Vyhláška ministerstva zdravotnictví České republiky o správné výrobní praxi, řízení jakosti humánních léčiv a prostředků zdravotnické a obalové techniky

§ 25

Předmět kontroly

Předmětem kontroly jsou

1. a) léčiva,
2. b) pomocné látky,
3. c) prostředky zdravotnické techniky a
4. d) prostředky obalové techniky.

§ 26

Orgány a zařízení pro kontrolu

Orgány a zařízení pro kontrolu jsou:

1. a) organizace (§ 2),
2. b) Státní ústav.

§ 27

Obsah a rozsah kontroly

(1) Při kontrole jakosti léčiv, pomocných látek, prostředků zdravotnické a obalové techniky se ověřuje:

1. a) složení, kompletnost balení, označování, skladování, uchovávání a úplnost záznamů o výrobě, přípravě a kontrole,
2. b) vzhled, totožnost, čistota, obsah účinných a popřípadě pomocných látek, mikrobiologická nezávadnost, popřípadě sterilita, nepyrogenita, neškodnost, účinnost a stabilita.

(2) Ověřování jakosti radioaktivních léčiv včetně léčiv dovážených upravují technické normy a československý lékopis.

(3) Při kontrole složení, kompletnosti balení a označování léčiv, pomocných látek, prostředků zdravotnické a obalové techniky se zjišťuje, zda se uvádějí do oběhu podle požadavků československého lékopisu, rozhodnutí o registraci¹⁴) a technických norem.

(4) Při kontrole skladování a uchovávání se zjišťuje:

1. a) zda skladování a uchovávání je prováděno podle požadavků zvláštních předpisů,²),⁷)
2. b) zda jsou vyřazena léčiva, pomocné látky, prostředky zdravotnické a obalové techniky, u kterých prošla exspirace nebo doba použitelnosti nebo k jejichž vyřazení dal pokyn příslušný orgán.

(5) Při kontrole se provádí i průběžný dohled dodržování správné výrobní praxe v technologicko-vývojovém, výrobním a kontrolním procesu, včetně skladového hospodářství a pomocných provozů.

§ 28

Způsob kontroly

(1) Při kontrole léčiv, t. j. totožnosti, čistoty, obsahu účinných látek, jejich mikrobiologické nezávadnosti, sterility, nepyrogenity, neškodnosti, účinnosti a stability se používají metody uvedené v československém lékopisu, zahraničních lékopisech, registračních dokladech a technických normách, metody určené ministerstvem nebo Státním ústavem.

(2) Účinnost léčiva se po kontrole provedené metodami uvedenými v odstavci 1 s vyhovujícím výsledkem zkouší též metodami klinickými:

1. a) ukládá-li povinnost provést zkoušení klinickou metodou technická norma nebo
2. b) nařídí-li to v mimořádných případech ministerstvo.

(3) Zkoušení účinnosti léčiva klinickými metodami provádějí pracoviště určená ministerstvem.

(4) Při nařízení zkoušení léčiva klinickými metodami podle odstavce 2 písm. b) určí ministerstvo, popřípadě jím pověřený orgán také postup při provádění kontroly.

(5) Vyhovující výsledky zkoušení léčiva klinickými metodami jsou nezbytnou podmínkou pro propuštění šarže léčiva, jestliže je ukládá technická norma nebo je nařízeno podle odstavce 2 písm. b).

(6) Při kontrole prostředků zdravotnické a obalové techniky se používají metody uvedené v registračních dokladech a technických normách, metody určené ministerstvem nebo Státním ústavem.

§ 29

Součinnost při kontrole

Vedoucí pracovníci výrobních organizací, zásobovacích organizací a zařízení pro přípravu nebo úpravu a výdej léčiv, prostředků zdravotnické a obalové techniky jsou povinni poskytnout pracovníkům provádějícím kontrolu požadovanou součinnost, včetně předání vzorků léčiv, prostředků zdravotnické a obalové techniky.

