

účinné od 12. 10. 2010Epidemiologické šetření při podezření na invazivní pneumokokové onemocnění

účinné od 12. 10. 2010Osoba poskytující péči¹), která vyslovila podezření na invazivní pneumokokové onemocnění, provede odběr biologického materiálu na laboratorní průkaz etiologie a zajistí jeho transport do vyšetřující laboratoře a zjistí, zda byl nemocný očkován proti pneumokokům a jakou očkovací látkou.

účinné od 12. 10. 2010Podrobné epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví.

Čl. 7

účinné od 12. 10. 2010Protiepidemická opatření v ohnisku invazivního pneumokokového onemocnění

1. účinné od 12. 10. 20101. Hlášení invazivního pneumokokového onemocnění podle článku 5.
2. účinné od 12. 10. 20102. Zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho odeslání do příslušné laboratoře na laboratorní vyšetření.
3. účinné od 12. 10. 20103. Izolace nemocného. Postup při izolaci upravuje jiný právní předpis⁴).

Čl. 1

účinné od 12. 10. 2010Klinická definice onemocnění

1. účinné od 12. 10. 20101. Klinický obraz odpovídající kampylobakterióze, to je horečka, průjem, bolesti břicha.
2. účinné od 12. 10. 20102. Období nakažlivosti je po celou dobu onemocnění a několik dní po jeho ukončení. Po infekci dochází často k nosičství, které zpravidla nepřesahuje období 6 týdnů.

Čl. 2

účinné od 12. 10. 2010Laboratorní diagnostika

1. účinné od 12. 10. 20101. Laboratorní diagnostika kampylobakterióz spočívá v přímém průkazu baktérií Campylobacter species v biologickém materiálu kultivací na selektivně diagnostických půdách a identifikaci fenotypovými nebo genotypovými metodami.
2. účinné od 12. 10. 20102. Pro epidemiologické účely je nezbytné provádět druhové určení izolovaných kampylobakterů.

účinné od 12. 10. 2010Biologický materiál zasílaný k vyšetření obvykle zahrnuje výtěr z rekta nebo stolici, méně často sekční materiál, kloubní punktát, krev a další. Odběr se provádí výtěrem z rekta pomocí tamponu s transportním mediem.

Čl. 3

účinné od 12. 10. 2010Epidemiologická kriteria

účinné od 12. 10. 2010Nejméně jedna z těchto epidemiologických souvislostí:

1. účinné od 12. 10. 20101. Přenos z člověka na člověka
2. účinné od 12. 10. 20102. Přenos ze zvířete na člověka
3. účinné od 12. 10. 20103. Expozice společnému zdroji
4. účinné od 12. 10. 20104. Expozice kontaminovaným potravinám nebo pitné vodě
5. účinné od 12. 10. 20105. Expozice enviromentálním zdrojům

Čl. 4

účinné od 12. 10. 2010Klasifikace případu onemocnění

1. účinné od 12. 10. 2010A. Možný: Nelze použít.
2. účinné od 12. 10. 2010B. Pravděpodobný:
   1. účinné od 12. 10. 20101. Případ, který splňuje definici klinického případu a má epidemiologickou souvislost s potvrzeným případem.
   2. účinné od 12. 10. 20102. Případ laboratorně potvrzený s neznámými klinickými kritérii.
   3. účinné od 12. 10. 20103. Případ laboratorně potvrzený bez klinických kritérií

1. účinné od 12. 10. 2010C. Potvrzený: Případ, který splňuje definici klinického případu a je laboratorně potvrzený.

Čl. 5

účinné od 12. 10. 2010Shromažďování údajů a jejich hlášení

účinné od 12. 10. 2010Osoba poskytující péči¹), která diagnostikuje onemocnění kampylobakteriózou, hlásí orgánu ochrany veřejného zdraví pravděpodobný nebo potvrzený případ onemocnění nebo úmrtí na toto onemocnění.

Čl. 6

účinné od 12. 10. 2010Epidemiologické šetření při podezření na výskyt kampylobakteriózy

1. účinné od 12. 10. 20101. Osoba poskytující péči¹), která vyslovila podezření na onemocnění kampylobakteriózou, provede odběr biologického materiálu na kultivační vyšetření a odebraný materiál zašle neprodleně mikrobiologické laboratoři. Mikrobiologická laboratoř ohlásí výsledky dle dohody písemně nebo telefonicky osobě poskytující péči¹) a příslušnému protiepidemickému oddělení orgánu ochrany veřejného zdraví.
2. účinné od 12. 10. 20102. Příslušné protiepidemické oddělení orgánu ochrany veřejného zdraví zajistí epidemiologické šetření u potvrzených případů onemocnění kampylobakteriózou. Šetření spočívá v aktivním vyhledávání kontaktů, to je předškolních dětí a osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné, ve včasném provedení odběru biologického materiálu na laboratorní průkaz původce onemocnění a v určení zdroje infekce a cesty přenosu.
3. účinné od 12. 10. 20103. U případů s podezřením na hromadné onemocnění, u případů s atypickým průběhem nebo úmrtím na kampylobakteriózu zabezpečí orgány ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s mikrobiologickou laboratoří odeslání kmenů kampylobakterů k typizaci do Státní zdravotního ústavu.

Čl. 7

účinné od 12. 10. 2010Protiepidemická opatření v ohnisku kampylobakteriózy

1. účinné od 12. 10. 20101. Hlášení onemocnění kampylobakteriózou podle článku 5.
2. účinné od 12. 10. 20102. Zajištění odběru biologického materiálu na laboratorní vyšetření.
3. účinné od 12. 10. 20103. Izolace nemocného, v těžších případech hospitalizace podle jiného právního předpisu⁴).
4. účinné od 12. 10. 20104. Aktivní vyhledávání osob, které konzumovaly vytypovanou stravu a vyhledávání kontaktů u předškolních dětí a osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné, u kterých se provádí mikrobiologické vyšetření rektálního výtěru, případně stolice.
5. účinné od 12. 10. 20105. Lékařský dohled u kontaktů po dobu 5 dnů od výskytu posledního případu onemocnění v dětských předškolních zařízeních.
6. účinné od 12. 10. 20106. Vyhledávání a následný zákaz činnosti, případně úprava pracovních podmínek u osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné, které vylučují kampylobaktery nebo u kterých došlo k onemocnění osoby žijící ve společné domácnosti, do doby tří po sobě následujících kultivačně negativních výsledků vyšetření stolice podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.
7. účinné od 12. 10. 20107. Děti z rodin, ze stacionářů nebo jiných kolektivů, kde se onemocnění kampylobakteriózou vyskytlo, mohou do kolektivu docházet, jsou-li v dobrém klinickém stavu, nemají průjem a po posouzení podmínek zařízení místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.
8. účinné od 12. 10. 20108. V kolektivech i domácnostech provádět ohniskovou a průběžnou dezinfekci, dezinfekci rukou, sociálního zařízení, předmětů, ploch, nádobí a dalšího.
9. účinné od 12. 10. 20109. V domácnostech s výskytem kampylobakteriózy a chovem domácích zvířat, zejména psů, koček nebo exotických ptáků, lze případně provést odběr vzorku stolice u chovaných zvířat.
10. účinné od 12. 10. 201010. Důsledné dodržování hygienických opatření v potravinářské výrobě, při přípravě a manipulaci s pokrmy, dodržování správné výrobní a hygienické praxe.
11. účinné od 12. 10. 201011. Spolupráce s orgány Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce při dohledávání vehikula nákazy.

