Zákon České národní rady o Policii České republiky

§ 42a

(1) Zásahové jednotky služby pořádkové policie (dále jen „zásahové jednotky“) zřizuje ministerstvo jako organizační součásti útvarů s územní působností s výjimkou Policejního prezídia České republiky.

(2) O vyslání zásahové jednotky rozhoduje ředitel útvaru s územní působností, jehož organizační součástí zásahová jednotka je.

(3) O vyslání zásahové jednotky rychlého nasazení rozhoduje policejní prezident se souhlasem ministra.

(4) O nasazení zásahové jednotky a zásahové jednotky rychlého nasazení rozhoduje velitel, oprávněný nařídit provedení zákroku pod jednotným velením.

§ 42b

(1) Zásahové jednotky a zásahová jednotka rychlého nasazení provádějí služební zákroky proti:

1. a) teroristům;
2. b) únoscům osob a dopravních prostředků;
3. c) nebezpečným pachatelům organizované trestné činnosti a pachatelům zvlášť závažných úmyslných trestných činů, zejména při jejich zadržení.

(2) Zásahové jednotky je možno nasadit rovněž k ochraně nebo obnovení veřejného pořádku, jakož i k obnovení pořádku v místech, kde se vykonává vazba nebo trest odnětí svobody.

(3) Zásahové jednotky je možno nasadit dále i k záchranným akcím, zejména v případě vzniku živelních pohrom a katastrof, velkých dopravních nehod a průmyslových havárií.

(4) Ministerstvo může při zřízení zásahové jednotky stanovit menší rozsah úkolů zásahové jednotky, než je uveden v odstavcích 1 až 3.

§ 42c

(1) Zákroky zásahových jednotek a zásahové jednotky rychlého nasazení se provádějí pod jednotným velením za podmínek stanovených v § 42.

(2) Policisté zařazení v zásahových jednotkách a v zásahové jednotce rychlého nasazení jsou oprávněni používat speciální donucovací prostředky a speciální zbraně podle tohoto zákona pouze při zákrocích podle § 42b odst. 1.

§ 42d

Policie zpracovává v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy^17b) informace včetně osobních údajů, shromážděné při plnění úkolů policie, a to v rozsahu nezbytně nutném pro plnění těchto úkolů.

§ 42e

(1) Policista, který při plnění úkolů policie nemůže získat osobní údaje, umožňující budoucí identifikaci, jiným způsobem, je oprávněn u osob obviněných ze spáchání trestného činu, nebo u osob nalezených, po nichž bylo vyhlášeno pátrání a které nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu,

1. a) snímat daktyloskopické otisky,
2. b) zjišťovat tělesné znaky,
3. c) provádět měření těla,
4. d) pořizovat obrazové, zvukové a obdobné záznamy, nebo
5. e) odebírat biologické vzorky umožňující získání informací o genetickém vybavení.

(2) Zjišťování vnějších tělesných znaků a měření těla podle odstavce 1 provádí policista stejného pohlaví nebo na jeho žádost odborně způsobilý zdravotnický pracovník, odběr krve provádí na žádost policisty pouze odborně způsobilý zdravotnický pracovník. Odběr biologických vzorků se provádí způsobem, který nesmí ohrozit zdraví osoby.

§ 42f

(1) Policie je oprávněna, je-li to potřebné pro plnění úkolů policie, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných, popřípadě též zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu služebního úkonu nebo služebního zákroku.

(2) Jsou-li k pořizování záznamů podle odstavce 1 zřízeny stálé automatické technické systémy, je policie povinna informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejnit.

§ 42g

Zpracovávání osobních údajů při plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením

(1) Při předcházení a odhalování trestné činnosti, zjišťování pachatelů trestných činů a konání vyšetřování o trestných činech (dále jen „plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením“) je policie při zpracovávání osobních údajů povinna

1. a) stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovány,
2. b) shromažďovat osobní údaje odpovídající pouze stanovenému účelu a v rozsahu nezbytném pro naplnění stanoveného účelu,
3. c) uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování,
4. d) zpracovávat osobní údaje podle tohoto ustanovení odděleně od osobních údajů zpracovávaných při plnění jiných úkolů policie,
5. e) neprodleně ohlásit Úřadu pro ochranu osobních údajů^17c) zřízení každé evidence obsahující osobní údaje; součástí tohoto ohlášení je název útvaru odpovědného za zpracovávání osobních údajů, účel evidence, kategorie subjektů údajů a osobních údajů, které se těchto subjektů týkají, a popis opatření k zajištění požadované ochrany osobních údajů.