§ 30

(1) Ve výrobě léčiv provádí organizace soustavnou kontrolně rozborovou činnost výroby, zjišťuje příčiny případných závad a navrhuje opatření k nápravě.

(2) Součástí kontrolní činnosti organizace je

1. a) vypracovávání písemných pokynů pro zkoušení a analýzu, metodické vedení průběžné výrobní kontroly, vyhodnocování záznamů o výrobě šarží,
2. b) hodnocení stability hotových výrobků nebo výchozích materiálů a meziproduktů,
3. c) navrhování data exspirací a doby použitelnosti léčiv, popřípadě i způsobu jejich skladování na základě výsledků testů stability,
4. d) schvalování vnitropodnikových předpisů pro hygienu a sanitaci,
5. e) prošetřování reklamací na jakost výrobku, zkoumání jejich příčin, evidování reklamací a navrhování opatření k nápravě,
6. f) určování postupu při odběru vzorku a rozsah odběru,
7. g) posuzování vhodnosti podmínek pro skladování surovin, meziproduktů, nerozplněných produktů a hotových výrobků, jakož i výrobků nepropuštěných, pozastavených, nevyhovujících nebo uložených karanténně,
8. h) provádět nejméně jednou za pět let revizi podnikových norem, uplatňovat návrhy na změny, doplňky, popřípadě revizi státních norem.

(3) Organizace odpovídá za propuštění či nepropuštění zkoušených materiálů a určuje, zda jakost surovin, obalů, meziproduktů, nerozplněných produktů a hotových výrobků odpovídá československému lékopisu, zahraničním lékopisům a technickým normám.

(4) Hotový výrobek se může expedovat jen na základě výsledků kontrol, které potvrzují jeho vyhovující jakost. Propouštěcí dokumentace hotového výrobku obsahuje vyhodnocení výrobních podmínek, výsledků průběžných výrobních kontrol, prověření výrobní dokumentace, výsledky mezioperačních a výstupních kontrol a posouzení hotového konečného balení.

§ 31

(1) Jakost výrobků se kontroluje v rámci vstupní, mezioperační a výstupní technické kontroly jakosti.

(2) Úkolem technické kontroly je:

1. a) kontrolovat každou šarži výchozích surovin a obalů pro výrobu a propouštět šarži ke zpracování na základě vyhovujících výsledků,
2. b) kontrolovat meziprodukty v rozsahu potřebném z hlediska jakosti konečného výrobku,
3. c) kontrolovat každou šarži výrobku v určeném rozsahu, vypracovávat na základě vyhovujících výsledků kontroly protokoly a předkládat je jako součást podkladu pro propuštění šarže,
4. d) vést o provedení každé kontroly záznamy a sepsat o ní protokol.

(3) Vystavené propouštěcí doklady výchozích látek nesmí být starší než pět let. Pro výrobu parenterálních léčiv nesmí být doklady o propuštění starší dvou let. Uplyne-li tato doba, lze po přezkoušení vystavit nový protokol (atest), jestliže všechny kontrolní zkoušky prokáží vyhovující jakost. Použitelnost výchozích látek na základě nového protokolu (atestu) musí být časově omezena.

(4) Technická kontrola musí u chemických a fyzikálně chemických zkoušek vycházet, není-li určeno jinak, minimálně ze dvou navážek, popřípadě ze dvou vzájemně se ověřujících stanovení. U jiných zkoušek je povinna vycházet minimálně ze dvou souběžně provedených kontrolních stanovení.

(5) Protokol musí obsahovat pořadové číslo, datum vystavení, název kontrolovaného materiálu, číslo výrobní šarže, popřípadě jiné identifikační označení, dále všechny zjištěné údaje, výsledky kontroly s uvedením příslušné technické normy (předpisu), podle které byl kontrolovaný výrobek zkoušen, podpis pracovníka, který kontrolu provedl, a odpovědného pracovníka.