Čl. 1

účinné od 12. 10. 2010Klinická definice onemocnění

účinné od 12. 10. 2010Klinická diagnóza lymeské borreliózy je stanovena na podkladě kritérií pro tři fáze nemoci:

1. účinné od 12. 10. 20101. Časná lokalizovaná borrelióza je charakterizována kožními projevy označenými jako erythema migrans.
2. účinné od 12. 10. 20102. Časná diseminovaná borrelióza je charakterizována přítomností původce v tkáni kožní (borreliový lymfocytom), muskuloskeletální, nervové a srdeční, (myalgie, artralgie, rekurentní artritidy, postižení mozkových nervů N II, III-VI, VII, VIII, meningomyeloradikuloneuritidy „Garin-Bujadoux-Bannwarthův syndrom“, aseptické meningitidy, karditidy).
3. účinné od 12. 10. 20103. Pozdní chronická borrelióza, která vzniká po několika měsících až letech po infekci, je charakterizována postižením nervové soustavy (chronické encefalomyelopatie, chronické polyneuritidy, deprese a další psychické projevy), kloubů (lymeská artritida) a kůže (zánětlivá nebo atrofická akrodermatitida).

Čl. 2

účinné od 12. 10. 2010Laboratorní diagnostika

1. účinné od 12. 10. 20101. Průkaz přítomnosti protilátek třídy IgM a IgG proti borreliím v séru nebo v mozkomíšním moku a v synoviální tekutině pomocí enzymatické imunoanalýzy (ELISA) v klinicky sporných případech konfirmované metodou imunoblotu (Western blotu).
2. účinné od 12. 10. 20102. Kultivační průkaz Borrelia burgdorferi sensu lato z klinického materiálu.
3. účinné od 12. 10. 20103. Bezkultivační průkaz antigenů nebo detekce genomové a plasmidové nukleové kyseliny (DNA) borrelií, případně v kombinaci s přímým mikroskopickým průkazem.

účinné od 12. 10. 2010Pro zahájení léčby v akutní fázi podle článku 1 odstavce 1 není průkaz protilátek potřebný.

Čl. 3

účinné od 12. 10. 2010Epidemiologická kriteria

účinné od 12. 10. 2010Alespoň jedna z následujících epidemiologických souvislostí během posledních 4 týdnů před objevením prvních příznaků onemocnění:

1. účinné od 12. 10. 20101. Potvrzené přisátí klíštěte.
2. účinné od 12. 10. 20102. Pobyt v oblasti výskytu klíšťat.
3. účinné od 12. 10. 20103. Riziková manipulace s klíštětem, zejména odstraňování klíštěte, kdy došlo k přímému kontaktu kůže pacienta.

Čl. 4

účinné od 12. 10. 2010Klasifikace případu onemocnění

1. účinné od 12. 10. 2010A. Možný: Případ, který splňuje klinickou definici onemocnění.
2. účinné od 12. 10. 2010B. Pravděpodobný: Případ, který splňuje definici klinického obrazu a je v epidemiologické souvislosti s potvrzeným přisátím klíštěte.
3. účinné od 12. 10. 2010C. Potvrzený: Případ, který splňuje definici klinického obrazu a byl potvrzen výsledkem laboratorního vyšetření.

Čl. 5

účinné od 12. 10. 2010Shromažďování údajů a jejich hlášení

účinné od 12. 10. 2010Osoba poskytující péči¹), která diagnostikuje onemocnění lymeskou borreliózou, podle kritérií v článcích 1 až 3, hlásí orgánu ochrany veřejného zdraví pravděpodobný a potvrzený případ onemocnění nebo úmrtí na toto onemocnění.

Čl. 6

účinné od 12. 10. 2010Epidemiologické šetření při podezření na výskyt lymeské borreliózy

1. účinné od 12. 10. 20101. Osoba poskytující péči¹), která vyslovila podezření na onemocnění lymeskou borreliózou, zajistí odběr biologického materiálu na laboratorní průkaz etiologie a jeho transport do vyšetřující laboratoře.
2. účinné od 12. 10. 20102. Orgán ochrany veřejného zdraví zajistí epidemiologické šetření, při kterém, mimo standardně zjišťované skutečnosti, eviduje klinickou formu onemocnění, případné úmrtí a pátrá po pravděpodobném místě nákazy.

Čl. 7

účinné od 12. 10. 2010Protiepidemická opatření proti šíření lymeské borreliózy

1. účinné od 12. 10. 20101. Hlášení onemocnění lymeskou borreliózou podle článku 5.
2. účinné od 12. 10. 20102. Protiepidemické oddělení orgánu ochrany veřejného zdraví v oblasti své působnosti eviduje ohniska výskytu lymeské borreliózy a doporučuje jejich návštěvníkům dodržování preventivních opatření vedoucích ke snížení rizika napadení klíšťaty.
3. účinné od 12. 10. 20103. Osobám po prodělané borrelióze se nedoporučuje dárcovství krve a krevních derivátů nebo kostní dřeně po dobu 2 let.
4. účinné od 12. 10. 20104. Státní zdravotní ústav ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem během sezóny provádí předpověď aktivity klíšťat, která je jako orientační údaj pro občany umístěna na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví, Státního zdravotního ústavu a orgánů ochrany veřejného zdraví.