(2) Policie je při zpracování osobních údajů podle odstavce 1 oprávněna v rozsahu potřebném k plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením

1. a) sdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům,
2. b) zpracovávat nepravdivé, nepřesné a neověřené osobní údaje; tyto osobní údaje tak musí být označeny.

(3) Policie je při zpracování osobních údajů podle odstavce 1 oprávněna zpracovávat citlivé údaje,^17d) je-li to s ohledem na povahu trestného činu nezbytné pro plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením.

(4) Policie zpracovává osobní údaje podle odstavce 1 i bez souhlasu osob; přitom je povinna dbát práva na ochranu jejich soukromého a osobního života. Policie je povinna, jakmile tím již není ohroženo plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením, osobě sdělit, že zpracovává její osobní údaje, nebo provést likvidaci jejích osobních údajů.

(5) Policie neprovede likvidaci osobních údajů v případě, že jde o osobní údaje, které jsou součástí spisového materiálu a nejsou zpracovávány automatizovaně.

(6) Podle ustanovení této hlavy zpracovává policie osobní údaje též při předcházení a odhalování činů, jejichž znaky jsou uvedeny v trestním zákoně^17e) a jejichž pachatelé nejsou trestně odpovědní pro nedostatek věku nebo pro nepříčetnost, a při zjišťování těchto pachatelů.

§ 42h

Zpracovávání osobních údajů při pátrání po osobách

(1) Při pátrání po osobách, po nichž bylo vyhlášeno pátrání, je policie oprávněna

1. a) v potřebném rozsahu sdružovat osobní údaje získané k rozdílným účelům, a
2. b) zpracovávat citlivé údaje těchto osob, je-li to nezbytné k jejich nalezení.

(2) Policie provede likvidaci osobních údajů pohřešované nebo hledané osoby bez zbytečného odkladu po jejím nalezení. Likvidace osobních údajů nemusí být provedena,

1. a) byla-li osoba pohřešována nebo hledána opakovaně,
2. b) lze-li důvodně předpokládat, že bude opět pohřešována nebo hledána,
3. c) jsou-li její osobní údaje zpracovávány při plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením.

§ 42i

Prověřování potřebnosti dalšího zpracovávání osobních údajů

(1) Policie nejméně jednou za 3 roky prověřuje, jsou-li zpracovávané osobní údaje nadále potřebné pro plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením nebo při pátrání po osobách. Zjistí-li policie při prověřování nebo v průběhu zpracovávání osobních údajů, že již nejsou potřebné pro plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením nebo při pátrání po osobách, provede bez zbytečného odkladu likvidaci těchto osobních údajů.

(2) Pro potřeby prověřování podle odstavce 1 jsou orgány činné v trestním řízení, Ministerstvo spravedlnosti, Ústavní soud a Kancelář prezidenta republiky povinny policii v mezích své působnosti průběžně informovat o pravomocných rozhodnutích orgánů činných v trestním řízení, promlčení trestního stíhání, výkonu trestu nebo o rozhodnutích prezidenta republiky týkajících se trestního řízení, trestů nebo udělené amnestie.

§ 42j

Informování o osobních údajích a oprava nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů

(1) Policie na písemnou žádost sdělí žadateli bezplatně osobní údaje vztahující se k osobě žadatele, a to do 30 dnů od jejího doručení.

(2) Policie na písemnou žádost provede bezplatně likvidaci nebo opravu nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů vztahujících se k osobě žadatele, a to neprodleně po jejím doručení.