(6) Výrobní organizace je povinna uchovávat protokoly o kontrole po dobu šesti let, referenční vzorky hotových výrobků expedovaných odběrateli za stanovených podmínek nejméně po dobu jednoho roku od uplynutí exspirace nebo doby použitelnosti v množství potřebném pro provedení nejméně dvou úplných analýz.

§ 32

(1) Organizace, která přejímá, skladuje a expeduje hromadně vyráběné léčivé přípravky, diagnostické přípravky, prostředky zdravotnické a obalové techniky je povinna provádět sensorickou kontrolu výrobků, a to nejen při jejich přejímce, ale i v průběhu skladování. Výběr vzorků se provádí namátkově z každé šarže. V případě podezření na nevyhovující jakost je organizace povinna zabezpečit přezkoušení a ověření jakosti.

(2) Organizace, která rozvažuje, rozplňuje, vyrábí, balí a označuje léčiva, je povinna zabezpečit jejich kontrolu a propouštění podle § 30 a 31.

(3) Organizace může dodávat pouze účinné a pomocné látky, které byly kontrolovány a uznány za vyhovující. Každé jednotlivé balení účinných a pomocných látek musí mít náležité označení, číslo šarže a číslo atestu technické kontroly, kontrolní laboratoře nebo Státního ústavu.

(4) Protokol o kontrole přípravků vyrobených ve výrobnách infuzních roztoků nebo léčivých přípravků je organizace povinna uchovávat po dobu tří let a referenční vzorky přípravků vyrobených ve výrobnách infuzních roztoků nebo léčivých přípravků je organizace povinna uchovávat po dobu 2 měsíců od uplynutí doby použitelnosti (exspirace).

(5) Každý zkušební protokol vystavený na účinné a pomocné látky je organizace povinna uchovávat po dobu nejméně pěti let.

(6) Atest vystavený zásobovací organizací platí jako vstupní a výstupní ověření jakosti na území České republiky.

§ 33

Laboratoř pro kontrolu léčiv (dále jen „laboratoř“):

1. a) provádí kontrolu léčiv dodávaných lékárenské službě a dalším zařízením léčebně preventivní péče; hromadně vyráběné léčivé přípravky kontroluje v rozsahu určeném ministerstvem,
2. b) provádí namátkovou kontrolu léčiv a diagnostik připravovaných a uchovávaných v lékárenské službě do zásoby a léků připravovaných podle lékařského předpisu a předpisu veterinárního lékaře, kontroluje jejich uchovávání, sleduje jejich jakost, vede evidenci zjištěných závad a navrhuje opatření k jejich odstranění,
3. c) provádí namátkovou kontrolu léčiv v zařízeních léčebně preventivní péče a dohlíží na jejich správné uchovávání,
4. d) provádí poradenskou činnost pro lékárenskou službu v otázkách jakosti léčiv,
5. e) provádí namátkovou kontrolu dodržování hygienického režimu v lékárenské službě,
6. f) metodicky vede odbornou činnost pracovníků kontroly, provádí instruktáže a školení,
7. g) podílí se na přípravě technických norem, kontrolních metod a československého lékopisu a na řešení výzkumných úkolů.

§ 34

(1) O každé kontrole provedené laboratoří se musí sepsat zkušební protokol (dále jen „protokol“) a vystavit atest. Protokol podepisuje vedoucí laboratoře nebo jeho zástupce a pracovník provádějící kontrolu, atest vystavuje vedoucí laboratoře. Protokol musí obsahovat jméno výrobce, označení pracoviště soustředěné přípravy, popřípadě jméno toho, kdo lék připravoval, jméno osoby, která odebírala vzorek a datum odběru vzorku, název a složení léku, u soustředěné přípravy šarži a velikost šarže, popřípadě datum přípravy a odvolávku na zkušební předpis (ČSL, ČSN apod.) a všechny náležitosti podle této vyhlášky. Laboratoř je povinna uchovávat zkušební protokol po dobu nejméně pěti let, vzorky účinných a pomocných látek po dobu jednoho roku od provedené kontroly, vzorky léčiv s určenou dobou použitelnosti nejméně po dobu dvou měsíců od jejího uplynutí a vzorky léků připravovaných podle předpisu lékaře nejméně po dobu tří měsíců od provedené kontroly.