Čl. 1

účinné od 12. 10. 2010Klinická definice onemocnění

1. účinné od 12. 10. 20101. Klinický obraz pásového oparu je charakterizován unilaterálním výsevem makulopapulózního exantému v rozsahu 1 až 3 dermatomů, nejčastěji v lumbální nebo thorakální oblasti. Výsevu může předcházet silná bolest v místě budoucího výsevu. Nejčastější komplikací onemocnění jsou postherpetické neuralgie, zejména u pacientů nad 50 let. Další možné komplikace jsou neurologické (cerebellitis, meningoencefalitis, myelitis, intrakraniální vaskulitis) nebo oční (keratitis, iridocyklitis, retinitis) nebo bakteriální superinfekce kůže a měkkých tkání. U imunokompromitovaných osob hrozí systémové onemocnění (generalizovaná forma).
2. účinné od 12. 10. 20102. Období nakažlivosti začíná výsevem exantému a končí pokud jsou již všechny eflorescence ve stadiu krusty. Infekčnost je u lokalizované formy 5 krát nižší než u planých neštovic. Infekční je vezikulární tekutina, u generalizované formy i sekret z horních cest dýchacích.

Čl. 2

účinné od 12. 10. 2010Laboratorní diagnostika

účinné od 12. 10. 2010Nejméně jedno z následujících kritérií:

1. účinné od 12. 10. 20101. Detekce nukleové kyseliny viru varicella zoster v klinickém vzorku (periferní krev, vezikulární tekutina, mozkomíšní mok, stěr z léze)
2. účinné od 12. 10. 20102. Izolace viru varicella zoster na tkáňových kulturách ze stěru nebo vezikulární tekutiny
3. účinné od 12. 10. 20103. Průkaz virového antigenu metodou přímé imunofluorescence ve stěru z eflorescence
4. účinné od 12. 10. 20104. Průkaz viru elektronovým mikroskopem v klinickém vzorku
5. účinné od 12. 10. 20105. Vzestup specifických protilátek proti viru varicella zoster. Přítomnost IgM protilátek může být zkreslena, jak jejich výskytem při subklinické reaktivaci viru, tak i zkříženou reaktivitou s IgM protilátkami proti ostatním herpetickým virům, zejména herpes simplex virus. Proto je jejich izolovaný záchyt z jednoho odběru nutno považovat za nedostatečný průkaz. Případy je nutné ověřit výrazným vzrůstem hladiny celkových nebo IgG protilátek. Ke správné interpretaci výsledků sérologických vyšetření je třeba brát v úvahu klinické, laboratorní a epidemiologické údaje.

Čl. 3

účinné od 12. 10. 2010Epidemiologická kriteria

účinné od 12. 10. 2010Onemocnění vzniká pouze u osob, které prodělaly plané neštovice (lze i subklinicky), nebo byly očkovány živou vakcínou proti planým neštovicím.

Čl. 4

účinné od 12. 10. 2010Klasifikace případu onemocnění

1. účinné od 12. 10. 2010A. Možný: Případ s atypickým klinickým průběhem nebo opakovaný pásový opar bez laboratorního vyšetření.
2. účinné od 12. 10. 2010B. Pravděpodobný: Případ který splňuje klinickou definici onemocnění.
3. účinné od 12. 10. 2010C. Potvrzený: Případ, který splňuje definici klinického obrazu a byl potvrzený výsledkem laboratorního vyšetření.

Čl. 5

účinné od 12. 10. 2010Shromažďování údajů a jejich hlášení

účinné od 12. 10. 2010Osoba poskytující péči¹), která diagnostikuje onemocnění pásovým oparem, hlásí orgánu ochrany veřejného zdraví pravděpodobné a potvrzené případy onemocnění, komplikace a úmrtí na toto onemocnění.

Čl. 6

účinné od 12. 10. 2010Epidemiologické šetření při podezření na výskyt pásového oparu

účinné od 12. 10. 2010Osoba poskytující péči¹), která vyslovila podezření na onemocnění pásovým oparem, podle vlastního uvážení u klinicky sporných případů provede odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu etiologie a zajistí jeho transport do vyšetřující laboratoře.

Čl. 7

účinné od 12. 10. 2010Protiepidemická opatření v ohnisku pásového oparu

1. účinné od 12. 10. 20101. Hlášení onemocnění pásovým oparem podle článku 5.
2. účinné od 12. 10. 20102. Zajištění odběru biologického materiálu od pacienta k ověření diagnózy u klinicky sporných případů a zajištění transportu biologického materiálu do příslušné laboratoře.
3. účinné od 12. 10. 20103. Izolace pacienta trvá do doby, než jsou všechny eflorescence ve stadiu krusty. Postup při izolaci upravuje jiný právní předpis⁴).
4. účinné od 12. 10. 20104. Aktivní vyhledávání zdroje nákazy a kontaktů se neprovádí.
5. účinné od 12. 10. 20105. Epidemiologické šetření v ohnisku nákazy se neprovádí. Osoba poskytující péči¹), která vyslovila podezření na onemocnění pásovým oparem, věnuje zvláštní pozornost osobám těhotným a imunosuprimovaným, které dosud neprodělaly plané neštovice, nebo nebyly řádně očkovány.
6. účinné od 12. 10. 20106. Pro podání hyperimunního lidského imunoglobulinu je nutné zhodnotit závažnost expozice. Generalizovaný pásový opar je stejně infekční jako plané neštovice a proto by měl být hyperimunní lidský globulin podán do 72 hodin od kontaktu s infekcí osobám těhotným nebo těžce imunosuprimovaným, které v minulosti plané neštovice neprodělaly, nebo nebyly očkovány dvěmi dávkami vakcíny. Pouze pokud je promeškán interval 72 hodin od kontaktu s onemocněním, alternativou je podávání plné terapeutické dávky antivirotik do sedmého dne od kontaktu s infekcí.
7. účinné od 12. 10. 20107. Postexpoziční očkování je možné u vnímavých fyzických osob k nákaze planými neštovicemi, u kterých ještě neuplynuly 3 dny od styku s nemocným.
8. účinné od 12. 10. 20108. U vnímavých osob, které byly v kontaktu s onemocněním, má lékařský dohled, pokud je indikován, trvat po dobu maximální inkubační doby, to je 21 dní. Pokud byl takové osobě podán hyperimunní lidský globulin, doba se prodlužuje až na 40 dní.
9. účinné od 12. 10. 20109. Děti, které jsou vnímavé k nákaze a byly v kontaktu s pásovým oparem, jsou vzhledem k nízké infekčnosti přijímány do kolektivních zařízení bez omezení.