(3) O žádostech podle odstavců 1 a 2 rozhoduje Policejní prezidium České republiky; novou žádost lze podat nejdříve po uplynutí jednoho roku od podání žádosti předchozí.

(4) Policie žádostem podle odstavců 1 a 2 nevyhoví, pokud by tím došlo k

1. a) ohrožení plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením, nebo
2. b) ohrožení oprávněných zájmů třetí osoby;

nevyhovuje-li se žadateli, musí být rozhodnutí o žádosti písemně odůvodněno.

(5) Nezpracovává-li policie žádné osobní údaje vztahující se k žadateli nebo pokud by sdělením odůvodněného rozhodnutí došlo k ohrožení plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením, žadatel se písemně vyrozumí o tom, že policie nezpracovává žádné osobní údaje vztahující se k žadateli.

(6) Na postup při vyřizování žádosti se nevztahuje správní řád.

§ 42k

Předávání osobních údajů

(1) Policie předá osobní údaje jiným orgánům nebo osobám,

1. a) stanoví-li tak zvláštní zákon,
2. b) je-li to ve prospěch osoby, k níž se osobní údaje vztahují, a tato osoba dala k předání souhlas nebo lze její souhlas na základě okolností důvodně předpokládat, nebo
3. c) je-li předání osobních údajů nezbytné k odstranění bezprostředního závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku.

(2) Policie předá podle odstavce 1 osobní údaje na základě písemné žádosti, která musí obsahovat účel, pro který mají být osobní údaje předány. V případě podle odstavce 1 písm. c) lze předat osobní údaje i bez žádosti.

(3) K předávaným osobním údajům musí být připojeny informace o pravomocných rozhodnutích orgánů činných v trestním řízení, pokud k těmto údajům mají vztah.

(4) Nepravdivé nebo nepřesné osobní údaje nelze předávat; neověřené osobní údaje musí být při předávání označeny a musí být uvedena míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k předání nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů, je policie povinna bez zbytečného odkladu informovat všechny příjemce údajů, kterým byly takové osobní údaje předány.

(5) Příjemce údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly předány, pouze za podmínky, že by mu i pro tento účel mohly být osobní údaje předány, a pouze s předchozím souhlasem policie.

(6) Do zahraničí lze předat osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol nebo za podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a) až c) mezinárodní policejní organizaci nebo zahraničnímu bezpečnostnímu sboru, a to i bez žádosti.

§ 42l

Zveřejňování osobních údajů

Policie je oprávněna zveřejňovat osobní údaje v rozsahu nezbytném k plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením nebo při pátrání po osobách.

§ 42m

Zpracování osobních údajů útvarem inspekce

(1) Na zpracovávání osobních údajů útvarem inspekce při plnění úkolu podle § 2 odst. 4 se použijí ustanovení této hlavy obdobně.

(2) O žádostech podle § 42j odst. 1 a 2 rozhoduje ministerstvo.

§ 43

Každý má právo obrátit se na policistu a policejní útvary se žádostí o pomoc. Policista a policejní útvary jsou povinni v rozsahu své působnosti tuto pomoc poskytnout.

§ 44

Policejní útvary poskytnou ochranu soudním exekutorům při výkonu exekuční činnosti^17f) a osobám pověřeným výkonem rozhodnutí soudu nebo jiného státního orgánu anebo orgánu obce, nemohou-li tyto osoby z důvodu ohrožení života nebo zdraví výkon rozhodnutí provést a požádají-li o poskytnutí této ochrany. Policejní útvary poskytnou za stejných podmínek ochranu též správci konkursní podstaty při výkonu jeho pravomoci.

§ 45

(1) Policejní útvary a orgány obce si navzájem poskytují informace nezbytné pro plnění úkolů při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku.

(2) Vláda České republiky stanoví nařízením podrobnější úpravu vztahů policie k orgánům obcí a obecní policii.

§ 45a

Informace z evidencí, které vede policie podle § 42d se poskytují službám, které působí v policii, ministerstvu vnitra, Bezpečnostní informační službě České republiky, Vojenskému obrannému zpravodajství a Vojenské policii; dalším státním orgánům a organizacím a soudním exekutorům^17f), jen je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů podle zákona.