(2) Vystavený atest účinných a pomocných látek nesmí být starší než 5 let s výjimkou účinných a pomocných látek určených pro parenterální použití, kdy nesmí být starší dvou let. Po uplynutí této doby může být vystaven laboratoří nový atest jen po novém ověření jakosti. Platnost nového atestu musí být při omezené stabilitě časově omezena.

(3) Atest vystavený laboratoří platí na území České republiky jako vstupní a výstupní ověření jakosti.

§ 35

Kontrola v ostatních zařízeních lékárenské služby

(1) K přípravě léků v lékárenské službě se mohou používat pouze léčiva a pomocné látky, jejichž jakost byla překontrolována a uznána za vyhovující.

(2) Každé zařízení lékárenské služby musí ověřit vzhled a totožnost u účinných a pomocných látek a léčivých přípravků určených k přípravě léků, a to u každého balení před jeho uložením. U každé šarže účinné a pomocné látky, která je určená k přípravě léků pro parenterální použití se musí prověřit zkouškou na čistotu a stanovení obsahu, popřípadě na mikrobiologickou čistotu a nepyrogenitu. Všechna balení, která prošla vstupní kontrolou musí být označena údajem o vlastním ověření.

(3) Každé balení účinné a pomocné látky určené k přípravě léků pro parenterální použití musí být přezkoušeny v lékárně na totožnost a vzhled.

(4) U léčiv připravených zařízením lékárenské služby soustředěně se provádí kontrola v oddělení kontroly léčiv a přípravy zkoumadel nebo na pracovišti kontroly léčiv u každé šarže v rozsahu stanoveném československým lékopisem a technickou normou nebo závazným kontrolním předpisem. Vedoucí pracovník odpovědný za kontrolu připravených léčiv odpovídá za propuštění či nepropuštění šarže léčiva. Z každé připravené šarže se musí uchovávat referenční vzorek v množství nutném pro dvě opakované analýzy. Referenční vzorky je nutno uchovávat dva měsíce po uplynutí doby použitelnosti.

(5) U léků připravených zařízením lékárenské služby individuálně se provádí namátková kontrola nebo v oddělení kontroly léčiv a přípravy zkoumadel, popřípadě ji provádí na pracovišti kontroly léčiv lékárník-kvalitář.

(6) V každém zařízení lékárenské služby se provádí kontrola označování a uchovávání léčiv. Lékárenská služba je rovněž povinna namátkově ověřovat nebo zabezpečovat ověřování jakosti uchovávaných léčiv.

(7) V případech, kdy jsou léčiva dodávána lékárenské službě jinými dodavateli než zásobovací organizací bez platného atestu, je lékárenská služba povinna přezkoušet nebo zabezpečit přezkoušení jakosti přejímaných léčiv.

(8) O provedené kontrole léčiv připravených soustředěně se vypracovává protokol (§ 35) a u individuálně připravených léků je zařízení lékárenské služby povinno sepsat záznam, který obsahuje:

1. a) datum provedení zkoušky,
2. b) označení (název), popřípadě předepsané složení léčiva, celkově kontrolované množství (počet balení), jméno dodavatele nebo jméno toho, kdo lék připravoval a datum přípravy léčiva,
3. c) výsledek zkoušky,
4. d) podpis zkoušejícího.

(9) Protokoly a záznamy o provedené kontrole se uchovávají po dobu tří let.

