Zákon o pojišťovnictví

§ 126

Mlčenlivost

(1) Kontrolující pověření výkonem dohledu v pojišťovnictví jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli při své činnosti v rámci výkonu dohledu v oblasti pojišťovnictví s výjimkou informací podaných v zobecněné nebo celkové podobě, ze které není možno identifikovat jednotlivou osobu, které se informace týká. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu. Povinnost zachovávat mlčenlivost platí i pro členy poradních orgánů a další osoby zúčastněné při výkonu dohledu.

(2) Osoby uvedené v odstavci 1 nesmějí využívat informace, které získaly při výkonu své funkce nebo svého zaměstnání, pro sebe ani pro jiného.

(3) Česká národní banka může nakládat s informacemi podle odstavce 1 pouze pro plnění povinností podle tohoto zákona, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není jejich poskytnutí orgánu činnému v trestním řízení a pro potřeby správního nebo soudního řízení, a to za předpokladu, že se informace netýkají třetí osoby jednající s cílem obnovit finanční zdraví pojišťovny nebo zajišťovny.

§ 127

Povinnost zachovávat mlčenlivost osob činných pro pojišťovnu nebo zajišťovnu a dalších osob

(1) Členové statutárního a kontrolního orgánu a zaměstnanci pojišťovny a zajišťovny, likvidátor, správce a jeho zástupce podle § 100, jakož i osoby činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu zachovávají mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob. Povinnost zachovávat mlčenlivost mají tyto osoby i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru.

(2) Osoby podle odstavce 1 zachovávají mlčenlivost o činnosti pojišťovny nebo zajišťovny a ve věcech s ní souvisejících, s výjimkou informací podaných v souhrnné nebo celkové podobě, ze které není možno identifikovat jednotlivou pojišťovnu nebo zajišťovnu, a to i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru, na základě kterého tuto činnost vykonávají.

(3) Fyzické osoby, které se při likvidaci pojišťovny nebo zajišťovny seznámily s údaji, které jsou předmětem povinnosti zachovávat mlčenlivost podle tohoto zákona, zachovávají o těchto skutečnostech mlčenlivost.

§ 128

Výjimky z povinnosti zachovávat mlčenlivost

(1) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost stanovené v § 127 není poskytnutí informací se souhlasem osob, jichž se údaje týkají, a dále poskytnutí informací na písemné vyžádání

1. a) České národní banky při výkonu dohledu podle tohoto zákona,
2. b) soudu,
3. c) orgánu činného v trestním řízení nebo správním řízení vedeném ve věci přestupku,
4. d) správce daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění pro výkon jejich správy,
5. e) orgánu dohledu členského státu nebo třetího státu, jestliže se jedná o pojištění sjednané pojišťovnou se sídlem na území tohoto státu,
6. f) Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,
7. g) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo zdravotní pojišťovny ve věci vymáhání náhrady nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění vynaložených v důsledku protiprávního jednání třetí osoby vůči pojištěnci,
8. h) Veřejného ochránce práv v souvislosti s šetřením podle zákona upravujícího jeho působnost³²),
9. i) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zákona upravujícího bezpečnostní způsobilost³³),
10. j) orgánu příslušnému rozhodovat o porušení povinnosti veřejných funkcionářů podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a střet zájmů³⁴),
11. k) Úřadu pro ochranu osobních údajů,
12. l) soudního exekutora podle zákona upravujícího činnost soudních exekutorů a exekuce,
13. m) finančního arbitra v souvislosti s šetřením podle zákona upravujícího jeho působnost,
14. n) Ministerstva vnitra ve věcech týkajících se soukromého zdravotního pojištění cizinců, nebo
15. o) Ministerstva spravedlnosti pro účely řízení o žádosti o poskytnutí peněžité pomoci podle zákona o obětech trestných činů,

a to za předpokladu, že se tyto požadované informace budou vztahovat ke konkrétní osobě a lze je použít pouze ke splnění povinnosti vyplývající z působnosti příslušného orgánu.

(2) Písemné vyžádání podle odstavce 1 musí obsahovat údaje, ze kterých je zřejmý oprávněný důvod tohoto vyžádání. Informace podle odstavce 1 písm. l) se poskytuje za úhradu nákladů s tím spojených.