§ 46

(1) Služební zákroky směřující k rozpuštění shromáždění provádějí policejní útvary na základě rozhodnutí příslušného orgánu; bez tohoto rozhodnutí mohou provést služební zákrok, pokud tak stanoví zvláštní zákon.¹⁸)

(2) Jestliže byl služební zákrok proveden bez rozhodnutí příslušného orgánu, je policejní útvar povinen neprodleně vyrozumět tento orgán o provedeném služebním zákroku.

§ 47

(1) Policejní útvary jsou oprávněny při plnění úkolů požadovat od státních orgánů, orgánů obcí, právnických a fyzických osob pomoc při plnění svých úkolů, zejména potřebné podklady a informace. Ustanovení § 12 odst. 3 až 5 platí přiměřeně.

(2) Orgány a osoby uvedené v odstavci 1 jsou povinny požadovanou pomoc poskytnout, pokud jim v tom nebrání plnění nebo dodržování povinností podle jiných obecně závazných právních předpisů.

(3) Policejní útvary upozorňují orgány a osoby uvedené v odstavci 1 na skutečnosti, které se dotýkají jejich činnosti a mohou vést k ohrožení nebo porušení veřejného pořádku anebo ohrožení bezpečnosti osob nebo majetku.

§ 47a

(1) Policie je v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu policie oprávněna žádat z evidence provozované na základě zvláštního právního předpisu poskytnutí informací od příslušného správce evidence nebo zpracovatele, a to na náklady správce evidence nebo zpracovatele. Správce evidence nebo zpracovatel je povinen žádosti bez zbytečného odkladu vyhovět, nestanoví-li zvláštní právní předpis pro výdej informací policii jiný režim.^18a)

(2) Policie je při plnění svých úkolů oprávněna v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu policie žádat z databáze účastníků veřejné telefonní služby,^18b) evidence občanských průkazů,^18c) evidence cestovních dokladů,^18d) evidence obyvatel^18e) a registru řidičů^18f) poskytnutí informací od příslušného správce evidence nebo zpracovatele způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup; v případě evidence občanských průkazů a evidence cestovních dokladů lze informace poskytnout způsobem umožňujícím pouze nepřetržitý přístup.

(3) Policie je při sledování osob a věcí oprávněna žádat v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu policie od právnických a fyzických osob, které zajišťují telekomunikační činnost,^18g) předávání dat souvisejících s poskytováním telekomunikační služby^18h) způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. Právnické a fyzické osoby, které zajišťují telekomunikační činnost, jsou povinny žádosti policie bez zbytečného odkladu vyhovět ve vyžádané formě a v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem.¹⁸ⁱ)

(4) Policie je oprávněna žádat poskytnutí informací podle odstavců 1 až 3 pouze v míře nezbytně nutné a za účelem provedení služebního úkolu, a to způsobem, který musí umožňovat uchovávání identifikačních údajů o útvaru policie nebo o policistovi, který o výdej informací žádal, a o účelu, k němuž byl výdej informací žádán, nejméně po dobu 5 let. O skutečnostech podle věty prvé je správce evidence nebo zpracovatel povinen zachovávat mlčenlivost.

(5) Za účelem zajištění ochrany osoby, o níž lze důvodně předpokládat, že je ohrožen její život nebo zdraví, je policie oprávněna požadovat po provozovatelích a správcích evidencí vedených na základě zvláštních právních předpisů, aby policii oznamovali každý výdej osobních údajů.

(6) Policie předává nebo zveřejňuje informace, které nejsou osobními údaji, neohrozí-li to plnění úkolů policie. Pro předávání těchto informací do zahraničí se užije ustanovení § 42k obdobně. Policie může předat utajované skutečnosti do zahraničí i bez souhlasu Národního bezpečnostního úřadu.

(7) Policie je povinna zajistit ochranu informací před jejich neoprávněným zveřejněním nebo předáním. Tím nejsou dotčeny povinnosti policie podle zvláštních zákonů.^18j) Policista je oprávněn informace získané podle odstavců 1 až 3 využívat pouze pro plnění úkolů policie.