(10) Lékárník, který lék vydává, jej před vydáním identifikuje makroskopicky, přičemž se zejména přesvědčí o lékové formě, celkovém množství, charakteristických znacích a o době použitelnosti, pokud je uvedena.

(11) Jestliže zařízení lékárenské služby připravuje zásobní roztoky a triturace obsahující velmi silně a silně účinná léčiva, musí zabezpečit ověření jejich jakosti.

§ 36

(1) Dohled a inspekci správné výrobní praxe provádějí

1. a) organizace,
2. b) ministerstvo,

(2) Vrcholným orgánem dohledu a inspekce správné výrobní praxe na území České republiky u humánních léčiv je ministerstvo, které zabezpečuje výkon dohledu a inspekce a vydání osvědčení o jakosti pro zahraniční obchod prostřednictvím Státního ústavu.

§ 37

Organizace jsou povinny ustavit podle podmínek, druhu a rozsahu činnosti organizace inspektora nebo inspekční skupiny správné výrobní praxe složené z kvalifikovaných pracovníků (dále jen „inspektoři“) organizace podřízené vedoucímu (řediteli) organizace, vytvořit jim podmínky pro činnost a pomáhat jim při plnění jejich úkolů.

§ 38

(1) Inspektoři Státního ústavu jsou oprávněni:

1. a) vstoupit a provádět prohlídky na pozemcích, v budovách, dopravních prostředcích a všech zařízeních, která slouží pro výrobu, kontrolu a skladování léčiv, pomocných látek a prostředků zdravotnické a obalové techniky,
2. b) požadovat na pracovnících organizace, aby jim byly předloženy podklady o výrobě, nahlížet do podkladů o výrobě, kontrole, původu, skladování, uchovávání, balení a distribuci léčiv, nahlížet do odborných propagačních a informačních materiálů. Z těchto podkladů si inspektoři mohou učinit opisy, výpisy, datokopie, mohou požádat o vydání originálních dokladů. Mohou zhotovovat fotografické snímky za účelem dokumentace prověřované situace,
3. c) přizvat k výkonu dohledu a inspekce správné výrobní praxe další odborníky,
4. d) vyžadovat od organizace všechny potřebné informace,
5. e) spolupracovat s orgány hygienické služby v řízeních o vydávání závazných posudků¹⁵) při provádění dozoru¹⁶) a dále v otázkách hygieny a sanitace výrobních prostorů a zařízení,
6. f) požadovat podle vlastního výběru vzorky prostředků zdravotnické techniky nebo jejich částí, vzorky léčiv, jejich meziproduktů, pomocných látek, výchozích surovin a obalových materiálů, popřípadě vzorky odebrat,
7. g) používat laboratoře kontrolovaných organizací i jejich zařízení.

(2) Inspektoři Státního ústavu a organizace jsou povinni:

1. a) provádět dohled a inspekci správné výrobní praxe podle svých odborných znalostí, efektivně a hospodárně, se snahou o maximální objektivitu a odhalení příčin zjištěných nedostatků a jejich odstranění,
2. b) písemně upozorňovat na nezbytnost provedení neodkladných opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolovat jejich plnění,
3. c) zastavit výrobu a expedici výrobků, jestliže byla závažným způsobem porušena ustanovení této vyhlášky, zejména při vzniku
   1. 1. nebezpečí kontaminace účinnými látkami,
   2. 2. značného rizika výskytu záměny nebo
   3. 3. jiného ohrožení zdraví.

§ 39

Státní ústav

Státní ústav zabezpečuje v oboru lékařských věd, farmaceutických věd a zdravotnictví v souladu s plánem výzkumu vědeckovýzkumnou a kontrolní činnost hodnocení bezpečnosti, účinnosti a jakosti léčiv, pomocných látek, prostředků zdravotnické a obalové techniky a provádí vrcholnou odbornou kontrolu léčiv včetně dohledu a inspekce správné výrobní praxe.