(3) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost stanovené v § 126 a 127 není výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány dohledu jiných členských států, orgány dohledu třetích států a také výměna informací mezi Českou národní bankou a

1. a) orgány, které jsou odpovědné za výkon dohledu nad bankami nebo obdobnými úvěrovými institucemi, a dalšími finančními institucemi a úřady odpovědnými za dohled nad finančními trhy,
2. b) orgány a osobami působícími při likvidaci nebo úpadku pojišťovny,
3. c) osobami odpovědnými za provádění zákonem stanovených auditů pojišťoven a dalších finančních institucí,
4. d) nezávislými znalci pojišťoven a zajišťoven provádějícími dohled nad těmito pojišťovnami a zajišťovnami a úřady odpovědnými za kontrolu těchto znalců při výkonu jejich činností,

a to za předpokladu, že právní úprava státu, ve kterém mají být tyto informace zpracovány, odpovídá stejným podmínkám stanoveným tímto zákonem; orgány a osoby, které získaly takové informace, zachovávají o nich mlčenlivost.

(4) Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu orgán dohledu podle odstavce 3 písm. a) o každé skutečnosti, kterou považuje za podstatnou pro výkon dohledu tohoto orgánu. Na vyžádání orgánu dohledu Česká národní banka sdělí žádajícímu orgánu dohledu veškeré jí známé skutečnosti včetně výhrad k posuzovaným osobám.

(5) Informace podle odstavců 3 a 4 musí být určeny výhradně pro výkon dohledu. V případech, kdy informace pocházejí z jiného členského státu, nemohou být poskytnuty jiné osobě nebo uveřejněny bez výslovného souhlasu orgánu dohledu, který je poskytl, nebo pouze pro takové účely, pro které tento orgán dal svůj souhlas. Tyto informace mohou být sděleny pouze fyzické osobě určené úřadem nebo orgánem, kterému se takové informace poskytují. Tento úřad nebo orgán sdělí orgánu dohledu jméno, popřípadě jména, příjmení a funkční zařazení této fyzické osoby opravňující ji k přijetí takové informace.

(6) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není oznámení pojišťovny nebo zajišťovny učiněné příslušným orgánům ve věci podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku ani podání vysvětlení, či svědecké výpovědi v trestním řízení, občanském soudním řízení a ve správním řízení ze strany pojišťovny nebo zajišťovny nebo osob pro ni činných, sdělení údajů nezbytných pro nakládání s pohledávkami pojišťovny ani sdělení v souvislosti s převodem pojistného kmene přebírající pojišťovně nebo v souvislosti s převodem kmene zajišťovacích smluv přebírající zajišťovně nebo pojišťovně.

(7) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není též plnění povinnosti vůči Finančnímu analytickému úřadu vyplývající ze zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu³⁵) nebo ze zákona o provádění mezinárodních sankcí³⁶) a vůči Ministerstvu financí, jde-li o plnění povinnosti vyplývající z tohoto zákona, pro účely analýz finančního trhu a přípravy právních předpisů v oblasti finančního trhu.

§ 129

(1) Při provozování neživotních pojištění, u kterých je povinnost uzavřít pojistnou smlouvu stanovena zákonem, má v řízení správním i soudním pojišťovna při šetření pojistné události postavení účastníka řízení.

(2) Je-li příčinou vzniku pojistné události z pojištění podle odstavce 1 dopravní nehoda, poskytne pojišťovně na její písemnou žádost údaje týkající se této nehody příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo Policie České republiky, a to v rozsahu a za podmínek podle zákona upravujícího silniční provoz.

(3) Kancelář a pojišťovna využívají k plnění svých povinností stanovených právním předpisem údaje:

1. a) ze základního registru obyvatel,
2. b) z informačního systému evidence obyvatel,
3. c) z informačního systému cizinců,
4. d) z informačního systému evidence občanských průkazů a
5. e) z informačního systému evidence cestovních dokladů.

(4) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. a) jsou

1. a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
2. b) adresa místa pobytu,
3. c) datum, místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
4. d) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,
5. e) státní občanství, a
6. f) čísla a druhy identifikačních dokladů.

(5) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. b) jsou

1. a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
2. b) datum narození,
3. c) pohlaví,
4. d) místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,
5. e) rodné číslo,
6. f) státní občanství,
7. g) adresa místa trvalého pobytu,
8. h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který o omezení svéprávnosti rozhodl, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti, datum odvolání podpůrce soudem a datum zániku zastoupení členem domácnosti,
9. i) datum úmrtí a
10. j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.