§ 48

Policista je oprávněn v případě nebezpečí bezprostředního ohrožení života a zdraví nebo majetku požádat každého o pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen ji poskytnout; nemusí tak učinit, jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo osoby uvedené v § 12 odst. 3 anebo brání-li tomu jiné závažné okolnosti.

§ 48a

(1) Policie je při plnění svých úkolů oprávněna spolupracovat s mezinárodní organizací Interpol, s jinými mezinárodními organizacemi a zahraničními bezpečnostními sbory.

(2) Policie je oprávněna použít na žádost zahraničního bezpečnostního sboru operativně pátrací prostředky, je-li to třeba k objasnění skutku, který by v České republice byl úmyslným trestným činem.

§ 48b

(1) Příslušník zahraničního bezpečnostního sboru může za podmínek, v rozsahu a způsobem, stanovených mezinárodní smlouvou, vykonávat na území České republiky oprávnění a povinnosti policisty.

(2) Není-li uzavřena mezinárodní smlouva a je to třeba k plnění úkolů policie, lze se souhlasem policejního prezidenta a se souhlasem příslušného orgánu cizího státu využít v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem k plnění úkolů policie příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru

1. a) jako agenta,
2. b) k provedení předstíraného převodu,
3. c) ke sledování osob a věcí,
4. d) k použití zabezpečovací techniky,
5. e) k provedení služebního zákroku proti teroristům.

(3) Při provádění úkonů podle odstavce 2 řídí činnost příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru služební funkcionář stanovený policejním prezidentem.^18k)

(4) Při náhradě škody vzniklé v souvislosti s prováděním úkonů podle odstavce 2 se postupuje podle § 49 a podle zvláštního zákona.^18l)

§ 48c

(1) Policista je oprávněn působit na území jiného státu

1. a) za podmínek, v rozsahu a způsobem, stanovených mezinárodní smlouvou,
2. b) na základě rozhodnutí vlády o účasti na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, nebo s níž má uzavřeny příslušné dohody, nebo
3. c) je-li vyslán k plnění úkolů policie na základě rozhodnutí ministra se souhlasem příslušného orgánu cizího státu nebo na žádost příslušného orgánu cizího státu.

(2) Při vyslání policisty do zahraničí podle odstavce 1 se postupuje podle zvláštního zákona.^18k)

§ 49

(1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc policii nebo policistovi na jeho žádost nebo s jeho vědomím (dále jen „poškozený“). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.

(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků. Vláda České republiky stanoví nařízením, ve kterých případech a v jakém rozsahu

1. a) náleží poškozenému, vedle nároků podle pracovněprávních předpisů, jednorázové mimořádné odškodnění;
2. b) se zvyšuje jednorázové odškodnění náležející podle pracovněprávních předpisů pozůstalým po poškozeném a kdy lze takové odškodnění přiznat osobám, které byly na poškozeného odkázány výživou.

(3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.

(4) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou policii nebo policistovi.

(5) Stát odpovídá i za škody způsobené policií nebo policistou v souvislosti s plněním jejich úkolů stanovených tímto zákonem; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený služební zákrok vyvolala.

(6) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu ministerstvo.

§ 50

Početní stavy policie určuje vláda České republiky.

§ 50a

Povolávání vojáků k plnění úkolů policie

(1) Vláda České republiky může při mimořádné situaci při zajišťování ochrany státních hranic nebo k plnění úkolů služby pořádkové policie anebo ochranné služby v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem¹⁹) povolat vojáky v činné službě k plnění úkolů policie, pokud síly a prostředky policie nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti státu.

(2) Vojáci v činné službě povolaní podle odstavce 1 mají při plnění úkolů policie oprávnění a povinnosti policistů, pokud vláda České republiky rozsah těchto oprávnění a povinností neomezí.

(3) Vojáci uvedení v odstavci 2 prokazují svou příslušnost k plnění úkolů policie svým předepsaným stejnokrojem se zevním označením „POLICIE“, popř. i ústním prohlášením nebo průkazem potvrzujícím oprávnění k plnění úkolů policie.