§ 40

(1) Kontrolu dovážených léčiv provádějí:

1. a) u léčiv určených ke zpracování v organizacích farmaceutického průmyslu organizace, která léčiva od dovozce přejímá,
2. b) u léčiv určených ke zpracování v lékárenské službě a zásobovacích organizacích Státní ústav ve spolupráci s kontrolními laboratořemi, popřípadě laboratoře u léčiv určených ministerstvem,
3. c) u hromadně vyráběných léčivých přípravků Státní ústav.

(2) U léčiv dovezených od výrobců dodržujících správnou výrobní praxi může být pravidelná kontrola nahrazena osvědčením o jakosti léčiva vystaveným orgány kontrolujícími dodržování správné výrobní praxe v zemi exportujícího výrobce. Osvědčení o jakosti posuzuje Státní ústav.

§ 41

(1) Kontrole podléhá každá šarže dovezeného léčiva po dobu dvou let od zahájení dovozu. Rozsah kontroly po uplynutí této doby určí Státní ústav, u léčiv dovážených na základě členství v mezinárodním certifikačním systému, postupuje se v souladu s tímto systémem.

(2) Zásobovací organizace je povinna dodat potřebné množství vzorků k provedení příslušných kontrolních zkoušek.

(3) U neregistrovaných hromadně vyráběných léčivých přípravků určuje požadavky na jakost Státní ústav před realizací dovozu.

(4) Státní ústav je povinen v případech, ve kterých provedl kontrolu dovezených léčiv, oznámit zásobovací organizaci její výsledek.

§ 42

Povinnost provádět kontrolu dovážených léčiv se nevztahuje na:

1. a) registrovaná léčiva dovezená v množství, které nepřesahuje u tablet, dražé a tobolek 5000 kusů, injekcí 500 kusů, čípků, tekutých lékových forem, mastí a zásypů 500 balení,
2. b) jednotlivé dárkové zásilky léků z ciziny přímo na adresu nemocného,
3. c) léčiva dovezená jako vzorky výhradně pro potřebu vědeckých, výzkumných a kontrolních ústavů nebo zařízení léčebně preventivní péče v rámci předklinického a klinického zkoušení léčiv.

§ 43

Kontrola vyvážených léčiv

(1) U vyvážených léčiv a prostředků zdravotnické techniky vydává atest výrobní organizace.

(2) Výrobní organizace je povinna dodat vývozci požadovanou průvodní dokumentaci i protokol o kontrole, předem hlásit každou změnu složení, balení, označení, úpravy nebo podobné změny a vyžádat si k nim souhlas vývozce.

(3) Kromě dokumentace uvedené v odstavci 2 odevzdává výrobní organizace na žádost vývozce i osvědčení o jakosti léčiva nebo prostředků zdravotnické techniky vydané Státním ústavem nebo osvědčení o jakosti šarže léčiva nebo prostředků zdravotnické techniky určené pro zahraničního odběratele.

§ 44

Osvědčování jakosti léčiv a prostředků zdravotnické techniky pro zahraniční obchod

(1) Osvědčení o jakosti léčiva a prostředků zdravotnické techniky je závazným zdravotnickým požadavkem¹⁷) a potvrzuje pro účely zahraničního obchodu, že

1. a) léčivo nebo prostředky zdravotnické techniky jsou vyrobeny v organizaci, která je povinna dodržovat správnou výrobní praxi a která podléhá dohledu a inspekci správné výrobní praxe podle této vyhlášky,
2. b) léčivo nebo prostředky zdravotnické techniky jsou v České a Slovenské Federativní Republice registrovány, distribuovány a používány, popřípadě odůvodňuje, proč distribuovány a používány nejsou.

(2) Podkladem pro vydání osvědčení o jakosti léčiva nebo prostředků zdravotnické techniky jsou:

1. a) výsledky dohlížecí a inspekční činnosti Státního ústavu zaměřené na dodržování správné výrobní praxe ve výrobních organizacích,
2. b) posudek inspektora výrobní organizace o splnění podmínek správné výrobní praxe při výrobě a kontrole léčiv nebo prostředků zdravotnické techniky.