(6) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. c) jsou

1. a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
2. b) datum narození,
3. c) pohlaví,
4. d) místo a stát nebo okres narození,
5. e) rodné číslo,
6. f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
7. g) adresa místa pobytu,
8. h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti,
9. i) datum úmrtí a
10. j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,
11. k) číslo a platnost oprávnění k pobytu,
12. l) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky.

(7) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. d) jsou

1. a) číslo občanského průkazu,
2. b) datum vydání občanského průkazu,
3. c) označení úřadu, který občanský průkaz vydal a
4. d) datum skončení platnosti občanského průkazu.

(8) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. e) jsou

1. a) číslo a druh cestovního dokladu,
2. b) datum vydání cestovního dokladu,
3. c) datum skončení platnosti cestovního dokladu a
4. d) označení orgánu, který cestovní doklad vydal.

(9) Kancelář a pojišťovna jsou oprávněny zřídit a spravovat informační systém, který Kanceláři nebo pojišťovně umožňuje využívat údaje vedené v informačním systému veřejné správy, včetně údajů vedených v základním registru (dále jen „systém pro využívání údajů“). Nezřídila-li pojišťovna systém pro využívání údajů, může využívat uvedené údaje prostřednictvím systému pro využívání údajů zřízeného a spravovaného Kanceláří.

(10) Systém pro využívání údajů musí umožnit dálkové a nepřetržité vyhodnocování záznamů o poskytnutí a využití údajů pro potřeby evidenční ochrany údajů podle zvláštního právního předpisu⁴²).

§ 129a

(1) Pojišťovna umožní na základě písemné žádosti oprávněné osoby, po ukončení šetření pojistné události, nahlížet této osobě do spisu vedeného pojišťovnou v souvislosti s touto událostí nebo obdobného záznamu o průběhu šetření škodné události a pořizovat z něho za úplatu výpisy nebo kopie, a to z těch záznamů, které se týkají důvodu zamítnutí poskytnutí pojistného plnění nebo jeho výpočtu. Tím není dotčena povinnost pojišťovny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech podle § 127.

(2) Pojišťovna žádosti podle odstavce 1 nevyhoví, pokud na základě jejího písemného dotazu jí příslušný orgán z důvodu ohrožení řízení o trestném činu nebo projednávání přestupku s nahlížením do spisu pojišťovny sdělí písemně svůj nesouhlas. Pojišťovna je povinna odeslat tento písemný dotaz příslušnému orgánu do 30 dnů ode dne podání žádosti podle odstavce 1, pokud bylo v souvislosti s pojistnou událostí zahájeno trestní nebo správní řízení.

§ 129b

Sdílení informací

(1) Za účelem prevence a odhalování pojistného podvodu a dalšího protiprávního jednání se pojišťovny vzájemně informují a sdílejí informace o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob a jeho zprostředkování, včetně informací o zmocněncích účastníků pojištění a dalších osobách zúčastněných na škodné nebo pojistné události, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není pojišťovnou, zajišťovnou ani pojišťovacím zprostředkovatelem.

(2) Ten, o kom se informace podle odstavce 1 vedou, má právo na požádání seznámit se bezplatně s údaji, které jsou o něm vedeny.

(3) Pojišťovna přistupuje k získaným údajům jiné pojišťovny tak, jako by šlo o údaje z její vlastní činnosti.

§ 129c

Částka vyjádřená v eurech

(1) Částka vyjádřená v tomto zákoně v eurech se v období od 31. prosince do 30. prosince následujícího kalendářního roku přepočítává na částku v českých korunách kurzem vyhlášeným Českou národní bankou pro 31. říjen roku, v němž toto období začíná.

(2) Změna částky vyjádřená v tomto zákoně v eurech se použije nejpozději dnem, ke kterému uplyne 12 měsíců ode dne jejího zveřejnění Evropskou komisí v Úředním věstníku Evropské unie.

§ 130

V případě právnické osoby se sídlem v zahraničí, která má podle tohoto zákona doložit výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence, se předloží veřejná listina prokazující existenci právnické osoby a údaj o její registraci, právní formě a názvu. Pokud tato listina neobsahuje údaj o adrese sídla, statutárních orgánech nebo způsobu jednání zahraniční právnické osoby, doloží se takový údaj jiným průkazným způsobem. V případě, že statutárním orgánem zahraniční právnické osoby je jiná právnická osoba, doloží se i výpis z obchodního rejstříku právnické osoby nebo veřejná listina podle věty první, která je tímto statutárním orgánem.