Čl. 1

účinné od 12. 10. 2010Klinická definice onemocnění

1. účinné od 12. 10. 20101. Klinický obraz odpovídající akutní gastroenteritidě, to je zvracení, průjem, horečka. Onemocnění začíná náhle zvracením s vysokou frekvencí. Během 24 hodin se přidává vodnatý průjem s velkým objemem a četností produkovaných stolic. Manifestní onemocnění bývá zpravidla provázeno horečkou, někdy jen mírným vzestupem teploty. Nejzávažnější průběh onemocnění bývá u dětí do 5 let a u osob starších 65 let s rychlou dehydratací a hypernatrémií. Inkubační doba 24 až 72 hodin.
2. účinné od 12. 10. 20102. Období nakažlivosti může být dlouhé, zejména u imunodeficitních osob.

Čl. 2

účinné od 12. 10. 2010Laboratorní diagnostika

1. účinné od 12. 10. 20101. Standardním laboratorním testem pro diagnózu rotavirové infekce je průkaz antigenu (antigenů) rotavirů. V současnosti se nejčastěji využívají imunochromatografické rychlotesty, latexová aglutinace a ELISA. K laboratornímu vyšetření se odebírá nativní stolice, případně výtěr z rekta. Nejvyšší záchytnost je v prvních 3 dnech onemocnění.
2. účinné od 12. 10. 20102. Elektronmikroskopický průkaz původce.
3. účinné od 12. 10. 20103. Detekce nukleové kyseliny.
4. účinné od 12. 10. 20104. Průkaz specifické protilátkové odpovědi proti rotavirovým infekcím u osob, které nebyly v průběhu předchozích 8 týdnů očkovány. K sérologickému vyšetření se odebírají 2 vzorky krve v 2 týdenním intervalu. První vzorek se odebírá co nejdříve v akutním stadiu. Předpokladem sérologické diagnózy je současné vyšetření prvního a druhého vzorku séra. Potvrzením probíhajícího onemocnění je prokázaný signifikantní vzestup hladin protilátek anebo sérokonverze z negativity do pozitivity. Jakákoli hladina protilátek v jediném vzorku není průkazem akutně probíhajícího onemocnění.

účinné od 12. 10. 2010Vzhledem ke skutečnosti, že výše uvedené klinické příznaky mohou být způsobeny řadou jiných etiologických agens, je laboratorní potvrzení rotavirů nezbytné.

Čl. 3

účinné od 12. 10. 2010Epidemiologická kritéria

účinné od 12. 10. 2010Nejsou stanovena.

Čl. 4

účinné od 12. 10. 2010Klasifikace případu onemocnění

1. účinné od 12. 10. 2010A. Možný: Případ, který splňuje definici klinického případu.
2. účinné od 12. 10. 2010B. Pravděpodobný: Případ, který splňuje definici klinického případu a má epidemiologickou souvislost s potvrzeným případem.
3. účinné od 12. 10. 2010C. Potvrzený: Případ, který splňuje definici klinického obrazu a byl potvrzen laboratorním vyšetřením.

Čl. 5

účinné od 12. 10. 2010Shromažďování údajů a jejich hlášení

účinné od 12. 10. 2010Osoba poskytující péči¹), která diagnostikuje onemocnění vyvolané rotaviry, hlásí orgánu ochrany veřejného zdraví pravděpodobný nebo potvrzený případ onemocnění nebo úmrtí na toto onemocnění.

Čl. 6

účinné od 12. 10. 2010Epidemiologické šetření při podezření na výskyt onemocnění vyvolaného rotaviry

účinné od 12. 10. 2010Osoba poskytující péči¹), která vyslovila podezření na onemocnění vyvolané rotaviry, zajistí odběr nativní stolice, popřípadě výtěr z rekta a zajistí transport biologického materiálu neprodleně do vyšetřující laboratoře. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví.

Čl. 7

účinné od 12. 10. 2010Protiepidemická opatření v ohnisku onemocnění vyvolaného rotaviry

1. účinné od 12. 10. 20101. Orgán ochrany veřejného zdraví provádí u všech hlášených onemocnění epidemiologické šetření v ohnisku nákazy, pátrání po zdroji nákazy a dalších kontaktech, včetně ověřování údajů, zda nemocná osoba byla v minulosti očkována proti rotavirovým infekcím.
2. účinné od 12. 10. 20102. Postup při izolaci upravuje jiný právní předpis⁴).
3. účinné od 12. 10. 20103. Dítě mladší 5 let po prodělaném laboratorně prokázaném onemocnění vyvolaném rotaviry je možné přijmout do jeslí, mateřské školy, školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, zvláštního dětského zařízení, zařízení sociální péče a obdobných zařízení (dále jen „kolektivní zařízení“) za předpokladu, že nemá klinické příznaky rotavirové infekce, nejdříve však za 10 dnů od začátku onemocnění.
4. účinné od 12. 10. 20104. Osoba vykonávající činnosti epidemiologicky závažné po prodělaném laboratorně prokázaném onemocnění vyvolaném rotaviry může tyto činnosti vykonávat za předpokladu, že nemá klinické příznaky rotavirové infekce, nejdříve však za 10 dnů od začátku onemocnění.
5. účinné od 12. 10. 20105. Lékařský dohled po dobu 3 dnů od posledního kontaktu s nemocným u dětí mladších 5 let docházejících do kolektivních zařízení a poučení jejich zákonných zástupců o nutnosti kontaktovat lékaře při vzniku příznaků onemocnění, včetně zvýšené teploty.
6. účinné od 12. 10. 20106. Zvýšený zdravotnický dozor po dobu 3 dnů od posledního kontaktu s nemocným u fyzických osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné.
7. účinné od 12. 10. 20107. Při rotavirové nemocniční nákaze nebo při podezření na její výskyt osoba poskytující péči neprodleně zajistí provedení protiepidemických opatření.

Čl. 1

účinné od 12. 10. 2010Klinická definice onemocnění

1. účinné od 12. 10. 20101. Klinický obraz odpovídající salmonelóze, to je horečka, průjem, bolest břicha, nausea a někdy zvracení. Původce onemocnění může vyvolávat také extraintestinální infekce (lokalizace infekce mimo střevní trakt).
2. účinné od 12. 10. 20102. Nakažlivost trvá v průběhu nákazy, které je extrémně proměnlivé, od několika dní až po několik týdnů. Chronická nosičství trvající déle než jeden rok jsou vzácná. Podání antibiotik neovlivní vylučování salmonel.

Čl. 2

účinné od 12. 10. 2010Laboratorní diagnostika

1. účinné od 12. 10. 20101. Laboratorní diagnostika salmonelóz spočívá v přímém průkazu salmonel v biologickém materiálu kultivací na selektivně diagnostických půdách a identifikaci fenotypovými nebo genotypovými metodami.
2. účinné od 12. 10. 20102. Pro epidemiologické účely je nezbytná sérotypizace.
3. účinné od 12. 10. 20103. U významných sérotypů se provádí fágová typizace, popřípadě další analýza na úrovni genotypu.
4. účinné od 12. 10. 20104. Nepřímá diagnostika stanoví protilátky proti O, H a popřípadě Vi antigenům.