(3) Osvědčování o jakosti šarže vydává Státní ústav nebo z jeho pověření organizace, pokud

1. a) Státní ústav vydal osvědčení o jakosti platné pro příslušné léčivo nebo pro prostředek zdravotnické techniky,
2. b) inspektor výrobní organizace vydal posudek o plnění podmínek správné výrobní praxe při výrobě a kontrole šarže,
3. c) příslušný orgán státu, do kterého se vývoz uskutečňuje, vyžaduje vydání osvědčení o jakosti pro šarži.

(4) Osvědčování jakosti léčiv a prostředků zdravotnické techniky prováděné podle této vyhlášky nevylučuje možnost provedení certifikace výrobků podle § 24a až § 24d zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění zákona č. 54/1987 Sb., příslušnými státními zkušebnami.

§ 45

Náklady na kontrolu léčiv

Náklady na kontrolu léčiv, kterou provádí Státní ústav a kontrolní laboratoře, se hradí takto:

1. a) náklady na kontrolu léčiv, která podléhají povinné kontrole Státního ústavu, jsou součástí ceny výrobku a hradí je výrobní organizace,
2. b) náklady na kontrolu dovážených léčiv včetně vzorků hradí zásobovací organizace, náklady na kontrolu vyvážených léčiv hradí výrobní organizace,
3. c) náklady spojené s odběrem vzorků, s prováděním rozborů i cenu odebraných vzorků ten, kdo o provedení kontroly požádal,
4. d) náklady spojené s kontrolou léčiv, které bylo nutno přezkoušet na základě upozornění zdravotnických organizací na nežádoucí účinky po aplikaci, hradí dodavatel nebo výrobce, a to jen tehdy, jestliže léčiva byla shledána nevyhovujícími,
5. e) při namátkovém odběru vzorků hradí jejich cenu kontrolované zařízení s výjimkou vzorků hromadně vyráběných léčivých přípravků odebraných v zásobovací organizaci, jejichž cenu hradí výrobní organizace, jde-li o hromadně vyráběné léčivé přípravky v záruční době,
6. f) úhrada za práce vyplývající z namátkové kontroly Státního ústavu nebo kontrolní laboratoře se nepožaduje s výjimkou hromadně vyráběných léčivých přípravků v záruční době v případě nálezu s nevyhovujícím výsledkem, kdy náklady hradí dodavatel (výrobce),
7. g) náklady na zkoušky a hodnoty odebraných vzorků v případě oprávněné reklamace odběratele hradí dodavatel (výrobce).

§ 46

Kontrola v oborech působnosti federálního ministerstva národní obrany, federálního ministerstva vnitra a ministerstva vnitra České republiky

Kontrola léčiv, prostředků zdravotnické a obalové techniky v zařízeních federálního ministerstva národní obrany, federálního ministerstva vnitra a ministerstva vnitra České republiky se řídí zvláštními předpisy, Státní ústav provádí vrcholnou odbornou kontrolu takových léčiv, prostředků zdravotnické a obalové techniky jen na žádost příslušného orgánu federálního ministerstva národní obrany, federálního ministerstva vnitra a ministerstva vnitra České republiky.

§ 47

Platnost atestů vydaných ve Slovenské republice

Atesty vystavené na léčiva, prostředky zdravotnické a obalové techniky a na pomocné látky kontrolními laboratořemi nebo Státním ústavem pro kontrolu léčiv Slovenské republiky platí i na území České republiky.

§ 48

Zrušovací ustanovení

Zrušují se směrnice ministerstva zdravotnictví ČSR č. 26/1975 Věst. MZ ČSR, o kontrole léčiv (reg. v částce 6/1976 Sb.).

§ 49

Účinnost