§ 131

Velká pojistná rizika v neživotním pojištění

(1) Velkými pojistnými riziky se rozumí

1. a) pojistná rizika spadající do pojistných odvětví neživotních pojištění uvedených v části B bodech 4 až 7, 11 a 12 přílohy č. 1 k tomuto zákonu,
2. b) pojistná rizika spadající do pojistných odvětví uvedených v části B bodech 14 a 15 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, jestliže se tato pojistná rizika týkají profesionální činnosti pojistníka v oblasti průmyslové nebo obchodní činnosti nebo svobodného povolání,
3. c) pojistná rizika spadající do pojistných odvětví uvedených v části B bodech 3, 8, 9, 10, 13 a 16 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, pokud pojištěný překročí nejméně 2 z následujících limitů:
   1. 1. úhrn rozvahy 6 200 000 EUR,
   2. 2. čistý obrat 12 800 000 EUR,
   3. 3. průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 250.

(2) Jestliže pojištěný patří ke konsolidačnímu celku, pak se překročení limitů podle odstavce 1 písm. c) posuzuje na základě konsolidovaných účetních závěrek.

§ 131a

Zvláštní ustanovení k soupojištění v rámci členských států

(1) Je-li soupojištěním kryto jedno nebo více velkých pojistných rizik nacházejících se na území členských států a jsou-li splněny podmínky podle odstavce 2, pak

1. a) částku technických rezerv stanoví jednotliví soupojistitelé podle pravidel určených jejich domovským členským státem, popřípadě podle obvyklé praxe v tomto státě, neexistují-li taková pravidla,
2. b) úhrn technických rezerv je roven alespoň technickým rezervám stanoveným vedoucím soupojistitelem podle pravidel jeho domovského členského státu a
3. c) v případě likvidace pojišťovny jsou závazky vyplývající z její účasti na soupojištění plněny stejně jako závazky z jí uzavřených pojistných smluv bez rozlišení státní příslušnosti pojistníků a jiných oprávněných osob.

(2) Ustanovení odstavce 1 se použije, pokud

1. a) je riziko kryto jedinou smlouvou za jediné souhrnné pojistné na totéž pojistné období 2 nebo více pojišťovnami, z nichž je alespoň jedna tuzemskou pojišťovnou,
2. b) vedoucím soupojistilem je tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z jiného členského státu,
3. c) se pro účely krytí rizika podle odstavce 1 na vedoucího soupojistitele pohlíží tak, jako kdyby byl pojišťovnou kryjící celé riziko,
4. d) se alespoň jeden ze soupojistitelů účastní smlouvy prostřednictvím sídla nebo pobočky usazených v jiném členském státě než ve státě vedoucího soupojistitele a
5. e) vedoucí soupojistitel stanoví podmínky pojištění, sazby pojistného a plní další povinnosti spojené s touto jeho funkcí.

(3) Jsou-li splněny podmínky podle odstavců 1 a 2, pak § 22 a § 23 odst. 2 se na tuzemskou pojišťovnu vztahují pouze tehdy, je-li vedoucím soupojistitelem. To se použije obdobně pro plnění jejích povinností vůči národní kanceláři pojistitelů a garančnímu fondu jiného členského státu a pro povinnost zřídit na území jiného členského státu škodního zástupce v případě pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodu 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

(4) Jsou-li současně splněny podmínky podle odstavců 1 a 2, pak § 28 a 30 se na pojišťovnu z jiného členského státu vztahují pouze tehdy, je-li vedoucím soupojistitelem. To se použije obdobně pro plnění jejích povinností vůči České kanceláři pojistitelů podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla.

(5) Česká národní banka

1. a) si vyměňuje s orgány dohledu členských států informace týkající se krytí rizik podle odstavce 1 a
2. b) posuzuje v rámci spolupráce s Evropskou komisí a orgány dohledu podle písmene a) provádění soupojištění podle odstavce 1, zejména vyhodnocuje plnění povinností vedoucího soupojistitele a posuzuje oprávněnost krytí rizika prostřednictvím tohoto soupojištění.