účinné od 12. 10. 2010Biologický materiál k vyšetření podle typu onemocnění: výtěr z rekta, stolice sérum, moč, žluč, hnis, kloubní punktát, sekční materiál a další.

Čl. 3

účinné od 12. 10. 2010Epidemiologická kriteria

účinné od 12. 10. 2010Nejméně jedna z těchto epidemiologických souvislostí:

1. účinné od 12. 10. 20101. Přenos z člověka na člověka
2. účinné od 12. 10. 20102. Expozice společnému zdroji
3. účinné od 12. 10. 20103. Přenos ze zvířete na člověka
4. účinné od 12. 10. 20104. Expozice kontaminovaným potravinám nebo pitné vodě
5. účinné od 12. 10. 20105. Expozice enviromentálním zdrojům

Čl. 4

účinné od 12. 10. 2010Klasifikace případu onemocnění

1. účinné od 12. 10. 2010A. Možný: Nelze použít.
2. účinné od 12. 10. 2010B. Pravděpodobný: Případ, který splňuje definici klinického případu a má epidemiologickou souvislost nebo laboratorně potvrzený izolát bez klinické informace.
3. účinné od 12. 10. 2010C. Potvrzený: Případ, který splňuje definici klinického případu a je laboratorně potvrzený.

Čl. 5

účinné od 12. 10. 2010Shromažďování údajů a jejich hlášení

účinné od 12. 10. 2010Osoba poskytující péči¹), která diagnostikuje onemocnění salmonelózou, podle kritérií v článcích 1 až 3, hlásí orgánu ochrany veřejného zdraví pravděpodobný a potvrzený případ onemocnění nebo úmrtí na toto onemocnění.

Čl. 6

účinné od 12. 10. 2010Epidemiologické šetření při podezření na výskyt salmonelózy

1. účinné od 12. 10. 20101. Osoba poskytující péči¹), která vyslovila podezření na onemocnění salmonelózou, provede odběr biologického materiálu na kultivační vyšetření a odebraný materiál zašle neprodleně mikrobiologické laboratoři. Mikrobiologická laboratoř ohlásí výsledky podle dohody písemně nebo telefonicky osobě poskytující péči¹) a příslušnému protiepidemickému oddělení orgánu ochrany veřejného zdraví.
2. účinné od 12. 10. 20102. Příslušné protiepidemické oddělení orgánu ochrany veřejného zdraví zajistí epidemiologické šetření u všech potvrzených případů onemocnění a v případě epidemického výskytu i u všech případů podezření na onemocnění salmonelózou. Šetření spočívá ve včasném provedení odběru biologického materiálu na laboratorní průkaz etiologie, v aktivním vyhledávání kontaktů, u kterých se rovněž provádí mikrobiologické vyšetření, a v určení zdroje infekce a cesty přenosu.

Čl. 7

účinné od 12. 10. 2010Protiepidemická opatření v ohnisku salmonelózy

1. účinné od 12. 10. 20101. Hlášení onemocnění salmonelózou podle článku 5.
2. účinné od 12. 10. 20102. Zajištění odběru biologického materiálu na laboratorní vyšetření.
3. účinné od 12. 10. 20103. Postup při izolaci upravuje jiný právní předpis⁴).
4. účinné od 12. 10. 20104. Aktivní vyhledávání osob, které konzumovaly vytypovanou stravu, zejména předškolních dětí a osob vykonávající činnosti epidemiologicky závažné, u kterých se provádí mikrobiologické vyšetření rektálního výtěru. Okruh vyšetřovaných osob určí místně příslušný orgánu ochrany veřejného zdraví.
5. účinné od 12. 10. 20105. Lékařský dohled po dobu 4 dnů od výskytu posledního případu onemocnění v dětských předškolních zařízeních.
6. účinné od 12. 10. 20106. Vyhledávání a následný zákaz činnosti, případně úprava pracovních podmínek u osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné, které vylučují salmonely nebo u kterých došlo k onemocnění osoby žijící ve společné domácnosti, do doby tří po sobě následujících kultivačně negativních výsledků vyšetření stolice.
7. účinné od 12. 10. 20107. Dítě po prodělaném laboratorně potvrzeném onemocnění salmonelózou je možné přijmout do kolektivního zařízení až po jednom negativním kultivačním vyšetření stolice, případně je-li dítě v dobrém klinickém stavu na základě posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.
8. účinné od 12. 10. 20108. Děti z rodin, ze stacionářů nebo jiných kolektivů, kde se onemocnění salmonelózou vyskytlo, mohou do kolektivu docházet, jsou-li v dobrém klinickém stavu, nemají průjem a po posouzení podmínek zařízení místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.
9. účinné od 12. 10. 20109. V kolektivech i domácnostech provádět ohniskovou a průběžnou dezinfekci, dezinfekci rukou, sociálního zařízení, předmětů, ploch, nádobí a dalšího.
10. účinné od 12. 10. 201010. Důsledné dodržování hygienických opatření v potravinářské výrobě, zejména při zpracování, skladování a přepravě rizikových surovin a potravin, dodržování technologie výroby a správné výrobní praxe.
11. účinné od 12. 10. 201011. Spolupráce s orgány Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce při dohledávání vehikula nákazy.

Čl. 1

účinné od 12. 10. 2010Klinická definice onemocnění

1. účinné od 12. 10. 20101. Získaná primární syfilis - to je ulcerativní onemocnění charakterizované přítomností jedné, výjimečně několika, obvykle nebolestivých, erozivních až ulcerativních lézí (šankrů) v genitální, perineální nebo anální oblasti, v ústech, na sliznici hltanu nebo kdekoliv jinde mimo oblast genitálií.
2. účinné od 12. 10. 20102. Získaná sekundární syfilis - osoba s nejméně s jedním z těchto příznaků: difúzní makulopapulózní vyrážka postihující často i dlaně a plosky, celková lymfadenopatie, kondyloma latum, exantém, difúzní alopecie.
3. účinné od 12. 10. 20103. Získaná časná latentní syfilis - osoba s příznaky primární nebo sekundární syfilis v anamnéze do předchozích 24 měsíců splňující laboratorní kritéria (specifické testy).
4. účinné od 12. 10. 20104. Získaná pozdní latentní syfilis nad 24 měsíců - osoba splňující laboratorní kritéria (specifické testy).
5. účinné od 12. 10. 20105. Vrozená syfilis časná - dítě do 2 let věku splňující nejméně jeden z následujících příznaků: hepatosplenomegalie, mukokutánní léze, kondyloma latum, přetrvávající rinitida, žloutenka, pseudoparalýza způsobená periostitidou a osteochondritidou, postižení centrální nervové soustavy, anémie, nefrotický syndrom, malnutrice.
6. účinné od 12. 10. 20106. Vrozená syfilis pozdní - osoba nad 2 roky věku s klinickými projevy odpovídajícími pozdní vrozené syfilis a splňující laboratorní kritéria (specifické testy).
7. účinné od 12. 10. 20107. Období nakažlivosti je omezeno na přítomnost klinických projevů v době kontaktu nebo v předcházejících 24 měsících (přenos krví nebo z matky na plod).