(4) Ministerstvo může stanovit vyhláškou další podrobnosti o prokazování příslušnosti vojáků uvedených v odstavci 2 k plnění úkolů policie.

§ 51

Ministr může povolat policisty k plnění úkolů v ministerstvu.

§ 52

Povinnost mlčenlivosti

(1) Policista je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů policie nebo v souvislosti s nimi, a které v zájmu zabezpečení úkolů policie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení služebního poměru policisty.

(2) Každý, koho policejní útvary nebo policisté požádají o poskytnutí pomoci, je povinen, byl-li řádně poučen, zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytnutou pomocí dověděl.

(3) Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit policistu nebo osobu uvedenou v odstavci 2 ministr nebo jím pověřená osoba.

§ 53

Na základě dožádání k tomu oprávněného státního orgánu provádí policie za podmínek stanovených zvláštním zákonem technické zabezpečení při používání zpravodajské techniky.

§ 53a

(1) Kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a použití sledování osob a věcí podle zvláštního zákona^19a) vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomu účelu zřizuje kontrolní orgán. Kontrolní orgán se skládá z pěti poslanců výboru určeného Poslaneckou sněmovnou.

(2) Ministr předkládá kontrolnímu orgánu nejméně dvakrát ročně a dále na jeho žádost veškeré požadované informace o použití prostředků podle odstavce 1.

(3) Členové kontrolního orgánu jsou povinni zachovávat tajnost utajovaných skutečností, o kterých se dověděli v souvislosti s výkonem této funkce. Tímto ustanovením nejsou dotčeny předpisy o ochraně utajovaných skutečností.

§ 54

(1) Služební stejnokroj a odznaky policie je oprávněn nosit jen policista.²¹)

(2) Policie je oprávněna užívat zvláštní barevné provedení a označení svých služebních vozidel, plavidel a letadel.

(3) Způsob vnějšího označení a odznaky policie, vzory služebních stejnokrojů a zvláštního barevného provedení a označení služebních vozidel, plavidel a letadel policie upraví ministerstvo vyhláškou.

§ 54a

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně na místě veřejnosti přístupném neoprávněně užívá na vozidle, plavidle nebo letadle zvláštního barevného provedení a označení používaného na služebních vozidlech, plavidlech a letadlech policie, anebo zvláštního barevného provedení a označení s ním zřejmě zaměnitelného.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5000 Kč.

(3) Na přestupky podle odstavce 1 a jejich projednávání se vztahují obecné předpisy.²²)

§ 55

Pokud se v obecně závazných právních předpisech hovoří o Sboru národní bezpečnosti, útvarech Sboru národní bezpečnosti a příslušnících Sboru národní bezpečnosti, dále o Veřejné bezpečnosti, útvarech Veřejné bezpečnosti a příslušnících Veřejné bezpečnosti, rozumí se tím, pokud jde o útvary a příslušníky podřízené ministerstvu, policie a policisté.

§ 56

(1) Příslušníci Sboru národní bezpečnosti zařazení v ministerstvu, v útvarech Sboru národní bezpečnosti a v útvarech Veřejné bezpečnosti podřízených ministerstvu se dnem účinnosti tohoto zákona stávají policisty.

(2) Služební poměr policistů se řídí zvláštním zákonem.⁵)

(3) Policisté podléhají pravomoci vojenských soudů a ustanovením o trestných činech vojenských.

§ 57

Práva a povinnosti vyplývající ze služebního poměru a jiných vztahů příslušníků Sboru národní bezpečnosti v České republice, které nezanikly do dne účinnosti tohoto zákona, přecházejí na ministerstvo.

§ 58

Jestliže jsou do služebního poměru k policii přijati příslušníci ozbrojených bezpečnostních sborů České a Slovenské Federativní Republiky nebo ozbrojeného bezpečnostního sboru Slovenské republiky, započítává se jim délka služby v těchto sborech a nároky s tím související, jako kdyby tuto službu konali v policii.

§ 59

Ustanovení zrušovací

Zrušuje se ustanovení § 12 odst. 4 zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů.

§ 60

Účinnost