(6) Tuzemská pojišťovna, která se účastní soupojištění podle odstavce 1, je povinna shromažďovat, uchovávat a s ostatními soupojistiteli vzájemně sdílet statistické údaje týkající se rozsahu operací soupojištění v rámci Evropské unie, kterých se účastní, a vést seznam členských států, jichž se operace soupojištění týkají.

§ 132

Informační povinnost pojišťovny v případě pohromy

(1) Pojišťovna, která provozuje pojišťovací činnost podle pojistných odvětví neživotních pojištění, vztahující se k pojištění majetku sloužícímu k zabezpečení základních funkcí v území, poskytne, došlo-li k živelní nebo jiné pohromě, která je mimořádnou událostí, na jejímž základě byl vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav, České národní bance na základě její písemné žádosti souhrnné informace o počtu a výši nahlášených škod a o výši vyplacených pojistných plnění za škody způsobené na pojištěném majetku, vymezeném zákonem upravujícím státní pomoc při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou³⁷). Tím není dotčena povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob podle tohoto zákona.

(2) V žádosti podle odstavce 1 Česká národní banka stanoví lhůtu k poskytnutí informací a vymezí část území České republiky, které se požadované informace týkají.

(3) Náklady spojené s plněním povinnosti podle odstavce 1 nese pojišťovna, které vznikla povinnost poskytnout České národní bance informace.

(4) Rozsah souhrnných informací uvedených v odstavci 1 v členění podle příslušných odvětví pojištění vyhlásí Česká národní banka ve formě úředního sdělení České národní banky ve Věstníku České národní banky.

(5) Česká národní banka předává průběžně informace podle odstavce 1 v souhrnné podobě Ministerstvu financí, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 132a

Povinné pojištění

(1) Stanoví-li právní předpis členského státu povinnost sjednat určité pojištění, je tato povinnost splněna pouze tehdy, je-li pojistná smlouva uzavřena v souladu s právními předpisy členského státu, které se týkají tohoto soukromého pojištění. Nachází-li se pojistné riziko na území více členských států, platí pro pojistnou smlouvu právo členského státu, který povinnost sjednat určité pojištění ukládá.

(2) Je-li v členském státě, který ukládá povinnost sjednat určité pojištění, uložena pojišťovně povinnost oznámit oprávněným orgánům jakýkoli zánik soukromého pojištění, pak tento zánik může být vůči poškozeným třetím osobám pojišťovnou namítán pouze za podmínek stanovených právními předpisy tohoto státu.

§ 133

Výměna informací mezi orgány dohledu

(1) Česká národní banka je oprávněna uzavřít smlouvu o spolupráci zajišťující za podmínek stanovených tímto zákonem výměnu informací s orgánem dohledu jiného státu.

(2) Česká národní banka je oprávněna informace, které získala podle odstavce 1, použít pouze

1. a) pro kontrolu splnění podmínek pro zahájení pojišťovací činnosti a pro kontrolu této činnosti, při sledování technických rezerv, solventnosti, administrativních postupů a postupů účtování a vnitřních kontrolních systémů,
2. b) v řízení před Českou národní bankou, nebo
3. c) při soudním řízení.

(3) Informace získané podle odstavce 1 a informace získané při výkonu kontroly na místě smí být poskytnuty pouze s výslovným souhlasem České národní banky nebo orgánu dohledu členského státu, ve kterém byla tato kontrola provedena, a pouze pro takové účely, pro které tento orgán dal svůj souhlas.

§ 134

Informace poskytované Evropské komisi

(1) Česká národní banka poskytuje Evropské komisi informace týkající se pojišťovnictví v souladu s příslušnými ustanoveními předpisů Evropské unie¹) nebo na její vyžádání, jestliže tyto informace mají přímý vztah k její působnosti v pojišťovnictví.

(2) Ministerstvo financí sděluje Evropské komisi informace podle odstavce 1, jestliže tyto informace mají přímý vztah k jeho působnosti v pojišťovnictví.

(3) Ministerstvo financí sděluje Evropské komisi pojistná nebezpečí, na něž se vztahuje povinnost uzavřít pojištění včetně právních předpisů týkajících se tohoto pojištění a údajů, které musejí být uvedeny v osvědčení o uzavření pojistné smlouvy, pokud se vydání takového osvědčení vyžaduje.

§ 135

Reklama

Pojišťovna z jiného členského státu a pojišťovna z třetího státu je za stejných podmínek jako tuzemská pojišťovna oprávněna využívat v případě reklamy svých služeb všech dostupných komunikačních prostředků.