Čl. 2

účinné od 12. 10. 2010Laboratorní diagnostika

1. účinné od 12. 10. 2010A. Potvrzený případ - nejméně jeden z následujících nálezů:
   1. účinné od 12. 10. 20101. Průkaz Treponema pallidum subspecies pallidum mikroskopickým vyšetřením v zástinu v exsudátu z lézí, ve tkáni, v pupeční šňůře, placentě nebo výtoku z nosu
   2. účinné od 12. 10. 20102. Průkaz Treponema pallidum subspecies pallidum přímou imunofluorescencí v exsudátu z lézí, ve tkáni, v pupeční šňůře, placentě nebo výtoku z nosu
   3. účinné od 12. 10. 20103. PCR průkaz Treponema pallidum subspecies pallidum v exsudátu z lézí, ve tkáni, v pupeční šňůře, placentě nebo výtoku z nosu
   4. účinné od 12. 10. 20104. Detekce specifických protilátek proti Treponema pallidum subspecies pallidum pomocí screeningového testu (např. TPHA, TP-PA, EIA aj.) a zároveň detekce specifických protilátek proti Treponema pallidum subspecies pallidum ve třídě IgM
   5. účinné od 12. 10. 20105. U vrozené syfilis detekce specifických protilátek IgM proti Treponema pallidum subspecies pallidum a zároveň detekce nespecifických protilátek v netreponemovém testu (např. VDRL, RPR)

1. účinné od 12. 10. 2010B. Pravděpodobný případ - nejméně jeden z následujících nálezů:
   1. účinné od 12. 10. 20101. Detekce specifických protilátek proti Treponema pallium subspecies pallidum pomocí screeningového testu (např. TPHA, TP-PA, EIA aj.) a zároveň potvrzení specifických protilátek proti Treponema pallidum subspecies pallidum ve třídě IgG metodicky nezávislým testem (FTA-ABS IgG, western blot IgG)
   2. účinné od 12. 10. 20102. U vrozené syfilis detekce nespecifických protilátek proti Treponema pallidum subspecies pallidum v netreponemovém testu (např. VDRL, RPR) v liquoru
   3. účinné od 12. 10. 20103. U vrozené syfilis detekce specifických protilátek proti Treponema pallium subspecies pallidum pomocí screeningového testu (např. TPHA, TP-PA, EIA aj.) a zároveň potvrzení specifických protilátek proti Treponema pallidum subspecies pallidum ve třídě IgG metodicky nezávislým testem (FTA-ABS IgG, western blot IgG) u matky
   4. účinné od 12. 10. 20104. U vrozené syfilis detekce nespecifických protilátek proti Treponema pallidum subspecies pallidum v netreponemovém testu (např. VDRL, RPR) ve čtyřnásobně vyšším titru než u matky

Čl. 3

účinné od 12. 10. 2010Epidemiologická kritéria

účinné od 12. 10. 2010Epidemiologická souvislost - mezilidský přenos sexuálním stykem nebo vertikálním přenosem.

Čl. 4

účinné od 12. 10. 2010Klasifikace případu onemocnění

1. účinné od 12. 10. 2010A. Možný: Nelze použít.
2. účinné od 12. 10. 2010B. Pravděpodobný: Klinicky odpovídající případ s epidemiologickou souvislostí a laboratorním testy odpovídajícími pravděpodobnému případu.
3. účinné od 12. 10. 2010C. Potvrzený: Klinicky odpovídající případ, laboratorně potvrzený.

Čl. 5

účinné od 12. 10. 2010Shromažďování údajů a jejich hlášení

účinné od 12. 10. 2010Osoba poskytující péči¹), která diagnostikuje onemocnění získanou nebo vrozenou syfilis, hlásí orgánu ochrany veřejného zdraví potvrzený a pravděpodobný případ onemocnění a úmrtí na toto onemocnění podle kritérií v článku 1 až 3.

Čl. 6

účinné od 12. 10. 2010Epidemiologické šetření při podezření na výskyt syfilis

1. účinné od 12. 10. 20101. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na infekci Treponema pallidum subspecies pallidum, zajistí odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu etiologie a jeho transport do vyšetřující laboratoře.
2. účinné od 12. 10. 20102. Klinický lékař dermatovenerologického pracoviště s depistážní službou, podle místa bydliště pacienta s prokázanou infekcí, provádí cílené vyšetření u všech relevantních kontaktů a příslušné kontroly po léčbě pacientů s diagnostikovanou infekcí.

Čl. 7

účinné od 12. 10. 2010Protiepidemická opatření

1. účinné od 12. 10. 20101. Hlášení onemocnění vyvolaných Treponema pallidum subspecies pallidum podle článkku 5.
2. účinné od 12. 10. 20102. Protiepidemická opatření spočívají v řádném provedení depistážního šetření a vyšetření všech relevantních kontaktů nemocného podle jiného právního předpisu⁶).
3. účinné od 12. 10. 20103. U syfilis I. a II. stadia musí být vždy nařízena izolace a léčení na venerologickém oddělení a fyzické osoby jsou povinny podrobit se léčení podle jiného právního předpisu²).
4. účinné od 12. 10. 20104. U dárců krve a jiného biologického materiálu se postupuje podle jiného právního předpisu⁵).

Čl. 1

účinné od 12. 10. 2010Klinická definice onemocnění

účinné od 12. 10. 2010Klinický obraz onemocnění může probíhat ve dvou fázích.

1. účinné od 12. 10. 20101. První příznaky se objeví obvykle po inkubační době 7 až 14 dní (3 až 28 dní) po expozici, která je podmíněna přisátím infikovaného klíštěte, nebo pobytem v oblasti výskytu klíšťat, nebo rizikovou manipulací s klíštětem, nebo konzumací nepasterizovaného mléka, sýra, jogurtu či jiných výrobků, zejména z kozího a ovčího mléka, během posledních 4 týdnů před objevením prvních příznaků onemocnění. V prvním období trvajícím 2 až 7 dní má nemoc chřipkovitý charakter, to je zvýšená teplota, únava, slabost, bolesti kloubů a svalů, bolest hlavy - tzv. abortivní forma - s negativním likvorovým nálezem. První fáze může někdy chybět.
2. účinné od 12. 10. 20102. Po několikadenním odeznění prvních příznaků (zhruba za 4 až 10 dnů) může dojít k druhé fázi onemocnění, při níž je zasažena centrální nervová soustava. Podle závažnosti a klinického obrazu jde v této druhé fázi o formu meningitickou (zánět mozkových blan) nebo meningoencefalitickou (s postižením šedé a bílé hmoty mozkové) nebo meningoencefalomyelitickou (s postižením předních míšních rohů) nebo o formu bulbocervikální (s postižením segmentů krční páteře a prodloužené míchy).

Čl. 2

účinné od 12. 10. 2010Laboratorní diagnostika

1. účinné od 12. 10. 20101. Stanovení IgM protilátek v séru nebo likvoru pomocí ELISA nebo NIF (nepřímou imunofluorescencí).
2. účinné od 12. 10. 20102. Průkaz sérokonverze nebo signifikantního vzestupu hladiny protilátek třídy IgG, nebo celkových protilátek pomocí ELISA, NIF nebo KFR.

účinné od 12. 10. 2010U pacientů čerstvě očkovaných proti klíšťové encefalitidě, žluté zimnici, japonské encefalitidě a u osob, které se vrátily z endemických oblastí těchto virů, horečky dengue a viru West Nile, je nutné sérologické výsledky potvrdit virus neutralizačním testem.

Čl. 3

účinné od 12. 10. 2010Epidemiologická kriteria

účinné od 12. 10. 2010S přihlédnutím ke klasifikaci případu onemocnění v článku 4 nelze epidemiologická kriteria aplikovat.

Čl. 4

účinné od 12. 10. 2010Klasifikace případu onemocnění

1. účinné od 12. 10. 2010A. Možný: Nelze použít.
2. účinné od 12. 10. 2010B. Pravděpodobný: Nelze použít.
3. účinné od 12. 10. 2010C. Potvrzený: Případ, který splňuje definici klinického případu a je laboratorně potvrzený.

Čl. 5

účinné od 12. 10. 2010Shromažďování údajů a jejich hlášení

účinné od 12. 10. 2010Osoba poskytující péči¹), která diagnostikuje onemocnění klíšťovou encefalitidou, hlásí orgánu ochrany veřejného zdraví potvrzený případ onemocnění nebo úmrtí na toto onemocnění podle kritérií článcích 1 až 3.

Čl. 6

účinné od 12. 10. 2010Epidemiologické šetření při podezření na výskyt klíšťové encefalitidy

účinné od 12. 10. 2010Osoba poskytující péči¹), která vyslovila podezření na klíšťovou encefalitidu, provede odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu etiologie a zajistí jeho transport do vyšetřující laboratoře. Vyšetřující laboratoř ohlásí výsledky podle dohody písemně nebo telefonicky osobě poskytující péči¹) a příslušnému protiepidemickému oddělení orgánu ochrany veřejného zdraví. Protiepidemické oddělení orgánu ochrany veřejného zdraví zajistí epidemiologické šetření, při kterém mimo jiné zjišťuje skutečnosti týkající se očkování, eviduje i klinickou formu onemocnění a případně úmrtí na toto onemocnění. Zjišťuje okolnosti napadení nemocného klíštětem, zejména pokud možno datum akvirace a co nepřesnější určení místa, kde k akviraci došlo. Dále zjišťuje, zda nemocný nekonzumoval tepelně nezpracované mléko nebo výrobky z něj.

Čl. 7

účinné od 12. 10. 2010Protiepidemická opatření

1. účinné od 12. 10. 20101. Protiepidemické oddělení orgánu ochrany veřejného zdraví v oblasti své působnosti eviduje ohniska výskytu klíšťové encefalitidy a doporučuje jejich návštěvníkům dodržování preventivních opatření vedoucích ke snížení rizika napadení klíšťaty.
2. účinné od 12. 10. 20102. Orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci se zdravotními ústavy a Státním zdravotním ústavem zajišťuje zdravotně osvětové akce zvyšující informovanost obyvatel o nespecifických preventivních opatřeních, zvláště o možnosti očkování proti klíšťové encefalitidě, zejména při opakovaném nebo dlouhodobém pobytu v ohniscích klíšťové encefalitidy. Podílí se na celostátních akcích mapujících výskyt klíšťat v přírodním prostředí a jejich promořenost infekčními agens, která přenášejí.
3. účinné od 12. 10. 20103. V případě zjištění možného alimentárního přenosu orgán ochrany veřejného zdraví zajistí protiepidemická opatření a to zákaz konzumace suspektního vehikula, jak mléka tak i nepasterizovaných výrobků z tohoto mléka, provede aktivní vyhledání všech exponovaných osob a zajištění jejich klinického a sérologického vyšetření na klíšťovou encefalitidu.
4. účinné od 12. 10. 20104. Ve spolupráci s veterináři a Národní referenční laboratoří pro arboviry zdravotní ústav Ostrava zajistí vyšetření suspektních zdrojových zvířat, jejich mléka na přítomnost viru klíšťové encefalitidy a jejich séra na přítomnost protilátek proti klíšťové encefalitidě a vyšetření případných rezervoárových zvířat.
5. účinné od 12. 10. 20105. Státní zdravotní ústav v Praze ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem během sezóny provádí předpověď aktivity klíšťat, která je jako orientační údaj pro občany umístěna na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví, Státního zdravotního ústavu a orgánů ochrany veřejného zdraví.

Čl. 1

účinné od 12. 10. 2010Klinická definice onemocnění

1. účinné od 12. 10. 20101. Klinický obraz lze charakterizovat postupným výsevem svědivého makulopapulózního exantému, zvýšenou teplotou nebo horečkou. Výsev začíná na trupu a hlavě, včetně vlasaté části, postupně se šíří na končetiny. Výsev většinou probíhá v několika vlnách, proto bývají paralelně přítomna všechna vývojová stadia exantému (makula, papula, vezikula, pustula, krusta). Závažnější průběh má onemocnění u dospělých (delší febrilie, mohutný výsev eflorescencí). Komplikace onemocnění hrozí zejména u dětí do 1 roku života, dospělých osob nad 20 let, u osob těhotných a imunosuprimovaných.

   účinné od 12. 10. 2010Komplikace jsou neurologické (cerebellitis, encefalitis, myelitis) nebo pulmonární (varicellová pneumonie, sekundární bakteriální pneumonie) nebo bakteriální superinfekce kůže a měkkých tkání a krvácivé stavy. Systémové onemocnění hrozí u osob imunosuprimovaných a u novorozenců, u jejichž matek došlo k výsevu planých neštovic 5 dní před a 2 dny po porodu. Virus varicella zoster je považován za teratogenní a při primoinfekci v těhotenství před dvacátým osmým týdnem hrozí vznik tzv. varicellového kongenitálního syndromu.

1. účinné od 12. 10. 20102. Období nakažlivosti začíná 2 dny před výsevem exantému a končí, pokud jsou již všechny eflorescence ve stadiu krusty.

Čl. 2

účinné od 12. 10. 2010Laboratorní diagnostika

účinné od 12. 10. 2010Nejméně jedno z těchto kritérií:

1. účinné od 12. 10. 20101. Detekce nukleové kyseliny viru varicella zoster v klinickém vzorku (periferní krev, vezikulární tekutina, mozkomíšní mok)
2. účinné od 12. 10. 20102. Izolace viru varicella zoster na tkáňových kulturách
3. účinné od 12. 10. 20103. Průkaz virového antigenu metodou přímé imunofluorescence ve stěru z eflorescence
4. účinné od 12. 10. 20104. Průkaz viru elektronovým mikroskopem v klinickém vzorku
5. účinné od 12. 10. 20105. Vzestup specifických protilátek proti viru varicella zoster. Přítomnost IgM protilátek může být zkreslena, jak jejich výskytem při reaktivaci viru, tak i zkříženou reaktivitou s IgM protilátkami proti ostatním herpetickým virům, zejména herpes simplex virus. Proto je jejich izolovaný záchyt z jednoho odběru nutno považovat za nedostatečný průkaz. Případy je nutné ověřit výrazným vzrůstem hladiny celkových nebo IgG protilátek. Ke správné interpretaci výsledků sérologických vyšetření je třeba brát v úvahu klinické, laboratorní a epidemiologické údaje.

Čl. 3

účinné od 12. 10. 2010Epidemiologická kritéria

účinné od 12. 10. 2010Epidemiologická souvislost - mezilidský přenos onemocnění.

účinné od 12. 10. 2010Onemocnění se přenáší přímým stykem s nemocnou osobou, výjimečně i s osobou očkovanou. Virus je obsažen ve vezikulární tekutině eflorescencí při planých neštovicích i při pásovém oparu a v sekretu z horních cest dýchacích. Uplatňuje se i nepřímý přenos předměty kontaminovanými sekrety respiračního traktu nebo obsahem kožních lézí, výjimečně dochází k přenosu i transplacentárně.

Čl. 4

účinné od 12. 10. 2010Klasifikace případu onemocnění

1. účinné od 12. 10. 2010A. Možný: Případ s typickým klinickým průběhem bez laboratorního vyšetření.
2. účinné od 12. 10. 2010B. Pravděpodobný: Případ, který splňuje klinickou definici onemocnění a je v epidemiologické souvislosti s ostatními případy.
3. účinné od 12. 10. 2010C. Potvrzený: Případ, který splňuje definici klinického případu a je laboratorně potvrzený.

Čl. 5

účinné od 12. 10. 2010Shromažďování údajů a jejich hlášení

účinné od 12. 10. 2010Osoba poskytující péči¹), která diagnostikuje onemocnění planými neštovicemi, hlásí orgánu ochrany veřejného zdraví pravděpodobný a potvrzený případ onemocnění, hospitalizaci, komplikace a úmrtí na toto onemocnění i údaj o provedeném očkování.

Čl. 6

účinné od 12. 10. 2010Epidemiologické šetření při podezření na výskyt planých neštovic

účinné od 12. 10. 2010Osoba poskytující péči¹), která vyslovila podezření na onemocnění planými neštovicemi, podle vlastního uvážení u klinicky sporných případů, provede odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu etiologie a zajistí jeho transport do vyšetřující laboratoře.

Čl. 7

účinné od 12. 10. 2010Protiepidemická opatření v ohnisku planých neštovic

1. účinné od 12. 10. 20101. Hlášení onemocnění planými neštovicemi podle článku 5.
2. účinné od 12. 10. 20102. Zajištění odběru biologického materiálu od pacienta k ověření diagnózy u klinicky sporných případů a zajištění transportu biologického materiálu do příslušné laboratoře.
3. účinné od 12. 10. 20103. Izolace pacienta trvá do doby, než jsou všechny eflorescence ve stadiu krusty. Postup při izolaci upravuje jiný právní předpis⁴).
4. účinné od 12. 10. 20104. Aktivní vyhledávání zdroje nákazy a kontaktů se běžně neprovádí.
5. účinné od 12. 10. 20105. Epidemiologické šetření v ohnisku nákazy se běžně neprovádí. Osoba poskytující péči¹), která vyslovila podezření na onemocnění planými neštovicemi, věnuje zvláštní pozornost osobám těhotným a imunosuprimovaným, které plané neštovice dosud neprodělaly nebo nebyly řádně očkovány.
6. účinné od 12. 10. 20106. Podání hyperimunního lidského imunoglobulinu do 72 hodin od kontaktu s infekcí osobám těhotným nebo těžce imunosuprimovaným, které v minulosti plané nešotvice neprodělaly nebo nebyly řádně očkovány. Pokud je promeškán interval 72 hodin od kontaktu s onemocněním, alternativou je podávání plné terapeutické dávky antivirotik do sedmého dne od kontaktu s infekcí. Dále se hyperimunní lidský imunoglobulin podává novorozencům, u jejichž matek došlo k výsevu planých neštovic 5 dní před a 2 dny po porodu a nedonošencům, narozeným před dvacátým osmým gestačním týdnem, kteří byli v kontaktu s planými neštovicemi.
7. účinné od 12. 10. 20107. Postexpoziční očkování je možné u vnímavých fyzických osob k nákaze planými neštovicemi, u kterých ještě neuplynuly 3 dny od styku s nemocným.
8. účinné od 12. 10. 20108. U vnímavých osob, které byly v kontaktu s onemocněním, má lékařský dohled, pokud je indikován, trvat po dobu maximální inkubační doby, to je 21dní. Pokud byl takové osobě podán hyperimunní lidský imunoglobulin, doba se prodlužuje až na 40 dní.“.

Čl. II

účinné od 12. 10. 2010Účinnost